Mistr zákulisního vyjednávání Blažek pro ODS ‚stvořil‘ Fialu. Z vlivného brněnského právníka, který nepotřeboval být vidět, se za necelé tři dekády v politice Pavel Blažek stal jednou z klíčových postav ODS. Konkurencí i médii přezdívaný „Don Pablo“ vyniká schopností bavit se s každým. Ve straně vycházel se všemi předsedy, vždy to uměl i s opozicí. Poté, co jeho ministerstvo přijalo bitcoiny za miliardu korun od muže odsouzeného za obchod s drogami, ale ve vládě končí.

„Říká se mu šedá eminence brněnské ODS. Sám totiž nechtěl být nikdy příliš na očích. Raději z povzdáli tahal za pověstné nitky dění v ODS.“

Těmito slovy před patnácti lety svým čtenářům představila Pavla Blažka Mf Dnes. Celý text je nazvaný „Tichý Brňan Blažek vystupuje ze zákulisí“.

OTÁZKY A ODPOVĚDI: Co víme o kauze bitcoinů ministra Blažka a kde dosud zůstávají bílá místa

Číst článek

 

Vyšel v červnu 2010, kdy se do té doby veřejnosti nepříliš známý brněnský politik stal celostátním místopředsedou nejsilnější vládní strany ODS. Tehdy jednačtyřicetiletý advokát skutečně tak trochu vystoupil ze stínů zákulisní politiky a nechal na sebe poprvé výrazněji zasvítit světla reflektorů.

Do té doby se na výsluní necpal. Na brněnském magistrátu a městské části Brno-střed vždy působil maximálně v pozici radního, kandidoval z druhého místa či ještě nižších příček. Dlouhou dobu ani nepobíral za své politické funkce plat, živila ho advokacie.

„Na radnici Brna-středu má podle některých politiků stejnou pověst jako kardinál Richelieu na dvoře Ludvíka XIII.,“ psala pak už v roce 2006 Mf Dnes s tím, že má na reálné dění větší vliv než tehdejší starostka.

Vlivný advokát

Do ODS vstoupil Blažek v roce 1997, těsně po „sarajevském atentátu“. Tehdy přednášel správní právo na Právnické fakultě Masarykovy univerzity.

„Do ODS jsem vstoupil, když všichni kritizovali Klause, a to jsem nebyl žádný klausovec. Naštvalo mě, že najednou všichni svádí všechno na jednoho člověka,“ řekl v roce 2007 v rozhovoru pro Mf Dnes.

Předseda brněnské ODS Pavel Blažek v roce 2009 | Foto: Tomáš Hájek | Zdroj: Lidové noviny / Profimedia

Právě tehdy se po deseti letech ve straně stal kromě předsedy místní buňky ODS v Brně-střed i šéfem celé brněnské ODS. Zatímco před jeho příchodem do této funkce nebylo Brno uvnitř strany příliš významnou organizací, od momentu, kdy mu začal šéfovat, se vše změnilo.

Blažek měl v roce 2007 za úkol dát dohromady rozhádanou brněnskou organizaci, která se poprvé od revoluce nepodílela na chodu města. „Myslím, že nejsem tak hloupý, abych nemohl pro Brno něco udělat. A taky je pravda, že jsem advokát – a vlivný advokát je dobrý advokát,“ řekl o sobě v už zmíněném rozhovoru.

Dlouholetí spojenci

Už v Brně si vybudoval unikátní renomé pragmatika, který se dokáže bavit s každým a téměř cokoliv i vyjednat.

A také si kolem sebe v Brně vybudoval síť právnických spojenců. Už čtvrt století s ním jdou politikou právníci Markéta Vaňková, dnešní brněnská primátorka a Blažkova bývalá koncipientka, a Robert Kerndl, primátorčin náměstek a šéf oblastního sdružení ODS Brno-město.

Primátorka Brna Markéta Vaňková ve volebním štábu ODS, 24. září 2022, Brno. Vlevo ministr spravedlnosti Pavel Blažek, vpravo náměstek primátorky Robert Kerndl | Foto: Václav Šálek | Zdroj: ČTK

Blažkovým náměstkem na ministerstvu spravedlnosti je pak jeho další dlouholetý spojenec a kamarád už z doby gymnázia Radomír Daňhel, který byl na resortu po Blažkově boku i v letech 2012–2013, kdy byl poprvé ministrem spravedlnosti.

Daňhel jakožto ekonomický náměstek řešil i osudný bitcoinový dar, který nakonec Blažka stál ministerské křeslo.

Kmotr, nebo čistič?

V celostátním kontextu se o Blažkovi začalo politicky ve větším mluvit na podzim 2009, kdy tehdejší premiér a předseda ODS Mirek Topolánek řekl v rozhovoru pro ČT 24, že si dovede představit jako své nástupce v čele strany tři lidi: moravskoslezského Pavla Drobila, libereckého Radima Ziku a právě Blažka.

„Proti svému vlastnímu rozhodnutí jsem byl vtažen do boje v centrální politice. Myslím, že to předseda myslel pozitivně, ale je možné, že se lidé uvnitř strany teď budou víc zajímat o to, co jsem kdy udělal a neudělal,“ říkal tehdy evidentně nepříliš nadšený Blažek.

Zároveň v té době tisk, například Lidové noviny, psal o tom, že Blažek patří mezi „krajské kmotry“, před jejichž rostoucí mocí Topolánek varoval. A to po boku Ivo Rittiga, Tomáše Hrdličky, Romana Janouška, Patrika Oulického, Alexandra Nováka či Pavla Dlouhého.

S Topolánkem měl přitom Blažek velmi dobrý vztah, v předčasných sněmovních volbách 2009 totiž měl šéf strany kandidovat jako lídr jihomoravské kandidátky, Blažek mu proto vnitrostranicky umetl cestu, když v rámci vnitrostranického boje odstavil tehdejší šedou eminenci jihomoravské ODS Milana Venclíka. Topolánka Blažek podporoval až do momentu, kdy jej odepsal zbytek strany.

To však rozhodně neznamenalo, že by měl horší vztahy s jeho nástupcem, novým stranickým šéfem Petrem Nečasem. Ten si totiž na kongresu v červnu 2010 delegátům o Blažka přímo řekl a spolustraníci jej poslechli. Blažek se tak stal místopředsedou ODS a tím pádem členem nejbližšího týmu „pana Čistého“. Nečasovo zvolení se totiž tehdy neslo ve snaze porazit kandidáty, za kterými by stáli zmínění kmotři.

Blažek dostal v nejužším vedení na starosti vnitřní chod strany. „Petr Nečas je můj protipól. On je spíše tišší, introvertní. Když se mám charakterizovat, tak já jsem takový Jihomoravan typu Vladimíra Menšíka. Bavím se životem včetně pití vína, piva a tak dál a jsem spíše extrovertní,“ řekl Blažek v rozhovoru pro Právo.

Možná i proto, že byli tak odlišní, se s Nečasem brzy rozhádali, Blažek totiž v Brně po komunálních volbách 2010 na sílu navzdory nesouhlasu volebního lídra i šéfa krajské organizace ODS protlačil velkou koalici své druhé ODS s vítěznou ČSSD, přestože mohl pro ODS získat post primátora v koalici s TOP 09 a lidovci. To Nečase rozlítilo natolik, že Blažka odvolal z dozorčí rady Lesů ČR. „Ztratil moji důvěru,“ zdůvodnil Nečas své rozhodnutí, Blažek přitom tvrdil, že rezignoval sám. A to vše jen pár měsíců poté, co spolu slavnostně zahajovali očistu ODS.

Z Nečasovy nelibosti se dokázal Blažek dostat již v červenci 2012, kdy se stal na rok ministrem spravedlnosti.

Politolog Michal Pink si tehdejší otočku vysvětloval dvěma možnými důvody. „První varianta je, že premiér je na dně a doufá, že se bude moct opřít o jihomoravskou podporu. Druhá možnost je, že se čeká nějaký velký třesk v resortu spravedlnosti a Pavla Blažka to má buď potopit, nebo definitivně zachránit v celostátní politice,“ popsal.

Fialův stvořitel

Následně v předčasných volbách 2013 kandidoval poprvé do Sněmovny, čímž se definitivně přesunul do celostátní politiky a opustil komunál. Ve všech třech sněmovních volbách 2013, 2017 i 2021 kryl na kandidátce záda Petru Fialovi jako dvojka ODS.

Právě profesorovi politologie z Masarykovy univerzity pomohl svými zákulisními a vyjednávacími schopnostmi na mimořádném kongresu v lednu 2014 ke zvolení předsedou ODS, sám se z vedení strany stáhl a svůj vliv uplatňoval dál jako šéf jihomoravské krajské organizace ODS.

Po volbách 2021, kdy se ODS vrátila k moci, se na své ministerstvo vrátil i Blažek. K jeho nominaci měla výhrady část tehdy koaličních Pirátů nebo spolek Milion chvilek. Premiér Fiala na jeho jménu trval a přes dlouhodobou kritiku za ním stál. Až do pátku.

„Blažek byl pro politickou kariéru Fialy klíčová postava. Právě on vymyslel, že Fiala se stane předsedou po třech měsících členství ve straně, což taky svědčí o kondici tehdejší ODS. Politici mají vždycky kolem sebe člověka, ať už svého politického souputníka, nebo někoho ze svých lidí, na koho nedají dopustit. V případě Fialy to byl Blažek,“ zmínil ve Vinohradské 12 Jindřich Šídlo.

Blažek totiž sehrál klíčovou roli v tom, že vůbec mohl vzniknout vládní kabinet v preferovaném složení. Právě s ním tehdejší prezident Miloš Zeman komunikoval.

Posléze vyšlo najevo, že po Blažkovi chtěl Zeman výměnou za hladké jmenování vlády pomoc se zastavením stíhání hradních mužů, například Vratislava Mynáře.

„Pavel Blažek byl podle mého názoru nejinteligentnější člen Fialovy vlády. Obávám se dokonce, že jediný. Takže je mi líto, že podal demisi,“ řekl koneckonců o Blažkově konci na resortu exprezident Zeman.

Jako ministr měl Blažek velmi dobré vztahy i se sněmovní opozicí. Netajil se tím, že s opozičníky odmítá válčit a raději s nimi o projednávaných novelách jednal, aby si zajistil schválení bez obstrukcí.

Zda jeho politická kariéra bude pokračovat, zatím není jisté. Na poslanecký mandát nerezignoval a stále figuruje na čtvrtém místě kandidátky Spolu v Jihomoravském kraji.

Blažkovy kauzy

Krátce po jeho prvním jmenování ministrem na Blažka podala trestní oznámení obecně prospěšná společnost Acta non verba, podle které se v době, kdy zastupoval Česko ve sporu s firmou Diag Human, dopustil několika trestných činů. Spolek Kverulant pak na Blažka podal trestní oznámení kvůli tomu, že v roce 2002 v této kauze výrazně předražil znalecký posudek. Případ byl později odložen.

V dubnu 2013 podepsal Blažek vydání ruského podnikatele Alexeje Torubarova k trestnímu stíhání do Ruska, přestože ještě nebylo rozhodnuto o jeho žádosti o azyl. Ústavní soud v roce 2014 určil, že ministerstvo spravedlnosti by mělo při vydávání člověka do zahraničí vždy čekat na to, jak dopadne cizincova žádost o udělení mezinárodní ochrany. Podle soudního nálezu porušilo Torubarovovo vydání mezinárodní dohody i trestní řád. Torubarov později dostal statisícovou satisfakci.

V srpnu 2020 byl Blažek mezi několika brněnskými politiky, které vyšetřovala policie kvůli podezření, že kupčili s brněnským majetkem a brali milionové úplatky. K Blažkově nominaci na post ministra spravedlnosti ve Fialově vládě měla výhrady část tehdy koaličních Pirátů i spolek Milion chvilek. Podle médií policie tehdy stále prověřovala podezření, že se podílel na korupci v Brně. Blažek to prohlásil za mýty a lži. Fiala se ho zastal, na Blažkovi podle něj není stín něčeho, proč by nemohl funkci vykonávat. Označil ho za vzdělaného člověka, který o politice uvažuje hodnotově a systémově.

V červnu 2023 se tehdy vládní Piráti v on-line hlasování usnesli, že Blažek ve funkci ministra spravedlnosti ohrožuje důvěru ve spravedlnost a právní stát i plnění cílů programového prohlášení vlády. Hlasování iniciovala pirátská europoslankyně Markéta Gregorová, zdůvodnila to například Blažkovými dotazy na informace z živých kauz, což podle ní způsobovalo, že se dostával do střetu zájmů. Blažka poté podpořilo širší vedení ODS.

V září 2023 se Blažek dostal do zájmu médií kvůli svému setkání s proruským lobbistou a blízkým spolupracovníkem bývalého prezidenta Miloše Zemana Martinem Nejedlým, které Blažek označil za náhodné. Blažek po kritice, mimo jiné i od stranického šéfa Fialy, ve vyjádření pro média uznal, že jeho setrvání v restauraci za přítomnosti Nejedlého bylo nevhodné. Omluvil se všem, kterých se zpráva o setkání dotkla. Podle Fialy Blažek dostal od vedení strany žlutou kartu. Jakub Grim

X X X

KDO  ŘÍDIL  BLAŽKA?  FIALA,  STANJURA,

Blažek je obětní beránek? Není to jeho kauza, řekla Balaštíková. Kdo za „divadlem“ stojí?

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) je obětní beránek, aféra kolem darovaných bitcoinů není jeho kauza, uvedla poslankyně z hnutí ANO Margita Balaštíková v pořadu Co na to vaše peněženka ve vysílání CNN Prima NEWS. Celou situaci považuje za „divadlo“, za kterým mohou stát premiér Petr Fiala a ministr financí Zbyněk Stanjura (oba ODS).

Balaštíková zprvu počínání ministra Blažka, který kvůli kauze v pátek podal demisi, odsoudila. „Přijetí daru v kryptoměnách od člověka, který je spojován s kriminální minulostí, je neetické. Je to naprosté selhání základních bezpečnostních a etických kroků státu,“ uvedla. „Celá tato věc silně nabourává důvěru mezi státem a občany,“ doplnila členka sněmovního rozpočtového výboru.

\Vzápětí však ministra spravedlnosti začala obhajovat. „Já si ho velice vážím. Spousta věcí mi na té aféře nesedí a myslím si, že k tomu byl pan Blažek dotlačen. Jenže ti, co po něm ty kroky chtěli, to nedomysleli,“ nastínila Balaštíková svou teorii.

„Když se zpětně podívám na jeho kroky a na to, jak se k tomu stavěl, tak si myslím, že to není jeho kauza. Bude to kauza někoho jiného a on je pouze obětním beránkem ve prospěch dalšího fungování vlády. Jsou tam věci, které by člověk, jako je pan ministr Blažek, nepřehlédl,“ doplnila.

Balaštíková: Je to velké divadlo

Kdo však podle ní za celým skandálem stojí? Balaštíková ukázala na premiéra Petra Fialu a ministra financí Zbyňka Stanjuru. „Asi se jim taková pěkná částka do rozpočtu, který má své mezery, hodila. Viděla jsem jejich pondělní vystoupení, nevím, co to bylo za divadlo. Za vámi jako za premiérem někdo přijde a řekne, že vám dá miliardu, a vás to nikterak víc nezajímá?“ odkazovala na společný pondělní brífink obou politiků.

„Přijde mi to jako neskutečné divadlo bez zodpovědnosti premiéra. Nevím, jak do toho byl ministr spravedlnosti zapleten, ale asi o tom věděl, když podal demisi. A co dělal pan Rakušan? Jak to, že takovou věc neotevřeli na jednání vlády? Myslím si, že to věděli, a čekala bych od nich také vyvedení zodpovědnosti,“ dodala Balaštíková.

Aféra kolem bitcoinového daru ve prospěch ministerstva spravedlnosti začala minulý týden. Podle zjištění Deníku N měl ministr Blažek přijmout dar ve výši jedné miliardy korun v bitcoinech od Tomáše Jiřikovského, který byl v roce 2017 odsouzen k devíti letům ve vězení za zpronevěru a prodej drog na online tržišti.

Kauza vyvrcholila Blažkovou demisí, kterou oznámil v pátek odpoledne. Důvodem bylo mimo jiné podezření, že darovaná miliarda pochází z trestné činnosti. „Nejsem si vědom žádného nezákonného jednání. Nechci ovšem poškozovat pověst vlády ani vládní koalice,“ zdůvodnil krok na sociální síti X.

X X X

FIALA  ODMíTÁ  VYSOKOU  ŠKOLU  VE  VARECH

MLČÍ  K  TOMU  i  MINISTR  BEK

POMŮŽE  GEN.  PAVEL?  ZAPOJÍ  SE  I  ING  BABIŠ?  CELĚ  ANO?

Hejtmanka Karlovarského kraje znovu žádá prezidenta o podporu při vzniku veřejné vysoké školy

Hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová se obrátila prostřednictvím dopisu na prezidenta České republik. V něm jej znovu žádá o podporu při prosazení zřízení veřejné vysoké školy v Karlovarském kraji. Tento krok navazuje na jejich nedávné osobní setkání, při kterém prezident iniciativu kraje podpořil.

„Na pana prezidenta se obracím v návaznosti také na schůzku s premiérem Petrem Fialou, kterou jsem absolvovala v tomto týdnu. Z jeho strany cítím pramalý a zcela nedostatečný zájem o vznik vysoké školy v našem Karlovarském kraji. V podstatě podpořil pouze variantu vzniku vysokoškolského ústavu a odmítl připustit možnost založení nové veřejné vysoké školy, přestože Ministerstvo školství veřejně deklarovalo přípravu analýzy obou variant,“ uvedla hejtmanka Jana Mračková Vildumetzová.

Zastupitelstvo Karlovarského kraje již v únoru schválilo zákonodárnou iniciativu na vznik veřejné vysoké školy a v dubnu vyzvalo ministra školství k její podpoře. V současné době se návrh zákona nachází ve Sněmovně pod číslem 915.

Vzhledem k tomu, že se blíží konec funkčního období Poslanecké sněmovny, žádá hejtmanka prezidenta, aby při svém nadcházejícím vystoupení ve Sněmovně veřejně podpořil projednání a schválení návrhu zákona o zřízení veřejné vysoké školy v Karlovarském kraji.

„Zřízení veřejné vysoké školy považujeme za klíčové pro zvýšení životní úrovně a zastavení odlivu mladých lidí z kraje. Jedná se o jeden z nejzásadnějších rozvojových projektů regionu. Věřím, že podpora prezidenta může být rozhodující pro osud této důležité iniciativy, která má potenciál zásadně ovlivnit budoucnost našeho regionu,“ doplnila hejtmanka. Bc. Jitka Čmoková

X X X

STANJURA  NA  ODSTŘEL?

Na odstřel je Stanjura, kvůli bitcoinům hrozí otevřená válka stran, říká politolog

Politolog Jan Kubáček zhodnotil kauzu bitcoinů, která vedla k pádu ministra spravedlnosti Pavla Blažka a naznačil možné budoucí scénáře, jak bude vláda vypadat. Podle něj je ve hře odchod ministra financí Stanjury, premiéra Fialy nebo ministra Rakušana z vlády. Myslí si ale, že prezident Petr Pavel vládu všemi silami udrží při životě.

x Jako že ji Petr Pavel podrží?

On má velkou tendenci tuto vládu držet a myslím si, že ji i podrží. Podle mě bude žádat, aby se urychleně jmenovala nová ministryně Eva Decroix a tvářilo se, že se nic neděje. Dle mě jsou dál na stole dva scénáře: buď Petr Fiala velice rychle obětuje Zbyňka Stanjuru a začne být nějak aktivní, nebo bude ještě varianta velmi rychlá, velmi odvážná, že se nám tady třeba zjeví Martin Kupka jako lídr ODS a ještě se udělá naprostá reorganizace vlády.

X Jak velký problém je to pro současnou vládu?

Obrovský. Oba víme, že téma bitcoiny se bude protahovat, bude se o něm mluvit, tím pádem se znovu oživí téma „kampelička“ a velká část zklamaných voličů začne zvažovat, že k volbám nepůjdou a nebo odejdou ke Starostům.

X Starostové jsou teď jazýček na vahách. Pokud vládu podpoří, jedou v průšvihu s ODS. A bez nich ztratí vláda sněmovní většinu 101 hlasů…

STAN teď dozajista pojede na nějakou schůzku s prezidentem. Protože jak říkáte, pokud by vládu položili, tak ta končí a stane se to, co s Piráty, když z vlády odešli. Otevřená válka na pravém středu. Tudíž si myslím, že STAN po jednání s prezidentem bude požadovat výměnu části vlády, možná jmenování jiného premiéra za ODS.

X Mluvíte o rekonstrukci vlády. Kdo v ní je zralý na odstřel?

Pokud budou chtít zachránit Petra Fialu, tak ten bude muset obětovat Zbyňka Stanjuru. On sice tvrdí, že o transakci s bitcoiny věděl až opožděně, ale to může každý vnímat jako liknavost.

X S tímhle scénářem mohou u prezidenta uspět?

Já si kuriozně myslím, že ten, kdo se momentálně nejvíc bojí pádu vlády, je Petr Pavel. Nechce posilovat Babiše, takže to nebude protahovat. Nemá rád nestabilitu. Zároveň má velmi blízko ke STAN, čili předpokládám, že jim vyhoví. STAN teď určitě licituje, jestli je pro ně výhodnější položit vládu a sázet na nejistotu, že je někdo za ten čin potrestá. Mají svoji kauzu Dozimetr, kterou nechtějí, aby jim třeba ODS připomínala. Takže oni teď možná budou chtít zmáčknout Petra Fialu a budou požadovat, aby udělal obměnu vlády. Dokonce mohou požadovat, aby odešel z vlády i premiér, protože už se ví – sám Fiala se tím pochlubil – že mu Blažek o těch bitcoinech říkal a že to vnímal jako historku.

X Jak se může zachovat ODS?

Kauza samozřejmě bude dál žít svým životem a budou to ODS neustále připomínat. Vidím ještě jedno elegantní, ale odvážné řešení, jehož nevím, jestli je premiér schopen: mohl by říct – tomu já čelit nechci, cítím se naprosto nevinen, ale chápu, že situace je neudržitelná. Pověst máme jenom jednu – a odešel by. Jeho nominantem by se pak nabízel být Martin Kupka, a to ať už jako volební lídr ODS nebo ten, kdo dokončí premiérství.

X Nezmínil jste ještě variantu menšinové vlády…

Teoreticky by mohli dovládnout v demisi, když se to tak vezme. Stačí to trošku protahovat. Nejprve by řekli, že rekonstruují vládu, řekli by si pak o důvěru, tu by třeba ani nedostali. A pořád dokola. Byla by to taková permanentní obměna vlády a opakovaného nevyslovení důvěry. Takhle by se to dotáhlo až do voleb.

Všechno ale bude záviset na tom, co bude chtít STAN…

STAN si určitě už dělá bleskový výzkum, jak by jejich voliči a potenciální voliči vnímali variantu, když ve vládě vydrží nebo když ji položí. A zvažují, co by to pro ně znamenalo. Je pravda, že oni by teoreticky mohli zvolit i variantu, že Vít Rakušan by odstoupil a nechal by je v tom hezky šplouchat.

X Myslíte, že by Rakušan opustil vládu?

I tohle by teoreticky byla možnost. Vít Rakušan ví, že ho čekají už jenom nepříjemné věci. A to je zářijová kauza Dozimetr. Takhle by tu hru vlastně přepóloval, pokusil se z toho vyvinit a jakoby vzal tu odpovědnost na sebe. Za každý odchod z vlády je ale ta strana trestána.

X X X

STANJURA  KLIČKUJE

Kdo prodával darované bitcoiny? Ministr Stanjura ukázal nejdřív na úřad, ten se ale proti tvrzení ohradil

Kauza prodeje bitcoinů pro resort spravedlnosti od trestaného drogového dealera Tomáše Jiřikovského má další zápletku. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který měl podle dřívějšího tvrzení ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) prodej kryptoměny zprostředkovat, se proti této informaci ohradil. S kauzou prý nemá nic společného. Resort spravedlnosti měl získané bitcoiny prodat sám, úřad mu jen zapůjčil virtuální peněženku.

 „Smlouvu uzavřelo ministerstvo spravedlnosti, ne ministerstvo financí. My jsme pouze přes Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který prodává veškerý nepotřebný státní majetek, ten prodej zrealizovali a tento týden jsme se všichni dozvěděli z veřejných zdrojů, za kolik se ty bitcoiny prodaly. To je všechno, co k tomu říct, všechno, co o tom vím,“ reagoval ve čtvrtek na dotaz Radiožurnálu ohledně prodeje ministr financí Zbyněk Stanjura.

Jak se ale v pondělí ukázalo, neříkal pravdu. Úřad, který pod jeho resort spadá, ve skutečnosti žádnou kryptoměnu neprodával. „Bitcoiny, které nabylo Ministerstvo spravedlnosti, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) nedražil. Aukce na bitcoiny provádělo samo Ministerstvo spravedlnosti prostřednictvím portálu www.nabidkamajetku.gov.cz,“ napsal úřad v pondělí v tiskové zprávě.

A předložil pro to i důkaz. Snímek obrazovky z provedené aukce, kde u políčka „instituce“ není uvedený Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, ale opravdu ministerstvo spravedlnosti.

„ÚZSVM se na nakládání s bitcoiny v majetku Ministerstva spravedlnosti žádným způsobem nepodílel,“ dodává úřad s upozorněním, že se žádný z jeho zástupců ani neúčastnil otevírání peněženky s virtuální měnou, jejíž část byla následně na ministerstvo spravedlnosti převedena.

Zapůjčená peněženka

Úřad měl pouze zapůjčit na žádost ministerstva spravedlnosti resortu virtuální peněženku, protože ministerstvo žádnou nedisponovalo. Prodej si pak resort zprostředkoval sám.

Nakládání s virtuálními měnami, které Ministerstvo spravedlnosti nabylo jím uzavřenou darovací smlouvou, je tak plně v gesci Ministerstva spravedlnosti a ÚZSVM zde nemá žádnou kompetenci,“ doplňuje úřad.

Server iROZHLAS.cz se snažil ministra financí i jeho resort kontaktovat, na telefonáty ale nereagovali. Odpoledne ale Stanjura vystoupil na tiskové konferenci, kde bez dalšího pouze přiznal, že si prodej kryptoměny opravdu zprostředkovalo ministerstvo spravedlnosti samo.

Proč šéf státní kasy ve čtvrtek tvrdil něco jiného? Podle ředitelky odboru komunikace ministerstva financí Michaely Lagronové šlo o nedorozumění a vyjádření ministra Stanjury není s vysvětlením úřadu v rozporu.

„ÚZSVM na základě žádosti zapůjčil Ministerstvu spravedlnosti virtuální peněženku z důvodu, že Ministerstvo spravedlnosti tímto nástrojem nedisponuje. Jednotlivé transakce si ale řídí každá z institucí zcela autonomně,“ vysvětlila. Faktem ale je, že ministr nemluvil pouze o zápůjčce peněženky, nýbrž o tom, že úřad „prodej zrealizoval“.

Bitcoinová kauza

Bitcoinová kauza stála místo jednoho z jejích hlavních protagonistů ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), který ve čtvrtek přiznal, že v březnu dostal nabídku na získání 30 procent bitcoinů z peněženky, kterou policie původně zabavila odsouzenému drogovému dealerovi Tomáši Jiřikovskému. Ačkoliv ministr Blažek od počátku převod kryptoměny bagatelizuje, dosud nikdo nevysvětlil, proč se Jiřikovský rozhodl obnos Blažkovu resortu věnovat. A jasný není ani původ darovaných prostředků.  „Z oficiálně přiznaných příjmů – to byly zhruba nižší statisíce ročně – nedosahoval takových příjmů, aby si mohl koupit takový dům, jaký měl, ta auta, která měl, a tak dále,“ řekl iROZHLAS.cz státní zástupce Marek Vagai, který Jiřikovského případ dozoroval.

X X X

Stanjura měl o bitcoinech vědět už od ledna. Blažka ale varoval až po podpisu smlouvy

Ministr financí Zbyněk Stanjura varoval končícího ministra spravedlnosti Pavla Blažka (oba ODS) před přijetím miliardového daru, avšak až po podpisu smlouvy. Uvedl to v pondělí Deník N na základě vyjádření resortu financí.

Stanjura přitom o věci podle webu věděl více než měsíc před převedením daru.

Ministerstvo spravedlnosti ještě peníze z prodeje sporných bitcoinů nepoužilo. Využilo ale část peněz, se kterými resort počítá do konce roku, řekl mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.

Stát by měl výnos z bitcoinů, který dosud nepoužil, vrátit, doporučí ministr zemědělství a šéf KDU-ČSL Marek Výborný vládě.

 Kvůli kauze bitcoinů darovaných ministerstvu spravedlnosti podal v pátek Blažek demisi. Kryptoměnu ministerstvu spravedlnosti daroval Tomáš Jiřikovský, který v roce 2017 skončil ve vězení za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování.

Státu darovaná kryptoměna vynesla miliardu korun, kterou Blažek navrhl rozdělit na různé účely v rozpočtu. Opozice, ale i řada koaličních politiků přijetí bitcoinů z takového zdroje kritizují. ANO a SPD kvůli tomu budou při schůzi Sněmovny požadovat demisi vlády.

Blažek uvedl, že na transakci nebylo nic nelegálního a neprokázalo se, že by dar pocházel z trestné činnosti. Pokud by k takovému závěru dospěly soudy v budoucnu, finanční prostředky by stejně zabavily a odvedly do státního rozpočtu, řekl dříve.

Server iDNES.cz v pondělí napsal, že z rozsudků vyplývá, že peníze mohou být výnosem z nelegálního trhu s drogami. Na nákup bitcoinů podle soudů Jiřikovský neměl legální příjmy.

Stanjura o tom věděl

Blažek také podotkl, že o věci Stanjuru informoval. Ministerstvo financí pro Deník N uvedlo, že při neformálním rozhovoru na přelomu března a dubna Stanjura doporučil, aby dar Blažek nepřijímal, neboť je takový záměr vysoce politicky i reputačně problematický. Resort spravedlnosti ale s Jiřikovským darovací smlouvu podepsal na začátku března.

Blažek podle serveru o daru ministra financí poprvé informoval dopisem 30. ledna. Stanjurův resort ale uvedl, že o stanovisko neměl být žádán, neboť nebyl kompetentním orgánem. Celá věc byla podle něj ve výhradní gesci ministerstva spravedlnosti.

Sám Stanjura ve čtvrtek reagoval na dotaz Radiožurnálu, že ministerstvo financí pouze prodej zrealizovalo.

„Smlouvu uzavřelo ministerstvo spravedlnosti, ne ministerstvo financí. My jsme pouze přes Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který prodává veškerý nepotřebný státní majetek, ten prodej zrealizovali a tento týden jsme se všichni dozvěděli z veřejných zdrojů, za kolik se ty bitcoiny prodaly. To je všechno, co k tomu říct, všechno, co o tom vím,“ uvedl nejprve Stanjura.

„Dopis ministra Blažka z ledna obsahoval pouze žádost o společnou schůzku a tři přílohy (usnesení Krajského soudu v Brně z 8. 1. 2025 v trestní věci vedené proti Tomáši Jiřikovskému a jeho manželce, rozsudek téhož soudu proti oběma manželům ze 3. 9. 2019 a dopis advokáta pana Jiříkovského z ledna 2025 ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi pozn. red.). Detaily jsem ale neznal a popravdě, ani jsem je znát nemusel a neměl, protože to není ministr financí nebo jím řízené ministerstvo, kdo by měl pravomoc jakkoliv vstoupit do záměru ministra jiného resortu nebo mu ho dokonce zakázat. Osobně jsme o tom s Pavlem Blažkem mluvili až na přelomu března a dubna, kdy jsem mu sdělil svůj osobní negativní názor na celou věc. V té době už nicméně byla dle informací ministra Blažka předmětná darovací smlouva mezi Ministerstvem spravedlnosti a dárcem uzavřena,“ dodal Stanjura pro server iROZHLAS.cz.

Jak se ale v pondělí ukázalo, neříkal pravdu. Úřad, který pod jeho resort spadá, ve skutečnosti žádnou kryptoměnu neprodával.

„Bitcoiny, které nabylo Ministerstvo spravedlnosti, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) nedražil. Aukce na bitcoiny provádělo samo Ministerstvo spravedlnosti prostřednictvím portálu www.nabidkamajetku.gov.cz,“ napsal úřad v pondělí v tiskové zprávě.

A předložil pro to i důkaz. Snímek obrazovky z provedené aukce, kde u políčka „instituce“ není uvedený Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, ale opravdu ministerstvo spravedlnosti.

956,8 milionu

Ministerstvo podle Blažka kryptoměnu prodalo v aukcích za 956,8 milionu korun. Věcí se zabývá policejní Národní centrála proti organizovanému zločinu.

Vrchní státní zastupitelství v Olomouci prověřuje kauzu související s darem pro podezření ze tří trestných činů včetně zneužití pravomoci úřední osoby a legalizace výnosů z trestné činnosti. Případ policisté prověřují také pro podezření ze zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy.

Server iROZHLAS.cz z transakčních analýz zjistil, že v peněžence bylo mnohonásobně více finančních prostředků, než kolik bylo původně uvedeno.

Kryptoměn bylo v peněžence údajně víc, a to v hodnotě zhruba 12,5 miliardy korun. Peníze navíc ze zpřístupněné peněženky začaly odcházet už o den dřív, než byla podle ministerstva otevřena, a to na dva účty, z nichž jeden patří Jiřikovskému.

Peníze z prodeje ještě ministerstvo spravedlnosti nepoužilo, ale využilo část peněz, se kterými resort počítá do konce roku, uvedl mluvčí.

V tiskové zprávě minulý týden přitom ministerstvo uvedlo, že prostředky z aukce kryptoměn „již dnes pomáhají“ a vydalo rozpis daru do jednotlivých oblastí resortu.

Stát by měl vrátit výnos ze sporně darovaných bitcoinů, který dosud nepoužil, doporučí ministr zemědělství a předseda KDU-ČSL Marek Výborný vládě. Kabinet by o tom mohl jednat ve středu, odpověděl v pondělí Výborný.

„Prostředky, které nebyly spotřebovány, mají být vráceny, stát je nemá používat, byť na bohulibější účel. O tom budeme jednat ve středu na vládě. Já tam určitě půjdu s tímto doporučením,“ řekl Výborný. Jeho strana jde do říjnových sněmovních voleb v podobě dosavadní koalice Spolu s ODS a TOP 09.

X X X

JAKOU  ROLI  HRÁL  A  HRAJE  FIALA?

Soudy Blažka varovaly, že bitcoiny nejsou „čisté“. Co o daru věděl premiér Fiala?

 Exministr spravedlnosti Pavel Blažek neříká pravdu. Tvrdí totiž, že po přečtení rozsudků nad drogovým dealerem Tomášem Jiřikovským neměl sebemenších pochyb, že bitcoiny za miliardu – které tento člověk v březnu daroval státu – nepochází z trestné činnosti. Pokud zmíněné rozsudky viděl, muselo mu ale být jasné, že je to jinak.

MF DNES rozsudky získala. Soudy v nich opakovaně varovaly před tím, že policii se nepodařilo dohledat všechny kryptoměny, které Jiřikovský měl, a stamiliony korun mohou být výnosem z nelegálního tržiště s drogami. Anebo může jít o bitcoiny, o které obral drogové kartely i nakupující, když tržiště rušil a „vyluxoval“ společný účet.

Zároveň soudy připomínaly, že Jiřikovského tvrzení při výsleších, že si bitcoiny koupil nebo je nelegálně vytěžil na počítačích na univerzitě v Brně, kde přednášel jeho dědeček, jsou také lži. A zcela jednoznačně soudy psaly, že na nákup nikdy neměl legální příjmy a na těžbu by musel mít padesát počítačů zapnutých nepřetržitě rok.

Soudy také opakovaly, že Jiřikovský není schopen prokázat ani to, kde vzal jen zlomek – stovky – bitcoinů, které tehdy policie obstavila. Jiřikovský nikdy nevysvětlil ani to, jakou měl motivaci dát miliardu v bitcoinech státu.

Ani s nimi neřešil, že do státního rozpočtu svázaného přísnými pravidly najednou přistane nečekaná miliarda.

X X X

Výborný chce vrátit miliardu z bitcoinů. Stanjura o daru věděl a měl Blažka varovat

Stát by měl vrátit výnos z kryptoměny, kterou ministerstvu spravedlnosti daroval odsouzený zločinec Tomáš Jiřikovský. Takový krok ve středu navrhne kabinetu ministr zemědělství a předseda KDU-ČSL Marek Výborný. „Prostředky, které nebyly spotřebovány, mají být vráceny. Stát je nemá používat, byť na bohulibější účel,“ řekl dnes s tím, že s tímto doporučením půjde na jednání vlády.

Ministerstvo spravedlnosti ještě peníze z prodeje sporných bitcoinů nepoužilo. Využilo ale část peněz, se kterými resort počítá do konce roku.

O miliardovém výtěžku z konverze darovaných bitcoinů, který měl být rozdělen do státního rozpočtu, rozhodl bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Právě kvůli této kauze v pátek rezignoval. Zdůvodnil to tím, že dar nebyl prokazatelně výnosem z trestné činnosti, a že pokud by soudy v budoucnu rozhodly jinak, stát by peníze stejně mohl zabavit.

Kontroverzní dar přitom vyvolal silnou kritiku nejen z řad opozice, ale i od některých koaličních politiků. Mezi nimi je i ministr vnitra a předseda hnutí STAN Vít Rakušan, který o transakci podle svých slov doposud věděl jen z médií. „Určitě mě napadají otázky a chci mít možnost je vyslovit,“ uvedl s tím, že se na celou věc bude ptát jak na jednání vlády, tak i v rámci koaličního formátu K4. Podle něj je důvěra občanů ve stát klíčová a musí být posilována.

Rakušan o situaci v neděli telefonicky jednal s premiérem Petrem Fialou (ODS), detaily jejich hovoru však komentovat nechtěl. Dnes večer kvůli kauze zasedne předsednictvo STAN, které si stanoví pozici hnutí.

Celá kauza má i další rovinu – o daru zřejmě s výrazným předstihem věděl i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Ten měl končícího ministra Blažka před přijetím daru varovat, avšak až po podpisu darovací smlouvy. „Realizace tohoto záměru je vysoce politicky i reputačně problematická a nedoporučil ji,“ napsal Deníku N rezort financí.

Kvůli pochybnostem o původu kryptoměny a způsobu, jakým s ní stát naložil, vyzývají opoziční hnutí ANO a SPD ke svolání mimořádné schůze Sněmovny. Chtějí na ní požadovat demisi vlády, případně vyvolat hlasování o nedůvěře kabinetu.

Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

ČNB lidem a firmám v ČR nepřeje.

Zbyněk Fiala: Máme doma kýbl bublin

… nemusíme topit uhlím, vyzpěvovala rokenrolová lidovka z 50. let. Dnes máme jednu velkou realitní bublinu, která znovu udeří v podobě prudkého nárůstu splátek hypoték zhruba o pětinu.

Nejlíp jsme se měli krátce před covidem, kdy mzdy rostly a úrokové sazby se plouhaly blízko nuly. Nevzít hypotéku byl hřích, ideálně s fixací na pět let (nebo víc, ale takovou odvahu měli jenom nemnozí). Jenže těch pět let je pryč, sazby výrazně vzrostly. Roku 2021 byla průměrná sazba na 2 procentech, letos je více jak dvakrát vyšší. Dál už nejspíš neporoste, ale rozdíl zůstává. Všechny dobíhající smlouvy se budou muset refinancovat.

Kolik to bude stát? ČNB zkoušela v předstihu odhadnout dopady takového kroku už v létě 2023 a čekala růst splátek přibližně o 20 procent. Nyní se k tématu vrátila a informuje, že ve zbývajících třech čtvrtletích roku 2025 bude končit fixace u úvěrů se zůstatkovou hodnotou jistiny ve výši cca 184 miliard korun a s průměrnou stávající úrokovou sazbou 2,8 %, v roce 2026 pak ve výši 460 mld. Kč s průměrnou sazbou 3,3 %. V letech 2026 a 2027 bude končit fixace největšímu objemu v současnosti poskytnutých úvěrů.

Jinými slovy, do dvou let to chytí všichni. Největší ránu dostanou ti, kdo začali nejvíc dole. Okénko příležitosti vydrželo až do roku 2021, ještě za covidu, kdy všichni viděli poslední příležitost pro levné hypotéky a měsíční přírůstky nových hypoték dosahovaly 30 miliard korun, dvojnásobek běžného stavu. Roku 2021 dosáhl roční objem hypoték 360 miliard korun, a to při minimálních sazbách, které umožnily sáhnout i po trochu dražší nemovitosti. Ty se tedy budou nyní refinancovat. Připomeňme, že ČNB pak zpřísnila podmínky pro úvodní vklad a příjem žadatele, zřejmě v reakci na to, že spousta lidí do toho šla na doraz.

Roku 2022 se Rusnokovo vedení centrální banky pustilo do prudkého zvyšování základní sazby až na nevídaných 7 procent. Tento boj s ohněm přiléváním benzínu nás vynesl až na horní příčku evropského inflačního žebříčku. Drahota nás vyčerpala všude, zvlášť když se přidala i šílená energetická politika Fialovy vlády (vyrob levně, prodej draho, nakupuj v zámoří) a z řetězu se utrhly ceny potravin. Dražší hypotéky mohou být pro spoustu rodin poslední kapka.

ČNB to posuzuje v makroekonomickém měřítku, prý nic moc. Ale makroekonomií se nenajíš.

Růst nákladů na bydlení a realitní bublina, ze které vychází, patří ke zničujícím efektům obrovských sociálních nerovností v zemi. Zatímco dvě třetiny domácností žijí takříkajíc z ruky do huby, existuje společenská vrstva, která neví, co s penězi. Realitní bublina tak byl našlehána nejen nedostatkem bytů, ale – nespíš mnohem víc – investiční poptávkou po bytech bez potřeby bydlení.

Jinde ve světě, kde mají progresívní zdanění příjmů, je tento tlak přecejen mírnější. Potvrzuje to pozitivní vliv většího daňového zatížení vyšších příjmů, které možná neposkytne tolik peněz do rozpočtu na větší přerozdělování, jako zmírní vlivy, kvůli kterým je pak potřeba do státní kasy sahat .

Jak se ta bublina nafukovala? Zkuste se vžít do situace, kdy máte balík zlaťáků a nevíte, co s nimi. Bankovní úroky dlouho zaostávaly za inflací, tam se dalo jen přijít o peníze. Do akcií by šli v rozbouřeném světě s tolika technologickými a geopolitickými zvraty jen opravdoví dobrodruzi. Zato realitní trh je jistota. A čím víc do něj valí volného kapitálu na prázdné „investiční byty“, tím je růst cen na realitním trhu rychlejší.

Když jsou dražší byty, jsou dražší i nájmy. Podle Českého statistického úřadu vzrostly roku 2023 náklady domácností na bydlení o 21,7 procenta. Domácnosti, které bydlí v nájmu, zaplatily za bydlení průměrně přes 30 procent svých čistých příjmů. Ale půl milionu slabších domácností stálo bydlení více než 40 procent čistých příjmů.

V průměru to vyžadovalo 12 300 korun měsíčně, ale je v tom všechno, i elektřina a plyn, které spolykaly 72 procent z této částky. Statistici tvrdí, že nejde o kardinální problém, v nájmu žije jen pětina domácností. My si to vyložíme tak, že nájmy bijí v reálném čase, zatímco refinancované hypotéky udeří o něco později a prodlouží rány do budoucnosti. Kdo bydlí ve vlastním domě, ten se zase děsí cen materiálů a služeb při opravách. Avšak drahou elektřinu a plyn platíme všichni.

Závěr je proto jediný: náklady bydlení rostly ostudným tempem a s hypotékou to ještě přitvrdí.

Ceny bytů už jsou neuvěřitelné. Pražský byt 2+1 s průměrnou plochou 55 m² stojí v novostavbě 8,69 milionu Kč, zatímco starší byt stejné kategorie 7,21 milionu Kč, jak mi vyhledala ve statistikách umělá inteligence. Na pouhý jeden metr čtvereční malého nového bytu v Praze tak potřebujete 158 tisíc korun. Jak se tam ta hodnota dá naprat? Co všechno musí být ze zlata?

Kdybyste chtěli 3+1 se 75 metry čtverečními, vyjde vás téměř na 12 milionů. Pro zajímavost, roku 2015 byste za stejný metr zaplatili polovinu. Za deset let vyskočily ceny nemovitostí v Praze o 100 procent, a v prvním čtvrtletí letošního roku o dalších zhruba 16 procent, přitom v Praze 7 (je tam velký rozvoj a Stromovka) o 26 procent.

Kdo tedy nikdy neviděl cenovou bublinu, ať zajede do Prahy a podívá se z okna. Lze to vyjádřit i jinak, za cenu jednoho nového třípokojáku v Praze lze koupit v Českých Budějovicích skoro tři starší stejně velké byty a ve Strakonicích čtyři.

Konkrétní dopady na rodinné rozpočty ukazuje analýza splátek za byt 3+1 v Praze při financování 80 procent hodnoty hypotékou se splatností 25 let. U nového bytu vzrostla měsíční splátka z 20 895 Kč v roce 2015 na 53 774 Kč v roce 2025, na což by nestačila ani jedna celá průměrná mzda. A že ji má jen horní třetina! U staršího bytu je situace mírně lepší se splátkou ve výši 92,9 procenta průměrné mzdy…

Zhoršení dostupnosti bytů je tedy dramatické – podíl splátky na průměrné mzdě vzrostl u nových bytů o 33,4 procentního bodu a u starších bytů o 23,6 procentního bodu. Tyto hodnoty výrazně překračují doporučený maximální podíl 30-40 procent čistého příjmu na splátky úvěrů.

S růstem nákladů na bydlení došlo rovněž ke zhoršení vnímání těchto nákladů coby zátěže rodinného rozpočtu. Zatímco v roce 2022 vnímalo náklady na bydlení jako velkou zátěž 17,8 % domácností, v roce 2023 podíl těchto domácností vzrostl na 21,2 %. Nejvíce pociťovaly velkou zátěž náklady na bydlení domácnosti v nájemním bydlení, a to téměř 35 % z nich, konstatují v magazínu Statistika a my.

Takže: Drahota bydlení je nakažlivá, šíří se shora. Dražší hypotéky pro nemnohé se nakonec promítnou do všech nájmů. Realitní bublina vznikla z české daňové divočiny, která zesiluje vliv vyšších příjmů na cenovou hladinu, a z nedostatku investičních příležitostí. Pro drtivou většinu mladých párů je získání bytu a založení rodiny neřešitelný problém. Dostupné bydlení patří k nejnaléhavějším problémům současnosti.

A ještě nikdy tu nebyla tak asociální vláda, která tyto problémy nedokáže ani vnímat.

Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

X X X

Nawrocki uspěl u mladých, protože jim Tusk nepřinesl slibovanou změnu, míní polský bohemista

Novým polským prezidentem bude Karol Nawrocki. Kandidát podporovaný opoziční stranou Právo a spravedlnost vyhrál nejtěsnějším výsledkem v novodobé historii země. „Volby byly především referendem o vládě. Rozhodlo to, že většina Poláků není spokojena s koaliční vládou Donalda Tuska. Díky tomu mohl vyhrát politický nováček, který nikdy nekandidoval v žádných volbách,“ míní polský bohemista Aleksander Kaczorowski.

 Aleksander Kaczorowski, polský bohemista

Poukazuje přitom na to, že zatímco senioři nad 60 let k volbám nepřišli, Nawrocki uspěl u nejmladších voličů, kteří před dvěma lety pomohli uspět Tuskovi. Především se mu podařilo oslovit mladé muže, kteří v prvním kole volili populistu Sławomira Mentzena a krajně pravicového antisemitu Grzegorze Brauna.

„Myslím, že většina Poláků chce návrat k vládě Práva a spravedlnosti v nové konfiguraci, tedy v koalici Práva a spravedlnosti a strany Konfederace, která je stranou mladých mužů. Je to generační změna,“ soudí.

K volbám dorazilo téměř 72 procent voličů, tedy nejvíc v historii země. Podle Kaczorowského to je doklad polarizace polské společnosti. „K volbám přišli lidé, kteří jsou naštvaní. A vyhráli ti, kteří byli naštvaní víc,“ konstatuje.

Rafał Trzaskowski vyhrál ve velkých městech, v Polsku se ale volby vyhrávají v těch menších. „Nevěřil jsem, že by mohl vyhrát. Už jednou prohrál před pěti lety, není to člověk, který by dokázal přesvědčit většinu lidí v zemi, jako je Polsko. Je vnímán jako elitář,“ uvádí s tím, že šlo o strategickou chybu a kandidovat měl spíš šéf diplomacie Radosław Sikorski.

„Pokud bychom hledali hlavního viníka liberálního kandidáta, tak je to samozřejmě Tusk, který za dva roky vlády nedokázal nic, čím by voliče přesvědčil. Vyhrál díky mladým a ženám, ale nesplnil žádné sliby a ani se moc nesnažil. Liberální tábor může za příznivých podmínek složit vládu, jako se to podařilo v Česku, ale většinu ve společnosti nemá,“ dodává.

Polský Trump

Nawrocki se netají obdivem k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, který ho podpořil a už květnu přijal v Bílém domě. „Je to součást rekonfigurace střední Evropy, která bude víc trumpovská než bruselská,“ míní Kaczorowski.

Od nástupce prezidenta Andrzeje Dudy lze prý očekávat méně vstřícný postoj vůči Ukrajině, polští pravicoví voliči jsou totiž obecně spíše pacifističtí a rusko-ukrajinskou válku nepovažují za svou.

„Mnoho lidí mělo dojem, že Duda a Jarosław Kaczyński mají nějaké proukrajinské sympatie. Ale oni je nikdy neměli. Ze strategických důvodů a zájmů Polska se rozhodli Ukrajinu podpořit, ale přizpůsobí se americké politice. Vůbec nevěří v evropskou spolupráci, za jediného skutečného spojence považují USA,“ domnívá se publicista a překladatel.

X X X

Česko-ruské vztahy jsou téměř nulové, řekl ruský velvyslanec. Doufá, že to změní Koštoval v Moskvě

Za téměř nulovou označil úroveň rusko-českých bilaterálních vztahů velvyslanec Ruska v Česku Alexandr Zmejevskij v rozhovoru publikovaném v pondělí v ruském časopise Meždunarodnaja žizň . Diplomat zároveň řekl, že by rád doufal, že příchod nového českého velvyslance Daniela Koštovala do Moskvy bude mít pozitivní vliv na komunikaci mezi diplomaciemi obou zemí.

 „Žádné kontakty s D. Koštovalem před jeho odjezdem do Moskvy nebyly. O jeho přístupu k práci můžeme usuzovat z rozhovorů, které poskytl českým médiím. Lépe však bude soudit podle jeho činů,“ uvedl ruský velvyslanec bez podrobností.

Připomněl vyjádření českého ministra zahraničí Jana Lipavského, který před odjezdem nového velvyslance do Ruska prohlásil, že na české politice vůči Ruské federaci se nic nemění.

Zmejevskij v rozhovoru mimo jiné mluvil o nedávném poškození památníku rudoarmějce v Přerově, kde na podstavec sochy někdo nastříkal červenou barvou písmeno Z, které se stalo jedním ze symbolů ruské invaze na Ukrajinu.

„Velvyslanectví Ruské federace v souvislosti s tímto incidentem zaslalo ministerstvu zahraničí ČR nótu. Upozornilo, že tento incident považujeme za provokaci s cílem znesvětit památku vojáků Rudé armády,“ uvedl diplomat.

Socha Koněva

Vyjádřil se rovněž k diplomatickému sporu kolem sochy sovětského maršála Ivana Koněva, který se podílel na osvobození Prahy od nacistů. Koněv je kontroverzní postavou především kvůli své roli při potlačení povstání v Maďarsku v roce 1956 a při krizi v Berlíně o pět let později. Radnice Prahy 6 v srpnu 2019 sochu na náměstí Interbrigády zakryla, začátkem dubna 2020 ji pak nechala odstranit. Památník je nyní bezplatně zapůjčen Muzeu paměti XX. století.

 Ruské velvyslanectví nedávno požádalo podle Zmejevského české ministerstvo zahraničí o pomoc s poskytnutím přístupu zaměstnancům velvyslanectví k soše, aby prohlédli její stav. Úřad podle tvrzení ruského diplomata ale prý ruskou nótu v podstatě ignoroval. Zmejevskij dále hovořil o tom, co nazval emotivní reakcí českého ministerstva.

Mariana Wernerová z tiskového odboru české diplomacie podle serveru iROZHLAS.cz v polovině května uvedla, že památník není válečným hrobem a Rusko na něj nemá právní nárok. Ruská ambasáda tehdy vyjádření označila za cynické.

Koštoval začátkem května novinářům řekl, že považuje za svůj hlavní cíl pochopit, jaké jsou ruské zájmy a záměry vůči ČR a přenést informace tak, aby se česká vláda rozhodovala na základě faktů. V Moskvě chce především hájit české zájmy, je připraven na diplomatický dialog s ruskými partnery.

Po delší době tak bude v čele diplomatické mise v Rusku přímo velvyslanec, nikoli diplomaté na nižší úrovni. Předchozí ambasador Vítězslav Pivoňka skončil oficiálně ve funkci na konci loňského května, nicméně už od roku 2022 se nacházel v Praze.

Vztahy Česka a Ruska se v posledních letech vyostřily například kvůli tomu, že ruské tajné služby stály v roce 2014 za výbuchy muničních skladů ve Vrběticích. Dále se zhoršily poté, co ruská armáda v únoru 2022 zaútočila na Ukrajinu. Praha se spolu s většinou západních států jednoznačně postavila na stranu napadené země.

X X X

Rusko požaduje úplné stažení vojáků z okupovaného území Ukrajiny a konec západní pomoci

Rusko předložilo Ukrajině dvě varianty podmínek zastavení bojů, píše ruská agentura Interfax. První z nich podle ní zahrnuje zahájení úplného stažení ukrajinských vojáků z ruského území včetně ukrajinských regionů, které Moskva v rozporu s mezinárodním právem okupuje a označuje je za ruské. Druhou variantu Interfax označuje za „balíček“, který mimo jiné předpokládá zastavení západní vojenské pomoci Ukrajině.

 Agentura Reuters napsala, že ruské memorandum nastiňující požadavky Moskvy pro zastavení bojů zahrnuje požadavek na uznání ukrajinského poloostrova Krym a čtyř ukrajinských oblastí, které Rusko okupuje, za ruská území.

Moskva rovněž žádá o omezení počtu ukrajinských vojáků a zbraní, neutralitu Ukrajiny a zákaz vojenských aktivit třetích států na jejím území, napsala agentura Reuters.

X X X

Novinář: Rusko kombinuje raketové a hackerské útoky. Pak sleduje reakci Kyjeva a podle toho cílí dál

V kyjevských ulicích řvou sirény a zároveň zní techno. V kyjevských bytech se balí kufry k útěku, ale i vybalují knihy, protože život pokračuje. „Teď jsou velmi časté třeba hackerské útoky na různé instituce, ať už jsou to nemocnice, požární stanice nebo bankovnictví,“ říká pro Český rozhlas Plus analytik a novinář Adam Sybera, který momentálně pracuje v redakci The Kyiv Independent.

 Rusko používá pro své útoky na ukrajinském území kromě zbraní i řadu nevojenských metod, vysvětluje. „Útoky jsou vždycky do jisté míry koordinované tak, aby vytvořily tlak na společnost na slabých místech. Co nejefektivněji a na několika místech naráz,“ popisuje novinář, který žije na Ukrajině od začátku plnohodnotné ruské invaze.

Adam Sybera, novinář The Kyiv Independent a analytik ruského vlivu v Evropě

Raketového a hackerské útoky se koordinují. „Tím se komplikuje proces záchrany lidí a Rusko se tímhle nejen snaží zefektivnit, když to řeknu cynicky, svůj útok, ale zároveň i sleduje, jak Ukrajina reaguje. Dělají si tak přípravu na další útok,“ míní Sybera.

Zároveň je na Ukrajině stále cítit přítomnost ruského vlivu, který se Kyjev snaží výrazně omezit, nebo rovnou zakázat.

„A to ne pouze z důvodu, že organizace jako think-tanky, vlivové skupiny nebo ruská církev amplifikují ruský narativ a snaží se hanit ukrajinskou identitu a ukrajinský výklad historie. Ale i proto, že na okupovaných územích kolaborují s okupační mocí,“ přibližuje Sybera.

„Tím se podílí přímo na genocidní válce, kterou Rusko vede,“ říká s tím, že ukrajinské úřady se snaží tyto lidi hnát k právní odpovědnosti za kolaboraci z agresorem.

Ukrajinští oligarchové

V souvislosti s Ukrajinou se dříve mluvilo o vlivu oligarchů. Sybera ale připomíná, že tento problém se týká i řady jiných zemí. „Oligarchie napojená na Rusko pracuje efektivně v Čechách, na Slovensku, v Maďarsku. Přeskakuje hranice,“ připomíná.

„Ukrajinští oligarchové včetně různých elementů v kriminálním podsvětí ví, že když Rusko zabere Ukrajinu, tak i je samotné zabere ruská oligarchie. A v potravním řetězci bude mít přednost,“ míní novinář.

Například nejznámější ukrajinský oligarcha Rinat Achmetov podle něj kvůli ruskému ostřelování přišel o značnou část majetku a vlivu, protože rakety zasahují jeho továrny.

Novinář předpokládá, že oligarchové se nyní zajímají o ukrajinskou armádu. Jednak přispívají na válečné úsilí, zároveň zřejmě hledají mezi vojáky budoucí členy politické elity.

Na druhou stranu je Ukrajina velmi efektivní ve zbavování se oligarchů, do vězení se dostal například Ihor Kolomojskyj, který byl dřív považován za nedotknutelného. „Proces deoligarchizace v Ukrajině začal už dřív a teď nese tyto plody,“ vyzdvihuje novinář.

To je pro Ukrajinu velmi důležité, pokud se chce stát členem evropských struktur a NATO. „Jeden z ruských narativů je, že Ukrajina je strašně zkorumpovaná země. Ale Kolomojskyj byl nejmocnější oligarcha v zemi a Ukrajina ho dokázala dostat do vazby. To se třeba v České republice neděje,“ dodává.

X X X

Americké pivovary koketují s THC. Mezera v zákoně je láká, morálka odrazuje

Kvůli mezeře v zákoně, kterou americký Kongres vytvořil před sedmi lety, se nyní po celých USA legálně prodávají v obchodech s alkoholem i na internetu psychoaktivní nápoje s obsahem THC. Tato zcela nová kategorie soupeří s řemeslným pivem o drahocenné a stále se zmenšující prostory v regálech. S poklesem zájmu mladších generací o alkohol staví pivovary před těžké rozhodnutí: Mají se do tohoto trendu zapojit, anebo ne?

Americký pivovar New Realm Brewing se sídlem v Atlantě, který vznikl v roce 2018, se rychle přizpůsobuje měnícím se chutím svých zákazníků. V roce 2021 otevřel lihovar a uvedl na trh řadu seltzerů v plechovkách. Ve stejném roce debutoval s produktem AlphaWater, aby uspokojil poptávku po takzvaném tvrdém neboli alkoholickém seltzeru. V roce 2023 pak následovala nealkoholická IPA. Letos 2025 však firma vstoupila na neznámou půdu. Představila seltzery, které obsahují THC, píše agentura Bloomberg.

„Dlouho jsme přemýšleli, zda je to pro naši značku a náš podnik vhodné,“ říká sládek a spoluzakladatel pivovaru Mitch Steele. Každoroční pokles prodeje piva a měnící se návyky především mladších spotřebitelů, kteří vyhledávají zdravější produkty, nakonec převážily misky vah ke kladnému postoji.

Nápoje s THC mají často nižší obsah kalorií a cukru než alkoholické nápoje a obecně nezpůsobují kocovinu. To nahrává dnešním trendům v oblasti wellness. „Jsme především pivovarnická společnost, ale chtěli jsme poskytnout alternativu zákazníkům, kteří nepijí alkohol,“ vysvětluje sládek.

Oba nové nápoje, Liquid Weed a Higher Realm, jsou k dispozici vždy s 2- nebo 5miligramovou dávkou THC a mají borůvkovou a pomerančovou příchuť. Pro srovnání, průměrný joint umožní konzumentovi inhalaci přibližně 12 mg THC. Sládek říká, že čtyřpack obou variant přibližně třetinkových plechovek nápoje se prodává za 18 dolarů, cena je o něco vyšší než u běžných piv (mezi 11 a 14 dolary).

Džin je z láhve venku

Rozmach nápojů s obsahem THC souvisí s americkým federálním zákonem o zemědělství z roku 2018. Ten se měl týkat především zemědělství a potravinové pomoci, ale také v tichosti legalizoval konopí s obsahem THC nižším než 0,3 procenta v suchém stavu. Tato definice umožnila společnostem extrahovat a koncentrovat THC z konopí způsobem, který je stále v souladu s literou zákona, i když je výsledný produkt omamný. „Pro konopný průmysl to je naprosto zásadní událost,“ řekla po jeho schválení editorka odborné publikace Hemp Industry Daily Kristen Nicholsová.

Od poloviny letošního května 24 amerických států povoluje určité nápoje s THC z konopí, 10 států má přísná omezení jejich prodeje a 11 států (včetně Kalifornie či Washingtonu) je zakázalo úplně.

Uzavření právě této mezery je jednou z nejkontroverznějších částí příštího zákona o zemědělství, který by měl být obnovován každých pět let. Úřady ho však odložily v důsledku širších politických bojů. Platnost zákona z roku 2018 ale vyprší letos 30. září a jakákoli změna legálního statusu konopí bude vyžadovat novou legislativu.

„Pokud regulační orgány ponechají tuto kategorii bez povšimnutí, mohla by do roku 2028 dosáhnout hranice pět miliard dolarů, což je desetinásobný skok proti roku 2024,“ říká analytik společnosti Bloomberg Intelligence Kenneth Shea.

Přísně regulované konopné nápoje z marihuany existují již delší dobu, ale nikdy se mezi konzumenty příliš neujaly. „Lidé do lékáren nechodí pro nápoje, chodí si tam pro konopí nebo vapky,“ říká Shea. Nyní, když jsou nápoje na bázi konopí federálně legální, najdete je v běžných obchodech, často hned vedle piva. A tento trend probíhá rychleji, než regulační orgány stačí reagovat.

„Myslím si, že nový zákon o zemědělství nepřijde v dohledné době, minimálně tak za rok nebo dva,“ dodává Shea. Do té doby se podle něj rozjede byznys v hodnotě několika miliard dolarů. „Džin už se do láhve vrátit nedá,“ říká.

Větší konkurence

Konopí bylo vždy pro pivovary, lihovary i vinaře vždy mimo oblast jejich zájmu. Ale na rozdíl od jídel anebo jointů se THC poprvé objevuje, stejně jako pivo, v plechovkách. A na mnoha místech v USA se tyto nápoje prodávají na stejných místech jako pivo.

„I když THC není konkurentem pro stejné příležitosti konzumace, je konkurentem pro fyzický prostor,“ říká Bart Watson, prezident a generální ředitel Brewers Association, obchodního sdružení malých a nezávislých pivovarů, které k této otázce zatím nezaujalo stanovisko. „Někteří pivovarníci jsou filozoficky proti, jiní takové nápoje vyrábějí i přesto, že to považují za hrozbu.“

Podle agentury Bloomberg Intelligence se očekává, že do roku 2027 klesne podíl prodeje piva na americkém trhu s alkoholickými nápoji ze 45 procent, který měl v roce 2017, na 36 procent.

Morální výhrady?

Mezitím americké pivovary čelí tlaku konkurentů i vlastních obchodních oddělení, zda se zapojit do hry o THC, anebo zůstat mimo ni. Dilema není otázkou kapitálových investic. Pro každého, kdo již má pivovarské vybavení i způsob balení, je přechod na THC relativně snadný, jakmile se vypořádá s regulační stránkou. Je to spíše otázka filozofická a etická. Někteří výrobci nápojů totiž stále považují marihuanu za drogu.

„Mluvil jsem s lidmi, kteří jsou ideologicky proti,“ říká Alec Travis, člen představenstva Cechu pivovarníků v Iowě a spolumajitel a ředitel pivovaru Field Day Brewery. „Obchodník ve mně mi říká, že jsem idiot, že se to rozjíždí, ale pak tu je osobní pocit s konopím. Nevěřím v něj,“ říká.

I tak v roce 2024 uvedla jeho společnost na americký trh perlivou vodu obsahující marihuanu. Cena balení o čtyřech plechovkách se pohybuje v rozmezí od 14,99 do 24,99 dolarů v závislosti na obsahu THC. Podle Travise jsou prodeje zatím stabilní. „Viděli jsme v tom způsob, jak oslovit nové trhy,“ říká Travis. Stejně jako mnoho dalších pivovarníků po celé zemi, kteří se zaměřili na THC, jen doufá, že se vláda najednou nerozhodne tento trend zlikvidovat.

„Připravujeme se na větší regulaci, menší regulaci anebo na to, že zmizí úplně,“ říká. „Nevíme, co bude dál,“ uzavírá ředitel pivovaru Alec Travis.

X X X

Půlmiliardový dluh a rozpad ve vedení. Slévárna Aluprogress bojuje o přežití

Pavel Babiš bojuje o záchranu slévárny Aluprogress – dříve prosperující firmy, kterou položila energetická krize a problémy v automobilovém průmyslu.

Energetická krize, pád poptávky v autoprůmyslu a spory mezi spolumajiteli poslaly strakonickou slévárnu Aluprogress do insolvence. Firma s obratem půl miliardy korun nyní funguje jen napůl, ale snaží se postavit na nohy. Krizový manažer Pavel Babiš v rozhovoru pro Českou justici popisuje, co obnáší její záchrana.

Co dostalo Aluprogress do potíží?

Když se podívám zpětně od toho roku 2019, firmu stíhala jedna rána za druhou. Nejprve přišel koronavirus, následoval pokles v automobilovém průmyslu, který tvoří 99 procent odbytu slévárny. Následovala energetická krize a růst cen energií. Mix, který ovlivňuje všechny průmyslové firmy, udělal v tomto případě z prosperující společnosti firmu na hraně, kde bylo zapotřebí přijímat úsporná opatření. Když se k tomu pak ještě přidalo to, že majitelé nejsou schopni se dohodnout, co je pro firmu správné a ani jeden nemá rozhodující převahu, nakonec firma nejde nikam. Tato nerozhodnost se pak projevila tím, že společnost dosáhla půlmiliardového dluhu, který není schopna splácet.

X Jak výraznou rozbuškou problémů byl skokový nárůst cen energií po vypuknutí války na Ukrajině?

Velkou. Ceny energií vzrostly zhruba na pětinásobek toho, co Aluprogress platil před krizí. Promítnutí tohoto nárůstu do cen pro zákazníky bylo zpožděné a ani nebylo jedna ku jedné. Ceny energií navíc zůstávají vysoko i nadále. Teď za duben sice evidujeme mírné snížení na spotovém trhu, ale v předchozích měsících od konce loňského roku byly opět ceny extrémně vysoké. A když se k tomu přidá, že v tuto chvíli máme nižší obrat, nižší výrobu, než bylo plánováno i kontraktováno, tak nejsme schopni dosáhnout efektivity z rozsahu.

X Na tento stav tedy bylo zapotřebí reagovat. To ale Aluprogress neudělal, protože byl paralyzován spory vlastníků. Je to tak?

Plán záchrany společnosti připravovaný byl, jenom se ho nepodařilo realizovat, protože se majoritní vlastníci nedokázali shodnout. To, co připravili a co jsem měl možnost vidět, mi přitom dávalo smysl. Kdyby se například podařilo přesunout výrobu z dceřiné společnosti na Slovensku ve větší míře do Strakonic, tak by to určitě pomohlo. Strakonická část Aluprogressu by byla stabilizovanější, měla by větší objemy výroby i prodeje, což by jí pomohlo.

X Můžete na ten plán teď navázat? Je to výhoda?

Už je pozdě. Výrobu z té slovenské dcery zákazník stáhl. Částečně ji převedl do strakonické slévárny Aluprogress, ale zčásti ji přesměroval jinam. Tak či tak slovenská slévárna nakonec stejně zavřela.

Slévárna Aluprogress jede jen na poloviční výkon. I tak se pozvolna vrací do zisku. Foto Jan Soběslavský

X Dalo by se pro Aluprogress zachránit větší část výroby ze Slovenska nebýt neshod vlastníků?

Myslím, že ano. Zákazník tušil, že se něco děje, byl kontaktován mimo standardní komunikační kanály. Věděl tedy, že panují neshody uvnitř firmy a tím klesala jeho důvěra. Dá se tedy říct, že neshody vlastníků Aluprogress poškodily, byť to nebyl bezprostřední viník potíží.

X Po vašem vstupu do firmy – zhruba za poslední půlrok – jste přijali řadu restrukturalizačních opatření. Která byla nejdůležitější?

Za mě nejdůležitější bylo přizpůsobit počet zaměstnanců firmy jejímu aktuálnímu výkonu. Dá se říct zreálnit její nastavení.

Bylo také nutné investovat do oprav strojů a pořízení nástrojů, to nám pomohlo zrychlit a zefektivnit výrobu, generovat příjmy a ty opět investovat do strojního vybavení. Dalším krokem byla optimalizace nákladů a hlavně uklidnění situace mezi zaměstnanci, kteří byli nervózní z nejistoty, která ve firmě panovala.

X Kolik lidí jste nakonec museli propustit?

Historicky bylo v Aluprogressu kolem 350 zaměstnanců. Teď jich máme 199. Takže to zeštíhlení bylo poměrně výrazné, dramatické.

X Nemáte strach, že je bude při současné extrémně nízké nezaměstnanosti těžké získat zpět, až firma zase začne růst?

Podařilo se nám udržet všechny klíčové zaměstnance. A když nám poroste výroba, tak nebudeme dlouho potřebovat technology, specialisty, kteří by zaváděli nové technologie. Budeme potřebovat primárně operátory strojů, dělníky, kteří obsluhují stroje. Věřím, že to nebude velký problém.

X Jaký je tedy nyní stav strakonické slévárny?

Po přijetí restrukturalizačních opatření je společnost se zakázkami, které má, schopna normálně fungovat, vytvořit kladnou EBITDu, tedy zisk před zdaněním a odpisy a hradit veškeré závazky. Můžeme tedy říct, že je do jisté míry stabilizovaná. Důležité pro přežití společnosti nyní je, aby se poptávka udržela a aby společnost našla investora. Zatím to vypadá nadějně. Když se podíváme do budoucna, tak na rok 2026 máme zasmluvněné stejné objemy jako na letošní rok. To znamená, že i v příštím roce by měla společnost být v kladném zisku EBITDA. To dává zajímavý výhled i pro potenciálního investora. S těmito výsledky předpokládáme, že reorganizace skončí během letošního roku a v příštím roce už díky tomu zase bude prostor na nové projekty.

X To ale mluvíme jen o strakonické části podniku. Jaký bude osud slovenské větve Aluprogress Slovakia?

Tam z našeho pohledu reorganizace není možná z několika důvodů. Ten první, že pokud by tam měla reorganizace proběhnout, tak by ta společnost musela být funkční, což nyní není. V Aluprogress Slovakia už nejsou žádní zaměstnanci, nevyrábí, nevykonává žádnou činnost. Druhým problémem, který omezil možnosti jejího dalšího fungování, je i to, že se nachází v areálu druhého majitele Aluprogressu. A vzhledem k tomu, že oba majoritní vlastníci o podíl v Aluprogressu v rámci reorganizace přijdou, je fungování firmy v areálu jednoho z nich těžko představitelné.

X Co teď bude důležité, aby se strakonický Aluprogress udržel, aby nedopadl jako na Slovensku?

Klíčové samozřejmě je, abychom udrželi důvěru zákazníků, abychom dokázali plnit objednávky. To je základ, protože díky tomu společnost dokáže vygenerovat peníze na úhradu závazků, které nám tady vznikají. To je první krok a druhým krokem je nalezení investora, který vstoupí do společnosti. Díky tomu dojde k vyplacení předinsolvenčních závazků. Na tom je postavena celá reorganizace.

Objednají, ale neodeberou. Odchylky objednávek oproti zasmluvněným kontraktům dosahují až 50 procent, říká krizový manažer Pavel Babiš. Celý dodavatelský řetězec automobilového průmyslu podle něj nefunguje správně. Foto: Jan Soběslavský

X Jak obtížné bude ve chvíli, kdy je ve střední Evropě na prodej více sléváren, najít investora?

Oslovili jsme přímo 31 investorů. K tomu ještě prostředníci oslovili zhruba ještě asi dalších 20 investorů nejen z České republiky, ale i z dalších zemí Evropy. Někteří působí i celosvětově. Jde buď o investory, kteří znají automobilový průmysl a dokázali by potenciálně pomoci s novými zakázkami, anebo mají zkušenosti s nákupem společnosti v distresu. Aktuálně máme v jednání o prodeji deset potenciálních zájemců.

X Už jsme řekli, že krize zasáhla celé slévárenské odvětví. Jak si v rámci něj vlastně Aluprogress aktuálně stojí?

Výhodou i nevýhodou Aluprogressu je to, že je závislý na dodávkách do automobilového průmyslu. Ta provázanost je obrovská, směřuje tam 99 procent dodávek. Jinými slovy slévárna je životně závislá na tom, jak se prodávají auta a tento byznys dlouhodobě klesá. Výsledkem je, že se za posledních deset let klesla slévárenská kapacita pro automobilový průmysl v Evropě skoro o polovinu. Nicméně to zase znamená příležitost pro ty, kteří dokážou vyrábět efektivněji oproti těm, kteří zavřeli. Aluprogress přitom má know-how a trochu odvážnější technologie oproti konkurentům. Ať jsem konkrétní: tou výhodou je například čtyřotisková forma. Standardně jsou formy dvouotiskové, to znamená, že Aluprogress dokáže na jednu ránu vyrobit čtyři otisky místo dvou. Díky tomu může zákazníkovi nabídnout nižší cenu. To nám dává konkurenční výhodu. Další konkurenční výhodou je fakt, že se nebojíme složitých, technologicky náročných dílů, které ostatní slévárny neumí odlít.

X Co by podle vás Aluprogressu nyní nejvíce pomohlo kromě již zmíněného investora?

Obecně bych řekl, že by nám pomohla stabilita, která tu fungovala až do roku 2020. Jde o stabilitu objemů zakázek. Do roku 2020 platilo, že odchylky skutečných objednávek od kontraktů se pohybovaly v jednotkách procent. Slévárna se mohla spolehnout na to, že co si zasmluvní, to také vyrobí. V posledních letech to ale takto nefunguje. Odchylky oproti kontraktům dosahují dlouhodobě až 50 procent. A navíc když má zrovna zákazník poptávku, nárokuje si celou naší výrobní kapacitu a pak ji z ničeho nic ze dne na den odstaví, když nás nepotřebuje. Toto bychom potřebovali do budoucna změnit. Ale je to obecně otázka toho, jak automobilové odvětví funguje. V celém dodavatelském řetězci panuje obrovský tlak na cenu dílů a cena je bohužel jediným kritériem při výběru dodavatelů Řekl bych tedy, že celý výrobní řetězec automobilového průmyslu není nastavený správně. Nedochází k budování strategického partnerství, které by přineslo větší stabilitu odvětví. Jenže to nedokážeme ovlivnit.

Alžběta Vejvodová, ceskajustice,cz

X X X

Chtějí zavést ukrajinštinu do polských škol

Polsko vyhlásilo podporu výuce ukrajinštiny jako druhého cizího jazyka ve školách. Toto prohlášení učinila ministryně školství Barbara Nowacka během setkání s ukrajinskou delegací, které se konalo ve Varšavě v rámci pracovní návštěvy ukrajinského ministra školství a vědy Oksena Lisového.

Polská strana uvedla, že probíhají práce na programech výuky ukrajinštiny, které   mají umožnit zavedení ukrajinštiny jako druhého cizího jazyka ve vybraných vzdělávacích institucích.

Během setkání se také diskutovalo o možnosti přidání ukrajinštiny do seznamu cizích jazyků, ve kterých by studenti mohli skládat povinnou zkoušku v osmé třídě. Rozhodnutí    může být zohledněno v rámci plánované reformy vzdělávacího systému v Polsku, která má vstoupit v platnost v letech 2026–2027.

Podle současné polské legislativy mohou školy zavést výuku ukrajinštiny za následujících podmínek: z podnětu rodičů, kteří mohou napsat příslušnou žádost polské školské správě; pokud existují možnosti personálního obsazení, tj. učitel ukrajinštiny, kterého lze zaměstnat, a byla vytvořena skupina studentů; po konzultaci s ředitelem školy a se souhlasem řídícího orgánu., server vasevec.cz