Kdy se měly rozsvítit červené kontrolky? Byrokratický postup s bitcoiny byl velmi zlehčený, říká Decroix. Právníci ministerstva financí včas varovali, že uzavření darovací smlouvy ministerstva spravedlnosti s odsouzeným obchodníkem s drogami může vyvolat velmi negativní ohlas ve veřejném prostoru, informoval server Seznam Zprávy. „Když se podíváme na časovou osu, tak vidíme, že až do uzavření darovací smlouvy je tam velmi málo úředních listin a je tam mnoho emailové komunikace,“ popisuje pro Radiožurnál ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS).
Lhůta pro podání nabídek na provedení auditu v objasňování bitcoinové kauzy právě uplynula. Jde o zakázku malého rozsahu. Jak zní zadání auditu? Co přesně by měl ověřit, vyjasnit?
Zadání auditu má dvě stránky. Určitě nebude mít prostor ho celý ocitovat, ale mám-li ho laicky, pochopitelně shrnout, tak se především v první části ptáme na to, jaké procesy mohly selhat v rámci přijímání daru ministerstvem spravedlnosti.
Bitcoinová kauza bude formovat judikaturu. Nikdy jsme nic podobného neřešili, říká ministryně spravedlnosti Eva Decroix
Ve druhé části se následně ptáme, jaká doporučení bychom mohli z takovýchto eventuálních selhání (vyvodit – pozn. red.). A nyní nevíme, jestli budou lidská, jestli budou systémová, jestli se budou týkat pouze jedné instituce nebo nějakého širšího rámce, více institucí, které mezi sebou eventuálně měly komunikovat.
Už máte informaci, jak velký je zájem o provedení auditu, kolik nabídek se sešlo?
Ptáte-li se takto obecně, tak prozatím to vypadá, že není velký zájem. Vzhledem k tomu, jakou má celá kauza mediální pozornost, a vzhledem k tomu, v jakém období se nacházíme, nějakých 100 dní do voleb, tak samozřejmě všechny soukromé firmy jsou velmi opatrné.
Nezaregistrovala jsem odpoledne, když jsem hovořila s kolegy, kteří monitorují nabídky, velký zájem. A upřímně říkám od začátku, že budu velmi ráda vzhledem k velmi krátkému časovému termínu, navíc padajícímu do letních dovolených, navíc vzhledem k určité míře exponovanosti celé kauzy, pokud se nějakou auditorskou firmu podaří nalézt.
A pokud se nám ji navíc podaří nalézt v tom termínu, slíbila jsem červencový termín. Považuju za důležité, abychom o tom diskutovali. Pokud bych takový termín nebyla schopna splnit, tak bych se samozřejmě musela stejné procesy snažit pojmenovat na základě nějakého interního auditu.
Takže zatím nejsem seznámena (s počtem nabídek na vypracování auditu – pozn. red.), neměla jsem na to čas. Termín skončil někdy v šest hodin, takže zatím jsem ještě nekoukala, jestli nějaké nabídky máme. Samozřejmě můžeme případně zvážit prodloužení lhůty, protože nyní na ministerstvu vše děláme ve velmi krátkých lhůtách, což nemusí být úplně jednoduché pro externí partnery.
‚Červené kontrolky‘
Kdy by měl být optimálně znám výsledek auditu, jakou jste měla představu?
Měla jsem představu, abychom minimálně pojmenování toho, na které úrovni – já tomu říkám, kdy se měly rozsvítit červené kontrolky – myslím, že bychom měli být schopni to pojmenovat do konce července.
Doporučení právníků
Server Seznam Zprávy v úterý napsal, že ve stanovisku právní sekce ministerstva financí, které bylo zpracováno 13. února, právníci důrazně doporučili, aby stát dar bitcoinů nepřijímal. Nabídkou se zabývali poté, co jim ministerstvo spravedlnosti poslalo podklady k darovací smlouvě. Právníci ve stanovisku podle webu varovali, že odsouzený muž při popisu své kauzy lže a zamlčuje, že bitcoiny mohou pocházet z trestné činnosti.
Samozřejmě je to moje zbožné přání, ale považuji to za důležité, třeba i jenom proto, že pokud se nerozsvítily, to znamená ten velmi dlouhý, složitý, byrokratický úřední postup byl v tomto případě velmi zlehčený.
Chtěla bych to mít pojmenované třeba i jenom proto, protože ministerstvo nadále funguje, ostatní ministerstva také nadále fungují, abychom z toho následně třeba i do voleb byli schopni dovodit nějaká doporučení a nastavit třeba už i nyní procesy efektivněji, lépe a především opatrněji.
Nakolik by se audit měl odvíjet od časové osy celého případu, kterou jste představil před několika dny?
Časová osa je především souhrn nějakých faktických údajů v tomto okamžiku a bez uvedení jmen. Uvidíme, jak k tomu následně přistoupí orgány činné v trestním řízeních, jestli toto bude nějakým způsobem doplňováno.
Nicméně si myslím, že časová osa může být pro kohokoliv zvenku, nejenom auditora, zajímavým podkladem pro to, aby viděl, jak jednotlivé listiny, dokumenty, komunikace probíhaly v návaznosti za sebou.
Když se na tu časovou osu podíváme, tak vidíme, že až do uzavření darovací smlouvy je tam velmi málo úředních listin a je tam mnoho emailové komunikace, na což jsem narážela právě v tom, že byrokratický proces byl poměrně zlehčený, byl takový „light“ na to, o jakou záležitost se jednalo.
Tři advokátní kanceláře
Kvůli bitcoinové aféře si ministerstvo spravedlnosti najalo tři advokátní kanceláře, aby se vyjasnilo, jestli si stát má kryptoměnu nechat, anebo ji může legálně prodat. Proč potřebujete externí znalce? Rezort nemá dost vlastních odborníků?
Nemá. Může se nám to líbit nebo nemusí, ale opravdu zde na ministerstvu nemáme lidi, o kterých bych mohla říci: „Ano, toto jsou lidé, kteří znají kryptoměnový trh“. A považovala bych to v tomto stadiu i za velmi neodpovědné.
Jenom připomenu, že se bavíme o miliardě. Rozumím, že ve veřejném prostoru v okamžiku, kdy se zmíní nějaká hodinová sazba advokáta nebo celkové náklady, tak to budí zdvižené obočí a zase to bude něco stát.
Ale pokud nyní nezvládneme správně a odborně odpovědět na to, jakým způsobem stát s tou miliardou – a možná ani ne s celou miliardou, ale především s těmi transakcemi, které jsou takzvaně otevřené a nedokončené. Pokud si na to stát nebude umět odpovědět, tak by tam také mohly následovat nějaké jiné škody.
A myslím, že celá kauza už vzbudila určitý druh nedůvěry společnosti v to, jak stát funguje. Myslím si, že postupovat na základě expertních stanovisek kanceláří, které dané problematice rozumí…
Já také nejsem bitcoinový odborník. Všichni se s tím seznamujeme postupně. Ale je pro mě opravdu důležité, pokud hovoříme o vrácení nějaké důvěryhodnosti, že tady nebudeme dělat nějaké ukvapené kroky, protože aktuálně nevíme, jaký je původ bitcoinů, jestli jsou legální, nelegální, jsou to výnosy.
To samozřejmě může mít zcela zásadní dopady na následné transakce. Stále se bavíme o částkách, které jsou v řádech stovek milionů. Tam se potom ale domnívám, že se prostě máme chovat odpovědně a máme k tomu přizvat i externí experty.
A proč jsem pracovala s třemi kancelářemi? Protože nechci, abychom následně diskutovali: „Ale to se tady jedna advokátní kancelář spletla.“ Jenom podotknu, že i z hlediska nás právníků je to kauza, která bude formovat judikaturu.
Neřešili jsme nikdy nic podobného v minulosti. Není to rozhodně tak jednoduché, jako to může vypadat zvenku. Velmi aktivně o tom jednáme a snažíme se to řešit odpovědně.
Pokud by se ukázalo, že prodej v tomto případě není legální, jak byste se vypořádali s kupujícími, kteří v dobré víře bitcoiny od státu koupili a teď je mají zablokované.
Předně musím poděkovat. Prozatím s kupujícími, minimálně s těmi největšími, proběhlo několik jednání. Chci jim poděkovat za opravdu konstruktivní přístup k celé kauze, i s ohledem na okolnosti. To, jakým způsobem bychom se s tím vypořádali, asi nebudu kupujícím vzkazovat přes média.
My se o tom bavíme velmi aktivně. Poslední schůzka proběhla dnes (v úterý). Hledáme řešení, která mají respektovat na jedné straně nutnou povinnost státu jednat s péčí řádného hospodáře, jedná se o majetek státu. Máme k tomu odpovědnost, i já mám osobní odpovědnost.
Ale na druhé straně, co je potřeba v tom jednání zohlednit – ano, samozřejmě kupující v tom mají nějaký respekt k vlastnickému právu a jsou součástí nějaké transakce. Tohle všechno v tom zohledňujeme. Pevně věřím, že dospějeme k nějakému řešení, které bude oboustranně výhodné a bude právně v pořádku.
X X X
LÍDŘI NATO V HAAGU JÁSALI NAD TRUMPEM
Jsme se spojenci, ujistil Trump v Haagu. Lídři NATO ho zahrnuli lichotkami
Americký prezident Donald Trump ve středu na summitu NATO v Haagu prohlásil, že aliance bude po navýšení obranných výdajů k pěti procentům hrubého domácího produktu (HDP) velmi silná. Ujistil, že spojenci se mohou na závazek USA spolehnout. Trump se podle médií stal středobodem summitu, kterého všichni lídři zahrnují komplimenty.
Trump na otázku ohledně pohledu nynější americké administrativy na závazky k vzájemné obraně aliančních zemí plynoucí z článku pět smlouvy NATO řekl: „Jsme zcela s nimi.“ Trump v úterý po cestě na summit opět vnesl určitou nejistotu do otázky, zda USA dodrží za všech okolností závazek ohledně vzájemné obrany, tedy klíčový pilíř fungování aliance.
Generální tajemník Mark Rutte navrhl zvýšit cíl výdajů na obranu na pět procent HDP, a to tak, že 3,5 procenta by mělo být určeno na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností – na infrastrukturu, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení.
Ve středu Rutte uvedl, že bez Trumpova úsilí by se na tom spojenci tak rychle nedohodli. Američané už několik let tlačí své partnery v NATO k vyšším výdajům na vlastní bezpečnost a obranu. j
Rutte poznamenal, že výdaje na obranu musí státy aliance zvýšit vzhledem k dlouhodobé hrozbě z Ruska, ale také kvůli masivnímu navyšování vojenských kapacit v Číně a skutečnosti, že Severní Korea, Čína a Írán podporují ruské válečné snahy na Ukrajině.
Česko je závazek připraveno podpořit, námitky mělo například Španělsko. Rutte se ale neobává, že by ve středu na summitu státníci nedospěli k dohodě. Vzhledem k ruským hrozbám, ale také celkové mezinárodní bezpečnostní situaci podle šéfa NATO neexistuje alternativa.
Aliance podle Rutteho přijme historická rozhodnutí, v jejichž důsledku bude bezpečnější, silnější, akceschopnější a také spravedlivější, protože obranné závazky budou rovnoměrněji rozděleny mezi USA a Evropu.
Za potřebné šéf NATO označil také zvýšení produkce v obranném průmyslu, a to pro bezpečnost i ekonomiku.
Trump nocoval u krále
Trump se na summitu těší zájmu světových lídrů i médií. Dokonce dostal možnost přenocovat v sídle nizozemského krále Willema-Alexandera.
Deník Algemeen Dagblad poznamenal, že fakt, že šéf Bílého domu strávil noc u krále a následně společně posnídali, je jedinečnou událostí. „Je to unikátní, stává se to jen zřídka,“ napsal list.
Deník De Volkskrant si ve své zprávě všímá toho, že Trump je na vrcholném setkání zahrnut lichotkami. Cituje svého amerického korespondenta Thomase Rueba, podle kterého je cílem summitu přivinout Trumpa těsněji do evropské a alianční náruče.
Rueb poznamenal, že Trump na lichotky slyší a že zahrnutí komplimenty se stalo známou diplomatickou strategií vůči němu.
Uvedl, že v Nizozemsku se mu dostalo nejen příslovečného červeného koberce, ale i pocty od krále, což Trumpovi ukázalo, že je na stejné úrovni jako panovnická rodina. „Ve skutečnosti se chová jako monarcha, kdy z Oválné pracovny pokryté zlatými listy vládne vydáváním dekretů,“ dodal.
Ukrajina není věc aliance, míní Orbán
Výstupem ze summitu má podle Rutteho také být opětovné ujištění, že se Ukrajina může spolehnout na pokračující podporu spojenců, nejen aby byla schopna se bránit ruské agresi, ale i na cestě k trvalému míru.
„Rusko je po více než třech letech agrese vůči Ukrajině vyčerpané. Není tak nyní připraveno zaútočit na jinou zemi, do budoucna ale představuje skutečné riziko,“ řekl ve středu končící polský prezident Andrzej Duda. Aliance se podle něj musí na hrozbu připravit a zvýšit obranné výdaje.
„Je to absolutně nezbytné pro naši bezpečnost a budoucnost,“ poznamenal prezident země, která od začátku ruské agrese v únoru 2022 napadenou Ukrajinu výrazně podporuje.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že se ve středu uskuteční schůzka mezi ním a Trumpem. Začne ve 13:30.
Kdo naopak Rusko za hrozbu nepovažuje je maďarský premiér Viktor Orbán. „Rusko nepředstavuje skutečnou hrozbu, protože NATO je mnohem silnější,“ uvedl s tím, že Ukrajina není věcí aliance, protože není jejím členem.
Historický summit, shodují se lídři
O tom, že NATO dosáhne jednoty ohledně výdajů nemá pochyb ani nizozemský premiér Dick Schoof. Podle něho bude středa historickým dnem pro alianci. „Pracujeme na posílení obrany a odstrašení. Chceme dosáhnout jednoty a navýšit rovněž obrannou produkci,“ řekl.
Také podle finského prezidenta Alexandera Stubba historický, NATO se totiž podle něj vrací ke kořenům fungování jakožto kolektivního a komplexního obranného systému k odstrašení Ruska. Navýšením obranných výdajů se vrací na jejich úroveň z dob studené války, uvedl.
Aliance podle něj bude více vyvážená, Evropa převezme více zodpovědnosti. „Je zřejmé, že hlavní hrozbou pro Evropu a alianci je Rusko. Neposilujeme své obranné závazky, protože bychom měli obavy z jakéhokoli jiného evropského státu,“ dodal Stubb.
Finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová novinářům řekla, že aliance je nejsilnější v historii a na výšením výdajů na obranu se stane ještě silnější. Za zásadní považuje posílení alianční odolnosti či snahu dotlačit Rusko, aby souhlasilo s příměřím, na čemž musejí podle ní pracovat jednotlivé státy, Evropská unie i Spojené státy.
Poznamenala také, že Trump nepochybně stojí za aliancí a to včetně článku pět paktu NATO o vzájemné obraně. Také podle Stubba Trump nijak nerelativizuje článek pět.
„Estonsko dosáhne příští rok zvýšení obranných výdajů na 5,4 procenta HDP. Nejsou to jen prázdná slova,“ řekl estonský premiér Kristen Michal. Pobaltská země tak podle něj může být příkladem pro ostatní.
„NATO musí navýšit obrannou produkci, Rusko vyrobí za tři měsíce stejné množství munice, co NATO za rok,“ dodal premiér.
X X X
Trump v úterý dorazil na slavnostní večeři do Haagu. V královském paláci je už Pavel i Zelenskyj
Americký prezident Donald Trump přijel jako poslední z očekávaných hostů na slavnostní večeři, kterou na úvod summitu NATO v Haagu v úterý večer pořádá nizozemský královský pár, král Willem-Alexander a královna Máxima. Večeře se koná v královském paláci Huis ten Bosch, který je jednou ze tří oficiálních rezidencí nizozemského panovníka. Po červeném koberci do královského paláce vystoupal také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj či český prezident Petr Pavel.
Na slavnostní akci přijížděli státníci postupně v automobilech, mezi posledními byli turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a jeho francouzský kolega Emmanuel Macron s manželkami. Společně s královským párem všechny příchozí uvnitř paláce vítala i princezna Amalia.
Jako první se na místo dostavil nizozemský premiér Dick Schoof s manželkou a generální tajemník NATO Mark Rutte, který v minulosti také vedl nizozemskou vládu. Evropskou unii zastupuje předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa.
Souběžně s večeří v královském paláci se koná několik dalších akcí. Jednou je pracovní večeře Rady NATO-Ukrajina na úrovni ministrů zahraničí, druhou pak pracovní večeře Severoatlantické rady ve formátu ministrů obrany. Klíčové jednání spojenců na úrovni hlav států a předsedů vlád je v plánu ve středu dopoledne, trvat by mělo asi dvě a půl hodiny.
X X X
Nepotěšili jste mě, zuří Trump kvůli porušenému příměří. Volal do Izraele
Izrael a Írán porušily vzájemné příměří, které v úterý vstoupilo v platnost. Před odletem na summit NATO to podle agentury Reuters prohlásil americký prezident Donald Trump. Řekl také, že ani jedna země ho nepotěšila, ale že obzvláště nespokojen je s Izraelem. Následně na své sociální síti Truth Social vyzval židovský stát, aby přestal s bombardováním a stáhl své piloty domů. Souhlasil však s „malým útokem“ na Írán, píší média.
„Izraeli, neházej ty bomby. Pokud to uděláš, bude to vážné porušení. Povolej své piloty zpět domů, teď!“ napsal Trump v úterý po poledni na své sociální síti Truth Social. Předtím řekl novinářům, že není spokojen s Izraelem ani Íránem. „Ale skutečně nespokojený jsem s Izraelem,“ poznamenal.
V novém příspěvku na své síti pak dodal: „Izrael na Írán nezaútočí. Všechna letadla se otočí a poletí domů, zatímco Íránu hezky po letecku zamávají. Nikdo neutrpí zranění, příměří platí! Děkuji vám za pozornost v této věci!“ Podle izraelských médií se šéf Bílého domu také telefonicky spojil s izraelským premiérem Benjamina Netanjahuem.
Izrael se podle Trumpa musí uklidnit. Prohlásil, že hned po uzavření dohody Izraelci vyrazili a svrhli mnoho bomb. „Největší množství, jaké jsme viděli,“ řekl. „V podstatě máme dvě země, které bojují tak dlouho a tak tvrdě, že do p*dele nevědí, co dělají,“ dodal. „Írán nikdy neopraví svá jaderná zařízení!“ napsal záhy.
Izraelská armáda později oznámila, že ráno provedla „malý útok“ na íránský radar severně od Teheránu, a to už po začátku příměří. Podle portálu The Times of Israel (ToI) se na této symbolické odvetě za ranní porušení příměří ze strany Íránu dohodl Netanjahu právě v oznámeném telefonátu s Trumpem. Agentura Reuters v úterý odpoledne s odvoláním na íránská média informovala o dvou explozích v Teheránu.
Izrael po telefonátu mezi Trumpem a Netanjahuem upustil od dalších útoků na Írán, uvedl podle BBC úřad izraelského premiéra.
Příměří mezi Íránem a Izraelem mělo platit od úterních 6 hodin SELČ. Oznámil ho právě Trump. Krátce po začátku klidu zbraní však Izrael zachytil nejméně jednu raketu vypálenou Íránem. Podle Netanjahuova úřadu Írán vyslal na Izrael jednu raketu v 7:06 telavivského času (6:06 SELČ) a další dvě v 10:25 a porušil tím příměří. Izraelský ministr obrany Jisrael Kac proto uvedl, že dal pokyn armádě, aby rázně reagovala na porušení příměří.
Írán vypálení rakety po příměří popřel a později uvedl, že naopak Izrael v útočil i po začátku klidu zbraní. Íránský prezident Masúd Pezeškján mezitím vyjádřil lítost Kataru, že se cílem íránského odvetného útoku stala vojenská základna na jeho území.
Izrael údery na Írán zahájil v pátek 13. června, zdůvodnil to snahou zabránit islámské republice získat jaderné zbraně. Teherán nicméně opakovaně tvrdil, že jeho nukleární program byl výhradně mírový. Uran nicméně obohacuje výrazně nad úroveň dostatečnou pro civilní využití. Izrael přitom zřejmě má jaderné zbraně, ač to nikdy nepotvrdil.
Netanjahu v úterý řekl, že Izrael dosáhl cílů odstranit jadernou a balistickou hrozbu, kterou Írán představoval. Trump pak řekl, že Írán přišel o své jaderné kapacity a že tato země nikdy svůj jaderný program neobnoví.
Při izraelských útocích v Íránu od začátku bojů zemřelo nejméně 610 lidí, uvedlo v úterý podle agentury AFP íránské ministerstvo zdravotnictví. Dosud uvádělo nejméně 430 obětí v důsledku leteckých útoků, s nimiž izraelská armáda začala předminulý týden s odůvodněním, že tak chce odstranit íránskou jadernou a balistickou hrozbu.
V Izraeli si odvetné íránské útoky podle dřívějších informací vyžádaly k úterý nejméně 28 obětí.
Spojené státy s Teheránem o jaderném programu vedly několik kol rozhovorů, které přerušil Izrael 13. června zahájením útoků na Írán. Minulý pátek jednali v Ženevě o íránském jaderném programu také ministři zahraničí Německa, Francie, Velké Británie a Íránu a šéfka diplomacie Evropské unie.
Shodli se, že problém nemá vojenské řešení, a dohodli se na další schůzce. Trump v reakci uvedl, že Evropa s jadernými rozhovory s Íránem nedokáže pomoci a den nato dal pokyn k útokům na íránská jaderná zařízení. Američané pak bombardovali tří íránské jaderné komplexy a podle Pentagonu je zcela zničili.
X X X
URAN V ÍRÁKU ZŮSTAL
Zdevastované? Zásoby uranu jsou netknuté, tvrdí Chameneího poradce, podle kterého ‚hra nekončí‘
Teherán hlásí, že íránské zásoby obohaceného uranu zůstaly po nedělním americkém útoku netknuty. Na síti X to ještě v neděli večer uvedl Alí Šamchání, poradce pro politické, vojenské a jaderné záležitosti íránského nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího. Na svém účtu dále upozornil, že „hra není u konce“, a to ani pokud by íránské jaderné provozy byly zlikvidovány.
Spojené státy v neděli ráno zasáhly tři centra íránského jaderného programu ve Fordo, Natanzu a Isfahánu.
Americký prezident Donald Trump bezprostředně po útoku oznámil, že íránské jaderné kapacity byly zcela zlikvidovány. Naproti tomu poradce nejmocnějšího íránského politického činitele Alí Šamchání deklaruje, že Írán nadále disponuje zásobami obohaceného uranu.
„Obohacený materiál, technické know-how a politická vůle zůstávají,“ napsal Šamchání ve svém příspěvku. „Politická a operační iniciativa založená na právu se legitimně bránit odteď leží v rukou té strany, která umí hrát chytře a vyhýbá se slepým úderům. Překvapení budou pokračovat!“
„Vše je zničeno,“ potvrdil v neděli večer Donald Trump. Po několika hodinách ho následoval také americký ministr obrany Pete Hegseth.
„Pokračuje se ve sčítání škod. Naše munice zasáhly tam, kam jsme chtěli, a měly ten účinek, který jsme chtěli, aby měly. Myslíme si, že jsme (jaderné) kapacity zničili,“ uvedl. Podle něj Spojené státy íránský jaderný program úplně zdevastovaly.
Podle expertů je ale íránský jaderný průmysl daleko od likvidace. Při svých analýzách vycházejí ze satelitních snímků.
Také francouzský ministr obrany varoval, že země drží velké zásoby uranu obohaceného na 60 procent. Ten nemá žádné civilní využití, nestačí ale ani k výrobě jaderné hlavice. Pokud by byl ale obohacen až na 90 procent, vydalo by to na výrobu i deseti bomb, uvedl pro deník Le Parisien.
X X X
Jak by to vypadalo, kdyby Rusko napadlo NATO. Agentura představila možný scénář
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko může zaútočit na Severoatlantickou alianci do pěti let, aby otestoval její sílu. Agentura Bloomberg přišla s možným scénářem, jakým by Rusko spustilo invazi na východní křídlo NATO. Pravděpodobným terčem by podle ní byla Litva. Agentura uvádí, že ruská invaze by měla značné ekonomické dopady.
Zelenskyj v rozhovoru se stanicí Sky News uvedl, že Rusko nezaútočí na NATO v průběhu příštích několika měsíců, protože Ukrajinci ničí jeho armádu a nemá tak čas ji cvičit na válku s NATO. „Věříme, že počátkem roku 2030 může mít Putin významně větší schopnosti,“ varuje Zelenskyj s tím, že šéf Kremlu využije jakékoliv pauzy na bojišti, které se mu dostane.
Predikce ukrajinského prezidenta jsou podobné těm, které vyslovil i generální tajemník NATO Mark Rutte, německý kancléř Friedrich Merz a několik evropských zpravodajských služeb. I oni varovali, že Rusko může na NATO zaútočit do pěti let.
Bloomberg na základě svých modelů a rozhovorů s vysoce postavenými vládními činiteli uvádí, že Rusko by invazi na východní křídlo NATO mohlo zahájit zinscenovaným incidentem nebo hybridním útokem. Jednou z možností je železnice mezi Moskvou a Kaliningradem, hlavním městem ruské exklávy Kaliningradské oblasti, která prochází litevským hlavním městem Vilniusem bez zastávky.
Podle bývalého litevského ministra zahraničí Gabrielia Landsbergise by Moskva mohla najít výmluvu, proč ruský vlak zastavil v Litvě. Rusko by pak v případě takového scénáře mohlo vyslat vojáky na ochranu Rusů v daném vlaku, čímž by prakticky napadlo Litvu.
K dalším možným scénářům se pak řadí útok na Estonsko a Lotyšsko, nasazení námořnictva ke kontrole Baltského moře a zamezení pozemního přístupu baltských států k Polsku a Suvalskému koridoru mezi Polskem a Litvou, který je strategickým místem NATO a někdy se přezdívá jako jeho Achillova pata.
Baltské státy by se v případě napadení Ruskem pravděpodobně obrátily na článek 5 Severoatlantické smlouvy a zahájily za pomoci spojenců protiútok. Rusko by reagovalo útoky na evropské vojenské cíle a kritickou infrastrukturu.
Bloomberg dodává, že není jasné, zda by všichni členové NATO vyslyšeli výzvy Pobaltí a přišli mu na pomoc. Evropské jaderné mocnosti by se zřejmě bály jaderné eskalace a výrazně by omezily své údery na Rusko. Americký prezident Donald Trump by pravděpodobně postupoval podobně jako v případě Ukrajiny a vyzýval by znepřátelené strany k míru.
Bez okamžité americké odpovědi by válka mohla eskalovat, varuje agentura. Konflikt by se mohl rozšířit i mimo Pobaltí.
Ztráta 1,5 bilionu dolarů světového HDP
Podle Bloombergu by byl dopad na evropskou ekonomiku značný. Jen během prvního roku války by baltské státy ztratily 43 procent svého HDP, což je srovnatelné s poklesem ekonomiky na ukrajinském území okupovaném Ruskem. Evropská unie by jako celek ztratila 1,2 procenta svého HDP, investice do obrany by pomohla zvládnout energetické náklady, dluh EU by však začal prudce růst. Spojené království ztratí 0,2 % HDP, USA 0,7 % a Čína 0,8 %.
Rusko by situaci zvládlo lépe díky výdajům do obrany a protože už existující sankce jej izolovaly od vnějšího tlaku. Ztratí jen 1 procento HDP. Globální HDP by v prvním roce války klesl o 1,3 procenta tj. o 1,5 bilionu dolarů, což přibližně odpovídá ztrátě globálního HDP (1,5 procent) během prvního roku ruské invaze na Ukrajinu.
Bloomberg zdůrazňuje, že se jedná o extrémní scénář, s kterým činitelé NATO pracují. Evropské zpravodajské služby nemají náznaky, že Rusko se opravdu chystá rozšířit válku i na území Severoatlantické aliance. Podle Bloombergu nelze vyloučit, že ruský bankovní systém nevydrží tlak a Putin přijde o moc. Jinou, málo pravděpodobnou možností, je, že Rusko získá většinu jižní Ukrajiny a napadne Moldavsko.
Evropské státy nicméně i tak nehodlají hrozbu podcenit a připravují své vojenské struktury na možný střet. Například Finsko, jednoho z posledních členů aliance, znepokojuje rozšiřování ruských vojenských základen poblíž jeho hranic a připravuje se na možnou agresi tím, že odstoupilo od Ottawské úmluvy, která zakazuje používání protipěchotních min.
X x x
Berlín zakázal nošení nožů ve veřejné dopravě. Případů napadení jsou tisíce
Berlínský senát schválil zákaz nošení nožů ve veřejné dopravě, včetně vlaků. Opatření začne platit od půlky července. Berlín se tak chce vypořádat s častými útoky noži, které se odehrávají ve větší míře na veřejnosti. Za uplynulý rok policie zaznamenala tisíce incidentů, téměř deset případů denně.
„S naší strategií odstraníme nože z veřejných prostranství a snížíme riziko impulzy řízených zločinů,“ uvedla berlínská senátorka pro vnitro Iris Sprangerová.
Nová legislativa umožní berlínské policii zkontrolovat například v metru a jinde, zda má někdo u sebe zbraň, aniž by k tomu potřebovala mít důvod. To předtím nebylo možné, podotýká agentura dpa.
Hlavní město Německa se tímto způsobem snaží zamezit četným útokům na veřejnosti. Policie za poslední rok zaznamenala 3 412 případů útoků nožem. Z toho 1765 incidentů, tedy více než polovina (51,7 procent), proběhla na veřejnosti.
V Berlíně už platí zákaz nošení nožů a dalších zbraní v oblastech považovaných za zvláště rizikové, jmenovitě Görlitzer Parku, Kottbusser Tor Kreuzbergu a na Leopoldplatz ve Weddingu. Město k tomu přistoupilo poté, co v dubnu útočník v metru ubodal jiného muže.
Portál Bild podotýká, že zákaz se týká též plynovek, signálních pistolí a prostředků působících dráždivé reakce jako je slzný plyn nebo pepřový sprej. Výjimkou jsou spreje proti zvířatům, které často ženy používají i na svou ochranu.
Podle Bildu výjimku budou mít zaměstnanci stravovacích zařízení, příslušníci záchranných složek či policie. Je možné též mít nůž bezpečně uložený, například v kufru s zámkem s číselným kódem. Není jej ale možné nosit, pokud je rychle dostupný, například v batohu na zip.
X x x
ADVOKÁT TROJAN O SOUDU S BABIŠEM
Odvolací soud může přikázat uznat Babiše vinným. Je to nebezpečné, varuje advokát Trojan.
Odvolací soud v kauze Čapí hnízdo dospěl k závěru o vině Andreje Babiše a Jany Nagyové a zavázal k tomuto názoru soud prvního stupně. Sám totiž nemůže obžalované odsoudit. Přikázat to nalézacímu soudu mu ale umožňuje judikatura Ústavního soudu, upozorňuje advokát Lukáš Trojan z AK Sokol, Novák, Trojan, Doleček a partneři. Podle něj ale dochází k prolomení základní zásady zákazu zhoršení postavení obžalovaného. a oslabení role nalézacího soudu.
Vrchní soud v Praze zrušil rozsudek, kterým pražský městský soud loni v únoru Babiše i Nagyovou osvobodil. Konstatoval, že v jednotlivých krocích v případu spatřuje znaky trestných činů. Městský soud se bude případem muset znovu zabývat, odvolací senát ho svým právním názorem zavázal.
Je odvolací soud oprávněn vyslovit závěr o vině obžalovaného, pokud byl soudem prvního stupně zproštěn, jak se stalo u obžalovaných Andreje Babiše a Jany Nagyové v kauze Čapí hnízdo?
Je třeba uvést, že odvolací soud není dle § 259 odst. 5 trestního řádu oprávněn uznat zproštěného obžalovaného vinným. Jedná se o elementární právní zásadu zákazu reformatio in peius.
Vrchní soud v Praze tak sice formálně obžalované neuznal vinnými, ale materiálně tak učinil, když závazným právním názorem zavázal soud prvního stupně právě ve vztahu k posouzení viny. Uvedený postup není z hlediska rozhodovací praxe obvyklý a představuje novější vývoj v rozhodovací činnosti odvolacích soudů.
Na základě jakého právního rámce může odvolací soud takto zasáhnout do rozhodovací autonomie nalézacího soudu?
Příčinu je třeba hledat v rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 2980/22 ze dne 21. 3. 2023. Tento nález připouští, aby odvolací soud – pokud sám zopakuje důkazy a vyčerpá možnosti dokazování – ustálil skutkový stav a zavázal k němu soud nižší instance včetně závěru o vině, byť sám nemůže vydat meritorní odsuzující rozsudek.
Jaké limity pro tento postup vymezil Ústavní soud?
Ústavní soud v uvedeném nálezu uvedl, že takový zásah je možný pouze tehdy, pokud je zachována kontradiktornost řízení a respektováno právo obhajoby. Odvolací soud musí sám provést důkazy a mít za to, že skutkový stav je bez důvodných pochybností prokázán. V tom případě může vrátit věc nalézacímu soudu s tím, že jej zaváže ke konkrétním právním závěrům.
Soud prvního stupně pak nesmí účelově opakovat nebo doplňovat dokazování jen proto, aby se od závěrů odvolací instance odchýlil.
Je takový výklad podle vás v souladu s principy spravedlivého procesu a ústavními zárukami trestního řízení?
Ústavněprávní závěry formulované v právních větách citovaného nálezu považuji za nesprávné. V materiálním pojetí totiž dochází k popření zásady zákazu reformatio in peius.
Ačkoli je formálně zachována – tedy že obžalovaný není vystaven riziku přísnějšího rozhodnutí – její podstata je popřena tím, že soud prvního stupně je fakticky přinucen rozhodnout o vině podle názoru odvolacího soudu.
Dochází tímto výkladem k oslabení role nalézacího soudu?
Ano. Tímto přístupem dochází k zásadnímu průlomu do kasačního principu, na němž je postaveno odvolací řízení v trestních věcech. Ústavní soud tímto rozhodnutím staví prvoinstanční soudy do pozice fakticky podřízených orgánů, jejichž vlastní právní názor je z hlediska výsledku řízení irelevantní. Jsou-li totiž v otázce viny vázány závazným právním názorem odvolacího soudu, nemohou rozhodnout jinak, než jak jim bylo předepsáno. Takový vývoj považuji za systémově nebezpečný a z hlediska základních principů demokratického právního státu zcela nepřijatelný.
Jak byste navrhoval tuto situaci zlepšit, aby nebylo takto zhoršeno postavení obžalovaného?
Podle mého názoru existují dvě možná východiska. Prvním je judikatorní revize citovaného nálezu, který považuji za excesivní ve vztahu k ústavním garancím a zásadám trestního procesu.
Druhou možností je legislativní zpřesnění trestního řádu, které by jednoznačně vymezilo meze závaznosti právních názorů odvolacích soudů v řízeních, kde soud prvního stupně rozhodl ve prospěch obžalovaného.
Co řekl Ústavní soud?
- Porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) nepředstavuje jen takový pokyn odvolacího soudu, jímž soudu prvního stupně výslovně ukládá určitý výsledek hodnocení důkazů, které provedl pouze soud prvního stupně, či vyvození z nich konkrétního skutkového zjištění, nýbrž i takový pokyn, kterým odvolací soud usiluje o takový cíl zastřeně. Má-li takový pokyn vést k odsouzení obviněného, představuje takový pokyn současně i porušení presumpce neviny podle čl. 40 odst. 2 Listiny.
- Z ústavněprávního hlediska nic nebrání tomu, aby odvolací soud v trestním řízení při veřejném zasedání o odvolání při zachování všech garancí kontradiktornosti řízení a práva na obhajobu zopakoval důkaz či důkazy, z nichž soud prvního stupně tato skutková zjištění učinil, a změnil odpovídající skutková zjištění. V případě, že po takovéto změně skutkového stavu dospěje odvolací soud k závěru, že možnosti dokazování již byly vyčerpány, skutkový stav byl v rozsahu nutném pro rozhodnutí zjištěn bez důvodných pochybností a je na místě vydat takové rozhodnutí, které sám vydat nemůže z důvodu zákonné překážky podle § 259 odst. 5 trestního řádu, ústavní pořádek nebrání tomu, aby věc vrátil soudu prvého stupně a zavázal jej k tomu, aby obžalovaného uznal vinným určitým trestným činem.
III. Soud prvního stupně je v takovém případě povinen vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl ustálen odvolacím soudem, nevyžádá-li si procesní vývoj doplnění dokazování. K takové potřebě mohou vést např. nově se objevivší, dříve nepředvídané poznatky, nicméně soud prvního stupně nesmí opakovat či doplňovat dokazování účelově jen proto, aby si formálně odůvodnil odchýlení se od těch skutkových zjištění, k nimž dospěl odvolací soud na podkladě vlastního dokazování.
Eva Paseková, ceskajustice.cz
X X X
Česká advokátní komora musela Evu Decroix zapsat jako advokátku. Ta má sice nyní pozastavené členství, ale stále je mezi advokáty zapsaná. Podmínky pro zařazení zahraničních absolventů mezi české koncipienty a advokáty totiž zmírnil Ústavní soud. Dodatečné studium českého práva už není povinné. Místo toho musí Komora zohlednit dovednosti.
Do roku 2016 vyžadovala Česká advokátní komora (ČAK) od zahraničních absolventů, aby si doplnili vzdělání mimořádným studiem na některé české právnické fakultě. Takový požadavek však shledal Ústavní soud zákonem nepodložený, v rozporu s právem EU a Listinou.
„Při neustálých změnách právního řádu a nikdy nekončících novelizacích legislativy jsou to dovednosti, nikoliv znalosti platného práva, co ve výbavě praktikujícího právníka přetrvává. Výklad, který zaujala ČAK a obecné soudy, byl z tohoto pohledu příliš zužující,“ stojí mimo jiné v nálezu z roku 2016.
Komora má posuzovat obecnou znalost práva a mnohem více zohlednit dovednosti.
Právní řády jsou odlišné, praxe není možná
V případu si před Ústavním soudem stěžoval absolvent magisterského programu Jagellonské univerzity v Polsku. Komora ho odmítla v ČR zapsat s tím, že má možnost stát se advokátem v Polsku nebo si doplnit české vzdělání.
Podle České advokátní komory „právní řády ostatních členských států EU jsou natolik odlišné od právního řádu České republiky, že jejich znalost bez dalšího nepostačuje k řádnému výkonu praxe v České republice“.
Muž, který si stěžoval u Ústavního soudu, splnil zákonnou podmínku pro vstup do advokacie. Ministerstvo školství mu vydalo osvědčení o uznání získaného vysokoškolského vzdělání jako rovnocenného se vzděláním v České republice. Přesto ho Komora s pochybami o jeho kvalitě odmítla zapsat.
Být právníkem neznamená být advokátem. Česká advokátní komora je oprávněna stanovit přísná kritéria profese, což Ústavní soud potvrdil.
ÚS: Dodatečné studium na roky. Nepřiměřené
Podmínku dodatečného českého vzdělání však Ústavní soud označil jako nepřiměřenou. Muž by k jejímu splnění několik let studoval české ústavní právo, občanské a trestní právo a české obchodní právo, přičemž by ho studium všech dvaceti předmětů stálo 100 000 korun před deseti lety.
Podle Ústavního soudu je tento nepřiměřený požadavek v rozporu s právem na svobodnou volbu povolání.
Komora chce znát i pedagogy zahraniční školy
Česká advokátní komora musela po tomto rozsudku od některých podmínek zápisu ustoupit. Přesto není Komora „bezzubá“. S odkazem na předmětný nález Ústavního soudu vyžaduje Komora doložit rozsah a obsah studia v zahraničí. A to vzhledem k odlišnosti studia v cizině.
Uchazeč doloží rozhodnutí některé z českých právnických fakult o srovnatelnosti zahraničního studijního programu s požadavky magisterského studijního programu „Právo a právní věda“, eventuálně Osvědčením o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace v České republice vydaným Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy České republiky, uvádí na svém webu Komora.
Komora také hodnotí úroveň vzdělání, „zejména podle vědeckých publikací, výzkumů, programů a jiných odborných projektů, na kterých se zahraniční vysoká škola podílí nebo které pořádá“. Přihlíží rovněž k obecně dostupným referencím o této škole a informacím o vysokoškolských pedagozích, kteří na dané vysoké škole působí, včetně jejich publikační činnosti.
Doložit kroky a jednání se znalostí českého práva
A naposledy, Česká advokátní komora v souladu s nálezem Ústavního soudu nyní hodnotí advokátní dovednosti uchazeče, jak se orientují v českém právu.
Uchazeči to dokládají informacemi o účasti „na právních jednáních, písemnými právními dokumenty, jež žadatel zpracoval, informacemi o dalších právních krocích, kterých se žadatel zúčastnil nebo na kterých významným způsobem participoval a při kterých osvědčil znalost českého práva“.
Pokud toto Eva Decroix splnila a složila zkoušku, nebyl žádný důvod ji do seznamu koncipientů a advokátů nezapsat. Jaký má titul, v tom nehraje žádnou roli. V opačném případě by Komora riskovala další soudní spor.
Irena Válová ceskajustice.cz
X X X
Pejchal: Lze opravdu být právníkem kdekoliv?
Univerzita, která označí právní vzdělání z Francie za srovantelné bez dodatečné zkoušky, neplní svoji úlohu, říká emeritní soudce Evropského soudu pro lidská práva Aleš Pejchal.
V českých mediích se rozvinula zajímavá diskuse o uznávání právního vysokoškolského vzdělání dosaženého v zahraničí za vysokoškolské právní vzdělání dosažené na českých veřejných vysokých školách. Ať už je odborná úroveň této debaty jakákoliv, tak je velmi dobře, že se touto otázkou česká komunita zabývá. Ve své podstatě jde o diskusi, co je a co není právní vzdělání ve vztahu k národním právním systémům.
Trocha selského rozumu
Tato diskuse se navíc vztahuje k dosaženému stupni právního vzdělání současné ministryně spravedlnosti. Tím čistě právní otázka dostává i svůj rozměr morální. Zkusme si tento, řekněme modelový a zároveň velmi konkrétní případ rozebrat z hlediska „selského rozumu“, jenž je při zodpovězení právních otázek obvykle ten nejdůležitější.
Kontext, kontext, kontext
Asi nebude sporu o tom, že právo upravuje vztahy mezi lidmi. A protože za výkonem práva stojí státní moc, tak je samozřejmé, že například ve Francii se studenti na právnických fakultách seznamují především s francouzským národním právem. A naopak na českých právnických fakultách s národním právem českým.
I výuka mezinárodního práva veřejného v sobě nese stopy národního práva. Protože ne všechny mezinárodní smlouvy, které ratifikovala Francie, ratifikovala Česká republika a naopak. Stejně tak inkorporace evropského práva do národních právních systémů může probíhat v těchto dvou státech poněkud rozdílně.
Je tedy nabíledni, že student na francouzské právnické fakultě se učí něco podstatně jiného než student na české právnické fakultě. Je tomu samozřejmě dobře. Národní právní řád vždy reflektuje historický, sociální, ekonomický, politický a kulturní kontext, který utvářel předmětná vnitrostátní pravidla. Tedy vnitrostátní právní systém francouzský, a naopak vnitrostátní právní systém český. Kdo nedosáhl podrobné znalosti tohoto kontextu, tak lze těžko o něm tvrdit, že dosáhl podrobné znalosti toho kterého národního právního řádu. Tedy že se stal skutečným právníkem v tom, kterém státě.
Právníkem hlava nehlava
Ze shora uvedeného pohledu, a těžko si umím představit jiný, ten, kdo požaduje například po české univerzitě, aby uznala jím dosažené právní vzdělání na francouzských vysokých školách za zcela rovnocenné právnímu vzdělání, které poskytují české vysoké školy se, dle mého hlubokého přesvědčení, dopouští nepokory k právu jako takovému.
Buď mu vůbec nezáleží na úrovni svého právního vzdělání a sleduje pragmaticky toliko cíl uplatnit se na českém trhu práce v místech, kde je požadováno dokončené právnické vzdělání na českých veřejných vysokých školách. A to hlava nehlava. Anebo vůbec nepochopil, co je to právo. Samozřejmě obojí je špatně.
Rozdílové zkoušky
Univerzita, která provede „srovnání“ dosaženého právního vzdělání ve Francii onoho žadatele a označí je za „srovnatelné“ s dosažením právního vzdělaní na českých veřejných školách bez vykonání rozdílových zkoušek (např. z českých právních dějin, z českého občanského či trestního práva atd.) tímto žadatelem, neplní, dle mého pevného názoru, úlohu, která jí byla uložena českým právním řádem.
Odpovědnost daňových poplatníků
Je výlučně na českých daňových poplatnících, zda nadále budou ochotni hradit provoz takového systému českých veřejných vysokých škol, jenž umožňuje uznávat české vysokoškolské právní vzdělání lidem, kteří takového vzdělání prostě nedosáhli.
Je výlučně na českých daňových poplatnících, zda budou akceptovat jako ministra spravedlnosti osobu, která si buď neuvědomuje zcela základní atributy národního právního řádu, anebo tyto atributy vědomě ignoruje z důvodu svého individuálního zájmu. Aleš Pejchal, ceskajustice.cz
X X X
EXPREMIÉR PAROUBEK ČR: PORUŠENÍ PRÁVA
Porušení charty OSN a mezinárodního práva
Je zajímavé, že všichni západní kritici ruského úderu na Ukrajinu, který byl nesporně porušením mezinárodních práva a charty OSN, nyní nadšeně uvítali vojenskou operaci Izraele proti Íránu. A také následný zásah Spojených států proti třem jaderným zařízením v Íránu. To, že se Izrael a konec konců i letadla Spojených států pohybovaly ve výsostném prostoru jiných zemí (Sýrie, Iráku a zřejmě i Jordánska) je věcí, která šla jaksi mimochodem stranou.
Izrael a představitelé Spojených států, používá možná už 20 let stále stejné rétoriky vůči Íránu. Při své politické misi v Izraeli v polovině roku 2008, mně a dalším členům delegace ČSSD někteří izraelští činitelé (především vojáci) sdělovali své názory na program vývoje balistických raket rozvíjený Íránem. A dále na nebezpečí, které plyne z toho, když by Írán v budoucnu získal atomovou bombu. Konec konců řada států jižní Asie a Středního východu, jaderné zbraně ve svých arzenálech má (Indie, Pákistán i samotný Izrael). Chci jen připomenout vyjádření nejvyššího íránského činitele Chameneího, který sdělil před časem, že Írán neusiluje o výrobu vlastní atomové bomby.
Při svém pobytu v Izraeli v roce 2008 nás izraelští činitelé zahrnuli informacemi o nebezpečí pro Izrael a pro Evropu, plynoucí z vývoje a výroby balistických raket.
Írán později tyto úvahy Izraelců uťal vyhlášením, že jeho rakety mají maximální dolet 2 tisíce km. Tedy, mají dolet nikoliv do Evropy a už vůbec ne do Spojených států.
Zdálo se, že rozhovory USA – Írán o íránském jaderném programu probíhají velmi uspokojivě. A zdá se, že mohly vyvrcholit podpisem dohody mezi oběma státy. Připomenu, že za svého prvního prezidentství jadernou dohodu s Íránem, uzavřenou na multilaterálním principu za účasti USA a evropských velmocí, vč. Německa a dále pak Číny, vypověděl jednostranně sám americký prezident. Dnes o tom vůbec, ale vůbec nikdo nemluví.
Domnívám se, že USA se dostaly poněkud do vleku izraelské politiky a izraelských zájmů. A zdá se, že útok na tři jaderná zařízení v Íránu, která se nacházejí hluboko pod zemí, nemusel přinést kýžený výsledek. Radiace kolem těchto íránských jaderných zařízení, zasažených „hlubinnými americkými bombami“ je podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii blízká nule. Z toho mně logicky vyplývá, že k zásahu buď nedošlo, anebo Íránci „rafinovaně“ přenesli zpracovávaný jaderný materiál jinam. Jinak řečeno, teď nastane – podle mého názoru – hledání tohoto materiálu po celém Íránu.
Tak jako vždy se Západ v podobných situacích bude zabývat bludnými řešeními, které mohou uvést Írán, 90 milionovou zemi do stavu chaosu, podobně jako se to povedlo Západu v Libyi. Zdá se ale, že středověce vyhlížející ajatolláhové mohou svou moc v Íránu udržet, neboť se opřou o pochopitelnou vlnu vlastenectví a nacionalismu širokých vrstev íránského obyvatelstva. A to i těch, kteří režim ajatolláhů nesnáší. Jak to kdysi řekl velký francouzský revolucionář : „Národy nemilují ozbrojené misionáře“.
Zkrátka, Spojené státy a celý Západ by měly velice opatrně našlapovat kolem Íránu a snažit se omezit mocenský apetit Izraele, kterému je trnem v oku tamní rigidní režim muslimské teokracie.
Předpokládám, že Čína a Rusové rozmluví Íránu rozsáhlejší odvetné akce typu uzavření Hormuzské úžiny pro mezinárodní plavbu. Znamenalo by to rychlou a masivní vojenskou reakci Spojených států. A konec konců, Čína a Indie, které jsou hlavními odběrateli íránské ropy, když ignorují západní sankce na odběr této ropy, jsou silně závislé na dodávkách íránské ropy pro svůj průmysl.
Osobně nemám žádné pochopení pro jakákoliv vojenská dobrodružství, jakkoliv jsou provázena vznešenými a velkolepými důvody a cíli.
Ing. Jiří Paroubek, expremiér ČR, server vasevec.cz
X X X
FICO ŽÁDÁ ODLOŹENÍ O SANKCÍCH PROTI RUSKU
Slovensko žádá o odložení hlasování o protiruských sankcích. Dnes to oznámil předseda vlády Robert Fico.
Podle něj by se hlasování nemělo konat, dokud nebude vyřešena otázka odříznutí Evropy od strategických surovin z Ruska. Slovenský premiér tím podpořil prohlášení šéfa republikového ministerstva zahraničí Juraje Blanára, který dříve uvedl, že Bratislava je připravena podpořit 18. balíček sankcí proti Rusku, ale požaduje záruky a podporu Evropské unie ke zmírnění důsledků zastavení dodávek energie.
Slovensko a Maďarsko dříve uvedly, že budou blokovat přijetí nového balíčku sankcí proti Rusku, protože by mohl způsobit výrazné škody jejich ekonomikám. Později šéf slovenského ministerstva zahraničí uvedl, že odpojení od energetických zdrojů z Ruské federace by ovlivnilo nejen růst jejich cen, ale i růst tarifů za přepravu takového zboží. Zároveň včera uvedl, že slovenská vláda hodnotí každý balíček sankcí s ohledem na to, zda může poškodit národní hospodářství, a přijetí nových omezení je možné pouze v případě, že EU poskytne „záruky“ a podporu ke zmírnění důsledků odpojení od ruských energetických zdrojů. Jde o částku až 20 miliard eur.
Nyní nastupuje i další problém, otázka zvýšení „obranných“ výdajů v NATO. Zatímco Národní strana Slovenské republiky vyzvala prezidenta Pellegriniho k nepodpoře takového rozhodnutí na summitu NATO, na předcházejícím přípravném jednání se Slovensko proti zvýšení nevyjádřilo. server vasevec.cz
X X X
FIALA LIDEM PO TORNÁDU NA MORAVĚ NEPOMOHL
MILIARDY ZASLAL NA ZABÍJENÍ LIDÍ NA UKRAJINĚ
Čtyři roky od tornáda na Hodonínsku a Břeclavsku. Obce pokračují v rekonstrukcích
Jsou to přesně čtyři roky, co se jižní Moravou přehnalo tornádo. Zasáhlo pět obcí na Hodonínsku a Břeclavsku. O život přišlo šest lidí, desítky se zranily, stovky domů bylo potřeba zbourat nebo opravit. Škody byly podle odhadů 15 miliard korun. Radnice i kraj dodnes pokračují v obnově zničených míst.
Dělníci například stále opravují budovu hodonínského domova pro seniory. Ten bude sloužit i pro velmi obézní klienty, paliativní péči, odlehčovací službu a karanténu.
Přesně před čtyřmi lety se ničivé tornádo prohnalo Hodonínskem a Břeclavskem. Živel způsobil škody za miliardy. Obce se dodnes snaží obnovit některé budovy nebo třeba výsadbu
„Na střeše děláme izolace, pustili jsme se do fasád nebo jsme rozšířili vstupní dveře tak, aby se dalo komfortně projíždět s postelemi pacientů,“ popisuje stavbyvedoucí Martin Pašek. Krajský mluvčí Petr Holeček dodává, že oproti původnímu plánu se práce zdržely zhruba o dva měsíce.
Hodonínská radnice rovněž čeká na stavební povolení a projektovou dokumentaci k úpravě oblasti Ivana Olbrachta, což je jedno z nejzasaženějších míst. Práce začnou nejspíš v příštím roce.
V Hodoníně letos zprovoznili i útulek pro psy. Co dalšího je ještě čeká, popisuje místostarosta Ondřej Fialík z hnutí PRO Hodonín: „Teď se vlastně dostáváme do realizací větších projektů. Máme v běhu dětské městečko, malé tribuny ve sportovním areálu v parku U červených domků, probíhá výběrové řízení na zhotovitele parku před základní školou a budeme ještě chystat sportovní náměstí jako takové.“
1 miliarda
V Mikulčicích je ještě potřeba doopravit fasádu základní školy. Vedení obce by se chtělo vrátit k původnímu vzhledu. Doplnit chtějí také sportovní hřiště, kde vznikne tréninková plocha pro fotbalisty.
V Hruškách plánují znova vybudovat kamerový systém pro policii. Čeká je také výsadba zeleně hlavně v oblasti hlavní ulice. Vzniknout tam má i odpočinková zóna s vodními prvky.
V Lužicích jsou podle starosty Tomáše Kláska (KDU-ČSL) je obec z nejhoršího venku. Mají už opravený poničený kulturní dům, zdravotní středisko a funguje i nová služebna obecní policie. Naopak Moravskou Novou Ves podle nezávislé starostky Zuzany Jandákové ještě čekají ty nejnáročnější části oprav. Týkají se obnovy náměstí a prostoru před budovou 2. stupně základní školy.
Bezprostředně po tornádu vznikla řada sbírek. Celkově lidé přispěli zhruba 1 miliardou korun.