Je to Bidenova válka. To, co nastalo by nenastalo, kdybych byl prezidentem, pronesl Donald Trump na margo včerejšího raketového útoku na Sumu z paluby svého letadla. Zjednodušeně vše v konečné fázi odstartovalo arogantní rozhodnutí Joa Bidena, ač navazovalo na formulování bezpečnostních záruk pro Rusko v zájmu předpokládané spolupráce Rusko -USA, která odstartovala nejprve v Ženevě a později navázala – a skončila kolapsem a odmítnutím
Bidena uznat legitimní bezpečnostní požadavek Ruska nepřipustit členství Ukrajiny v NATO, které bylo zřízeno jako kolektivní vojenský agresivní pakt proti Rusku směřující. Donald Trump by jistě takovému legitimnímu požadavku Putina v zájmu dobré spolupráce vyhověl, Biden šel na hazard a spolu s ním i celá evropská část NATO.
Putin jedná tak, jak by na logicky musel na jeho místě jednat i Trump.
Zelenský a spol. rádi navozují situaci, aby došlo ke konfrontaci, o které ví, že jejich zahraniční spojenci ji ihned hbitě využijí.
Jak známo předevšírem došlo k raketovému útoku na Sumu . Podle ruské strany, jak infromaci zveřejnil kanál ruského ministerstva obrany Telegram ve své denní zprávě.
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že dvě operačně-taktické rakety Iskander-M zasáhly „místo setkání velitelského štábu ukrajinských ozbrojených sil; v důsledku úderu a zničení cíle bylo zničeno více než 60 vojáků ukrajinských ozbrojených sil“.
K dnešnímu dni bylo při raketovém útoku na Sumy zabito 34 civilistů včetně dvou dětí a 119 lidí bylo zraněno, včetně 15 dětí. 11 lidí zraněných při nárazu je ve vážném stavu, včetně tří dětí.
Co ale zapadlo. Že z řady ukrajinského starosty Konotopu Artěmu Semenekinova, stejně jako z úst známé nebojácné poslankyně Maryany Bezuglové a bývalého poslance Igora Mosiayschuka zazněla ostrá kritika, že se místo oslav ukrajinské armády se nebezpečně koná v místech, kde logicky může nastat očekáváná ruská reakce.
Zelenského lidé chtějí mediální konflikt a chtějí jej propagandisticky využít.A Trump má samozřejmě pravdu. Je to Bidenova válka. On a ostatní západní spolupachatelé rozhodli, že nastala.
JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz
X X X
TRUMPOVO OBVINĚNÍ VÁLKY NA UKRAJINĚ
Za válku mohou Putin, Biden a Zelenskyj, míní Trump. Mluví o milionech mrtvých.
Ve válce na Ukrajině jsou podle amerického prezidenta Donalda Trumpa miliony mrtvých, a to kvůli třem lidem – ruskému diktátorovi Vladimiru Putinovi, americkému exprezidentovi Joeu Bidenovi a ukrajinské hlavě státu Volodymyru Zelenskému. Trump také znovu naznačil, že válku začal Zelenskyj.
„Nezačneš válku proti někomu, kdo je dvacetkrát tak velký, a pak nedoufáš, že ti lidé dají nějaké rakety,“ uvedl Trump mimo jiné na setkání s médii v Bílém domě během jednání s prezidentem Salvadoru Nayibem Bukelem. „Je to jako občanská válka,“ podotkl také a vyjádřil přesvědčení, že Biden a Zelenskyj válku měli zastavit. Neupřesnil ale jak.
O něco později zase poznamenal, že válku neměl začínat Putin. V rozporu s odhady západních zemí, podle nichž ve válce zemřely a utrpěly zranění statisíce lidí, Trump prohlásil, že si vyžádala miliony mrtvých, a to kvůli třem lidem. Na prvním místě zmínil Putina, jako druhého Bidena, který podle něj nevěděl, co se děje, a třetího Zelenského, jehož země se už přes tři roky brání ruské agresi.
V neposlední řadě Trump vyjádřil přesvědčení, že brzy budou na stole velmi dobré návrhy na zastavení konfliktu. Jeho iniciativa však zatím nepřinesla žádné konkrétní změny a boje stále pokračují.
X X X
UKRAJINA SAMA VRAŽDÍ LIDI VÁLKOU, NEKAPITULUJE
Kyjev využívá civilisty jako živý štít, tvrdí Rusko po zabití tří desítek lidí v Sumách
Kyjev využívá civilisty jako živý štít, prohlásilo v pondělí ruské ministerstvo obrany a tvrdilo, že Ukrajina rozmisťuje vojenské objekty a pořádá akce s účastí armády v centru obydleného města. Resort to uvedl den po ruském raketovém úderu na ukrajinské město Sumy, při němž bylo podle úřadů zabito 35 lidí včetně dvou dětí a dalších 119 lidí utrpělo zranění. Kyjev se zatím k obviněním z Moskvy nevyjádřil a Rusko nepředložilo žádné důkazy pro své tvrzení.
Ruské ministerstvo obrany v pondělí tvrdilo, že jeho armáda o den dříve zaútočila v Sumách dvěma střelami Iskander-M na jednání velitelů ukrajinských ozbrojených sil. „V důsledku zasažení cíle bylo zničeno přes 60 vojáků ukrajinských ozbrojených sil,“ prohlásil resort podle státní agentury TASS.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov pak opakoval tvrzení Moskvy, že ruská armáda útočí „výhradně na vojenské a vojenství blízké cíle.“
Ukrajina nepotvrdila, že by útok mířil na vojenský personál, poznamenala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu a podotkla, že ukrajinské zdroje neoficiálně připustily, že se ve městě mohlo odehrávat setkání vojáků.
Rusové na Sumy ležící na severu Ukrajiny zaútočili podle místních úřadů postupně dvěma střelami Iskander-M. Ty centrum města zasáhly v době, kdy hodně lidí na Květnou neděli mířilo do kostelů či se vraceli z bohoslužeb, uvedla ukrajinská vojenská rozvědka.
Podle šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Andrije Jermaka byla jedna z raket vybavena hlavicí s kazetovou municí, aby zabila co nejvíce civilistů. Celkem úder zabil 35 lidí včetně dvou dětí a dalších 119 utrpělo zranění, uvedly ukrajinské úřady. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj úder odsoudil a vyzval k tvrdé mezinárodní reakci vůči Moskvě. Útok označil za terorismus.
| Odsuzuji veškeré zabíjení, ale o útoku na Sumy nemám dost informací, uvedl slovenský premiér Robert Fico podle médií. Ruský útok o den dříve odsoudil prezident Peter Pellegrini |
Starosta druhého největšího města v Sumské oblasti Konotop Artem Semenichin v neděli obvinil šéfa oblastní vojenské správy Volodymyra Arťucha, že poskytl Rusům záminku k útoku na centrum města Sumy tím, že tam uspořádal vyznamenávání ukrajinských vojáků. Rusové pak podle něj využili příležitost zaútočit na „vojenský cíl“, aby zabili co největší množství civilistů, uvedla agentura Unian a další ukrajinská média. Sami vojáci podle Semenichina vyvázli bez šrámu, protože byli v úkrytu.
Útok, jenž patří k nejtragičtějším v letošním roce, už dříve odsoudili ukrajinští představitelé i zahraniční státníci. Například podle mluvčího šéfa OSN Stéphana Dujarrice jde o „pokračování podobných útoků na ukrajinská města z posledních týdnů“ s civilními oběťmi a rozsáhlým ničením.
Příští německý kancléř Friedrich Merz označil podle agentury AP tento útok za válečný zločin. Americký prezident Donald Trump jej považuje za strašný, zároveň mluvil o chybě. „Myslím, že je to strašné. Bylo mi řečeno, že udělali chybu. Ale myslím, že je to hrozná věc,“ řekl prezident USA novinářům na palubě Air Force One. Podle AFP se vyhnul přímému obvinění Ruska.
Předseda zahraničního výboru ukrajinského parlamentu Oleksandr Merežko označil výrok šéfa Bílého domu za absurdní. „Je to jako říkat, že 11. září (útok na USA z roku 2001) byla akorát ‚chyba‘ Al-Káidy,“ řekl podle listu The Times a dodal, že Trumpovo vyjádření ukazuje na to, že někdo z jeho okolí prosazuje ruské narativy. „Věřím, že by (Federální úřad pro vyšetřování) FBI měl vyšetřit, kdo v Trumpově okolí šíří ruskou propagandu. Je to nebezpečné,“ dodal Merežko.
Opět umíraly i děti
Zahynula matka dvou dětí, učitelka, žák šesté třídy i s oběma rodiči, řidič nebo hudebnice z oblastní filharmonie. „Jednou ze zabitých v Sumách je třicetiletá Julija Jelšanská, po které zůstal manžel a dvě děti,“ píše na svém webu ukrajinská veřejnoprávní stanice Suspilne s odvoláním na kamarádku zabité.
S odkazem na místní školu pak uvádí, že útok nepřežila ani rodina Martynenkových – rodiče Mykola, Natalija a jejich syn Maksym, jenž chodil do šesté třídy. Zahynula také učitelka Maryna Čudesová a její matka Ljudmila Serhijenková, které se snažily pomoc zraněným po prvním úderu, uvádí Suspilne a jména některých obětí doplňuje jejich fotografiemi.
Při úderu zahynula také Olena Kohutová, hudebnice ze sumské oblastní filharmonie. „Je to nenahraditelná ztráta pro náš kolektiv, pro celou hudební komunitu, pro každého, kdo Olenu znal a vážil si jí jako hudebnice a člověka,“ uvedla filharmonie podle serveru The Kyiv Independent. Suspilne zmiňuje mezi oběťmi také ukrajinského vojáka, konkrétně zástupce velitele 26. dělostřelecké brigády Jurije Julu.
Útok podle Suspilne nepřežil mimo jiné ani řidič hromadné dopravy Mykola Leon a většina cestujících v dopravním prostředku, který shořel. The Kyiv Independent uvádí, že po ruském úderu se z autobusu naopak podařilo utéct třináctiletému Kyrylovi Illjašenkovi, který pomohl do bezpečí i některým dalším lidem. Zatímco se dveře hořícího vozu zasekly, vylezl ven rozbitým oknem a vytáhl z trosek vozidla další cestující, napsal web, podle něhož má chlapec poranění od střepin na hlavě.
Portál Ukrajinska pravda v pondělí publikoval video z bezprostředních okamžiků po ruském úderu, které zveřejnilo ukrajinské ministerstvo vnitra. Je na něm vidět zásah záchranářů, kteří se snažili ošetřit raněné. Obličeje jsou na záznamu rozmazané, ale je na něm slyšet mimo jiné mladý rozrušený Ukrajinec, který v telefonu prosí svého tátu, aby na místo co nejdříve přijel. Načež se dozvídá, že záchranáři ošetřují jeho matku. „Prosím, zachraňte ji. O mně se nestarejte,“ prosí pak chlapec.
Ukrajina se celoplošné vojenské agresi Ruska brání už přes tři roky, součástí bojů jsou vzdušné útoky, které podnikají obě země. Rusko opakovaně bombarduje ukrajinské území a tvrdí, že útočí na vojenské cíle nebo energetiku. Ukrajina opakovaně hlásí oběti z řad civilistů.
Také Kyjev uvádí, že se při útocích na Rusko zaměřuje na vojenské cíle. Rovněž z Ruska občas přicházejí zprávy o civilních obětech. Civilistů zemřely už tisíce, naprostá většina z obětí jsou Ukrajinci, napsala dříve agentura Reuters.
X X X
UKRAJINA PŘESTAT BOJOVAT, VZDÁT SE, CHRÁNIT VLASTNí LIDI PŘED SMRTÍ
Kyjev odvolal oblastního šéfa, připustil setkání vojáků před masakrem v Sumách
Ukrajinská vláda odvolala Volodymyra Arťucha z funkce šéfa správy Sumské oblasti. Stalo se tak poté, co Arťuch v pondělí stanici Suspilne potvrdil, že během nedělního ruského útoku na Sumy měli ve městě slavnostní setkání ukrajinští vojáci. Místní starosta Arťucha obvinil, že poskytl Rusům záminku k útoku na centrum Sumy tím, že tam uspořádal vyznamenávání vojáků.
Rusové posléze podle sumského starosty Konotopa Artema Semenichina využili příležitost zaútočit na „vojenský cíl“, aby zabili co největší množství civilistů, uvedla agentura Unian a další ukrajinská média. Vojáci podle starosty vyvázli bez šrámu, protože byli v úkrytu
Arťuch v pondělí večer v rozhovoru s ukrajinskou veřejnoprávní stanicí Suspilne v podstatě potvrdil, že se slavnostní vojenská akce ten den ve městě odehrála. Podle svých slov na ni byl pouze pozván.
„Nebyla to moje iniciativa,“ řekl, aniž uvedl, kdo akci zorganizoval. Stanice Suspilne poznamenala, že se snaží zjistit, zda tajná služba SBU prošetřuje možný únik informací o setkání vojáků.
Portál Ukrajinska pravda k odvolání Arťucha poznamenal, že vláda na jeho místo schválila Oleha Hryhorova, který dosud působil u ukrajinské policie.
| Ukrajinská armáda „zasáhla základnu 448. raketové brigády ruské armády v Kurské oblasti, která na Květnou neděli podnikla raketový útok na Sumy,“ uvádí se v příspěvku ukrajinského generálního štábu na Facebooku. Píše se v něm, že na zasaženém místě nastala sekundární detonace munice. „Následky útoku se upřesňují,“ dodal generální štáb. Tyto informace nelze nezávisle ověřit.
Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) v neděli po útoku na Sumy uvedla, že dvě rakety Iskander-M odpálili ruští vojáci ze 112. a 448. raketové brigády z obce Leski ve Voroněžské a z Ležeňki v Kurské oblasti na západě Ruska. |
Rusové na Sumy ležící na severu Ukrajiny zaútočili podle ukrajinských úřadů postupně dvěma střelami Iskander-M, které centrum města zasáhly v době, kdy hodně lidí na Květnou neděli mířilo do kostelů či se vraceli z bohoslužeb. Celkem úder připravil o život 35 lidí včetně dvou dětí a dalších 119 lidí utrpělo zranění.
Ruské ministerstvo obrany v pondělí tvrdilo, že jeho armáda o den dříve zaútočila v Sumách dvěma střelami Iskander-M na jednání velitelů ukrajinských ozbrojených sil a zabila přes 60 vojáků.
Kyjev mimo jiné obvinilo z využívání civilistů jako živých štítů a organizování akcí s účastí armády v centru obydleného města.
X X X
UKRAJINA KAPITULACI, BUDE PO VÁLCE, JAKO NĚMECKO V BERLÍNĚ PODEPSALO KAPITULACI STALINOVI
Rubio a Kellogg tlačí na Trumpa. Proti Putinovi musíte přitvrdit, radí
\Vysoce postavení členové týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa mu radí, aby přitvrdil ve svém postoji k Moskvě a byl skeptičtější k myšlence, že Rusko chce dosáhnout míru ve válce s Ukrajinou. Šéf Kremlu Vladimir Putin zatím nevyjádřil upřímný zájem o zastavení bojů, řekli Trumpovi jeho poradci, mezi kterými jsou ministr zahraničí Marco Rubio a vyslanec pro Ukrajinu Keith Kellogg.
Skupina poradců Trumpovi podle deníku The Wall Street Journal (WSJ) doporučila, aby byl obezřetnější při jednání s Putinem a aby zaujal tvrdší postoj k požadavkům Moskvy na územní ústupky od Kyjeva.
Trump se však stále přiklání k postoji svého zvláštního zmocněnce pro Blízký východ Stevea Witkoffa, který si po dvou setkáních s Putinem v Moskvě myslí, že šéf Kremlu má skutečný zájem o dosažení míru, píše WSJ s odvoláním na své zdroje z řad amerických činitelů.
Rusko však ignoruje Trumpovy výzvy ke klidu zbraní, naopak zesiluje útoky na Ukrajinu a při vyjednávání se snaží dosáhnout maximálních ústupků. Trump podle WSJ doufá, že se mu podaří zastavit válku na Ukrajině, aby odstranil překážku na cestě ke sblížení s Kremlem.
Občas se podle listu zdá, že Trump s Putinem ztrácí trpělivost, avšak svou hrozbu o uvalení nových sankcí na vývoz ruské ropy zatím neuskutečnil.
Cíl šéfa Bílého domu zastavit již déle než tři roky trvající konflikt podporují i ti z jeho blízkých poradců, kteří jsou zastánci tvrdšího přístupu k Moskvě.
Nedělní ruský raketový úder na ukrajinské město Sumy, při kterém zahynulo 35 lidí a dalších 119 utrpělo zranění, však podtrhl rozdíly mezi vysoce postavenými členy Trumpova týmu, píše WSJ.
Trump v pondělí v Oválné pracovně ruský útok označil za „chybu“. V odpovědi na otázku novinářů o tom, kdo nese odpovědnost, Trump obvinil svého předchůdce Joea Bidena, že „dopustil, aby k válce došlo“.
Bílý dům sankce na ruskou ropu stále odkládá
Podle Trumpa za krveprolití ve válce na Ukrajině může rovněž Putin a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Trump vyjádřil přesvědčení, že brzy budou na stole velmi dobré návrhy na zastavení konfliktu. Jeho iniciativa ale doposud nepřinesla žádné konkrétní změny.
Polovina senátorů, 25 republikánů a 25 demokratů, v čele s republikánem Lindseym Grahamem, prvního dubna předložila návrh zákona o sankcích na ruský vývoz ropy a energií v případě, že Moskva neuzavře mír s Ukrajinou. Udělali tak bez ohledu na žádost Bílého domu, aby návrh odložili, uvedli asistenti zákonodárců.
Jeden z představitelů administrativy žádost o odklad potvrdil s tím, že si Bílý dům chce udržet tuto výhodu při vyjednáváních s Ruskem.
O obnovení vztahů s Ruskem se pokoušela řada Trumpových předchůdců a všichni byli zklamáni chabými výsledky, řekl Thomas Graham, bývalý vrchní ředitel pro ruské záležitosti v Národní bezpečnostní radě bývalého prezidenta George Bushe mladšího. Moskva chce anektovat rozsáhlé části ukrajinského území a nastolit proruskou vládu, která by vládla na zbylém území, uvedl Graham, podle kterého se jedná o cíle, které se od invaze na Ukrajinu v roce 2022 nezměnily.
Trump během prezidentské kampaně prohlásil, že by mohl Putina a Zelenského donutit přestat bojovat do 24 hodin po svém opětovném nástupu do Oválné pracovny 20. ledna. Kellogg tuto lhůtu následně prodloužil do Trumpových prvních 100 dnů ve funkci, které se završí 30. dubna.
X X X
MATKA MRTVÉ DCERY V FF UK V PRAZE VINÍ ZA VRAŽDU MINISTRA RAKUŠANA, JUREČKU, FIALU
Matka oběti z fakulty kritizovala policii i Rakušana. Chci znát pravdu, vyčítala mu
Lenka Šimůnková byla jedním z prvních rodičů oběti střelby na filozofické fakultě, která otevřeně promluvila k veřejnosti i do médií. Apelovala na to, že chce znát pravdu o vyšetřování události. Kritizovala ministra vnitra Víta Rakušana a žádala jeho rezignaci. Výzvu také zopakovala před několika měsíci na billboardech. O víkendu si vzala život skokem do Macochy.
Matka dvacetileté Elišky, která zemřela při útoku střelce na pražské Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, vystoupila v médiích už v únoru 2024. Otevřeně mluvila o tom, čím si prochází. Vyzývala také policii, aby jí vysvětlila, proč z budovy na Palachově náměstí policisté před tragédií odjeli.
„Z nějakého důvodu byla policie před fakultou a z nějakého důvodu odjela. Chci vidět obličej toho, kdo rozhodl, aby policisté odjeli, chci aby mi to řekl z očí do očí,“ řekla tehdy Šimůnková s tím, že od policie v té době neobdržela pitevní zprávu dcery a neznala čas jejího úmrtí a nebylo tedy jasné, jestli její dceři nemohl někdo ještě pomoci.
Postup policie kritizovala také v rozhovoru pro iDNES.cz. Popisovala v něm, že zatímco ostatním lidem plyne čas a život dál, ten její se zastavil 23. prosince 2023, kdy k tragédii na fakultě došlo. Policie podle ní mohla udělat kroky, které mohly střelbě zabránit.
„Nerozumím, proč nebyla okamžitě zveřejněna podoba D. K. s varováním pro veřejnost. Poslaná fotografie škole, poslaná fotografie od školy studentům, informování veřejnosti. Každou chvilku vidíme podobu člověka, který utekl např. z léčebny s apelem na veřejnost, že se jedná o nebezpečného člověka – proč teď ne? Proč nebylo zaslané varování prostřednictvím SMS zpráv? Pochybení – možných pochybení – cítím spoustu,“ uvedla tehdy. Dodala, že nechápe, proč policie v budově na Náměstí Jana Palacha pouze kontaktovala vrátného a odjela.
Kritika na šatech i na billboardu
Se stejnými otázkami přišla také v červnu 2024 na schůzi sněmovního výboru pro bezpečnost. Tehdy na sebe upoutala pozornost i tím, že přišla oblečená ve velké bílé sukni, na které byly fotografie její dcery. Nechyběla ani slova svoboda, spravedlnost a duha jako symbol LGBT, k níž se zavražděná dívka hlásila. Vyzývala také k rezignaci ministra vnitra Víta Rakušana.
„Posílala jsem mu otázky, nikdo na ně neodpověděl,“ prohlásila Šimůnková.
V kritice pokračovala i následně. Kromě Rakušana svá slova směřovala k policejnímu prezidentovi Martinu Vondráškovi a řediteli pražského krajského policejního ředitelství Petru Matějíčkovi. Právě jejich obličeje vystavila v únoru 2025 na billboardu nedaleko Nového Jičína v Moravskoslezském kraji.
„Zaplatila jsem si to sama a udělala jsem to s podporou dalších rodičů,“ uvedla tehdy pro iDNES.cz Šimůnková. U nich fotek bylo také datum střelby na fakultě a nápis „Vláda a PČR – i vy máte na rukou krev našich dětí když lžete“.
Poté se Šimůnková na pár měsíců odmlčela. O víkendu ukončila svůj život skokem do Macochy.
Rakušan, kterého kritizovala, se s Šimůnkovou setkal na akci v Kolíně 14. února. „Od té doby jsem ji neviděl. Byla ve zjevně špatném psychickém rozpoložení. Mluvil jsem s ní asi deset minut, o úmyslu spáchat sebevraždu se nezmínila,“ uvedl pro iDNES.cz .
„Její smrti je mi líto. Je v podstatě další obětí střelby, s jejímiž následky se naše společnost pořád ještě vyrovnává, nejobtížněji samozřejmě pozůstalí obětí a přeživší útoku. My pracujeme na tom, abychom pravděpodobnost podobných tragédií co nejvíce snížili,“ dodal ministr vnitra.
Její zesnulá dcera Eliška Šimůnková studovala na Filozofické fakultě UK obor Jazyky a komunikace neslyšících. Její matka ji v rozhovorech popisovala jako „dobrosrdečnou, nejčistější duši plnou lásky a ochotnou komukoliv pomoci“. Mimo studium se věnovala queer aktivismu a zabývala se otázkami ženských práv.
X X X
OBCHODNÍ VÁLKA TRUMPA, BUDE PORAŽEN, NEBO VYHRAJE?
Trumpova obchodní válka s Čínou: Americe hrozí bolestná porážka, píše CNN. Pomůže jí Evropa?
Americký prezident Donald Trump zahajuje obchodní válku s Čínou, když jí opětovně navýšil cla na 145 procent kvůli tomu, že Peking jeho prvotní nadílku několikrát oplatil a zvedl až na 125 procent. Washington však boj s Pekingem nemusí vyhrát. Ve své analýze to uvádí americká stanice CNN. Může Trumpovi v tuto chvíli pomoci Evropa, která je však také zatížena novými americkými cly?
„Za mě (Trump) nerozumí benefitům, které mohou čerpat z globálního obchodu i země, které jsou v pozicích čistých dovozců,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS k Trumpovým krokům hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. K tomu dodal, že Trumpově systému, kdy střídavě uplatňuje vyšší sazby a následně na ně hází výjimky, nerozumí.
Kalkul s Čínou americkému prezidentovi podle bývalého generálního konzula České republiky v americkém Chicagu Bořka Lizce dokonce „hrubě nevychází“. „Tam bych řekl, že tahá za kratší konec provazu a je pod obrovským tlakem. Americká veřejnost vnímá, že ve Spojených státech výrazně vzrostou ceny. Samozřejmě, že Donald Trump sliboval pravý opak,“ poznamenal pro CNN Prima NEWS Lizec.
Americká stanice CNN ve své analýze uvádí, že Trumpovi jeho taktika se cly vůbec nemusí vyjít a s hráčem, jako je Čína, může jednoduše prohrát. „Bolest pocítí američtí spotřebitelé,“ stojí v textu s vyjmenováním celé řady možných kroků Číny. Namátkou jde o cla na elektroniku či hračky, stejně tak o pozastavení exportních licencí na vzácné nerosty. V ohrožení mohou být podle CNN zejména malé firmy.
CNN v analýze dodává, že škody zaznamená Washington i Peking. „Jeho (Trumpovy) další opatření vůči Číně mohou být snahou zachránit si tvář poté, co sám změnil své předešlé kroky, ale místo toho to může pouze zesílit strach, že se obchod mezi dvěma největšími ekonomikami světa zastaví, což by obě strany zranilo a vyslalo negativní vzkazy napříč světem,“ hlásí stanice.
Jak využít Trumpovy obchodní války?
O Trumpově záměru došlápnout si na Čínu se obecně vědělo už před jeho návratem do prezidentského úřadu. Proti Pekingu podnikal kroky i během svého prvního volebního období. Česká europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) v nedávném rozhovoru pro CNN Prima NEWS zmínila, že by toho Evropská unie mohla využít v rámci podpory Ukrajiny, která se již více než tři roky brání ruské agresi.
„Pokud v tom (obchodní válka s Čínou a snaha zamezit rozpínání jejího vlivu, pozn. red.) USA chtějí pokračovat, tak potřebují pomoc Evropy a my máme potenciál zobchodování pomoci Ukrajině za pomoc Američanům s Čínou, protože my se od Číny odtrhávat nepotřebujeme. Amerika ano. Máme tedy takový potenciál a Trump to dobře ví,“ řekla v listopadovém rozhovoru Gregorová.
Hrozí eskalace i střet o Tchaj-wan, míní Gregorová
Nyní hlásí, že mohla nastat chvíle, kdy by Evropa mohla Spojeným státům nabídnout pomocnou ruku s Čínou, pokud si EU dobře nastaví dvě priority. „Bezpečnost Ukrajiny je bezpečnostně, ale i ekonomicky dlouhodobě zásadní a podstatnější než jestli srazíme jedno clo u nepředvídatelného Trumpa na pár týdnů níž. Zároveň bohužel teď musíme, dokud a pokud se s USA nedomluvíme, držet dveře otevřené i s Čínou. Partnerství s USA na nás nesmí zbýt a musí být jasné, že máme možnosti i jinde,“ komentovala pro CNN Prima NEWS europoslankyně.
I ona má za to, že Trump může z obchodní války s Čínou vyjít jako poražený. „Může a je to spíše pravděpodobné. Obchodní války většinou prohrají úplně všichni zúčastnění,“ doplnila Gregorová.
Podle jejího mínění navíc soupeření Washingtonu s Čínou může ještě eskalovat jinou formou, než novými cly. „Za pravděpodobné považuji výměnu v kyberprostoru a pokusy o ovlivnění veřejného mínění, vyloučit bohužel ale nelze ani eskalaci ve fyzickém prostoru a třeba střet o Tchaj-wan,“ sdělila redakci Gregorová.
X X X
TRUMP NA MIGRANTY S OBRNĚNCI, VRTULNÍKY
Obrněnce proti migrantům. Trumpovi tah s armádou vychází, nasadil i helikoptéry
Na hranicích Spojených států a Mexika přituhuje. Donald Trump splnil své předvolební sliby, do migračně kritického regionu poslal armádu a výsledky už se dostavují, počet ilegálních přechodů z jihu rapidně poklesl. Není se co divit, v terénu operuje i těžká vojenská technika včetně obrněných vozidel a vrtulníků. Pohraničníci čekají, jak se situaci přizpůsobí gangy pašeráků lidí.
Je to tak trochu paradoxní situace. Migrační divočinu na hranicích s Mexikem pomáhá americké armádě krotit i osmikolový obrněný kolos Stryker, který vychází z podobného stroje vyráběného v Kanadě. Tedy zemi, jež je se současným vedením Bílého domu na nože. Seržant Carlos Zamora a jeho jednotka však politiku neřeší, mají jasný úkol a ten každý den pečlivě plní. Patrolování podél hranic ve stroji, který se cítí jako doma ve válečných konfliktech, podle něj funguje.
Jakmile ho běženci spatří, dají se na ústup. „Když přijede Stryker, nevidíme z běženců nic jiného než jejich záda,“ směje se Zamora, jenž velí 2. bojové brigádě 4. pěší divize americké armády. Ta je malým dílem ve skládačce přímočaré migrační politiky Donalda Trumpa. Ten nejprve zavelel k vyhoštění lidí, kteří „nemají v Americe co dělat“. V druhé vlně přišel čas na posílení ochrany hranic.
Zamora a jeho muži přicestovali v březnu, síly spojili s pohraniční stráží, která se musela do té doby spoléhat pouze na běžná terénní auta. Nyní už podél hranic patroluje 105 vozidel Stryker a další stovka jiné armádní techniky včetně vrtulníků. Strykery nejprve dorazily na základnu Fort Bliss, přesun první várky k hraniční zdi zabral několik dní, další budou následovat.
Peklo na kolech
Plukovník Chad Campbell, který velí 1. praporu 41. pěšího pluku, si nemůže obrněná vozidla vynachválit. Motto jeho pluku je ostatně více než výmluvné: „Peklo na osmi kolech“. Reportérům listu The Washington Post vysvětlil, že stroje nejsou vybaveny kulomety jako při misích v zahraničí. Vojáci se však stále mohou spolehnout na pokročilé systémy detekce pohybu na vzdálenost až tří kilometrů.
Všichni členové jednotky u sebe pochopitelně nosí zbraně, jejich využití však má přísná omezení. Střílet mohou pouze při bezprostředním ohrožení. Vojáci v aktivní službě rovněž nemohou migranty přímo zadržet, to musí nechat na pohraničnících. Zakazuje jim to takzvaný Posse Comitatus Act. Pro jednotku je to však podle Campbella jen další úkol. „Nejsme na to sice přímo trénovaní, ale řídíme se heslem: nová mise, stejné standardy. Dobře vycvičená jednotka zvládne všechno,“ míní plukovník.
Tvrdá migrační politika a nekompromisní přístup u hranic s Mexikem se podle statistik vyplácí. Celní správa a ochrana hranic USA v březnu evidovala 7 180 pokusů o překročení hranic, v únoru to bylo 29 tisíc. V porovnání s daty během mandátu Joea Bidena jde o propastný rozdíl, za prosinec 2023 se toto číslo například vyšplhalo na závratných 371 tisíc nelegálních přechodů.
Kartely vyčkávají
Claudio Herrera, který má na starosti koordinaci pohraniční stráže v sektoru El Paso, považuje aktuální statistiky za povzbuzující. Zároveň varuje, že pašerácké gangy pravděpodobně pouze vyčkávají. „Podle mě čekají a pozorně sledují, co u hranic děláme. Určitě už mají v hlavě nové postupy, jak lidi dostat přes hranice,“ míní.
Pašeráctví je největším zdrojem příjmů pro kartely z příhraničního města Ciudad Juárez. Jejich taktika je podle Herrery nemilosrdná – běžence zavírají do improvizovaných příbytků, za propašování do USA si účtují tisíce dolarů. Trump proto už na počátku svého druhého mandátu oznámil, že kartely považuje za teroristické organizace.
Ve hře je stále i nasazení amerických ozbrojených sil na mexickém území při přesně cílených akcích zaměřených na likvidaci jednotlivých buněk převaděčů. Jakýkoli zásah na mexickém území však dlouhodobě odmítá prezidentka Claudia Sheinbaumová, jelikož by šlo o zásah do suverenity její země. Otevřená je pokračování společných operací tajných služeb obou států.
X X X
Policie navrhla obžalovat gang falešných bankéřů. Z lidí měl vylákat přes 100 milionů
Policie navrhla obžalovat 20 obviněných v případu česko-ukrajinského gangu falešných telefonických bankéřů. V případě prokázání viny jim hrozí až 13,5 roku vězení, informovala policejní mluvčí Iva Kormošová. Způsobená škoda je podle policie více než 100 milionů korun. Gang viní ze spáchání zhruba 500 skutků. Vyšetřovací spis je podle Kormošové velmi rozsáhlý, obsahuje 62 000 stran.
„Se spisem se měli možnost seznámil jak obvinění, tak i poškození. Seznamování trvalo nepřetržitě celých pět týdnů a využili ho všichni obvinění společně se svými obhájci. Naopak práva na seznámení využilo jen pár osob zhruba z 500 obětí. Všichni, na které byla uvalena vazba, ve vazbě stále zůstávají,“ uvedla Kormošová.
Policie podezírá obviněné z účasti na organizované zločinecké skupině, z podvodu a neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací.
Call centrum v Oděse
Telefonující členové gangu se vydávali za pracovníky České národní banky a poškozeným tvrdili, že mají napadený účet a je třeba úspory převést na takzvaný záchranný účet. V některých případech přiměli poškozené k nainstalování programu pro vzdálenou správu, čímž získali neomezený přístup k jejich internetovému bankovnictví, uvedla policie.
Kriminalisté gang ve spolupráci s ukrajinskými kolegy rozbili v dubnu 2024. Podvody podle policie gang páchal od října 2022, call centrum sídlilo v ukrajinské Oděse. Volajícími byli Češi, jejich nábor v Česku obstarávala padesátiletá Češka. Celá skupina původně čítala 24 obviněných, část jich byla zatčena na Ukrajině. Později bylo stíhání čtyř obviněných zrušeno, uvedla policie.
Z Ukrajiny do Čech policisté na jaře 2024 deportovali sedm podezřelých Čechů. Ukrajinská policie při akci koordinované s českou policií zadržela 17 Ukrajinců. Podvody podle ukrajinské policie organizoval čtyřicetiletý Ukrajinec, ceskajustice.cz
X X X
PODVODY NA DŮCHODCÍCH
Půlka Čechů nad 65 let se setkala s on-line podvodem. Oklamat se nechala čtyři procenta
Téměř polovina Čechů ve věku nad 65 let se setkala s nějakou formou on-line podvodu. Čtyři procenta oslovených se přitom nějakým druhem podvodu nechala oklamat. V testu, v němž měli senioři rozpoznat on-line podvod od pravdivé informace, v některých případech obstála jen necelá třetina. Vyplývá to z průzkumu projektu Neviditelní, který provedl mezi více než 500 seniory nad 65 let.
Podle studie agentury AMI Digital už lidé mezi 60 až 79 lety dávno nejsou jen pasivními uživateli technologií. Mobilní telefon, notebook nebo tablet jsou pro ně každodenní samozřejmostí. Mobil pro přístup na sociální sítě používá 72 procent seniorů, 61 procent využívá notebook, více než polovina klasický stolní počítač a čtvrtina se na sítě hlásí z tabletu.
Přibližně 17 procent seniorů je podle analytika Evropy v datech Tomáše Odstrčila i na sociálních sítích. „Mobilní telefon vlastní podle dat z roku 2024 zhruba 97 procent českých seniorů, bezmála polovina z nich už dokonce zanevřela na tlačítkové mobily ve prospěch těch dotykových a internetem v mobilu se v této populaci vybavili dva z pěti Čechů,“ dodal.
S rostoucím zapojením do digitálního světa ale roste také riziko, že se senior stane obětí on-line podvodu. „Podvodníci zaměřující se na seniory stále zdokonalují své taktiky, jako jsou falešné investiční nabídky s vysokými výnosy, technologická podpora řešící neexistující problémy nebo emotivní manipulace zneužívající důvěry a ochoty pomoci. Kromě základní obezřetnosti doporučujeme seniorům aktivovat dvoufaktorové ověřování u všech důležitých účtů a nastavit si pravidelné kontroly transakcí s pomocí rodinných příslušníků,“ uvedl Libor Nádvorník ze společnosti Mailkit.
Nejohroženější skupina
Starší lidé jsou podle datového ředitele Creative Docku Adama Hanky nejohroženější skupinou, kterou si internetoví podvodníci často vybírají jako snadný cíl, protože spoléhají na jejich důvěřivost a menší zkušenost s digitálními technologiemi.
„Mezi nejčastější triky patří falešné e-maily nebo telefonáty, kde se útočníci vydávají za vnuky, bankéře nebo pracovníky technické podpory. Oběťmi těchto podvodů se ale stále častěji stávají i digitálně zdatnější osoby. Cílem těchto útoků se může stát opravdu každý. Útočníci volí kombinaci psychologického a časového nátlaku, okopírování cizí identity, například nadřízeného, a pokročilých nástrojů umělé inteligence, které dokáží zmást i digitálně velmi vzdělané lidi. Důležité je šířit osvětu, mluvit s rodiči a prarodiči o rizicích a společně si ukazovat, jak takové podvody vypadají,“ dodal Hanka.
Podle průzkumu projektu Neviditelní si přesto mnozí senioři v technologiích věří, například 12 procent se považuje za zkušené uživatele, kteří ovládají pokročilé funkce a aplikace a umí si poradit s nastavením i běžnými technickými problémy. Dalších 37 procent, převážně mužů a vysokoškoláků, se označuje za pokročilé začátečníky, kteří umí pracovat s aplikacemi, instalovat software a řešit základní potíže ceskajustice.cz
X X X
Slovenský prezident: Zákon o covidové amnestii chce odškodnit lidi, kteří porušili předpisy
Slovenský prezident Peter Pellegrini kritizuje zákon o covidových amnestiích. V diskusním pořadu STVR Sobotní dialogy uvedl, že to, aby stát odškodnil lidi, kteří porušili protipandemická opatření, je velmi nebezpečný precedens. Říká, že bude mít vážný problém zákon podepsat.
Zákon, který tento týden schválili poslanci Národní rady Slovenské republiky, předložila vláda Roberta Fica (Smer-SD). „Nevím, jak se předkladatelé tohoto zákona budou moci podívat do očí pozůstalým po obětech covidu,“ řekl prezident.
Podle něj není správné dát plošnou amnestii všem, kteří během pandemie covid-19 porušili pravidla a mohli někoho nakazit. „Zákon vysílá do společnosti signál, že bychom měli odškodnit každého, kdo porušil předpis, protože si myslel, že není správný,“ řekl.
Na otázku, zda zákon podepíše, však jasně neodpověděl. „Podívám se na to, které části bychom snad mohli považovat za legitimní, například jestli stát porušil lidská práva tím, že někoho násilně zavřel do karantény, a ještě ho za to nechal zaplatit,“ dodal. V době, kdy pandemie začala, byl Pellegrini premiérem a jeho vláda zaváděla první opatření. Krátce poté nastoupila vláda Igora Matoviče (Slovensko, tehdy OĽANO).
Země se nemá řídit náladami na Facebooku
„Země by se neměla řídit náladami na Facebooku nebo křičící menšinou,“ myslí si Pellegrini. Poukázal na to, že Slovensko má v současnosti problém s šířením viru slintavky a kulhavky a že dodržování pravidel je pro zastavení epidemie klíčové. Zákon o covidové amnestii kritizovali také lékaři, kteří vyzvali prezidenta, aby jej vetoval.
Pellegrini v diskuzní relaci také uvedl, že má problém s podpisem zákona o rentě pro nejvyššího státního zástupce už po čtyřech letech jeho působení. Premiérovi Ficovi vzkázal, aby ve své „politice na všechny světové strany“ nezapomínal na západ. Prezident zdůraznil, že slovenská ekonomika je závislá na té německé, přičemž na ni působí i další velcí hráči jako Francie a Itálie. Uvedl, že se snaží vnímat plánovanou cestu Roberta Fica do Moskvy jako projev úcty k padlým vojákům, nikoli jako projev podpory ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.
Pellegrini říká, že by na Ukrajinu rád odcestoval, pokud by mohl Slovensku přinést dobré zprávy od prezidenta Volodymyra Zelenského, které by se mohly týkat například dodávek plynu na Slovensko. Prohlásil, že by do Kyjeva necestoval jen kvůli „hezkým obrázkům“ a proto, že se to sluší a patří. Nemyslí si také, že zákon o nevládních organizacích je ruský, a domnívá se, že nevládní organizace by měly být transparentní stejně jako politici při zveřejňování darů. Nechce však, aby byl neziskový sektor trestán. Pellegrini také vyjádřil obavy, že Slovensko čekají předčasné volby. Lucia Hakszer, ceskajustice.cz
X X X
Busta Gottwalda, ale taky tankobuldozer. Liberty Ostrava chce prodat nepotřebný majetek
V Ostravě v pondělí otevřela zvláštní umělecká galerie. Jsou v ní zhruba dvě stovky obrazů, soch a gobelínů, které od poloviny minulého století nashromáždila zkrachovalá huť Liberty. Teď je nabízí k prodeji, aby získala peníze pro věřitele. Cena začíná na stovkách korun, některé kousky vyšplhají až na statisíce. „Polovina děl byla v depozitáři, polovina byla v závodech, na chodbách a zejména v kancelářích,“ prozradila mluvčí huti Zajíčková.
Do detailu i s veškerým potrubím namalovaná celá huť z různých stran, busty komunistických prezidentů, anebo plastika připomínající zapálení vysoké pece. Tyto poklady se v huti sbíraly od poloviny minulého století. Nabízená cena začíná na stovkách korun, nejdražší jsou i za statisíce.
Ostravská huť začala prodávat nepotřebný majetek. Více v reportáži Martina Knitla
„Polovina děl byla v depozitáři, polovina byla v závodech, na chodbách a zejména v kancelářích,“ potvrdila mluvčí huti Kateřina Zajíčková.
Pro zajímavost – Antonín Zápotocký stojí 44 tisíc korun, Klement Gottwald je čtyřikrát dražší. Výstava uměleckých děl u ředitelství podniku začíná v pondělí, samotný elektronický prodej podobný dražbě je v plánu na přelomu května a června.
Nepotřebného majetku je ale mnohem více. „Máme vyčleněno například 612 parcel, 320 staveb, 3140 strojů a zařízení a 207 uměleckých děl,“ vypočítává Zajíčková.
Do veřejného prodeje jde jen to, co není potřebné pro provoz samotného závodu. Huť prodává svůj hotel a ubytovnu, polikliniku, sklady, sportoviště a dokonce i rybník. A taky třeba tankobuldozery a další zvláštní stroje. „Některé tankobuldozery byly prodány až za 600 tisíc korun,“ dodává mluvčí firmy. Nového vlastníka hutě Liberty insolvenční správce zatím hledá. Výběrové řízení by mohlo skončit už příští měsíc.