Ruský prezident Vladimir Putin dospěl závěru, že eskalace vojenských útoků je nejlepším způsobem, jak donutit Ukrajinu k jednání za podmínek Moskvy. Ve své analýze to píše agentura Bloomberg. Lidé blízcí Kremlu agentuře sdělili, že Putin je přesvědčen, že americký prezident Donald Trump neudělá mnoho pro posílení obrany Kyjeva, a zdrženlivý postoj Washingtonu vnímá jako povzbuzení k tvrdšímu postupu.

 Od srpnového jednání Putina a Trumpa v Anchorage na Aljašce zesílily ruské útoky na vojenské i civilní cíle, zejména proti energetické síti Kyjeva a další infrastruktuře. Jen v září Rusko podle ukrajinských údajů útočilo 3500 drony, téměř 190 raketami a více než 2500 bombami. Intenzita náletů se zvýšila o zhruba 46 procent oproti období před jednáním.

 Putin podle zdrojů Bloombergu sleduje i izraelskou ofenzivu v Gaze a je přesvědčen, že její tvrdost, kterou USA a evropské státy do značné míry tolerují, podkopává kritiku vůči Rusku.

Ruská hlava státu usiluje o dílčí vítězství do zimy, a když se jí nedaří na bojišti, obrací se podle Bloombergu k jadernému vydírání a psychologickému tlaku včetně masivního bombardování.

Trumpova zdrženlivost

Trump sice vyjádřil frustraci nad postupem Moskvy a naznačil možnost tvrdších sankcí, současně ale požaduje, aby se nejprve více angažovali evropští spojenci Ukrajiny, připomněl Bloomberg. Volal například po tom, aby země G7 a Evropské unie uvalily sekundární cla na Čínu a Indii za nákupy ruského plynu.

„Pro Putina je důležité ukázat Trumpovi a Evropanům, že si stále může dovolit eskalovat situaci,“ řekla analytička Vita Spivaková z londýnské poradenské společnosti Gatehouse Advisory Partners. „Putin se snaží zvýšit svůj vliv pro další kolo jednání o Ukrajině, ať už k němu dojde kdykoliv,“ dodala.

 V Anchorage šéf Kremlu nabídl příměří výměnou za zbývající území ve Chersonské a Záporožské oblasti, které se Rusku nedaří celé dobýt. Zároveň požadoval omezení ukrajinské armády a zřeknutí se členství v NATO. Ukrajina podmínky odmítla, což Putin používá jako zdůvodnění pro další útoky, upozorňuje Bloomberg.

Navzdory masivním vzdušným úderům se ruský pozemní postup zpomalil a Kyjevu se dokonce podařilo získat zpět část území v Doněcké oblasti.

 „Ruská ofenziva v létě 2025 selhala ve snaze získat kontrolu nad kterýmkoliv určeným městem na východě Ukrajiny,“ uvedl analytik Bloomberg Economics Alex Kokcharov. Ukrajinská armáda mezitím zesílila útoky drony na ruskou ropnou infrastrukturu, včetně terminálů v Baltském moři.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu uvedl, že od USA očekává uvalení silných sankcí na Rusko.

Evropská komise v pátek představila nový, devatenáctý sankční balík proti Rusku. Zavádí v něm sankce na dalších 118 lodí z takzvané ruské stínové flotily a zákaz transakcí pro další banky v Rusku i třetích zemích.

X X X

 Kanada, Austrálie a Velká Británie uznaly oficiálně Stát Palestinu

 Austrálie, Británie a Kanada formálně uznaly Stát Palestinu, na síti X to oznámili premiéři této trojice zemí. V prohlášeních premiéři Británie, Kanady a Austrálie Keir Starmer, Mark Carney a Anthony Albanese zdůrazňují, že teroristické hnutí Hamás nesmí v budoucí správě Palestiny hrát žádnou roli.

Šéfka palestinské diplomacie mezitím uvedla, že uznání Palestiny dalšími státy zachovává možnost dvoustátního řešení a Palestinu přibližuje nezávislosti.

„Aby byla oživena naděje na mír pro Palestince i Izraelce a dvoustátní řešení, Spojené království dnes formálně uznává Stát Palestinu,“ uvedl v neděli britský premiér Keir Starmer v prohlášení, které zveřejnil na síti X.

 Kanada jako první z velkých západních ekonomik ze skupiny G7 v neděli rovněž rozhodla o uznání Státu Palestina, chvíli před Starmerem to oznámil premiér Mark Carney.

Australský premiér Anthony Albanese uvedl, že Austrálie uznává legitimní a dlouhodobé aspirace palestinského lidu na vlastní stát. Společné prohlášení všech tří lídrů premiéři zveřejnili na sociální síti X.

Spojené království nyní formálně uznává Stát Palestina navzdory hlasitému odporu ze strany USA a Izraele. Starmerovo oznámení následuje po oznámeních Kanady a Austrálie, což se jeví jako koordinovaná iniciativa zemí Commonwealthu.

 Není to odměna pro Hamás, řekl Starmer

„Tváří v tvář rostoucí hrůze na Blízkém východě jednáme tak, abychom udrželi při životě možnost míru a dvoustátního řešení. To znamená bezpečný Izrael vedle životaschopného palestinského státu – v současné době nemáme ani jedno,“ říká Starmer na začátku videa zveřejněného krátce před zasedání Valného shromáždění OSN, která se bude konat příští týden v New Yorku.

Starmer ve videoprohlášení také uvedl, že v nadcházejících týdnech Británie uvalí sankce na další představitele palestinského hnutí Hamás, které označil za brutální teroristickou organizaci.

 „Naše výzva k opravdovému dvoustátnímu řešení je přesným opakem jejich nenávistné vize,“ řekl v neděli na adresu Hamásu britský premiér. Zároveň upozornil, že toto řešení není odměnou pro Hamás, podle Starmera totiž znamená, že Hamás nemůže mít žádnou budoucnost, žádnou roli ve vládě i v oblasti bezpečnosti.

Palestinu jako stát už letos uznaly Španělsko, Irsko a Norsko. V neděli se také očekává, že Stát Palestinu oficiálně uzná Portugalsko.

Domácí reakce Česká republika nyní neplánuje uznat palestinský stát, uvedlo Ministerstvo zahraničních věcí v reakci na uznání Austrálií či Británií. Dodalo, že ČR podporuje dvoustátní řešení konfliktu.

X X X

 Britský premiér oznámí uznání Palestiny jako nezávislého státu. Navzdory Trumpovi

 Britský premiér Keir Starmer v neděli odpoledne oznámí, že Spojené království uznává Palestinu jako samostatný stát. Uvedl to místopředseda vlády a ministr spravedlnosti David Lammy. Potvrdil tak dřívější informace zpravodajského serveru veřejnoprávní stanice BBC, podle nějž jde o zásadní obrat v britské zahraniční politice.

 „Každý krok k uznání děláme proto, že si přejeme udržet naději na dvoustátní řešení,“ řekl Lammy stanici Sky News s tím, že premiér Starmer rozhodne o uznání Státu Palestina. Připustil, že uznání nevytvoří Stát Palestinu „přes noc“.

Dosavadní vlády v Londýně trvaly na tom, že uznání musí být součástí mírového procesu. Starmer už v červenci avizoval, že Londýn tento postoj změní, pokud Izrael do začátku zasedání Valného shromáždění OSN nepřistoupí na příměří v Gaze a nezaváže se k mírové smlouvě garantující cestu k dvoustátnímu řešení, tedy existenci palestinského státu vedle Izraele.

 „Od toho červencového prohlášení, zejména po útoku na Katar, je příměří v tuto chvíli v troskách a vyhlídky jsou špatné,“ uvedl v neděli Lammy s tím, že Izrael také pokračuje také v plánu na výstavbu osad na Západním břehu.

Bez podpory USA

Očekávané uznání palestinského státu ze strany Velké Británie přichází jen několik dní po státní návštěvě amerického prezidenta Donalda Trumpa, během níž vyjádřil svůj nesouhlas s tímto plánem.

„V tomto bodě se s premiérem neshoduji,“ řekl Trump.

Kritici, včetně USA a izraelské vlády, která neprojevila žádný zájem o řešení dvou států, tento plán odsoudili s tím, že odměňuje Hamás a terorismus. Kritici tvrdí, že uznání je nemorální, ale také argumentují, že se jedná o prázdné gesto, protože palestinský lid je rozdělen na dvě území – Západní břeh a Gazu – bez mezinárodně uznaného hlavního města.

Ministři podle BBC však rozhodnutí zdůvodňují také pokračující výstavbou nelegálních izraelských osad na okupovaném Západním břehu. Lammy, který je také ministrem spravedlnosti, dříve upozornil na osadnický projekt E1, který by podle kritiků definitivně zmařil šanci na životaschopný palestinský stát. Lammy míní, že uznání Palestiny je důsledkem masivního rozšiřování osad a násilí osadníků na Západním břehu.

Prezident palestinské samosprávy Mahmúd Abbás při nedávné návštěvě v Londýně krok přivítal. Šéfka konzervativců Kemi Badenochová naopak v komentáři v deníku The Telegraph napsala, že uznání v době, kdy Hamás drží rukojmí, působí jako odměna za terorismus. Rodiny unesených napsaly Starmerovi otevřený dopis, v němž ho žádají, aby rozhodnutí odložil, dokud nebude propuštěno všech zbývajících 48 zajatců.

Palestinu uznalo Španělsko či Irsko

Palestinu jako stát už letos uznaly Španělsko, Irsko a Norsko. V neděli se také očekává, že Stát Palestinu oficiálně uzná Portugalsko.

Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na útok teroristického hnutí Hamás, jež ovládá Pásmo Gazy, a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele usmrtili na 1 200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí.

Podle údajů úřadů v Gaze pod kontrolou Hamásu bylo od začátku války při izraelských operacích zabito zhruba 65 tisíc Palestinců. OSN tyto statistiky, které nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, považuje za spolehlivé a uvádí, že většinu obětí tvoří civilisté. Nezávislá vyšetřovací komise OSN pro okupovaná palestinská území tento týden vydala zprávu, podle níž Izrael v Pásmu Gazy páchá genocidu.

 X X X

 Izrael sjednocuje islámský svět. Pákistán přibral Saúdy pod svůj jaderný deštník

 Izraelský letecký úder na kancelář v katarském hlavním městě Dauhá, který měl za cíl zlikvidovat politické vedení Hamásu, spustil geopolitické zemětřesení. Představitelé muslimských států se sešli na mimořádné schůzi, jejímž výsledkem by mohla být arabská obdoba NATO. Pákistán už potvrdil, že přibral Saúdskou Arábii pod svůj jaderný deštník. Abrahámovské dohody o normalizaci vztahů s Izraelem se naopak dostávají do ohrožení.

Izraelská akce porušila suverenitu Kataru a rozbila již tak napjaté vztahy mezi Izraelem a státy Zálivu. Dauhá napjatě vyčkávalo, jak se k situaci postaví Spojené státy. Tedy nejbližší spojenec Izraele, ale zároveň strategický a energetický partner Kataru. Ačkoli Donald Trump poslal svého šéfa diplomacie Marka Rubia, aby katarskou stranu uklidnil, nakonec se postavil za Izrael.

Většina států Zálivu si vrásky z oslabeného hnutí Hamás nedělá, ale nyní vnímá izraelské vojenské akce jako největší bezpečnostní hrozbu v regionu.

 X X X

 Trump pohrozil Tálibánu kvůli letecké základně v afghánském Bagrámu. ‚Stane se něco zlého,‘ napsal

Americký prezident Donald Trump pohrozil vládě afghánského radikálního hnutí Tálibán, pokud Spojeným státům nevrátí leteckou základnu v afghánském Bagrámu. „Pokud Afghánistán nevrátí leteckou základnu Bagrám těm, kteří ji vybudovali, tedy Spojeným státům americkým, stane se něco zlého,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social.

 Co přesně Tálibánu hrozí, americká hlava státu neupřesnila. O snaze své administrativy získat leteckou základnu zpět se poprvé zmínila ve čtvrtek v Británii na tiskové konferenci po jednání s tamním premiérem Keirem Starmerem.

 Aerická armáda se ze základny stáhla v roce 2021, kdy na začátku vládnutí prezidenta Joea Bidena dokončovala odchod ze země na základě mírové smlouvy s Tálibánem, kterou ještě ve svém prvním funkčním období dojednal a nechal v katarském Dauhá podepsat právě Trump.

Zájem o základnu

Podle Trumpova dřívějšího prohlášení má Washington o základnu zájem, neboť je „jen hodinu vzdálená od místa, kde Čína vyrábí jaderné zbraně“. Trumpova slova následně podle agentur odmítl vysoký úředník ministerstva zahraničí Tálibáni Zakir Džalali.

Podle něj je přítomnost americké armády na afghánském území nepřístupná. Jednak Afghánci podle něj vždy přítomnost cizích vojsk odmítali, jednak tuto možnost vyloučila právě zmíněná smlouva z Dauhá.

Není jasné, zda Spojené státy vedou nějaká jednání s vládou Tálibánu ohledně Bagrámu. Agentura AP ale poznamenala, že Tálibán se potýká s hlubokou ekonomickou krizí, mezinárodní izolací, vnitřními rozpory a konkurenčními ozbrojenými skupinami.

 Základnu v Bagrámu vybudoval Sovětský svaz v 50. letech 20. století a při invazi do Afghánistánu jeho armádě sloužila jako hlavní základna v zemi.

Spojené státy ji získaly po svržení Tálibánu v roce 2001. Byla tehdy v troskách, ale Američané ji znovu vybudovali a dosáhla rozlohy 77 kilometrů čtverečních, píše se na internetových stránkách britské BBC.

Bagrám byl opěrným bodem USA a amerických spojenců při ofenzivě proti Tálibánu a teroristické síti Al-Káida po útocích na Spojené státy z 11. září 2001. Americká armáda základnu opustila v červenci 2021, v polovině srpna ji obsadil Tálibán.

Spojené státy vládu Tálibánu neuznávají, nicméně v Kábulu minulý týden jednali američtí diplomaté. Podle afghánského ministerstva zahraničí se rozhovory týkaly například lidí zadržovaných v obou zemích.

 X X X 

 Závislost Evropy na vzácných kovech z Číny je obrovská. Firmy volají po změně

 EU potřebuje vzácné kovy. Skutečnost, že v současné době pocházejí téměř výhradně z Číny, je považována za riziko. Uvědomovat si to začínají i orgány Evropské unie, které pozvolna přicházejí s plány, jejichž realizaci v současné době vnímají jako prioritu. Ačkoliv odborníci volají po změně, nedávná zkušenost z východní části Německa ukazuje, že tak jednoduché to nebude, píše portál Der Standard.

Město Bitterfeld se nachází jen asi 140 kilometrů jihozápadním směrem od Berlína. Dříve se zde ve velkém těžilo hnědé uhlí, které dnes zvlášť na území Evropy postupně ztrácí své využití. Německá technologická firma Heraeus ale má s touto oblastí do budoucna velké cíle. Zaměřuje se na získávání vzácných zemin z použitých magnetů. V květnu loňského roku zde otevřela největší evropský provoz na recyklaci vzácných zemin, od kterého si slibovala mnohé.

 První měsíce reálného fungování ale ukazují, že původně vytyčené cíle se nedaří naplňovat. Od původně předpokládaných 600 tun je firma daleko. Němci navíc hlásí, že takto získané vzácné zeminy navíc na trhu nedokážou konkurovat levným dodávkám z Číny, píše německý portál.

Situace je složitá

Ve srovnání s Čínou se firmy v Evropě potýkají s výrazně nižšími výrobními kapacitami i vysokými cenami elektronického odpadu. Data navíc ukazují, že cena některých vzácných zemin na globálních trzích od roku 2022 výrazně klesla, což se do ziskovosti evropských firem rovněž negativně promítá.

 Ukazuje se tedy, že recyklace v prostředí Evropy je v současné době velmi drahá. Firmy narážejí mimo jiné na obrovskou byrokracii, nedostatek pracovních sil či drahé energie. „Nemohu uvést přesná čísla, ale od splnění stanovených cílů jsme velmi daleko,“ uvedl David Christian Bender, který působí ve vedení firmy.

Evropa nemá na výběr

Evropská závislost na Číně je přitom alarmující a týká se i Německa. Naprostou většinu dodávek vzácných zemin právě z Číny odebírá německý automobilový průmysl, strojírenství, energetika i firmy, které se pohybují v sektoru obrany. Zvlášť výrazný nedostatek je patrný v případě neodymu, a tedy kovu, který je mnohými odborníky považován pro high-tech ekonomiky jako klíčový.

„Tento kov se používá v radarových a sonarových zařízeních. Je důležitý také pro satelitní komunikaci či některých zbraních,“ vysvětluje praktické využití německý expert Stefan Steinicke. Neodym se podle něj v současné době na území Evropy netěží vůbec nikde.

Závislost na Číně je tak obrovská, že během letošního dubna neměly německé firmy po čínském omezení vývozu co vyrábět. Linky se v některých firmách úplně zastavily, a i proto je podle serveru Der Standard třeba, aby Evropa začala co možná nejdříve jednat.

Smělé unijní cíle se nemusí podařit splnit

Cíle unijních orgánů zatím počítají s tím, že do roku 2030 se na území Evropy má těžit alespoň 10 procent vzácných zemin. Minimálně 40 procent zemin se tu má do roku 2030 i zpracovávat a přibližně 25 procent pak recyklovat. Evropská unie zároveň ohlásila, že závislost na jedné zemi v oblasti vzácných zemin má být do již zmíněného roku 2030 zredukována maximálně na 65 procent.

Experti ale podotýkají, že tyto unijní plány jsou vzhledem k současnosti až příliš ambiciózní. Mimo jiné proto, že evropské firmy často nejsou ochotné platit za vzácné zeminy více, než je nutné. Pokud tedy mají možnost obchodovat s čínskými protějšky, nemusí se situace jednoduše měnit.

 David Christian Bender ze společnosti Heraeus proto doufá, že Evropská unie co možná nejdříve zavede opatření na podporu recyklace. Věří ve výrazné daňové a další finanční pobídky, které firmě pomůžou zvládnout vysoké náklady, s nimiž se momentálně potýkají. „Situace je velmi složitá, a pokud se s tím nic nedělá, nemyslím si, že se navzdory ambiciózním cílům Bruselu něco výrazně změní,“ uzavírá manažer pro Der Standard.

 X X X

 Čína je jejich soupeř i partner. Bambusová taktika se Vietnamu vyplácí, říká Kmoníček

 Proč letos v severočeské Chrastavě odhalili pamětní desku někdejšímu vietnamskému komunistickému vůdci Ho Či Minovi? Čím to, že se ještě dnes na severu Vietnamu domluvíte česky mnohem častěji než v jižní části této rozlehlé země, čtyřikrát větší než Česko? A co má společného vietnamská uhelná elektrárna Mong Duong 2 s pražskou Slavií? To vysvětluje z pozice své aktuální funkce velvyslance ve Vietnamu matador české diplomacie Hynek Kmoníček.

Mám kamaráda fotografa, který hodně cestuje po světě a ve Vietnamu byl opakovaně. Vyprávěl mi, že v některých regionech téhle země narazil na poměrně dost starších lidí, kteří mluví obstojně česky.
Českou zkušeností mohlo v minulosti projít až okolo 300 tisíc Vietnamců ze severu kvůli spolupráci s naším minulým režimem (díky mezivládní dohodě komunistického Československa se severním Vietnamem pobývaly u nás mezi lety 1956 a 1967 a později zejména po roce 1973 desetitisíce Vietnamců, hlavně kvůli odborné přípravě na dělnické a technické profese, pozn. red.). Samozřejmě, že to je i dnes znát. Čím budete ve Vietnamu severněji, tím bude znalost češtiny vyšší, a obráceně. Takže v Hanoji na lidi s českou zkušeností narazíte poměrně snadno, na rozdíl od Ho Či Minova Města, někdejšího Saigonu, kde zase mnohem více lidí mluví anglicky.

Vietnamština je nekompromisní jazyk. Buď to vyslovíte stoprocentně dobře, nebo vám v lepším případě nikdo nerozumí, v horším to znamená úplně něco jiného.

 X X X

 ‚Významný milník české obrany.‘ Zbrojovka Excalibur Army zprovoznila ve Šternberku halu za půl miliardy

Zbrojovka Excalibur Army v sobotu ve svém závodě ve Šternberku na Olomoucku zprovoznila novou halu pro montáž pásové a kolové vojenské techniky včetně houfnic, raketometů, tanků, bojových a speciálních vozidel. Do její stavby firma investovala včetně technologií zhruba 500 milionů korun. Díky investici šternberská zbrojovka zvýší výrobní kapacitu a pokryje rostoucí počet armádních zakázek v Česku i zahraničí.

Vedení Excalibur Army v sobotu zároveň podepsalo s německou KNDS Deutschland memorandum o zajištění oprav a údržby tanků Leopard 2 pro českou armádu. Informoval o tom mluvčí zbrojovky Andrej Čírtek.

Excalibur Army ve Šternberku vyrábí, modernizuje a opravuje vojenskou techniku. Firma patří do strojírensko-zbrojařského holdingu Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada.

Společnosti Excalibur Army v posledních letech prudce rostou tržby. Loni je zvýšila o 47 miliard korun na rekordních 65,8 miliardy korun. Zároveň meziročně ztrojnásobila čistý zisk na 11,18 miliardy korun, což je také dosud nejvyšší hodnota.

Nová hala podle Čírtka poskytne prostor pro práci přibližně 150 lidem s možností výroby ve dvou až třísměnném provozu. Výrobní hala má plochu 6 600 metrů čtverečních. Součástí je i třípatrová administrativní část pro až 60 pracovníků.

„Zprovoznění nové haly je pro naši společnost nejen technickým a investičním milníkem, ale i symbolickým dárkem, který si dáváme k 30. výročí našeho založení. Nová hala bezesporu odráží dynamický rozvoj naší společnosti,“ uvedl generální ředitel Excalibur Army Vladimír Stulančák.

 „Rok 2024 byl pro Excalibur Army historicky nejúspěšnější po všech stránkách a rok 2025 pokračuje v této trajektorii,“ dodal.

Spolupráce s armádou

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS), která kandiduje v říjnových volbách do Poslanecké sněmovny za koalici Spolu, upozornila, že zprovoznění nové haly je významným milníkem nejen pro Excalibur Army, ale také pro český obranný průmysl a obranyschopnost České republiky.

„Nová výrobní hala přinese nejen práci mnoha lidem, ale posílí i naše výrobní kapacity, což je v současné bezpečnostní situaci velmi důležité. Schopnost umět opravovat a udržovat armádní techniku na našem území je v našem strategickém zájmu,“ řekla Černochová.

Podle ředitele divize CSG Defence Jana Marinova je pro šternberskou zbrojovku zásadní spolupráce s českou armádou: „Společnost Excalibur Army a její růst byly vždy založeny na exportu. Má, stejně jako mateřská skupina CSG, globální působnost. Je to ale zároveň výrobce, který je vždy připraven přednostně plnit potřeby české armády.“

 „Otevření nové moderní výrobní haly znamená nejen nová pracovní místa a další přínosy pro českou ekonomiku, ale i posílení jistoty dodávek pro české ozbrojené síly nejen v mírových časech, ale i v bezpečnostních krizích, kdy se stát může plně spolehnout jen na průmysl, který má na svém území,“ podotkl Marinov.

Memorandum s KNDS

Ve Šternberku bylo v sobotu podepsáno memorandum o porozumění mezi Excalibur Army a firmou KNDS Deutschland, které se týká budoucí údržby, oprav a modernizace hlavních bojových tanků Leopard 2A8 provozovaných českou armádou. Vláda nedávno schválila nákup 44 tanků Leopard 2A8 za 34,25 miliardy korun.

„Cílem memoranda je vytvořit rámec pro efektivní zajištění podpory provozu a životního cyklu této techniky v České republice,“ uvedl Čírtek. Dohoda navazuje na dlouhodobou spolupráci skupiny CSG s francouzskou i německou částí KNDS.

V Česku skupina CSG zajišťuje podíl domácího průmyslu na projektu houfnic Caesar z produkce KNDS France určených pro Armádu České republiky. Dalším společným projektem CSG s KNDS France jsou obrněná vozidla Titus.

X X X

 ROZUMKÝ  NÁVRH  PRO  VOLIČE  SKUPINY  KAPUTIN  V  LITOMĚŘICÍCH

  Na věži katedrály v Litoměřicích visela plachta s Putinem a lídry Stačilo, SPD a ANO

 Aktivisté ze skupiny Kaputin vyvěsili v pátek odpoledne na věž katedrály sv. Štěpána v Litoměřicích plachtu s výzvou Jděte k volbám, otázkou Chceme u nás Rusko? a podobiznami ruského prezidenta Vladimira Putina a českých politiků Kateřiny Konečné (Stačilo!), Tomia Okamury (SPD) a Andreje Babiše (ANO).

Aktivisté ze skupiny Kaputin vyvěsili na věž katedrály v Litoměřicích plachtu s protiruskou výzvou.

 Plachta visela na věži katedrály jen krátkou chvilku. Jen co ji aktivisté ze skupiny Kaputin vytáhli pod ciferník věžních hodin, začali ji zase stahovat dolů a když ji dole svinuli, pospíchali s ní pryč.

„Poselství na transparentu vyvěšujeme na různých místech v republice, většinou na ikonických stavbách,“ odpověděl na místě jeden z aktivistů, proč si pro vytažení plachty vybrali právě věž litoměřické katedrály.

Stejný transparent už skupina Kaputin letos vyvěsila také v Praze, Ústí nad Labem, České Lípě, Brně nebo v Českých Budějovicích.

 „Je to vzkaz demokraticky smýšlejícím lidem, aby šli k volbám a aby volili demokratické strany, protože jinak tu ruský vliv zakotví a budeme mít mnohem větší práci se zachránit,“ dodal jeden z aktivistů. Nechtěl uvést své jméno, řekl jen, že mluví za skupinu Kaputin.

 U aktivistů pod věží katedrály se po vyvěšení transparentu zastavili muž a žena ve středních letech, kteří se snažili zjišťovat, kdo akci platí a jestli je to z církevních peněz. Kolem také dvakrát prošla seniorka, která směrem k aktivistům pronesla: „A stejně je na truc budu volit. Já vám dám Fialu!“

Skupina Kaputin vešla do povědomí vloni v únoru, kdy její členové namalovali ukrajinskou vlajku v bytovém komplexu ruské ambasády v pražské Bubenči. Namalováním vlajky se letos zabýval i soud, zatím nepravomocně rozhodnul, že nešlo o trestný čin.

X X X

 ČNB uložila UniCredit Bank pokutu šest milionů za nevýhodný kurz při platbě kartou

Česká národní banka (ČNB) uložila pokutu šest milionů korun UniCredit Bank za chyby při účtování karetních transakcí v cizích měnách. Banka v letech 2023 a 2024 kvůli technické chybě systému používala pro klienty nevýhodný směnný kurz, peníze jim vrátila po 11 měsících. Vyplývá to z pravomocného rozhodnutí, které ČNB zveřejnila na svých internetových stránkách.

 „V důsledku technické chyby během několika týdnů v roce 2023 došlo u části klientů k nesprávnému nastavení směnného kurzu, a tudíž k nesprávnému zaúčtování cizoměnových karetních platebních transakcí,“ řekl mluvčí UniCredit Bank Petr Plocek.

„Po identifikaci chyby jsme okamžitě vše napravili – kurzovní rozdíl jsme klientům v plné výši vrátili. Ve většině případů se jednalo o minimální částky v řádech korun či nižších desítek korun. Současně jsme přijali dodatečná kontrolní opatření, aby se podobná situace v budoucnu neopakovala. Za tuto chybu jsme se klientům v rámci reklamačního řízení omluvili,“ dodal

 Podle materiálu ČNB měla banka klientům na základě smluvních podmínek účtovat transakce směnným kurzem karetní asociace Visa. Kvůli špatnému nastavení systému ale využila vlastní kurz, který byl pro klienty méně výhodný. Pochybení se dotklo 11 738 klientů banky a celková škoda dosáhla 3,9 milionu korun.

Podle ČNB tak UniCredit Bank porušila zákon o bankách, když jednala v rozporu s požadavky odborné péče.

„Účastník řízení nejednal v posuzovaných případech kvalifikovaně, čestně, spravedlivě a s přihlédnutím k nejlepšímu zájmů svých klientů, nýbrž právě naopak,“ uvedla ČNB v rozhodnutí o uložení pokuty. Zdůraznila, že banka nesmí porušovat své smluvní závazky v neprospěch klientů.

Opakované pokuty

Závažnost problému podle ČNB zvýšilo to, že kontrolní mechanismy UniCredit Bank chybné nastavení systému neodhalily, přišlo se na něj až na základě reklamace jednoho z klientů. Banka také podle ČNB nepřistoupila k odškodnění klientů bez zbytečného odkladu, protože od přijetí reklamace a zjištění chyb v systému do vyplacení odškodného všem postiženým klientům uplynulo 11 měsíců.

ČNB pokutovala UniCredit Bank v posledních letech opakovaně. Loni banka musela zaplatit 600 000 korun za to, že ve čtyřech případech odmítla vyměnit poškozené bankovky za nepoškozené. V roce 2022 dostala pokutu deset milionů korun kvůli poplatkům účtovaným za předčasné splacení hypotéky.

X X X

 Koruna dosáhla nejsilnějšího kurzu k euru od prosince 2023. Zpevnila na 24,29

Česká měna ve čtvrtek zpevnila k euru o čtyři haléře na 24,29 Kč/EUR, což je její nejsilnější závěr od prosince 2023. Vůči dolaru během čtvrtka naopak ztratila desetník, když se kolem 17.00 obchodovala na 20,63 Kč/USD. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online.

 Finanční trhy ve čtvrtek vstřebávaly výsledek středečního jednání americké centrální banky (Fed), která snížila dolarové úrokové sazby, uvedl analytik komerční banky Jan Vejmělek. „Koruna v návaznosti na to krátce posílila dokonce pod 24,30 Kč/EUR. Jedná se o její nejsilnější kurz od prosince 2023,“ dodal.

 Kurz české měny během čtvrtka v reakci na vývoj eura k dolaru kolísal. Středoevropské měny podle Vejmělka nejprve společně s eurem oslabovaly a koruna k evropské měně se tak dostala nad 24,35 Kč/EUR. „Velmi rychle se ale situace otočila, dolar začal globálně oslabovat,“ doplnil analytik. Posilující euro pak táhlo vzhůru i kurz koruny.

Viceguvernér České národní banky (ČNB) Jan Frait ve středu využil poslední den před zahájením moratoria před zasedáním bankovní rady a řekl agentuře Bloomberg, že za současné situace nevidí důvod ke snižování úrokové sazby, upozornil analytik Purple Trading Jaroslav Tupý. Podle Fraita aktuální nastavení sazeb spolu s kurzem koruny má na ekonomiku spíše neutrální vliv, dodal Tupý.

X X X

 EXPERT  ZÁMEČNÍK  PROTI  EURU

 Většina Čechů proti euru? Bojí se zdražování, musíme počkat na konsenzus, říká ekonom Zámečník

Více než tři čtvrtiny Čechů jsou proti tomu, aby budoucí vláda vzešlá z podzimních voleb přijala euro. Proti přijetí společné evropské měny jsou především ženy a starší lidé. Nejvíce příznivců Eura se naopak najde mezi voliči Pirátů a koalice Spolu. „Dokud nedosáhneme nějaké míry konsensu, tak je to politický vícenáklad, který se nikomu nebude chtít platit,“ hodnotí debaty o možném přijetí eura ekonom Miroslav Zámečník.

 Překvapilo vás to číslo – 76 procent Čechů proti přijetí Eura?
Je to sice vysoké číslo, ale přes 70 procent ukazují ty průzkumy veřejného mínění už od světové finanční, respektive dluhové krize. V té době se to výrazně zhoršilo a ten stav trvá.

 Rozhovor s ekonomem Miroslavem Zámečníkem

X Čím to podle vás je? Proč nechce více lidí, aby v České republice korunu nahradilo euro?

No, ono je to, řekl bych, dvousložkové. Jedna složka je, že Češi se obávají po inflačním vzepětí v letech 2021 až 2023 dalšího nárůstu cen, který připisují případnému přijetí eura – že by znamenalo jaksi další nějaké cenové vzepětí. A toho se velmi obávají zejména příjmově slabší domácnosti a obávají se toho v souvislosti s potravinami. Tím, že ceny potravin momentálně také rostou a jsou volatilní složkou cenového indexu, tak ta citlivost je vyšší a proto máme velmi negativní číslo.

X Obávají se toho právem?

Ne tak úplně, protože jiné průzkumy zase ukazují, že se Češi domnívají, že ten cenový nárůst bude 15 procent. To je prostě věc, která je úplně mimo. To by nenastalo pravděpodobně v téměř vyloučitelném případě. Ale zkrátka ta legenda se už rozšířila. Jak říkám – tím, že máme po inflačním šoku, tak se ta citlivost se zvýšila. Druhá věc je, že od dob dluhové krize Češi mají velmi negativní dojem, že by museli doplácet na některé jiné státy. Možná citlivě interpretují taky to napětí, které momentálně existuje, pokud jde o financování těch nejvíce zadlužených zemí – v poslední době, dělá starosti zejména Francie.

Miroslav Zámečník

Český ekonom a publicista Miroslav zámečník byl v roce 2009 členem a později předsedou dozorčí rady Českých aerolinií. Jako člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) spolupracoval na protikrizových opatřeních. Od roku 2001 působí jako konzultant v oblasti finanční restrukturalizace a reorganizace insolventních podniků, firemních fúzi a akvizic. Dříve vedl Centrum pro ekonomickou analýzu v kanceláři prezidenta Václava Havla, vyjednával za Středoevropskou zónu volného obchodu, byl zástupcem České republiky ve Světové bance a náměstkem ředitele Konsolidační banky.

Ekonomickou výhodnost případného přijetí eura vloni posuzovala Národní ekonomická rada vlády, ta sepsala výhody i nevýhody. Za hlavní výhody označila mimo jiné větší zapojení do vnitřního trhu Evropské unie, snazší plánování pro firmy a odstranění kurzového rizika. Naopak za rizika označila nízkou podporu obyvatelstva, riziko odlišné struktury české ekonomiky od eurozóny a možné dopady asymetrických šoků a také ztrátu nezávislé monetární politiky. Plyne z této analýzy nějaké jasné doporučení, jestli z toho ekonomického hlediska je pro Česko dobře, kdyby euro přijalo?

 Tak vy jste to v tom shrnujícím úvodu naznačili – je část populace, která je více optimistická, pokud jde o Evropu a více si věří. Která se domnívá, že bychom to euro měli přijmout. To platí především pro byznys a jeho představitele, pro něž ty výhody samozřejmě převažují. Zatímco jsou jiné složky populace, které se obávají vedlejších důsledků, ať už z důvodu dlouhodobého euroskeptického působení některých politických představitelů či médií.

X Jak důležitá je společenská podpora? Má smysl v tuto chvíli vůbec uvažovat o přijetí eura, pokud průzkumy ukazují to, co ukazují?

V podstatě ne, protože Česko má před sebou dost důležitých úkolů a nepotřebuje další bod, na kterém by se ta politika štěpila. Takže dokud nedosáhneme nějaké rozumné míry konsensu, tak je to politický vícenáklad, který se nikomu nebude chtít platit. Respektive těm rozhodujícím silám, které by to musely podpořit, se to zdá jako příliš nákladná záležitost.

X Pro srovnání, jaká byla podpora zavedení eura v těch státech, které do eurozóny vstoupily? Třeba na Slovensku nebo v Chorvatsku?

No tak Slováci se víceméně stavěli k přijetí eura kladně, v Chorvatsku se přiznám, že ta přesná data těsně před vstupem neznám.

Chorvatsko nicméně působí jako jeden z těch brzdících faktorů, protože Češi tam pravidelně jezdí, všimli si, že po přijetí eura šly ty ceny poměrně výrazně nahoru. A směšují to s cenovým vývojem v turistických oblastech, kde ty ceny skutečně výrazně stouply. Tam to ale souvisí se zájmem o cestovní ruch v Chorvatsku. Cenový vývoj mimo ty turistické zóny, tam to zdaleka není takové.

X X X

 Ruskou obdobu Eurovize vyhrál vietnamský zpěvák Duc Phuc. Soutěž osobně zahajoval Vladimir Putin

Ruskou obdobu mezinárodní pěvecké soutěže Eurovision Song Contest, která je mezi Rusy velice populární, ale z které bylo Rusko vyloučeno kvůli invazi na Ukrajinu, vyhrál vietnamský zpěvák Duc Phuc. Z obnovené písňové soutěže Intervize, kterou o sobotním večeru zahájil ruský prezident Vladimir Putin, si do vlasti odváží 30 milionů rublů (asi 7,4 milionu Kč), uvedla agentura AP.

 Klání se zúčastnili zástupci dvacítky zemí. Intervize má propagovat „tradiční hodnoty“ i špičkové technologie a konkurovat soutěži Eurovize, jejíž hodnoty jsou v Moskvě považovány za „dekadentní“. Soutěž, která vznikla v sovětské éře, byla letos obnovena na Putinův příkaz, poznamenala agentura AFP.

Duc Phuc v Live Areně u Moskvy vyhrál s písní inspirovanou básní o vietnamském bambusu. Zpěvák před deseti lety vyhrál soutěž The Voice Vietnam. Na pódiu neskrýval emoce a poděkoval všem divákům „za každou vteřinu věnovanou“ soutěži, která trvala přibližně čtyři hodiny.

Ruský zpěvák Šaman, ikonická postava vlasteneckých koncertů v Rusku, zazpíval lyrickou píseň a poté oznámil, že požádal porotu, aby nebrala zřetel na jeho účast. „Pohostinnost je nedílnou součástí ruské duše a chápu, že podle zákonů pohostinnosti nemám právo být mezi uchazeči o vítězství,“ prohlásil.

Putin ocenil hlavní myšlenku Intervize, která podle něj spočívá v „respektování tradičních hodnot a rozmanitých kultur“.

Většina účastníků vystoupila na pódium v národním kroji nebo decentním oblečení a zpívala ve svém rodném jazyce. Na začátku show byla každá země představena také obří taneční postavou v tradičním kroji, vytvořenou pomocí technologie rozšířené reality.

 Celkem se mělo zúčastnit 23 zemí, ale Vassy (Vasiliki Karagioosová), australská elektronická a popová zpěvačka, která měla reprezentovat Spojené státy, musela podle organizátorů na poslední chvíli odstoupit kvůli „bezprecedentnímu politickému tlaku australské vlády“.

Nicméně v porotě zasedal americký rockový zpěvák Joe Lynn Turner, který svého času působil ve skupinách Rainbow a Deep Purple.

Žádná země Evropské unie nevyslala na Intervizi svého účastníka, napsala AFP a dodala, že podle pořadatelů má další ročník Intervize v roce 2026 hostit Saúdská Arábie.

Letošní 69. ročník soutěže písňové soutěže Eurovize, Eurovision Song Contest, která se konala v květnu v Basileji ve Švýcarsku, sledovalo 166 milionů diváků, což je podle Evropské vysílací unie rekord.

Velká cena Intervize se původně konala v letech 1965 až 1968 v tehdejším Československu, později v letech 1977 až 1980 v polských Sopotech. Její pořádání svého času přerušily Pražské jaro, později stávky v Polsku a vznik protikomunistického odborového hnutí Solidarita. K pokusu o její obnovení došlo v roce 2008, kdy interpreti z postsovětských republik zpívali a soutěžili v ruském letovisku Soči.

 X X X

 Severní Korea poslala do Ruska pomoc za 9,8 miliard dolarů. Výměnou dostala pouze zlomek

Severní Korea v rámci dohody poslala do Ruska zbraně a vojáky v hodnotě bezmála deset miliard dolarů (přes 206 miliard Kč), výměnou ale dostala pouze zlomek. S odvoláním na jihokorejskou pobočku Nadace Friedricha Naumanna to v pátek napsala agentura Jonhap. KLDR vojensky pomáhá Rusku, které v únoru 2022 zahájilo invazi na Ukrajinu.

 Zpráva nadace uvádí, že mezi KLDR a Ruskem existují známky nerovného partnerství, přestože obě země zintenzivnily svou vojenskou spolupráci.

 Severní Korea od roku 2023 poskytla zbraně, střelivo a vojáky za 9,8 miliard dolarů (více než 202 miliard Kč), což představuje více než třetinu odhadované roční hospodářské produkce země.

Rusko oproti tomu Koreji poskytlo nejvýše 1,2 miliardy dolarů, což zahrnuje hlavně pomoc v oblasti potravin a ropy nebo darování malého počtu systémů protivzdušné obrany, rušiček GPS a možná i stíhacích letadel. Podle zprávy neexistují důkazy o tom, že Rusko hraje přímou roli v technologické modernizaci KLDR, jejíž ekonomika zůstává v „zoufalé situaci“.

Odhadovaná hodnota vojenské pomoci mezi oběma zeměmi je přibližně poloviční oproti údajům Korejského institutu pro obranné analýzy (KIDA), který dříve odhadoval pomoc Ruska až na 20 miliard dolarů.

Zpráva však zdůrazňuje, že rychlý rozvoj vztahů mezi Pchjongjangem a Moskvou naznačuje výrazně vyšší pravděpodobnost pokračování spolupráce i po skončení války na Ukrajině.

 KLDR a Rusko loni v červnu podepsaly dohodu o strategickém partnerství, v níž se zavázaly k vzájemné pomoci v případě, že některá ze zemí bude čelit agresi. Severní Korea loni v srpnu vyslala na pomoc do ruské Kurské oblasti, kterou zčásti obsadila ukrajinská armáda, mezi 13 000 až 15 000 vojáky.

Moskvě dodnes také poskytla 1000 ženistů, miliony dělostřeleckých granátů i rakety a raketové systémy dlouhého doletu. KLDR plánuje vyslat dalších 6000 vojáků nebo 5000 armádních stavebních dělníků.

Severokorejský vůdce se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem naposledy setkal 3. září v Pekingu, kde se konala vojenská přehlídka u příležitosti 80 let od konce druhé světové války. Kim tehdy uvedl, že je jeho země ochotna Rusku jakkoli pomoci. Putin naopak poděkoval za posilu v podobě vojáků a pozval Kima na návštěvu Ruska, což vůdce přijal.

X X X

 Nesmyslná reklama i nezájem rodiny. 5 důvodů, proč má být Babiš podle soudu potrestán za Čapí hnízdo

Kauza Čapí hnízdo se vrací na Městský soud v Praze. Původní verdikt, kterým zprostil expremiéra Andreje Babiše a europoslankyni Janu Nagyovou obžaloby, neplatí. Proč? Důvodem je podle odvolacího senátu nezájem Babišových blízkých o podnikání i špatná ekonomická kondice farmy. Server iROZHLAS.cz nabízí přehled stěžejních důkazů, které podle Vrchního soudu v Praze jasně vylučují, že by mohli oba politici vyváznout z dotační aféry bez trestu.

 „Nešlo o žádné opomenutí, ale naopak o promyšlené jednání, které naprosto vylučuje jejich beztrestnost,“ napsal odvolací senát Vrchního soudu v Praze pod vedením Evy Brázdilové v usnesení, kterým rázně odmítl, že by bývalý premiér Andrej Babiš (ANO, kandiduje ve sněmovních volbách) a europoslankyně Jana Nagyová (ANO) mohli být v kauze Čapí hnízdo zproštěni viny.

Na základě současných důkazů je tak odvolací soud přesvědčen, že by oba politici měli být potrestáni za dotační podvod i poškozování zájmů Evropské unie. Babiš s Nagyovou podle jeho názoru jednali „společně po vzájemné dohodě za účelem neoprávněného získání dotace“. Pokud by byli odsouzeni, hrozilo by jim až deset let za mřížemi. Státní zástupce však navrhoval podmínky a peněžitý trest.

Server iROZHLAS.cz nabízí přehled hodnocení stěžejních důkazů, které jsou podle senátu soudkyně Brázdilové natolik rozsáhlé, že tvoří ucelený řetězec a směřují k jedinému závěru: došlo ke spáchání dvou trestných činů.

Účelové vyčlenění

Farma Čapí hnízdo byla účelově vyčleněna a majetková struktura záměrně skryta – s jediným cílem: neoprávněně získat evropskou dotaci ve výši 50 milionů korun určenou pro malé a střední podniky působící v cestovním ruchu.

K takovému závěru došel Vrchní soud v Praze ohledně transformace společnosti ZZN Pelhřimov, která byla koncem roku 2007 s pomocí Babišových blízkých vyvedena z holdingu Agrofert tak, aby formálně splňovala podmínky dotačního programu.

„Nutno říci, že celý tento proces lze stěží označit za náhodu, neboť jednotlivé kroky na sebe zcela logicky navazují, jsou formálně propracované a poskládané tak, aby vytvářeli dojem legality.“

Vrchní soud v Praze (Usnesení v kauze Čapí hnízdo, červen 2025)

Společnost od Agrofertu přitom odkoupil sám Babiš a za její akcie mu zaplatil 2 386 000 korun. „Důvodem tohoto převodu bylo účelové a formální vytvoření zdání, že společnost je samostatný nezávislý malý nebo střední podnik, který není propojen se žádnou jinou společností, čímž obžalovaní vědomě a účelově obešli kritéria kladená na žadatele o dotaci,“ píše se v usnesení odvolacího senátu. Krátce nato se společnost ZZN Pelhřimov přejmenovala na Farmu Čapí hnízdo.

Majetková struktura byla navíc zastřena anonymními akciemi. Vrchní soud i tak došel k závěru, že areál ve středočeských Olbramovicích nadále „zůstal se společností Agrofert personálně i ekonomicky úzce propojen a zůstal na ní existenčně zcela závislý“.

Přesto v únoru 2008 Nagyová, která tehdy pro Agrofert zajišťovala dotace, jménem projektu požádala o veřejnou podporu ve výši 50 milionů korun, hrazenou převážně z evropských fondů. „Věděla, že žádá o dotaci pro subjekt, který byl účelově vytvořen proto, aby formálně podmínky dotace zdánlivě splňoval, nicméně fakticky způsobilým žadatelem o tuto dotaci nebyl,“ poznamenal dále odvolací senát.

Nezájem rodiny

Babiš farmu prezentoval jako projekt svých dětí, které si chtěly vyzkoušet podnikání. To ale u vrchního soudu narazilo. „Členové rodiny obžalovaného, na které byly akcie převedeny, pokud je stále vlastnili, se valných hromad bez výjimky neúčastnili, když akcionáři byli vždy zastoupeni advokáty. Není potom zřejmé, jakému podnikání by se takto měli naučit,“ podotkl. Smetl tím ze stolu také Babišův argument, že samotné vlastnictví akcií je formou podnikání.

Neobstálo ani tvrzení, že farma Čapí hnízdo měla sloužit pro Babišovy blízké jako byznysový projekt „na zkoušku“. Tuto možnost – že by důvodem vyčlenění farmy z holdingu Agrofert mohlo být podnikání členů rodiny – totiž připustil Městský soud v Praze. Zdůvodnil to tím, že s Babišovou podporou „neriskovali vůbec nic“ a projekt tak „nepředstavoval nepřiměřenou zátěž“.

 Tuto variantu ale odvolací senát jednoznačně vyloučil. Popírá podle něj samotný smysl podnikání, kdy jeho hlavním účelem je jednat samostatně svým jménem a mít zisk. „Uvedené osoby však nic takového zjevně nemohly mít v úmyslu, když celý projekt byl od počátku hodnocen jako vysoce ztrátový a ekonomicky nesmyslný,“ shrnul senát soudkyně Brázdilové.

Babišova rodina navíc podle přesvědčení vrchního soudu o projekt ani nejevila valný zájem. Připomněl, že Andrej Babiš mladší o převodu akcií vůbec nevěděl, byl v té době ve Spojených státech a smlouvu nepodepsal. Ba co víc: kontrakt za něj podepsal někdo jiný.

Verdikt po volbách

Odvolací Vrchní soud v Praze dopsal své rozhodnutí, kterým zrušil původní zprošťující verdikt v kauze Čapí hnízdo, koncem srpna. Poté ho odeslal na Městský soud v Praze, aby znovu rozhodl. Nový rozsudek do sněmovních voleb, které jsou v plánu na začátek října, ale nepadne. Do té doby se nestihne nařídit ani hlavní líčení, jak už dříve informoval iROZHLAS.cz. Nyní je možné doplňovat nové důkazy.

Zapojení do takto „náročného a předem de facto k zániku odsouzeného projektu“ pak nemělo připadat v úvahu ani u Adriany Bobekové, dcery Babiše z prvního manželství, která řešila vážné zdravotní potíže umocněné probíhajícím těhotenstvím a která měla být s ohledem na svůj stav v klidu a vyvarovat se stresu.

Obdobně se vrchní soud vyjadřuje k postoji manželky Babiše Moniky. „Skutečnost, že se v konečné fázi výstavby podílela na vybavování interiérů o úmyslu o jejím podnikání s Farmou Čapí hnízdo rozhodně nesvědčí, ale zapadá do jejího zájmu realizace právě v této oblasti,“ stojí v rozhodnutí.

Babišova aktivní role

Vrchní soud dále zdůraznil, že Babišova role v celém projektu nebyla pouze okrajová nebo nápomocná: „Je evidentní, že podíl obžalovaného na popsaných trestných činech (…) byl aktivní a dotvářel podmínky pro úspěšnou účast na dotačním programu, z něhož, po všech stránkách plně podporovaný společnostmi z holdingu Agrofert, nakonec dotace čerpal, aniž by na ně měl nárok.“

Odvolací senát zmínil, že se předseda hnutí ANO aktivně podílel například na řešení propagace areálu, a to navíc v době udržitelnosti projektu. „Nejméně od podzimu 2012 aktivně vystupoval za Farmu Čapí hnízdo a prezentoval se jako osoba, která (…) rozhoduje důležité věci,“ píše se dále v dokumentu. Připomněl také, že samotná myšlenka na vybudování středočeského areálu „zcela nepochybně vzešla“ právě od Babiše.

 Ten podle vrchního soudu od začátku jednal tak, aby projekt farmy na dotaci z evropských peněz dosáhl. A to měl být i důvod, proč se rozhodl Čapí hnízdo vyčlenit z holdingu Agrofert. Jako součást velké společnosti by totiž na podporu z veřejných peněz nikdy nedosáhl.

„Jeví se logickým, že celý proces vyčlenění projektu a jeho přenosu pod účelově vytvořenou společnost se zastřenou majetkovou strukturou a zdánlivě naplňující charakter malého podniku, bylo tím účelem, který oba obžalovaní při svém koordinovaném jednání sledovali,“ uvedl.

Vrchní soud se navíc neztotožnil ani s právní kvalifikací případu. Babiš podle něj jednal přímo, měl by tak být stejně jako Jana Nagyová obžalován z dotačního podvodu, ne jen z toho, že pomáhal.

Oba politici by navíc měli být viněni také z poškozování zájmů Evropské unie. Odmítl tak tvrzení obhajoby, že na projekt nebyly použity unijní finanční zdroje. Projekt byl spolufinancován z Evropského regionálního rozvojového fondu, a to částkou 42 milionů korun. Zbylých 8 milionů pak bylo hrazeno z české kasy.

Závislost na Agrofertu

Vrchní soud se podrobně věnoval také ekonomické kondici farmy Čapí hnízdo. Peníze do firmy tekly dvěma proudy: skrze úvěry banky HSBC, za které ručil Agrofert, a prostřednictvím reklamy. Tu si u ní objednávaly společnosti patřící také do Agrofertu. Podle vrchního soudu byly navíc tyto stamilionové částky silně předimenzované. „Byly nesmyslné nejen co do jejich výše, ale především co do jejich účinku, což bylo v rozporu se samotným účelem reklamy“.

Reklama společností Agrofertu měla být v areálu totiž instalována už v roce 2009, tedy v době, kdy farma Čapí hnízdo byla staveniště. Logiku podle usnesení postrádal také fakt, že v objektu, který vznikal jako kongresové centrum Agrofertu, byly „v rámci reklam prezentovány společnosti, které byly součástí holdingu.

Nelze přitom přehlédnout i nepřiměřeně vysokou cenu za reklamu účtovanou a vyplácenou.“ Právě platby za reklamu pak byly hlavním příjmem farmy a z těch zdrojů byla tedy převážně financována. 

Během stavebního řízení se v jednání s úřady angažovala společnost Imoba, a to i v době, kdy neměla s Čapím hnízdem oficiálně co do činění.

Podle odvolacího senátu způsob financování farmy zapadá do „celého řetězce důkazů“ o tom, že došlo k neoprávněnému čerpání dotace. Poznamenal také, že v roce 2007 fakticky nevykonávala žádnou činnost, neměla žádné zaměstnance, majetek ani vlastní kapitál. Měla tak nulové předpoklady pro realizaci tak náročného projektu, jakým byl multifunkční areál Čapí hnízdo a cena jehož výstavby se odhadovala na půl miliardy.

 „Toto vyplývá jak z provedených účetních dokladů, výkazů zisku a ztráty, ale především ze znaleckých posudků České znalecké, které byly zpracovány v přípravném řízení pro Policii ČR,“ lze vyčíst z usnesení. 

Farma se po uplynutí doby udržitelnosti projektu opět vrátila do společnosti Imoba (nyní spadá pod koncern SynBiol), odkud projekt také původně vzešel. „Soubor nepřímých důkazů je natolik rozsáhlý a jednotlivé události na sebe logicky, časově i věcně navazují, čímž vytvářejí ucelený řetězec těchto důkazů, že zcela vylučují jiný závěr, než který v tomto rozhodnutí prezentuje odvolací soud,“ zrekapituloval odvolací senát.

V jednání Babiše s Nagyovou od počátku vidí účelovost s cílem neoprávněně získat dotaci určenou pro malé a střední podniky. „Toto jednání obžalovaných od jeho počátku s ohledem na jeho účel a jeho následné naplnění dosahuje intenzity, která překračuje hranice i jednání trestného,“ napsal dále.

Spekulace soudu

Vrchní soud se ve výsledku ztotožnil s hodnocením důkazů ze strany městského soudu. Kritizoval ho ale za to, že vlastní závěry posléze „bagatelizoval“ a zpochybnil „spekulacemi“. Verdikt, kterým Babiše a Nagyovou osvobodil, je tak podle odvolacího senátu zatížen „vnitřními rozpory“. Řetězec důkazů je přitom podle senátu soudkyně Brázdilové natolik pevný, že prakticky vylučuje jiný závěr než vinu obžalovaných.

Městský soud proto zavázala právním názorem odvolacího senátu. To, že ale padne verdikt o vině, není nakonec vůbec jisté. Soudce Jan Šott je totiž podle nálezu Ústavního soudu vázán názorem vrchního soudu pouze ve chvíli, kdy se nenajdou nové důkazy, které by výsledky rozhodování vyšší instance zpochybnily. V opačném případě bude mít možnost se odchýlit.

Babiš i Nagyová vinu odmítají

Andrej Babiš vinu dlouhodobě odmítá a je přesvědčen, že jde o politický proces. Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze označil za naprosto absurdní, scestné a účelové. Vinu mnohokrát odmítla i Jana Nagyová. Její obhájce Josef Bartončík pro Seznam Zprávy řekl, že si soudkyně Eva Brázdilová vyzobala důkazy. „Je to absolutně nezákonné,“ uvedl s tím, že podle něj nezohlednila celý důkazní materiál. Kristýna Guryčová 

 X X X

Papež přijal rezignaci Václava Malého na úřad pomocného biskupa pražského

 Papež Lev XIV. v sobotu přijal rezignaci katolického kněze Václava Malého na úřad pomocného pražského biskupa, informovala mluvčí České biskupské konference (ČBK) Monika Klimentová. Malý 21. září oslavil 75. narozeniny. Při dovršení tohoto věku je podle kanonického práva biskup povinen svou rezignaci papeži nabídnout.

Rozhodnutí o jejím přijetí však náleží hlavě katolické církve, která posuzuje konkrétní okolnosti a potřeby církve.

„Biskupská služba je opravdu služba jednak duchovní, ale je spojená i s mnoha dalšími administrativními agendami, které má biskup na starosti,“ uvedl v týdnu v písemném rozhovoru ČTK Malý. „Po ulehčení od administrativních povinností se budu dále snažit povzbuzovat ve víře a naději,“ dodal.

Malý by si přál, aby se v církvi vytvářel větší svobodný prostor, v němž by zaznívaly různé pohledy a názory. „Ne hned klasifikovat a omezovat,“ podotkl s tím, že úlohou církve v současném světě je kultivovat mezilidské vztahy a stavět se proti jakémukoliv bezpráví. Vnímání církve ve společnosti podle něj poškozuje nynější dění na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy, jejíž představitelé několik měsíců vedou spory o to, kdo ji má vést.

V době komunistického režimu působil Malý v podzemní církvi, strávil sedm měsíců ve vězení, pracoval jako topič v pražských hotelech, stal se mluvčím Charty 77 a poté i jednou z výrazných osobností sametové revoluce na konci roku 1989, když moderoval velké demonstrace na pražské Letné. Po změně režimu se mohl naplno vrátit ke kněžské službě, od roku 1996 byl pomocným pražským biskupem.

V roce 1998 mu byl propůjčen Řád T. G. Masaryka III. třídy, je rovněž nositelem titulu Rytíř české kultury či Čestné medaile Tomáše Garrigua Masaryka. V březnu 2012 se stal prvním laureátem Ceny Arnošta Lustiga a loni mu Praha 5 udělila čestné občanství městské části.

 „Česká biskupská konference mu vyjadřuje poděkování za jeho dlouholetou a obětavou službu církvi i společnosti a vyprošuje mu hojnost Božího požehnání,“ uvedla ČBK v sobotu na facebooku.

 X X X

 V Mnichově 190. ročník festivalu Oktoberfest. Na první naražené pivo čekaly desítky tisíc lidí

V Mnichově začala možná největší evropská lidová slavnost – Oktoberfest. Do metropole Bavorska přijedou v následujících dvou týdnech miliony lidí, aby se pobavily a zašly na pivo do některého ze stanů na takzvané Tereziánské louce.

 190. ročníku Okroberfestu se věnuje i deník Süddeutsche Zeitung, který ho označuje za takový karneval, na kterém se v příštích 16 dnech bude potkávat vysoké s nízkým, krása s ošklivostí, tradice s anarchií.

 Start letošního, už 190. ročníků tradiční slavnosti Oktoberfest sleduje přímo v Mnichově náš německý zpravodaj Tomáš Havlín

V pravé poledne tento svátek zahájil primátor Mnichova Dieter Reiter, a to tradičním způsobem – narazil první sud piva za použití dřevěné palice. První máz poté mohl vypít bavorský ministerský předseda Markus Söder, který byl také přítomný.

Letošní novinky

Jednou z nemilých novinek Oktoberfestu je cena piva, které je zase o něco dražší. Letos se máz neboli litr piva prodává v přepočtu za 400 korun. Jak se ale zdá, návštěvníky to nijak neodrazuje. Přístup na Tereziánskou louku se otevřel v devět hodin ráno a od té chvíle tam proudily tisíce lidí.

Nejdříve se prodávalo jen nealko. Pivo se ve stanech začalo točit, až když primátor narazil první sud, na což čekaly desetitisíce lidí. Prakticky všechny stany – nebo spíše haly – jsou v současné chvíli plné a všechna místa, kterých je asi 120 tisíc, obsazená.

 Hodně se zde dbá na bezpečnost, na ploše je asi 600 policistů. V druhém týdnu je přijdou podpořit Italové, protože hodně návštěvníků putuje právě z Itálie. Také se rozšířila bezpečnostní zóna – nově se nože a další nebezpečné předměty nesmí nosit nejen na louku, ale ani v okolních ulicích.

V neposlední řadě u areálu nově nesmí parkovat elektronické koloběžky, protože je návštěvníci ve velkém využívali k pozdním nočním cestám domů, což často nekončilo dobře.

Oktoberfest v září?

První Oktoberfest se konal 17. října 1810 a šlo o šlechtickou svatbu. Korunní princ Ludwig si bral princeznu Teresii, po které je pojmenovaná louka Theresienwiese, na které se slavnost každoročně koná.

 Později se ale změnil termín, aby bylo lepší počasí, tak se začíná už v září. To tentokrát vyšlo skvěle, protože teploty v Mnichově dosahují k 30 stupňům. Avšak podle místních zdravotníků, kteří zde mají centrum i s malým operačním sálem, je to i riziko.

Už hodinu od začátku festivalu se starali o prvních zhruba 30 lidí. Někteří utrpěli řezné rány nebo spadli. A s odpolednem čekají, že bude počet kvůli velkému teplu narůstat. Radili k opatrnosti také kvůli tomu, že pivo je na Oktoberfestu velmi silné.

X X X

 V Nymburku největší železniční svátek roku. Lidé nahlédnou do historie i budoucnosti lokomotiv

Na sobotu se v Nymburku sešly hned dvě akce. České dráhy zde pořádají tradiční Národní den železnice, který probíhá na nádraží a v železničním depu. Na stejný den připadlo také výročí založení města, místní slaví jeho 750 let. Součástí oslav má být i průvod králů.

V parku pod hradbami už se připravuje průvod králů v čele s Přemyslem Otakarem II., který před 750 lety město Nymburk založil.

 Nymburk slaví Národní den železnice a 750 let města. Koná se průvod králů i noční vlaková show

Skupina králů projde okruh kolem kostela svatého Jiří, vrátí se opět do parku. Na akci se přišlo podívat spoustu lidí.

Park se přeměnil na středověké ležení a návštěvníci si zde mohou vyzkoušet například lukostřelbu nebo jízdu na koních. Mohou si také nakoupit výrobky řemeslníků či ochutnat pokrmy z dobové kuchyně.

Největší železniční svátek

Také Den železnice nabízí bohatý program. Začal v sobotu v devět hodin ráno, v jedenáct hodin pak akci slavnostně zahájil generální ředitel Českých drah Michal Krapinec. Spolu s dalšími hosty představil veřejnosti dva nové vozy a pokřtil lokomotivu Traxx.

Během dne probíhají tři komentované prohlídky strojů na točně. Poslední z nich začne ve tři hodiny odpoledne. V pět hodin se areál uzavře a znovu se otevře až v osm večer na noční vlakovou show na točně.

Areál akce je rozdělený na tři části: Svět historie, Svět změny a Svět zábavy. V prvním z nich jsou k vidění parní a motorové lokomotivy, ale i jiné historické stroje.

Ve Světě změny si návštěvníci mohou prohlédnout nejmodernější kousky, mezi nimi třeba elektrické vlaky či mostní inspekční drezínu, která vypadá jako žlutý náklaďák s ramenem a plošinou. O zábavu se postarají hasiči Správy železnic a lidé se mohou projet i na ruční drezíně.

X X X

 Zdravý životní styl? Abstinence a nula vykouřených cigaret, říká onkolog.

Civilizace s sebou přinesla mnohé. Včetně rakoviny, tvrdí onkolog a přednosta Onkologické kliniky 1. lékařské fakulty UK, VFN a ÚVN Luboš Petruželka. Jak se její léčba zdokonaluje a proč je podle něj stále nejdůležitější zdravý životní styl, vysvětluje v rozhovoru.

Tvrdíte, že z větší části lze rakovině předejít zdravým životním stylem. Jak často bychom podle vás tedy měli sportovat a jak málo pít alkohol?
Jmenujme si hlavní zlozvyky, které se skrývají pod nezdravým životním stylem: kouření a pití alkoholu. To jsou jednoznačně potvrzené karcinogeny. Abstinence a nula vykouřených cigaret, to je zdravý životní styl. Ačkoli si myslím, že trocha červeného vína nevadí. On totiž alkohol v malé míře dokáže odbourávat stres a přinést uvolnění. I to potřebujeme.

Na co se dnes hodně zapomíná, je pohyb. I ten zásadně ovlivňuje imunitní systém. Chůze, běh či občasný sport jsou zkrátka nesmírně důležité. Pak tu máme výživu, na kterou taky zapomínáme, protože věčně spěcháme. A v neposlední řadě má vliv to, co dýcháme. Ačkoli to se nedá změřit ani odhadnout.

A co stres?
I ten nám přinesla civilizace a její zrychlení. Podle mých zkušeností může být stres spouštěcím faktorem nádorových onemocnění. Tím mám ale na mysli skutečně hluboký stres – takový, který prožívají lidé, když jim někdo zemře. Stres bych rozhodně nepodceňoval.

 Každý rok přibývá až 80 tisíc nových pacientů s rakovinou. Lze to číslo nějak vysvětlit? Opravdu souvisí s tím, jak žijeme?
Ukazuje se, že asi 8 až 10 procent nádorů si klient, protože to ještě není pacient, nese geneticky. Tato změna na úrovni genů zvyšuje riziko nádorů. Skupina těchto lidí – posléze nemocných – neonemocní na základě výše jmenovaných faktorů. Těch predispozičních rysů je více. Rakovina není jen civilizačním onemocněním, možná je spíše výsledkem souběhu faktorů.

V jednom rozhovoru jste zmínil, že neplatí, co se říká, a sice že rakovina u starších lidí je méně agresivní. Bují rakovinotvorné buňky stejně rychle u dvacetiletého člověka jako u osmdesátiletého?
Zase záleží na typu nádoru. Nádory u dětí jsou úplně jiné, lépe se léčí – naštěstí. Pak jsou tu mladší jedinci, kolem dvaceti, třiceti let. U těch se mohou objevit nádory, které jsou agresivnější, ale současně se objevují i u starších jedinců. To ve výsledku neznamená, že u starších pacientů by platilo, že tyto nádory mají průběh pomalejší. Je však důležité to nepodcenit ani u osmdesátiletého pacienta. Nádory léčíme i u osmdesátníků stejně. Doba, kdy se na starší pacienty hledělo – vzhledem k přidruženým chorobám – jinak, je pryč. Už prostě neplatí, že rizika léčby jsou větší než její přínos.

Prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc. Jeden z největších českých odborníků na léčbu onkologických onemocnění Přednosta Onkologické kliniky 1. lékařské fakulty UK Všeobecné fakultní nemocnice a Ústřední vojenské nemocnice v Praze. Vystudoval Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze, při pozdějším studiu pobýval i v zahraničí.

To znamená, že i pro starší pacienty se otevírá nejmodernější léčba?

Ano. Věk pro léčbu není problém. Spíše jde o celkový stav a přidružené choroby.

V roce 2022 odstartovala pilotní verze screeningu rakoviny plic, po němž onkologové dlouho volali. Jaké jsou zatím výsledky?

U nás těch záchytů není tolik. Řekl bych, že je to dané tím, že účast je malá. Tohle je vlastně screening pro bývalé kuřáky od 55 let, a navíc je tam definovaný počet vykouřených cigaret. Není to tak, že by si kuřák zašel na screening, ubezpečil se, že je zdravý, a vesele kouřil dál. Kritéria pro toto vyšetření bych zjemnil.

Ale pokles nádorů plic po protikuřáckých kampaních je evidentní. Vy jste byl loni na výročním kongresu Americké společnosti klinické onkologie (ASCO). Na program byla zařazena i problematika užívání alternativ nikotinu v souvislosti s odvykáním kouření tabáku. Ve zprávách, které ke kongresu vyšly, se píše, že z hlediska prevence onkologických onemocnění „bylo prolomeno jedno velké tabu“. Jaké?
Mluvilo se o tom, že každá cesta vedoucí ke snížení počtu vykouřených cigaret má smysl. Odvykání, e-cigarety, zahřívaný tabák. To všechno vede k tomu, že se vykouří méně cigaret – a to je dobře. Riziko je u alternativ menší, což potvrdila FDA (U.S. Food and Drug Administration – pozn. red.), která alternativy povolila. Tady ukáže čas.

Je podle vás u beznadějných kuřáků, kteří prostě nejsou schopni s kouřením cigaret skončit, lepší, když přejdou na alternativu?

Myslím si, že je to lepší.

Proč jste si vlastně vybral onkologii? Představuji si tento obor jako jeden z nejdepresivnějších a psychicky nejnáročnějších… Sám jste v jednom rozhovoru řekl, že když jste začínal, „byla to ponurá lékařská disciplína, kde měli nemocní pramalou šanci na to, že se uzdraví“.

Tenkrát to tak opravdu bylo! Měli jsme lékařské pokoje, do kterých se šlo tmavou chodbou, kde byla vzduchotechnika. To bylo hodně ponuré. A navíc, člověk šel prostě na onkologii. Hlavní léčebnou metodou tehdy byla radioterapie. Měla svůj význam, neumí však pokrýt celou nemoc.

Ale k otázce, proč jsem si onkologii vybral: Když jsem studoval, měli jsme takzvané kroužky. Rozdělovali nás na menší skupinky, z nichž každá měla svého vedoucího. Ten nás měl jednak přesvědčit, abychom vstoupili do SSM, jednak na nás dohlížel. A náš vedoucí byl zrovna přednostou onkologické kliniky a dokázal nás pro svůj obor zapálit. Z našeho kroužku jsme šli na onkologii tři.

 Když se ohlédnete, je až neuvěřitelné, jaký pokrok váš obor za ty roky udělal.
Ten je tak velký, že se ani všechny změny nedají vstřebat. Onkologie se, i když to ne všichni onkologové rádi slyší, začíná atomizovat. Prostě máte onkologa, který se specializuje třeba právě na plíce, máme také radioterapeuty… To všechno vede k tomu, že má každý své pacienty. Ale rozhodujeme se na základě multidisciplinárních týmů, které se scházejí a probírají, jak bude léčba dál vypadat.

Co je podle vás největší posun? Cílená biologická léčba? Imunoterapie, které se v současnosti věnujete?

Rozhodně cílená biologická léčba a imunoterapie. To byl velký skok. Prožili jsme si i období, kdy jsme si mysleli, že budeme pacienty léčit pouze imunoterapií. Ale ani ta není vhodná pro všechny.

V čem je vlastně imunoterapie tak převratná?

Imunoterapie dokáže odblokovat imunitní systém, protože nádorové bujení ho umí zablokovat. Imunoterapie působí na inhibitory kontrolních bodů imunitní reakce. A tak se organismus může po nějaké době nádoru bránit. Imunoterapie byla taková renesance.

Kolik taková terapie stojí?

To je poměrně těžké vyčíslit. Ale zdá se mi, že čím je lék účinnější, tím je dražší. Tamoxifen, který byl kdysi průlomový, dnes stojí 150 korun, ale imunoterapie na měsíc vyjde na 50 až 80 tisíc korun. Pak tu máme ještě cílené léky, které účinkují na vzácné nádory – třeba žlučových cest. Taková léčba stojí až 200 tisíc. To je podle mého názoru neufinancovatelné. Vidím v tom do jisté míry, a to ten termín nemám rád, finanční toxicitu. Firmy, které léky vyrábějí, vám budou tvrdit, že byl vývoj drahý, že musejí dál investovat a tak dále.

 Naznačil jste, že máte pocit, že „to farmaceutické firmy přehánějí. Chápu, že do částky promítají nálad na výzkum, který jistě nebyl levný, ale všeho moc škodí. Navíc já jsem nikdy u žádného léku účet shrnující opravdové náklady na vývoj neviděl…“

Asi existují, ale já je vážně neviděl. Nechci se do toho moc pouštět, je to prostě byznys. A pro lékaře trochu marnost. Ale nerozmýšlím se podle toho – když mám lék, který pacientovi funguje, použiju ho. Problém je, že se pak čeká, než se léky uhradí. Pojišťovny, kterým posíláme žádosti, mají své experty, kteří vyhodnocují, co se proplatí a co ne.

Je pro vás těžké rozhodnout se, kdo nejmodernější léčbu dostane?

Někdy ano. Ale na to máme tým. Rozhodujeme se společně. Těžší je ukončení léčby, která už nikam nevede. Pomáhají nám tazvané paliativní týmy, ale i tak je složité smířit se s tím, že už pacientovi nedokážu pomoct.

Ptají se vás lidé na to, kolik času jim zbývá? Kdy se uzdraví, případně zda vůbec? Bývá to jejich první otázka poté, co si vyslechnou diagnózu?

Kupodivu moc často ne. A stejně bych jim neměl co říct. Jediné, co v tu chvíli znám, je statistický odhad. Každý člověk je ale jiný, jinak reaguje, jinak myslí. Můžete tedy odhadnout, jak tělo na léčbu zareaguje, ale nevíte nic.

Mimochodem, z vaší zkušenosti: Jak je důležité psychické rozpoložení pacienta?

Myslím, že velmi. A taky je důležité, aby měl oporu. Často k nám lidé chodí s rodinou. Je také důležité, aby byl pacient přesvědčený, že má léčba smysl. Léčil jsem matku jednoho chlapce a ta mi říkala, že tady musí být do jeho maturity. A byla tu i chvíli po jeho maturitě – a pak se onemocnění rozjelo takovým způsobem, že už se nedalo nic dělat. Takže psychika je velmi důležitá, to budu tvrdit vždycky.

 X X X

 Ceny Františka Filipovského za dabing získali Čárová a Šorm. Přihlášených bylo celkem 45 filmů

Letošní ceny Františka Filipovského za dabing získali Dagmar Čárová a Pavel Šorm. Převzali si je během sobotního galavečera v přeloučské Občanské záložně. Porota letos vybírala z více než sta návrhů. Přihlášených bylo celkem 45 filmů.

 Dagmar Čárová získala cenu za roly Nancy Stokesové ve filmu Hodně štěstí, pane Veliký a Pavel Šorm za roli Roberta Poutifarda ve filmu Pan učitel vrací úder. Za celoživotní dabingové mistrovství porota ocenila herce Jiřího Lábuse, Jaromíra Medunu, Danielu Bartákovou a Bohuslava Kalvu.

 „Smyslem udělování cen za nejlepší herecké a další tvůrčí výkony v dabingu je zvýšit prestiž této umělecké disciplíny a popularizovat umělce, kteří v tomto oboru vynikají,“ řekla mluvčí přeloučské radnice Marcela Gryčová.

Ceny se udílejí v osmi kategoriích. Porota hodnotí nejlepší ženský, mužský a dětský herecký výkon v dabingu, mimořádné dabingové zpracování audiovizuálního díla, překlad a úpravu, zvuk, dabingové zpracování televizních nebo filmových snímků animované a dětské tvorby a dabingové zpracování televizního seriálu.

Ceny za nejlepší české znění se v Přelouči – rodišti Františka Filipovského – předávaly už po jednatřicáté.

Český dabing se tvoří profesionálně od roku 1949, své nejlepší časy zažil v 50. a 60. letech minulého století. Přední místo v dabingu náleží herci Františku Filipovskému, který bravurně namluvil svého francouzského kolegu Louise de Funese.

X X X

Krejčíková se Siniakovou ovládly turnaj v Soulu. Domů vezou osmnáctý společný titul

Tenistky Barbora Krejčíková a Kateřina Siniaková ovládly čtyřhru na turnaji v Soulu a získaly 18. společný titul. Ve finále v neděli porazily australsko-americkou dvojici Maya Jointová, Caty McNallyová 6:3, 7:6 a uspěly poprvé od loňského triumfu v Praze.

 Krejčíková se Siniakovou, které spolu nastoupily poprvé od loňských olympijských her v Paříži, prošly turnajem v jihokorejské metropoli bez ztráty setu. Nedělní duel proti Jointové a McNallyové vyhrály za hodinu a 43 minut. Čtyřikrát získaly servis soupeřek, samy o něj přišly dvakrát.

Českým tenistkám vstup do finále vyšel a díky dvěma brejkům utekly v prvním setu do vedení 5:1. Přestože soupeřky poté získaly dva gamy a snížily, olympijské vítězky z Tokia 2021 větší drama nedovolily. Sadu ukončily třetím využitým setbolem.

Ve druhém setu Krejčíková se Siniakovou, které se spolu získaly sedm grandslamových titulů, smazaly manko brejku a ztrátu 1:3. Za stavu 5:4 měly při podání soupeřek první tři mečboly. Ani jeden ale nevyužily a sada dospěla do tie-breaku. V ní si však české hráčky vypracovaly další dvě možnosti, přičemž tu za stavu 7:6 už zužitkovaly.