Za prezidenta USA Kennedyho v roce 1963 měla Amerika za válku ročně přes 80 miliard. Kennedy, který byl demokrat, chtěl s válkou skončit. Byla to jeho smrt? Jeho téměř tříleté prezidentství ukončil v listopadu 1963 dallaský atentát. Za rodný stát Massachusetts byl mezi roky 1947–1953 členem Sněmovny reprezentantů.

Biden je také demokrat, a za válku na Ukrajině má dnes Amerika určitě ročně mnohem více miliard dolarů. Jestliže je křesťan, jako Kennedy, mohl by okamžitě rozhodnout o konci války na Ukrajině, kde lidé mrznou, nemají elektřinu, byty, domy, prchají do ciziny, nechtějí už umírat, a Biden se zaslouží o novou Evropu bez války a nové uspořádání zemí? Bůh spolu s papežem mu v tom určitě pomůže. Papež František už dříve navrhoval skončit s válkou, stejně jako Izrael.

X X X

EXPERT: NATO  MÁ  POSLEDNÍ  MOŽNOST

S blížící se zimou narůstá počet ruských útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Podle politického geografa Vladimíra Baara je cílem těchto vojenských operací nechat místní občany „vyhladovět“. Jedinou možností je, aby dalo NATO Rusku ultimátum, pronesl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS.

 „Rusko se evidentně dostalo do situace, že když nevyhrává vojensky, tak se o to pokouší tím, co umí velmi dobře. Ničením, likvidací zařízení, infrastruktury, ohrožováním civilistů. Není to nic nového,“ konstatoval Baar. Jako příklad z minulosti uvedl konflikt v Čečensku na přelomu tisíciletí či Kavkazskou válku v 19. století, kdy tehdejší Ruská říše vedla boj proti státním útvarům skrz útoky na nevojenské cíle. 

„Sice tehdy nebylo jak bombardovat, ale vypalovali jim například úrodu. Zablokovali přístavy, aby nedostali nic zvenčí. Prostě civilisty nechali pomřít hlady a poté je dorazili vojenskými útoky a přinutili ke kapitulaci. Zřejmě mají pocit, že tato metoda z 19. století se jim osvědčí i nyní,“ hledal paralelu v historii Baar.

Než začala aktuálně probíhající válka, Severoatlantická aliance prý zaváhala. „Síly NATO nebyly rozmístěny do bojových pozic, aby mohly přejít při případném útoku do protiútoku,“ vysvětluje Baar. Aliance by se podle něj měla dohodnout a postavit před Rusko ultimátum, že pokud nezastaví boje, zasáhne. „Je to možná jedna z posledních možností,“ pravil.

„Vycházím z toho, co nám ukázala historie. Když se zlo nezastaví na začátku, tak se opravdu můžeme dočkat toho, že za pár let budeme ve válce a mnohem ničivější, než jaká by mohla začít dnes,“ uvedl politolog.

 Další europoslanec Mikuláš Peksa by byl se sankcemi opatrnější. „Kolektivní vina není cestou,“ vysvětluje. Podle něj bychom měli podporovat ty, kteří jsou proti ruskému režimu.

X X X

FIRMY  KRACHUJÍ,  PROPOUŠTĚJÍ  ZAMĚSTNANCE

Chystáme se propouštět, varují firmy. Ekonomové nastínili, v kterých oborech bude nejhůře

Energetická a ekonomická krize již začíná tvrdě dopadat na české firmy a řada z nich avizuje, že bude muset v příštím roce propouštět. Podle ekonomů by se měli nejvíce obávat lidé, kteří pracují ve sklárnách, slévárnách, ocelárnách nebo například v pekárnách. Jiní odborníci však situaci uklidňují s tím, že se firmy určitě nebudou zbavovat pracovitých a zodpovědných zaměstnanců. Zároveň připomínají, že je Česká republika skrze velmi nízkou míru nezaměstnanosti dobře připravená na nadcházející krizi.

V příštím roce předpokládá propouštění zaměstnanců 57 procent firem. Vyplývá to z průzkumu, který mezi svými členy udělala Asociace exportérů. Nedostatečná podpora státu podnikům s vysokými cenami energií podle asociace zásadně sníží konkurenceschopnost českého průmyslu.

Podle ekonoma Štěpána Křečka, jenž je zároveň poradcem premiéra Petra Fialy (ODS), je však potřeba brát podobné průzkumy s nadhledem. „Mnohé průzkumy dramatizují situaci, aby vytvářely tlak na větší štědrost vlády při zavádění různých forem podpory. Mnohdy se však deklarované chování z průzkumů výrazně odlišuje od skutečné reality. Určitě bychom tedy neměli propadat panice, když se podobnými průzkumy zabýváme,“ sdělil pro CNN Prima NEWS.

Jiní ekonomové ale tak optimističtí nejsou. „V příštím roce míra nezaměstnanosti poroste do výšin, na něž Češi nejsou z uplynulé řady let zvyklí. Propouštět budou zejména energeticky náročné provozy, jako jsou sklárny, slévárny, ocelárny, obecně těžký průmysl, ale třeba také pekárny. A také firmy a podniky napříč odvětvovým spektrem, které mají nízké marže, takže nemají dostatečný finanční polštář pro zvládání krizí,“ uvedl pro CNN Prima NEWS ekonom Lukáš Kovanda.

Pracanti se obávat nemusí

Křeček však tyto obavy mírní. „Jsem přesvědčen, že pracovití zaměstnanci, kteří mají zodpovědný přístup k práci, se o své uplatnění obávat nemusí. Firmy si v posledních letech vyzkoušely, jak obtížné je najít kvalitní zaměstnance, a jsem přesvědčen, že se jich nebudou jen tak zbavovat. Případné propouštění začne nejprve u agenturních zaměstnanců. Jestliže to nebude stačit, může dojít i k propouštění méně kvalitních kmenových zaměstnanců, aby se optimalizovaly mzdové náklady. Stěžejním zaměstnancům by se však propouštění mělo vyhnout, případně lze očekávat, že si velmi rychle najdou jiné pracovní uplatnění,“ uvedl.

Podle Kovandy však hledání nové práce tak jednoduché být nemusí „Propouštění lidé si sice budou moci najít jinou práci, ale vážně hrozí, že bude mnohem hůře mzdově ohodnocená a že nebude odpovídat jejich kvalifikaci. V Česku je sice stále kolem 300 tisíc volných pracovních míst, ale na drtivou většinu z nich, zhruba 270 tisíc, není třeba ani maturity. Jde často o prosté manuální, duševně nenáročné, ale také neinspirativní a mnohdy nenaplňující pracovní pozice,“ sdělil.

„Propuštění lidé, kteří si budou chtít udržet mzdové ohodnocení alespoň v nominálním vyjádření, a kteří budou chtít mít zajímavější, inspirativnější povolání, si tak budou muset doplnit kvalifikaci – a měli by na to myslet už nyní, pokud mají pocit, že je jejich pracovní místo ohroženo,“ doplnil Kovanda.

Dobrá výchozí pozice ČR

Česká republika nadále hlásí velmi nízká čísla nezaměstnanosti a pohybuje se přibližně na hodnotě 3,5 procenta. „Český trh práce je na krizové období připraven nejlépe ze všech pracovních trhů v Evropské unii. V naší ekonomice se stále nachází zhruba 300 tisíc neobsazených pracovních míst a nezaměstnanost se pohybuje na velmi nízké úrovni. Samozřejmě nejde vyloučit, že prudké změny v našem hospodářství povedou k likvidaci některých firem, což by zvyšovalo nezaměstnanost. Vzhledem k zásahům vlády proti energetické krizi však očekávám, že k masovému zániku podniků docházet nebude,“ uvádí Křeček.

Přesto aktuální data indikují, že se situace začne zhoršovat. „Počet nově nezaměstnaných během října totiž býval výrazně nižší, než počet těch, co z nezaměstnanosti během října odešli. Letos se to ale vyrovnalo. Podobnou situaci vyvolala pouze světová finanční krize v letech 2009 a 2010 a horší situace byla pouze během sekundární české ekonomické recese v roce 2012. Pokud bude tento trend pokračovat, nezaměstnanost se z velmi nízké úrovně začne dynamicky zvyšovat,“ uvádí Cerge institut.

„Co se bude dít příští rok s nezaměstnaností, si neodvažuji tipovat. Velmi pravděpodobně poroste, ale jak rychle, to netuším. Tipuji, ze propouštět se bude ve službách s nízkou přidanou hodnotou, jako je pohostinství a prodej obecně, a potom v energeticky náročných odvětvích,“ doplnil pro CNN Prima NEWS ekonom z Cerge Daniel Münich.

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar už dříve ve vysílání CNN Prima NEWS varoval, že v českém průmyslovém sektoru tiká časovaná bomba. „Pokud se ji nepodaří zajistit, tak na konci roku vybuchne. Sklárny propouštějí, velmi špatně jsou na tom například i výrobci stavebních materiálů. Ti další sice ještě drží, ale právě jen díky fixacím,“ řekl Špicar v pořadu 360° na CNN Prima NEWS.

O možném propouštění diskutovali také politici v nedělní Partii Terezie Tománkové. „České firmy kvůli politice vlády asi budou muset propouštět, někteří budou kvůli cenám energií krachovat. V jiných státech to jde, jen u nás v ČR to holt nejde,“ uvedl například poslanec hnutí ANO Aleš Juchelka. „Ale nízká nezaměstnanost není jen pozitivum, znamená to přehřátou ekonomiku, což není zdravé,“ komentoval situaci poslanec KDU-ČSL Michael Kohajda.

X X X

Rakety uvrhly Kyjev do doby kamenné, zima žene lidi z Chersonu a Mykolajivu.

Ukrajinci se připravují na nejhorší zimu svého života. Výpadky proudu po útocích ruských raket jsou stále častější. Pro lidi v panelácích s výhledem na válkou zmítané hlavní město je to smrtící past. Kvůli zimě plánuje ukrajinská vláda evakuaci osvobozených měst Chersonu a Mykolajivu. Má obavu z humanitární krize, kterou by klesající teploty mohly způsobit.

Ukrajinu zasahují velké výpadky proudu. Světlo nesvítí, voda neteče a ani jídlo se nedá uvařit. Pokud nastane útok ruské rakety, není žádný funkční výtah, který by pomohl v úniku z 21. patra.

„Ruské údery uvrhují Ukrajinu do doby kamenné,“ říká Anastasia Pyroženková. Během nedávného 24hodinového výpadku měl její 26patrový výškový dům proud jen půl hodiny. Říká, že „vojenské životní podmínky“ vyhnaly ji i manžela z jejich bytu.

„Náš dům je nejvyšší v oblasti a je skvělým cílem pro ruské rakety, takže jsme odešli z bytu k rodičům a připravujeme se na nejhorší zimu v životě,“ řekla pětadvacetiletá žena.

Situace v ukrajinském hlavním městě Kyjevě a dalších velkých městech se po největším raketovém útoku, který se minulý týden zaměřil na energetickou síť v celé zemi, drasticky zhoršila. Ukrajinský státní provozovatel rozvodné sítě Ukrenergo oznámil, že 40 % Ukrajinců má potíže kvůli poškození nejméně 15 hlavních energetických uzlů po celé zemi.

Výpadky elektřiny mohou trvat od několika hodin až po několik dní, varovala společnost a uvedla, že „tuto zimu potřebujeme odolnost a odvahu.“

 Ukrajinská vláda plánuje evakuaci Chersonu a Mykolajivu kvůli přicházející zimě. Boje v obou jihoukrajinských městech vážně poničily klíčovou energetickou infrastrukturu a ukrajinské úřady vyjádřily obavu z humanitární krize, kterou by klesající teploty mohly způsobit. Pomoc s evakuací nabídne v následujících dnech vláda těm, kteří mají zájem odejít dobrovolně, informoval dnes list The New York Times.

„V současnosti nemluvíme o nucené evakuaci, ale i v případě dobrovolné evakuace nese stát odpovědnost za dopravu. Lidé se musí dostat do místa, kde budou moct strávit zimu,“ uvedla ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková.

Gubernátor Chersonské oblasti Jaroslav Januševyč vyzval k evakuaci do bezpečí už 13. listopadu. Tato výzva ale souvisela s vysokým rizikem nepřátelských útoků po stažení ruských jednotek z oblasti.

Tisíce civilistů město opustily už před ruskou okupací a ti, kteří zůstali, jsou často starší a nemohoucí. Stejně tak je častým cílem ruského ostřelování město Mykolajiv, které se nachází zhruba 60 kilometrů na severozápad od Chersonu.

Po stažení ruských jednotek z Chersonu usiluje ukrajinská vláda o obnovení klíčové infrastruktury a základních služeb a v posledních dnech byly částečně obnoveny dodávky elektrického proudu. Do města dorazilo přibližně 80 tun humanitární pomoci v podobě hygienických balíčků, dek, generátorů, balené pitné vody a dětského zimního oblečení, uvedl Januševyč.

Nefunkčnost vedení vysokého napětí

Také starosta Kyjeva Vitalij Kličko zdůraznil, že je třeba být připraven a odolný tváří v tvář možnému výpadku elektřiny. „V nejhorším případě. Vlastně o tom nerad mluvím, ale musím být připraven, že nebudeme mít elektřinu, vodu, topení, služby a komunikaci,“ řekl Kličko v pátek agentuře AP.

Společnost Ukrenergo v prohlášení uvedla, že „nefungují tisíce kilometrů klíčových vedení vysokého napětí“, což ovlivňuje celou zemi. Zveřejnila obrázek trafostanice, která byla zničena ruskou raketou, a bez proudu tak zůstalo asi 400 000 lidí. Podle zprávy „jsou nyní v energetické soustavě desítky takových transformátorů. Toto zařízení nelze rychle nahradit“.

 Prezident Volodymyr Zelenskyj po úderech z minulého týdne uvedl, že více než 10 milionů Ukrajinců zůstalo bez elektřiny; v neděli se podle něj situace v některých oblastech zlepšila.

„Obnova sítí a technických možností dodávek, odminování přenosových vedení, opravy – vše probíhá nepřetržitě,“ řekl Zelenskyj ve svém nočním projevu.

Podle něj byl výpadek proudu naplánován na nedělní noc v 15 regionech a ve městě Kyjev. Ukrenergo uvedlo, že v pondělí budou plánované odstávky ve všech regionech.

S prvními mrazy Kyjev zřídil tepelné útulky

Prudké ochlazení a první sníh výrazně zkomplikovaly situaci v Kyjevě, kde se teploty v zimních měsících často pohybují pod bodem mrazu. Mráz nutí lidi zapínat topení, což drasticky zvyšuje zatížení sítě a prodlužuje výpadky elektřiny.

V souvislosti s klesajícími teplotami kyjevské úřady oznámily, že zřizují komunální topná místa.

Ve třímilionovém městě bylo určeno 528 nouzových míst. Obyvatelé se zde budou moci ohřát, vypít čaj, dobít si telefon a získat případnou pomoc. Topná místa budou vybavena autonomními zdroji energie a také speciálními kotelnami.

Také starosta Kličko hovořil o opatřeních, která byla přijata s cílem připravit se na výpadky energie s příchodem nižších teplot: „Připravili jsme a požádali jsme o další elektrické generátory od našich partnerů, které nám posílají. Pro tento případ máme zásobu nafty a ropy. Máme spoustu teplých věcí. Máme léky.“

Mnozí obyvatelé Kyjeva začali ve výtazích nechávat krabice s jídlem, baterky a powerbanky pro případ, že by v některém z nich někdo uvízl na delší dobu. Kvůli nedostatku elektřiny je narušena veřejná doprava, mnoho malých obchodů nemůže fungovat a některá zdravotnická zařízení mohou pracovat jen v omezeném rozsahu.

Zubař Viktor Turakevič uvedl, že byl nucen odkládat návštěvy svých pacientů „na neurčito“, protože bez elektřiny nemůže jeho klinika v centru Kyjeva fungovat ani přes den a generátor dorazí až za několik týdnů.

„Nemůžeme přijímat pacienty ani s akutní bolestí zubů, lidé musí trpět a dlouho čekat, ale světlo svítí jen několik hodin denně,“ řekl Turakevič. „Ceny generátorů se vyšplhaly do závratných výšek, ale ani s nimi to není snadné.“

Většina nemocnic v Kyjevě už generátory dostala a k výpadkům proudu tam zatím nedochází. Oleksandrivská nemocnice, největší a nejstarší v centru Kyjeva, oznámila, že nezrušila plánované operace, protože nemocnice dostala elektrické generátory z Francie. Generátory byly dodány také do vzdělávacích institucí a sociálních služeb.

 „Taková zařízení jsou pro nás prioritou a většina z nich je vybavena autonomními zdroji energie,“ řekl v pátek šéf společnosti Ukrenergo Volodymyr Kudryckij. Mnoho škol v Kyjevě se však potýká s výrazným narušením vyučovacího procesu, neboť nedostatek elektřiny znamená výpadky internetu, které téměř znemožňují dálkové studium.

Osmiletý Jaroslav přestal chodit do své školy v kyjevské čtvrti Vynohradar poté, co raketový útok vyhodil všechna okna školy a poškodil tamní kryt.

„Většina dětí se učila dálkově, ale teď už to není možné,“ řekla v telefonickém rozhovoru Jaroslavova matka Olena, která si z bezpečnostních důvodů nepřála uvádět své příjmení. „Snažíme se děti chránit před hrůzami války, ale zima a nedostatek energie tomu velmi brání.“

Ukrajina nestíhá obnovit energetické zdroje

Rusko zahájilo vojenský útok na Ukrajinu letos 24. února. Od poloviny října čelí Ukrajina rozsáhlému ostřelování energetické infrastruktury. Útoky z minulého týdne závažně poničily energetickou síť země.

Podle Oleksandra Charčenka, ředitele ukrajinského Centra energetického výzkumu, síť ještě není ve stavu, aby se dokázalo předejít rozsáhlým výpadkům proudu v případě dalších útoků.

Charčenko v neděli uvedl, že situace se zlepšuje každou hodinou, ale země potřebuje deset až 12 dní na „obnovení stability sítě, aby příštím útokům mohla čelit sebevědoměji“.

S klesajícími teplotami a stále trvající válkou vyzvala ukrajinská vláda občany, kteří ze země uprchli, aby se ještě nevraceli. Maksym Timčenko, výkonný ředitel soukromé ukrajinské energetické společnosti DTEK, doporučil, aby i další lidé zvážili na následující tři až čtyři měsíce dočasný odchod ze země.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) z Ukrajiny před válkou od února uteklo 7,8 milionu lidí, a jedná se tak o největší vysídlení osob v Evropě od druhé světové války.

Tma a zima jako nástroj strachu

Analytici tvrdí, že ruské raketové útoky na energetiku nemají vliv na úspěšný postup ukrajinské armády na jihu a situaci na bojišti obecně.

„Rusové nemohou zvítězit na bojišti, a proto používají zimu a tmu jako zbraň proti civilnímu obyvatelstvu, snaží se zasít paniku, depresi a demoralizovat Ukrajince,“ řekl agentuře AP Volodymyr Fesenko, analytik politického institutu Penta Center v Kyjevě.

Ruský prezident Vladimir Putin „trpí vojenskými porážkami a nutně potřebuje vojenskou pauzu, proto tak divokým způsobem nutí Zelenského k jednání,“ dodal.

Analytik se domnívá, že Kreml se také snaží vyvinout tlak na západní podporu Ukrajiny, protože EU a USA budou nuceny rozšířit balíčky pomoci pro mrznoucí Kyjev uprostřed rostoucích domácích problémů.

„Putin se snaží, aby cena za podporu Ukrajiny byla příliš vysoká – to se týká jak peněz, tak možného nového přílivu uprchlíků do Evropy z mrznoucí země,“ řekl Fesenko.

Pyroženková se po opuštění paneláku nastěhovala ke své matce do malého bytu v Kyjevě, kde nyní žije pět lidí. Rodina má dřevěný domek ve vesnici nedaleko Kyjeva a už si připravila dřevo na topení pro případ nucené evakuace.

„Chápeme, že zima může být dlouhá, studená a temná, ale jsme připraveni vydržet,“ řekla Pyroženková. „Jsme připraveni žít bez světla, ale ne s Rusy.“

X X X

GENERÁL  ŠEDIVÝ:  ČR  NEMÁ  ZÁLOHY  VOJÁKŮ

Obecný problém naší armády je, že neexistuje větší záloha pro případné uhrazování ztrát, říká Šedivý

Pokud by začal střet mezi Ruskem a NATO, Česka se to dotkne okamžitě, řekl v úterý na velitelském shromáždění náčelník Generálního štábu Karel Řehka. Armáda by podle něj byla aktivním účastníkem od první minuty, proto si musí zachovat zkušenosti z protiteroristických operací. „Chybí dotáhnout řadu klíčových projektů,“ říká bezpečnostní analytik a bývalý náčelník Generálního štábu Jiří Šedivý v rozhovoru pro Radiožurnál.

 X Generál Řehka označil za hlavní a jediný cíl armády její bojeschopnost. Do jaké míry je podle vás česká armáda připravena na možnou válku velkého rozsahu?

Je potřeba říct, že po řadě let, kdy se armádě omezoval rozpočet, je sice armáda konstruována na účast ve větším nebo rozsáhlejším konfliktu, ale ve své podstatě nemá dotaženou spoustu projektů, které jsou velmi často označovány za klíčové z hlediska modernizačního.

X Máte nějaký příklad?

Příkladem je třeba brigáda rychlého nasazení, která začala svoji modernizaci někdy v roce 2006, a do současné doby nemá dozbrojen svůj třetí prapor nebo servisní vozidla. Ta brigáda v podstatě stojí ještě před několikaletým přezbrojováním a doplňováním, protože na takové to masivnější, rozsáhlejší doplňování armády, a to i vojáky na těch nejzákladnějších pozicích, se poněkud pozapomnělo.

Nejenom armáda, ale i politická reprezentace se soustředila především na to, abychom měli armádu připravenou na zahraniční mise. Ale ten všeobecný, klasický boj byl významně omezován. Když se podíváte na armádu, tak formálně má sice přezbrojenou spoustu jednotek, ale řada projektů není dokončena. To zaprvé. Zadruhé u nás neexistuje žádná větší záloha pro případné uhrazování ztrát. To je obecný problém naší armády.

X Za prioritu označil náčelník generálního štábu Řehka revizi obrany. Nakolik podle vás odpovídají obranné plány současné situaci?

Obranné plány samozřejmě reflektují situaci. V minulosti se velmi opatrně přistupovalo k tomu, že Rusko je nepřítel. Pořád se mluvilo o protivníkovi a v jednom období dokonce o strategickém partnerovi. V tom se musí plány přepracovat.

Musí se přepracovat do té míry, že Rusko bude ve velkém používat nové technologie, ať už raketovou techniku − ale v tom použití, které má v současné době na mysli náčelník generálního štábu ve vztahu k Ukrajině −, nebo bezpilotní prostředky a pro nové typy vedení války i kosmické prostředky a umělou inteligenci.

Naše armáda bude muset udělat velmi podrobnou analýzu toho, co se odehrává na Ukrajině, aby ten trend, který dnes vidíme na straně Ruska i Ukrajiny, zakomponovali do budoucí rozvojových a obranných plánů.

X Ostatně podle premiéra Petra Fialy (ODS) je ruská agrese na Ukrajině lekcí kvůli kombinaci konvenčních a hybridních útoků. Jak by se tyto zkušenosti měly promítnout do strategických dokumentů?

Ve strategických dokumentech by mělo být zcela zřejmé, že budoucí válka a obranné strategie musí být mnohem více propojeny se společností. Náčelník generálního štábu i upozornil na to − a to není nic nového, ta debata se odehrává několik let – že tato společnost není připravená převádět jak tu vlastní společnost jako takovou, tak ani průmysl do podoby válečné ekonomiky.

Nemáme efektivně vyřešen způsob mobilizace naší armády. To se začne odehrávat až v krizovém stavu ohrožení státu, což je strašně pozdě. Vidíme, že lidé musí být připraveni regulérně, musí mít na to větší čas. Musí být připravena i organizace. Je nezbytně nutné, abychom všechny tyto věci znova zakomponovali do obranných plánů. A asi se budou muset provést změny v našich zákonech.

Otázka přípravy teritoria. Kdysi byla doba, kdy se mluvilo o tom, že Státní hmotné rezervy jsou vlastně zbytečné. Dnes vidíme, že bez kvalitních a výkonných Státních hmotných rezerv nejsme schopni vést případnou válku proti tak silnému nepříteli, jako je Rusko. A zase to celoplošné bombardování Ukrajiny tam ukazuje, jak je taková pohotovost a schopnost společnosti velmi důležitá.

Změna kariérního řádu

X Podle Karla Řehky není současný personální model armády udržitelný. Armáda není naplněna a podle jeho slov stárne. Jak by se to mělo systémově změnit?

Ten problém trvá několik let. Ono se o něm zbytečně moc nemluvilo, víceméně se to vždycky přecházelo tím, kolik nabíráme lidí. Zapomnělo se, že nám lidé také odchází.

Musí se změnit kariérní řád. Armáda má organizační strukturu, která je v současné době poměrně hodně plochá a neumožňuje, aby v rámci kariérního řádu postupovali funkcionáři, kteří chtějí déle sloužit v armádě, po tom žebříčku vzhůru.

Zadruhé se musí vyřešit způsob, jak v armádě udržet mladou generaci a jak zároveň umožnit, aby ti středněvěcí, kteří už by měli odejít, ale zůstávají na nižších pozicích, mohli odcházet a uvolňovali místo právě těm nově přicházejícím.

Ten problém souvisí s debatou na téma odchodových podmínek, které by vojáci měli mít, protože je asi vojenská veřejnost znervózňována častými debatami o tom, že se odeberou výsluhové příspěvky vojákům. Řada z nich proto odchází nebo naopak zůstává v armádě zbytečně dlouho.

Ten systém je poměrně složitý a musí být veden velmi profesionálně. V opačném případě se vytváří personální hřeby, které moc dobře známe. A to je vlastně to, co brání výstupu vojáků, kteří už nemají perspektivu, ale zbytečně se drží kvůli tomu, že nemají třeba uplatnění v civilu, nebo jsou pro ně odchodové podmínky nevýhodné.

X Na co by se tedy armáda měla při modernizaci zaměřit zejména?

Myslím si, že je v současné době rozjeta řada projektů, ale další řada jich zůstala, jak jsem naznačil na začátku, nedokončena. Nemáme dokončenou řadu motivačních programů v celém spektru potřeby. Zmínil jsem se o brigádě rychlého nasazení. Její modernizace není jenom bojové vozidlo typu Pandur, ale jsou to i servisní vozidla a vozidla bojové podpory.

Je to zkrátka celé spektrum věcí, které se v rámci takového přezbrojení musí udělat. Nemůže to zůstat jenom na té úrovni, že se doplní jenom bojové jednotky a není žádný systém doplňování a úhrady ztrát.

Pokud armáda toto nebude mít, tak se nemůže účastnit, jak říká náčelník generálního štábu Karel Řehka, rozsáhlejšího konfliktu, protože jednoduše nebude mít jak nahrazovat ztráty, které vzniknou na bojišti. A to je mimochodem i otázka schopnosti českého obranného průmyslu.

X X X

VELKĚ  MAĎARSKO?

Orbánova velkomaďarská šála vyvolala u sousedů pobouření i předvolání velvyslanců

Ukrajinské ministerstvo zahraničí se rozhodlo předvolat si maďarského velvyslance kvůli počínání maďarského premiéra Viktora Orbána, který se na veřejnosti ukázal se šálou s mapou takzvaného Velkého Maďarska, které zahrnuje území historických Uher s částmi sousedních zemí. Oznámil to v úterý na webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na mluvčího ukrajinské diplomacie. Pobouření Orbánova šála vyvolala i na Slovensku, v Rumunsku či v Chorvatsku.

 „Propaganda revizionistických myšlenek v Maďarsku nepřispívá k rozvoji ukrajinsko-maďarských vztahů. Na ministerstvo zahraničí bude pozván maďarský velvyslanec, kterému bude dáno na vědomí, že počínání Viktora Orbána je nepřijatelné,“ řekl mluvčí ukrajinské diplomacie Oleh Nikolenko.

Orbán si šálu s mapou Velkého Maďarska vzal na nedělní přátelský zápas fotbalových reprezentací Maďarska a Řecka a záběry z této akce zveřejnil na svém facebooku.

Orbán dostal poprvé nůž na krk. Odchod z EU ani konec maďarské ságy ale nečekám, říká analytička

 Mapka na šále zahrnuje i části nynějšího Rakouska, Slovenska, Slovinska, Rumunska, Chorvatska, Srbska a Ukrajiny, které do konce první světové války patřily k Uherskému království (v rámci Rakouska-Uherska). Maďarsko o tato území přišlo trianonskou mírovou smlouvou, což představuje pro mnohé Maďary dodnes trauma. Orbánovy připomínky Velkého Maďarska v posledních letech opakovaně vyvolávaly napětí ve vztazích se sousedy.

Před koncem první světové války a pak znovu v letech druhé světové války byla součástí Uherska nynější ukrajinská Zakarpatská oblast, která v meziválečných letech byla jako Podkarpatská Rus součástí Československa. V letech druhé světové války byla k Maďarsku připojena i část jižního a východního Slovenska, včetně Košic.

Na Orbánovu šálu zareagoval v komentáři i slovenský ministr zahraničí Rastislav Káčer, který v této souvislosti použil výrazy „hnus a humus“.

Pro Maďary je Evropská unie ‚boxovací pytel‘. Orbán už léta předvádí dvojí hru, neustává a přitvrzuje

 „Možná to není diplomatická mluva, ale ‚az is számít azaért‘ (i to se počítá),“ dodal Káčer. Pokládá se za ministra „s pozitivním vztahem k uherskému dědictví a společným dějinám“, ale problém má se „způsobem chování vlády našeho souseda“ a „divotvornými aktivitami, které nemají obdobu v zemích Evropské unie“. Káčer zdůraznil, že ve vzájemných vztazích nemá mít místo „iredenta a revizionismus“, protože „kam takové sentimenty a plány vedou, jsme viděli v roce 1939 a vidíme dnes v přímém přenosu na Ukrajině v podání ruské agrese“.

Orbánova strana Fidesz hraje v naději na získání hlasů voličů na strunu skutečných či domnělých historických křivd a Orbán vědomě posouval hranice s otevřeně iredentistickou nostalgií, napsal v souvislosti s premiérovou šálou maďarský list Népszava a připomněl dřívější skandály okolo zobrazení Velkého Maďarska v premiérově pracovně či po Orbánově výroku o „odebrání moře Maďarsku“, po kterém následoval oficiální chorvatský protest.

‚Anektoval Transylvánii‘

Orbánova šála nyní podle webu Mandiner vyvolala pobouření také v Rumunsku, kde jeden z deníků vyšel s titulkem „Orbán anektoval Transylvánii“ v narážce na skutečnost, že mapa na Orbánově šále zahrnovala i tento region, nazývaný česky také Sedmihradskem. Rumunské ministerstvo zahraničí předalo maďarskému velvyslanci protest a sdělilo, že „revizionismu v jakékoliv podobě je naprosto nepřijatelný“.

Chorvatský premiér Andrej Plenković před novináři podle médií prohlásil, že video s Orbánovou šálou neviděl, a tak se k šálám vyjadřovat nechce a nebude, ale územní nároky kohokoliv, včetně Maďarska, vůči Chorvatsku jsou absolutně nepřijatelné a nepřipadají v úvahu.

X X X

Prezidenti Ruska a Kuby odhalili v Moskvě sochu Fidela Castra. Havana chce vzpruhu pro hospodářství

Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel a ruský prezident Vladimir Putin v úterý v Moskvě slavnostně odhalili sochu zesnulého kubánského vůdce Fidela Castra. Rusko je po Alžírsku druhou zastávkou kubánské delegace na desetidenní cestě po spojeneckých zemích, se kterými zástupci Havany jednají o podpoře kubánského hospodářství.

„Castro byl charismatický revolucionář, vynikající státník a neústupný vůdce ostrova svobody,“ uvedl předseda moskevského zastupitelstva Alexej Šapošnikov k rozhodnutí o stavbě pomníku Fidela Castra, který Moskvu naposledy navštívil v roce 1987.

Kuba, Venezuela a Nikaragua podpořily Rusko. Moskva bude vstřícnější k dluhům Havany

 Pomník Rusko stál podle agentury TASS 20 milionů rublů (zhruba 7,8 milionu korun). Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, stavbu pomníku schválila jen několik dní před únorovým útokem na Ukrajinu, po kterém kubánský prezident Moskvu podpořil.

Kubánský diktátor Fidel Castro, který zemřel v roce 2016 ve věku 90 let, na ostrově vládl po vítězství kubánské revoluce v roce 1959 až do roku 2008. Castro byl kritiky označován za totalitního vládce, zatímco jeho stoupenci ho považovali za symbol nezávislosti a boje proti imperialismu a za člověka, jemuž ostrov mimo jiné vděčí za odstranění negramotnosti či za zavedení bezplatného zdravotnictví. Jeho budování socialismu však nakonec přivedlo kubánské hospodářství ke kolapsu.

Návštěva u přátel

Kubánští představitelé jednají v Moskvě od soboty a podle ruského ministerstva hospodářství Havana projevila zájem o dovoz ropy, hnojiv či obilí.

„Čeká nás krátká, ale intenzivní návštěva přátel, která otevře cesty pro naši (sankcemi) sužovanou ekonomiku,“ uvedl k cestě Díaz-Canel a dodal, že cílem jednání bude zmírnit důsledky krize po pandemii covidu-19 na kubánské hospodářství a také účinky amerických sankcí.

,Až ti budou tvrdit, že na tobě nikomu nezáleží.‘ Maraton psaní dopisů pomáhá politickým vězňům

 Podle agentury EFE jde o nejvýznamnější zahraniční cestu kubánské vlády od začátku pandemie covidu-19. V delegaci, která po Rusku navštíví ještě Turecko a Čínu, jsou mimo jiné ministři hospodářství, obchodu, energetiky, zahraničí či zdravotnictví.

Pandemie a s ní související omezení turistiky, na níž je kubánské hospodářství z velké části závislé, ještě zhoršily už tak špatnou životní úroveň značné části Kubánců. K nedostatku základního zboží včetně potravin či léků se v posledním více než roce přidaly stále častější a delší výpadky dodávek elektřiny, které trvají i deset hodin.

Problémy s dodávkami elektrické energie na Kubě jsou způsobené zastaralou a nedostatečně udržovanou energetickou infrastrukturou a loni v červenci přispěly k největším protivládním demonstracím za tři desetiletí. Komunistická vláda protesty potlačila a stovky lidí kvůli nim tamní soudy poslaly do vězení.

Podle lidskoprávní organizace Prisoners Defenders je v současnosti na Kubě více než tisíc politických vězňů. Španělský deník El País uvádí, že z Kuby za poslední rok emigrovalo na 180 tisíc lidí a jedná se tak o největší exodus v historii ostrova.

X X X

‚Nekompromisní‘ Meloniová po měsíci vlády: ve vyjednáváních uzemnila Salviniho i Berlusconiho

Reuters: Nová italská vláda má za sebou první měsíc. Nejpravicovější kabinet od druhé světové války stran Bratři Itálie Giorgii Meloniové, Liga Mattea Salviniho a Forza Italia Silvia Berlusconiho má rozdílné postoje na válku i na Vladimira Putina. V tomto ale zatím větší potíže nenastaly, zlou krev mezi nimi udělalo rozdělování funkcí. Nová premiérka ale přes malé politické zkušenosti své koaliční partnery v této disciplíně předčila.

 V parlamentních volbách v březnu 2018 získali Bratři Itálie pouhých 4,4 % voličských hlasů, tehdy šlo o stranu na samém okraji italského politického spektra.

Meloniová vyhrála volby. ‚Neznamená to, že v Itálii zavládne neofašistický režim,‘ mírní vášně odborník

 Od té doby ale silná politická osobnost lídryně, nedostatek jiných alternativ i klíčové rozhodnutí nepodílet se jako jediná relevantní partaj na vládě národní jednoty Maria Draghiho přivedly Bratry Itálie k volebnímu vítězství. Letos v září získali 26 %, přičemž celá pravicová koalice má se 43 % hlasů jasnou parlamentní většinu.

Byť jde zatím o velmi omezený vzorek, za zhruba dva měsíce od voleb se podpora Bratrů Itálie pod tíhou dobytých pozic nijak nezhroutila, právě naopak. V posledním průzkumu agentury Tecnè se už přehoupli přes třicetiprocentní hranici. Klíčovou roli v tom hraje především osoba Giorgii Meloniové, první ženy v premiérské pozici v Itálii.

„Je to radikálně pravicová politička. Pokud bychom o některé ze současných evropských političek měli prohlásit, že je železnou lady, tak je to ona. V jednáních se ukázala být nekompromisní a umí být velmi tvrdá,“ říká pro iROZHLAS.cz odborník na Itálii Martin Mejstřík z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

 Tahanice o resorty

Neshody v novém kabinetu na sebe nenechaly dlouho čekat. Křehká koaliční jednota tří stran byla rozbita už na úvodním zasedání Senátu, když většina senátorů Berlusconiho partaje Forza Italia nehlasovala pro vládního kandidáta na šéfa komory Ignazia La Russu. K jeho zvolení nakonec pomohly hlasy senátorů z opozičních stran, trpkost ale v Berlusconim zůstala.

‚Nejnebezpečnější žena Evropy‘ Meloniová za pomoci Berlusconiho a Salviniho míří za volebním vítězstvím

Nesoulad se projevil i při rozdělování křesel ve vládě. 25členný kabinet tvoří kromě premiérky devět ministrů z Bratrů Itálie, pět křesel získala Liga, pět Forza Italia a poslední pětici tvoří bezpartijní ministři. Už tento výčet ukázal, že díky jasnému volebnímu vítězství má Meloniová vládu pevně v rukou. Svým koaličním partnerům dokonce zamezila získat jejich preferované posty.

Bývalý lídr italské pravice Matteo Salvini se po velmi slabém výsledku Ligy (8,8 %) chtěl vrátit do křesla ministra vnitra, ve kterém strávil rok a čtvrt v letech 2018–2019, nakonec se ale musel spokojit s postem ministra infrastruktury a dopravy, vnitro převzal nestraník Matteo Piantedosi.

„Salvini určitě chtěl být ministrem vnitra, ale kvůli slabému volebnímu výsledku byl nucen dát na ministerstvo Piantedosiho, který na resortu pracoval pod ním, když byl sám ministrem. Od Meloniové je to ukázka moci, protože všichni čekali, že Salvini na vnitro skutečně zamíří,“ popisuje Mejstřík.

„Nakonec skončil na ministerstvu, které je v Itálii velmi nevděčné. Itálie má s infrastrukturou a jejím podfinancováním velké problémy a ministři dopravy nikdy zářnou kariéru neudělali,“ doplňuje. Liga alespoň v povolebním vyjednávání získala post ministra financí.

Čtyřnásobný italský premiér Silvio Berlusconi si po dlouhých letech brousil zuby na návrat do domácí politiky. Přestože čelí mimo jiné obžalobě z podplácení svědků v některých svých aférách, řekl médiím, že jeho strana získá post ministra spravedlnosti.

Italský expremiér Berlusconi se zastal Putina. ‚Jeho výroky jsou tragické,‘ reagují italští politici

 Dokonce se spekulovalo i o tom, že by jej zastával sám Berlusconi. Nestalo se ani jedno, justici získali Bratři Itálie a 86letý „nesmrtelný“ politik vůbec není součástí vlády. Co do funkcí je jen řadovým senátorem, navíc mu hrozí rozpad vlastní strany.

„Forza Italia si určitě myslela na lepší vládní funkce, než získala. Část partaje jde spíš na ruku Meloniové, druhá část v čele s Berlusconim nakonec ve vládě skoro není. I v tomto případě premiérka ukázala, že má vše pevně v rukou. Dala mu najevo, že když se mu to nelíbí, tak může odejít, v tom případě by se mu ale rozpadla vlastní strana,“ popisuje Berlusconiho situaci politolog Mejstřík.

Klíčovou roli v tomto štěpení hraje druhý muž strany Forza Italia Antonio Tajani, který ve vládě plni pozici ministra zahraničních věcí. „Pro Meloniovou má obrovskou cenu v tom, že je umírněnou tváří pro Evropu. Byl předsedou Evropského parlamentu, je desítky let známý. Nikdy navíc nebyl radikální, vždy to byl muž kompromisů,“ vysvětluje odborník.

Stíny minulosti

V předvolebním období bylo jedním z důležitých témat varování před radikálními až extremistickými postoji exponentů všech tří koaličních stran.

V tomto kontextu se připomínal především fakt, že Bratři Itálie vycházejí z neofašistického Italského sociálního hnutí (Movimento Sociale Italiano, MSI), a i když se fašismu v 90. letech oficiálně vzdali, přesto dále používají symbol plamene v barvách italské trikolory.

Sama nová premiérka se v mládí pochvalně vyjadřovala o fašistickém diktátorovi Benitu Mussolinim a vychvalovala jeho politiku. „Když jsme založili Bratry Itálie, zakládali jsme středopravou stranu. Kdybych byla fašistka, řekla bych to a neskrývala, to nedělám. Nejsem fašistka,“ říká dnes.

Vládní koalice se však v tomto směru do značné míry nedržela pozadu při volbě předsedů obou komor parlamentu. Šéfem Senátu se stal zmíněný La Russa z Bratrů Itálie, který byl desítky let členem MSI. V roce 2018 deníku Corriere della Sera ukázal, že má doma sbírku memorabilií s Mussolinim. Během pandemie covidu-19 na sociálních sítích vyzval Italy, aby se místo stisknutí rukou zdravili hajlováním. Příspěvek později smazal.

Předsedou sněmovny se stal Lorenzo Fontana z Ligy. Ten je jedním z nejbližších spolupracovníků Salviniho, vystupuje proti sankcím vůči Rusku a vyznává tvrdě konzervativní katolické postoje. Tvrdí o sobě, že denně odříkává 50 Zdrávas Maria, a je například pro omezení práva na potrat. Uvedl, že manželství osob stejného pohlaví a masová imigrace „mají za cíl zničit naši společnost a naši tradici“.

Ostře sledované postoje

Postoj k válce na Ukrajině je otázkou, která se v souvislosti s novou vládou velmi řeší. Vzhledem k tomu, že se menší koaliční partneři Salvini i Berlusconi nijak netajili vstřícným postojem k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, upíná se na postoje nové premiérky k válce, kterou Rusko rozpoutalo proti Ukrajině, velká pozornost.

Ruská ambasáda v Římě zveřejnila fotky italských politiků po boku Putina. ‚Je na co vzpomínat,‘ píše

 Na jedné straně Meloniová zatím potvrzuje sliby, kterými před volbami ujišťovala. Do společného programu pravicové koalice byl vepsán slib zachovat podporu Ukrajině a pevné ukotvení v EU i NATO.

„Meloniová má chytřejší přístup. Zvlášť když viděla izolaci, která obklopila Salviniho a Berlusconiho, když vyšly najevo jejich úzké vztahy s Putinovým Ruskem,“ popsal před časem italský publicista Andreas Pieralli.

Ujištěním spojenců je i to, že resort obrany obsadil věrný poradce Meloniové a jeden ze zakladatelů Bratrů Itálie Guido Crosetto. Ten v pondělí oznámil, že vláda požádá parlament, aby přijal nový zákon týkající se poskytování vojenské a humanitární pomoci Ukrajině i v příštím roce. Uvedl také, že Itálie bude pokračovat v dodávkách zbraní tak, jak se na tom dohodne se spojenci v NATO a s ukrajinskými představiteli.

Na druhé straně ale pověst nové vlády poškozují již zmíněné nadstandardní vztahy Salviniho a Berlusconiho s ruským vládcem.

Salvini se v minulosti nechal zvěčnit v tričku s obrázkem Putina, dlouhodobě kritizuje protiruské sankce a jeho Liga čelila kritice za nadstandardní vztahy s ruskými společnostmi, které se měly týkat i případného financování.

 Berlusconi choval s Putinem blízké vztahy, už když byl předsedou vlády, dokonce ho hostil ve své vile na Sardinii.

Pár dní před zářijovými volbami se ho zastal, když prohlásil, že byl podle něj k invazi na Ukrajinu donucen „ruským lidem, svou stranou a svými ministry“, že Putin reagoval na výzvy proruských separatistů a že chtěl vládu v Kyjevě nahradit „slušnými lidmi“.

S touto rétorikou nepřestal ani po volbách. Francouzský deník La Presse před měsícem zveřejnil nahrávku z uzavřeného jednání, na které Berlusconi vypráví, že si vyměnil milé dopisy se svým opravdovým přítelem Vladimirem Putinem.

„Trochu jsem obnovil vztahy s prezidentem Putinem… vlastně hodně. K narozeninám mi poslal dvacet lahví vodky a velmi milý dopis. Na oplátku jsem mu poslal lahve lambrusca a také milý dopis. Nazval mě prvním z jeho pěti opravdových přátel,“ říká italský expremiér na nahrávce.

Migrační karta

Za poslední měsíc se v Itálii také hodně přetřásala výbušná otázka nelegální migrace. Tu si premiérka v rámci vládních kompetencí stáhla do značné míry pod svůj úřad. I to je jeden z důvodů, proč zamezila, aby se Salvini vrátil na resort vnitra, ze kterého před lety vůči běžencům velmi tvrdě vystupoval.

První velký incident v této oblasti na sebe nenechal dlouho čekat a řešení, které prosadila Meloniová, si nijak nezadalo s tím, jakým se proslavil právě Salvini.

Lodi Ocean Viking s 234 migranty na palubě neumožnila zakotvit u italských břehů, po téměř třech týdnech na moři je nakonec musela přijmout Francie. Deník Le Parisien spor označil za „otevřenou krizi mezi Paříží a Římem“. Francie italský postoj odsoudila jako „nepochopitelný a nepřijatelný“ a v reakci zpřísnila kontroly na společné hranici. Meloniová uvedla, že hněvu Francie nerozumí.

Politolog Mejstřík popisuje, že už teď je zřejmé, že dokud nenastane v domácí politice výraznější krize, není důvod dosavadní taktiku kabinetu měnit.

„Směrem k Evropě se vláda navenek tváří velmi konformně a smířlivě, na druhou stranu dovnitř země se poměrně radikálními nebo extrémními kroky snaží uspokojit svou členskou základnu – ať už jde o migrační politiku, nebo ideologický profil předsedů obou komor parlamentu,“ uzavírá expert z Institutu mezinárodních studií.

X X X

Ruská ambasáda v Římě zveřejnila fotky italských politiků po boku Putina. ‚Je na co vzpomínat,‘ píše

Ruská ambasáda v Římě ve čtvrtek zveřejnila na svých facebookových stránkách fotky, na nichž jsou italští politici patřící ke stranám širokého politického spektra po boku ruského prezidenta Vladimira Putina. Informovala o tom agentura EFE, podle níž jde o další vměšování Moskvy do kampaně před nedělními italskými parlamentními volbami.

 „Z nedávné historie rusko-italských vztahů. Je na co vzpomínat,“ připsala ruská ambasáda na facebooku k fotkám italsky a rusky.

Na fotkách, u nichž není datum pořízení, jsou po boku prezidenta Putina například současný ministr zahraničí Luigi Di Maio, který letos založili vlastní středolevicovou stranu, prezident Sergio Mattarella a šéf středolevicové formace Demokratická strana (PD) Enrico Letta.

Putin hraje od začátku vabank, odpor Rusů teď bude sílit. Umírat budou otcové od rodin, říká komentátor

 Dále se na nich objevil lídr populistického Hnutí pěti hvězd (M5S) a expremiér Giuseppe Conte, šéfové pravicové a krajně pravicové strany Silvio Berlusconi (Vzhůru Itálie), Matteo Salvini (Liga) a také středolevicový expremiér Matteo Renzi či komisař Evropské unie pro ekonomiku Paolo Gentiloni.

Z vměšování do volební kampaně obvinil Rusko už minulý měsíc Enrico Letta, aniž by tehdy svá slova doložil důkazy.

„Rusko vstoupilo do této volební kampaně. Existuje silné vměšování Ruska ve prospěch pravice, protože (ruská vláda) ví, že naše pozice bude stejná, jakou má dosavadní italská vláda, tedy protiputinovská. Zatímco Salvini a Berlusconi jsou dva kamarádi Ruska,“ řekl koncem srpna Letta.

Vztahy s Putinem

Salvini i Berlusconi měli v minulosti blízko k Putinovi. Po začátku ruské invaze na Ukrajině ale Salvini agresi Moskvy vůči jejímu sousedovi odsoudil a Berlusconi uvedl, že ho Putin rozhodnutím zaútočit na sousední zemi zklamal.

Salvini nicméně zpochybňuje efektivnost sankcí, které Západ zavedl vůči Moskvě kvůli invazi ruské armády na Ukrajinu.

Už v červenci také ruský exprezident Dmitrij Medveděv během krize v italské vládní koalici, která se nakonec rozpadla, na sociální síti Telegram sdílel fotky italského premiéra Maria Draghiho a tehdejšího předsedy britské vlády Borise Johnsona a přidal k tomu obrázek s velkým otazníkem, jako by se ptal, kdo bude další.

V Itálii se v neděli konají předčasné parlamentní volby, protože široká vládní koalice se v červenci rozpadla mimo jiné i kvůli sporům o pokračování vojenské pomoci Ukrajině.

Favoritem voleb je krajně pravicová strana Bratři Itálie, která jako jediná z parlamentních stran ve vládní koalici nebyla a jejíž šéfka Giorgia Melionová by se mohla stát první ženou v čele italské vlády.

Její straně dávají průzkumy až 25 procent, druhá je s asi 22 procenty PD. Pravicová koalice, tedy Bratři Itálie, Liga a Berlusconiho Vzhůru Itálie, by dohromady dostaly podle posledních průzkumů přes 45 procent hlasů.

X X X

Francie dodá na Ukrajinu raketomety LRU a systémy protivzdušné obrany

Francie pošle na Ukrajinu další zbraně. V rozhovoru pro týdeník Journal du dimanche to potvrdil ministr obrany Sébastien Lecornu. Podle něj půjde o raketomety a systém protivzdušné obrany. Paříž zvažuje i dodávku radarů, které požadují Ukrajinci.

 Francie na Ukrajinu posílá dva raketomety LRU podobné americký Himarsům, které Ukrajinci využívají například ke zničení ruských muničních skladů. Francouzské raketomety dokážou zasáhnout cíl ve vzdálenosti 80 kilometrů.

Francouzské pozemní síly jich mají celkem 13. Podle republikánského senátora Cédrica Perrina jen osm z nich ale může okamžitě zasáhnout do bojů. Francie na Ukrajinu dodá i protivzdušné systémy Crotale z 90. let.

Podle deníku Le Monde Francouzi požadovali po spojencích, aby na Ukrajiny poslali rakety, které francouzský systém využívá. Zbrojovka Thales je totiž už několik let nevyrábí a Francouzi jich mají jen omezené množství.

Paříž zároveň zvažuje dodávky radarů, které dokážou odhalit drony. Podle institutu v německém Kielu je Francie 13. ve vojenské podpoře Ukrajiny.

X X X

  Řehka: Armáda se primárně musí chystat na válku velkého rozsahu. Situace je vážná

Česká armáda si musí zachovat zkušenosti z protiteroristických operací, primárně se ale musí chystat na války velkého rozsahu proti vyspělému protivníkovi. Na každoročním velitelském shromáždění to v úterý řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka. Poznamenal, že i přes obrovský nárůst rozpočtu nebude mít armáda dostatek zdrojů pro ideální řešení všech problémů. Vojáky proto vyzval k „brutální efektivitě“.

 Řekl také, že pokud by došlo ke střetu mezi Ruskem a NATO, česká armáda by byla jeho aktivním účastníkem od první minuty.

‚Nelze vyloučit nejvážnější scénáře‘

Válce na Ukrajině podle Řehky nasvědčovala řada indicií, a to ještě před rokem 2014, kdy Rusko obsadilo Krym. „Naše západní společnosti to ale nechtěly vidět a těm, co to viděli, nechtěly naslouchat,“ poznamenal.

„Nemusíme se přesvědčovat, že eskalační potenciál války na Ukrajině stále roste. Vyloučit nelze ani ty nejvážnější scénáře,“ řekl Řehka. Dodal, že pokud by došlo ke střetu mezi Ruskem a NATO, Česka by se to dotklo okamžitě a jeho armáda by byla aktivním účastníkem od první minuty.

„Území České republiky, naše infrastruktura a naši spoluobčané budou cílem nepřátelského působení ve všech doménách,“ uvedl. „Je také dobré mít na paměti, že řada zbraňových systémů, které dnes ničí Ukrajinu, doletí i na naše území. Situace je vážná a my musíme reagovat,“ doplnil.

Na tiskové konferenci později Řehka uvedl, že si nemyslí, že válka mezi NATO a Ruskem je pravděpodobná, ale neznamená to, že ji lze úplně vyloučit. Považuje ale za nutné se připravovat. Ještě pár let zpátky jsme se chlácholili principem odložené potřeby. Tvrdili jsme, že ozbrojený konflikt vysoké intenzity a většího rozsahu v Evropě nehrozí a že kdyby hrozil, budeme mít dostatečnou varovací dobu 10 až 15 let, abychom se na něj začali připravovat,“ řekl Řehka. To už podle něho neplatí.

Řehka, pro kterého je úterní vystoupení na velitelském shromáždění prvním ve funkci náčelníka generálního štábu, označil za hlavní a jediný cíl armády její bojeschopnost. K ní chce směřovat v pěti prioritních oblastech, které už představil dříve. První je vojenská revize obrany. Prozkoumat chce reálnost obranných plánů, a to nakolik odpovídají současné situaci.

Dalším bodem je zpracování vize válčení budoucnosti pro českou armádu. Poznamenal, že když se nakupují zbraně, které budou v armádě sloužit další čtyři desítky let, je nezbytně nutné mít dobrou představu o podobě budoucího válčení.

Rychlá modernizace armády

Za nutné také považuje zrychlit modernizaci armády, a to od velení a řízení, zpravodajské podpory až po palbu nebo ochranu sil. Poznamenal, že je nutné využít současnou společenskou vůli investovat do obrany.

„Zároveň ale musíme striktně prioritizovat a být brutálně efektivní. Pravda je totiž taková, že i přes nárůst rozpočtu nebudeme mít ani teď dostatek zdrojů pro ideální řešení všech problémů,“ řekl.

Loni armádu opustilo 900 vojáků. Nové zájemce motivují dětské sny, covidová nejistota a vlastenectví

 Zopakoval, že války vyhrávají lidé, nikoli zbraně. Současný personální model armády je podle něj neudržitelný. „Armáda není naplněná, stárne a je potřeba to systémově změnit,“ řekl. Pátou prioritou je přispění „ke kultivaci strategické diskuse o obraně České republiky“.

Jako poučení z války na Ukrajině vidí to, že nelze jen spoléhat, že někdo přijde na pomoc, když pro to daná země sama neudělá maximum. Řekl, že armáda získala cenné zkušenosti v protiteroristických a dalších operacích a musí si je zachovat.

„Teď se ale musíme primárně chystat na ten nejobtížnější a nejnebezpečnější scénář, a tím je válka velkého rozsahu proti vyspělému protivníkovi,“ uvedl.

X X X

Českého seniora odsouzeného za drogy převezli z Hongkongu, sedět má do 93 let.

Důchodce Vladimír Švec, který si v Hongkongu odseděl pět let za pašování drog, se vrátil do Česka. Senior před lety uvěřil e-mailu, který mu sliboval pohádkové zbohatnutí a stal se bílým koněm jihoamerického gangu. Z Brazílie do Hongkongu pašoval tři kila kokainu v kufru. Muž je odsouzený na 27 let, z vězení by se měl dostat po devadesátce.

„Před hotelem na tebe čeká taxík. Na cestu do Hongkongu dostaneš drahý kufr s dárky pro přátele. S těmi podepíšeš smlouvu a rozdělíte si čtyři miliony dolarů. Šťastnou cestu, tvá přítelkyně Sonya.“

Tento e-mail přišel v roce 2016 důchodci ze Sušice. Muž, který měl finanční problémy, podlehl touze po rychlém pohádkovém zbohatnutí. Vydal se do brazilského Sao Paula, kde dostal na cestu kufr s „dárky“. Ve skutečnosti šlo o tři kila kokainu, které měl dopravit do Hongkongu.

Na tamním letišti však upoutal pozornost policistů. Pobíhal zmateně po hale a hledal své zavazadlo, které nemohl v množství všech kufrů poznat. Brzy se ukázalo, že se naivní senior stal bílým koněm jihoamerického gangu.

Švec strávil víc než rok ve vazbě a v lednu 2018, kdy mu bylo téměř 70 let, padl rozsudek 27 let odnětí svobody. Senior ale vinu nikdy nepřiznal a soudní proces vždy označoval za spiknutí. Neuměl anglicky a sám komunikoval pouze prostřednictvím překladače.

Ve věznici v Hongkongu nakonec strávil pět let. 28. října tohoto roku ho česká eskorta vyzvedla a odvezla do Prahy. Tady si ale bude muset odsedět zbytek trestu. Podle iRozhlasu by měl vyjít na svobodu v 93 letech.

„Odsouzený je umístěný do věznice, která odpovídá typu věznice uvedeném v rozsudku o výkonu trestu odnětí svobody v České republice,“ uvedla mluvčí Vězeňské služby Markéty Prunerové pro iRozhlas.

„Osoby, které se nepohybují v schengenském prostoru, přebírá vězeňská služba v zemi aktuálního výkonu trestu,“ dodala Prunerová.

Švec je prvním českým občanem, kterého Hongkong vydal na základě smlouvy o vzájemném vydávání odsouzených. Stejný trest tam dostal v roce 2017 ještě jeden český senior, Luděk Havránek. U něj policie našla šest kil kokainu v kufru. Havránek se však převozu do Česka nedostal, ve vězení zemřel ve věku 68 let.

X X X

Kamery čínské státní firmy dohlíží i na Úřad vlády. Zákon chystaný kyberúřadem to může změnit

Česko nově bude moci prověřovat, jaké firmy si pustí do kritické infrastruktury. V současnosti totiž chybí způsob, jak z dodavatelského řetězce vyloučit společnost, která například pochází ze státu, jenž provádí proti Česku kybernetické útoky. Chystaná legislativa by se mohla kromě čínských technologických firem Huawei a ZTE dotknout také čínských výrobců kamer, které střeží česká ministerstva i Úřad vlády.

 Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) připravuje nový zákon, který zvýší bezpečnost dodavatelského řetězce pro českou strategickou infrastrukturu, tedy pro vybrané elektrárny, nemocnice nebo úřady.

V současnosti totiž chybí mechanismus, který by umožnil vyhodnotit tzv. bezpečnostní spolehlivost dodavatele a případně nedůvěryhodné dodavatele technologických prvků z kritické infrastruktury vyloučit úplně. To se má změnit.

„Zákon by měl státu umožnit odhalit nedůvěryhodné dodavatele technologických prvků nejvýznamnější, tzv. strategické infrastruktury České republiky, vyhodnotit míru rizika spojenou s těmito dodavateli a v případě vysokého rizika omezit využití takových dodavatelů v dané infrastruktuře,“ vysvětlil pro iROZHLAS.cz mluvčí úřadu Marek Vala.

Pokud by zákon, jehož přípravou kyberúřad pověřila Bezpečnostní rada státu letos v červnu, vešel v platnost, v české strategické infrastruktuře by se nově nesměly používat technologické prvky dodavatelů, na které byly uvaleny mezinárodní sankce, a také těch, kteří někdy prováděli špionáž ve prospěch cizího státu.

Důvodem k vyloučení by byl také fakt, že je dodavatel vlastněn státem provádějícím kybernetické útoky na Česko či jeho spojence.

Nejen Huawei

Nový zákon by se tak mohl dotknout společností Huawei a ZTE, jak upozornil server Aktuálně.cz, i dalších státních či polostátních firem, jako jsou například firmy Hikvision a Dahua, které jsou předními hráči na poli sledovacích technologií, především bezpečnostních kamer.

O čínských technologických firmách a jejich účasti či neúčasti na budování kritické infrastruktury se v Česku v minulých letech mluvilo v souvislosti s dostavbou jaderného bloku v Dukovanech nebo 5G sítěmi a varováním, které vydal v roce 2018 Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.

To se týkalo pouze dvou konkrétních čínských firem, již zmíněných Huawei a ZTE, které kyberúřad označil za „bezpečnostní hrozbu“. Což ale neznamenalo zákaz jejich používání v Česku.

Problémem u čínských firem může být tamní právní prostředí, především platný zákon o špionáži a kontrašpionáži, jak argumentoval také NÚKIB ve svém varování z roku 2018.

„Zkrátka každý občan Čínské lidové republiky, jakákoliv právnická nebo fyzická osoba, je povinován spolupracovat s rozvědnými službami nebo obecně se státem, pokud je o to požádán,“ potvrzuje sinolog Filip Jirouš a dodává, že Číňané nemusí být nutně ke spolupráci vyzváni, protože v Číně, obzvláště v oblasti industriální špionáže, funguje systém vnitřních motivací, kdy lidem za předávání informací státu plynou různé finanční či kariérní výhody.

Prokázal to třeba medializovaný případ, kdy ze sídla Africké unie v Addis Abebě, kterou technologicky vybavily Huawei a LTE, odcházela data do Číny.

Na čínské zpravodajské operace na českém území dlouhodobě upozorňuje také Bezpečnostní informační služba. „Čínská zpravodajská činnost je i v České republice nadále na vysoké úrovni a BIS v roce 2021 zaznamenala vlivové operace pohybující se na celém spektru aktivit a platforem ve prospěch čínských zahraničněpolitických zájmů na úkor zájmů ČR,“ píše česká civilní kontrarozvědka ve své poslední výroční zprávě.

Lákavé cíle

Kamery firmy Hikvision se od roku 2018 z důvodu „bezpečnostního rizika“ nesmí používat ve federálních úřadech v USA a ze stejného důvodu jsou od konce letošního září zakázány v dánské Kodani a přilehlém regionu.

Odborník na kybernetickou bezpečnost Tomáš Flídr vidí problém především v nedostatečném zabezpečení, které může vést ke zneužití kamer k hackerským útokům.

„Obecně jsou kamery a routery velmi lákavým cílem, protože obsahují řadu zranitelného softwaru, jsou většinou připojené k internetu, takže jsou s oblibou používány právě k DDoS útokům,“ vysvětluje Flídr situaci, kdy útočník „přinutí“ kameru odesílat požadavky na vybranou webovou stránku, čímž ji zahltí a uživatelům se jeví jako nedostupná.

Na problémy spojené s bezpečností kamer upozornila také analýza litevského centra kybernetické bezpečnosti při tamním ministerstvu obrany z května 2020.

Litevští kyberodborníci zjistili, že kamery Hikvision a Dahua obsahují zastaralý software včetně známých bezpečnostních mezer. Ty se daly využít právě ke kyberútokům, jak se v roce 2016 i stalo v případě Dahua. Tehdy byl škodlivým virem infikován téměř milion kamer.

Využitím jiné zranitelnosti zase došlo k odeslání dat z kamer Dahua do Číny a další bezpečnostní díra umožnila stáhnout databázi přihlašovacích jmen a hesel a získat tak neoprávněný přístup ke kameře.

Kyberbezpečnost není věc ajťáků, ale nás všech, říká expertka, která vymýšlí cvičení pro vlády i armády

 Po tomto incidentu Dahua vydala aktualizaci softwaru, který zranitelnosti nespravil, jen je posunul do jiné části kódu. Taková praxe se označuje jako „zadní vrátka“ do systému.

Kromě toho Litevci v kamerách obou čínských výrobců zjistili přítomnost protokolu, který společnostem Hikvision a Dahua umožňoval vzdálenou kontrolu zařízení pomocí textových příkazů.

Jen běžné chyby

Litevské kybercentrum test zopakovalo v srpnu 2020 a tentokrát se zaměřilo na kamery s novější verzí systému, u kterých se předpokládá, že známé zranitelnosti již neobsahuje.

Nedostatky v bezpečnostním designu kamer ale komparativní analýza potvrdila, a například bezpečnostních problémů v softwaru kamer Hikvision dokonce přibylo o 35 procent.

Vzhledem k tomu, jaké množství kamer Hikvision a Dahua střeží objekty české veřejné správy, kontaktoval iROZHLAS.cz obě firmy s žádostí o komentář.

Putin a Si Ťin-pching chtějí podkopat mezinárodní systém, říká bývalý poradce Bílého domu

 Hikvision skrze komunikační agenturu BCW uvedla, že v roce 2021 bylo firmou FTI Consulting provedeno hodnocení kyberbezpečnosti vybraných zařízení Hikvision a byla také provedena kontrola zdrojového kódu Hikvision, přičemž prý byla zohledněna zjištění litevského kyberbezpečnostního centra z května 2020.

Firma přiznává, že některé potíže, na které Litevci upozornili, skutečně našli, nicméně „celkové hodnocení prokazuje nízká rizika pro důvěrnost, integritu a dostupnost hardwaru a softwaru Hikvision“.

„Jako u jiných zařízení, bezpečnostní zranitelnosti se (i u nás) čas od času objeví. Tyto zranitelnosti se ničím neliší od těch, kterým čelí podobné typy společností, a máme jasný záznam o rychlém opravování takových zranitelností, jakmile jsou identifikovány,“ odpověděla Dahua.

Zase ta lidská práva

K bezpečnostním rizikům se v posledních letech přidaly zprávy o podílu technologických firem Hikvision a Dahua na potlačování lidských práv Ujgurů, etnické menšiny žijící v čínské provincii Sin-ťiang, většinově vyznávající islám.

Firmy Hikvision a Dahua získaly jen v letech 2016 a 2017 zakázky na výstavbu sledovacích systémů napříč Sin-ťiangem v přepočtu za stovky milionů dolarů. Pro čínské zákazníky nabízí firma Hikvision také speciální vybavení, jako je například „výslechový set“.

Obě společnosti podíl na porušování lidských práv v provincii Sin-ťang odmítají: „Dahua nikdy nevyvíjela a nikdy ani nebude vyvíjet řešení zacílená na konkrétní etnickou, rasovou nebo národnostní skupinu. Kategoricky odmítáme jakákoliv obvinění o zapojení naší společnosti do porušování lidských práv.“

Podle zjištění novináře Charlese Roletta, který se zaměřuje na sledovací kamery, právě přesně tohle Dahua dělá: Rollet v polovině října přišel se zjištěním, že Dahua přímo na webových stránkách inzeruje kamery, které dokážou rozpoznávat rasu, barvu kůže nebo označit osobu, která pochází z provincie Sin-ťinag či z Tibetu.

Také Hikvision prostřednictvím PR firmy BCW serveru iROZHLAS.cz vzkázala, že „bere všechny zprávy ohledně lidských práv velmi vážně a uznává svou zodpovědnost za ochranu lidí a majetku“ a dodala, že „se komunikuje s vládami po celém světě, aby vyjasnila nedorozumění ohledně Hikvision a adresovala jejich obavy“.

Porušování lidských práv ujgurské menšiny ze strany čínského státu potvrdila nedávná zpráva vysoké komisařky OSN pro lidská práva, na kterou se čekalo několik let a Čína se snažila její publikaci zabránit.

V dokumentu se mimo jiné píše o tom, že pod záminkou boje proti terorismu je Ujgurům upíráno právo na soukromí neustálým monitoringem pomocí checkpointů a všudypřítomných kamerových systémů.

X X X

První státní návštěva krále Karla III. Do Londýna přiletěl jihoafrický prezident Ramaphosa

Britský král Karel III. přijal svou první státní návštěvu v roli panovníka, ve Spojeném království přivítal jihoafrického prezidenta Cyrila Ramaphosu. Informovala o tom agentura Reuters. Británie se snaží posílit své vztahy se svým největším obchodním partnerem v Africe.

 Ramaphosu a jeho manželku oficiálně přivítal králův nejstarší syn a dědic, princ William s manželkou Kate v hotelu v centru Londýna, čímž zahájili jeho dvoudenní návštěvu. Poté ho doprovodili na prostranství Horse Guards Parade u Downing Street, kde Ramaphosu přivítal král Karel a jeho manželka Camilla.

Ramaphosa má v plánu navštívit Westminsterské opatství, kde položí věnec u symbolického hrobu Neznámého vojína a prohlédne si pamětní desku bývalého jihoafrického prezidenta Nelsona Mandely. Poté se v Buckinghamském paláci zúčastní banketu.

Posílení vazeb

Celá návštěva se uskuteční v tradičním formátu zavedeném za vlády zesnulé královny Alžběty II. Ramaphosa rovněž promluví k zákonodárcům v parlamentu a setká se s premiérem Rishim Sunakem.

Británie doufá, že návštěva, která byla naplánována ještě před zářijovou smrtí královny Alžběty, posílí obchodní a investiční vazby mezi oběma zeměmi. Má také ukázat důležitost vazeb v britském Společenství (Commonwealth).

„Je to posílení silných bilaterálních vztahů, které máme s Jihoafrickou republikou, skutečná příležitost navázat na tyto úzké pracovní vztahy a diskutovat o některých otázkách, které se nás všech týkají,“ řekl britský ministr zahraničí James Cleverly.

Korunovace britského krále Karla III. se bude konat příští rok v květnu, povede ji arcibiskup z Canterbury

 Ramaphosova návštěva se koná v době, kdy se Jihoafrická republika potýká s přetrvávajícími výpadky elektřiny a vysokou nezaměstnaností. Podle zpravodaje BBC chce prezident cestu využít k získání podpory pro britské investice v zemi, aby pomohl hospodářskému rozvoji země a domácímu průmyslu.

Jedná se o první státní návštěvu světového lídra ve Spojeném království od roku 2019, kdy zemi navštívil bývalý americký prezident Donald Trump se svou manželkou Melanií. Několikadenní cesty vrcholných představitelů do Británie přerušila pandemie covidu-19.

Poslední státní návštěvou jihoafrického vůdce v Británii byla cesta exprezidenta Jacoba Zumy v roce 2010. Jako první ho tehdy přijal král Karel, ještě jako princ Charles, a jeho manželka Camilla.

X X X

Kosovo o dva dny odložilo rozdávání pokut za srbské registrační značky

Kosovo o 48 hodin odložilo platnost nařízení, podle kterého mají řidiči vozidel s registračními značkami pro srbské okresy v Kosovu začít dostávat pokuty. Oznámil to premiér Albin Kurti. Opatření mělo začít platit v úterý.

Opatření vyvolává obavy z nové vlny násilí v západobalkánském regionu. Kurti o odkladu rozhodl na žádost Spojených států, kompromisní návrh Evropské unie v pondělí odmítl.

Americký velvyslanec v Prištině v pondělí večer vyjádřil znepokojení kvůli neschopnosti Pritštiny a Bělehradu dosáhnout řešení sporu o registrační značky a vyzval Kurtiho kabinet, aby vydávání pokut odložil o 48 hodin. Předseda kosovské vlády dnes oznámil, že se žádosti rozhodl vyhovět a je připraven spolu s USA a EU v nadcházejících dvou dnech hledat řešení sporu.

Priština požaduje, aby kosovští Srbové používali výhradně kosovské registrační značky. Za ilegální považuje srbskými úřady vydávané značky pro kosovské okresy, které používá především srbská menšina v severním Kosovu. Podle odhadů je v Kosovu takovýchto aut přibližně 10.000. Na protest proti tomuto plánu začátkem listopadu opustili kosovští Srbové místa v kosovských státních institucích, čímž podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella vzniklo „velmi nebezpečné bezpečnostní vakuum“.

Kurti při pondělní schůzce se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem v Bruselu nepřistoupil na kompromisní návrh Evropské unie, aby Priština pozastavila svůj plán vymáhat vlastní značky na severu Kosova a Bělehrad současně přestal vydávat nové značky pro kosovské okresy.

Kosovo v roce 2008 na Srbsku jednostranně vyhlásilo nezávislost a Bělehrad jej stále považuje za nedílnou součást svého území. V severním Kosovu tvoří většinu obyvatel Srbové a Priština nad oblastí nemá plnou kontrolu. Skrze zákaz srbských registračních značek se Kurtiho vláda snaží tuto situaci změnit. Některé dřívější pokusy Prištiny o uplatňování vlastních pravidel na severu země vyústily v násilné střety mezi kosovskou policií a tamními Srby.

X X X

Francie dodá na Ukrajinu raketomety LRU a systémy protivzdušné obrany

Francie pošle na Ukrajinu další zbraně. V rozhovoru pro týdeník Journal du dimanche to potvrdil ministr obrany Sébastien Lecornu. Podle něj půjde o raketomety a systém protivzdušné obrany. Paříž zvažuje i dodávku radarů, které požadují Ukrajinci.

Francie na Ukrajinu posílá dva raketomety LRU podobné americký Himarsům, které Ukrajinci využívají například ke zničení ruských muničních skladů. Francouzské raketomety dokážou zasáhnout cíl ve vzdálenosti 80 kilometrů.

Francouzské pozemní síly jich mají celkem 13. Podle republikánského senátora Cédrica Perrina jen osm z nich ale může okamžitě zasáhnout do bojů. Francie na Ukrajinu dodá i protivzdušné systémy Crotale z 90. let.

Podle deníku Le Monde Francouzi požadovali po spojencích, aby na Ukrajiny poslali rakety, které francouzský systém využívá. Zbrojovka Thales je totiž už několik let nevyrábí a Francouzi jich mají jen omezené množství.

Paříž zároveň zvažuje dodávky radarů, které dokážou odhalit drony. Podle institutu v německém Kielu je Francie 13. ve vojenské podpoře Ukrajiny.

X X X

Argentinské fiasko. Messiho parta úvodní duel na mistrovství světa nezvládla, podlehla Saúdské Arábii

Fotbalisté Saúdské Arábie na mistrovství světa senzačně otočili úvodní zápas skupiny C a porazili Argentinu 2:1. Messiho gól z desáté minuty favoritovi nestačil. Sálih Šahrí ve 48. minutě přes Cristiana Romera přesně zakončil na zadní tyč, o pět minut později se Násir Davsárí přesnou střelou z hranice vápna trefil do horního rohu branky.

 Výběr Saúdské Arábie se stal prvním týmem od července 2019, který dokázal vítěze posledního mistrovství Jižní Ameriky porazit. Argentinská série bez porážky skončila po 36 zápasech.

Pravděpodobně poslední mistrovství světa nezačalo pro Messiho nejlépe, napravit to argentinský výběr může v sobotu v zápase s Mexikem opět na stadionu v Lusailu. Saúdská Arábie se ve stejný den utká v Rajjánu s Polskem.

Messi byl přitom nejvýraznější postavou prvního poločasu a už ve druhé minutě mohl otevřít skóre, jeho střelu ale Uvaís vyrazil na roh.

V osmé minutě zasáhl do hry videorozhodčí, který odhalil nedovolený zákrok v pokutovém území. Pokutový kop Messi bezpečně proměnil. Argentinský útočník se prosadil již na čtvrtém mistrovství světa a dokázal to jako pátý hráč v historii. Doplnil čtveřici Pelé, Uwe Seeler, Miroslav Klose a Cristiano Ronaldo.

Argentinci během úvodního dějství dostali míč mezi tři tyče ještě třikrát, dva góly Lautara Martíneze ani další trefa Messiho ale nebyly uznány, protože všem akcím předcházelo ofsajdové postavení.

Obrat po přestávce

A hned po změně stran outsider připravil Messiho týmu šok. Tři minuty po přestávce se prosadil Šahrí, který ustál souboj s Romerem a střelou na zadní tyč překonal Emiliana Martíneze. A vzápětí saúdskoarabský tým dokonal obrat.

Abadův pokus nejprve odhlavičkoval Romero, odražený míč ale získal Davsárí, který se šikovně uvolnil mezi přesilou obránců a krásnou technickou střelou z hranice vápna trefil horní roh branky.

Argentinskému výběru se do konce zápasu již nepodařilo prosadit. Kompaktně hrající obrana soupeře společně s výborně chytajícím Uvaísem uhlídala všechny hvězdy jihoamerického týmu i během čtrnáctiminutového nastavení.

X X X

Mistrovství světa ve fotbale – skupina C (Lusail):

Argentina – Saúdská Arábie 1:2 (1:0)
Branky: 10. Messi z pen. – 48. Šahrí, 53. Davsárí. Rozhodčí: Vinčič – Klančnik, Kovačič (všichni Slovin.) – Van Boekel (video, Niz.). ŽK: Malkí, Buláihi, Davsárí, Abdal Hamíd, Abad, Uvaís (všichni Saúd. Ar.). Diváci: 88 012.

X X X

Gang obral stát na daních o 200 milionů korun, policie obvinila třináct lidí

Kriminalisté obvinili 13 lidí, z toho jednoho ze Slovenska, z rozsáhlého krácení daní. Škoda podle policistů a celníků dosáhla téměř 200 milionů korun. V úterý o tom informoval mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Tři obvinění jsou ve vazbě, případ dozoruje olomoucké krajské státní zastupitelství. Ibehej dodal, že šlo o fiktivní obchody s elektronikou a tonery.

Případ šetřili olomoučtí celníci ze Sekce pátrání Generálního ředitelství cel a policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování (NCOZ) pod krycím názvem STRING.

„V rámci úkonů trestního řízení (1. a 2. listopadu 2022) obvinili 13 fyzických osob (12 na území ČR, 1 osobu na Slovensku), které jsou podezřelé ze spáchání zvlášť závažného zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné platby. Škoda, kterou osoby měly způsobit, je vyčíslena na bezmála 200 milionů Kč,“ uvedli policisté na webu.

Kriminalisté NCOZ požádali policisty Slovenské republiky o úkony směřující k zajištění majetku v hodnotě cca 71 milionů Kč. V České republice došlo k zajištění tuzemských bankovních účtů se stavem 1,2 milionu Kč.

„Úkony trestního prověřování ukončili celníci v květnu letošního roku. Po objasnění skutečností a ukončení prověřování věc předali do vyšetřování NCOZ, expozitura Ostrava. S ohledem na celý případ uzavřely obě složky dohodu, vytvořily společný vyšetřovací tým a provedly závěrečnou realizaci,“ uvádí tisková zpráva.

X X X

První šok na mistrovství světa. Messiho sen se bortí po fiasku se Saúdskou Arábií

Miliony lidí po celém světě mohly roztrhat své tikety. Třetí den fotbalového šampionátu v Kataru se zrodilo obrovské překvapení. Argentina s Lionelem Messim, které byla často predikována cesta za zlatem, nestačila na Saúdskou Arábii. Sice po prvním poločase vedla, nicméně outsider dvakrát udeřil krátce po změně stran a vyhrál 2:1. Kdo by to byl čekal, že zrovna tento soupeř utne šňůru Jihoameričanů bez porážky. Trvala 36 zápasů.

Na proměněnou penaltu Lionela Messiho z desáté minuty zareagoval Sálih Šahrí, který ve 48. minutě přes Cristiana Romera přesně zakončil na zadní tyč, o pět minut později se Násir Davsárí přesnou střelou z hranice vápna trefil do horního rohu branky.

Výběr Saúdské Arábie se stal prvním týmem od července 2019, který dokázal vítěze posledního mistrovství Jižní Ameriky porazit. Argentinská série bez porážky skončila po 36 zápasech.

Pravděpodobně poslední mistrovství světa nezačalo pro Messiho nejlépe, napravit to argentinský výběr může v sobotu v zápase s Mexikem opět na stadionu v Lusailu. Saúdská Arábie se ve stejný den utká v Rajjánu s Polskem.

 Messi byl přitom nejvýraznější postavou prvního poločasu a už ve druhé minutě mohl otevřít skóre, jeho střelu ale Uvaís vyrazil na roh. V osmé minutě zasáhl do hry videorozhodčí, který odhalil nedovolený zákrok v pokutovém území. Pokutový kop Messi bezpečně proměnil. Argentinský útočník se prosadil již na čtvrtém mistrovství světa a dokázal to jako pátý hráč v historii. Doplnil čtveřici Pelé, Uwe Seeler, Miroslav Klose a Cristiano Ronaldo.

Argentinci během úvodního dějství dostali míč mezi tři tyče ještě třikrát, dva góly Lautara Martíneze ani další trefa Messiho ale nebyly uznány, protože všem akcím předcházelo ofsajdové postavení.

A hned po změně stran outsider připravil Messiho týmu šok. Tři minuty po přestávce se prosadil Šahrí, který ustál souboj s Romerem a střelou na zadní tyč překonal Emiliana Martíneze. A vzápětí saúdskoarabský tým dokonal obrat. Abadův pokus nejprve odhlavičkoval Romero, odražený míč ale získal Davsárí, který se šikovně uvolnil mezi přesilou obránců a krásnou technickou střelou z hranice vápna trefil horní roh branky.

Argentinskému výběru se do konce zápasu již nepodařilo prosadit. Kompaktně hrající obrana soupeře společně s výborně chytajícím Uvaísem uhlídala všechny hvězdy jihoamerického týmu i během čtrnáctiminutového nastavení.

X X X

Fotbalová tipovačka: téměř třetina čtenářů predikuje zlato Brazílii, favority jsou i Argentinci

Mistrovství světa ve fotbale už se rozeběhlo, na webu iROZHLAS.cz si ale můžete tipnout držitele medailí až do 23. listopadu. Aktuálně se tipovačky zúčastnilo 1570 čtenářů, jako největší favority vidí Brazilce, Argentince a Francouze.

 V tipovačce serveru iROZHLAS.cz stačí vyplnit, kdo podle vás získá zlato, stříbro a bronz na mistrovství světa a kolik ve finále padne gólů.

Protest na hřišti i na tribunách. Íránští fotbalisté nezpívali hymnu, podpořili demonstrace ve své zemi

 Stejně jako většina bookmakerů favorizují na zisk titulu mistrů světa i čtenáři národní tým Brazílie, jako vítěze je označilo 405 tipérů. Dalších 306 je vidí alespoň ve finále, 228 si myslí, že Neymar a spol. získají bronz. Brazílie je nejčastěji tipovaným týmem na všechny tři pozice.

Argentina není v predikcích daleko za „Kanárky“ – že Messi na svém posledním mistrovství světa uspěje, si myslí 365 tipérů.

Třetím favoritem je Francie, ačkoliv s velkou ztrátou na jihoamerické celky. Že Deschampsova parta obhájí titul, si myslí 171 tipérů, více jich ale vidí Francii jako neúspěšného finalistu.

Mezi ostatními medailovými favority najdeme další fotbalové velmoci. Čtenáři po výše zmíněné trojici nejčastěji predikují jakýkoliv cenný kov Německu (456 hlasů), Anglii (421 hlasů) a Belgii (405).

Velkou důvěru si vysloužilo i hvězdami nabité Portugalsko s 234 hlasy. Nejméně hlasů obdrželo Chorvatsko, Švýcarsko a Saúdská Arábie.

A kolik branek padne ve finále? Ačkoliv vrcholy světových šampionátů nepřinášely v novém tisíciletí žádné gólové hody, poslední finále mezi Francií a Chorvatskem (4:2) tento trend změnilo. Tipéři přesto zůstávají přesto střídmí a v drtivé většině odhadují, že na Lusail Stadium padnou 18. prosince tři nebo dva góly.