Blažek: Na 1000 % z bitcoinů nic nemám. Ale udělal jsem chybu, přiznal. Končící ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) v emotivním projevu před poslanci prohlásil, že na transakci s bitcoiny neměl žádný osobní prospěch. Své pochybení přiznal v tom, že nedocenil reputační dopad. „Byl jsem zaslepený přínosy pro ministerstvo,“ řekl Blažek. Do sněmovny nakonec dorazil přestože původně tvrdil, že se na mimořádné schůzi vyjadřovat nebude. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) vinu odmítá s tím, že postup odpovídal zákonu.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek přiznal, že politicky selhal, když nedokázal domyslet reputační důsledky přijetí bitcoinů, které ministerstvu spravedlnosti daroval muž odsouzený za drogy, zpronevěru a zbraně. „Byl jsem zaslepený tím, že by ty peníze mohly jít na potřebné věci v resortu. Neviděl jsem dopad na veřejnost. To byla moje politická chyba,“ prohlásil před poslanci.

„Když někdo nedokáže domyslet, jaké to může mít důsledky na veřejnost, tak ve funkci nemá co dělat,“ dodal Blažek s tím, že proto podal demisi. Na bitcoinovou aféru prý doplatil jen on. „Veškeré rozhodovací procesy probíhaly na ministerstvu, které jsem řídil. Nikdo jiný se na nich nepodílel,“ uvedl.

Kauza podle Blažka může být námětem pro film

Zároveň odmítl, že by šlo o korupční kauzu. „Kdyby šlo o korupci, musel by někdo něco získat. Tady paradoxně stát nabyl peněžní prostředky. Nikdo z politiků nic nezískal, nikdo nic nemá doma,“ řekl a dodal: „Na 1000 procent vím, že jsem z toho nic neměl.“

Podle Blažka nebylo až do 7. března jasné, jak vysoké hodnoty mohou bitcoiny nabýt. „Možná se někdy zjistí, že se spojily i věci nespojitelné. Nedivil bych se, kdyby se případ stal námětem pro film. To, co mě na tom případu přitahovalo, byla ta myšlenka, že někdo po dlouhém trestu mohl získat majetek jen proto, že se k nosičům dlouho nedostal,“ uvedl.

 V závěru projevu poděkoval kolegům ze Sněmovny. „Možná je to naposledy, co zde u mikrofonu mluvím. Děkuji vám za spolupráci i milé chvíle,“ dodal.

Stanjura: Nezodpovídám za nic, co udęlalo ministerstvo spravedlnosti

Ministr financí Zbyněk Stanjura odmítl, že by za cokoliv v bitcoinové kauze nesl odpovědnost. Podle něj postup odpovídal zákonu. „Za nakládání s bitcoiny bylo odpovědné ministerstvo spravedlnosti, které bylo výhradním účastníkem darovací smlouvy,“ prohlásil. Úarad pro zastupování státu podle něj nebyl příslušný s kryptoměnou hospodařit, pouze zapůjčil peněženku.

Stanjura odmítl, že by měl zapojit Finanční analytický úřad. „Nemám k tomu oprávnění,“ řekl. Kritiku z ústic Aleny Schillerové (ANO), že je fontánou alibismu, odmítl a její výtku, že bojuje se šedou ekonomikou jen naoko, nekomentoval. Předmět schůze vyvolané opozicí označil za „šíření nenávisti a lží“.

Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

 Blažek „demisionář“ a boháč z Perníkového táty. Internet si v kauze bitcoinů nebere servítky

Skandál darovaných miliard v bitcoinech nebere konce. Zatímco se v Poslanecké sněmovně bouří opozice u řečnického pultíku, česká internetová scéna se ke kauze postavila tradičně po svém – se špetkou kousavého humoru. Končící ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) je tak v kolážích některých kreativců vyobrazen jako „demisionář“ či boháč z Perníkového táty. Došlo tradičně i na cimrmanovské vtípky či nekonečné zásoby žlutých karet premiéra Petra Fialy (ODS). Podívejte se, jak bitcoinovou kauzu komentuje česká lidová tvorba.

Uživatelé se v některých vtipech nevyhnutelně zaměřili na původ darovaných miliard. Že bitcoiny, které hlavní aktér kauzy Tomáš Jiřikovský věnoval ministerstvu spravedlnosti, mohly vzejít z nelegální činnosti, reflektovaly například memy s odkazem na seriál Perníkový táta (Breaking Bad) či kolumbijského narkobarona Pabla Escobara. Zde se navíc zužitkovala i přezdívka Pavla Blažka – Don Pablo.

Někteří lidé se také pozastavili nad tím, kam mohl zmizet zbytek peněz z bitcoinové peněženky. Jak zjistil web iRozhlas.cz, měla se v ní nacházet kryptoměna v hodnotě 12 miliard korun oproti diskutovaným třem miliardám.

Pár kreativců mělo nicméně jasno – ministr Blažek si z demise nedělá těžkou hlavu a například podle grafického tvůrce satiry vystupujícího pod přezdívkou TMBK pozdravuje ze své nové jachty.

Duo evangelických farářů z kanálu Pastoral Brothers zase využilo slovní hříčky a udělalo z odcházejícího šéfa resortu spravedlnosti „demisionáře“.

Již tradičně se kauza protočila i na poli cimrmanovských fórků či štědré zásoby žlutých karet premiéra Petra Fialy – nebylo to ostatně poprvé, co musel předseda vlády hájit průšvihy svého vlivného kolegy z brněnské buňky ODS.

Některé vtipy se ovšem napsaly prakticky samy. Nejeden uživatel sociálních sítí si totiž vzpomněl například na předvolební plakát vládní koalice Spolu. „Prosadili jsme lepší podmínky pro kryptoměny. Spolu děláme, co je třeba,“ píše se na grafice s premiérem Fialou v bílé košili, kterou sdíleli již opoziční Piráti.

Blažek přišel do Sněmovny později

Zatímco se internet baví, v dolní parlamentní komoře to vře. Opoziční hnutí ANO a SPD kritizovala nízkou účast na sněmovní schůzi ze strany vládních zákonodárců, též požadovala demisi celé vlády kvůli bitcoinové kauze. V jednacím sále ale chyběla klíčová osoba – samotný ministr spravedlnosti Pavel Blažek – což popudilo i vládní hnutí STAN.

 Blažek ve Sněmovně: Svědomí mám čisté, jenom jsem hlupák

Blažkovu pozici tak chvíli hájil premiér Fiala. Ten označil vystoupení představitelů ANO a SPD za nehorázná. Když premiér uvedl, že z místopředsedy ANO Karla Havlíčka zřejmě mluví závist vůči úspěchům vlády, opoziční poslanci začali hlasitě bouchat do lavic. „Pavel Blažek zjevně udělal chybu. Musím ocenit, že v řádu hodin přijal politickou odpovědnost. Nevymlouval se a neuhýbal. Rezignoval na post ministra a ani nebude kandidovat do Sněmovny,“ upozornil premiér.

Následně do Sněmovny přišel i samotný Blažek. „Vystoupím. Co budu říkat, ještě nevím,“ řekl novinářům. Původně přitom avizoval, že už se k bitcoinové kauze ve Sněmovně vyjadřovat nebude.

„Vůbec mě nenapadlo, že přistoupením na darovací smlouvu způsobím společenskou i politickou krizi v této zemi. Za to se vám omlouvám. I proto jsem rezignoval, protože jsem nedomyslel důsledky svých činů. Chci vám poděkovat za dlouhou spolupráci,“ vzkázal pak nakonec Blažek poslancům ve Sněmovně.

X X X

 78 aukcí, 4 kupci. Část darovaných bitcoinů se prodala za dvě minuty, ministerstvo je nabízelo se slevou

Případ bitcoinů, které ministerstvu spravedlnosti daroval muž odsouzený za prodej drog, je ojedinělý i z jiného důvodu. Je to vůbec poprvé, co kryptoměnu prodávala vládní instituce po vlastní ose. Dosud jejich veřejné dražby zajišťoval Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Ten za virtuální peníze propadlé státu od roku 2021 utržil 171 milionů korun. Tyto výdělky jsou ale ze zákona určeny pro oběti trestných činů.

 „Státní instituce mají možnost prodávat svůj nepotřebný majetek na našich stránkách, samotný průběh elektronické aukce je pak v jejich režii a my k tomu nemáme žádné kompetence. Jde o běžný postup,“ řekla pro iROZHLAS.cz mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Michaela Tesařová.

 Stalo se však vůbec poprvé, že by tím „nepotřebným majetkem“ byly právě bitcoiny, jak vyplývá z údajů webu nabidka.majetku.gov.cz. Stát dosud bitcoiny nabízel ve veřejné dražbě pouze skrze Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Ten za ně od roku 2021, kdy se uskutečnila první aukce, získal 171 milionů korun.

„To ale byly bitcoiny, které byly propadlé státu z trestné činnosti na základě rozhodnutí soudu,“ upřesnila Tesařová. Výtěžek z prodeje státem zkonfiskovaných bitcoinů v rámci výkonu trestu navíc jde podle zákonných pravidel na zvláštní účet, ze kterého se hradí vzniklá škoda obětem trestných činů a dalším poškozeným.

Když tak dnes už bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), který kvůli bitcoinové kauze podal demisi, hájí dar od muže odsouzeného za prodej drog tím, že by bitcoiny stejně propadly státu, pokud by se ukázalo, že jsou z trestné činnosti, tak není úplně důsledný.

Pokud by propadly, jejich zpeněžení by mělo zákonem daný účel, vláda by s těmito financemi nemohla nakládat dle vlastního záměru.

Sleva na bitcoiny

Ministerstvo darované bitcoiny nabízelo po pěti či deseti kusech od konce března do konce května. Během dvou měsíců kvůli tomu uspořádalo celkem 78 aukcí. V některých případech došlo na desítky příhozů, jindy byl prodej hotový s jediným příhozem během dvou minut. Kupec tak bitcoiny pořídil s desetiprocentní „slevou“.

 Vyvolávací cena totiž podle aukčních podmínek resortu začínala na devadesáti procentech aktuálního kurzu bitcoinu. Například při koupi na začátku dubna, kdy se cena za jeden kus pohybovala kolem 1,8 milionu korun, bylo možné oproti standardnímu nákupu ušetřit skoro 200 tisíc.

Bitcoiny navíc mezitím vyrostly, dnes se jejich hodnota pohybuje kolem 2,3 milionu korun za kus. To, že byla nabídka ministerstva výhodná, potvrdil pro Seznam Zprávy i jeden z kupců, šéf kryptoměnového fondu Sigil Pavel Stehno.

„V průměru jsme kupovali s diskontem asi 2,5 procenta. Ostatní účastníci aukce přihazovali až do slevy kolem jednoho procenta. To už pro nás nebylo tak zajímavé vzhledem k transakčním nákladům,“ uvedl.

Fond Sigil tak podle údajů z registru smluv nakoupil bitcoiny za celkem 71 milionů korun. Další pak pořídila firma podnikající v pronájmu a výstavbě nemovitostí Akcent Praha Group, a to za 35 milionů. Virtuální měnu vydražili také dva mladší muži – jeden za 450 milionů, druhý za 127 milionů. Server iROZHLAS.cz je minulý týden snažil osobně zastihnout, ale bez úspěchu.

Ministerstvo ovšem uvedlo, že prodalo bitcoiny za 957 milionů korun. Kdo tedy pořídil ty zbývající, za bezmála 300 milionů korun, není zatím z veřejně dostupných rejstříků jasné. Resort na aktuální dotazy webu iROZHLAS.cz, proč nejsou zveřejněné smlouvy se všemi kupci, jak nařizuje platná legislativa, do vydání textu neodpověděl.

X X X

 NECHCE  ODEJÍT  S  FIALOU  ANI  STANJURA

CO  ZJISTÍ  POLICIE,  NKU,  NSZ  BRADÁČOVÁ?

 Stanjura odmítl rezignaci kvůli bitcoinům, zákon prý neporušil. ‚Fontána alibismu,‘ reaguje Schillerová

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na středeční mimořádné schůzi Sněmovny ke kauze bitcoinů darovaných ministerstvu spravedlnosti odmítl, že by měl kvůli kauze rezignovat. Zdůraznil, že zákon neporušil. Uvedl, že za nakládání s měnou, kterou resortu daroval muž odsouzený za obchod s drogami a další trestné činy, bylo v kompetenci ministerstva spravedlnosti. Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová mu vzkázala, že by rezignovat měl.

 Předchozí vystupování opozičních řečníků Stanjura označil mimo jiné za šíření nenávisti a lží. O předsedovi ANO Andreji Babišovi řekl, že je šampionem v počtu prohraných soudních sporů s následnou omluvou. 

 Popsal, že podle zákona o majetku státu bylo za nakládání s darovanými bitcoiny odpovědné ministerstvo spravedlnosti, které také bylo výhradním účastníkem darovací smlouvy.

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových podle ministra nebyl příslušný s darovanou kryptoměnou hospodařit. Ale protože ministerstvo spravedlnosti nemá k dispozici virtuální peněženku pro přijetí bitcoinů, požádalo majetkový úřad o její vypůjčení. Ministerstvo spravedlnosti potom bitcoiny prodalo a jejich prodej samo zorganizovalo.

Ministr se také ohradil proti tomu, že by měl například zapojit Finanční analytický úřad. Poukázal na to, že k takovému kroku nemá ze zákona oprávnění.

Spor o FAÚ

Předsedkyně Schillerová označila Stanjurovo vystoupení za fontánu alibismu. Podle ní může FAÚ upozornit ministerstvo financí, pokud zjistí podezřelou transakci, která by mohla mít dopad na veřejné financi, reputaci státu nebo se týká jiného úřadu.

Stát v bitcoinové kauze nevyužil všechny kontroly. Působí to opravdu zvláštně, myslí si Rusnok.

Stanjuru obvinila ze lží a z toho, že rezignoval na boj se šedou ekonomikou. „Měl byste skončit neprodleně a celá tato vláda, která kryje tyto neskutečné věci,“ vzkázala ministrovi financí.

Piráti, do loňského podzimu koaliční strana, kritizují Stanjuru za jeho aktuální pozměňovací návrh, který chce osvobodit od daně příjmy z prodeje podílů ve firmách včetně prodejů kryptoměn.

Ministr zdůraznil, že toto opatření se do zákona dostalo právě na základě přání Pirátů. Postihlo by podle něj například prodeje rodinných firem. Jde naopak o podporu startupů, uvedl, Označil za úplný nesmysl, že by někdo zdaňoval peníze z nakradených peněz.

X X X

 Transakce měla být nahlášena. „Stát selhal,“ říká kryptoměnová asociace

Přijetí bitcoinového daru v hodnotě téměř jedné miliardy korun podle České kryptoměnové asociace (ČKMA) odhalilo závažné pochybení státu. Veřejné instituce podle ní ignorovaly základní pravidla, která jsou závazná pro regulované subjekty podle evropského nařízení MiCA i zákonů proti praní špinavých peněz. Chybělo ověření totožnosti dárce, analýza původu prostředků i vyhodnocení ekonomické logiky transakce.

Asociace to uvedla v reakci na případ daru bitcoinů ministerstvu spravedlnosti od odsouzeného provozovatele nelegálního online tržiště. Právě tato kauza vedla k rezignaci ministra Pavla Blažka (ODS).

Podle vyjádření ČKMA případ ukázal hlubokou institucionální nepřipravenost státu na nakládání s digitálními aktivy. „Stát dosud nevytvořil dostatečné kapacity ani metodiky, které by mu umožnily kryptoměny spravovat bezpečně a odpovědně,“ konstatuje asociace.

Podle předsedy ČKMA Františka Vinopala kauza vrhá „nespravedlivé a nepřijatelné světlo“ na celý kryptoměnový sektor, a to i na firmy, které plní přísná pravidla evropské regulace. „Stát musí začít systematicky vzdělávat své úředníky i zákonodárce v oblasti kryptoaktiv,“ uvedl. Jen tak lze podle něj předejít reputačním škodám a využít potenciál digitálních technologií.

Doporučení pro stát: chovejte se jako regulovaný subjekt

ČKMA připomněla čtyři základní kroky, které mají být standardem při přijímání kryptoměn, ať už v soukromém nebo veřejném sektoru: ověření identity (KYC), posouzení politické exponovanosti (PEP), analýza původu prostředků (AML) a vyhodnocení ekonomické logiky. V případě podezřelých okolností nebo neobvykle vysoké částky má následovat hlášení Finančně analytickému úřadu.

„Žádná seriózní kryptofirma by nepřijala vysokou částku od osoby, u níž je důvodné podezření na nelegální původ financí,“ upozornil Vinopal.

Stát by měl vytvořit bitcoinovou rezervu

Asociace navrhla také vznik státní bitcoinové rezervy – fondu, do kterého by stát shromažďoval kryptoměny získané například konfiskací nebo dědictvím. Fond by měl být pod státním dohledem a spravovaný s důrazem na transparentnost a odpovědnost.

Zároveň ČKMA nabídla státu pomoc při vzdělávání úředníků, zákonodárců i veřejnosti. Podle ní je nutné zlepšit odborné zázemí institucí formou školení, konzultací a metodické podpory.

Redakce České justice, ceskajustice.cz

X X X

JIŘÍKOVSKÝ  PRCHL  DO  ZAHRANČÍ?

ŠPATNÉ  INFORMACE

Jiřikovský měl utéct do zahraničí. Stihl předtím podat trestní oznámení kvůli úniku informací

Tomáš Jiřikovský, který věnoval bitcoiny ministerstvu spravedlnosti, podal trestní oznámení na neznámého pachatele, ve kterém viní například Národní centrálu proti organizovanému zločinu (NCOZ) či olomoucké Vrchní státní zastupitelství z úniku informací do médií. Informoval o tom server Novinky.cz, který nahlédl do trestního oznámení. Server Neovlivní dnes uvedl, že Jiřikovský odjel z Česka do zahraničí, později to potvrdily zdroje Novinek.

 Podle dokumentu se měl neznámý pachatel či pachatelé dopustit trestného činu tím, že umožnil únik informací z trestního spisu vedeného u Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) nebo Vrchního státního zastupitelství v Olomouci.

„Je zřejmé, že se konkrétní jména a konkrétní skutečnosti dostaly do médií ze strany orgánů činných v trestním řízení. Oznamovatel se důvodně domnívá, že takto konkrétní informace mají k dispozici pouze osoby z NCOZ nebo z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci,“ stojí v textu oznámení.

Jiřikovskému, dříve odsouzenému například za drogové delikty, vadí, že se v médiích objevují informace o tom, že vlastní větší množství kryptoměn. Uvádí příklady únosů majitelů kryptoměn a tvrdí, že zveřejněním jeho identity se stal potenciální obětí násilného útoku.

„Únik informací z neveřejné části policejního spisu a jejich následné zveřejnění médii je proto krajně nezodpovědné a může mít pro osobu oznamovatele katastrofální důsledky. Oznamovatel a jeho blízcí jsou tak vystaveni nepředstavitelnému riziku únosu, vydírání, fyzického napadení a v nejhorším případě i ohrožení života,“ píše se v oznámení.

Trestní oznámení bylo podle serveru doručeno na Nejvyšší státní zastupitelství a Generální inspekci bezpečnostních sborů.

Otázka ochranky

Ministerstvo vnitra neuvedlo, zda má Jiřikovský přidělenou ochranku. „Obecně platí, že policie to, zda někomu přidělila nebo nepřidělila ochranu, z bezpečnostních důvodů nekomentuje. V konkrétních případech dělá takové úkony, které jsou potřebné,“ uvedl ředitel odboru komunikace ministerstva vnitra Miroslav Jašurek.

 Neovlivní.cz a Novinky.cz tvrdí, že Jiřikovský policejní ochranu nikdy neměl. Momentálně je podle nich v cizině. Policie Jiřikovskému ve vycestování nijak nebránila. Neměla k tomu důvod, protože nebyl z ničeho obviněný.

Krajský soud v Brně Tomáši Jiřikovskému v roce 2019 uložil devítiletý trest vězení za drogové delikty, zpronevěru a nedovolené ozbrojování. Trestná činnost souvisela s internetovým tržištěm Sheep Marketplace, kde se platilo v kryptoměně.

Po propuštění z vězení žádal Jiřikovský navrácení zabavené elektroniky včetně elektronické peněženky s bitcoiny a část jejího obsahu daroval ministerstvu spravedlnosti. Koncem května tuto informaci uvedl i ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) s tím, že ministerstvo dražbou bitcoinů utržilo skoro miliardu korun.

Zůstává nejasné, kolika bitcoiny Jiřikovský disponoval či disponuje a co se s nimi dělo dále. Blažek kvůli pochybnostem o daru čelil kritice a rezignoval.

O dění kolem Jiřikovského se zajímá policie. Už v polovině dubna si podle InfoSoudu Jiřikovského spis převzala od krajského soudu Národní centrála proti organizovanému zločinu.

X X X

 FIALA  A  KAMPELIČKA,  ŽALUJÍ  FIALU

 ‚Toxická‘ záložna, kde měl premiér Fiala uložené peníze, žaluje centrální banku. Chce zpátky licenci

Podnikatelská družstevní záložna podala žalobu na Českou národní banku. Usiluje zpátky o licenci, kterou jí centrální banka sebrala kvůli neprůhledné správě peněz. Pro iROZHLAS.cz to potvrdila mluvčí Městského soudu v Praze, jenž se bude sporem zabývat. Záložna vstoupila do širšího povědomí veřejnosti tím, že tam měl uložené peníze předseda vlády Petra Fiala (ODS). Premiér svůj vklad neuvedl do majetkového přiznání.

 ‚Toxická‘ záložna, kde měl premiér Fiala uložené peníze, žaluje centrální banku. Chce zpátky licenci

„Bohužel jsem si neuvědomil, že účet v družstevní záložně znamená podíl, i když jen v symbolické hodnotě. Já to bral jako běžný bankovní účet. Moje chyba, mrzí mě to,“ reagoval loni 22. ledna premiér Fiala, když Seznam Zprávy upozornily, že podíl 950 tisíc korun nezanesl do majetkového přiznání. Peníze tam měl uložené v letech 2015 až 2020.

ČNB zahájila řízení s Podnikatelskou družstevní záložnou. Nesmí přijímat vklady a dávat úvěry

 Média později přinesla několik zjištění, jak záložna neprůhledně zachází s penězi. A že za klienty měla i jiné prominentní postavy, jako byl třeba někdejší šéf poslanců ODS Petr Tluchoř, za korupci odsouzený bývalý náměstek ministra zemědělství Roman Boček (dříve ODS) nebo premiérův poradce, kardiochirurg Ivan Netuka.

Záložna kvůli nedodržení standardů proti praní špinavých peněz a dalších pravidel dostala od České národní banky v říjnu 2022 pokutu 200 tisíc korun. Protože kampelička nedostatky neodstranila, centrální banka proti ní zasáhla naplno. Letos v lednu jí sebrala licenci. Jenže jak zjistil iROZHLAS.cz, záložna chce oprávnění k podnikání zpátky.

Záložna argumenty tají

„V této věci je žalovanou Česká národní banka. Napadeným rozhodnutím žalovaná potvrdila prvostupňové rozhodnutí o odnětí povolení působit jako družstevní záložna,“ sdělila  zastupující mluvčí Městského soudu v Praze Kateřina Eliášová, proti čemu záložna brojí. Po zásahu centrální banky je záložna od 14. ledna v likvidaci.

Server iROZHLAS.cz se snažil zjistit, s jakými argumenty jde kampelička do sporu. Záložna si však svou taktiku nechala pro sebe. „Omlouváme se za lakonickou odpověď, ale s ohledem na to, že jde o běžící spor, detaily k němu nyní poskytovat nebudeme,“ odepsala za kampeličku Hana Kosová.

Obdobně na dotaz reagovala Česká národní banka. S veřejností nechce sdílet stanoviska, která jsou určená soudu. „Můžeme tak pouze potvrdit, že žaloba ke správnímu soudu byla v této věci podána a soud o ní dosud nerozhodl,“ uvedl pro iROZHLAS.cz ředitel komunikace centrální banky Jakub Holas.

Soudce Slavomír Novák začne žalobu Podnikatelské družstevní záložny projednávat příští týden ve středu. Spis podrobně zná, žalobu dostal na stůl už v první půli března. Od té doby vyzval obě strany k vyjádření ke sporu a poskytnutí listin a dalších dokladů, jež mají sloužit jejich verzi příběhu.

668 milionů v hotovosti

Ačkoliv první postih pro záložnu ze strany centrální banky přišel až v září 2022, selhání kampeličky se vztahuje k době, kdy tam měl premiér Fiala uložené peníze. „Ke dni 5. 6. 2020 nedisponovala řídicím a kontrolním systémem, který by byl účinný, ucelený a přiměřený charakteru, rozsahu a složitosti rizik spojených s modelem podnikání a činností,“ napsala centrální banka. Premiérův vklad trval do listopadu 2020.

 Když klíčová finanční instituce v zemi letos v lednu zakázala činnost kampeličce úplně, odůvodnila to několika zjištěními. Záložna podle nich trpěla vysoce závažnými nedostatky v oblasti prevence legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, v řízení úvěrového rizika či při nakládání s hotovostí.

Jeden příklad za všechny: v rozhodném období klienti záložny provedli výběr hotovosti v celkové hodnotě 668 milionů korun. Záložna opakovaně nezjišťovala, jaký původ vkládaná hotovost má či jaký je účel jejího výběru. Jde přitom o základní předpoklad, aby se zabránilo možnému praní špinavých peněz.

„Hotovostní operace jsou přitom i z pohledu trestního práva a finančního systému prvkem, který nezřídka slouží k zastření původu finančních prostředků – v této souvislosti lze odkázat (…) i na ustálenou judikaturu z oblasti trestního práva týkající se trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti,“ uvedla k tomu Česká národní banka.

Fiala vyvázl bez pokuty

Pokladníkem záložny býval Kamil Bahbouh. Podnikatel se pohybuje na trhu s uměním, s bratrem založil psychologickou poradnu či před více než 20 lety oznámil zájem koupit většinu stavební firmy Metrostav. Současně ale dlužil státu na daních 50 milionů korun, jak upozornil server Neovlivní, či měl podíl ve firmě spojené s činností rozvědky.

 Premiér Petr Fiala vysvětlil vklad do problematické záložny tím, že mu jeden z jeho poradců, Miloš Růžička, dřívější spolumajitel vlivné marketingové agentury Bison & Rose, doporučil diverzifikovat zdroje, tedy rozdělit úspory mezi více finančních ústavů. V záložně mu přitom peníze ležely, aniž by se zhodnotily.

Za normálních okolností by Fialovi za neuvedení vkladu do majetkového přiznání hrozila pokuta až 50 tisíc korun. Protože ale média na to upozornila více než tři roky po vybrání peněz, vyvázl bez sankce. „Z konzultace s experty vyplynulo, že moje opomenutí je možná již promlčené,“ uvedl premiér s tím, že 50 tisíc pošle na charitu.

X X X

 FIALA  SOUDIT  SE  SOUDCI

 Vláda jde do střetu se soudci. Bude bránit zmrazení jejich platů u Ústavního soudu

Vláda se zapojí jako vedlejší účastník do řízení před Ústavním soudem, které zkoumá ústavnost zmrazení platů soudců a státních zástupců pro rok 2024. Kabinet na posledním jednání rozhodl, že navrhne zamítnutí podnětu, který přišel z Okresního soudu v Děčíně. Právě tento soud zpochybnil zákonnost pevně stanovené platové základny.

Návrh iniciovala děčínská soudkyně Andrea Pěničková. Reagovala na žalobu jednoho ze svých kolegů, který upozornil, že zásahy do platů soudců mají být výjimečné, dočasné a rovné. V tomto případě podle něj vláda porušila všechna pravidla.

Ústavní soud návrh označil jako první doručený v této věci a přidělil ho soudkyni Lucii Dolanské Bányaiové. O návrhu bude rozhodovat plénum složené ze všech 15 ústavních soudců.

Vláda: Šlo o nutné úspory

Zákon stanovil letošní platovou základnu soudců na 121 685 korun. Podle standardního výpočtu by však základna přesáhla 130 tisíc. Kabinet krok hájí jako nutné rozpočtové opatření. Stejný přístup zvolil i vůči státním zástupcům.

Ministerstvo spravedlnosti odhaduje, že pokud Ústavní soud označí zmrazení za protiústavní, stát doplatí až 817,4 milionu korun – z toho 620,3 milionu soudcům a 197,1 milionu státním zástupcům. Tyto údaje obsahuje vládní dokument z dubna.

 Vedle řízení před Ústavním soudem roste počet civilních žalob soudců. Městský soud v Brně aktuálně eviduje 16 případů. Podle mluvčí Petry Láníčkové zatím u žádného neproběhlo jednání. Žaloby se týkají rozdílu mezi skutečně vyplaceným platem a částkou podle zákonného výpočtu.

Ústavní problém se vrací

„Neshledali jsme důvod, proč by se měla věc projednávat mimo pořadí,“ řekl předseda ÚS Josef Baxa pro Českou televizi. Průměrná délka řízení v plénu činí devět až deset měsíců.

Návrh děčínského soudu připomíná, že Ústavní soud už v minulosti podobné zmrazení odmítl. Skutečnost, že zákonodárci schválili obdobné ustanovení krátce po tomto rozhodnutí, podle návrhu zpochybňuje respekt Parlamentu k nálezům ÚS.

Podle zákona se plat soudce odvíjí od koeficientu a základny ve výši trojnásobku průměrné mzdy. V roce 2023 činila základna 113 775 korun. Letos ji vláda přes vysokou inflaci zvýšila jen mírně.

Eva Paseková, ceskajustice.cz

 X X X

 POSLANCI  FIALOVI:  NEVADÍ  BRÁT  MILIONY,  MILIARDY  OD  ZLOČINCE?

ANO se ptalo, zda je etické vzít dar od zločince. Vyvolá hlasování proti vládě

 „Naprosto chápu, že chcete znát odpovědi na své otázky,“ řekl premiér Petr Fiala na mimořádné schůzi k bitcoinové kauze, kterou si vynutilo ANO. Na otázky poslanců ANO pak už ale nereagoval. „Pane premiére, považujete za etické, že státní instituce přijala dar od osoby s rozsudkem za závažnou hospodářskou kriminalitu?“ ptal se třeba Drahoslav Ryba. ANO vyvolá hlasování o nedůvěře vládě.

„Byl jste o daru včas informován? Pokud ne, kdo selhal v přenosu informací a jaká opatření jste přijal, aby se podobná situace již nemohla opakovat?“ ptal se poslanec ANO Ryby. Odpověď předsedy vlády ale nedostal.

Jen poslanec ODS Vít Vomáčka reagoval. „Já když jsem tady poslouchal pana kolegu Rybu, tak mi připadalo, že jsme u lidových soudů,“ řekl Vomáčka. „Schůze byla svolána, abychom se mohli ptát,“ reagoval Ryba.

V 21 hodin byla mimořádná schůze přerušena na neurčito, čímž ji koalice fakticky poslala do historie. Pirát Jakub Michálek opakovaně neúspěšně navrhoval, aby pokračovala v pátek dopoledne, ale opozice to o jeden hlas neprosadila.

Blažek přijal dar, který byl problematický, o tom není sporu, řekl premiér

Premiér předtím ve Sněmovně řekl, že pochybil jen končící ministr spravedlnosti. „Blažek udělal chybu, přijal dar, který byl problematický. O tom není sporu,“ řekl o ministrovi spravedlnosti a zdůraznil, že na rozdíl od jiných politiků rychle rezignoval.

První vystoupení ministra Blažka, který nakonec po výzvě Sněmovny na jednání dolní komory parlamentu dorazil, bylo docela krátké.

„Veškerá snaha zapojit do toho další členy vlády je zajímavá, ale je mimo realitu,“ řekl. „Mé úmysly byly čestné, ale čestnost často neznamená, že se ztotožňuje s chytrostí,“ tvrdil. Nejde podle něj o korupční, ale nešťastnou kauzu.

Nedivil by se, kdyby se příběh s bitcoiny stal námětem pro literární dílo, možná i film. A omlouval se všem přítomným za to, že je právě kvůli němu a jeho počínání mimořádná schůze.

X X X

EUROPOSLANEC  SLOVENSKA  BLAHA:

Blaha: Keď hajlujúci belgickí policajti vraždili Jozefa Chovanca, tak bola ticho, teraz chodí na Slovensko rozdávať rozumy

Ďalšia euromisia na Slovensku. Tentoraz sa síce nevyvracala na Slovensko ako tragéd Zdechovský, ale samozrejme – kopali.

Prepáčte, ale takéto misie majú asi taký význam, ako keď vám do kuchyne vletí bzdocha. Zmysel je len jeden – zasmradiť a odletieť. Ja vám to môžem povedať na rovinu, lebo v Europarlamente pôsobím. Tieto akože kontrolné misie nemajú žiadne právomoci a jediné, čo robia, je nenávistná politika.

Slovensko leží v žalúdku liberálov, lebo odmieta vojnu proti Rusku, ako aj progresívne sexuálne experimenty. A tak sem posielajú trestné výpravy. Na čelo jednej sa postavil nekonečný buran Zdechovský, a tak to aj dopadlo. Vyurážal celé Slovensko, že sme banánová republika a potom sa vrátil do Prahy, kde akurát jeho vláda prala peniaze drogovým mafiánom. Čo dodať.

V Zdechovského delegácii šíril zlobu europoslanec Wiezik a Zdechovského hecoval aj Štefanec. Celé to bola robota slovenskej opozície. Judáši. Na čelo druhých výletníkov z Europarlamentu sa postavila ďalšia liberálka z frakcie Renew, v ktorej pôsobí PS. Aká náhoda. Čo čakať od takýchto ľudí?

A viete, čo je na tom najsmutnejšie. Sophie Wilmesová, ktorá viedla druhú misiu, je bývalou belgickou premiérkou. V čase, keď stála na čele belgickej vlády, zavraždili slovenského občana Jozefa Chovanca hajlujúci belgickí policajti a prípad sa vyšetroval.

Vtedy Wilmesová ani necekla, naopak, nechala celý prípad vyhniť. A dnes chodí po Slovensku a moralizuje. Z toho sa až žalúdok obracia. Aspoň to nerobí tak primitívne ako Zdechovský, ale jej návšteva na Slovensku má hnusnú pachuť – ona je priamym politickým symbolom toho, čo spáchali Belgičania na slovenskom otcovi rodiny.

A ešte má tú drzosť sem prísť a poučovať? Ani bu, ani mu, žiadne ospravedlnenie, ziaden súcit. Len kopať do Slovenska. Mne je z toho zle. Nemá hanby, že sem prišla?Ale opakujem, obe tieto misie sú úplne smiešne a my samozrejme budeme tvrdo reagovať.

Osemdesiat percent Europarlamentu tvoria takéto obskúrne postavičky ako Zdechovský či Wilmesová. Všetko slniečkari a vojnoví štváči. Do toho tam máte také protislovenské úderky ako Hojsík či Ódor. A všetko to zlo iniciujú práve oni, PS-kári.

Ale ruku na srdce. Takéto nenávistné misie Europarlamentu sú tou najlepšou lichôtkou pre Slovensko. Ak nás títo arcislniečkari kritizujú a perzekuujú, znamená to, že robíme skvelú robotu.

Ďakujeme, kolegovia. Ani neviete, ako sa na vás na Slovensku dobre zabávame.

Ľuboš Blaha, europoslanec SR

X X X

UKRAJINCI  NECHTĚJÍ  BOJOVAT,  UKRAJINA  KAPITULACI,  JAKO  NĚMECK Stomatová: Ukrajinci se bojí náboru, nevycházejí z domu. Pro všechny to bude po válce těžké

„Už si nepamatuji, jaká jsem byla před válkou,“ říká novinářka a válečná zpravodajka České televize Darja Stomatová, která s kameramanem Jánem Schürgerem přináší zprávy z válečné Ukrajiny. „Měla jsem chuť se do války už nevrátit, ale cítím, že když už jsem to začala, tak bych to měla dokončit. A bylo by mi to líto, kdybych skončila,“ přiznává v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.

Rozhovor s válečnou zpravodajkou Darjou Stomatovou

„Celý můj život se otočil naruby a je teď rozdělený na půl roku v Česku, půl roku na Ukrajině. Jsou to takové banální věci. Člověk si uvědomí, že musí stihnout všechny praktické věci v Česku, protože zbytek jeho života je úplně jinde,“ popisuje svůj aktuální režim, kdy každý měsíc střídá pobyt v míru a ve válce.

Na Ukrajinu se nejvíce pohybuje na východě země, kde se válka odehrává. Často se ale přemisťuje s kameramanem Schürgerem mezi různými lokalitami.

Kromě válečného zpravodajství zprostředkovávají příběhy lidí z postižených míst, věnují se i politickým otázkám nebo společenským tématům. Při posledním pobytu například natáčeli výměnu zajatců.

Oliva na podpatcích

Za tři válečné roky se situace proměnila. Vytříbila se pomoc, na Ukrajině zůstalo jen pevné jádro dobrovolníků, zvedla se společenská únava a zvýšilo nebezpečí novinářské práce.

„Na začátku měli Ukrajinci pocit, že získají zpátky své území i Krym. Když ale bylo vidět, že vojensky toho nebudou schopni, tak je to dnes o pocitu, ať už to skončí, i kdyby v současných hranicích,“ popisuje.

Postupně oslabuje odhodlání Ukrajinců a ozbrojené složky se stále častěji potýkají s dezercí či odmítáním vstupu do armády. V reakci na to začaly fungovat hlídky Teritoriálního centra rekrutace a sociální podpory (TCK), které kontrolují pohyb civilistů a bojeschopné muže odvádějí bez náboru.

„Nemyslím, že bych viděla, že někoho násilím sebrali do auta, ale hlídky jsme viděli. Lidé nám vyprávěli, že v Charkově přerušovaly cesty a hlídaly každé auto. Strach tam je,“ popisuje Stomatová.

„Spousta mužů kvůli tomu nepracuje, bojí se jezdit vlastním autem a hlídají si na telegramových účtech, kde ti TCK zrovna stojí. Mají pro ně kódové označení oliva a pro ženy oliva na podpatcích.“

Lidé, kteří neví

Strach mají i lidé, kteří zůstávají doma a čekají na své příbuzné, kteří bojují na frontě. Stomatová připomíná příběh muže, který cestoval po celé zemi a hledal svého syna. Natáčeli s ním půl roku a neměl šťastný konec, syn nakonec na frontě zemřel.

„Pocit otce, který neví, je asi to nejhorší, co může být. A takových lidí, kteří neví, jsme potkali strašně moc,“ říká.

„Na výměně zajatců jsme natáčeli s babičkou a ta se rozplakala, že neví, kde je její vnuk. Říkala nám, že přece nemůže její vnuk, kterému je dvacet let, zemřít dřív než ona, které je sedmdesát. Že tak to být nemá.“

I z toho důvodu si dnes většina ukrajinské společnosti přeje konec války i za cenu územních ztrát. Jenže náročné to bude i poválce, země je zničená a společnost prošla obrovským traumatem.

„Největší výzva bude rekonstrukce. Vrátit se do normálního života, vzpomenout si, jaké to je žít bez války. Známe to i my, když se vracíme do Česka – každý divný zvuk vám vrátí vzpomínky,“ uzavírá Stomatová.

„Bude to hodně o pomoci terapeutů, psychologů a psychiatrů. Bude to obrovská výzva pro stát i pro každého jednotlivce, který žije na Ukrajině.“

X X X

 Sebevražedná mise. Nový prezident Koreje čelí rozpolcené zemi i hrozbě sílícího Kima

 Po půlroce nebývalého chaosu má Jižní Korea konečně novou hlavu státu. Levicovému liberálovi I Če-mjongovi ale není co závidět – jeho mise se mnohým jeví jako vpravdě sebevražedná. Bude se muset pokusit stmelit totálně rozdělenou domácí společnost a čelit severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi, který se nyní díky mesalianci s Ruskem cítí silnější než kdy dřív.

O mimořádně vyhrocené situaci v zemi nejlépe vypovídá pozoruhodná epizoda z předvolební kampaně. I Če-mjong ji celou absolvoval v neprůstřelné vestě, k davům svých stoupenců často hovořil zpoza neprůstřelného skla. I z těchto detailů je patrné, že Jižní Korea v poslední době není sama sebou. Stále se zotavuje z krize vyvolané předchozím prezidentem Jun Sok-jolem, který se loni v prosinci pokusil zorganizovat vojenský převrat.

I Če-mjong čelí několika kauzám. Loni dostal roční podmíněný trest vězení s dvouletým odkladem kvůli tomu, že při prezidentské kandidatuře v roce 2021 uvedl v rozhovoru s médii nepravdivé informace.

 X X X

 V Polsku určili Den obětí genocidy na Volyni

Polský Sejm včera jednomyslně rozhodl o zavedení 11. července Dnem památky Poláků – obětí genocidy spáchané OUN-UPA na východních územích Druhé polské republiky. Nový státní svátek má být poctou zavražděným a jejich rodinám.

Sejm ve středu schválil zákon, kterým se 11. červenec zavádí jako Den památky Poláků – obětí genocidy spáchané Organizací ukrajinských nacionalistů a Ukrajinskou povstaleckou armádou (OUN-UPA ) ve východním pohraničí II.  polské republiky. Nový svátek má být vyjádřením pocty tisícům Poláků zavražděných ukrajinskými nacionalisty v letech 1939–1946.

Zákon uvádí, že vrchol zločinu nastal v červenci 1943 a den 11. července, kdy došlo k masovým vraždám polského obyvatelstva ve zhruba stovce měst, byl považován za symbolický. Umučení z důvodu příslušnosti k polskému národu si zaslouží být připomínáno formou dne, ve který polský stát každoročně  vzdává  hold obětem,  zdůrazňuje se v textu zákona.

Poslanec Marcin Warchoł   označil rozhodnutí Sejmu za důležitý krok k plnému uctění památky obětí volyňského masakru. „Oběti volají po vzpomínce, ne po pomstě, a tyto neoznačené hroby na Volyni ve východním Malopolsku jsou místy vzpomínky, místy, která jsou výčitkami svědomí tváří v tvář této hrozné katastrofě, která se tehdy stala,“ řekl.

Přijatý zákon připomněl, že v důsledku činů ukrajinských nacionalistů bylo zavražděno přes sto tisíc Poláků a statisíce lidí byly nuceny opustit své domovy. Vzpomínka na tyto události má být trvale zapsána do kalendáře národní paměti.

Připomeňme ovšem, že na dnešní Ukrajině jsou příslušníci OUN-UPA považováni za hrdinné bojovníky za svobodu, jejich zločiny jsou popírány nebo bagatelizovány. Po zemi již vyrostly desítky soch válečného zločince Stepana Bandery. Ukrajinské úřady brání exhumaci obětí masakru a jejich řádnému pohřbení. Jana Putzlacher, server vasevec.cz

 X X X

 Nejlépe opravené památky získaly ocenění Plzeňského kraje

U příležitosti Dne památek hostila Semlerova rezidence v Plzni slavnostní akt vyhlášení soutěže Památka Plzeňského kraje 2024. Unikátní ocenění z rukou radního Libora Picky a ředitelky KÚPK Štěpánky Szabó převzali ti vlastníci památek, kteří v uplynulém roce dokončili jejich obnovu a uspěli u odborné poroty na základě nominace obcí s rozšířenou působností a Národního památkového ústavu.

Soutěž „Památka Plzeňského kraje“ vyhlašuje Plzeňský kraj za účelem ocenění nejlepší realizace obnovy nemovité kulturní památky, v roce 2024 byl vyhlášen sedmý ročník soutěže. Soutěží se ve dvou kategoriích – Sochy a drobná architektura a Stavby. Nejlépe opravené památky mohla vybírat i veřejnost prostřednictvím hlasování na webovém portálu soutěže. Hlasování probíhalo od 2. 12. 2024 do 28. 02. 2025 a celkem bylo na podporu soutěžních památek zasláno 2230 platných hlasů.

„Vyhlášením již sedmého ročníku soutěže Památka Plzeňského kraje bychom rádi ocenili ty, kteří přijali nelehký úkol starat se o zachování a ochranu cenných kulturních památek v našem kraji. Proto nejen udělené ceny, ale i velký dík patří jednotlivým vlastníkům, projektantům, zhotovitelům i restaurátorům, kteří svou prací dokázali zachránit cenné historické objekty a sochařská díla a umožnili tak jejich důstojnou prezentaci nejen všem obyvatelům našeho kraje, ale i ostatním návštěvníkům, kteří do Plzeňského kraje zavítají,“ říká radní pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu Libor Picka a dodává: „Úcta k dílu našich předků a stavitelů historických památek je důležitá pro to, aby jejich odkaz zůstal uchován pro naši generaci i pro ty budoucí.“

Hlavní ceny „Památka Plzeňského kraje“ vybrala na základě bodování pětičlenná odborná komise. Nominace nejlépe opravených památek do soutěže zasílaly obecní úřady obcí s rozšířenou působností a Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Plzni. Nominováno bylo celkem 18 nemovitých kulturních památek, jejichž obnova, nebo její významná část byla dokončena v roce 2024. V kategorii „Sochy a drobná architektura“ bylo nominováno 9 památek a v kategorii „Stavby“ komise vybírala z 9 kulturních památek“.

Hlavní cenu „Památka Plzeňského kraje“ 2024 v kategorii pro stavby získala Římskokatolická farnost Kralovice za dokončení obnovy a restaurování vnějšího pláště kostela sv. Petra a Pavla v Kralovicích. Závěrečnou etapou obnovy kostela byla završena několikaletá snaha farnosti o postupnou obnovu vnějšího pláště, byly restaurovány výplně oken lodi kostela a režné cihlové zdivo včetně spárování, došlo také k obnově fasádních omítek s bohatou sgrafitovou výzdobou a četnými štukatérskými prvky.

Druhým místem odborná komise ocenila Město Bělá nad Radbuzou za celkovou obnovu objektu bývalé tvrze. Na objektu tvrze, který byl po požáru v roce 2014 v havarijním stavu a na hraně životnosti a byl dokonce zařazen i do seznamu ohrožených kulturních památek, byla provedena kompletní rekonstrukce exteriéru i obnova interiéru, jež zachránily unikátní objekt snad již středověkého původu, s pozdně renesanční a barokní přestavbou, někdejší sídlo panských úředníků.

Třetí místo v kategorii „Stavby“ od odborné komise získal zámek Čečovice patřící Českému svazu ochránců památek, z.s. – 2. základní organizaci Klubu Ladislava Lábka v Plzni, jenž o zámek již řadu let příkladně pečuje a usiluje o jeho záchranu a celkovou obnovu. V roce 2024 byla dokončena obnova 1. místnosti 2. nadzemního podlaží v severovýchodním nároží východního křídla zámku.

Hlavní cenu „Památka Plzeňského kraje“ 2024 v kategorii pro sochy a drobnou architekturu získala Galerie Klatovy / Klenová, příspěvková organizace, za restaurování souboru šesti barokních soch umístěných na nádvoří hradu Klenová. Pozdně barokní pískovcové sochy – sv. Josef s Ježíškem, sv. Karel Boromejský, sv. Jan Nepomucký, sv. Walburga, sv. Anna a Panna Marie Immaculata jsou datovány do roku 1764, autorem je František Ringelhahn. Sochy byly kompletně zrestaurovány, včetně doplnění chybějících částí a atributů.

Na druhém místě se v hodnocení odborné komise umístilo restaurování čtveřice soch z tzv. Vysoké cesty v Manětíně, které patří Městu Manětín. Sochy Archanděla Michaela, Anděla Strážce, sv. Ludmily a sv. Jana Nepomuckého patří do mimořádně významného souboru sochařských děl tzv. Vysoké cesty v Manětíně z let 1728–1734 a jsou dílem významného barokního sochaře Josefa Herschera. Na sochách byl proveden rozsáhlý restaurátorský zásah zahrnující mimo jiné i doplnění poškozených částí a restaurování podstavců s nápisy. 

Třetí místo u odborné komise pak v kategorii pro sochy a drobnou architekturu získal pan Vladimír Lobkowicz, který je vlastníkem zrestaurované sochy sv. Isidora Madridského ze souboru čtyř barokních soch v areálu kostela Narození Panny Marie v Plzni – Křimicích. Barokní socha, jejíž autorství je na základě literatury připisováno dílně významného sochaře Lazara Widemanna, byla v havarijním stavu, s chybějícími částmi a poškozeným pískovcovým povrchem. Celková náročná obnova umožní její zachování a zpětné osazení v exteriéru.

Oceněny byly i památky, jejich obnova získala nejvíce hlasů při veřejném internetovém hlasování. Ceny veřejnosti si s počtem 466 hlasů odnesly Vojenské lesy a statky ČR, s.p., které jsou vlastníkem areálu loveckého zámečku Tři Trubky ve Strašicích, jehož celková obnova a zřízení Návštěvnického střediska Dům přírody Brd daly vzniknout novému zajímavému turistickému cíli. Cenu veřejnosti ve druhé kategorii získala Obec Holoubkov, které patří unikátní litinová socha granátníka. Celkové restaurování sochy a zhotovení jejího nového žulového podstavce získalo celkem 351 hlasů.

 X X X

 Sanitka z kraje pomůže u albánských hranic s Řeckem Sanitka z kraje pomůže u albánských hranic s Řeckem  Sanitka z kraje pomůže u albánských hranic s Řeckem

Jih Albánie se stává destinací, do které přijíždí stále více turistů, a to včetně těch českých. Nicméně tomu bohužel neodpovídá například kvalita a dostupnost zdravotní péče. Proto se Pardubický kraj rozhodl darovat do municipality Konispol, která přímo sousedí s Řeckem, vyřazený sanitní vůz ze zdravotnické záchranné služby. Další rozvojová pomoc by se mohla týkat například vybavenosti místních hasičů, jelikož oblast se v letních měsících potýká s častými požáry.

„V rámci pravidelné obnovy vozového parku naší zdravotnické služby jsme vybrali tři vozidla, která jsou určena pro pomoc do zahraničí, z toho dvě do Albánie. Ta se stává cílem stále většího množství turistů, a to včetně těch českých, ať už se jedná o organizované zájezdy nebo individuální turistiku. Municipalita Konispol je nejjižnější albánskou municipalitou na hranici s Řeckem a potýká se se špatnou dostupností rychlé zdravotnické pomoci do Sarandy, kde se nachází nejbližší větší nemocnice. V případě poskytování rychlé pomoci je nutné volat záchrannou službu právě z tohoto 40 minut vzdáleného města a následně pacienta odvážet zpět. Tím, že bude naše sanitka připravená přímo v Konispolu, se zkrátí převoz pacienta na polovinu. V případech, kdy jde skutečně o minuty, může být tato pomoc klíčová pro záchranu lidského života. V našem případě se jedná o vozidlo, které bylo pro naše potřeby nahrazeno novým, nicméně v Albánii může sloužit ještě několik let,“ řekl hejtman Martin Netolický. „Obdobně, jako jsme v 90. letech přijímali pomoc ze západní Evropy my, tak nyní bychom měli pomáhat tam, kde je to potřeba, a to obzvláště když může být tato pomoc využita také našimi turisty. S vedením Konispolu budeme identifikovat další možnosti spolupráce, a to nejen té čistě humanitární, ale také například v oblasti zemědělství, požární ochrany či školství,“ uvedl hejtman Netolický.

 Mgr. Dominik Barták

 X X X

 Kraj leští své rodinné stříbro – pomáhá se zrodem SmetaNOVÉHO sálu v Litomyšli

 Jedinečnost Národního festivalu Smetanova Litomyšl spočívá v jeho konání na zámku Litomyšl, památce zapsané na Seznamu kulturního dědictví UNESCO. Hlavní koncertní prostor, zámecké nádvoří, chránila od roku 1996 před nepřízní počasí dočasná konstrukce, která měla už své nejlepší dny za sebou. S novým projektem pomáhá i Pardubický kraj, o druhé dotaci budou jednat zastupitelé.

 „Architekt Josef Pleskot pojal projekt komplexně, aby současně vznikl koncertní a divadelní sál s pohodlným hledištěm, praktickým jevištěm a s divadelní technikou, umožňující vznik kreativních inscenací. Takzvaný SmetaNOVÝ sál vzniká v úzké spolupráci s Národním památkovým ústavem a bude tak reprezentativním místem, kde kvalitní umění citlivě oživí vzácnou památku. Po skončení festivalu se vše citlivě demontuje a uloží na další rok,“ sdělil radní pro kulturu Pardubického kraje Roman Línek.

Samonosná konstrukce SmetaNOVÉHO sálu nezasahuje do památkově chráněného objektu zámku, jeviště i hlediště jsou kvalitně zastřešené, takže do nich neprší a nefouká, ze všech míst je lépe vidět a slyšet. Navržené řešení je architektonicky dokonale sladěné s prostorem II. zámeckého nádvoří.

 Elevace hlediště i natočení jednotlivých řad sedadel vytvářejí nový komfort pro posluchače a pocit většího propojení jeviště a hlediště. Nová místa pro diváky vznikla i na ochozech II. zámeckého nádvoří.

 „Pardubický kraj se zapojil už do první etapy částkou pět milionů korun. Organizátoři zajistili projekt a spustili fundraisingovou kampaň. Nechali vybudovat železobetonovou platformu, která byla základem pro sestavení montované konstrukce portálu s pevnou a výsuvnou střechou,“ uvedl hejtman Martin Netolický s tím, že na červnovém zastupitelstvu rada předkládá návrh na dotaci dalších pěti milionů korun pro druhou etapu. Stejnou částkou se na základě jednání s krajem zavázalo stavbu podpořit i město Litomyšl.

  „Vlastní konstrukce se už nyní testuje a připravuje se na zahájení letošního ročníku festivalu. Je opatřena střešní plachtou a odvedením dešťové vody. Doplňuje ji jevištní technika a sál dozdobí látkové výkryty a scénografické prvky. Věřím, že velké úsilí všech, kteří se na projektu podílejí, se už brzo zúročí, a my budeme opět hrdí na toto rodinné stříbro Pardubického kraje,“ dodal Línek.

 PhDr. Zuzana Nováková