Bůh ochraňuj královnu! Bidenův projev vyvolal pochyby o jeho zdraví. Americký prezident Joe Biden v pátek vystoupil na Národním summitu o bezpečnějších komunitách v Connecticutu, kde vyzval ke zpřísnění zákonů o kontrole zbraní. Svá slova zakončil britským heslem „Bůh ochraňuj královnu“, čímž znejistil publikum. Video matoucího projevu, který opět vyvolal rozpaky o prezidentově zdraví, koluje sociálními sítěmi.
Lidé na online platformách se ptají, co konkrétně chtěl Biden slovy vyjádřit. Britská královna Alžběta II. je totiž už téměř rok po smrti. Slova navíc s tématem jeho projevu nijak nesouvisela.
Hlavní zástupkyně tiskového tajemníka Bílého domu Olivia Daltonová později novinářům vysvětlovala, že prezident „komentoval někoho v davu“. Ke komu konkrétně výrok směřoval, neupřesnila.
Biden však v projevu pronesl i několik dalších poněkud nejasných sdělení. „Toto je pro vás ta nejméně důležitá část, dobře?“ řekl těsně před vyřčením britského hesla, po kterém se, jak ukazují záběry, se zmatenou gestikulací odebral pryč z pódia.
Prezident během svého pátečního projevu, podle portálu USA Today, vyjádřil znechucení nad tím, že v Americe dochází k násilí páchanému střelnými zbraněmi „každý zatracený den“. Američané jsou podle něj ze současné situace „unavení“ a přejí si zbavit se obav o své blízké vždy, když se vydávají na veřejná místa jako jsou nákupní centra, kina nebo školy.
Osmdesátiletý Joe Biden je nejstarším prezidentem Spojených států amerických v historii, rozpaky v otázce svého zdravotního stavu nevyvolal poprvé. Například začátkem června na několik vteřin upadl, když při projevu před kadety na americké letecké akademii ve státě Colorado zakopl o pytle s pískem.
Bidenův osobní lékař ovšem po poslední lékařské prohlídce v únoru sdělil, že prezident „zůstává zdravým, energickým osmdesátiletým mužem, který je schopen úspěšně vykonávat prezidentské povinnosti“. Doktor Kevin O’Connor tehdy rovněž zdokumentoval prezidentovu ztuhlou chůzi, která je podle O’Connora důsledkem artritidy páteře, dříve zlomeného chodidla a neuropatie Bidenových nohou.
Biden chce i tak prezidentský mandát obhajovat znovu, a to ve volbách v příštím roce. V současné době se tak musí potýkat nejen s obavami spolustraníků a voličů ohledně své způsobilosti k dalšímu výkonu funkce, ale také například se skandálem kvůli přechovávání tajných dokumentů.
X X X
Bidenův peprný týden. „Osahával“ hvězdu Zoufalých manželek, na akci mátl slovy o královně
Americký prezident Joe Biden zakončil projev v americkém Connecticutu s tematikou regulace střelných zbraní slovy „Bůh ochraňuj královnu“. Naprosto tím zmátl novináře, ale i přihlížející přeživší násilných činů. Internet se mezitím baví i dalším Bidenovým skandálem, kdy prezident před zraky davu možná až příliš hřejivě objímal hvězdu ze seriálu Zoufalé manželky.
Americký prezident Joe Biden ve svých 80 letech stále kupí nekončící hromadu přešlapů, přeřeků a společenských faux pas. V posledních dnech se „blýskl“ dalšími dvěma překvapivými momenty.
Ve státě Connecticut ve městě West Hartford řečnil šéf Bílého domu na akci, která měla spojitost s regulací střelných zbraní. Volal po tvrdším přístupu a poznamenal, že k násilí se zbraní v ruce dochází v USA „každý zatracený den“.
Jeho projevu přihlíželi obhájci regulace a lidé, kteří přežili útok střelnou zbraní. Ke konci projevu je Biden překvapil nečekaným zvoláním: „Bůh ochraňuj královnu, chlape,“ řekl americký prezident a následně s obtížemi hledal cestu pryč z pódia. Informoval o tom web USA Today.
Biden tím zmátl naprosto všechny. Přihlížející experti na Bílý dům ani novináři nedokázali vysvětlit, co tím americký prezident myslel. Možná tím odkazoval na britskou královnu Alžbětu II., jejíhož pohřbu se minulý rok účastnil. Možná jen zapomněl, že v Británii už vládne král Karel III., na jehož korunovaci nedorazil. Ale v jakém kontextu Biden slova říkal?
Mnozí lidé na sociálních sítích zvolání odsoudili jako výplod duševně neukotvené mysli. Novinář The Atlanticu Yoni Appelbaum se ale Bidena zastal a pokusil se jeho nečekaný citát z britské hymny vysvětlit.
„Biden má extrémně zvláštní zvyk ukončovat své projevy kryptickými frázemi, jejichž význam zřejmě zná jen on sám. ‚Bůh ochraňuj královnu,‘ řekl i po Trumpově zvolení. Zřejmě tím myslel něco jako ‚Bůh nám všem pomáhej‘,“ uvedl Appelbaum na Twitteru.
Osahávání hvězdy
Web New York Post upozornil na další podivnou situaci, ve které hrál Biden hlavní roli. V Bílém domě před zraky novinářů prezident přivítal americkou herečku a modelku Evu Longoriovou. Hvězda, která se proslavila v seriálu Zoufalé manželky, Bidena už v minulosti politicky podporovala.
I když se tedy oba dva znají, Biden ve čtvrtek večer přivítal ženu možná až příliš vřele. Novináři si všimli, že ji nejprve pevně objal nad pasem a následně rukama na zlomek vteřiny sjel k jejím prsou. V ten moment zasáhla sama herečka, která ruce 80letého prezidenta navedla do „bezpečnějších“ oblastí svého těla. Bidenovo počínání zachytily kamery.
X X X
Na pietě za zavražděného Roma promluvil i jeho kamarád. Ministra Blažka slova pobouřila
Chodili jsme podělávat gádže, Ukrajinci to tady úplně převrátili. Tato slova pronesl během sobotní pietní akce u brněnského Janáčkova divadla údajný kamarád romského mladíka, který zemřel násilnou smrtí po potyčce s mužem – zřejmě ukrajinské národnosti. Video z kontroverzního projevu se začalo rychle šířit po sociálních sítích. Slova pozůstalého ostře odsoudil i ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).
„Je mi líto, co se mu stalo. Miloval jsem ho. Naučil mě vařit. Bydlel jsem s ním. Ukázal mi, jak dřít v práci. Kopali jsme jako č*ráci lopatou. Chodili jsme podělávat gádže,“ řekl mladík během svého projevu. Rovněž tvrdil, že vztahy mezi romskou a českou komunitou „byly v pořádku, dokud nepřišli Ukrajinci“. „Oni to tady úplně převrátili,“ dodal.
Někteří přítomní mu během jeho slov nadšeně tleskali. Netrvalo dlouho a video se dostalo na sociální sítě, kde většina uživatelů chování mladíka ostře odsoudila. „Naučil mě vařit perník a podělávali jsme spolu gádže. Tak to mě vzalo za srdíčko,“ uvedl ironicky jeden z komentujících.
Na projev později reagoval i ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). „Že média vynechala z citovaného projevu vulgarity, chápu. Ovšem na rasistickou část upozornit měla. Kdyby český ‚ne-Rom‘ veřejně za potlesku davu vzpomínal, jak ‚podělával Cikány‘, byl by to skandál a fašismus. Když to v obráceném gardu o ‚gádžích‘ řekne Rom a k tomu přidá výpady proti Ukrajincům, zamlčí se to,“ kritizoval člen vlády s tím, že popsané jednání médií považuje za nesprávné a škodlivé.
Na sobotní pietní akci dorazilo asi tisíc lidí. Romové původně chtěli vyjít do ulic a demonstrovat. Nakonec se ale rozhodli raději pro tiché uctění památky zabitého mladíka. Pietní akce začala v sobotu ve 14 hodin před Janáčkovým divadlem.
Vedle romské komunity se na místě posledního rozloučení sešli také členové extremistických skupin a dezinformátoři. To se některým Romům nelíbilo. „Nešiřte dezinformace, tohle má být poklidná pieta, ne politická demonstrace,“ řekl jeden z nich.
Přesto se akce v mnoha ohledech nesla právě v duchu protiukrajinské a protivládní demonstrace. „My je tady nechceme,“ skandovali hlasitě někteří přítomní na konto Ukrajinců, kteří do Česka uprchli před ruskou invazí.
Ve městě to vře
Mladý muž zemřel poté, co ho minulou sobotu před přehlídkou ohňostrojů na festivalu Ignis Brunensis u Brněnské přehrady pobodal sedmatřicetiletý cizinec. Podle nepotvrzených informací to byl Ukrajinec, což u části Romů vyvolalo protiukrajinské reakce.
Po tragické události to obzvlášť v Brně vře. Někteří Ukrajinci se prý v druhém největším českém městě necítí zrovna bezpečně. „Ukrajinské ženy se bojí někam chodit s malými dětmi. Ruší se jejich různá vystoupení. Situace je nyní velmi vyeskalovaná,“ sdělil brněnský zastupitel Matěj Hollan. Magistrát ale zatím žádná opatření kvůli incidentu nezavedl.
X X X
Pieta za Roma zavražděného v Brně. Nechyběly útoky jako z protivládní demonstrace
Zhruba tisíc lidí v sobotu odpoledne dorazilo před brněnské Janáčkovo divadlo, aby uctili památku třiadvacetiletého mladíka, který zemřel násilnou smrtí po potyčce s mužem – zřejmě ukrajinské národnosti. Ač mělo jít o poklidné setkání, pieta se nesla v duchu protivládní demonstrace. Podle reportérů CNN Prima NEWS na místě zaznívala kritika namířená proti Ukrajincům. K žádnému konfliktu ale nedošlo. Romové původně svolávali demonstraci, kvůli vzrůstajícímu napětí se však později rozhodli pro pietu.
Romové původně chtěli vyjít do ulic a demonstrovat. Pak se ale rozhodli raději pro tiché uctění památky zabitého mladíka. Pietní akce začala v sobotu ve 14 hodin na prostranství před Janáčkovým divadlem.
Vedle romské komunity se před divadlem sešli také členové extremistických skupin a dezinformátoři, kteří situaci zřejmě využívají k šíření xenofobní nálady. To se některým Romům nelíbilo. „Nešiřte dezinformace, tohle má být poklidná pieta, ne politická demonstrace,“ řekl jeden z nich.
Přesto se akce v mnoha ohledech nesla právě v duchu protiukrajinské a protivládní demonstrace. „My je tady nechceme,“ skandovali někteří přítomní na konto Ukrajinců, kteří do Česka uprchli před ruskou invazí.
Mladý muž zemřel poté, co ho minulou sobotu před přehlídkou ohňostrojů na festivalu Ignis Brunensis u Brněnské přehrady pobodal sedmatřicetiletý cizinec. Podle nepotvrzených informací to byl Ukrajinec, což u části Romů vyvolalo protiukrajinské reakce.
Po tragické události to obzvlášť v Brně vře. Někteří Ukrajinci se prý v druhém největším českém městě necítí zrovna bezpečně. „Ukrajinské ženy se bojí někam chodit s malými dětmi. Ruší se různá vystoupení ukrajinských dětí. Situace je nyní velmi vyeskalovaná,“ sdělil brněnský zastupitel Matěj Hollan. Brněnský magistrát ale zatím žádná opatření kvůli incidentu nezavedl.
Pietu v sobotu uspořádali na společném setkání Ukrajinců a Romů i lidé v Praze na Staroměstském náměstí. Vše proběhlo poklidně. Obě komunity se spolu vyfotily a jejich zástupci přečetli prohlášení. Předseda Československé romské unie Karel Karika řekl, že se Romové spolu s Ukrajinci chtějí vymezit proti násilí a xenofobii.
X X X
Polsko pátrá po ukradených uměleckých dílech, naději dává střídání generací
Polsko pátrá po uměleckých dílech, které ukradli nacisté během druhé světové války. Na 600 uměleckých děl se zemi již podařilo získat zpět, ale desítky tisíc dalších ani skoro 80 let po válce stále nemá. Odborníci se domnívají, že další umělecká díla se budou objevovat v budoucnu, až se je dědici budou snažit prodat, aniž by věděli o jejich minulosti.
Když nacisté za druhé světové války okupovali Polsko, mnoho jeho cenných uměleckých děl ukradli. Jedním z nich byla Madona s dítětem, obraz ze 16. století pravděpodobně od italského malíře Alessandra Turchiho. Nacistický úředník, který na rabování uměleckých děl v Polsku dohlížel, zapsal tuto malbu na seznam stovek dalších uměleckých děl odvezených z okupované země. Obraz se ale nedávno vrátil do Polska poté, co byl objeven v Japonsku a předán polským úřadům, napsala britská BBC na svých internetových stránkách.
Obraz Madona s dítětem se do Německa zřejmě dostal v roce 1940. Byl na seznamu s 521 položkami, který sestavil rakouský historik umění Kajetan Mühlmann, nacistický úředník, který dohlížel na krádeže umění. Malba se znovu objevila v 90. letech, kdy se prodala na aukci v New Yorku. Znovu měla jít do dražby loni v lednu, ale prodej byl zastaven poté, co si díla všimly polské úřady. Když se podařilo prokázat, že jde o obraz ukradený nacisty, aukční síň i majitel obrazu souhlasili s tím, že ho vrátí do Polska. Oficiální předávací obřad se koncem května uskutečnil v Tokiu.
Polská historička umění Natalia Ceterová říká, že navrácení mistrovských děl, jako je Madona s dítětem, pomůže veřejnosti uvědomit si, jaké poklady v Polsku bývaly. Ukradeny mu byly obrazy od Rembrandta van Rijna, Raffaela Santiho nebo od uznávaných polských umělců. „Když se potom stane, že se některé tyto práce vrátí do Polska, cítíte hrdost, protože se ukazuje význam polských sbírek, na který se někdy zapomíná,“ uvedla Ceterová. Připomíná, že Polsko se je po válce snažilo obnovit a že zabere dlouhá léta, než sbírky znovu získají své někdejší renomé.
Pomůže střídání generací
Christopher Marinello, zakladatel společnosti Art Recovery International, se pátráním po zmizelých uměleckých dílech zabývá více než 30 let. Myslí si, že víc děl se může začít objevovat díky střídání generací. „Ukradené předměty jsou přenechávány dědicům, kteří nemusejí nutně znát jejich příběh a rozhodnou se je prodat,“ říká.
Polské úřady ukradené umělecké předměty nechaly zanést do databází Interpolu, ale i do databází soukromých subjektů nebo jednotlivých států. Podle Marinella je také mnoho historiků umění, kteří se zabývají uměním ukradeným z Polska, a ti si ho také všímají. „Díky technologickému pokroku i tomu, že aukční síně začínají všechno zveřejňovat na internetu, více očí pátrá po ukradených předmětech,“ vysvětluje tento právník.
Marinello je přesvědčený, že se mění také přístup generací k ukradeným uměleckým dílům. V současnosti pracuje na případu, kdy se na něj obrátil jistý muž z Chicaga kvůli dílu, o němž se domnívá, že ho jeho dědeček za války ukradl v muzeu v Německu. „Měli ho celou generaci a nyní si uvědomují, že ho nemohou prodat, a tak ho raději chtějí vrátit, než aby kvůli němu měli další problémy,“ popisuje. Zákony se nicméně v jednotlivých zemích liší a někdy se umělecký kus podaří vrátit jedině díky dobré vůli jeho současného majitele.
Japonsko, kde se objevil obraz Madona s dítětem, „není dobrou zemí pro získávání ukradeného umění“, říká Marinello. „Někdy opravdu záleží na majiteli, aby udělal to, co je správné, aby pochopil, že něco bylo ukradeno a mělo by to být vráceno,“ uvádí.
Podle Ceterové je návrat Madony s dítětem do Polska důvodem k hrdosti, není si ale jistá, zda tuto vášeň pro vyhledávání uměleckých děl budou mít i další generace. „Otázkou je, zda to pro ně bude důležité – pro generaci Z a mladší pokolení, záleží jim na tom? Z toho, co sleduji, to tak být nemusí,“ říká skepticky. Digitalizace uměleckých sbírek podle ní může vést k tomu, že lidé ztratí zájem o umění v jeho fyzické podobě.
„Třeba v určitém okamžiku nebudeme muset zachraňovat umělecká díla, protože všechna budou v aplikacích, jako je Cloud, a budou dostupná komukoliv a kdykoliv bez ohledu na to, kdo je vlastní,“ myslí si. „Digitalizace a postup moderních technologií mohou znamenat konec pro potřebu získávat umělecká díla zpět,“ předpovídá Ceterová.
X X X
PUTIN PŘEKVAPEN PODPOROU ZELENSKÉHO PRO BANDERU
Ruský prezident Vladimir Putin vyjádřil údiv nad tím, že ukrajinský vůdce Vladimir Zelenskij, který má židovské kořeny, podporuje oživení jména fašisty Stepana Bandery.
„Tomu nerozumím, když nacisté zničili civilní židovské obyvatelstvo. Tento muž byl povýšen do hodnosti národního hrdiny a jemu podobných a nyní Ukrajinci chodí s těmito plakáty, “řekl Putin 13. června na setkání s vojenskými veliteli. Informuje o tom portál izvestia.ru, podotkněme, že v Česku nezakázaný.
Prezident také dodal, že nyní je naopak na Ukrajině „svržen z piedestalu“ zakladatel sovětského socialistického státu Vladimir Lenin, který se tolik zasloužil o identitu Ukrajiny, ale Bandera je povyšován na hrdiny.
Již dříve, 2. května, byl přirovnán návrh na zřízení Řádu ukrajinského nacionalisty Bandery na Ukrajině k situaci, jako by se Německo rozhodlo zavést Řád Adolfa Hitlera .
- května byla na stránkách kanceláře prezidenta Ukrajiny zaregistrována petice s návrhem na zřízení řádu pojmenovaného po ukrajinském nacionalistovi a nacistickém komplici Banderovi. Aby ji prezident zvážil, musí získat 25 000 hlasů.
V lednu Nejvyšší rada Ukrajiny po kritice polské vlády odstranila ze svého twitterového účtu příspěvek ke 114. výročí Banderova narození . O den dříve premiér Mateusz Morawiecki řekl, že na první schůzce připomene svému ukrajinskému protějšku Denysu Denys Šmyhalovi nepřípustnost oslavování Bandery.
Bandera za Velké vlastenecké války kolaboroval s nacistickým Německem, do roku 1959 stál v čele Organizace ukrajinských nacionalistů. Byl ideologem událostí z roku 1943, kterým se říká Volyňský masakr. Ukrajinští nacionalisté tehdy zaútočili současně na asi 150 polských vesnic. Polští historikové vždy považovali volyňský masakr za genocidu a etnické čistky a tvrdili, že v jeho důsledku zemřelo 100 000 až 130 000 lidí.
Parafrází Shakespeara z Hamleta: Je cosi shnilého ve státě ukrajinském, ale Západ to nevidí.
X X X
RUSKO AFRIČANŮM: RUSKO PŘIPRAVENO NA DIALOG O UKRAJINĚ
Jsme otevřeni konstruktivnímu dialogu o Ukrajině, řekl Putin africkým lídrům
Ruský prezident Vladimir Putin v sobotu řekl skupině zástupců afrických zemí, že vítá jejich vyvážený postoj ke konfliktu na Ukrajině a je otevřený konstruktivnímu dialogu. Delegace vedená jihoafrickým prezidentem Cyrilem Ramaphosou se s Putinem sešla v Petrohradu, předtím jednala v Kyjevě.
„Jsme otevřeni konstruktivnímu dialogu se všemi, kdo si přejí mír založený na principech spravedlnosti a přihlížejí k legitimním zájmům zainteresovaných stran,“ prohlásil podle agentury Reuters Putin. Podle něj je „Rusko připraveno zvážit jakékoli africké návrhy pro urovnání situace na Ukrajině, Kyjev ale rozhovory odmítá“.
Členy africké delegace jsou kromě prezidenta Jihoafrické republiky i zástupci Senegalu, Egypta, Zambie, Ugandy, Konžské republiky a souostroví Komory. S Putinem chtějí mluvit o černomořské obilné dohodě a také o návrhu na zahájení mírových rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou.
Putin africkým představitelům řekl, že podle jeho názoru krize na světovém trhu s potravinami není důsledkem konfliktu na Ukrajině, ale je způsobena kroky západních zemí. „Vývoz ukrajinského obilí na základě dohody, která zajišťuje jeho bezpečnou přepravu přes Černé moře, nepomáhá řešit problémy Afriky s vysokými cenami potravin, protože jen tři procenta tohoto exportu se dostala do nejchudších zemí,“ citovala agentura Reuters Putina.
Delegace už v pátek jednala v Kyjevě, kde dal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jasně najevo, že mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou jsou možné jen v případě, že Moskva z jeho země stáhne svá vojska.
Pozastavil se také nad tím, že afričtí lídři po návštěvě ukrajinské metropole zamíří do Ruska, které rozpoutalo vůči Ukrajině loni nevyprovokovanou válku.
X X X
MILIONOVÉ PLATY ŠÉFŮ STÁTNÍCH PODNIKŮ
Šéfové státních podniků si loni přišli na milionové platy i statisícové odměny
Oproti ministrům či vysoce postaveným úředníkům se z platového hlediska mají mnohdy lépe ředitelé státních institucí. Například generální ředitel Správy železnic si loni vydělal 4,2 milionu a k tomu na odměnách získal 2,8 milionu korun. Redakce iDNES.cz přináší přehled platů a odměn v největších institucí zřizované státem či ministerstvem.
Web PlatyÚředníků.cz přinesl nyní informaci o platech a odměnách vysoce postavených úředníků a šéfů státních institucí. Na webu jsou postupně doplňované informace o platech a odměnách na ministerstvech, některých státních úřadech či národních podnicích a také veškerých úřadech pod takzvaným služebním zákonem.
Redakce iDNES.cz přináší přehled platů a odměn šéfů největších institucí, které jsou zřizovány státem.
Nová kritéria odměňování u Správy železnic
Například generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda si podle webu v roce 2022 vydělal 4 227 258 korun. K tomu na odměnách získal přes 2,8 milionů korun.
Ministerstvo dopravy v loňském srpnu informovalo, že systém odměňování této organizace má nová pravidla. Cílem je podle resortu větší spolehlivost provozu.
„Vedle plnění provozních a investičních plánů organizace ve stanovených termínech podle schváleného seznamu investic pro příslušný rok bude při hodnocení výkonnosti organizace hrát důležitou roli i spolehlivost a propustnost železniční sítě, měřená mírou zpoždění vlaků způsobenou provozovatelem dráhy,“ uvedlo k odměňování minulosti ministerstvo dopravy s tím, že novinka se objeví v odměnách za letošní rok.
Manažer náboru a marketingu ManpowerGroup Jiří Halbrštát pro iDNES.cz řekl, že platy a roční odměny top manažerů ve státních organizacích se mohou zdát nekonzistentní, ale v soukromém sektoru existuje rozpětí ještě řádově větší.
„Ve státní správě se platy pohybují v závislosti na velikosti organizace, výše odpovědnosti, politické exponovanosti a je to ovlivněno i dostupností vhodných kandidátů v daný moment. Pro přetažení vytipované osoby je někdy potřeba více ‚přitlačit‘,“ uvedl pro iDNES.cz Halbrštát.
Třeba šéf státních hmotných rezerv Pavel Švagr si za loňský rok podle webu vydělal přes 1,8 milionů korun. K tomu na odměnách dostal 470 tisíc korun. Vedle toho měl k dispozici služební vůz.
To bývalý předseda Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí Vojtěch Weis, kterého od letošního ledna vystřídal ve funkci František Sivera, si vydělal přes 1,3 milionu korun. Na odměnách si však nepřišel ani na korunu.
Exředitel úřadu práce bez odměn
Bývalý generální ředitel České pošty Roman Knap si loni přišel na zhruba 4,3 milionu korun hrubého. K tomu si na odměnách odnesl asi 1,2 milionu korun. Zkrátka nepřišli ani členové dozorčí rady.
„Podle mých informací dostal pan Knap jen to, na co měl nárok podle smlouvy, kterou podepsal za mého předchůdce v roce 2018,“ sdělil nedávno pro MF DNES ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Jeho resort je zřizovatelem České pošty.
Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna si vydělal přes 2,5 milionu. Na odměnách pak získal 376 200 korun. Předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů Jiří Kaucký si přišel na plat přes 2,4 milionů korun. Odměny pak dělaly 334 185 korun.
Ředitel Bezpečnostních informačních služeb, kterým je od loňského února Michal Koudelka, měl plat přes 1,7 milionu. Na odměnách získal pak dalších 260 tisíc. To bývalý ředitel Úřadu práce Viktor Najmon, kterého ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka letos v únoru odvolal z funkce, měl plat přes 1,3 milionu korun. Odměny však žádné nedostal.
Vést státní organizaci je zvláštní disciplína
„Na tabulkové platy zapomeňte, na ně už se dávno nehraje, protože jsou úplně mimo realitu. Manažeři, specialisté v IT, financích a u dalších dobře honorovaných expertů ze soukromého sektoru je možné vytvořit individuální podmínky konkurenceschopné na trhu. Ve statistikách se to pak projevuje tím, že velká část lidí ve státním aparátu má odměny stejně vysoké jako základní plat,“ komentoval dále Halbrštát.
Podle něj výše odměn v soukromém sektoru bývá u manažerů z největší části vázána na obchodní cíle. „Ve státní správě je to více problematické, ale každý manažer má i zde od svých šéfů zadané cíle, například různé projekty, a plnění cílů se i v tomto případě dá dobře vyhodnocovat,“ řekl dále Halbrštát s tím, že to ale bývá v současném systému tabulkových platů netransparentní v tom, že se často roční odměnou kompenzuje nekonkurenceschopný tabulkový plat.
„Šéfové menších firem nebo poboček velkých korporací, případně jednotlivých výrobních závodů v rámci koncernů, mohou mít roční mzdu třeba jen do 1,5 milionu, zatímco jsou šéfové s velkou odpovědností, kde to může být klidně nad 20 milionů. Vést státní organizaci je zvláštní disciplína vyžadující ještě politické dovednosti kromě těch manažerských,“ sdělil Halbrštát ze společnosti ManpowerGroup a současně dodal:
„Pokud přechází manažer ze soukromého do státního sektoru, tak si obvykle dost pohorší, ale někteří to berou jako příležitost vybudovat si respekt a kontakty, které později opět zúročí v businessu.“
X X X
Zemřel herec Sarvaš, zářil na plátně i v divadle
Ve věku 91 let zemřel hlasatel banskobystrického studia Československého rozhlasu, herec a vysokoškolský pedagog Juraj Sarvaš. Vedle práce na divadelních prknech, u filmu, v televizi a v rozhlase se věnoval také uměleckému přednesu. Hrál v několika televizních inscenacích pro děti a mládež a uplatnil se i v dabingu.
O úmrtí herce informovalo na svých sociálních sítích Rádio Regina Střed RTVS, které rovněž připomnělo, že Sarvaš byl také úzce spjat se začátky vysílání banskobystrického studia Československého rozhlasu v roce 1957. „Hlas Juraje Sarvaše vysílání otevíral a zároveň celým prvním pořadem provázel,“ popsalo médium.
Ochotnickému herectví se věnoval Sarvaš už během studia na gymnáziu. Později hrál v desítkách filmů a seriálů. Kromě jiných si ho mohou lidé pamatovat ze snímků Mladá léta (1962), Jánošík I., II. (1963), Hernani (1967), Mrtvé duše (1971), Skrytý pramen (1973) či Muži s plnou mocí (1988).
X X X
Sezona pro bohaté začala, Itálie a Středomoří je zaplaveno jachtami
U italských břehů je nyní více superjachet než kdekoliv jinde na světě. Z nedávných titulků o Jeffu Bezosovi a Leonardu DiCapriovi lze s jistotou odvodit, že letní sezona pro bohaté z celého světa je v plném proudu, napsala agentura Bloomberg.
Největší jachtou, která navštívila italské vody, byla 123metrová jachta Golden Odyssey, kterou původně vlastnil saúdský princ Khaled bin Sultan al Saud. Druhou v pořadí pak byla 115metrová Lady Jorgia kanadského miliardáře Patricka Dovigiho.
Za normálních okolností by „hlavní cenu“ získala 144metrová jachta ruského miliardáře Andreje Igoreviče Melničenka. Oligarchovu loď ale v loňském roce zabavily italské úřady.
Podle agentury Bloomberg v pátek z Itálie odplouvalo 259 jachet. To je více než dvojnásobek než před třemi měsíci poté, co mnoho plavidel v dubnu dokončilo každoroční migraci přes Atlantik z USA a Karibiku, aby zahájila středomořskou jachtařskou sezonu.
Počet jachet se zvýšil téměř ve všech středomořských zemích. Podle údajů shromážděnými agenturou Bloomberg a společnostmi IHS Markit a Genscape. Řecko hostí 235 jachet, Francie 217, Španělsko 150 a Turecko 94.
Začátkem týdne byl na své jachtě zvané Koru u italské obce Portofino spatřen i zakladatel Amazonu Jeff Bezos. Herec Leonardo DiCaprio strávil nějaký čas s rodinou na jachtě podél pobřeží Amalfi.
Agentura Bloomberg již v dubnu informovala, že Bezosova jachta zakotvila poblíž španělského ostrova Mallorca, kde procházela testy. Miliardář svou superjachtu připravoval na léto. Hodnota Bezosovy jachty je zhruba 500 milionů dolarů (10,9 miliardy korun).
X X x
Varšava jako malý SSSR. V ulicích se rozmohla ruština, vyvolává stud i zlobu
Přestože Rusové se do Polska nyní kvůli omezením souvisejícím s válkou na Ukrajině dostanou jen stěží, ruština je v zemi hojně slyšet. Podle listu The Guardian je tomu tak zejména ve Varšavě, kam se uchýlilo mnoho rusky mluvících Ukrajinců nebo Bělorusů. Některým Polákům ale ruština v ulicích není příjemná, neboť jim připomíná léta represí ze strany Kremlu.
Lidé ve Varšavě mávají polskou a ukrajinskou vlajkou během shromáždění na podporu Ukrajině krátce před vypuknutím ruské invaze. (20. února 2022) | foto: Profimedia.cz
„O víkendu tu byl na návštěvě můj kamarád z Běloruska, šli jsme po ulici a počítali jsme, kolik uslyšíme jazyků. Zdálo se, že polština je v menšině. Slyšeli jsme hodně ruštinu a trochu ukrajinštinu,“ říká Jahor Perakhod, emigrant z Běloruska, který ve Varšavě loni otevřel bar GiGi.
Ačkoli polsky mluvící lidé stále tvoří drtivou většinu obyvatel metropole, ruskojazyčná menšina je tu podle The Guardianu výrazná.
Zásadní roli v tom sehrála ruská invaze na Ukrajinu, která vyhnala z domova miliony lidí. Téměř jeden a půl milionu z nich se usadilo v Polsku a přidalo se ke zdejší početné ukrajinské populaci. V zemi nyní žijí více než tři miliony Ukrajinců, což je osm procent obyvatel. Většina utečenců, kteří se tam rozhodli zůstat, pochází z válkou obzvláště zmítaného ukrajinského východu, kde lidé před před invazí používali hojně ruštinu.
Do Polska odešly také desetitisíce Bělorusů, převážně rusky mluvící, a to zejména po protivládních demonstracích v roce 2020. K ruskojazyčnému obyvatelstvu se řadí i skupina přistěhovalců ze zemí bývalého SSSR ve Střední Asii, kteří v Polsku pracují například jako taxikáři nebo kurýři.
„Všichni naši zaměstnanci a většina našich hostů jsou běloruští exulanti. Doufáme, že v budoucnu k nám budou chodit i Poláci a budeme prostě normální bar ve Varšavě,“ říká Perakhod.
Mnozí rusky mluvící Ukrajinci v Polsku se učí polštinu a doma přešli na ukrajinštinu. Pro některé ale není snadné jazyk rychle změnit.
„Nikdo mi neřekl nic zlého, ale je mi samozřejmě nepříjemné tu mluvit rusky vzhledem k polské historii,“ říká sedmatřicetiletá Maryna, která loni uprchla ze Záporoží a ve Varšavě se živí jako manikérka. „S přáteli, rodinou, klientkami mluvím hlavně rusky,“ říká s tím, že se polštinu učí, ale jde jí to pomalu.
Přestože většině Poláků slyšet ruštinu na ulici nevadí, v některých to s ohledem na válku na Ukrajině i mnohá desetiletí represí ze strany imperiálního Ruska i Sovětského svazu vůči Polsku vyvolává negativní reakce.
„Válka zabila ruštinu jako neutrální komunikační jazyk,“ řekl The Guardianu předseda Svazu Ukrajinců v Polsku Mirosław Skórka. Organizace podle něho přijala mnoho telefonátů od Poláků, kteří chtěli pomoci a znepokojilo je, když zjistili, že Ukrajinci, kterým pomáhají, používají ruštinu.
„Nikomu nevadí, že Bělorusové mluví rusky, ale pokud jde o Ukrajince, lidé se ptají, zda to svědčí o jejich politických preferencích. Po nějaké době mnozí těžko chápali, proč se nenaučili ukrajinsky nebo polsky,“ řekl Skórka.
Ukrajinci se od ruštiny odklánějí
Používání ruštiny má po invazi Kremlu negativní konotace ale také na Ukrajině. Podle studie Kyjevského mezinárodního sociologického institutu z prosince se počet Ukrajinců, kteří v každodenním životě používají výhradně nebo většinou ukrajinštinu, zvýšil ze 49 procent v roce 2017 na 58 procent v roce 2022, a odpovídající číslo u ruštiny kleslo z 26 procent na 15 procent.
Přechod na ukrajinštinu je podle Rádia Svobodná Evropa (RFE) patrný všude: na ulicích, na sociálních sítích nebo v knihkupectvích.
„Mám syna v ukrajinské armádě. Z rodného Sevastopolu na Krymu jsem odešla, protože jsem nemohla žít vedle černomořské flotily, která střílí raketami na naši zemi. Chci přejít z ruštiny, abych se zbavila pocitu viny,“ vylíčila Iryna, která v Kyjevě jednou týdně dochází společně se skupinou dalších studentů-vysídlenců na hodiny ukrajinského jazyka.
Svou ukrajinštinu si chodí zlepšit také Světlana z Enerhodaru, který Rusové okupují loňského března. „Chci zapomenout na život pod okupací,“ uvedla Světlana, která do Kyjeva odešla před dvěma měsíci.
„Západ a v menší míře i střed země už byly z velké části ukrajinskojazyčné. V roce 2012 však na jihu a východě mluvilo ukrajinsky jako svým mateřským jazykem jen asi 10 procent obyvatel. Do léta 2022 se tento podíl zvýšil na více než 70 procent,“ uvedl autor výzkumu Volodymyr Kulyk.
Volba je podle něho pro lidi na Ukrajině nejen jazykově ale také politicky významná. „Před invazí v roce 2022 dávala většina lidí na východě a jihu Ukrajiny přednost ruštině a neviděla problém v tom, že jsou vnímáni jako lidé preferující ruštinu. Nyní nechtějí s cizincem mluvit rusky,“ říká.
Podle Kolyka v roce 2012 více než 25 procent obyvatel jižní a východní Ukrajiny považovalo ruštinu za svůj „rodný“ jazyk. Nyní je to však už jen šest procent. Podle něj jde o „používání jazyka jako odporu“. „Používají jazyk, aby se postavili agresi a imperialismu, který je podle nich jejím základem“.
X X X
Varšava jako malý SSSR. V ulicích se rozmohla ruština, vyvolává stud i zlobu
Přestože Rusové se do Polska nyní kvůli omezením souvisejícím s válkou na Ukrajině dostanou jen stěží, ruština je v zemi hojně slyšet. Podle listu The Guardian je tomu tak zejména ve Varšavě, kam se uchýlilo mnoho rusky mluvících Ukrajinců nebo Bělorusů. Některým Polákům ale ruština v ulicích není příjemná, neboť jim připomíná léta represí ze strany Kremlu.
Lidé ve Varšavě mávají polskou a ukrajinskou vlajkou během shromáždění na podporu Ukrajině krátce před vypuknutím ruské invaze. (20. února 2022) | foto: Profimedia.cz
„O víkendu tu byl na návštěvě můj kamarád z Běloruska, šli jsme po ulici a počítali jsme, kolik uslyšíme jazyků. Zdálo se, že polština je v menšině. Slyšeli jsme hodně ruštinu a trochu ukrajinštinu,“ říká Jahor Perakhod, emigrant z Běloruska, který ve Varšavě loni otevřel bar GiGi.
Ačkoli polsky mluvící lidé stále tvoří drtivou většinu obyvatel metropole, ruskojazyčná menšina je tu podle The Guardianu výrazná.
Zásadní roli v tom sehrála ruská invaze na Ukrajinu, která vyhnala z domova miliony lidí. Téměř jeden a půl milionu z nich se usadilo v Polsku a přidalo se ke zdejší početné ukrajinské populaci. V zemi nyní žijí více než tři miliony Ukrajinců, což je osm procent obyvatel. Většina utečenců, kteří se tam rozhodli zůstat, pochází z válkou obzvláště zmítaného ukrajinského východu, kde lidé před před invazí používali hojně ruštinu.
Do Polska odešly také desetitisíce Bělorusů, převážně rusky mluvící, a to zejména po protivládních demonstracích v roce 2020. K ruskojazyčnému obyvatelstvu se řadí i skupina přistěhovalců ze zemí bývalého SSSR ve Střední Asii, kteří v Polsku pracují například jako taxikáři nebo kurýři.
„Všichni naši zaměstnanci a většina našich hostů jsou běloruští exulanti. Doufáme, že v budoucnu k nám budou chodit i Poláci a budeme prostě normální bar ve Varšavě,“ říká Perakhod.
Mnozí rusky mluvící Ukrajinci v Polsku se učí polštinu a doma přešli na ukrajinštinu. Pro některé ale není snadné jazyk rychle změnit.
„Nikdo mi neřekl nic zlého, ale je mi samozřejmě nepříjemné tu mluvit rusky vzhledem k polské historii,“ říká sedmatřicetiletá Maryna, která loni uprchla ze Záporoží a ve Varšavě se živí jako manikérka. „S přáteli, rodinou, klientkami mluvím hlavně rusky,“ říká s tím, že se polštinu učí, ale jde jí to pomalu.
Přestože většině Poláků slyšet ruštinu na ulici nevadí, v některých to s ohledem na válku na Ukrajině i mnohá desetiletí represí ze strany imperiálního Ruska i Sovětského svazu vůči Polsku vyvolává negativní reakce.
„Válka zabila ruštinu jako neutrální komunikační jazyk,“ řekl The Guardianu předseda Svazu Ukrajinců v Polsku Mirosław Skórka. Organizace podle něho přijala mnoho telefonátů od Poláků, kteří chtěli pomoci a znepokojilo je, když zjistili, že Ukrajinci, kterým pomáhají, používají ruštinu.
„Nikomu nevadí, že Bělorusové mluví rusky, ale pokud jde o Ukrajince, lidé se ptají, zda to svědčí o jejich politických preferencích. Po nějaké době mnozí těžko chápali, proč se nenaučili ukrajinsky nebo polsky,“ řekl Skórka.
Ukrajinci se od ruštiny odklánějí
Používání ruštiny má po invazi Kremlu negativní konotace ale také na Ukrajině. Podle studie Kyjevského mezinárodního sociologického institutu z prosince se počet Ukrajinců, kteří v každodenním životě používají výhradně nebo většinou ukrajinštinu, zvýšil ze 49 procent v roce 2017 na 58 procent v roce 2022, a odpovídající číslo u ruštiny kleslo z 26 procent na 15 procent.
Přechod na ukrajinštinu je podle Rádia Svobodná Evropa (RFE) patrný všude: na ulicích, na sociálních sítích nebo v knihkupectvích.
„Mám syna v ukrajinské armádě. Z rodného Sevastopolu na Krymu jsem odešla, protože jsem nemohla žít vedle černomořské flotily, která střílí raketami na naši zemi. Chci přejít z ruštiny, abych se zbavila pocitu viny,“ vylíčila Iryna, která v Kyjevě jednou týdně dochází společně se skupinou dalších studentů-vysídlenců na hodiny ukrajinského jazyka.
Svou ukrajinštinu si chodí zlepšit také Světlana z Enerhodaru, který Rusové okupují loňského března. „Chci zapomenout na život pod okupací,“ uvedla Světlana, která do Kyjeva odešla před dvěma měsíci.
„Západ a v menší míře i střed země už byly z velké části ukrajinskojazyčné. V roce 2012 však na jihu a východě mluvilo ukrajinsky jako svým mateřským jazykem jen asi 10 procent obyvatel. Do léta 2022 se tento podíl zvýšil na více než 70 procent,“ uvedl autor výzkumu Volodymyr Kulyk.
Volba je podle něho pro lidi na Ukrajině nejen jazykově ale také politicky významná. „Před invazí v roce 2022 dávala většina lidí na východě a jihu Ukrajiny přednost ruštině a neviděla problém v tom, že jsou vnímáni jako lidé preferující ruštinu. Nyní nechtějí s cizincem mluvit rusky,“ říká.
Podle Kolyka v roce 2012 více než 25 procent obyvatel jižní a východní Ukrajiny považovalo ruštinu za svůj „rodný“ jazyk. Nyní je to však už jen šest procent. Podle něj jde o „používání jazyka jako odporu“. „Používají jazyk, aby se postavili agresi a imperialismu, který je podle nich jejím základem“.
X X X
U nejvyšších soudů jsou ženy dále v menšině, ministerstvo to bude řešit v dotazníku
U soudů vyšších stupňů v Česku stále působí výrazně méně žen v talárech než mužů. Podle Daniely Zemanové, aktuálně jediné ústavní soudkyně a dlouholeté soudkyně Nejvyššího správního soudu, to vypovídá zejména o tom, že vedení soudů nepovažuje změnu tohoto stavu za prioritu. Ministerstvo spravedlnosti sdělilo, že chystá dotazníkové šetření, které se bude věnovat otázkám kariérního postupu soudců a jeho možných překážek – mimo jiné i ve vztahu k pohlaví soudců. Žádný z vrchních a nejvyšších soudů neřídí žena.
U obvodních a krajských soudů pracuje dlouhodobě více soudkyň než soudců, na vyšších stupních soudní soustavy se ale tento poměr překlápí v neprospěch žen. V poslední době se navíc i u krajských soudů podíl mužů zvyšuje. Na počátku letošního roku bylo z okresních soudců 66,7 procenta žen, z krajských soudců 54,3 procenta. U pražského vrchního soudu pak evidovalo ministerstvo 40 procent žen, u olomouckého 37,5 procenta. U Nejvyššího soudu působilo 12 žen z celkového počtu 69 soudců, tedy 17,4 procenta. Nejvyšší správní soud pak měl 14 soudkyň, což z celkového počtu 37 soudců představovalo 37,8 procenta.
Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud i oba vrchní soudy řídí muži. U krajských soudů se poměr předsedů a předsedkyň vyrovnal na čtyři ku čtyřem. Z 86 okresních soudů jich ženy vedou 45.
Místopředsedkyně NSS Barbara Pořízková Foto: NSS
„Jsme si vědomi rozdílného zastoupení žen a mužů v rámci hierarchie soudní soustavy včetně zastoupení soudních funkcionářů. V současné době nicméně nedisponujeme podrobnějšími daty, která by umožnila blíže objasnit možné příčiny tohoto rozložení,“ sdělil mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.
Obecné faktory
„Je pravděpodobné, že je to dáno jak souběhem obecných faktorů, které se projevují v rámci celé společnosti, tak faktorů specifických pro justiční prostředí,“ pokračoval. „Až data vyhodnotíme, zvážíme ve spolupráci se soudy opatření, která by měla přispět ke zvýšení transparentnosti při výběru soudců k soudům vyšších instancí. Jednou z možných variant je přijetí kariérního řádu,“ doplnil.
„O čem vypovídá skutečnost, že na nejvyšších soudech jsou ženy v menšině? Zejména o tom, že to vedení těchto soudů nepovažuje za prioritu,“ napsala bývalá prezidentka Soudcovské unie Zemanová. „Zajímavá skutečnost je, že od nástupu Barbary Pořízkové do funkce místopředsedkyně Nejvyššího správního soudu v říjnu 2018 je poměr nově přijatých soudců a soudkyň na Nejvyšší správní soud tři ku třem,“ podotkla.
Milada Tomková se na Ústavním soudu vystřídala s Danielou Zemanovou Foto: Ústavní soud
Jediný výrazný rozdíl v nepoměru mužů a žen nastal podle Zemanové ve vedení krajských soudů. „Od doby, kdy se ministerstvo spravedlnosti zavázalo provádět výběrová řízení na funkci předsedy krajského soudu podle pravidel, která navrhlo do novely zákona o soudech a soudcích, se poměr mužů a žen v této funkci vyrovnal na 4:4 z předchozího stavu 1:7,“ upozornila. „To podle mého přesvědčení podporuje závěr, že předem stanovená a dodržovaná pravidla pro personální výběry pomáhají zlepšit poměr ve prospěch žen,“ dodala.
Zemanová: Poměr žen na ÚS je tristní
Situaci u Ústavního soudu pak Zemanová okomentovala tak, že poměr mužů a žen tam byl tristní po většinu doby existence takzvaného „třetího Ústavního soudu“ – dvě ženy vůči 13 mužům. „Po odchodu Kateřiny Šimáčkové na konci roku 2021 zde zbyla pouze jediná žena, takže jsme se Miladou Tomkovou v této pozici vyměnily,“ připomněla. „Příčinu hodnotím stejně jako u obsazení nejvyšších soudů – pro prezidenta, který soudce Ústavního soudu vybírá, genderová nevyrovnanost Ústavního soudu nebyla důležitá. Senát, který návrhy prezidenta schvaluje, bych z toho nevinila. Rozumím tomu, že je složité neschválit kandidáta jen proto, že není žena,“ poznamenala.
Ideálním stavem by podle ní byla pestrost pléna Ústavního soudu, která zajišťuje vyrovnanost různých názorových pohledů. „Gender je důležité, ale pouze jedno hledisko. Nemá být upřednostňováno před ostatními, jako je věk, typ právnické profese, konzervativní či liberální založení. Nikdy nemůžeme dosáhnout vyrovnanosti ve všech těchto směrech zároveň, ale měli bychom se bránit zjevným nevyrovnanostem – což poměr žen a mužů 1 : 14 je,“ uzavřela.
Podle dat, která shromažďuje Rada Evropy, působilo v roce 2020 u nejvyšších soudů přes 60 procent žen na Slovensku, v Lotyšsku, Rumunsku a Bulharsku, Srbsku, Bosně a Hercegovině a Turecku. V Černé Hoře překračoval podíl žen u nejvyšších soudů 80 procent. Do stejné kategorie jako Česko – tedy přes 60 procent mužských soudců u nejvyšších soudů – spadaly například Německo, Švýcarsko, Itálie, Norsko, Estonsko nebo Španělsko. ČR tedy v tomto ohledu výrazně nevybočuje. Přes 80 procent mužských nejvyšších soudců hlásilo Severní Irsko, Albánie
x x x
Další krůček na euro. Čeští fotbalisté v kvalifikaci přejeli Faerské ostrovy 3:0
Čeští fotbalisté zvítězili na Faerských ostrovech 3:0, a bodovali tak i ve třetím kvalifikačním utkání o postup na mistrovství Evropy 2024 v Německu. (Ilustrační foto)Zdroj: Getty Images
Čeští fotbalisté zvítězili na Faerských ostrovech 3:0, a bodovali tak i ve třetím kvalifikačním utkání o postup na mistrovství Evropy 2024 v Německu. V prvním poločase skórovali Ladislav Krejčí a Václav Černý, který po změně stran dalším gólem stanovil konečný výsledek.
Svěřenci trenéra Jaroslava Šilhavého napravili dojem z březnového bezbrankového utkání v Moldavsku, předtím v úvodu kvalifikace porazili doma Polsko 3:1. Právě před ním a Albánií vedou skupinu E o čtyři body, obě mužstva ale odehrála o zápas méně. Národní tým se v úterý ještě představí v přípravném duelu na hřišti Černé Hory.
Trenér Šilhavý zvolil rozestavení se čtyřmi obránci, v brance opět nastoupil Pavlenka. V záložní řadě dostali prostor nejlepší ligový střelec Jurečka nebo Černý, post hrotového útočníka obsadil Kuchta.
Češi začali utkání, hrané na umělé trávě, velmi aktivně, už ve druhé minutě hlavičkoval Hložek vedle branky. Gólu se hosté dočkali po čtvrthodině hry. Po nakrátko rozehraném rohu Hložkův tečovaný centr na zadní tyč dopravil do sítě hlavou Krejčí. Kapitán Sparty se trefil i ve druhém kvalifikačním duelu, do něhož nastoupil.
Šilhavého výběr měl nadále souboj pod kontrolou. V závěru úvodního dějství Černý výstavní střelou zpoza vápna zařídil národnímu týmu dvoubrankové vedení. Pětadvacetiletý záložník, který má podle médií namířeno z Twente Enschede do bundesligového Wolfsburgu, dal třetí reprezentační gól.
Krátce po pauze Černý zachytil špatnou Andreasenovu přihrávku a poslal míč Kuchtovi, ten však přízemní ranou zakončil vedle. Útočník Sparty se neprosadil později ani hlavou po centru Davida Juráska, míč vytáhl nad břevno gólman Gestsson.
V 75. minutě se však Černý opět prosadil povedenou ranou k tyči. V reprezentaci dal poprvé dvě branky v jednom utkání, čímž zdvojnásobil svou dosavadní střeleckou bilanci. Za dalších pět minut se Černý dostal opět k zakončení, hattrick mu ale kvůli prudké ráně nad nevyšel.
Stav 3:0 ve prospěch Čechů vydržel až do konce utkání. Česko (včetně Československa) vyhrálo s Faerskými ostrovy i osmý vzájemný zápas, a to opět bez inkasované branky.