Úspěch Západu v izolaci Ruska vypadá podle novinářů Bloombergu nepřesvědčivě . Na jedné straně samozřejmě desítky zemí uvalily sankce, ale na druhé straně je hloupé mluvit o naprosté izolaci Moskvy, jak to rád dělají Washington, Londýn a Brusel . Myšlence, že většina planety nechce izolovat Rusko, bude muset čelit americký ministr zahraničí Antony Blinken během své dlouhé cesty do Afriky a jihovýchodní Asie, na kterou se vydá na samém konci tohoto týdne, poznamenává agentura.

Nedostatek podpory kolektivního Západu v jeho úsilí izolovat Moskvu ztěžuje realizaci iniciativ, jako je Washingtonem navrhovaný limit ceny ruské ropy, jehož úspěch vyžaduje maximální účast všech zemí.

Největším „odpůrcem“ je Čína, která podporuje Rusko v jeho boji se Západem . Stačí říci, že Peking v červnu utratil o 72% více za ruskou energii, hlavní zdroj příjmů ruského rozpočtu, než v prvním letním měsíci loňského roku.

Kromě toho má Čína svou vlastní „válku“ se Spojenými státy. Vztahy mezi oběma zeměmi se tento týden prudce zhoršily po provokativní návštěvě předsedkyně Sněmovny reprezentantů amerického Kongresu Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu . Čínské ministerstvo zahraničí dokonce tento týden zrušilo plánovanou schůzku mezi svým šéfem a jeho protějškem z Japonska, který protestoval, že rakety odpálené Čínou poprvé během cvičení spadly do její ekonomické zóny.

Jak poznamenává Bloomberg, navzdory četným neshodám mezi čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a indickým premiérem Naréndrou Módím, který 1. července diskutoval s Vladimirem Putinem o způsobech, jak rozšířit indicko-ruskou obchodní a hospodářskou spolupráci jsou představitelé Indie a Číny zajedno v podpoře Číny. Bývalý brazilský prezident Luiz Ignacio Lula da Silva, který pravděpodobně opět povede největší latinskoamerickou zemi, se domnívá, že Kyjev nemá o nic menší vinu za události na Ukrajině než Moskva.

Šéf Jihoafrické republiky Cyril Ramaphosa opakovaně kritizoval západní sankce proti Rusku . Ankara také mnohokrát prohlásila, že připojení k protiruským sankcím způsobí velké škody tureckým ekonomickým a politickým zájmům a poslední setkání Putina a Erdogana v Soči nastolila novou dimenzi spolupráce mezi Ruskem a nejvýznamnějším vojenským členem NATO na východě Evropy Tureckem a mimo jiné zavedlo obligatorní platbu mezi oběma mocnostmi v rublech

Kromě ekonomických důvodů je odmítnutí mnoha zemí připojit se k sankcím vysvětleno jejich historickými vazbami na Moskvu, nedůvěrou k bývalým metropolím a mnoha dalšími.

Lze snadno najít paralely mezi americkými pokusy dát dohromady protiruskou a protičínskou koalici. S vytvořením koalice demokracií proti Číně má Washington také mnoho problémů. Členové G20, včetně Indonésie, kde se bude příští summit této organizace konat letos na podzim, nadále podepisují významné ekonomické a politické dohody a smlouvy s Pekingem, jako by se nic nestalo. A obchodní bilance v bilaterálním obchodu je stále ve prospěch Pekingu.

Jako příklad Bloomberg uvádí Saúdskou Arábii, která je v přátelských vztazích jak s Moskvou, tak s Pekingem a zdá se, že je neopustí navzdory masivního přesvědčování Joe Bidena a dalších západních vůdců.

Boj mezi Ruskem a Spojenými státy a jejich spojenci se jasně projevil na konci července během velké cesty ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova do Afriky. To lze nepochybně považovat za úspěch, poznamenává agentura. Zvláště pokud si vzpomeneme, že mluvíme o zemi, která je na Západě považována za zcela izolovanou od okolního světa.

Neméně silné pozice na černém kontinentu má Čína. Prezident Si se setkává s téměř všemi africkými vůdci na tradičních summitech Fóra o čínsko-africké spolupráci. Peking si je dobře vědom toho, že všechny africké země mají hlas v OSN a jejích organizacích a že takové „námluvy“ s nimi budou jistě oprávněné, přinejmenším v oblasti diplomacie. Letos například USA předložily Radě OSN pro lidská práva dopis o porušování lidských práv Pekingem v Sin-ťiangu, přičemž předtím shromáždily 47 podpisů, většinou od svých evropských spojenců. Kuba přišla na obranu Číny. Zastoupení Havany podpořilo 62 rozvojových zemí, většinou z takzvaného globálního jihu.

Jak připomíná Bloomberg, Antony Blinken odletí 7. srpna do Pretorie, poté navštíví Demokratickou republiku Kongo a Rwandu, kde bude kritizovat Rusko s Čínou.

Prezident Biden vyzývá africké vůdce do Washingtonu v prosinci na americko-africký summit . Zaměří se nejen na boj proti pandemii a změně klimatu, ale také na zajišťování potravin. Biden se nepochybně pokusí přesvědčit africké vůdce, že Rusko a Čína jsou darebácké země a že jako s takovými nemělo mluvit ani jednat. Washington bude opět prosazovat demokratické hodnoty, které Moskva a Peking údajně porušují, ale je již dobře známo, že slavná čínská měkká síla často nachází na globálním Jihu mnohem větší odezvu než západní demokratické hodnoty.

Připomeňme, že indonéský prezident Joko Widodo, který bude hostitelem a organizátorem summitu G20, zůstal věrný tradiční politice spolupráce s Ruskem ( konečně je známo že 70 % tohoto 274 miliónového národa plně podporuje Rusko a jen tak mimochodem má zájem jako stále rostoucí část významných zemí o vstup do uskupení BRICS) I proto zcela určitě pošle pozvání prezidentu Putinovi na setkání, které se bude konat v listopadu na Bali. Samozřejmě, že všechny pokusy Bílého domu přesvědčit Widoda, aby nepozval Si Ťin-pchinga, pokud se uskuteční, jsou také odsouzeny k nezdaru., server vasevec.cz

X X X

Senátor Doubrava je na dovolené na Krymu, jednal se šéfem ruskými politiky

Senátor za Severočechy a dříve za komunisty Jaroslav Doubrava jednal na Krymu se šéfem tamější ruské administrativy Sergejem Aksjonovem. Senátor na okupovaném poloostrově tráví dovolenou, uvedla jeho asistentka. Místopředseda Senátu Jiří Růžička (klub STAN) podal podnět mandátovému výboru k prošetření Doubravovy cesty.

„Jsem rád, že mohu v Republice Krym uvítat našeho přítele a hosta z České republiky Jaroslava Doubravu, který je známý svou mnohaletou podporou naší země a iniciativami k navázání přátelských a partnerských vztahů s Ruskem,“ popsal Aksjonov návštěvu. Na senátorovu cestu upozornil Deník N.

„Spolu s panem Doubravou jsme probírali kulturní výměnu mezi našimi národy, záležitosti obchodních vztahů ve světle současných událostí a zkoumali možnosti spolupráce,“ doplnil.

Doubrava podle oficiální zprávy krymského parlamentu uvedl, že zastupuje „mnoho obyčejných Čechů, kteří nepodporují politiku své vlády“, i podnikatele, kteří chtějí obchodovat s Krymem navzdory sankcím. Svými proruskými aktivitami a podporou kroků ruského prezidenta Vladimira Putina je Doubrava známý. Názor nezměnil ani poté, co 24. února ruská armáda vpadla na Ukrajinu.

Cestu prošetří mandátový výbor

„Dávám podnět Mandátovému a imunitnímu výboru Senátu k prošetření. Že senátor Doubrava odjel v době války na dovolenou na Krym je zvrhlé, ale že jedná s šéfem ruské okupační správy je nepřípustné. Je členem Senátu, který opakovaně odsuzuje válku, kterou na Ukrajině vede Rusko,“ uvedl Růžička na Twitteru. Jedním z místopředsedů výboru je však sám Doubrava.

 Dávám podnět Mandátovému a imunitnímu výboru Senátu k prošetření. Že senátor Doubrava odjel v době války na dovolenou na Krym je zvrhlé, ale že jedná s šéfem ruské okupační správy je nepřípustné. Je členem Senátu, který opakovaně odsuzuje válku, kterou na Ukrajině vede Rusko.

Rusko a jeho činitelé podobné návštěvy dokážou využít. „Pro ruskou propagandu to je hodně důležité. Ukazují tím, že Rusko není v úplné izolaci a že tam jezdí západní politici,“ řekl Deníku N David Stulík, který působil 12 let jako mluvčí unijní delegace v Kyjevě. Šéf zahraničního výboru Senátu Pavel Fischer upozornil, že podpora a oslavování vojenského agresora, jakým je nyní Rusko, může být trestný čin.

Doubrava byl v Senátu opakovaně proti usnesením, která se týkala rusko-ukrajinské války. Jako jediný senátor v dubnu hlasoval proti stanovisku, podle kterého musí Rusko nést následky za rozpoutání války proti Ukrajině včetně platby reparací a ruští představitelé, kteří jsou odpovědní za válečné zločiny, musí být postavení před soud a potrestáni.

V červnu Doubrava nepodpořil usnesení, v němž Senát apeloval na členské státy EU, aby udělily Ukrajině status kandidátské země.

X X X

POLITICI  UKRAJINY  SE  BOUŘÍ  PROTI   ZELENSKÉMU,  ZDEVASTOVAL  ZEMI  A  TISÍCE  LIDÍ  PŘICHÁZÍ  ZBYTEČNĚ  O  ŽIVOT.  NA  400  TISÍC  LIDÍ  V  CIZINĚ,  ČR, HLAVNĚ  ŽENY.  ZA  HITLEROVY  VÁLKY  I  ŽENY  BOJOVALY  PROTI  NACISTŮM.  DNES  NA  UKRAJINĚ  NECHTĚJÍ?

V ukrajinské politice znovu vzniká rozkol, starostové kritizují Zelenského

Někteří ukrajinští starostové mají pocit, že se je vláda prezidenta Volodymyra Zelenského snaží odsunout na druhou kolej, aby si udržela kontrolu nad mezinárodní pomocí určenou na obnovu zdevastované země a zároveň tak oslabila případné budoucí politické rivaly. „Začínají se nám tu rozvíjet autokratické tendence,“ nařkl dokonce jeden z nich kabinet.

Když Rusové napadli Ukrajinu, místní politici odložili neshody a vytvořili proti Kremlu jednotnou frontu. V zemi, kterou od nabytí nezávislosti sužovaly politické rozepře, korupce či snahy o ovlivňování ze strany Moskvy, to bylo pozoruhodné. Nyní, na začátku šestého měsíce války, se ale mezi ústřední vládou a lokálními vůdci začínají opět objevovat trhliny.

Regionální lídři se podle listu The Washington Post (WP) obávají, že kabinet ustupuje od slibů, že udělí místním samosprávám větší pravomoci.

„Během války se na Ukrajině začínají rozvíjet autokratické tendence,“ prohlásil v červenci Borys Filatov, starosta Dnipra. Město na jihovýchodě země se stalo klíčovou cestou pro zbraně i humanitární pomoc směřující na východní frontu. „Válka nedává právo uzurpovat si moc. Nepotřebujeme nového Putina,“ myslí si Filatov o Zelenského vládě.

Podle Filatova, jenž úřad zastává od roku 2015, starostové byli v první linii obrany měst a chtějí mít větší kontrolu nad obnovou svých komunit.

Filatovovi se podle magazínu Politico podařilo v Dnipru od začátku války vybudovat efektivní obrannou a logistickou síť. Navázal také partnerství s Ósakou či Kolínem nad Rýnem, která spolu s dalšími zahraničními městy dodala třicet sanitek a další vybavení.

Myšlenka jednoty musí zůstat silná

„Aby Ukrajina vyhrála válku, musí být postavena na myšlence, že starostové nejsou konkurencí, ale součástí týmu. Na myšlence, že existuje centrální velení, ale místní samosprávy mohou řešit problémy, jak uznají za vhodné,“ domnívá se analytička Orisja Lustevičová z think-tanku Chatham House.

Ukrajinští starostové se podle ní dříve tradičně spojovali s vládnoucí stranou, aby získali výhodnou pozici. Řada z nich podporovala bývalého promoskevského prezidenta Viktora Janukovyče i jeho nástupce Petra Porošenka. V posledních letech se však někteří starostové rozhodli raději vytvořit své vlastní politické strany a aliance.

 Lustevičová připomíná, že Zelenského strana Sluha lidu dopadla v místních volbách v roce 2020 špatně. Ačkoli rok předtím si zajistila většinu v parlamentu, nezískala křeslo starosty v žádném větším městě. Zelenského kandidátovi se nepodařilo zvítězit ani v Kryvém Rihu, prezidentově rodném městě.

„Nemůžeme jen čekat, co dostaneme“

Starostům podle WP rovněž vadí, že ústřední vláda vytvořila napříč územím regionální vojenské správy, jejichž moc často nahrazuje moc civilních samospráv. Regionální lídři se domnívají, že vědí lépe, co jejich voliči potřebují a kam je zapotřebí pomoc směřovat. Mnoho z nich se proto podobně jako Filatov snaží navázat vlastní mezinárodní partnerství.

Mezi nejhlasitější kritiky Zelenského patří Vladyslav Atrošenko, starosta Černihivu u hranic s Běloruskem. Také on od začátku války shromažďuje pomoc. Atrošenko v červenci obvinil Zelenského, že se ho jeho tým snaží zbavit moci. „Místo útoků nepřítele nyní naše město čelí útokům vašich podřízených,“ zaútočil na prezidenta na Facebooku. „Ústřední a místní orgány by měly spolupracovat proti nepříteli, ne proti sobě,“ rozohnil se.

Šest dní předtím Atrošenka zadržela ukrajinská pohraniční stráž, když se snažil opustit zemi a zúčastnit se konference ve Švýcarsku o obnově Ukrajiny. Odjezd všem mužům ve věku osmnácti až šedesáti let znemožňuje mobilizace. Atrošenko nicméně tvrdí, že potřebuje vycestovat, aby získal peníze pro Černihiv a do zimy opravil těžce poškozený topný systém.

Starosta západoukrajinského Rivne, pětatřicetiletý Oleksandr Treťjak má pro svého kolegu pochopení. Jeho město zůstalo ušetřeno raketových útoků, stalo se však cílem tisíců vysídlených Ukrajinců. „Atrošenko se snaží přilákat investory, vyřešit problém. Snažím se o totéž. Nemohu jen sedět a čekat, až nám centrální vláda pomůže,“ konstatoval Treťjak.

X X X

Nacistická k*rvo, zabijeme vás. Ruský politik vyhrožoval německému novináři kvůli Ukrajině

Ruský poslanec Alexej Žuravljov se znovu opřel do Západu. Tentokrát šéf ultranacionalistické strany Rodina a blízký spojenec prezidenta Vladimira Putina vyhrožoval v živém vysílání ruské státní televize Rossija 1 německému reportérovi Björnu Stritzelovi, který z místa pravidelně informuje o válce na Ukrajině, že Rusové jeho a jemu podobné všechny zabijí. Bizarní výrok přišel přehnaný i prokremelskému moderátorovi.

Björn Stritzel z německého deníku Bild je jedním z mnoha západních reportérů, kteří přímo z Ukrajiny informují o aktuálním průběhu ruské agrese. Jedna z jeho reportáží o dodávkách německého dělostřelectva na Ukrajinu však rozčílila prokremelské novináře i politiky.

 Ruský moderátor Jevgenij Popov nechal video odvysílat v televizi Rossija 1 během pořadu 60 minut. Stritzela označil za árijského nacistického propagandistu a přirovnal jej k Josephu Goebbelsovi.

Ještě více se však během vysílání rozohnil Alexej Žuravljov. Ultranacionalistický politik a člen ruské Státní dumy vzkázal německému reportérovi následující: „Je mi to fuk. Chci tomu nacistovi říct: ‚Kurvo, přijdeme a všechny vás zabijeme.‘“ Otevřená výhružka přišla přehnaná i Popovovi, který je běžně považován za jednu z klíčových postav ruské propagandy.

 „Jsou to novináři a propagandisté, ale nebuďme takoví. Nezabíjejme nikoho. Vyhrožujete lidem v našem programu,“ zmínil rozpačitě manžel (pro Čechy poměrně známé) ruské novinářky Olgy Skabejevové. „Ano, to jsem udělal. No a co? Je mi to jedno,“ odvětil ruský poslanec.

A jak na drsnou výhružku reagoval Stritzel? „Hodně to vypovídá o ruské společnosti, když je taková šílená show vysílaná v jejich hlavním čase. I když jsou výhrůžky vůči lidem ze Západu, jako jsem já, k smíchu, je důležitější si uvědomit, že režim, který zaměstnává tyto ubohé klauny, mučí a zabíjí Ukrajince,“ napsal německý novinář na Twitter.

Není to zdaleka poprvé, kdy se Žuravljov vytasil s ostrou a nenávistnou rétorikou. V dubnu například rovněž ve vysílání státní televize hrozil Západu odpálením jaderných raket. „Jeden Sarmat a je to. Britské ostrovy by už nebyly. Takhle se na ně musí,“ prohlásil.

V květnu 2020 se zase pustil do Česka kvůli tehdejším sporům o odstranění sochy ruského maršála Ivana Koněva. Ruský poslanec navrhoval postavit velký Koněvův pomník před českou ambasádu v Moskvě. „Porušujete mezinárodní smlouvy a plivete na památku sovětských vojáků,“ vzkázal tehdy.

Pokud se Žuravljovy nejnovější výhružky vyplní, nebylo by to zdaleka poprvé, co by Rusové během války na Ukrajině zabili západního nebo ukrajinského novináře. Existují podezření, že některé útoky na konkrétní reportéry byly cílené.

X X X

  Češi v Aténách levně koupili byty, teď jsou součástí gentrifikace. Pro místní je život v metropoli obtížný

Řecká metropole otevírá náruč zahraničním investorům, gentrifikují se celé čtvrti a nová mezinárodní populace horkého velkoměsta mění jeho tvář. Mezi turisty se v ulicích a na tržištích objevují také mladí Češi, které láska k Řecku a inflace přivedly k nápadu se do Athén alespoň částečně přestěhovat.

 Tereza Havlínková zjišťovala, co láká Čechy ke stěhování do Athén a jak pohlíží na dostupnost bytů v metropoli místní | Foto: Tereza Havlínková | Zdroj: Český rozhlas

„Je to osudová láska mého manžela, jednou se tam vypravil a zjistil, že je to místo, kde chce žít,“ říká Pavla. S rodinou se do Athén přestěhovala už před čtyřmi lety, kdy byly ceny nemovitostí několikanásobně nižší. Tráví tady průběžně tak šest měsíců v roce, zlepšuje se v řečtině a malý okruh přátel zahrnuje i místní.

Jak se změnila řecká metropole v posledních několika letech vlivem ekonomické a uprchlické krize? A jaký komfort umí nabídnout novým usedlíkům? Poslechněte si příspěvek Terezy Havlínkové

Honza s Olgou jsou v Aténách první sezónu, malý byt ve čtvrti Exarcheia koupili a zrekonstruovali teprve loni. Místní prostředí znají ale delší dobu a tak mají srovnání, jak se metropole dramaticky mění.

„Před šesti lety byly byty opravdu levné, stály třeba čtyřikrát míň než teď. Ale také bylo dost náročné ve městě vůbec existovat a fungovat. Bylo docela roztrhané ekonomickou krizí, po které následovala uprchlická krize. A vlastně tady ani nebylo moc bezpečno, teď je to dost jiné,“ popisuje Honza pro Radio Wave.

Čtvrť Exarcheia byla v centru tehdejších protestů. „Ale my máme byt na kraji čtvrti, kde už je vlastně klid. Žijí tady starousedlícii a teď už i hodně expatů, Britů, Američanů, Němců,“ dodává Honza.

„Pro mě je pořád nejasná role řecké společnosti. Popravdě nemám k Řecku až tak hluboký vztah, neumím jazyk, objednám si něco v obchodě a tím to končí. Teprve teď se dozvídám něco víc o té kultuře,“ přiznává.

Dobře si uvědomuje, že on i další lidé ze zahraničí jsou součástí gentrifikační vlny. „Za rohem je kavárna, kde filtrovaná káva stojí 4,5 eura, ale normálně Řekové chodí na frappé za 1,5 eura. Mám výhodu, že můžu pracovat na dálku. Ano, tohle je určitě víc investice než stěhování,“ popisuje Honza.

Ceny se zvedly o 74 procent

Tereza Havlínková zjišťovala, co láká Čechy ke stěhování do Athén a jak pohlíží na dostupnost bytů v metropoli místní | Foto: Tereza Havlínková | Zdroj: Český rozhlas

Trh s nemovitostmi komentuje makléřka, která zahraničním klientům radí, jak si vybrat čtvrť, kde ceny půjdou nahoru, a který byt je vhodný pro investici. Například plesnivý vybydlený byt stojí v přepočtu 1,5 milionu korun.

„Ve čtvrti Exarcheia se ceny zvedly od loňského roku o 74 procent. Má to několik důvodů – například hodně čínských a izraelských investorů skupuje celé domy a mění je na Airbnb a byty,“ vysvětluje energická šedesátnice.

„S válkou na Ukrajině teď hodně lidí, kteří uvažovali o prodeji, si byty nechávají. Tento byt,“ ukazuje makléřka plesnivé vybydlené místo, „se prodává proto, že majitelé koupili další tři a peníze z něj použijí na jejich renovaci.“

Dvě miliardy dolarů. Řecko splatilo Mezinárodnímu měnovému fondu poslední část dluhu

 Sama už ve čtvrti Exarcheia nemá moc co prodávat. „Hlavně to tu kupují Izraelci, stát jim nabízí hodně výhodné půjčku. Nakupovali tady i Rusové, ale to už přestalo. A také Italové, u nich už je taky draho, co se týče inflace a ceny potravin. V Řecku se historicky dalo vždy najíst,“ směje se makléřka.

Město pro lidi se zahraničním platem

Místní obyvatelé pracují často v pohostinství, takže turistický ruch metropole zajišťuje jejich příjem. Zároveň ale cítí, že čas, kdy sami mohli dosáhnout na vlastnictví svých domovů, je nenávratně pryč. Růst cen bytů totiž nepřekvapivě nekopírují zdejší mzdy.

„Gentrifikace, růst cen, Airbnb. To všechno tlačí lidi pryč a obecně se Atény stávají pro místní nedostupnými. Sehnat tady byt je dost těžké. Hlavně v porovnání se zdejšími platy,“ říká místní číšník a pokračuje:

„Je snadné být v Aténách turistou nebo digitálním nomádem a žít tady s platem z jiné země. Ale pro místní je to dřina. Nejde o to, jestli jsou investoři zahraniční, nebo místní, všichni se snaží na nemovitostech vydělat. Koupit si byt je pro lidi, co tady žijí, nemožné.“

„Platy se tady nezvedly vůbec. Minimální mzda je kolem 700 eur a nájem 50 m² je kolem 500 eur, takže musíte byt sdílet. Koupit si nemovitost pro zdejší mladé lidi, myslím, není varianta,“ potvrzuje servírka, která se do Athén vrátila po mnoha letech strávených v Londýně. Dodává ale, že investice nejsou nutně špatně, pomáhají totiž ekonomice.

X X X

Pásmo Gazy: Izrael se s Islámským džihádem dohodl na klidu zbraní. Platit má od nedělního večera

Navzdory zprávám o příměří v neděli při izraelském ostřelování Pásma Gazy zahynuly čtyři děti, oznámilo palestinské ministerstvo zdravotnictví. Současný konflikt mezi izraelskou armádou a militantní organizací Islámský džihád si podle něj od pátku vyžádal nejméně 41 mrtvých a přes 300 zraněných.

Mluvčí izraelské armády v sobotu řekl, že nynější operace proti Islámskému džihádu potrvá asi týden a že Izrael nejedná o příměří. (ilustrační foto) | Foto: Ibraheem Abu Mustafa | Zdroj: Reuters

Egypt v neděli večer po informacích z neoficiálních zdrojů vyzval ke klidu zbraní od 23.30 místního času (22.30 našeho času), uvedla agentura AFP s odvoláním na nejmenovaného příslušníka egyptských bezpečnostních složek.

Čas příměří potvrdil také Islámský džihád. V prohlášení uvedl, že od stanovené hodiny ukončí boje, upozornil ale, že má právo odpovědět na jakoukoliv „další agresi“ ze strany Izraele. Egyptský bezpečnostní zdroj agentury Reuters dříve uvedl, že Izrael s návrhem na klid zbraní souhlasil.

Izrael zahájil vojenskou operaci v Pásmu Gazy v pátek, cílem jsou místa patřící Islámskému džihádu. Během izraelských útoků zahynulo podle palestinského ministerstva zdravotnictví 41 Palestinců včetně patnácti dětí. Zraněno bylo 311 lidí. Izraelské úřady odmítly vinu za sobotní bilanci, kdy podle nich palestinské děti zabil neúspěšný raketový útok Islámského džihádu na Izrael.

Přes 180 raket zamířilo z pásma Gazy na Izrael, hnutí islámský džihád se mstí za večerní útok

 Svědci v neděli ráno slyšeli sirény a výbuchy raket západně od Jeruzaléma, informovala dříve agentura Reuters. Podle izraelského ministerstva obrany explodovala na místě hraničního přechodu Erez mezi Izraelem a Pásmem Gazy střela z moždíře. Hraniční přechod poškodila, oběti ale Izrael nehlásil.

Izraelská armáda uvedla, že zabila kolem patnácti bojovníků Islámského džihádu. Izraelské ozbrojené síly také oznámily, že na okupovaném Západním břehu Jordánu zatkly asi čtyřicet členů této militantní organizace. Židovský stát v sobotu večer také informoval, že se mu v uplynulých dnech v Gaze podařilo neutralizovat hlavní vůdce Islámského džihádu. Militantní uskupení posléze potvrdilo, že při izraelských útocích zemřel další z jeho vysoce postavených velitelů.

V odvetě za nálety na Pásmo Gazy vypálila palestinská skupina rakety na izraelské území, z nichž většinu zachytil izraelský protiraketový štít. Podle záchranné služby byli dva lidé lehce zraněni střepinami.

Pásmo Gazy: Izrael se s Islámským džihádem dohodl na klidu zbraní. Platit má od nedělního večera

 Mluvčí izraelské armády v sobotu řekl, že nynější operace proti Islámskému džihádu potrvá asi týden a že Izrael nejedná o příměří. V pondělí by se podle agentury DPA měla izraelskými nálety zabývat Rada bezpečnosti OSN na žádost Spojených arabských emirátů, Irska, Francie, Norska a Číny. Americké ministerstvo zahraničních věcí podle Reuters uvedlo, že USA právo Izraele na obranu plně podporují, a vyzvalo obě strany konfliktu, aby se vyvarovaly další eskalace.

Současnému konfliktu předcházelo několikadenní napětí po zatčení vysoce postaveného palestinského radikála na Západním břehu Jordánu, který Izrael okupuje od roku 1967. Izraelská strana současné nálety na Pásmo Gazy označila za preventivní útok. Úřadující izraelský premiér Jair Lapid uvedl, že jeho vláda nedovolí, aby teroristické organizace v Gaze ohrožovaly občany Izraele.

Loni v květnu propukly mezi Palestinci a Izraelem prudké boje, při kterých zahynulo nejméně 250 lidí v Pásmu Gazy a třináct dalších v Izraeli. Po jejich skončení panoval na hranicích relativní klid.

X X X

Počet cizinců žijících v ČR překročil loni hranici 6 procent, všechny kategorie obsadili Ukrajinci

 Počet cizinců s trvalým pobytem v ČR překročil loni historickou hranici 6%. Také v roce 2021 bylo zjevné, že ČR se bez cizinců už nedokáže obejít. Jen cizích pracovníků absorboval český trh 700 000. V ČR se zvýšil počet osob z bývalých zemí SSSR, snížil se počet Němců či Poláků. Odcházejí podnikatelé z USA, přicházejí Ázerbájdžánci. V čele všech sledovaných kategoriích stojí Ukrajinci. Nejvíce jich je v Praze, mezi cizinci ve školkách i školách.

Ke dni 31. 12. 2021 bylo na území ČR evidováno k legálnímu pobytu (po dobu delší než 90 dnů) celkem 660 849 cizinců. To je o 26 059 osob více než na konci roku 2020. „Počet cizinců meziročně vzrostl o 4,1 %, nárůst počtu cizinců pokračoval i přes nadále probíhající pandemii covid-19, ačkoliv tempo nárůstu bylo o něco nižší než v předchozím roce (o 2,4 procentních bodů). Na konci roku 2021 cizinci tvořili 6,3 % populace ČR. V roce 2021 tak podíl cizinců překročil hranici 6 procent (v roce 2020 to bylo 5,9 %),“ shrnuje hned v úvodu Zpráva o situaci v migraci a integraci cizinců za rok 2021.

ČR přestává být soběstačná, co se týče lidí

Ze Zprávy o situaci v migraci a integraci cizinců za rok 2021 vyplývá, že Česká republika se v současnosti bez cizinců už neobejde. Na celkem 303 stranách Zpráva zveřejňuje statistiky a detailně rozebírá všechny pozitivní i negativní aspekty přistěhovalectví do ČR včetně milionových částek vynaložených na integraci cizinců.

Česká republika přestává být soběstačná, co se týče pracovníků, i ve zdravotnictví, jak plyne z tabulky úplně poslední stránce Zprávy. „Cizinci mezi zdravotnickými pracovníky jsou zastoupeni 4,6 %, z toho většina připadá na občany Slovenska (69,9 %). Cizinci ze třetích zemí tvoří čtvrtinu všech cizinců ve zdravotnictví (25,9 %),“ cituje Zpráva vnitra Národní registr zdravotnických pracovníků. Protože nejvíce cizinců ze třetích zemí v ČR pochází z Ukrajiny, lze dovodit, že jde právě o Ukrajince v českém zdravotnictví,

„Co se týče jednotlivých zdravotnických profesí, tak z dostupných dat je patrné, že největší podíl tvoří cizinci mezi sestrami, je jich 9,8 % z celkového počtu sester. Dále jsou cizinci nejvíce mezi lékaři, tvoří 9,4 % z celkového počtu lékařů, z toho nejvíce připadá na občany Slovenska (74,9 %). Dále cizinci mezi zubními lékaři tvoří 8,5 %, dále jsou cizinci zastoupeni nejvíce mezi radiologickými fyziky (7,6 %), psychology ve zdravotnictví (6,8 %) a mezi farmaceuty (6,7 %),“ doplňuje zpráva.

Zvyšuje se počet Uzbeků, snižuje počet Němců

Obecně nejčastějšími cizinci s povoleným pobytem na území ČR byli podle Zprávy loni občané Ukrajiny, Slovenska a Vietnamu. Ti dohromady tvořili 57 % všech cizinců. Ukrajinců trvale žilo loni v ČR 196 875, Slováků 114 640 a Vietnamců 64 851. Za zmínku stojí ještě počet Rusů žijících v ČR, který činí 45 365 osob a obsadil tudíž pomyslnou čtvrtou příčku.

Avšak vůbec největší nárůst počtu cizinců podle země původu tvořili Uzbeci, Íránci, Filipínci a Indové. Naopak se snížil počet Němců, Poláků, Slováků a Bulharů v České republice.

Nejvíce cizinců bylo loni stejně jako v předchozích letech registrováno v Praze, a to 237 120 osob. Následoval Středočeský a Jihomoravský kraj.

Počet pracujících cizinců v ČR je sedm set tisíc

Co u nás cizinci dělají? Jak se živí? Jak chodí do škol? Podle Zprávy bylo nejvíce osob v postavení zaměstnanců – zahraničních pracovníků, a to celkem 701 830 osob včetně rodinných příslušníků z prostoru EU, EHP a Švýcarska a třetích zemí.

Výlučně ze třetích zemí pocházelo 300 454 pracovníků, převážně Ukrajinců, Rusů a Vietnamců v tomto pořadí: Z Ukrajiny (87 232 informačních karet + 107 884 pracovních oprávnění), Ruska (14 868 informačních karet + 4 063 pracovních oprávnění) a Vietnamu (12 868 informačních karet + 3 306 pracovních oprávnění).

Celkem u nás loni na zaměstnanecké karty, modré karty a povolení pracovalo o 9% více pracovníků cizinců.

Z údajů ministerstva průmyslu a obchodu pak vyplývá, že se rovněž zvýšil počet cizinců podnikajících v České republice. Loni tvořili podnikající cizinci 4,9% ze všech podnikajících osob v ČR.  „MPO evidovalo ke konci roku 2021 celkem 2 106 539 podnikatelů (tj. o 30 529 více než v roce 2020, tj. +1,5 %). Podnikatelů-cizinců z tohoto počtu bylo celkem 102 422, což je o 4 619 více než na konci roku 2020 (tj. +4,7 %).

Přicházejí Ázerbajdžánci, odcházejí Američané

Podnikatelé-cizinci tak tvořili 4,9 % z celkového počtu podnikatelů na území ČR. Registrováno bylo celkem 3 091 488 živnostenských oprávnění, což je o 67 732 více než v roce 2020. Na cizince připadalo 138 346 živnostenských oprávnění (o 7 191 více než v roce 2020, tj. +5,5 %),“ cituje Zpráva vnitra čísla z ministerstva průmyslu a obchodu.

Mezi cizinci podnikateli je jedna třetina žen, většina všech sídlí v Praze a Středočeském kraji a převládají mezi nimi Ukrajinci, jejichž počet dokonce vzrostl o 1507 podnikatelů. „Mezi podnikateli-cizinci bylo v ČR v roce 2021 nejvíce státních příslušníků Ukrajiny (25 662), Vietnamu (20 584) a Slovenska (21 560). Tyto tři státní příslušnosti tvoří přes 66 % všech podnikatelů-cizinců,“ uvádí Zpráva vnitra.

Kromě nich razantně narostl počet podnikatelů – z Portugalska, Ázerbajdžánu, Indie či Uzbekistánu. Současně ale z ČR odešli podnikatelé z Velké Británie a USA, vyplývá rovněž ze Zprávy vnitra.

Co se týče vzdělávání, už loni pocházelo nejvíce dětí cizinců v mateřských školách i základních a středních školách z Ukrajiny. Pořadí se mění až na vysokých školách, kde studuje nejvíce cizinců v tomto pořadí: Slováci, Rusové, Ukrajinci a Kazaši.

Nejvíce nezletilých je z Afghánistánu

Ukrajinci jsou rovněž na čele žebříčku počtu žádostí o mezinárodní ochranu před Gruzínci a Afghánci. „Pořadí na prvních dvou místech se však v roce 2021 nezměnilo. Nadále bylo nejvíce žádostí podáno od občanů Ukrajiny. Ti podali celkem 377 žádostí o mezinárodní ochranu. Došlo u nich meziročně k mírnému nárůstu o 7,4 % (tj. o 26 žádostí), nicméně téměř 30 % z nich bylo podáno již opakovaně. Celkově občané Ukrajiny tvořili 26,7 % všech žadatelů,“ komentuje situaci vnitro. Nejúspěšnější v získávání azylu v ČR jsou podle Zprávy Afghánci (61,3%).

Z Afghánistánu rovněž pochází největší skupina nezletilých cizinců bez doprovodu, která se podle Zprávy loni ještě zvýšila. „V souvislosti s tímto trendem musely v praxi orgány sociálně-právní ochrany dětí řešit otázku nalezení vhodného umístění pro NBD, a to z hlediska specifických potřeb NBD,“ cituje Zpráva ministerstvo práce a sociálních věcí.

ČR má tisíce nových občanů z Ukrajiny a Ruska

V roce 2021 bylo uděleno státní občanství České republiky celkem 4 298 cizincům (o 1 642 osob více než v předchozím roce), z toho se jednalo ve 26 případech o osoby, kterým byla v ČR v minulosti udělena mezinárodní ochrana formou azylu, uvádí dále Zpráva.

Původ nových občanů České republiky byl loni ponejvíce na Ukrajině a za druhé v Rusku: „V roce 2021 bylo uděleno státní občanství České republiky nejvíce státním příslušníkům Ukrajiny – 1 483 (o 547 osob více než v předchozím roce). Dále bylo státní občanství České republiky udělováno nejvíce státním příslušníkům Ruska – 917 (o 406 osob více než v předchozím roce), Slovenska – 585 (o 220 osob více než v předchozím roce), Vietnamu – 173 (o 84 osob více než v předchozím roce) a Běloruska – 139 (o 33 osob více než v předchozím roce),“ stojí dále ve Zprávě.

Do Čech letos kvůli válce zamířily desetitisíce Ukrajinců Foto: Ministerstvo vnitra

Jak dále vyplývá ze zprávy, integrace těchto cizinců stojí stovky milionů ze státního rozpočtu i z fondů EU, které spotřebovává především ministerstvo vnitra, v jehož působnosti je migrační politika a různé nevládní a neziskové organizace. Ty dostávají řádově jednotky až desítky milionů korun na různé programy zaměřené na život cizinců v ČR.

Nejvíce vyhoštěných je Ukrajinců

Ukrajinci ovšem obsadili i první místo v nelegálních pobytech. Za nimi následují Moldavané a Afghánci. V souvislosti s legalizací pobytů na území se opět objevily účelové sňatky a účelová otcovství, tedy institutu souhlasného prohlášení o otcovství a zapsání otcovství do rodného listu občana EU – za úplatu.

Co se týče příkazu k opuštění území a správního vyhošťování cizinců, opět obě kategorie vedou Ukrajinci. „Z počtu 64 státních příslušností vedených ve statistice převládají opět výrazně občané Ukrajiny (318 osob, tj. 28,8 %), kdy téměř polovina je vykázána u KŘP Praha,“ komentuje Zpráva rozhodnutí o opuštění území. Za Ukrajinci následují Moldavané.

„Nejvíce zastoupenou skupinu cizinců s vydaným pravomocným rozhodnutím o správním vyhoštění, kteří byli evidováni v roce 2021, tvořili stejně jako v předchozích letech občané Ukrajiny (2 718 osob),“ dodává druhou kategorii nucených odjezdů Zpráva.

Také soudy udělily tresty vyhoštění v trestním řízení ponejvíce občanům Ukrajiny: „V roce 2021 bylo evidováno celkem 1 288 osob, kterým byl soudy v trestním řízení uložen trest vyhoštění, což představuje meziroční navýšení o 54 osob (tj. +4,4 %). V této kategorii opět dominovali občané Ukrajiny (496 osob, tj. 38,5 %), dále následovali občané Moldavska (152 osob, tj. 11,8 %) a Slovenska (115 osob, tj. 8,9 %),“ stojí ve Zprávě.

Také počet trestně stíhaných Ukrajinců roste

Jak dále uvádí Zpráva, v ČR bylo v roce 2021 trestně stíháno 69 373 fyzických osob, cizinci se na tomto celkovém počtu podíleli 6 434 osobami. Ve srovnání s rokem 2020 bylo stíháno o 67 cizinců více, což představovalo nárůst o 1,1 %. Cizinci v roce 2021 tvořili 9,3% podíl na celkovém počtu stíhaných osob, přičemž v porovnání s rokem 2020 se tento podíl zvýšil, a to o 0,8 procentního bodu.

S nárůstem počtu Ukrajinců roste logicky i jejich podíl na trestné činnosti v ČR. „Z pohledu státních příslušností tvořili v roce 2021 nejpočetnější skupiny trestně stíhaných cizinců státní příslušníci Slovenska s počtem 2 199 osob (-33, tj. -1,5 %), Ukrajiny 1 730 osob (+195, tj. +12,7 %), Polska 378 osob (-28, tj. -6,9 %) a Rumunska 295 osob (-26, tj. -8,1 %). Následují státní příslušníci Moldavska s 277 osobami (+44, tj. +18,9 %), Vietnamu s 231 osobami (+20, tj. +9,5 %), Bulharska s 215 osobami (-27, tj. -11,2 %), Ruska se 124 osobami (-9, tj. -6,8 %), Německa se 112 osobami (-4, tj. -3,4 %) a Maďarska s 81 osobami (+1, tj. +1,3 %). Největší početní nárůst byl zaznamenán u státních příslušníků Ukrajiny,“ komentuje situaci vnitro. Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

Kajakář Dostál jel „bomby“ a má páté světové zlato, Fuksa třetí

Budu se snažit jet pořádný bomby, hlásil před finále na 500 metrů na MS v rychlostní kanoistice český kajakář Josef Dostál. Na jezeru Banook v kanadském Halifaxu převedl 29letý čtyřnásobný olympijský medailista parádní jízdu a popáté v kariéře se stal světovým šampionem. K tomu ještě kanoista Martin Fuksa získal bronz.

Finále na šampionátu rychlostních kanoistů v kanadském Halifaxu ovládl Dostál s velkou převahou a získal pátý světový titul, z této neolympijské trati třetí po letech 2017 a 2018.

„Posledních sto metrů už jsem věděl, že mi titul nikdo nemůže vzít, už jsem si to užíval. Poslední dvě bójky před cílem jsem si zakřičel, byl jsem radostí bez sebe, že mám pátý titul mistra světa v kapse,“ uvedl v nahrávce pro média.

X X X

Ceny pozemků v Česku meziročně stouply o 23,2 procenta, uvádí analýza

Od roku 2010 nepřetržitě rostou v Česku ceny stavebních parcel. Jen za poslední rok stouply o 23,2 procenta. Pozemků je podle analýzy společnosti Ekonomické stavby, stavitele rodinných domů v Česku, nedostatek a pokles cen se neočekává.

Ceny nových i starších bytů začaly ve druhém čtvrtletí letošního roku stagnovat či i mírně klesat, u stavebních pozemků tomu tak ale není. Podle firmy Ekonomické stavby od roku 2010 stouply o více než 128 procent.

„A vzhledem k tomu, že jde o nedostatkové zboží, které zkrátka není možné jen tak ‚vyrobit‘, tak je u nich snižování cen značně nepravděpodobné,“ řekl Martin Protiva, obchodní ředitel společnosti Ekonomické stavby.

Průměrná cena pozemku se podle analýzy stanovuje složitě, ale lze říci, že i v okrajových částech Prahy se ceny pohybují kolem 20 až 25 tisíc za metr čtvereční. Částka za běžný pozemek se tak snadno přehoupne přes 20 milionů korun. Těsně za hranicí Prahy se cenová hladina pohybuje kolem 15 až 20 tisíc za metr čtvereční, takže lze ušetřit kolem pěti milionů.

V okruhu 15 kilometrů od Prahy se částka za metr pohybuje v rozmezí osm až 13 tisíc, v okruhu 25 kilometrů mezi pěti až deseti tisíci korun. V obcích jako Jirny, Veleň či Křenice průměrný pozemek podle analýzy vyjde na sedm až 13 milionů korun. Ve vzdálenějších obcích typu Louňovic či Nového Vestce se částky za pozemek pohybují kolem čtyř až deseti milionů.

„Obecně přitom platí, že v těchto vzdálenějších částech cenu hodně ovlivňuje přesná lokalita pozemku, a to zejména v rámci dostupnosti příměstské dopravy. Velmi často pozorujeme také poptávku ve vzdálenějších, převážně větších městech, které mají dobré vlakové spojení do Prahy,“ dodal Protiva.

Kvůli rostoucím cenám lidé preferují menší pozemky. Dříve byla poptávka po zasíťovaných pozemcích pro stavbu rodinných domů o velikosti 700 až 1000 metrů čtverečních, průměrně okolo 800 metrů čtverečních. Poslední dobou míří požadavek klientů spíše ke spodní hranici uvedeného rozmezí, mnohdy i pod ní, uvedl Protiva.

Na výslednou cenu má vliv nejen velikost pozemku, jeho lokalita. Důležitá je občanská vybavenost či dopravní dostupnost, ale i tvar parcely, svažitost či stavební připravenost, tedy napojení na komunikaci či inženýrské sítě.

X X X

Velká nouze Barcelony. Zoufale rozprodává majetek, kvůli půjčce dokonce prosila UEFA

Byli jsme ve stavu klinické smrti. A zůstali jsme na jednotce intenzivní péče, prohlásil před dvěma měsíci Joan Laporta. Prezident fotbalové Barcelony mluvil o březnu 2021, kdy katalánský klub přebíral po předchozím vedení, kterému zodpovědné hospodaření nic neříkalo. Ale chová se „nová Barca“ racionálněji?

Několik indicií říká, že nikoliv. V létě se nápovědy objevily minimálně tři. Jmenují se Raphinha, Robert Lewandowski a Jules Koundé. Tyto tři hráče Barcelonu v aktuálním přestupovém období pořídila za celkových 160 milionů eur (3,45 miliardy korun). A stále nemá dost, ráda by přivedla další posily, čímž částku na účtu za nákupy rozhodně nesníží.

Nevypadá to jako šetření a řešení tristní finanční situace. Náprava přešlapů předchozích funkcionářů. V srpnu loňského roku současný prezident Laporta prozradil, že dluh činí hororových 1,35 miliardy eur (34,5 miliardy korun). A teď takovéto extrémní rozhazování, díky kterému dokázali Katalánci vyhrát závody s ostatními kluby.

  The Athletic píše, že zástupci evropské konkurence pohlížejí na Barcelonu skrz prsty. Zlobí se, že jim organizace topící se v dluzích vyfoukla „zboží“, po němž usilovně toužili. Celkem trefně to pojmenoval trenér Bayernu Mnichov Julian Nagelsmann.

„Barcelona – jediný klub, který nemá peníze, ale pak koupí každého hráče, kterého chce. Nevím jak. Je to trochu zvláštní, trochu šílené,“ povzdechl si kouč poté, co jeho tým opustil kanonýr Lewandowski. Polský reprezentant toužil po osmi letech v Bavorsku a neshodách s klubem po změně. Odchod do Barcelony se oddaloval kvůli dohadům o konečné ceně. Ale údajně i kvůli tomu, že Bayern bral jako nemorální nechat přestoupit velkou personu na místo, kde panuje ekonomický chaos.

Radši risk než bezvýznamnost

Blaugranas, jak se Barceloně přezdívá, si půjčují, kde se dá, razí strategii vabank. Drahé nákupy berou jako investici, která se jim vrátí – prodanými dresy, návratem na španělský trůn, triumfem v Lize mistrů nebo následným prodejem fotbalistů.

Když 60letý Laporta zdědil zadlužený klub, mohl se snažit zachraňovat topící se loď prodejem významné části kádru a pořizováním „průměrných“ hráčů za pakatel. „Znamenalo by to ale upadnout do bezvýznamnosti,“ řekl The Athletic jeden z bývalých obchodních manažerů Barcelony, který si přál zůstat v anonymitě.

Laporta tahá za páky

K tomu si „Barca“ našla hned několik metod, kterými chce mírnit červená čísla. Některé z nich ovšem vyhlížejí poměrně zoufale. Už v březnu uzavřela pakt se streamovacím gigantem Spotify. Nabídka v hodnotě 280 milionů eur ji oslnila natolik, že přijala požadavek společnosti, aby byl stadion se zavedeným názvem Camp Nou přejmenován na Spotify Camp Nou.

 To ale nijak nevyřešilo situaci, která nastala v létě. Je to trochu déjà vu. Loni musel se slzami v očích odejít místní bůh Lionel Messi, protože klub nedokázal splnit finanční regule La Ligy. Ty nařizují držet určitý poměr mezi příjmy a výdaji. Pravidla Barcelona nesplňuje ani letos, proto zatím nemůže pro domácí soutěž registrovat nové hvězdné přestupy, tedy Lewandowského, Raphinhu a Koundého. Stejně tak akvizice, jež přišly zadarmo – Francka Kessieho s Andrease Christensena. Neregistrovaní jsou rovněž stálice Ousmane Dembele a Sergi Roberto, kteří prodloužili kontrakt.

Laporta proto vymyslel „ekonomické páky“ a zatáhl už za tři z nich.

Všechny jsou jednoho typu – rozprodej klubového majetku. Nejprve za 267 milionů eur přepustila na pětadvacet let 10 procent svých televizních práv společnosti Sixth Street. Vzápětí oznámila, že stejné společnosti prodala dalších 15 procent televizních práv za 400 milionů eur. Zajímavé je, že na prodej dohlížela poradenská firma Key Capital, která dlouhodobě spolupracuje s Florentinem Pérezem. A to není nikdo jiný než prezident nenáviděného Realu Madrid.

Bizarní žádost směřovaná UEFA

Tento týden Joan Laporta oznámil, že aktivoval třetí ekonomickou páku, když prodal čtvrtinový podíl ve společnosti Barça Studios produkující klubový audiovizuální obsah za 100 milionů eur.

Celkem tedy gigantických 776 milionů, v přepočtu 19,1 miliardy korun. To pořád ale nestačí. Proto chce prodat dalších 25 procent Barça Studios a získat tak 100 milionů navrch. Velmi pravděpodobně také bude muset hráčům sáhnout na platy. Doposud na ně Barcelona vynakládala zhruba 560 milionů eur ročně, přičemž chce odměny snížit na 400 milionů.

Zbavení se práv a podílu ve zmíněné firmě představuje krátkodobé zisky, ale otázkou je, jestli nebudou peníze v klubové kase chybět v budoucnu.

Ještě jedna perlička. Nouze dohnala barcelonské šéfy k tomu, že se dokonce obrátili na hlavní orgán evropského fotbalu UEFA. Klub si chtěl vzít u jedné z bank monstrózní půjčku a chtěl ručit očekávanými příjmy z vysílání Ligy mistrů. Představitelé si klepali na čelo a jasně řekli „ne“. Vysvětlili to tím, že neexistuje žádná záruka, že se do milionářské soutěže Barcelona každou sezonu kvalifikuje.