Jistě mnohokrát se ještě vrátím a nejen já k Donaldu Trumpovi. Velký a hlubší komentář k němu hodlám uvést s laskavým souhlasem svého domovského portálu Vaše Věc (pokud jej ovšem dostanu, ale zase tak o tom díky nesmírné toleranci redakce nepochybuji) pod zatím pracovním názvem: „Trump je revolucionář jako Grobačov. A logicky skončí odchodem jako on.“ Ale o tom až příště.

Jako úvod k logické informaci uvedené dále je to výstižné, byť jen v dílčím výseku. Gorbačov změnil svět, a v  jiném gardu ho mění Trump. Gorbačov byl snílek a visionář a naivně chtěl spojit Rusko s liberálním  Západem, Trump je tvrdý obchodník, ale stejně jako on války nenávidí, a nesporně, opouštěje liberální Západ, který je jeho nepřítelem, především v konzervativním Rusku Vladimíra Putina chtě nechtě vidí přirozeného spojence, zčásti i jako vyvážení Číny, s níž  nyní naprosto fanfaronsky  rozpoutal obchodní válku, kterou tentokrát zřejmě čínský prezident Xi Ťin Phing má šanci vyhrát.

Trump  v zásadě pokládá EU za  strategického protivníka , neboť  je s ní v ostrém střetu naprosto ve všem, co ona dělá a bude dělat naprosto opačně po dobu příštích ještě bezmála 4,5 roku. Tím základním je především podpora Ukrajiny v konfliktu s Ruskem, ačkoliv on s konfliktem vyvolaným jednáním prezidenta Bidena ve vztahu k Putinovi zásadně nesouhlasí, tím druhým je absolutní nesouhlas se zelenou ideologií, kdy Trump prostě  chce těžit, těžit, těžit, což politická Evropa odmítá a tím třetím je absolutní nesouhlas s trangenderem a celou LGBT+ ideologií.

V jednoduchém konkrétním módu se to projevuje logicky:

Chci tu válku na Ukrajině ukončit. Rusko nezlomím a vlastně jej ani zlomit nechci, protože ho potřebuji uprostřed liberálního nepřátelského světa a i nakonec vůči Číně, kterou jsem rozdráždil svými cly .  S kým jiným se tedy mohu  partneřit ? Není s kým.

A proto  logicky odmítl dohodu s Ukrajinou v hodnotě 50 miliard dolarů, která byla nabídnuta na dodávky zbraní, píše německý časopis Bild. Ten uvádí, že Trump odmítl nabídku dohody s Ukrajinou na dodávku zbraní v hodnotě 50 miliard dolarů.

Ukrajina podle Bildu nutně potřebuje nové systémy protivzdušné obrany. Amerického lídra však více než zisk z dodávek zbraní Ukrajině zajímá jednání směřující k vyřešení konfliktu.

Je dobré připomenout, že  Vladimir Putin již dříve v telefonickém rozhovoru s Donaldem Trumpem prohlásil,, že je důležité ukončit zahraniční vojenskou pomoc Kyjevu pro vyřešení konfliktu na Ukrajině.

Na závěr doušku :

V březnu profesor University of Chicago John Mearsheimer řekl, že  americký prezident má v úmyslu využít otázku dodávek zbraní jako prostředek k nátlaku na Ukrajinu, aby zastavila boje.

Zdá se, že je to jediná cesta…Z evropské půdy už vypukly dvě světové války, 1. světová a 2.světová. 3. světovou, kterou započal Biden , by evropská EU  chtěla dál podporovat.   Bohudík, dnešní Evropa je bez USA v podstatě vojensky neschopná.

A to je dobře.

Evropští politici jsou v podstatě až na dvě výjimky (Fico, Orbán)  šílení. Nezbývá, než aby jim Trump zatnul tipec.

JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

NEROSTNÉ  SUROVINY  UKRAJINY  DO  AMERIKY,   ZELENSKÝ  OŽEBRAČIL  UKRAJINU
UKRAJINA  KOLONIÍ  AMERIKY?

S  RUSKEM  UŽ  DÁVNO  MOHLA  MÍT  DOHODU

BUDOU  UKRAJINCI  STÍHAT  ZA  VRAŽDY  LIDÍ  A  ZNIČENÉ  ÚZEMÍ  ZELENSKÉHO?

Ukrajina a Spojené státy podepsaly memorandum o nerostných surovinách

 Ukrajina a Spojené státy podepsaly memorandum o záměru uzavřít dohodu o ukrajinských vzácných kovech, uvedla ve čtvrtek na sociální síti X ukrajinská ministryně hospodářství Julia Svyrydenková. Americký prezident Donald Trump nedlouho předtím vyjádřil přesvědčení, že konečnou dohodu obě země podepíší za týden.

 Svyrydenková poznamenala, že ještě zbývá hodně práce, ale současné tempo a značný pokrok dávají důvod očekávat, že „dokument bude pro obě země velmi přínosný“.

Memorandum je podle ní krokem na cestě k dohodě o ekonomickém partnerství a vzniku investičního fondu pro rekonstrukci Ukrajiny. Za velmi důležité Svyrydenková označila to, že memorandum vyjadřuje „přání amerického lidu investovat společně s ukrajinským lidem do svobodné, suverénní a bezpečné Ukrajiny“.

  Uzavření dohody, díky níž by Spojené státy získaly přístup ke strategickým surovinám na Ukrajině, byly Washington a Kyjev blízko už v únoru.

Z podpisu ale tehdy sešlo kvůli emotivní roztržce mezi Trumpem, jeho viceprezidentem J. D. Vancem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Oválné pracovně Bílého domu.

 X X X

 AMERIKA  VÁLKU  NA  UKRAJINĚ  NEUKONČÍ?

Pokud se do pár dní nepohneme, USA ukončí mírové snahy, varoval Rubi

Spojené státy ukončí úsilí zprostředkovat mír mezi Ruskem a Ukrajinou, pokud během několika dní nebude jasné, že je možné válku zastavit. V sobotu to podle agentury Reuters prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio, který ve Francii jednal o možnostech zastavení bojů. Rubio řekl, že americký prezident Donald Trump má řadu dalších priorit, na které se musí soustředit.

 „Musíme zjistit, zda je možné válku na Ukrajině ukončit,“ řekl Rubio a zdůraznil, že jasno musí být v řádu dní. „Pokud to možné nebude, tak prezident může říct, že končíme,“ uvedl.

 USA podle Rubia chtějí válku zastavit, musí ale od Ruska i Ukrajiny vědět, že o mír stojí. „Jinak máme řadu dalších priorit,“ řekl. Kyjev již dříve bez podmínek souhlasil s americkým návrhem na celkové příměří. Moskva se takto jasně nevyjádřila, ale opakovaně uvedla, že s myšlenkou souhlasí, zároveň však požaduje řešit takzvané prvotní příčiny konfliktu. Hovoří také o zrušení některých západních sankcí před ukončením bojů.

Trump během prezidentské kampaně prohlásil, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina a hlavu ukrajinského státu Volodymyra Zelenského donutit přestat bojovat do 24 hodin po svém opětovném nástupu do Oválné pracovny 20. ledna. USA později tuto lhůtu prodloužily do Trumpových prvních 100 dnů ve funkci, které se završí 30. dubna.

 Rubio ve čtvrtek v Paříži jednal s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a ministrem zahraničí Jeanem-Noëlem Barrotem, aby s nimi hovořil o ukončení války na Ukrajině. Na schůzku přicestovali také britští a němečtí bezpečnostní poradci a ukrajinská delegace. Elysejský palác po jednání oznámil, že rozhovory byly výborné, pozitivní a konstruktivní. Rubio o obsahu jednání následně informoval ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova.

X X X

UŽ  TO  NEPLATÍ,  DOHODA  PODEPSÁNA

Trump: Nerostnou dohodu s Ukrajinou podepíšeme příští čtvrtek.

 Spojené státy zřejmě příští čtvrtek podepíšou s Ukrajinou dohodu o využití jejích vzácných nerostů, řekl americký prezident Donald Trump na jednání s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou. V nejbližších dnech prý také očekává odpověď od Ruska na své návrhy ohledně příměří na Ukrajině. V Paříži pak s francouzskými a britskými politiky jednali šéf diplomacie USA Marco Rubio. Podle Elysejského paláce byly rozhovory o ukončení války na Ukrajině „výborné, pozitivní a konstruktivní“.

 „Máme dohodu o vzácných nerostech, která myslím bude podepsána příští čtvrtek. Brzy,“ řekl Trump při setkání s Meloniovou. Také ukrajinský preziden Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Ukrajina a Spojené státy by ještě ve čtvrtek mohly podepsat memorandum ke smlouvě o strategických surovinách.

K uzavření nerostné dohody, díky níž by Spojené státy získaly přístup ke strategickým surovinám na Ukrajině, byly Washington a Kyjev blízko už v únoru. Z podpisu však sešlo kvůli emotivní roztržce mezi Trumpem, jeho viceprezidentem J. D. Vancem a ukrajinským prezidentem v Oválné pracovně Bílého domu.

Trump chce, aby Spojené státy získaly podíl na zisku z ukrajinského nerostného bohatství. Mluví o tom jako o splátce za vojenskou pomoc, kterou Washington Kyjevu poskytl za administrativy předchozího prezidenta Joea Bidena.

Šéf Bílého domu nyní také řekl, že v nejbližších dnech očekává odpověď od Ruska na své návrhy ohledně příměří na Ukrajině. „Chceme, aby se smrt a zabíjení zastavily,“ prohlásil Trump, který před lednovým nástupem do úřadu opakoval, že válku na Ukrajině zastaví za 24 hodin.

Koncem února to byly tři roky od okamžiku, kdy ruský diktátor Vladimir Putin nařídil ruské armádě zahájit invazi do sousední země. Trump však ve čtvrtek podle agentury AFP znovu kritizoval Zelenského.

 Řekl, že mu nepřičítá odpovědnost za to, že válka Ruska proti Ukrajině začala. „Já ho z toho neobviňuji, ale říkám, že bych netvrdil, že odvedl tu nejlepší práci, OK?“ vysvětloval prezident. „Nejsem velký fanoušek,“ dodal zřejmě v souvislosti s prezidentem Ukrajiny.

„Rozhovory byly výborné“

V Paříži mezitím jednal šéf americké diplomacie Rubio a zvláštní vyslanec Bílého domu Steve Witkoff, a to s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a ministrem zahraničí Jeanem-Noëlem Barrotem. Elysejský palác oznámil, že rozhovory byly „výborné, pozitivní a konstruktivní“. Podle Paříže je důležité, že byl zahájen proces, do kterého se zapojila i Evropa.

Rozhovory budou pokračovat ve stejném formátu příští týden v Londýně, přesný termín zatím stanoven nebyl. Na jednání s americkými a evropskými spojenci do Paříže nečekaně přicestovali také britští a němečtí bezpečnostní poradci a ukrajinská delegace. Vedli ji ministr zahraničí Andrij Sybiha a ministr obrany Rustem Umerov. Prezident Macron ještě před jednáním telefonicky hovořil také se Zelenským.

 Ukrajinské ministerstvo zahraničí už dříve uvedlo, že rozhovory se zaměří na „cesty k dosažení úplného příměří“ ve válce a také na možné nasazení mnohonárodního vojenského kontingentu na Ukrajině v případě míru, jak Kyjev žádá od svých spojenců. Moskva vyhlídku na přítomnost cizích vojáků na ukrajinském území striktně odmítá.

 X X X

 Buď Peking, nebo my. Trump chce skrze cla globálně izolovat čínskou ekonomiku

 Administrativa Donalda Trumpa má pracovat na nové strategii, která by v ideálním případě měla vést ke globální izolaci Číny. Prezident chce využít budoucích vyjednání s více než sedmi desítkami zemí o clech k tomu, aby jednotlivé ekonomiky omezily své obchodní styky právě s asijskou velmocí.

 Trumpova administrativa by podle portálu The Wall Street Journal měla zástupcům jednotlivých států navrhovat výraznou redukci ohlášených amerických celních bariér výměnou za izolaci Číny. Požadavky na jednotlivé ekonomiky se ale mají lišit.

Americká administrativa by měla během jednání s jednotlivými státy tlačit na to, aby se země nestaly pouhými prostředníky pro prodej čínského zboží a neumožnily čínským firmám působit na jejich trhu. Trump a jeho spolupracovníci mají tlačit na to, aby levné a dotované čínské zboží přestalo proudit do zbytku světa.

Snaha o zničení čínského ekonomického modelu

Tyto americké snahy by měly narušit fungování čínské ekonomiky, která je na vývozu zboží do celého světa závislá. Trump podle zahraničních médií rovněž chce, aby během případných budoucích jednávání mezi Spojenými státy a Čínou o clech měla americká strana výhodu.

Na jednotlivé země by ale Trumpova administrativa měla mít rozdílné požadavky. Má záležet mimo jiné na tom, jaká je jejich současná vazba a úroveň propojení s čínským hospodářstvím. Trump ani jeho administrativa ale tyto zprávy zatím oficiálně nepotvrdily. Podle dostupných informací by však srůjcem této strategie měl být americký ministr financí Scott Bessent.

Trump již tento možný přístup naznačil

Donald Trump již během svého úterního vystoupení ve vysílání stanice Fox naznačil, že by některé ekonomiky mohl v budoucnu postavit před zásadní rozhodnutí, a to konkrétně před volbu mezi Čínou a Spojenými státy.

 Podle portálu The Wall Street Journal již měla Trumpova administrativa první takové návrhy některým zástupcům zahraničních ekonomik neformálně přednést. V blízké budoucnosti by se z toho ale mohla stát i oficiální americká strategie.

Je však otázkou, jak by se jednotlivé státy k takové pobídce postavily. Například Mexiko již během února dobrovolně přišlo s návrhem, že uvalí na Čínu podobná cla jako Spojené státy. Americký ministr financí Scott Bessent tehdy snahu označil za hezké gesto. Výraznější podporu ale u Trumpa nezískala. Od té doby ale role amerického ministra financí měla výrazně vzrůst.

Čína nebude chtít zůstat stranou

Během středy by se Bessent měl setkat s japonskými politickými představiteli a je možné, že se bude zaobírat právě i možnou čínskou izolací. Podobná dohoda by podle serveru WSJ mohla být realizovatelná i s Austrálií, Velkou Británií, Jižní Koreou anebo Indií.

Ani Peking však ale nezahálí. Čínský prezident v uplynulých dnech navštívil Vietnam a podepsal zde i mnoho nových ekonomických dohod.

Někteří ale říkají, že schopnost Číny čelit americké obchodní politice jsou poměrně omezené. Spojené státy americké jsou totiž masivním dovozcem, Čína naopak razí úplně jiný přístup. Dovoz ze zbytku světa omezuje a zaměřuje se na svou vlastní soběstačnost. Čína i proto z pohledu poptávky nahradit Spojené státy americké nemůže.

Jednání s Čínou i přesto americký ministr financí Bessent nevylučuje. Prezident Trump však dal najevo, že USA podle něj jsou v silnější pozici. „Míč je na čínské straně. Oni potřebují dohodu s námi, ne my s nimi. Čína chce to, co máme. Amerického spotřebitele,“ vzkázal Trump skrze svou tiskovou mluvčí Karoline Leavittovou.

 X X X

 Musk chtěl podplatit influencerku, aby mlčela o jejich dítěti. Nabízel miliony

 Influencerka Ashley St. Clairová (26) v únoru oznámila, že má s Elonem Muskem (53) syna. Kvůli otcovství se spolu soudili. Test potvrdil, že otcem malého chlapce, který dostal jméno Romulus, je miliardář. Nyní vyšlo najevo, že Musk se snažil matku svého třináctého potomka podplatit, aby o dítěti mlčela.

 Podle zprávy The Wall Street Journal Elon Musk nabídl Ashley St. Clairové jednorázově 15 milionů dolarů plus 100 tisíc dolarů měsíčně jako podporu, aby mlčela o jejich synovi, který přišel na svět loni v září.

Miliardář si podle magazínu People vyjednal podobné dohody s dalšími matkami svých dětí.

Ashley St. Clairová

Chlapec, kterého influencerka původně označovala zkratkou R.S.C., se narodil v září 2024. Elon Musk se s ním setkal od té doby jen třikrát a strávili dohromady tři hodiny. St. Clairová proto požadovala plné opatrovnictví a zároveň soud žádala, aby uznal Muskovo otcovství. Výsledky Muskova testu otcovství jsou na základě zprávy společnosti Labcorp s pravděpodobností 99,9999 procenta.

Jejich románek začal v květnu 2023 a syna počali v lednu 2024. Musk údajně o synovi věděl a důkazem toho jsou zprávy v telefonu, které St. Clairová zveřejnila. Po porodu poslala Muskovi fotku s dítětem a Musk jí odpověděl: „Těším se, až jeho i tebe uvidím tento víkend.“

Napsal jí také, že musí dodržovat bezpečnostní pravidla. „Kdybych udělal chybu v oblasti bezpečnosti, tak by nikdy otce nepoznal,“ napsal St. Clairové, což je podle ní jasné uznání otcovství z jeho strany.

Elon Musk během projevu v Capital One Areně (20. ledna 2025)

V září se s novorozencem Musk setkal dvakrát, poslední setkání se synem se uskutečnilo v listopadu a trvalo jen 30 minut. Musk pak St. Clairové napsal několikrát, že s ní chce další dítě. „Chci tě znovu zbouchnout. Musíme udělat legii dětí,“ napsal Musk.

Na začátku března pak vyšlo najevo, že miliardář má dalšího syna. Seldon Lycurgus je jeho čtrnáctým potomkem. Jeho matkou je manažerka společnosti Neuralink Shivon Zilisová (39), se kterou má Musk ještě tříletá dvojčata Stridera a Azure a roční dceru Arcadii.

Musk se poprvé stal otcem v roce 2002, kdy jeho bývalá manželka Justine Wilsonová porodila syna Nevadu Alexandra, který v deseti týdnech zemřel na syndrom náhlého úmrtí kojenců. O dva roky později měli manželé dvojčata Vivian Jennu a Griffin (20) pomocí umělého oplodnění a v roce 2006 trojčata, která pojmenovali Kai, Saxon a Damian (19).

Zpěvačka Claire Boucherová, která vystupuje pod jménem Grimes, má s Muskem tři děti. Syna X Æ A-12 (4), dceru Exa Dark Sideræl (3) a syna Techno Mechanicuse (2), kterému přezdívají Tau.

  X X X

PRÁVNÍK  ŽÁDÁ  GEN  PAVLA  NEPODEPISOVAT  POPLATKY  TV

JAK  SE  ZACHOVÁ  EXKOMUNISTA?,  KTERÝ  JEZDIL  ČSTO  DO  MOSKVY?

 Boj o televizní poplatky. Právník vyzval Pavla, aby návrh nepodepsal. Hrozí střet s právem EU

Velká mediální novela, která minulý týden prošla Senátem a čeká na podpis hlavy státu, stále budí emoce. Expert na evropské mediální právo Benoît Le Bret totiž zaslal do rukou prezidenta Petra Pavla otevřený dopis, ve kterém upozorňuje, že navýšení koncesionářských poplatků pro ČT a ČRo je v zásadním rozporu s evropským právem. Prezidenta dokonce vyzývá, aby novelu nepodepsal a vrátil ji zpět k projednání do Poslanecké sněmovny.

Navýšení koncesí o celkem 25 korun měsíčně u rozhlasu a veřejnoprávní televize musí být notifikováno Evropskou komisí, jedná se o více než 20procentní navýšení  – tak prý hovoří zákon, říká Le Bret, partner bruselské pobočky advokátní kanceláře Gide Loyrette Nouel. Depeši poslal přímo na Hrad.

 „S ohledem na tyto úvahy a v duchu loajální spolupráce, která je základem evropského právního řádu, Vaši Excelenci zdvořile vyzýváme, aby využila výsadního práva, které prezidentovi svěřuje článek 50 Ústavy, a vrátila návrh zákona Poslanecké sněmovně k dalšímu projednání,“ uvedl Le Bret v dopisu.

„Skutečně hrozí kolize s evropskou legislativou, z čehož by mohly nastat nepříjemné okolnosti,“ uvedl pro CNN Prima NEWS komentátor MF Dnes Miroslav Korecký. Doplnil, že pak by například po delším čase byl stát nucen vrátit mediální poplatky zpátky.

„Pokud by zákon podepsal, tak by záleželo na rozhodnutí mimo ČR, zda by ho Evropská komise napadla u Soudního dvora a pak jestli by se našel český politický aktér, který by zákon postoupil k Ústavnímu soudu – tam by pak mohlo dojít ke změně nebo zrušení části zákona,“ okomentoval pro CNN Prima NEWS politolog Jan Bureš.

O reakci prezidenta Petra Pavla redakce CNN požádala hradní kancelář.

X X X

 HŘIB  ROZHAZUJE  MILIONY  ČR  SLUŽEBNÍM  AUTEM

BUDE  HO  STÍHAT  VSZ  V  PRAZE,  NKÚ?

CHYBA  FIALY,  NECHAL  ROZHAZOVAT  I  MILIARDY  BARTOŠEM

OPOZICE,  ODBORY,   NÁROD  PROTESTY,  JAKO  V  BELGII,

UŽ   DÁVNO  ODSTRANIT  FIALU  A  SPOL

Sedm návštěv krajů a více než tři tisíce kilometrů. To je souhrn jízd služebního vozu náměstka pražského primátora pro dopravu Zdeňka Hřiba. Ten podle opozice zneužívá přidělené auto k volební kampani Pirátů jako jejich předseda. Počet výjezdů mimo metropoli se totiž po jeho zvolení do čela strany v listopadu výrazně zvýšil. Hřib se ale brání, že do krajů jezdí jednat s ostatními zastupiteli a mluví s lidmi, kteří se s ním chtějí bavit.

Během výjezdu na Vysočinu byla na programu prohlídka jaderné elektrárny v Temelíně, návštěva Střední průmyslové školy v Třebíči a setkání v Jihlavě. Najeto bylo 452 kilometrů. „Zájemci o besedu v Jihlavě zaplnili celou kavárnu. Díky moc, příště musíme navýšit kapacitu!“ napsal předseda Pirátů na sociální síti X.

Osmého března navštívil jižní Čechy, najel zde 456 kilometrů. „Piráti, nejlepší strana, říkají dva mladí kluci, kteří se zastavili u stánku pro pirátský merch. To samozřejmě potěší!“ napsal Hřib na X. Mimo Prahu podnikl ještě dalších pět výjezdů, nejdelší byl ten do Moravskoslezského kraje, kde jeho vůz najel 984 kilometrů.

Pochybnosti o možném zneužívání služebního vozidla má jak pražská opozice, tak primátor Bohuslav Svoboda (ODS). „Chápu možné pochybnosti. Předpokládám, že pan náměstek eventuální náklady na používání služebního vozu v rámci kampaně hradí ze svého volebního účtu, nebo je vykáže v souladu s příslušným volebním zákonem,“ uvedl.

Příklad papalášství, kritizuje opozice

„Pan Hřib dlouhodobě nezvládá svoji práci radního pro dopravu, a pokud ještě zneužívá auto, které mu přísluší pro práci pro Pražany, k agitaci a volební kampani Pirátů, tak si myslím, že by měl skončit. Měl by to určitě celé zaplatit, a to nejenom pohonné hmoty, ale i amortizaci toho auta,“ zkritizoval náměstka pražský zastupitel Ondřej Prokop (ANO).

Podobně to vidí i předseda pražské strany Praha Sobě Adam Scheinherr. „Místo, aby řešil problémy Pražanů, tak si zároveň dělá volební kampaň a pak z toho vznikají takovéhle problémy,“ uvedl. „Je to další Hřibovina. Není to věc první a bohužel to nebude asi ani věc poslední. Jasný příklad papalášství,“ dodal zastupitel za SPD Milan Urban.

 Zdeněk Hřib ale služební auto prý používá k setkávání s dalšími zastupiteli v krajích. „Já se setkávám i s jinými zastupiteli v rámci České republiky, v rámci výkonu svého mandátu člena výborů regionů, protože zastupuji v Bruselu vlastně všechny zastupitele v České republice,“ vysvětloval.

Podle magistrátu neexistuje žádný odbor, který by kontroloval přesné využití služebních vozů volených zástupců. „Tu knihu jízd si vyhotovuje řidič, kontroluje ji ten daný volený zástupce. A je to čistě na zodpovědnosti toho voleného zástupce, aby to vozidlo skutečně využíval ke služebním účelům,“ řekl mluvčí magistrátu Vít Hofman.

 X X X

 U Neapole se zřítila lanovka, zemřeli čtyři lidé. Situaci komplikuje mlha

 Při havárii lanovky u Neapole se ve čtvrtek odpoledne zřítila jedna kabina. Zemřeli čtyři lidé, další člověk je těžce zraněný, uvedla s odkazem na své zdroje agentura ANSA. Situace na místě je však nepřehledná kvůli husté mlze. Osazenstvo druhé kabiny se podařilo evakuovat.

 Lanovka vede z města Castellammare di Stabia poblíž Neapole na nedalekou horu Faito. Havárie se stala odpoledne, když prasklo jedno lano. Kabinu, která se nacházela ve městě, se podařilo evakuovat.

Šéf provozovatelské společnosti Eav Umberto de Gregorio však uvedl, že kabina, která zrovna byla u stanice na vrcholu hory, se zřítila. Na hoře Faito je nyní mlha, za ztížených podmínek tam zasahují záchranáři a hasiči. Vrchol dosahuje výšky zhruba 1100 metrů.

Lanovka obnovila provoz po zimní pauze minulý týden. V roce 2021 se na severu Itálie zřítila kabina lanovky, zahynulo tehdy 14 lidí.

 X X X

 Zemřel bývalý politik a novinář Štětina. Proslavily ho reportáže z oblastí bývalého Sovětského svazu

Ve věku 82 let ve čtvrtek zemřel po dlouhé nemoci na zástavu srdce bývalý politik, novinář a cestovatel Jaromír Štětina. Radiožurnálu to potvrdila jeho blízká spolupracovnice a novinářka Petra Procházková.

 Jaromír Štětina se proslavil reportážemi z oblastí bývalého Sovětského svazu i politickým působením a následným bojem proti komunismu.

V roce 2004 byl za Stranu zelených zvolen do Senátu, v roce 2010 svůj mandát obhájil s podporou TOP 09 a hnutí Starostů a nezávislých. V letech 2014 až 2019 pak byl poslancem Evropského parlamentu.

Válečný zpravodaj

Štětina se narodil 6. dubna 1943 v Praze. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou a později Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. Podle údajů ministerstva vnitra byl od roku 1965 členem KSČ, stranickou legitimaci vrátil po sovětské okupaci. Uspořádal několik výprav na Sibiř a do Asie, kde mimo jiné sjel řeku Indus.

 Rozhovor se Šimonem Pánkem, ředitelem Člověka v tísni

Po roce 1989 byl zpravodajem Lidových novin v Moskvě a v období 1993 až 1994 jejich šéfredaktorem. V roce 1994 založil soukromou novinářskou agenturu Epicentrum a věnoval se především válečnému zpravodajství, například v Náhorním Karabachu, Čečensku nebo Afghánistánu. Mimo jiné často spolupracoval právě s válečnou zpravodajkou Petrou Procházkovou.

V prosinci 1999 strávil jako zpravodaj z války Ruska proti Čečensku devět dní v obklíčené čečenské metropoli Grozném. Za svou práci obdržel v roce 1997 Cenu Ferdinanda Peroutky. Patří mezi spoluzakladatele humanitární organizace Člověk v tísni.

„Jednou mi zavolal z Moskvy a říká: ‚Už nemůžu jenom jezdit do těch místních válek a psát o tom. Chtěl bych nějak pomoct, ale jsem v Moskvě. Ty jsi v Praze a umíš to zorganizovat, pojď, vyhlásíme sbírku na pomoc Náhornímu Karabachu.‘ Pak už se to rozběhlo. Mirek je jedním ze spoluzakladatelů a svým způsobem takový kmotr toho, že jsme začali,“ vzpomínal na Štětinu ve vysílání Radiožurnálu ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek.

 Pro žurnalistiku ve svobodném světě měl Štětina veliký přínos. „Česká žurnalistika ztrácí významného a váženého autora. Byl jedním z prvních českých polistopadových válečných zpravodajů. Stál u zrodu nové novinářské organizace coby symbolu svobody slova. Vždy bojoval proti komunistické zlovůli,“ uvedla pro Radiožurnál současná předsedkyně Syndikátu novinářů Ivana Šuláková.

„Byl novinářem, který se snaží popsat události, které sleduje, ale zároveň není bez názoru, bez lidskosti, bez empatie vůči těm, kteří trpí,“ dodal k tomu Pánek.

Politická kariéra

Do politiky vstoupil v roce 2004, kdy se stal senátorem. Mandát mu zanikl v červnu 2014, jelikož byl v květnu 2014 jako nestraník za TOP 09/STAN zvolen poslancem Evropského parlamentu. V roce 2019 založil Hnutí Evropa společně (ESO), kterému předsedal (v roce 2022 hnutí zaniklo).

Je autorem asi deseti knih, mnoha set článků a desítek dokumentárních filmů. Je držitelem řady ocenění, například v roce 2000 mu prezident Václav Havel udělil medaili Za zásluhy. Získal například i Cenu Rudolfa Medka.