Americký prezident Joe Biden při čtvrtečním předávání diplomů na americké námořní akademii ve státě Colorado zakopl a upadl. Chvíli ležel na zemi, poté se za pomoci ochranky zvedl a ukazoval na místo, o které zavadil. Bidenův tiskový mluvčí Ben LaBolt uvedl, že je prezident v pořádku.
Biden spadl poté, co na pódiu v Colorado Springs přednesl zahajovací projev. Šéf tiskového oddělení Bílého domu Ben LaBolt podle agentury Reuters uvedl, že je osmdesátiletý prezident v pořádku. „Na pódiu byl pytel s pískem,“ vysvětlil, o co Biden zakopl.
Není to poprvé, co kamery zachytily pád amerického prezidenta. V březnu 2021 Biden třikrát upadl na schodech při nástupu do letadla. Minulý rok v červnu při cykloprojížďce s manželkou Jill zase spadl z kola.
Bývalý prezident Spojených států Donald Trump na Bidenovu zdravotní kondici při své prezidentské kampani několikrát útočil. Trump dokonce zavedl pojem „ospalý Joe“, který hojně využíval.
Joe Biden je nejstarším prezidentem Spojených států amerických v historii, mandát chce znovu obhájit ve volbách v příštím roce. Biden se v současné době musí potýkat nejen s obavami spolustraníků a voličů ohledně své způsobilosti k dalšímu výkonu funkce, ale také například se skandálem kvůli přechovávání tajných dokumentů.
X X X
USA odvracejí platební neschopnost, sněmovna pozastavila platnost dluhového stropu
Americká Sněmovna reprezentantů schválila zákon, který pozastavuje platnost dluhového stropu. Spojené státy, pokud novela projde i Senátem, tím odvrátí hrozbu platební neschopnosti. Do té se země dosud nikdy nedostala. Panovaly ale obavy, jak by na takový stav zareagovaly trhy.
Podle výsledků zveřejněných deníkem The New York Times hlasovalo proti návrhu 117 zákonodárců, z nichž 71 bylo z Republikánské strany. Pro bylo 314 kongresmanů, z toho 165 demokratů a 149 republikánů.
Schválení zákona ve Sněmovně reprezentantů, kde mají většinu republikáni, označil demokratický prezident Biden za „dobrou zprávu pro americký lid a americkou ekonomiku“. Podle něj je návrh kompromisem a žádná ze stran nezískala vše, co chtěla.
Na podporu schválení návrhu zákona vystoupil na plénu šéf Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy. Podle něj se podařilo „obrátit kurz“ ve vývoji amerických veřejných výdajů. Podle něj návrh jde správným směrem, ačkoliv neobsahuje všechny požadavky republikánů.
Návrh však vyvolal nevoli mezi části republikánů i demokratů. Více pravicová část republikánských zákonodárců kritizovala, že návrh neobsahuje větší redukci veřejných výdajů, více levicovým kongresmanům zase vadilo například zpřísnění podmínek pro přístup k sociální pomoci.
Podle stanice CNN by Senát mohl začít zákon projednávat již na svém čtvrtečním zasedání a schválit ho do víkendu. Někteří senátoři z Demokratické i Republikánské strany již ale dali najevo, že budou hlasovat proti návrhu.
Zákon, o kterém hlasovala Sněmovna reprezentantů, pozastavuje uplatňování dluhového stropu do ledna roku 2025. Počítá také s omezením růstu státních výdajů a dalšími rozpočtovými opatřeními.
Podle prohlášení ministryně financí Janet Yellenové hrozí, že Spojené státy nebudou mít peníze na plnění svých závazků, pokud zákon nezačne platit do pondělí. Do té doby ho chce mít na stole k podpisu i prezident Biden.
Návrh dojednal republikánský šéf Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy s prezidentem Joem Bidenem ve snaze odvrátit platební neschopnost vlády USA. Ta ještě nikdy v dějinách země nenastala, podle ministerstva financí by ale přišla na začátku příštího týdne, pokud Kongres nenavýší či nepozastaví strop na zadlužení státu.
Zákonný limit na státní dluh je ve světě výjimkou a ten americký se v posledních desetiletích opakovaně posouvá kvůli neustálým rozpočtovým schodkům za demokratických i republikánských prezidentů. Aktuálně je na hodnotě 31,4 bilionu dolarů, kam byl posunut na konci roku 2021.
X X X
MEDVEDĚV: BRITOVÉ SCHVALUJÍ ÚTOKY NA RUSKO
Británie schvaluje útoky v Rusku. Náš věčný nepřítel, říká Medveděv
Místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace Dmitrij Medveděv označil Británii za „věčného nepřítele“ Ruska. Její činitelé jsou podle něj legitimním vojenským cílem. Bývalý ruský prezident a premiér tak reagoval na slova britského ministra zahraničí Jamese Cleverlyho, že Ukrajina má právo útočit na ruském území.
„Ukrajina má legitimní právo se bránit. Má legitimní právo tak samozřejmě činit uvnitř svých vlastních hranic, ale též má právo promítnout svou sílu za své hranice, aby podlomilo ruskou schopnost vrhat jeho sílu na Ukrajinu,“ řekl britský ministr. „Takže legitimní vojenské cíle za její vlastní hranicí jsou součástí ukrajinské sebeobrany. A my bychom to měli uznat.“
Medveděv na Cleverlyho slova reagoval velmi rozčileně. „Přihlouplí představitelé Spojeného království, našeho věčného nepřítele, měli byste si pamatovat, že v rámci univerzálně akceptovaného mezinárodního práva, jež reguluje moderní válku, včetně Haagských úmluv a Ženevských konvencí, i váš stát může být klasifikován jako ten, který je válce.“ Medveděv neuvedl, že Rusko tyto úmluvy porušilo tím, že napadlo Ukrajinu.
„Spojené království dnes jedná jako spojenec Ukrajiny, který jí poskytuje vojenskou pomoc ve formě vybavení a specialistů. De facto vede nevyhlášenou válku proti Rusku. V takovém případě jakýkoliv z jeho veřejných činitelů (ať vojenský, civilní nebo ten, kdo usnadňuje válku) může být považován za legitimní vojenský cíl,“ vyhrožoval bývalý ruský prezident.
Cleverly reagoval na úterní útok několika dronů na Moskvu. Kreml ihned obvinil Kyjev, ten to odmítl. Podle ruských analytiků oslovených prokremelskými médii útoky mají na svědomí pravděpodobně proukrajinští ruští sabotéři.
Šéf britské diplomacie nechtěl spekulovat o tom, kdo je za útok zodpovědný. „Nemám žádné detaily a nebudu spekulovat o povaze dronových útoků v Moskvě. Takže to, co řeknu, je více o obecných bodech než o specifickém incidentu,“ prohlásil. „Vojenské cíle za jejími (Ukrajiny) hranicemi jsou mezinárodně uznávány jako legitimní část sebeobrany národy,“ zopakoval.
Útoky v Rusku má za legitimní i Německo
Ukrajinské útoky na ruském území považuje za legitimní podle mezinárodního práva i Německo. Ve středu to prohlásil mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit s tím, že Berlín je nicméně proti tomu, aby se k takovým úderům používaly německé zbraně.
Portál Politico podotýká, že výroky britského ministra se zdají být v rozporu s pozicí USA. „Nepodporujeme útoky uvnitř Ruska. Tak to je. Tečka,“ řekla mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierreová.
Ruské výpady proti Británii nejsou ničím novým. Po oznámení Londýna, že pošle Kyjevu tanky Challenger 2, vrchní ruský propagandista Vladimir Solovjov řekl, že Británie vstoupila do války a je legitimním vojenským cílem.
Od vypuknutí války se Medveděv stal nejhlasitějším podporovatelem ruské invaze. Bývalý premiér nechvalně proslul vyhrožováním západním státům zničením a připojením jejich území k Rusku. S oblibou naznačuje, že Moskva zaútočí jadernými raketami. Válku Ruska s Ukrajinou vykresluje jako apokalyptický zápas křesťanského státu se světovým satanismem. Ukrajinské představitele nazývá „nacistickými feťáky“, vyzýval také k likvidaci ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
X X X
DRONY ZELENSKÉHO NA MOSKVU ZAHAJÍ JADERNOU VÁLKU?
Útoky dronů na Rusko? Logický krok, může ale vyvolat jadernou odvetu Kremlu, obává se expert
Přetrvává obava z toho, že aktivitami na ruském území může být Moskva vyprovokována k použití jaderných zbraní. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to v reakci na dronový útok uvedl bývalý náměstek ministerstva obrany pro vyzbrojování a diplomat Daniel Koštoval. Pokud za útokem stojí Ukrajina, jedná se podle něj o logický krok.
Útoky bezpilotních letounů v Moskvě jsou podle Koštovala zajímavé i z hlediska budoucího vstupu Ukrajiny do NATO. „Ukrajinské aktivity – ať už se k nim dnes ukrajinská vláda hlásí, nebo ne – na ruském území mohou významně ohrozit podporu Ukrajiny ze strany některých zemí NATO nebo EU,“ sdělil diplomat.
Důvodem jsou podle něj obavy z ruské reakce. „V některých členských zemích stále přetrvává určitá obava z toho, že aktivitami na ruském území může být Moskva vyprovokována až třeba k použití jaderných zbraní,“ vysvětlil.
Z vojenského hlediska se však podle Koštovala jedná o zcela logický krok. „Pokud má Ukrajina získat zpět veškeré své území podle mezinárodně uznaných hranic, tak nevyhnutelně bude muset dojít k vojenským aktivitám i na ruském území – aby byly ruské invazní jednotky skutečně vytlačeny z Ukrajiny,“ sdělil.
X X X
PREZIDENT CHORVATSKA MILANOVIČ: SLÁVA UKRAJINĚ JAKO SIEG HEIL
Milanović: Sláva Ukrajině je jako Za dom spremni nebo Sieg Heil
Chorvatský prezident Zoran Milanović se vyslovil proti používání pozdravu „Sláva Ukrajině“ a srovnal ho s pozdravy chorvatských a německých nacistů. Vyjádření prezidenta přinesl mimo jiné portál Hrvatska radiotelevizija.
„Mezi ‚Za dom spremni‘ (Pro vlast připraveni, pozdrav Ustašovců) a ‚Sláva Ukrajině‘ není žádný rozdíl. To je pozdrav nejradikálnějších šovinistů ze západní Ukrajiny, kteří spolupracovali s nacisty a zavraždili tisíce Poláků, Židů, kolik se jen dalo,“ citují slova chorvatského prezidenta média. Milanović prohlásil, že v Chorvatsku nechce pozdrav Sláva Ukrajině slyšet, stejně jako Za dom spredni nebo německé Sieg Heil.
Připomeňme, že prezident Milanović kritizuje politiku Západu vůči Ukrajině a poskytovaná pomoc podle něho prodlužuje válku. Již dříve také prohlásil, že Krym už nikdy nebude součástí Ukrajiny. Z jeho úst dříve zazněla i ostrá kritika Spojených států, které jdou podle jeho názoru z války do války. V té souvislosti pronesl, že Kosovo bylo Srbsku uloupeno./agentury/
X X X
S politickou situací v zemi není spokojeno 60 procent lidí, uvádí průzkum CVVM
Vládě důvěřuje 32 procent dotázaných, prezidentovi 58 procent. Poslanecká sněmovna má důvěru 32 a Senát 38 procent veřejnosti. Nejvyšší důvěře, a to 67 procent se těší starostové s obecními zastupitelstvy. S politickou situací je spokojeno 17 procent občanů, nespokojenost vyjadřuje třípětinová většina, tedy 60 procent veřejnosti.
„Spokojenost se současnou politickou situací vyjadřovalo jen 17 % občanů, v tom 1 % uvádělo, že je ‚velmi spokojeno‘, 16 % řeklo, že je ‚spíše spokojeno‘. ‚Ani spokojeno, ani nespokojeno‘ se cítilo být 22 % obyvatel ČR,“ uvádí průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM) prováděný od března do května.
Nespokojenost s politickou situací dalo najevo 60 % dotázaných. 31 % s ní bylo „spíše nespokojeno“ a 29 % „velmi nespokojeno“. Zbytek, který činí 1 % respondentů, zvolil variantu „nevím“.
„V porovnání s posledním šetřením z února a března 2023 se hodnocení politické situace mírně zhoršilo, když podíl nespokojených o 7 procentních bodů vzrostl. Hodnocení politické situace se tak i nadále pohybuje na zřetelně horší úrovni, než většinou bývalo v letech 2014 až 2020 s výjimkou dvou krátkodobých propadů z let 2017 a 2018 spojených s vládní krizí nebo s problémy při sestavování vlády po volbách do Poslanecké sněmovny,“ doplnili autoři průzkumu.
Pavlovi věří 58 procent dotázaných
Prezidentovi Petru Pavlovi vyjádřily důvěru necelé tři pětiny (58 %) občanů, přičemž 24 % mu „rozhodně důvěřovalo a 34 % mu „spíše důvěřovalo“, nedůvěru prezidentovi vyslovila více než třetina (36 %).
Ve srovnání s bývalým prezidentem Milošem Zemanem si Pavel polepšil. V závěru působení Zemana hlavě státu věřilo 38 procent Čechů. „V případě nově zvoleného prezidenta můžeme vidět, že důvěra k němu je o 20 procentních bodů vyšší a nedůvěra o 25 procentních bodů nižší než byla na přelomu roku u jeho dosluhujícího předchůdce,“ uvádí průzkum.
Důvěra v ostatní ústavní instituce se ve srovnání s předchozími průzkumy výrazně nezměnila. Nejméně lidí důvěřuje nadále vládě a Poslanecké sněmovně, a to shodně 32 procent. Důvěra v Senát je s 38 procenty jen mírně vyšší. Nejvyšší podíl důvěry si vytrvale drží starostové s 67 procenty a obecní zastupitelstva s 66 procenty. Hejtmanům pak věří 45 procent Čechů a krajským zastupitelstvům 48 procent.
Důvěra v prezidenta, vládu a Parlament je vyšší hlavně u lidí s vyššími příjmy, vyšším vzděláním a větším zájmem o politiku. Se zvyšujícím se věkem naopak klesá důvěra prezidentovi, vládě, Poslanecké sněmovně, Senátu a krajským zastupitelstvům. Voliči vládních stran výrazně častěji důvěřují kromě vlády i prezidentovi a Parlamentu, kdežto voliči opozičních uskupení ANO, KSČM a SPD se k prezidentovi, vládě, Sněmovně i Senátu staví výrazně kritičtěji.
X X X
Prezident Pavel přijme zítra premiéra Fialu a expředsedu vlády Babiše
Prezident Petr Pavel přijme v pátek na Pražském hradě předsedu vlády Petra Fialu a předsedu opozičního hnutí ANO Andreje Babiše. Schůzka je jedním z bodů prezidentova plánu na prvních sto dní v úřadu. Zavázal se k pravidelným schůzkám premiéra a předsedy nejsilnější opoziční strany s cílem hledat společné styčné body.
Pavel se s Fialou vídá poměrně často. Naposledy se sešli ve středu, a to v rámci schůzky nejvyšších ústavních činitelů, která se věnovala koordinaci zahraniční politiky.
S Babišem, který byl jeho hlavním soupeřem v prezidentské volbě, se Pavel od svého zvolení uvidí poprvé. Předseda ANO se po volební porážce stáhl částečně do ústraní, je však nadále aktivní jeho poslanec. Není už nicméně v takzvané stínové vládě ANO, kterou vede tandem Karel Havlíček a Alena Schillerová.
Pavel končil ve čtvrtek návštěvu Rakouska, Fiala Moldavska. Babiš byl pracovně v zahraničí nedávno v Maďarsku.
Pavel v březnu po své inauguraci prohlásil, že vyzve k pravidelným schůzkám premiéra a předsedu nejsilnější opoziční strany. „Svolám první schůzku, od které očekávám především nastavení budoucích pravidelných setkávání se zástupci koalice a opozice ohledně podoby důchodové reformy,“ řekl tehdy prezident.
X X X
Global Times: NATO vytváří další bojiště
Čínský list Global Times soudí, že neúspěch na Ukrajině donutil USA přejít k zahájení války v Srbsku.
Ukrajinská krize se protahuje. Za těchto podmínek se NATO stalo symbolem destabilizace regionální bezpečnosti.
Situace na Balkáně je téměř výbušná. Mírové síly KFOR vedené NATO se v pondělí střetly se srbskými demonstranty. Napětí eskalovalo poté, co se srbská většina severního Kosova střetla s albánskými starosty, kteří v dubnu vyhráli volby, které Srbové bojkotovali.
Vztahy mezi Kosovem a Srbskem jsou dlouhodobě napjaté. Provincie Kosovo v bývalé Jugoslávii byla autonomní provincií Srbska. Priština s podporou Washingtonu a NATO jde cestou „nezávislé státnosti“ a zaujímá vůči Bělehradu nekompromisní postoj. Zapojení Severoatlantické aliance do této konfrontace dále zvýšilo rozdíly mezi oběma stranami, vyvolalo mezi nimi vojenské konflikty a oslabilo mír a jednotu na západním Balkáně.
Jak se situace vyhrotila, generální tajemník NATO Jens Stoltenberg vyzval Kosovo, aby zmírnilo napětí se Srbskem. Existují ale pochybnosti, že aliance skutečně chce jejich konflikt zastavit. Mnohonárodní síly pod vedením NATO byly rozmístěny ve čtyřech kosovských obcích, aby „zadržely násilné demonstrace“ v době, kdy se „nově zvolení starostové pokoušeli převzít úřad“. Oznámily to v prohlášení síly KFOR.
NATO na jedné straně volá po snížení napětí a na druhé straně buduje svou vojenskou přítomnost. Jak varují analytici, vypadá to, že aliance jen hraje o čas, aby vyzbrojila Kosovo. Minulé války jasně ukázaly, že Spojené státy se naučily, jak zobrazovat nestrannost zastavením nepřátelství a požadavkem na příměří, ačkoli samy pomáhají jedné ze stran – té, kterou podporují a pro kterou získávají čas. Sliby NATO a Západu o ochraně kosovských Srbů prostě nelze dodržet. Deník Financial Times ve svém článku uvádí, že touha USA a EU odstranit rozkol mezi Srbskem a Kosovem nepřinese výsledky.
Čínský vojenský expert a televizní komentátor Song Zhongping řekl, že síly NATO se ve skutečnosti nezabývají udržováním míru v Srbsku a Kosovu, ale snaží se zajistit „nezávislost“ druhé země a pomoci jejím orgánům utlačovat Srby. Suverenita a národní bezpečnost Srbska nepatří mezi priority NATO. Jan Urban, server vaseec.cz
X X X
Střety v severním Kosovu – KFOR používá střelné zbraně
Nevím, co přesně se laskavý čtenář mohl dozvědět o eskalaci v Kosovu v posledních dnech, či spíše hodinách, ale nejspíše něco o krvelačných Srbech, spojení s Putinem a nebohých vojácích KFOR, kteří se snaží zachránit mír. Nic ovšem nemůže být vzdálenější pravdě.
Po pátečních střetech mezi policií a srbskými civilisty v Srby obývaném městě Zvečan na severu Kosova se kosovské síly, zřejmě podporované „mírovými jednotkami“ KFOR, v pondělí znovu pokusily zaútočit na radnici. V pondělí došlo ke srážkám a explozím. Jsou hlášeni zranění.
Jak uvádí RT z Kosova, již několik hodin dochází k vážným střetům mezi srbskou většinou obyvatelstva v severním Kosovu na jedné straně a kosovskými policejními silami a KFOR na straně druhé. Síly KFOR údajně použily střelné zbraně proti neozbrojeným civilistům, někteří byli zraněni.
Podle dalších informací kosovské albánské policejní síly zahájily palbu na srbské civilisty.
RT Balkan také uvádí, že několik srbských komunit v regionu je od časných ranních hodin ve „stavu obležení“, včetně obce Zvečan, která se v pátek stala dějištěm pokusu kosovské policie zaútočit na obecní správu.
Důvodem dnešních střetů byl zřejmě obnovený pokus dostat obecní správu Zvečan pod kontrolu Kosova. Podle zpráv ze srbské strany se střetů kromě kosovsko-albánských policejních sil zúčastnily i ozbrojené síly KFOR. Videa ukazují, jak lidé útočící na radnici zatlačují srbské obránce na předpolí radnice o několik desítek metrů.
Kolem 16:30 vypukl násilný konflikt mezi příslušníky KFOR a Srby, kteří si sedli před speciální vozidlo KFOR a nedovolili posádce vystoupit. Ve městě byly slyšet výbuchy.
Eskalace v pondělí zasáhla i srbské komunity Zubin Potok a Leposavić.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov pouze v pondělí ráno varoval před eskalací v Kosovu.
“Ve středu Evropy se schyluje k velkému výbuchu. Právě to místo, kde NATO v roce 1999 provedlo agresi proti Jugoslávii v rozporu se všemi myslitelnými principy Helsinského závěrečného aktu a dokumentů OBSE. Situace je znepokojivá, ale Západ nastoupil na kurz naprostého podřízení se pro všechny, kteří jakýmkoliv způsobem vyjadřují svůj vlastní názor,“ citovala Lavrova RIA Novosti.
Srbský ministr obrany Miloš Vučević předchozího dne řekl, že napětí v Kosovu dosáhlo nového maxima a hrozí, že přeroste v ozbrojený konflikt. Jednotky srbské armády kvůli eskalaci napětí nadále obsazují pozice poblíž administrativní hranice Kosova.
Asi 50 demonstrantů bylo hospitalizováno se zraněními v nedaleké Mitrovici a dva byli přijati na pohotovost, uvedla RT Balkan. 25 vojáků KFOR bylo zraněno při boji zblízka, oznámily síly v prohlášení.
Napětí v severním Kosovu zůstává vysoké od dubna, kdy srbská většina v regionu bojkotovala volby podporované administrativou etnických Albánců v Prištině. Kosovské úřady považovaly výsledky voleb – v nichž zvítězili čtyři starostové etnických Albánců v nesporných závodech – za legitimní, a to i přes účast nižší než 4 %.
Po pondělní potyčce NATO a Srbů obvinili západní představitelé srbské demonstranty z podněcování k násilí. Srbský prezident Aleksandar Vučič obvinil kosovského albánského premiéra Albina Kurtiho ze snahy „vyprovokovat velký konflikt mezi Srby a NATO“ a varoval, že Srbsko „nedopustí pogrom nebo zabíjení svých lidí“. MUDr. Ivan David, europoslanec, server vasevec.cz
X X X
David Ploc Fialovi: ČR nepatří na Západ
Pravda je krásná věc, určitě jedna z nejdůležitějších věcí na tomto světě. Ne vždy bývá příjemná, někdy je hodně tvrdá, ale je věčná, nezpochybnitelná. I přes všechny snahy těch zlých, kteří si ji často snaží překrucovat a obracet ke svému prospěchu, se vždy ukáže v tom pravém světle za předpokladu, že je oživována a stále připomínána…
Vnucování lží a překrucování faktů, kterým jsme dlouhá léta jen přihlíželi, vedlo k určité osobní rezignaci většiny z nás. Věděli jsme, že pravda je jinde, ale dosud jsme nebyli schopni se hlasitě ozvat. Lžou nám desítkami nových pohlaví, globálním oteplováním, manželstvím pro všechny anebo neustálým opakováním, že patříme na západ. Stokrát opakovaná lež se prý stává pravdou, a tak je nejvyšší čas za tu pravou pravdu začít bojovat. Jak? Tím nejjednodušším způsobem a to jejím neustálým opakováním.
A protože mnoho lidí tu pravou pravdu velmi dobře zná, nebo je v kontaktu s nějakým pamětníkem, není tak jednoduché vnucování podobných západních blábolů. V době globalistických her si naštěstí dost z nás uvědomuje, že příčinou všech posledních nesvobodných radovánek je právě Západ v čele se spojenými státy válečnými. Tedy je nutné učinit další kroky, aby se nám tady pravda a demokracie náhodou neprobudily. Pro případ, že by se jim u nás přeci jen začalo dařit, tak sem pozvou vojáky, kteří nám určitě »pomohou tu naši demokracii ohlídat«.
Fajn, je tu ale jeden zásadní problém. Ten západ, který po nás tak strašně touží, se s námi v minulosti moc nekamarádil. To si přeci není tak složité srovnat. Ale OK, pojďme na tygří otázky. Kde byl západ v roce 1938, resp. co pro nás v Mnichově udělal? Co pro nás udělal v roce 1939? Jak výrazně nám Západ pomohl při osvobození v roce 1945? A jak se přičinil, aby u nás v roce 1948 nezvítězil vliv Východu? Nevzpomínám si, že by nám pomohl při invazi v roce 1968, kdy k nám vstoupila vojska Varšavské smlouvy. Kde se tedy bere ten nesmysl, že patříme k Západu?
A poslední dotaz, opravdu si ještě někdo myslí, že to s námi ten skvělý západ myslí dobře a budeme se s ním mít pohádkově? Řešením je velmi hlasité a důrazné opakování pravdy, která je v tomto případě jasnější než modré nebe.
Dává nám naději do budoucna, protože věříme v její vítězství. Bojujme za ni jen pouhým slovem a jejím šířením. Chceme být neutrálním srdcem Evropy a nepatříme na západ! Nikdy jsme tam nepatřili! David Tygr Ploc, server vasevec.cz
X X X
MINISTR VÁLEK: ŽÁDNÉ ŠKRTY VE ZDRAVOTNICTVÍ
Spor ve vládě: Nic měnit nebudeme, reaguje Válek na Stanjurovy plány škrtů ve zdravotnictví
Další možné škrty, které ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) představil v souvislosti s konsolidačním balíčkem, se nesetkaly s kladným přijetím u některých jeho vládních kolegů. Výhrady k navrženým úpravám mají například ministerstva pro vědu a výzkum či pro místní rozvoj. Hlasitě se ozval i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Tvrdí, že jedna z navrhovaných změn je pouhé úřednické nedopatření, s nímž ve svém resortu nepočítá.
Šéf státní kasy Stanjura upozorňuje, že plánovaný soubor opatření k ozdravění státních financí není dostatečný, proto plánuje další kroky k zeštíhlení státního rozpočtu. Vláda je zatím ještě neprojednala a mezi členy kabinetu vyvolávají spory.
Za přehnanou označila výši navržených škrtů ministryně Helena Langšádlová (TOP 09), která má na starosti vědu a výzkum. „Tato výše je pro vědu, výzkum a inovace nepřijatelná,“ uvedla. Rozpočet v této oblasti by se měl v příštím roce seškrtat o deset procent.
Snížení financí by mělo dopadnout i na ministerstvo pro místní rozvoj. To by mělo podle návrhů přijít až o 11 miliard. Ivan Bartoš (Piráti), který resort vede, Deníku N sdělil, že je to nepředstavitelný návrh. „Počítáme v národních dotacích minimálně s částkou odpovídající střednědobým výhledům,“ řekl. „Úředníci ministerstva financí zřejmě zapomněli i na slib, který vláda dala na svém výjezdním zasedání v Jeseníku, pomoci hospodářsky a sociálně postiženým územím, na které chceme cílit již schválené programy. Okamžitě jsem kontaktoval ministerstvo financí se žádostí o vysvětlení,“ ozřejmil svůj postoj.
Vlastimil Válek, který má na starosti oblast zdravotnictví, jednu z položek navržených Stanjurou ostře odmítl. Jedná se o změnu, jež se týká automatické valorizace plateb, které za děti, seniory nebo nezaměstnané zajišťuje odvody do systému veřejného zdravotního pojištění, a to prostřednictvím státního rozpočtu. Valorizaci schválila vláda minulý rok. Válek jasně sdělil, že tato záležitost se nebude odkládat ani nedojde k její změně.
Skutečnost, že byla vůbec zmíněna v novém návrhu škrtů, považuje za „nedopatření způsobené horlivým úřednickým perem“. Jedná se o částku 1 900 korun měsíčně. Od příštího roku by se měsíční částka měla změnit podle vývoje reálné mzdy. Ministr zdravotnictví ujistil, že valorizace by měla zůstat ve stejné podobě, v jaké byla uzákoněna.
Další plánované škrty však podpořili někteří Stanjurovi kolegové z ODS. Podle Jana Skopečka se ke změnám konsolidačního balíčku budou přidávat i další škrty a opatření. „Považuji to za logické, že vedle konsolidačního balíčku budou přicházet další návrhy zejména na straně výdajů, jakým způsobem šetřit,“ uvedl pro Seznam Zprávy jeden z hlavních ekonomů strany.
X X X
Parlament EU nechce, aby Maďarsko předsedalo EU. Vyzval k rychlému řešení
Evropský parlament vyzval členské země Evropské unie, aby neumožnily Maďarsku kvůli jeho problémům s právním státem a evropskými hodnotami příští rok předsedat Radě EU. Usnesení přijaté více než dvěma třetinami hlasů hrozí, že EP přijme „odpovídající opatření“, pokud státy nebudou otázku maďarského předsednictví řešit. Maďaři tvrdí, že jde o porušení smluv o EU.
Rezoluce také požaduje, aby Evropská komise neuvolňovala Maďarsku zmrazené fondy, dokud Budapešť neukáže praktické fungování přijímaných reforem. Čtvrteční rezoluce je další v řadě kritických dokumentů europarlamentu směrem k vládě konzervativního maďarského premiéra Viktora Orbána.
Poslanci ji dlouhodobě vyzývají, aby přestala omezovat pluralitu médií, akademické svobody, činnost nevládních organizací či práva sexuálních menšin. Nelíbí se jim také fakt, že Maďarsko se často proti všem ostatním zemím staví odmítavě k vojenské podpoře Ukrajiny a Orbán udržuje blízké vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Kvůli tomu se obávají průběhu maďarského předsednictví ve druhé polovině příštího roku. Text nového usnesení zpochybňuje, že „Maďarsko bude moci věrohodně plnit tento úkol v roce 2024 vzhledem k tomu, že nerespektuje právo a hodnoty EU ani zásadu loajální spolupráce“.
K povinnostem předsednické země patří určovat agendu ministerských jednání, spolurozhodovat o unijních prioritách a zastupovat Radu EU při jednáních s europoslanci. O pořadí předsednických zemí rozhodují jednomyslně členské země, parlament na něj nemá přímý vliv.
Někteří vládní politici, zvláště ze západoevropských zemí, sice dávají najevo obavy z předání vůdčí role Budapešti, řada dalších států však nechce na dlouhodobě dohodnutém pořadí nic měnit.
Poslanci ve čtvrtek vyzvali vlády, aby „co nejdříve našly vhodné řešení“, jinak jsou připraveni učinit vlastní kroky. Někteří zákonodárci hovoří například o možnosti nejednat s maďarským předsednictvím o podobě zákonů v rámci takzvaných trialogů, které jsou dlouhá léta stěžejní součástí přijímání unijních norem.
Politici z maďarského vládního tábora označují snahu europoslanců za porušování unijních smluv a tvrdí, že země bude na předsednictví dobře připravena. Europoslanec za Fidesz Balázs Hidvégi řekl, že „levicoví členové Evropského parlamentu podporující válku (na Ukrajině) se nemohou smířit s tím, že Maďarsko je pro mír a nepodporuje válečné štváčství“. Kvůli tomu, že Maďarsko „zastává postoj podporující mír“, nátlak na něj v Bruselu podle europoslance pokračuje a zesiluje se.
Připravit Budapešť o předsednictví EU by podle něj znamenalo „hrubé porušení platných smluv o EU“ a bylo by dokladem, že problém s právním státem nemá Maďarsko, ale Brusel. Maďarská prezidentka Katalin Nováková zase „doufá, že nebude přijato žádné nedemokratické řešení v rozporu se zákonem a že seriózní lidi nenapadne, že by mohlo být zpochybněno předsednictví Maďarska v Radě EU“.
Maďarska se pak zastal také polský premiér Mateusz Morawiecki, jehož vládě EK rovněž vytýká porušování principů právního státu. Odebrat Maďarsku předsednictví by podle něj bylo „jasným porušením“ smluv o EU. „Zničit tímto způsobem řízení Evropské unie nevede nikam, vede to do katastrofy,“ řekl Morawiecki.
X X X
Česká letadla pro rakouskou armádu. Pavel ve Vídni jednal s ministryní obrany
O nabídce českých výcvikových letadel pro rakouskou armádu ve čtvrtek prezident Petr Pavel ve Vídni hovořil i s ministryní obrany Klaudií Tannerovou a předsedou Národní rady Wolfgangem Sobotkou. Podle něj je česká nabídka na stole už několik let a kromě samotných letounů je její součástí i výcvik.
„Je to projekt, který je ve vztahu k tomu, co nabízí, cenově výhodný, ale je na rakouské straně, jestli to pro ni bude zajímavé regionálně, protože zvažují i druhou variantu, kterou představuje spolupráce s Itálií,“ řekl český prezident před sídlem rakouského parlamentu.
Sobotka podle něj pořízení nové letky výcvikových proudových letadel označil za důležitou součást modernizace rakouské armády. Česká nabídka podle Pavla zní na dvanáct letadel.
Rakouský list Kronen Zeitung už před časem napsal, že Vídeň zvažuje nákup letounů L-39NG z Aera Vodochody. Podle něj je ale pro kontrakt na nahrazení 18 dosluhujících cvičných strojů v hodnotě přes miliardu eur (přes 23 miliard korun) stále favoritem italská firma Leonardo se svými stroji M-346FA.
Viceprezident Aera Filip Kulštrunk novinářům z Kronen Zeitung řekl, že nákup českých letadel by znamenal i příležitost pro mnoho rakouských firem, které by se na výrobě mohly podílet.
O české nabídce ve čtvrtek Pavel hovořil i s rakouským prezidentem Alexanderem Van der Bellenem. Sám pak řekl, že při jednání s ministryní obrany budou letadla hlavní téma, a to společně s Ukrajinou.
Český prezident pak dvoudenní návštěvu Rakouska zakončil vystoupením v Akademii obrany, kde pronesl řeč na téma Naše svoboda a bezpečnost v globalizovaném světě. Večer se vrací vlakem do Česka.
X X X
USA přestanou plnit část jaderné dohody s Ruskem, Moskva přerušila účast už dříve
Spojené státy od čtvrtka nebudou informovat Rusko o stavu jaderného arzenálu, přestanou umožňovat ruské inspekce na americké půdě či poskytovat Moskvě data o letu balistických raket. Na svém webu to oznámilo americké ministerstvo zahraničí. Jde o další reakci na únorové rozhodnutí Ruska pozastavit účast na dohodě Nový START, která omezovala počet aktivních jaderných zbraní a jejich nosičů.
Washington krok Moskvy považuje za „právně neplatný“ a ve světle ruského odklonu od dohody podepsané v roce 2010 hovoří o jejím „pokračujícím porušování“. Na konci března v této souvislosti USA odmítly Rusku oznámit „pololetní aktualizaci dat“, kterou dohoda vyžaduje.
Nyní svou reakci stupňují pozastavením spolupráce v dalších oblastech. „Od 1. června 2023 Spojené státy nevydávají Rusku upozornění vyžadovaná podle dohody, včetně aktuálních informací o stavu a poloze… raket a odpalovacích zařízení,“ uvádí americká diplomacie v tiskové zprávě.
Dále ohlásilo konec možnosti inspekcí spadajících pod působnost Nového STARTu v USA a současné zrušení amerických víz pro ruské inspektory. „Spojené státy nebudou poskytovat telemetrické údaje o odpalech“ mezikontinentálních balistických raket a balistických raket vypouštěných z ponorek, dodává prohlášení. Telemetrické údaje jsou dálkově shromažďovaná data o letech, uvádí agentura Reuters.
Washington označuje své kroky za přiměřená a zvrátitelná opatření v souladu s mezinárodním právem.
Zmíněnou smlouvu podepsali v roce 2010 v Praze tehdejší prezidenti Spojených států a Ruska Barack Obama a Dmitrij Medveděv. Ruský prezident Vladimir Putin jednostranné rozhodnutí pozastavit účast na dohodě Nový START přijal v únoru, tedy rok po invazi svých vojsk na Ukrajinu.
Moskva ale zároveň oznámila, že bude dál dodržovat limity zakotvené v úmluvě, které omezují jaderné arzenály obou mocností maximálně na 1 550 strategických jaderných zbraní a 700 mezikontinentálních střel či bombardérů.
X X X
Z uprchlíků budou bezdomovci, varuje sdružení kvůli změně příspěvku na bydlení
Už od července vejde v platnost změna ve vyplácení příspěvku pro solidární domácnost. Uprchlíci z Ukrajiny nově budou muset mít s ubytovatelem sepsanou nájemní smlouvu. Jenže podle Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty budou uprchlíci ohroženi životem v nedůstojných podmínkách a bezdomovectvím, či budou nuceni k návratu do země, kde se válčí.
Od 1. července se významně omezuje podpora ubytování ukrajinských rodin. Končí totiž příspěvek pro solidární domácnosti. V zařízeních, které nabízí hromadné ubytování, tak bude moci zadarmo bydlet pouze zranitelná skupina. Tedy třeba senioři.
Mnozí uprchlíci si tak kvůli novým pravidlům budou muset najít nové bydlení. Podle Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty v Česku se budou muset uprchlíci stěhovat z ubytoven, hotelů, ale mnohdy i ze solidárních domácností.
„Nebudu ze sebe dělat instituci“
„Ubytovatelé ze solidárních domácností jsou zatím z nových pravidel a jejich komunikace často zmatení, jak vidíme z reakcí přes platformu Pomáhej Ukrajině,“ řekla vedoucí výzkumu migračního konsorcia Blanka Tollarová.
Nejen administrativní změny, ale i pocit, že si vláda nabízené podpory od jednotlivých domácností neváží, povede podle sdružení k jejich zásadním úvahám, zda svou nemovitost dále solidárně nabízet.
„Za nových podmínek již nebudu nikoho ubytovávat, nebudu ze sebe dělat instituci a uprchlíci také nedostanou dostatečnou podporu, aby si s minimální mzdou, kterou mají, mohli opatřit bydlení. Kam se tedy mají obrátit s žádostí o ubytování, protože pak už jim zbývá jen návrat do války,“ napsal přes Pomáhej Ukrajině jeden z ubytovatelů.
„Prosím řekněte našim poslancům, vládě, že jsme jim ušetřili nemalé finanční prostředky a nyní nám hází klacky pod nohy. Je to pod úroveň, nic to nepomůže a jen ztěžuje jejich i tak zoufalou situaci. Žiji s nimi jeden rok a moc dobře vím, o čem mluvím,“ uvedla třeba pracující důchodkyně z Prahy, která uprchlíky ubytovává od března 2022.
Chudší budou závislí na státu
Solidární domácnosti totiž často ubytovávají uprchlíky dlouhodobě. Podle konsorcia chtějí pomáhat, ale mnoho z nich si bez příspěvku či s jeho snížením už nebude moci dovolit ubytovat uprchlické rodiny, které jsou samy ve finanční nouzi.
Podle sdružení je placení za ubytování správné, jenže jen pro uprchlíky, kteří si to mohou dovolit. Chudší bez stabilního příjmu, pečující o děti, nemocného člena rodiny nebo invalidy budou nadále závislí na pomoci českého státu.
Schopnost těchto uprchlíků platit nájem má zajistit humanitární dávka. Ta je ovšem nastavena jako životní či existenční minimum a taxativně stanoví maximální výši příspěvku na bydlení na 3 tisíce korun na člověka a měsíc.
Chudí uprchlíci mohou tedy solidárním domácnostem nabídnout daleko nižší úhradu za jejich pomoc, než tomu bylo dosud.
„Rádi bychom, aby byly podmínky jasné samotným uprchlíkům, úředníkům i ubytovatelům, kteří si nyní nejsou jistí, zda uprchlíci z Ukrajiny zvládnou zaplatit nájem, který již nebude státem dotovaný. Podmínky by měly být srozumitelné, ale zejména nastavené tak, aby ubytovatele motivovaly ty nejzranitelnější skupiny nadále ubytovávat,“ doplnila Tollarová.
Nebudou mít na tržní nájemné
Průzkumy podle sdružení navíc ukazují, že většina uprchlíků, kteří se budou muset z podporovaného bydlení vystěhovat, skutečně nebude mít na tržní nájemné. Většina uprchlíků totiž pracuje na nízkokvalifikovaných pracovních pozicích a jejich výdělky jsou na hranici chudoby.
„Změny v Lex Ukrajina V a jejich pozdní komunikace směrem k ubytovatelům a k uprchlíkům zvyšuje riziko, že tisíce lidí budou ohroženi životem v nedůstojných podmínkách a bezdomovectvím, anebo budou nuceni k návratu do země, kde se dál válčí,“ dodala ředitelka Migračního konsorcia Andrea Krchová.
Redakce iDNES.cz oslovila i kraje, zda s nimi například stát ohledně změn komunikuje či zda mají případně kapacity pro nouzové bydlení. Podle mluvčí Moravskoslezského kraje Nikoly Birklenové stát průběžně samosprávy o změnách informuje.
„Co je ovšem mnohem důležitější, je informovanost samotných uprchlíků. Proto hejtman Moravskoslezského kraje v pracovním dopise vyzval ministra Rakušana, aby vláda o chystaných změnách hlavně informovala Ukrajince. Měli by jasně vědět, v čem chystané změny spočívají, aby se na ně mohli připravit,“ řekla pro iDNES.cz Birklenová.
Hejtman Ivo Vondrák také doporučil, aby se v přelomovém období, tedy koncem června a na začátku července, rozšířil provoz asistenčních center (KACPU). „Ta již nespadají pod jednotlivé kraje jako v minulosti, ale jsou v gesci ministerstva vnitra. Dá se předpokládat, že se ukrajinští občané budou potřebovat o změnách poradit, nebo budou potřebovat nějakou jinou pomoc,“ doplnila za Moravskoslezský kraj.
Ubytovatelé se změnou nesouhlasí
Kapacity pro ubytování hlásí většina krajů. Současně potvrzují, že jsou ze strany státu vcelku informovány. „Ústecký kraj má prozatím zajištěné dostatečné kapacity pro zranitelné skupiny a pro uprchlíky, kteří mají nárok na bezplatné ubytování v rámci 150 dní ode dne udělení dočasné ochrany,“ uvedla mluvčí Ústeckého kraje Magdalena Fraňková.
Mluvčí Plzeňského kraje Helena Frintová pro iDNES.cz řekla, že některé ze solidárních domácností mají obavy, zda ubytované osoby budou ochotny platit nájemné. Pokud ne, vystěhovaly by je a dále by nepokračovaly. Frintová současně podotkla, že ubytovatelé se změnou nesouhlasí. Důvodem je nadbytečná administrativa.
„Pokud se bude jednat o lidi spadající do některé ze zranitelných skupin, budeme se snažit umístit je prostřednictvím KACPU v některých námi nasmlouvaných zařízeních. Za tímto účelem se snažíme tyto kapacity navýšit a prostřednictvím inzerce hledáme další volná místa pro tento druh ubytování. Ostatní uprchlíci si musí najít vhodné bydlení sami,“ doplnila za Plzeňský kraj Frintová.
Přesouvají především do standardních nájmů
Redakce iDNES.cz současně oslovila i ministerstva práce a sociálních věcí. Mluvčí resortu Jakub Augusta poznamenal, že počet lidí žijících v solidárních domácnostech podle dat dlouhodobě mírně klesá a uprchlíci se přesouvají především do standardních nájmů.
MPSV také mapovalo ochotu solidárních domácností pobírajících současný příspěvek pokračovat v ubytování za nových podmínek. Drtivá většina odpovědí byla podle Augusty kladná.
„Změny v podmínkách by se tedy solidárních domácností měly dotknout jen v malém rozsahu, zejména s ohledem na to, že většina uprchlíků bydlí v domácnostech bez státní podpory. Větší změny nastanou u uprchlíků, kteří dosud bezplatně žijí v nouzovém ubytování,“ podotkl Augusta.
Změny, které přichází po více než roce od začátku války, zachovávají podle Augusty vstřícnou podporu směrem k válečným uprchlíkům. Jsou ale zároveň postaveny na předpokladu, že po čase se uprchlíci zapojí do běžného života, začnou pracovat a své potřeby více zabezpečovat i vlastními silami.
„To se děje a téměř 100 tisíc uprchlíků u nás nyní legálně pracuje a naopak přispívá do systému. Je také třeba připomenout, že na zranitelné osoby se nadále bude pohlížet výrazně vstřícněji. Aby se uprchlíci stačili na změny po 1. 7. připravit a ti, kteří si budou muset najít nové bydlení, jej začali hledat s předstihem, realizujeme cílenou informační kampaň a v kooperaci s dalšími resorty komunikujeme i s ubytovateli,“ doplnil dále mluvčí MPSV s tím, že kontroly domácností budou nadále probíhat.
Výše příspěvku na ubytování se bude odvíjet od výše životního a existenčního minima a vždy bude záležet na konkrétním případu. „Nárok a ‚konečná‘ výše příspěvku bude nastavena tak, že od součtu dávek členů domácnosti a započitatelných nákladů na bydlení se odečtou příjmy domácnosti a rozdíl utvoří výši dávky,“ dodal Augusta.
X X X
Exposlanec Dolejš dostal výpověď z ústředí KSČM. Strana nemá peníze, přiznal
Bývalý poslanec za KSČM Jiří Dolejš, který pracoval v ústředí Komunistické strany Čech a Moravy, dostal výpověď z pracovního poměru. Za jeho odchodem stojí nedostatek financí, se kterým se strana dlouhodobě potýká i vzhledem k tomu, že se v posledních volbách nedostala do Sněmovny. „Šanci musí dostat mladí,“ vysvětluje svůj odchod pro iDNES.cz.
Jiří Dolejš pracoval v ústředí strany od roku 1992 na nejrůznějších pozicích. Například jako analytik či ekonom. Mezi lety 2002 a 2021 pak zastupoval stranu v Poslanecké sněmovně.
„Oficiální dvouměsíční výpověď jsem dostal podle zákoníku práce před dvěma měsíci, včerejškem lhůta vypršela a já po 31 letech oficiálně končím,“ řekl iDNES.cz Dolejš. Důvodem jeho odchodu je podle něj reorganizace, ke které strana přistupuje, protože nemá peníze.
„Nejprve proběhla reorganizace na okresech, teď zasáhla i do složení ústředního výboru. Neberu to jako nespokojenost s mou prací. Ale při nedostatku peněz se strana přirozeně snaží zaměstnat někoho mladšího, kdo dokáže pracovat pro stranu v podmínkách 21. století,“ dodává s tím, že při odchodu dostal od KSČM v souladu se zákonem odměnu. „Byla symbolická, lehce nad hranicí minimální mzdy,“ popisuje třiašedesátiletý Dolejš.
Kam budou směřovat jeho kroky, zatím exposlanec neví. „Nějaký drobnější přivýdělek si seženu. Mou ambicí dva roky před důchodem není dosahovat horentních výdělků. Naopak se těším, že teď budu mít volnější pracovní režim,“ vysvětluje Dolejš, jehož práce pro KSČM však zcela nekončí.
Jak potvrdil mluvčí strany Roman Roun, Dolejš zůstává členem strany i ústředního výboru.
„Byl s ním rozvázán pracovní poměr, protože dochází k reorganizaci. Některá oddělení vznikají a jiná zanikají, a proto dochází k ukončení některých pracovních poměrů. Je i nadále členem strany, ústředního výboru, poradcem a špičkovým ekonomem. Jen již není v zaměstnaneckém poměru,“ sdělil Roun redakci PrahaIN.cz, která o případu informovala jako první.
X X X
Příznivci Peterkové napadli kameramana iDNES.tv. To jsem ještě nezažil, říká
Při strkanici na Městském soudě v Praze v úterý při jednání s bývalou novinářkou Janou Peterkovou dav verbálně útočil i na kameramana iDNES.tv Marka. Vyslechl si nespočet nadávek. Někteří ho poté pronásledoval i cestou k autu. Sám podotkl, že za svou patnáctiletou kariéru, kdy točil spoustu soudů, nic podobného nezažil. Případem, kdy několik lidí zaútočilo na justiční stráž, se zabývají kriminalisté pro podezření z trestného činu výtržnictví.
Kameraman po vstupu veřejnosti do soudní síně na chodbě osaměl s davem podporovatelů Peterkové. To, že je novinář, poznali podle kamery, která na sobě nese nápis iDNES.tv. Podle jeho slov se situace zvrhla ve chvíli, kdy z jednací síně byl vykázán neúspěšný kandidát na prezidenta Pavel Zítko.
„Když veřejnost vstoupila dovnitř, tak byl klid. Ale jakmile Zítko vyšel, došel zpátky ke mně a situace rychle vyeskalovala. Natáčel si mě, měl na mě řeči a přidávali se k němu ostatní. Neustále se ke mně přibližovali a nadávali mi,“ řekl Marek.
Kameraman se rozhodl odejít. Při průchodu z davu ho někdo kolenem nakopl do stehna, kde měl v kapse telefon.
„Naštěstí mi poškodili jen ochranné sklo u telefonu, ale nejdřív jsem si myslel, že poškodili i displej. Měl jsem u sebe techniku za víc než čtvrt milionu. Tak jsem radši ustoupil do bezpečí, už jen kvůli zdraví a technice,“ podotkl Marek.
Zásah policiePřípadem, kdy několik lidí zaútočilo na příslušníky justiční stráže, se zabývají kriminalisté pro podezření ze spáchání trestného činu výtržnictví. „Do budoucna nevylučují ani možnost rozšíření prověřování o další trestný čin,“ oznámila policie na Twitteru. |
Následně se přesunul do jiného patra soudu, ale i tam ho podporovatelé pronásledovali a pořvávali po něm, jaké je národnosti a aby se legitimoval. Proto se rozhodl z budovy úplně odejít.
„Jenže tam stálo dalších 30 podporovatelů a protože jsem měl kameru, tak znovu začali. Vyslechl jsem si další nadávky, že jsem blbeček. Pak na mě ale křičeli, že mi u auta propíchají gumy, a dokonce se za mnou pár lidí vydalo. Chodil jsem po Karlově náměstí, dokud mě nepřestali pronásledovat, a pak se teprve k autu vydal,“ přiblížil kameraman.
S podobným chováním se ještě nesetkal
Podotkl, že za patnáct let kariéry, kdy natáčel nespočet soudů i různých politických kauz, se s podobnou situací, jako nastala v úterý, nesetkal.
„I na prosincovém soudu s Patrikem Tušlem na nás sice pořvávali, ale pak nás nechali normálně točit. Ani na jejich demonstracích jsem nic podobného nezažil. Nejspíš je vyprovokovala kamera a byli si jistí, že jsem tam sám,“ podotkl Marek.
Marek dále situaci žádným trestním oznámením řešit nebude. Jen doufá, že se podobné situace nebudou opakovat a další novináři nebudou podobně napadáni.
K úternímu soudnímu jednání přišly Peterkovou podpořit desítky lidí. Bezpečnost zpočátku zajišťovali tři příslušníci justiční stráže. Dav se po jejím pozdním příchodu vlámal do soudní síně. Přivolaná policie na místě zadržela dva muže, jednoho ze soudu odvezla za asistence záchranářů.
Ostatní příznivci Peterkové soudní chodbu opustili po více než hodině. Podle Peterkové soud dostatečně nezajistil, aby zasedání bylo v klidu.
Soud nakonec rozhodl bez veřejnosti a Peterkové uložil za šíření poplašných zpráv dvouletou podmínkou za šíření poplašné zprávy v období koronavirové pandemie, stanovil jí tříletou zkušební dobu. Bývalá novinářka oznámila, že bude chtít dosáhnout zrušení rozsudku u Nejvyššího soudu.
Dodala, že ji po přerušení soudního jednání nikdo neinformoval o tom, že jednání později pokračovalo dál s vyloučením veřejnosti. Kvůli tomu chce podat stížnost na soudkyni Věru Trojanovou k Soudcovské unii ČR.
Incidentem se zabývala i vláda. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) prohlásil, že zásah byl ze strany justiční stráže i policistů profesionální. Blažek již několik hodin po úterním incidentu oznámil, že chce probrat případná opatření, aby se podobné situace nemohly opakovat.
X X X
Sladila své postoje s ruskými, tvrdí francouzský výbor o straně Le Penové
Francouzská krajně pravicová strana Národní sdružení (RN) čelí obvinění, že pomáhala ruské moci dostat se do Francie. Podle agentury AFP to tvrdí uniklé výňatky ze zprávy parlamentního vyšetřovacího výboru pro otázky zahraničního vměšování. Stranu, jež byla do roku 2018 známá jako Národní fronta, dlouho vedla neúspěšná kandidátka na prezidentku Marine Le Penová.
Dokument, jehož části na veřejnost unikly ve čtvrtek, tvrdí, že strana „sladila“ své postoje s „ruským diskurzem v době nezákonné anexe Krymu“ v roce 2014. Učinila to jen několik měsíců poté, co využila půjčku devět milionů eur (213 milionů korun) od První česko-ruské banky. Po zániku banky úvěr zdědila ruská firma Aviazapčast.
Zprávu vypracovala poslankyně Constance Le Gripová z centristické strany Obnova (Renaissance) francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Její výňatky zveřejnily stanice RMC a investigativní portál Mediapart.
Vyšetřování iniciovalo samotné Národní sdružení ve snaze utnout pravidelná obvinění z jejího sbližování s Ruskem. Členové strany, kteří byli ve výboru, hlasovali proti zprávě. Nakonec však byla přijata 11 hlasy, vyslovilo se proti ní jen pět poslanců, řekl AFP zdroj z parlamentu.
Ve verzi zprávy, která ve čtvrtek předložili poslancům – oficiálně má být zveřejněna až příští týden – Le Gripová píše, že vazba mezi Ruskem a krajně pravicovou stranou je dlouhodobá. „Strategie politického a ideologického sbližování“ s Moskvou se začala zrychlovat a nabývat jasnějších obrysů od roku 2011, kdy se předsedkyní RN stala Le Penová, uvádí se v textu.
Někdejší šéfku hnutí, kterou během prezidentské kampaně v roce 2017 přijal ruský prezident Vladimir Putin, její odpůrci obviňují z vazeb na Kreml dlouhodobě. Strana i Le Penová však po zahájení ruské invaze na Ukrajinu zmírnily svůj proruský postoj, uvádí zpráva.
Vůdkyně francouzské krajní pravice zprávu vyšetřovacího výboru odsoudila jako „nečestnou a zpolitizovanou“. Minulý týden čelila dotazům této komise na možné politické protislužby výměnou za ruskou půjčku.
„Formálně popírám, že bych učinila jakékoli rozhodnutí, abych se někomu zavděčila,“ sdělila výboru Le Penová a dodala, že „půjčka nezměnila ani o píď názory, které byly vždy naše“. V podstatě „jsem se domnívala, že obyvatelé Krymu svobodně hlasovali o připojení k Rusku“, uvedla.
Stranu nyní vede sedmadvacetiletý europoslanec Jordan Bardella. Le Penová se loni na podzim vzdala předsednictví, aby se mohla plně soustředit na svou kandidaturu v prezidentských volbách. Ty však prohrála a prezidentem se stal znovu Macron.
X X X
Rusko ničí jaderný ústav v Charkově. Radiace zasáhne vás, vzkazují Ukrajinci
Vědci ze zařízení pro nukleární výzkum v ukrajinském Charkově tráví dny opravami dříve špičkového komplexu, který vážně poškodilo ruské ostřelování. Zdevastovaná jsou okna, laboratorní vybavení i zdi. Zdejší nukleární reaktor podle expertů nepředstavuje vážnou hrozbu, ale pokud by došlo k jeho vážnému poškození, mohlo by zřejmě ohrozit bezprostřední okolí.
„Rusové naše zařízení v prvních měsících invaze zasáhli nejméně stokrát. Útok je stále hrozbou,“ líčí zaměstnanci Institutu pro fyziku a technologii, na jehož financování se podílely USA. Charkov a jeho obyvatelé takřka denně čelí ostřelování z nedaleké ruské Belgorodské oblasti.
Před válkou byl ústav klenotem ukrajinského jaderného výzkumu – jeho experimentální reaktor vědci zprovoznili na podzim 2021. Institut sloužil coby školicí a výzkumné zařízení a věnoval se výrobě izotopů používaných v nukleární medicíně, například při léčbě rakoviny.
„Podívejte. Zde býval ovládací panel. Teď už nám není k ničemu. Celé toto místo bylo po poškození střechy vystaveno dešti a sněhu,“ říká Galyna Tolstolutská, vedoucí místního oddělení radiační materiálové vědy.
K úniku radiace zatím nedošlo
Ruská invaze nejen v Evropanech probudila strach z možné jaderné havárie. Řada lidí má stále v živé paměti katastrofu z roku 1986, kdy explodoval reaktor v Černobylu a zamořil rozsáhlé území nebezpečnou radiací.
Pozornost světa se nyní upírá zejména k Záporoží, poblíž něj stojí největší jaderná elektrárna kontinentu. Zařízení nyní ovládá ruská armáda a s přestávkami se tam odehrávají lité boje. Charkovský ústav podle expertů rozhodně nepředstavuje stejnou míru rizika, jisté nebezpečí však existuje.
„Škody jsou značné, opravy provádíme vlastními silami. Ostřelování tohoto zařízení ze strany Ruska je úmyslné,“ míní Mykola Šulga, generální ředitel Národního vědeckého centra institutu. „Tuhle zeď zasáhlo hned sedm ruských střel,“ popsal tento týden agentuře AP, která institut navštívila.
Z neustálého napadání nukleární laboratoře Moskvu obvinila i Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Její delegace se na místo vypravila a došla k závěru, že většina budov v areálu je poškozená, přičemž „mnohé z nich jsou zřejmě neopravitelné“. „Rozsah škod je šokující a mnohem horší, než jsme očekávali,“ konstatoval šéf MAAE Rafael Mariano Grossi.
Za „jediné pozitivní zjištění“ označil skutečnost, že z malého experimentálního reaktoru nedošlo k žádnému úniku radiace.
„Nebude to Černobyl, ale znečištění hrozí“
Ukrajinská jaderná inspekce uvedla, že ostřelování loni poškodilo topný, chladicí a ventilační systém zařízení. Zničena byla i elektrická rozvodna a dieselové generátory, takže areál zůstal po určitou dobu bez elektřiny.
„Reaktor v Charkově byl první den ruské invaze uveden do takzvaného hlubokého podkritického stavu – v podstatě do hibernace. Obsahuje mnohem méně jaderného paliva než elektrárna,“ popsal AP nukleární fyzik z univerzity v britském Surrey Paddy Regan s tím, že výzkumné reaktory jsou stokrát menší než reaktory jaderných elektráren.
„Tyto systémy poháněné urychlovači se v ničem nepodobají civilním jaderným reaktorům. Jejich cílem je vytvořit bezpečný reaktorový systém,“ dodal.
„Sestava nevytváří prakticky žádné štěpné produkty. Kromě toho se na místě nenachází žádný vysoce obohacený uran. Nebezpečí hrozí více od ruských střel a bomb než od radiace z tohoto zařízení,“ řekl časopisu Physics Today loni na jaře fyzik Matthew Bunn z Harvardské univerzity.
Ukrajinská jaderná inspekce nicméně přesto varovala před možnými „vážnými následky radiace a kontaminací okolních území“, pokud by došlo k zásadnímu poškození reaktoru. Podle pracovníků ústavu by se radiace mohla rozšířit do vzdálenosti asi deseti kilometrů.
„V závislosti na povětrnostních podmínkách by se znečištění mohlo dostat i do Belgorodu za ruskou hranicí,“ uvedl zástupce ředitele centra Ivan Karnaučov. „Mohou to všechno vyhodit do vzduchu, ale radioaktivita zasáhne i je. Nebude to Černobyl, ale bude to značné znečištění,“ dodal.
Za komunistického režimu se charkovské zařízení podílelo na vývoji jaderných zbraní. Po rozpadu Sovětského svazu na počátku 90. let USA souhlasily s financováním ukrajinského jaderného výzkumu výměnou za to, že se Ukrajina zbaví svých zásob materiálu na výrobu nukleárních bomb.
Zařízení vzniklo ve spolupráci s americkou Národní laboratoří Argonne nedaleko Chicaga. Mark Hibbs, vedoucí pracovník programu jaderné politiky Carnegieho nadace pro mezinárodní mír, uvedl, že laboratoř je „jedinečným zařízením“, jehož poškození je ztrátou pro světovou vědu.
X X X
Navždycky moje. Fotbalista Řepka se oženil, vzal si svou dlouholetou přítelkyni Kristelovou
Fotbalista Tomáš Řepka se tajně oženil se svou dlouholetou partnerkou Kateřinou Kristelovou. Radostnou novinku oznámili partneři na sociálních sítích, kde se pochlubili snímky z veselky, které doplnili o romantické komentáře. Zprávu potvrdili také redakci CNN Prima NEWS.
„Jsme dva. Dva na všechno, na lásku, na boj i na bolest. Dva na výhry i prohry. Na život i na smrt. Dva. Potichu a mezi těmi, kteří nás milují, jsme si dali před časem slib,“ napsala Kristelová na svém Instagramu.
Zprávu exkluzivně potvrdila také redakci CNN Prima NEWS. „S Tomášem jsem prošli dobrým i zlým. Když kdysi situace kolem nás nebyla vůbec jednoduchá, řekli jsme si, že až vše zlé bude za námi, v tichosti mezi lidmi, které milujeme, si řekneme slib, který pro nás má mnohem větší význam než svatby, které jsme absolvovali v minulosti. Více se k tomu nechceme vyjadřovat,“ uvedla Kristelová. Webu Prima Ženy zároveň poskytla fotky, které vznikly ve spolupráci se Svatebním magazínem.
Radostnou novinkou se na sociálních sítích pochlubil také 49letý sportovec. „Navždycky moje. Někdo, komu můžu věřit na sto procent. Nikdy jsem nikoho takového po svém boku neměl. Mám lásku, mám všechno. Paní Řepková,“ napsal.
Řepka tvoří s 43letou moderátorkou pár už od roku 2017 a jak sami partneři přiznávají, za tu dobu už museli překonat mnohé těžkosti. Nejsložitější asi bylo, když se bývalý reprezentant objevil ve vězení. „Že s ní chci být, to jsem věděl od prvního momentu, co jsem ji viděl. Bylo to, jako když vám něco ohromného dojde. To jsem do té doby nezažil,“ vyznal se Řepka před šesti lety pro web iDnes.cz.
X X X
Jako by to bylo poprvé, říká Šeredová o chystané svatbě s miliardářem
O necelé tři týdny bude opět nevěstou. Alena Šeredová (45) promluvila o přípravách na svatbu s italským podnikatelem Alessandrem Nasim (49), se kterým má tříletou dceru Vivienne. „Vdávám se, jako by to bylo poprvé,“ řekla modelka italskému týdeníku Oggi.
Modelka si miliardáře vezme v sobotu 17. června na Sicílii v městečku Nato, kde nastávající nevěsta ani ženich nikdy nebyli a chtějí to mít jako překvapení. Na veselce bude sto hostů. Nebude chybět venkovní párty. Vše zorganizovala modelčina přítelkyně a svatební plánovačka Alessandra Grillo.
Za svědkyni Aleně Šeredové půjde Lavinia Borromeo pocházející z italské šlechtické rodiny. Jejím manželem je bratranec Alessandra Nasiho americký podnikatel John Elkann a její mladší nevlastní sestra si vzala syna monacké princezny Caroline.
Pro podnikatele to je první svatba, modelka se bude vdávat podruhé. První svatbu měla na pražském Vyšehradě v roce 2011, když si brala italského brankáře Gianluigiho Buffona. Exmanželé mají spolu dva syny Louise Thomase (15) a Davida Leeho (13). Rozvedli se kvůli nevěře fotbalisty, který si začal s moderátorkou Ilarií D’Amico.
„Nejsem člověk, který se chce mstít, ale ani ten, kdo zapomíná,“ prohlásila o exmanželově nevěře modelka s tím, že nikdy o svém bývalém muži ale nemluvila ve zlém. „Jinak by si dnes moji chlapci mohli přečíst ošklivé věci, které řekla jejich matka o jejich otci, a jsem přesvědčena, že toto všechno by se nikdy nemělo dělat, i když je rána hluboká.“
Šeredová si po rozchodu s prvním manželem myslela, že zůstane už se syny sama. Vše změnilo setkání s Alessandrem Nasim, který podle ní byl vytrvalý a trpělivý. „Alessandro dokázal naplnit mé chvíle samoty, aniž by na mě vyvíjel tlak nebo spěchal. Vše se tedy odehrálo s respektem k mému i jeho věku. Stal se otcem naší Vivienne v 46 letech, manželem bude ve 49. Je to pro něj poprvé, a proto je správné, že i já vše prožívám jako kdyby to tak bylo,“ dodala.
X X X
Jordánský korunní princ se oženil. Na svatbě nechyběli William a Kate
Jordánsko slaví. Korunní princ Husajn (29) se oženil se svou saúdskoarabskou snoubenkou Rádžvou (29). Mezi svatebními hosty byli i zástupci evropských královských rodin. Nechyběli britský princ William s manželkou Kate nebo první dáma USA Jill Bidenová s dcerou.
Rádžva Al Saifová je dcerou saúdskoarabského podnikatele a vystudovala architekturu ve Spojených státech. Podle zpráv v arabském tisku je vzdálenou příbuznou saúdskoarabské královské rodiny. Je o dva měsíce starší než její choť, korunní princ Husajn, syn jordánského krále Abdalláha II. a královny Ranji. Zásnuby byly oznámeny loni v srpnu.
Nevěsta v elegantních bílých šatech přijela do paláce Zahrán ve voze Rolls-Royce Phantom z roku 1968, který byl vyroben na zakázku pro princovu prababičku. Korunní princ ve slavnostní vojenské uniformě přijel dříve. Tradiční muslimský svatební obřad se konal v květinami vyzdobeném altánu obklopeném upravenými zahradami. Po podpisu svatební smlouvy dav propukl v potlesk. Po svatbě následuje recepce, zábavní program a státní hostina, na níž jordánská královská rodina přivítá více než 1700 hostů.
Do jordánské metropole dorazili také dánský korunní princ Frederik a korunní princezna Mary, nizozemský král Willém-Alexander s královnou Máximou a princeznou Catharinou-Amalií, belgický král Philippe a korunní princezna Elisabeth, japonská princezna Hisako a její dcera princezna Tsuguko, lucemburský princ Sebastien, norský korunní princ Haakon, švédská korunní princezna Victoria a princ Daniel, rumunská princezna Margareta a její manžel princ Radu.
Rádžva Al Saifová a jordánský korunní princ Husajn ve svatební den (Ammán, 1. června 2023)
Podle agentury AP královský sňatek osvěžuje image jordánské monarchie a mohl by Jordánsku, které je ceněno pro svou dlouhodobou stabilitu, pomoci navázat strategické partnerství se Saúdskou Arábií, zemí bohatou na ropu.
Jordánské ministerstvo kultury na svatební den 1. června připravilo řadu kulturních akcí i ohňostroje po celé zemi a bezpečnostní služby už minulý týden trénovaly na královskou jízdu novomanželů jordánskou metropolí. Slavit bude celá země, jordánská vláda dokonce vyzvala vládní úřady, aby daly zaměstnancům den volna.
V souvislosti s královskou svatbou se konají akce už několik týdnů. Například v Ammánu dělali pomocí dronů světelnou show a snoubenka korunního prince pořádala tradiční předsvatební večírek henny.
Jordánská královna Ranija, Rádžva Al Saifová, jordánský korunní princ Husajn a král Abdalláh II. v den oznámení zásnub (Rijád, 17. srpna 2022)
V pondělí se na stadionu v Ammánu konal velký koncert, na němž zahráli hudebníci z Jordánska, Libanonu či Egypta. V předvečer svatebního dne pořádala také jordánská královská rodina exkluzivní večeři pro čestné hosty, na pozvánce byl speciální dress code – smělo se přijít jen v národním či tradiční oblečení. Zakázané byly mobilní telefony, uvedla televize Al-Arabíja.
V některých italských médiích se objevily informace, že novomanželé pojedou na svatební cestu mimo jiné na Sardinii. Na tomto ostrově se totiž objevila asi 50 metrů dlouhá a 30 metrů široká provizorní stavba, která má být podle spekulací italského tisku 10. června místem pro večírek jordánského korunního prince a princezny. Na to si podle deníku Il Messaggero stěžovali ekologové, protože jde o chráněnou oblast. Jordánský královský palác však tyto spekulace popřel a zdůraznil, že všechny svatební oslavy se uskuteční pouze v Jordánsku.
Jordánský korunní princ se oženil necelé tři měsíce po svatbě své mladší sestry a krátce před 30. výročím svatby svých rodičů – krále Abdalláha II. a královny Ranji, kteří se brali 10. června 1993.
X X X
Případ advokáta Grubnera míří po osmi letech do finále, soud vyslechne závěrečné návrhy
Případ advokáta Martina Grubnera, který je jedním z obžalovaných v rozsáhlém případu údajných daňových podvodů, míří do finále. Senát Městského soudu v Praze (MS) dnes vyslechne závěrečné návrhy státní zástupkyně a obhájců. Vyšetřování případu přitom začalo před deseti lety, Grubner je stíhán od roku 2015, obžaloba byla podána na jaře 2018.
Pražský advokát Martin Grubner je obžalován pro podezření z daňové trestné činnosti se škodou bezmála 60 mil. Kč. Grubner obvinění odmítá s tím, že jako advokát pouze zakládal a prodával společnosti, na jejichž následné činnosti se nijak nepodílel a další spoluobžalované neřídil a neinstruoval.
Případ, v němž bylo spolu s Martinem Grubnerem původně obžalováno dalších dvacet osob, přitom již od počátku provázejí kontroverze a pochybnosti.
Ve věci například na samé počátku vykonávala dozor podjatá státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze (MSZ) Dagmar Květoňová.
Ta se sice sama vyloučila pro možnou podjatost, ovšem až poté, co bylo Grubnerovi v červnu 2015 sděleno obvinění a na základě jejího návrhu skončil rozhodnutím soudu ve vazbě.
Toto rozhodnutí následně zrušil stížnostní MS v Praze, a to právě z důvodu, že návrh byl podán objektivně podjatou státní zástupkyní. Květoňové manžel byl totiž od roku 2009 klientem advokáta Grubnera, přičemž státní zástupkyně Květoňová se měla účastnit i společenských akcí, které pořádala Grubnerova kancelář.
V rámci návrhu na předběžné projednání obžaloby (o němž ovšem senát MS v Praze nerozhodl) Grubnerova obhajoba identifikovala celkem 80 úkonů, které byly učiněny pod dozorem státní zástupkyně Květoňové, aniž by ovšem na to nová státní zástupkyně Ivana Komárková reagovala v podané obžalobě.
Grubner a jeho obhájci také od počátku kritizují postup policejního orgánu, kdy postupně prokazují možné nestandardní procesní postupy, včetně manipulací se svědeckými výpověďmi a listinnými důkazy. Primárně jde o to, že policisté měli dva ze spoluobžalovaných Grubnera podle jeho obhajoby instruovat v postupu a výpovědích proti Grubnerovi. https://www.ceska-justice.cz/2019/10/kauza-advokata-grubnera-spoluobzalovany-obvinil-policii-ze-nabadala-ke-krive-vypovedi/
Grubnerova obhajoba získala pro tato svá tvrzení nyní důležitý podklad: znalecký posudek, který potvrzuje, že původcem části dokumentů, které slouží jako důkaz proti Grubnerovi, jsou právě policisté.
Procesní peripetie však provází i jednání soudu. Ten například v únoru překvapivě vyslechl právě obžalovaného, který měl být policií účelově manipulován, aniž by o tom ovšem byla Grubnerova obhajoba zpravena. Jeho výslech byl přitom pět let Grubnerem bezúspěšně navrhován s tím, že je vyžadována konfrontace.
Předsedkyně senátu Blanka Bedřichová také v březnu zamítla Grubnerův návrh na zrušení zajištění některých obstavených nemovitostí. V odůvodnění procesního rozhodnutí soudkyně uvedla, že „soud má za to, byť dokazování dosud neukončil, že provedeným dokazováním nebylo vyvráceno důvodné podezření, že se obžalovaný JUDr. Grubner dopustil stíhaného jednání a podílel se tím též na vzniku škody vůči České republice“. Stížnost, kterou proti tomu Grubner podal, předsedkyně senátu dosud stížnostnímu Vrchnímu soudu v Praze nepostoupila. Petr Dimun, ceskajustice.cz
X X X
Praktici, zubaři a gynekologové se spojili – chtějí změnu
Praktici, zubaři a gynekologové se rozhodli spojit síly a zakládají Koalici pro primární péči. Ta podle nich chřadne a potřebuje zásadní změny, na kterých chtějí spolupracovat se zdravotními pojišťovnami a ministerstvem zdravotnictví. Proto se včera jejich zástupci setkali u kulatého stolu s názvem „Budoucnost primární péče v České republice“ s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem, jeho náměstkem Jakubem Dvořáčkem, generálním ředitelem VZP Zdeňkem Kabátkem a ředitelkou zdravotní sekce Svazu zdravotních pojišťoven Renatou Knorovou.
„Primární péče se u nás pomalu rozpadá. Přitom jde o klíčový segment, bez kterého nemůže žádné zdravotnictví dobře fungovat. Lékaři primární péče – tedy praktici, gynekologové a zubní lékaři – zvládnou vyřešit až 80 % zdravotních problémů, se kterými se občané obrací na zdravotní systém. Jenom v roce 2022 společně provedli více než 70 milionů ošetření. Zatímco ve vyspělých zemích je na primární péči vyčleněno až 20 % zdravotnického rozpočtu, u nás je tento podíl přibližně poloviční,“ upozorňuje předseda Sdružení soukromých gynekologů ČR MUDr. Vladimír Dvořák, Ph.D. Podle předsedy Sdružení praktických lékařů ČR MUDr. Petra Šonky sice celkový objem peněz směřující do českého zdravotnictví v posledních letech významně narostl, ale podíl prostředků vynaložených na primární péči neroste. „Naopak v posledním roce se v segmentu praktických lékařů dokonce snížil, a to je třeba změnit,“ říká MUDr. Šonka.
„Primární péče zajištuje pravidelný a dostupný zdravotní servis více než deseti milionům Čechů. Ti každý den potřebují svého stomatologa, praktika a gynekologa. Je to obvykle jejich první a mnohdy také jediný kontakt se zdravotním systémem. Dostupnost, funkčnost a kvalita primární péče je proto pro běžného občana měřítkem, podle něhož hodnotí úroveň českého zdravotnictví,“ vysvětluje prezident České stomatologické komory doc. MUDr. Roman Šmucler, CSc.
Podle členů Koalice je třeba udělat řadu zásadních změn, které dostanou primární péči v několika následujících letech na úroveň obvyklou ve vyspělých evropských zemích – tedy i zjednodušit a zkrátit specializační vzdělávání praktických lékařů pro děti a zastavit rozpad jejich sítě. „Pokud maminka nemůže pro svého novorozence najít dětského praktického lékaře, těžko ji uspokojí fakt, že máme v ČR vynikající péči o pacienty se vzácnými onemocněními. Co je to platné, že je česká medicína v řadě oborů na špičkové evropské úrovni, když nejsme schopni běžným lidem zajistit základní péči? Potřebujeme rychle posílit kapacity ordinací praktických lékařů pro děti a dorost ve všech regionech ČR,“ pokračuje MUDr. Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR. Připomíná, že od roku 2017 zaniklo 600 praxí praktických lékařů pro děti. „A nyní jich je v Česku méně než 1800, níž už jít nemůžeme.“
Podle členů Koalice je třeba udělat řadu změn, které dostanou primární péči v dalších letech na úroveň obvyklou ve vyspělých evropských zemích: zaměřit se například na podporu sdružených praxí, které mohou ve velmi krátké době posílit kapacity a dostupnost péče tím, že do systému přivedou alespoň na částečné úvazky lékařky, které jsou na rodičovských dovolených. V jejich dalším rozvoji vidí Koalice cestu, jak stabilizovat primární péči a zajistit plynulou generační výměnu při zachování potřebné kontinuity péče. Je také třeba posilovat roli primární péče v oblasti prevence a screeningových programů a dále rozšiřovat její kompetence, aby mohla nabízet lidem co nejširší služby. Nejpalčivějším problémem v této oblasti je existence tzv. preskripčních onemocnění, které praktikům znemožňují předepisovat pacientům i zcela běžné léky. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek zrušení preskripčních omezení v diskuzi připustil.
Zásadní změny v primární péči se ale dle lékařů neobejdou bez investic do infrastruktury. Řada ordinací podle nich funguje v nevyhovujících prostorech, které zásadně limitují jejich rozvoj i provoz v zátěžových situacích. To se dle lékařů ukázalo v době pandemie covidu-19. Tehdy chybějící infekční čekárny a vyšetřovny komplikovaly fungování ordinací praktických lékařů. „I přesto byla primární péče při rozdělování evropských peněz určených na posílení a obnovu zdravotního sytému po covidu-19 zcela opomenuta a finanční zdroje pro rozvoj infrastruktury bude třeba teprve najít. Jsme připraveni plnit roli, která je obvyklá ve vyspělých zemích, umíme a chceme přebírat kompetence specializované ambulantní i lůžkové péče, a zlepšit tím průchodnost a kapacitu našeho zdravotního systému. Je to jediná možná cesta, jak udržet dostupnou a ekonomicky udržitelnou zdravotní péči pro občany ČR v době rychlého stárnutí populace, rostoucích nákladů a omezených personálních zdrojů. Přicházíme s konstruktivními návrhy zásadních změn v primární péči, které tento léta zanedbávaný segment postaví znovu na nohy. Nepůjde to ale bez investic a aktivní podpory ministerstva a zdravotních pojišťoven,“ shrnuje MUDr. Šonka.
Potřebu změnit primární péči si uvědomuje i největší česká zdravotní pojišťovna VZP. Dle slov svého ředitele Zdeňka Kabátka se nebrání navýšení objemu peněz do tohoto sektoru, jen musí prokázat přínos pro pojištěnce. Mgr. Vojtěch Šprdlík
X X X
LÁZEŇSKÉ DOMY VE FRANTIŠKOVÝCH LÁZNÍCH ZMĚNILY NA UBYTOVNY
Středeční cesty krajem zavedly hejtmana Karlovarského kraje Petra Kulhánka společně s radním pro oblast rozvoje venkova Víta Hromádko do chebského okresu, konkrétně do měst Aš a Františkovy Lázně. Vedle problematických oblastí, které region trápí plošně, vyvstala z diskuse se starosty také specifická témata, při jejichž řešení nabídne kraj pomocnou ruku.
Na úvod setkání zástupci kraje shrnuli, jaké jsou možnosti města Aš na čerpání finančních příspěvků z Fondu spravedlivé transformace určených na revitalizaci uhelných regionů. „Město připravilo strategický projekt Vlaštovka s cílem obnovit a rozvíjet místní podnikání. Za stejným účelem vznikl i Lex Aš, který má oblast daňově zvýhodňovat a vytvořit speciální ekonomickou zónu. Zároveň usilujeme o to, aby bylo město Aš zařazeno mezi hospodářsky a sociálně ohrožená území, a mohlo tak žádat o podporu na svoji obnovu,“ uvedl hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek.
Vedení města dlouhodobě trápí zhoršená bezpečnostní situace kvůli sociálně vyloučené skupině obyvatel, která tvoří asi 10 % z celkové populace. Ve spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování byly realizovány dva integrační programy, avšak bez většího účinku. Celostátní redukce poboček České pošty se nevyhla ani místním. V souvislosti s tím, řeší starosta problém s příslušnou budovou, o níž město projevilo zájem a na základě znaleckého posudku ji mělo v úmyslu odkoupit. Nyní ale dostalo informaci, že objekt má jít do aukce, hejtman proto přislíbil situaci prověřit u vedení České pošty.
Projednávala se také možnost opětovného zprovoznění autobusového dopravního spojení Aš–Selb, které fungovalo až do pandemické krize, nebo spolupráce s Karlovarskou krajskou nemocnicí, díky níž budou moci ašští navštěvovat ambulantní specialisty, jako je diabetolog, urolog nebo kožní lékař. Od představitelů města zazněly také obavy týkající se dopadu vládního konsolidačního balíčku, zejména v oblasti hazardu. Jeho úprava totiž zásadně ovlivní zisk pro obce. Dosud připadlo obci z celkového výnosu 65 %, státu pak 35 %, nyní by stoprocentní výnos dostal stát s následným přerozdělením obcím dle počtu obyvatel. V případě Aše to znamená výpadek 100 milionů korun z městského rozpočtu.
Františkovy Lázně se potýkají především s problematikou lázeňských domů, které se proměnily v ubytovny pro zahraniční, zejména ukrajinské pracovníky, což negativním způsobem ovlivňuje atmosféru města. Zástupci kraje zjistí možnosti dalšího postupu, jelikož neexistuje způsob, jakým by obec mohla situaci svépomocí regulovat. Při setkání byla objasněna také mylná mediálně šířená informace ohledně dálnice D6, která nebude zpoplatněna, minimálně do doby, než budou dokončeny úseky přímého spojení s Prahou.
Kapacita vzdělávacích zařízení je v současné době dostačující, avšak s plánovaným využitím rozvojových zón k výstavbě rodinných domů nejen ve Františkových Lázních, ale i okolních obcích se poptávka s největší pravděpodobností zvýší. Starostka proto požádala o součinnost v řešení této věci na krajské úrovni. „Vzhledem k tomu, že je území zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO bylo jedním z témat i plán ochrany. Domluvili jsme se na schůzce s Dobrovolným svazkem obcí, kam patří právě Františkovy Lázně, Mariánské Lázně a Karlovy Vary, abychom navrhli společný postup v přípravě jednotlivých plánů a jednali koordinovaně,“ doplnil radní Vít Hromádko. Dojem z malebného lázeňského města kazí turistům zchátralá budova vlakového nádraží. Správa železnic veřejně prohlásila, že s její obnovou začne od roku 2024, avšak i přes žádost vedení města nebylo vydáno písemné potvrzení. Hejtman přislíbil, že záležitost zmíní na společné schůzce s regionální ředitelem Správy železnic. Mgr. Jarmila Ivasková, tiskové oddělení
X X X
KARLOVARSKO SE UŽ PŘIPRAVUJE NA ZIMU
Kraj se připravuje na zimní sezónu, přispěje na budování a údržbu lyžařských běžeckých tras i na nákup potřebné techniky
Karlovy Vary (1. 6. 2023) Ačkoliv je venku krásně a mnozí z vás si užívají letní počasí plnými doušky, již nyní se Karlovarský kraj připravuje na zimní sezónu. Na posledním květnovém zasedání Rady Karlovarského kraje byly odsouhlaseny dotace na budování a údržbu lyžařských běžeckých tras a na pořízení potřebné strojové techniky. V prvním případě si žadatelé mezi sebou rozdělí téměř 2,5 milionu korun, v druhém pak 7,2 milionu korun. Návrhy na rozdělení dotací však musí ještě odsouhlasit krajští zastupitelé.
Stejně jako v uplynulých letech i v tomto roce Karlovarský kraj podpoří budování a údržbu lyžařských běžeckých tras. Letos na tyto účely vyčlenil ze svého rozpočtu 2,5 milionu korun. Důvodem vyhlášení dotačního titulu je podpora zachování standardní péče údržby o lyžařské běžecké trasy, které jsou v našem regionu v zimních měsících hojně využívané, a zajištění jejich dalšího rozvoje. O příspěvek mohou standardně žádat jak obce, mikroregiony, příspěvkové organizace zřízené krajem a obcemi, tak i spolky, nadace a jiné právnické osoby.
„Ve stanoveném termínu jsme obdrželi celkem 15 žádostí o poskytnutí dotace, přičemž jedna byla stornována z důvodu chybného podání. Mezi podpořenými žadateli jsou Dobrovolný svazek měst a obcí Kraslicka, TJ Radon Vysoká Pec, Biatlonový spolek Eduard, LK Slovan K. Vary, obec Nové Hamry, města Mariánské Lázně, Boží Dar, Jáchymov, Horní Blatná, Pernink, Abertamy, nebo také Krásná a Březová u Sokolova či obecně prospěšná společnost První Krušnohorská. Z prostředků od Karlovarského kraje je kromě zimní údržby možné hradit taktéž letní úpravu tras spočívající zejména v jejich čištění, sekání trávy, zarovnání terénních nerovností či odstraňování popadaných stromů. Dále jsou dotace určeny na servis stávající techniky, která je používána na údržbu tras, na menší opravy doprovodné infrastruktury a na provádění značení a jeho opravy,“ upřesnil radní pro oblast regionálního rozvoje a projektového řízení Patrik Pizinger.
Již druhým rokem vyhlašuje Karlovarský kraj také program, který je určen na podporu strojové techniky k údržbě veřejných zimních tras. Z dotačních peněz je možné zakoupit sněžné rolby, skútry, čtyřkolky a další technické příslušenství či hradit servis stávající techniky. „Na krajský úřad bylo letos doručeno 9 žádostí o poskytnutí dotace v celkové výši 7,2 milionu korun. Všechny byly v souladu s pravidly programu, a proto bylo navrženo poskytnout žadatelům peníze v plné výši, o něž si zažádali. Dotace získají GOLF RESORT Karlovy Vary, TJ Radon Vysoká Pec, Sdružení Centrální Krušnohoří, LK Slovan K. Vary, LK Pernink, SKI NORDIC MARIÁNSKÉ LÁZNĚ, města Boží Dar a Hranice a v neposlední řadě opět obecně prospěšná společnost První Krušnohorská,“ doplnil Patrik Pizinger. Mgr. Veronika Svobodová, tiskové oddělení