:Když seděli ve vedení Autoklubu ČR generálové armády, všechno šlapalo jako hodiny. Když AMK převzali amatéři, jako Fiala ČR, jsou milionové dluhy AMK. Za dr. Husáka existovala i CK Autoturist, který vedl Broňa Šustek, a pořádala zájezdy pro motoristy i další občany po celém světě. Ve městech a vesnicích měli motoristé AMK vlastní dílny na opravy vozidel, stavění závodních aut a vychovávali nové závodníky. AMK ČR přišel i o závody Velké ceny ČR v Brně. Nedokázal získat poznatky o pořádáni světových závodů v Maďarsku, kde se jezdí řadu let i závody aut F1.

X X X

AMK pořádá závody, dostává dotace. Přesto má Autoklub dluhy a prodává majetek

Autoklub České republiky, spolek, který přerozděluje peníze na veškerý motoristický sport v zemi, pořádá automobilové závody a akce nebo vydává licence a od státu dostává od 60 do 90 milionů korun dotací, dluží desítky milionů korun. Většinu svého klíčového majetku, který měl, už prodal a zpeněžil.

Za miliony se tak zbavil dopravního hřiště v Písku, pětiny domu v Praze či akcií legendárního autodromu v Brně. A jeho dluhy dál rostou.

Zbývá mu strategický dům za stovky milionů korun v centru Prahy nedaleko Václavského náměstí naproti hlavnímu nádraží. Mezi členy klubu se začíná debatovat, zda by tento luxusní dům s vnitřkem v anglickém stylu – jehož provoz není levný – neměl klub prodat či přebudovat třeba na hotel.

Pro Autoklub pracovala přitom advokátní kancelář KŠD Legal (dnes KŠD Holding), kterou prezident Autoklubu Jan Šťovíček v minulosti spoluvlastnil a dnes ji vlastní jeho bratr Petr, nebo účetní firma KŠD Economic, v níž bratři Šťovíčkové v různém období figurovali.

Celkově má Autoklub kumulovanou ztrátu za poslední roky 137 milionů korun. Podobná situace je i v druhé firmě, Autoklub servisní, kterou Autoklub stoprocentně ovládá a prezident Jan Šťovíček je v ní předsedou dozorčí rady.

X X X

 PORADCE  GEN.  PAVLA  KOLÁŘ  PRÝ  NEPOTŘEBUJE  PROVĚRKU

 Petr Kolář, klíčový poradce prezidenta Petra Pavla, nebude mít prověrku od Národního bezpečnostního úřadu. Kancelář Hradu rozhodla, že ji nepotřebuje. Zdůvodnila to tím, že Kolář není zaměstnancem a neseznamuje se s utajovanými informacemi. Zprávu jako první přinesl Radiožurnál.

 Sám Kolář o prověrku podle svého tvrzení chtěl požádat. Vadí mu, že kvůli práci pro zbrojařský holding Colt CZ Group ho kritici podezřívají z lobbingu a srovnávají ho s poradcem exprezidenta Miloše Zemana Martinem Nejedlým. Bezpečnostní prověrka měla těmto spekulacím zamezit, věřil. „Nechtěl jsem ji proto, abych se mohl seznamovat s utajovanými skutečnostmi, spíš proto, že se občas pohybuji v blízkosti prezidenta. Bezpečnostní rizika si ale musí vyhodnotit kancléřka,“ řekl k tomu pro MF DNES.

Kolář Pavlovi radí se zahraniční a bezpečnostní politikou. Prezident jej po zvolení nazval „přítelem po boku“.

„Kancelář prezidenta republiky zvažovala postup, potřebu a důvody žádosti o prověrku NBÚ pro poradce prezidenta Petra Koláře. Vzhledem k tomu, že Petr Kolář je poradcem, nikoli zaměstnancem a není nezbytné pro jeho činnost, aby se s utajovanými informacemi určenými Kanceláři prezidenta republiky seznamoval, žádost podána nebude,“ zdůvodnila to hradní mluvčí Mária Pfeiferová.

Kvůli tomu už nebude možné zjistit, zda by prověrku získal, nebo by mu ji české úřady z nějakého důvodu neudělily.

Kolář je z toho podle svých slov mrzutý. Oznámení kanceláře ho zaskočilo, na získání prověrky se připravoval. „Jinak bych nevyplňoval dotazník, nesháněl všechny podklady, protože mi bylo řečeno, že mi bude požádáno o prověrku. Aspoň díky tomu mám pohromadě všechny svoje doklady, co jsem potřeboval poskládat. Takže třeba to nebylo zbytečné,“ reagoval Kolář.

Zatím největšímu podezření z ovlivňování prezidenta čelil, když Pavel během cesty do USA v září navštívil americkou pobočku zbrojařského holdingu Colt CZ Group, pro kterou Kolář pracuje. Bývalý diplomat tehdy vyvracel, že by se na zařazení prohlídky do prezidentova programu podílel. O prověrku stál i proto, aby podobným pochybnostem nemusel čelit.

Kamarád bez smlouvy

S Hradem má Kolář dohodu o pracovní činnosti se symbolickou odměnou tisíc korun za měsíc. Smlouva mu končí na konci tohoto měsíce. Redakci MF DNES vysvětlil, že ji měl mimo jiné i proto, aby mohl dostat prověrku. Prodlužovat ji možná nebude, rozhodnutí nechá na hradní kanceláři. „Mně se vlastně moc nechce. Proč bych měl mít smlouvu? Přítel prezidenta mohu být i bez smlouvy,“ řekl deníku Právo. Jako poradce prezidenta má nyní prověrku na nejnižší stupeň – Vyhrazené. Udělila mu ji prezidentova kancelář. Vyšší stupeň Tajné ze zákona mít nemusí.

„Podle mého názoru by ji asi mít měl,“ myslí si bezpečnostní expert a bývalý šéf civilní rozvědky Karel Randák. „Záleží na tom, o čem s prezidentem mluví, a dokud nenasadíte odposlech do kanceláře prezidenta, tak to nezjistíte,“ dodal s nadsázkou Randák. Připomněl, že jde o jinou situaci než u kancléře Miloše Zemana Vratislava Mynáře. Ten se musel z titulu své funkce s utajovanými informacemi setkávat.

Bezpečnostní prověrku však neměl, a přesto ho Zeman neodvolal. U externího poradce prezidenta to podle Randáka tak jednoznačné není.

Kolář tvrdí, že s Pavlem nic tajného neřeší. Schází se s ním jednou týdně a baví se především o tom, jaké mají být jeho prezidentské priority a jak se má stavět k dění na Ukrajině, v Rusku, Izraeli nebo Číně a Tchaj-wanu.

Špatný signál pro společnost

Prezidentova mluvčí Pfeiferová Kolářova slova potvrzuje. „Můžeme naprosto vyloučit, že by se Petr Kolář seznamoval s utajovanými informacemi,“ zdůraznila. „To je důvod, proč o prověrku nežádáme. Musí pro ni být zákonné důvody a ty Kancelář prezidenta republiky nemá,“ doplnila.

Ohradila se také proti srovnávání s okolím Miloše Zemana. Konkrétně se zmiňovaným Mynářem a kontroverzním poradcem Nejedlým s vazbami na Rusko, který rovněž prověrku neměl.

Pavlova mluvčí argumentuje tím, že současná hradní kancelář ve srovnání se Zemanovou érou požaduje bezpečnostní prověrku po všech ředitelích odborů včetně kancléřky Jany Vohralíkové.

Místopředseda sněmovního bezpečnostního výboru Šimon Heller z KDU-ČSL si myslí, že odmítnutí prověrky pro Koláře nevysílá dobrý signál do společnosti. „Znovu to otevírá debatu nad tím, že některé věci by se neměly řídit pouhými zvyklostmi, ale jasnými pravidly. Jinak budeme každý rok řešit, kdo by bezpečnostní prověrku měl mít a kdo ne,“ podotkl Heller.

Heller několik měsíců usiluje v Poslanecké sněmovně o zřízení vyšetřovací komise zabývající se kauzami Hradu ze Zemanovy doby. Vytvoření pravidel k bezpečnostním prověrkám na Hradě by mělo být jedním z výstupů této komise. Letos její vznik poslanci však už nestihnou projednat.

X X X

 ERDOGAN:  NECHALI  JSTE  UPRCHNOUT  VRAHA

 Nechali jste uprchnout vraha, bouří Turci po nehodě syna somálského prezidenta

Syn somálského prezidenta Mohammed Hassan Sheikh Mohamud v Turecku srazil kurýra na motorce, který později zemřel. A turecká vláda nyní čelí čím dál větší kritice, že prominentního turistu nechala odjet ze země. Turecké ministerstvo spravedlnosti však tvrdí, že aktivovalo mezinárodní procedury, aby dosáhlo vydání řidiče.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan (vlevo) se svým somálským protějškem Hassanem Sheikhem Mohamudem (27. října 2023) | foto: Profimedia.cz

Syn somálského prezidenta podle tisku způsobil na konci listopadu v Istanbulu vážnou dopravní nehodu, když řídil vůz s diplomatickou značkou. Vozem srazil poslíčka na motorce, který utrpěl vážná zranění a minulý týden v nemocnici zemřel.

Smrt motocyklisty Yunuse Emrea Göçera vyvolala v Turecku rozruch a v neděli se uskutečnilo solidární shromáždění. Motorkáři také vyrazili na protestní vyjížďku s poslíčkovou fotografií připevněnou na svých strojích.

Turecké úřady sice vydaly na syna somálského prezidenta zatykač, ten však stačil opustit zemi, než se ho podařilo zadržet. Podle nejmenovaného somálského diplomata, kterého cituje agentura AP, muž odletěl do Dubaje. Podle tohoto zdroje také prezidentův syn odvezl zraněného motocyklistu do nemocnice.

 Turecká vláda nyní čelí kritice za to, že se synovi somálské hlavy státu podařilo odjet ze země. Podle istanbulského starosty a jednoho z vůdců opozice Ekrema Imamoglua vláda ukázala, že není schopna ochránit práva tureckých občanů. Šéf sdružení pro práva kurýrů Mesut Çeki kritizoval v otevřeném dopise, že podezřelý tak snadno odjel z Turecka.

Ministr spravedlnosti Yilmaz Tunç však kritiku odmítl. „Celý postup dopadení podezřelého, včetně mezinárodních procedur, je pečlivě dodržován,“ řekl ministr. Turecko a Somálsko udržují od roku 2011 úzké vztahy. Ankara africkému státu poskytla humanitární pomoc, podílela se na výstavbě infrastruktury a vybudovala v zemi svou vojenskou základnu, kde cvičí somálské vojáky a policisty.

X X X

 DIGITALIZACI  ŘÍZENÍ  ŘEŠIT  MINISTERSTVO  DOPRAVY

  Digitalizaci stavebního řízení musí řešit ministerstvo dopravy, žádá ANO premiéra

Opoziční hnutí ANO v otevřeném dopise vyzvalo premiéra Petra Fialu k přesunu agendy digitalizace stavebního řízení z ministerstva pro místní rozvoj na Dopravní a energetický stavební úřad, který spadá do gesce ministerstva dopravy.

 Na ministerstu pro místní rozvoj podle hnutí ANO neexistuje žádný odborný tým, který by byl schopen digitalizaci realizovat. Upozornilo také na to, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zrušil dříve vyhlášený tendr. Digitalizace stavebního řízení je průšvih hnutí ANO, který dávám do pořádku, uvedl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Na úterní tiskové konferenci představí dodavatele klíčové části DSŘ, dodal.

Urychlení stavebního řízení je podle hnutí ANO jednou z mála věcí, na kterých je shoda napříč politickým spektrem. „Jistě i vy sám jste už zaznamenal nejistotu a znepokojení, které v této věci panují napříč obcemi, kraji, profesními i odbornými svazy, ale i napříč soukromými subjekty,“ poznamenal v dopisu Fialovi první místopředseda ANO, stínový premiér Karel Havlíček.

Předseda ÚOHS Petr Mlsna na konci listopadu definitivně zrušil tendr na DSŘ, který MMR vyhlásilo v březnu. Potvrdil tak rozhodnutí svého úřadu ze září. Ministerstvo je přesvědčeno, že v tendru postupovalo zcela transparentně. Připravuje správní žalobu, řekla ČTK dříve mluvčí ministerstva Veronika Hešíková.

„ANO vedlo MMR od roku 2014, soutěže na DSŘ ale jejich resort vypsal až dva dny po posledních volbách do Poslanecké sněmovny, pozdě a ještě špatně. Byly nejméně o miliardu předražené a chyběly důležité funkce,“ uvedl Bartoš. Argument, že na MMR chybí odborný tým, je podle něj úsměvný, protože ministryně za ANO Klára Dostálová po svém odchodu nechala na oddělení DSŘ jediného zaměstnance, který vzápětí sám odešel. „Tým, který jsem na ministerstvu postavil od základů, byl schopný soutěže předělat a vyhlásit za necelý rok,“ dodal ministr. Hnutí ANO a jeho politici podle Bartoše jen cíleně vyvolávají nejistotu a neklid mezi samosprávami a odbornými svazy.

ÚOHS se v současnosti zabývá i další smlouvou na DSŘ, kterou ministerstvo uzavřelo bez výběrového řízení v listopadu. Mluvčí úřadu Martin Švanda potvrdil ČTK, že ÚOHS obdržel dva podněty žádající zákaz plnění této smlouvy. Správní řízení ale zatím neskončilo.

Dodavatele systému pro digitalizaci stavebního řízení hledalo ministerstvo ještě za předchozího vedení od roku 2021, odhadovaná cena zakázky byla 1,9 miliardy korun. Ministerstvo ale původní tendr zrušilo a letos v březnu vyhlásilo novou soutěž, v níž na začátku června zvolilo nového dodavatele, který má digitalizaci provést přibližně o 1,2 miliardy korun levněji, než byla nabídka z roku 2021.

Tento tendr ÚOHS v září zrušil a zakázal plnění smlouvy do skončení správního řízení. MMR podalo rozklad k předsedovi úřadu, který ale jeho argumenty nevyslyšel a rozhodnutí prvního stupně potvrdil. Výběrové řízení je tak zrušené.

Digitalizaci stavebního řízení plánuje MMR spustit od července příštího roku. Jeho provoz byl oddálen už dvakrát, úplně původně měl být systém funkční letos v létě.

X X X

EXPERT  VALEŠ:  FIALA  HROBAŘEM  ČR

 Petr Fiala (ODS) byl v minulosti rytíř ODS, nyní se stane jejím hrobařem. V pořadu Partie Plus na CNN Prima NEWS to řekl politolog Lukáš Valeš. S kolegou politologem Lukášem Jelínkem probírali možnost koalice mezi ODS a hnutím ANO v dalším volebním období. Jelínek je přesvědčený, že by pro nejsilnější opoziční stranu bylo jednodušší spolupracovat s občanskými demokraty než s SPD.

Za dlouhodobým propadem preferencí ODS vidí Valeš deziluzi většiny původních voličů. „Místo škrtání na straně provozních výdajů státu budou mít majitelé podniků, kteří vládu podporovali, nejdražší energie v rámci EU. Zdá se, že kabinetu to přitom nijak nevadí,“ kritizoval koalici.

 Další propad preferencí vládní strany je tak podle Valeše nevyhnutelný. „V minulosti získali občanští demokraté pouhých 7,7 procenta hlasů. Právě tehdy byl Fiala za rytíře, který vytáhnul princeznu ODS zpátky ke hranici 14 procent. Nyní se však zdá, že se stane jejím hrobařem a dovede stranu k historicky nejhoršímu výsledku,“ řekl.

„Místo škrtání na straně provozních výdajů státu budou mít majitelé podniků, kteří vládu podporovali, nejdražší energie v rámci EU. Zdá se, že kabinetu to přitom nijak nevadí,“ opřel se politolog do koalice.

Valešovi na celé situaci nejvíce vadí výrazný hospodářský pokles. „Ač se v letošním roce objevilo mnoho komplikací, byl ve srovnání s tím, co nás čeká příští rok, ještě selankou,“ zdůraznil Valeš v pořadu Partie Plus a dodal, že neblahý vývoj bude souviset s nabíháním změn konsolidačního balíčku.

Výhodná spolupráce ANO s ODS?

Volební průzkumy favoritizují hnutí ANO, přičemž se spekuluje i o vzniku koalice ANO s ODS. Takový scénář by se podle Jelínka hodil hnutí do karet.  „Bylo by pro ně mnohem jednodušší spolupracovat s občanskými demokraty než s SPD. I proto se snaží šéf hnutí Andrej Babiš vysílat příznivé pozitivní signály k některým regionálním politikům ODS či těm, kteří jsou na mediální scéně vnímáni jako stranická menšina,“ je přesvědčen politolog.

Babiš se prý také snaží získat na svou stranu i sympatizanty SPD či radikální pravice. „Z dnešního hlediska je však pochopitelné, že se k sobě obě strany nebudou hlásit, protože stojí na opačných stranách barikády. Jenže volby mohou tento vzájemný postoj změnit. Varianta koaliční spolupráce či vytvoření společně sestavené vlády je dle mého mínění reálná,“ shrnul Jelínek.

Valeš však upozornil na to, že takový scénář by z politologického hlediska nebyl „úplně čistý“. „Nejspíš bychom opět v hojné míře slyšeli o podvodech na voličích. Spolupráce by se blížila opoziční smlouvě, možná by ji i překonala. Ideologicky by domluva s SPD byla rozumnější. Nemusí jít rovnou o koalici, ale o menšinovou vládu s podporou právě SPD,“ myslí si.

X X X

ODBOJÁŘ  ČR  ZATČEN  NA  KRYMU

Rusko hlásí zatčení českého „odbojáře“ na Krymu. Viní ho z přípravy vraždy

Rusko tvrdí, že rozkrylo na Krymu proukrajinskou síť, která plánovala sabotáže a atentáty. Podle ruských médií je jejím členem i český občan. Viní ho z pokusu o vraždu, informovala agentura TASS. Ruská tajná služba FSB uvedla, že skupina chystala na okupovaném poloostrově útoky na úředníky a vojáky. Úřady už zadržely či odsoudily desítky lidí.

Ukrajinské úřady se k tvrzení nevyjádřily. Podle Ruska český občan pobýval ve městě Simferopol v centrální části Krymu. Moskva své informace ale nijak nepodložila a nelze je nezávisle ověřit.

Mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake sdělil, že resort žádné informace o zadrženém Čechovi zatím nemá. „Na českou ambasádu na Ukrajině, jejíž je Krym součástí, se nikdo v souvislosti s tímto případem neobrátil,“ doplnil posléze.

„Všichni obvinění jsou ve vazbě, podávají přiznání a spolupracují při vyšetřování,“ citovala TASS tiskové oddělení ruského vyšetřovacího výboru, který s FSB na případu spolupracuje.

Ruská tajná služba tvrdí, že s vyšetřovacím výborem zastavila aktivity „hluboce skryté, rozsáhlé zpravodajské sítě ukrajinských speciálních služeb, utvořené k tomu, aby páchala významné sabotáže a teroristické činy“ proti státním orgánům, armádě i dopravní a energetické infrastruktuře na poloostrově.

Cíli ukrajinských agentů se podle FSB měli stát zejména šéf krymské okupační správy Sergej Aksjonov, ruský proválečný bloger Alexandr Talipov nebo bývalý ukrajinský poslanec Oleh Carjov.

Carjov, jeden z nejznámějších představitelů proruských separatistů ve východoukrajinském Donbasu, se letos na podzim skutečně terčem útoku stal. Zdroj z ukrajinské tajné služby SBU tehdy agentuře Reuters řekl, že se jednalo o operaci ukrajinských zpravodajských služeb.

„Bezpečnostní složky navíc zabránily uskutečnění 14 teroristických činů a sabotáží včetně vyhození šesti železničních úseků, dvou distribučních center plynu, tří elektrických rozvoden a tří vozidel do povětří,“ uvedla dále FSB a v prohlášení zmiňuje i nalezení desítek výbušných zařízení a více než 200 kilogramů výbušnin. Deset lidí už ruské úřady odsoudily za přípravu sabotáží a dalších 18 lidí bylo zadrženo.

„Kromě toho, obyvatel České republiky, který nějakou dobu žil v Simferopolu je viněn z pokusu o vraždu, která se chystala v případě vojáka,“ píše TASS. „Dne 23. září agent (ukrajinské tajné služby) SBU poblíž bytového domu na ulici Sadovaja (ve městě) Džankoj aktivoval improvizované výbušné zařízení, které umístil pod vůz Chevrolet Aveo,“ píše agentura s poznámkou, že útok se nezdařil kvůli „okolnostem“.

Rusko loni 24. února vpadlo na Ukrajinu, kde od té doby vede válku podél stovky kilometrů dlouhé frontové linie. Zároveň na Ukrajinu vysílá střely, rakety a bezpilotní letouny. Ruské úřady opakovaně viní Kyjev z útoků na ruské území včetně těch, které v současnosti okupují. Rusko okupuje Krymský poloostrov od jara 2014 a tvrdí, že se stal součástí jeho území. Většina států světa to ovšem neuznává.

X X X

ZELENSKÝ  NEPOSLECH  USA,  AMERIKA   NEMÁ  MILIARDY  NA  VÁLKU

Zákulisí neúspěšné protiofenzivy: USA radily průlom na jihu, Ukrajinci si postavili hlavu

Američané vypracovali plán, na základě kterého měla ukrajinská protiofenziva uspět. Kyjev se ho ale nedržel. Vyplývá to z analýzy listu Washington Post. Pentagon údajně doporučoval Ukrajincům prorazit v jižním směru až k Azovskému moři, třeba i za cenu těžkých ztrát. Kyjev ale nakonec zvolil mělké průlomy hned ve třech směrech.

Volba padla na Záporoží, psali jsme na úsvitu ukrajinské protiofenzivy. A tehdy to skutečně vypadalo, že Ukrajina podnikne frontální útok na jihu s klamnými údery v jiných oblastech. Jenže později se ukázalo, že Kyjev zvolil protiofenzivu hned na třech frontách, čímž zásadně rozmělnil své síly.

 Analýza listu Washington Post teď ukázala, že Američané s Brity celou protiofenzivu s Ukrajinci pečlivě plánovali. Zástupci USA radili, aby Kyjev podnikl hromadnou protiofenzivu v jediném směru, aby tím zesílil tlak na ruské linie.

Západní poradci se ale s Ukrajinci přeli nejen o způsobu útoku, ale i o načasování. Pentagon tlačil na to, aby Kyjev spustil operaci už v polovině dubna, aby nedal Rusku čas vyztužit své obranné linie. Ukrajinci ale vyčkávali. Říkali, že pro předčasný útok nemají zdroje ani potřebný trénink.

 Plán Američanů přitom počítal s tím, že koncentrovaný a včasný útok prorazí ruskou obranu. Podle simulací se měli Ukrajinci probít k Azovskému moři a oddělit pozice Rusů na Krymu od těch na Donbasu. A to během 60 až 90 dní od zahájení operace.

Neshody při plánování

To se ale nestalo. Ukrajina si podle listu Washington Post postavila hlavu. Zejména kvůli tomu, že se údajně bála, že jeden přímý útok přinese nadměrné ztráty.

Kromě Záporoží nakonec ukrajinská armáda vedla výpady směrem na Melitopol a na východ od Bachmutu. Roztříštění sil ale dost možná způsobilo, že se Ukrajincům nepovedl žádný zásadní průlom.

Američané je měli přesně právě před takovým průběhem varovat. „Vím, že to opravdu, ale opravdu chcete udělat. Jenže to nebude fungovat,“ varoval jeden z představitelů USA.

Že se jarní protiofenziva, která nakonec začala v létě, nepovedla podle plánu, už nyní přiznává i ukrajinské velení. „Chtěli jsme rychlejší výsledky,“ řekl prezident Volodymyr Zelenskyj v nedávném rozhovoru pro agenturu AP.

„Z tohoto pohledu jsme bohužel nedosáhli požadovaných výsledků. A to je fakt,“ doplnil ukrajinský prezident, který už doma dávno nemá tak skálopevnou podporu jako na začátku války.

X X X

ZELENSKÝ  S  ORBÁNEM  LETĚL  DO  ARGENTINY  PRO  ZBRANĚ

Zelenskyj shání pomoc, kde se dá. Evropa se ocitla v paradoxní situaci, upozorňuje Zrno

Ukrajinský prezident Zelenskyj a maďarský premiér Viktor Orbán se potkali až na druhém konci světa, v Argentině. Oba byli pozváni na inauguraci nového prezidenta Javiera Mileie. Jejich krátké, ale intenzivní výměny názorů si všímají světová média. Ukrajinský prezident Zelenskyj se totiž snaží získat pomoc pro svou napadenou zemi a maďarský premiér, který udržuje dobré vztahy s Ruskem, ji blokuje. Vedoucí zahraniční redakce CNN Prima NEWS Matyáš Zrno upozorňuje, že EU se ohledně pomoci Ukrajině ocitla v paradoxní situaci.

Oba lídři letěli přes půlku zeměkoule, aby pogratulovali novému argentinskému prezidentovi.  Zpočátku se drželi daleko od sebe. V argentinském parlamentu pak ale došlo i na pár slov. Z napohled vyhrocené několikavteřinové výměny zatím nic neuniklo, přes záběry totiž hovoří argentinská novinářka. „Náš rozhovor byl maximálně přímočarý. Samozřejmě se týkal našich evropských záležitostí,“ řekl Zelenskyj.

 K videu zachycující rozhovor obou politiků si neodpustil komentář bývalý belgický premiér Guy Verhofstadt. „Silný lídr, který bojuje za demokracii, a zbabělec, který ji ničí,“ uvedl nynější belgický europoslanec.

 I když se neví, co mezi oběma politiky zaznělo, téma hovoru je nasnadě. Orbán už dlouhodobě blokuje peníze pro Ukrajinu, odmítá jí dodávat zbraně a teď hrozí vetem vstupu Ukrajiny do EU. „Rozhodně to není v zájmu Maďarska. A troufáme si to říct, ať už je na nás vyvíjen jakýkoli tlak,“ uvedl na začátku prosince Orbán.

Zrno: Pomoc Ukrajině je v USA rukojmí vnitropolitického boje

Volodymyr Zelenskyj nemá na výběr. Protiofenziva se podle všeho nedaří, zima je tu a Rusko pokračuje pomalu, ale jistě v „opotřebovávací válce“. „Jestli si Putin vezme Ukrajinu, nezastaví se. Půjde dál, to dal jasně najevo, a napadne naše spojence v NATO. Pak budeme mít závazek bránit každý centimetr území NATO,“ řekl americký prezident Joe Biden.

 Těmito slovy se snažil šéf Bílého domu burcovat Kongres, aby přiklepl miliardy na pomoc Ukrajině. Senát zatím peníze zablokoval. Biden krok senátorů nazval „dárkem Putinovi“.

„V případě Spojených států je pomoc Ukrajině rukojmím vnitropolitického boje. Někteří republikáni se ptají, proč mají financovat boj na Ukrajině, když USA nejsou schopny ubránit svou jižní hranici před migrací z Mexika,“ vysvětlil vedoucí zahraniční redakce CNN Prima NEWS Matyáš Zrno.

Co se týče pomoci ze strany EU, jde podle Zrna o paradoxní situaci. „Unie slíbila vyrábět munici pro Ukrajinu, ale zároveň pravidla společenské odpovědnosti a ekologické udržitelnosti brání bankám financovat rozšíření zbrojní výroby,“ dodal Zrno.

Na tolik důležitou pomoc ze zahraničí, a hlavně Spojených států, se Zrno ptal i samotných Ukrajinců na západě země. „Pomoci je vždycky málo, ale jsme vděční za to, co dostáváme. Hlavně od USA a EU,“ řekl jeden z oslovených.

Americká pomoc je podle Bílého domu pro Ukrajinu „životně důležitá“. Prostor pro dohodu prý existuje, čas se ale krátí. I proto míří Zelenskyj osobně do Washingtonu.

X X X

 PŘIPOJENÍ  UKRAJINY  K  EU  BY  STÁLO  MILIARDY

Ve čtvrtek a pátek se bude konat summit zemí Evropské unie, na kterém se členské země mají dohodnout na zahájení přístupových jednání s Ukrajinou. Na zváženou je samozřejmě více aspektů takového kroku, ale jedním z nejpodstatnějších je otázka výše nákladů. A ty jsou mimořádné.

Odborníci z Německého ekonomického institutu, soukromé instituce zabývající se ekonomickým výzkumem a analýzami, ve dnes zveřejněné zprávě odhadují, že plné členství Ukrajiny v Evropské unii bude stát Brusel přibližně 130–190 miliard eur.  Víceletý rozpočet unie na období 2021–2027 činí přibližně 1,1 bilionu eur, což znamená, že v této situaci by Brusel musel na Kyjev vyčlenit přibližně 17 procent svého rozpočtu.

Odborníci ve svých propočtech předpokládají 70 až 90 miliard na zemědělské dotace. Od 50 do 90 miliard eur by bylo přiděleno na tzv. kohezní politiku. Tyto fondy jsou určeny na pomoc slabším regionům v rozvoji s cílem vyrovnat hospodářské a sociální rozdíly v evropských zemích.

„Proto by EU měla být připravena na reformy“ – píší ve zprávě odborníci. Aby bylo přistoupení Ukrajiny úspěšné pro obě strany, měla by prý Evropská unie nejprve provést určité změny ve svých institucích a rozpočtových plánech. Odborníci například navrhují omezení výdajů na politiku soudržnosti pro méně bohaté členské státy.

Země EU musí rozhodnout o zahájení přístupových jednání jednomyslně. To ovšem nebude tak jednoduché, zejména s ohledem na postoj Maďarska, které krotí nadšení Kyjeva a jeho podporovatelů v unii. „Ukrajina je stejně daleko od členství v EU jako my od Jeruzaléma,“ pronesl nedávno Viktor Orbán, server vasevec.cz

X X X

Vojenské vyhlídky Ukrajiny a západní pomoc

Nezávislý ukrajinský portál Strana UA ve své, jako vždy skvělé analýze (10. 12. 2023) se mimo jiné zabýval též vlivem dění na Západě k současné situaci na ukrajinském bojišti. Tím, že se jedná o ruskojazyčný portál, lze pochopit, proč nepropadá žádné depresi z vývoje situace, ba mezi řádky lze vyčíst sympatie pro takový vývoj.

 Západní média o tomto víkendu zveřejnila celou sérii článků o problémech v ukrajinském směru.

„Západ váhá s Ukrajinou,“ píší Financial Times.

„Podpora Ukrajiny, která byla kdysi záležitostí širokého konsensu napříč stranami, se stala vyjednávacím čipem při politických jednáních na obou stranách Atlantiku,“ uvádí publikace.

První shrnutí je lapidární :

„Ukrajina už není něčím výjimečným. Už není vnímána jako téma národní bezpečnosti prvořadého významu pro EU, NATO nebo Spojené státy. Kdyby tomu tak bylo, politika by se s Ukrajinou nehrála. To je devalvace ukrajinské armády Podle mého názoru se to nedá hodnotit jinak. A to je pro Ukrajinu hrozná situace. Kdybyste byl Vladimir Putin, řekl byste: „No, moje strategické rozhodnutí vydržet déle, než Západ funguje.“ řekl Jacob Kirkegaard z German Marshall Fund.

Publikace připomněla, že Ukrajina potřebuje příští rok externí financování ve výši 41 miliard dolarů. Zatím je zaručena pouze část těchto peněz, a pokud Kyjev nenajde zbytek, „možná bude muset vytisknout peníze, což by mohlo vyvolat hyperinflaci“.

A co teprve možný nástup Trumpa do úřadu:

Ve Spojených státech se hlavní obavy tisku, který podporuje politiku Bílého domu, týkají možného vzestupu Donalda Trumpa k moci. To by mohlo znamenat „vzdát se Ukrajiny,“ píše New York Times.

„První oblastí, kde by Trumpův potenciální návrat do Bílého domu v roce 2025 mohl vyvolat zahraničněpolitickou krizi, je Ukrajina a aliance západních demokracií, které podporují její obranu proti ruské invazi,“ uvedl list.

Trump bude mít „obrovský vliv na ukrajinské úřady“ a jeho současní spojenci v Kongresu jsou proti zasílání další vojenské pomoci do Kyjeva.

A i kdyby Kongres konečně uvolnil další pomoc, „Trump by ji mohl odmítnout – jako to udělal v roce 2019, když se pokusil donutit Zelenského, aby oznámil trestní vyšetřování Bidena.“

Na tomto pozadí je ruská vojenská strategie v tuto chvíli vyčkávací.

„Podle úředníků (Putin – Ed. ) provádí útoky, když vidí příležitosti a připíná ukrajinské síly, ale nepodniká kroky ke změně paradigmatu. Putin si spočítal, že po USA může být v mnohem lepší pozici pod volbách v roce 2024,“ píše NYT.

A čísla tomu nahrávají:

Alarmující poznámky o Trumpovi se stupňují mimo jiné proto, že jeho hodnocení ukázalo značný rozdíl oproti Bidenovi: 47 % účastníků průzkumu Wall Street Journal je nyní připraveno volit republikána a pouze 43 % demokrata.

Tento rozdíl se ještě zvětší – 37 % oproti 31 %, když se k počtu přidají další potenciální kandidáti pro nadcházející volby.

Další průzkum Pew Research Center ukazuje, že asi třetina – 31 % – Američanů věří, že pomoc Ukrajině by měla být omezena. Dalších 29 % se domnívá, že současná pomoc je dostatečná a 18 % požaduje její navýšení.

Mezi těmi, kteří podporují republikány, vzrostl podíl těch, kteří požadují snížení pomoci, ze 44 % na 48 %. Připomínáme, že republikáni nyní ovládají dolní komoru Kongresu USA a blokují vojenskou a ekonomickou pomoc Kyjevu.

To znamená, že mezi republikánskými voliči sílí „protiukrajinské“ nálady. A mnoho pozorovatelů na Západě již začalo předpovídat, že v nadcházejícím volebním roce republikánská strana nedovolí Bidenovi financovat Ukrajinu na patřičné úrovni.

I o tom se v táboře demokratů mluví. Podle jejich názoru republikáni nehlasují pro pomoc Ukrajině ze strachu z „vnitřního převratu“. Uvedl to kongresman Brendan Boyle.

„Pokud jste republikánským mluvčím, budete se očividně velmi obávat, že pokud předložíte návrh zákona, který zahrnuje jakoukoli pomoc Ukrajině, mohl by být použit proti vám jako součást druhu domácího převratu, který „Viděl jsem v posledních několika měsících.“ – řekl Boyle.

Trefně je to vystiženo v následujícím komentu:

Kongresman očividně mluvil o tom, že republikáni odvolali předsedu Kevina McCarthyho poté, co se dohodl s Bílým domem na předložení pomoci Kyjevu k hlasování.

Další alarmující článek vyšel v britském The Telegaph. Nese název „Putinovo Rusko se blíží zdrcujícímu vítězství. Základy Evropy se otřásají.“

Sloupkař publikace Daniel Hannan analyzuje vojenské a politické aspekty „drtivého vítězství“ Ruské federace. Píše, že iniciativa na frontě přechází na ruské jednotky.

„Nyní je řada na Ukrajincích, aby se zakopali a pokusili se držet toho, co mají,“ píše se v článku.

Zároveň, když mluvíme o blížící se zákopové válce, autor připomíná příklad první světové války a píše, že kdo vloží více sil, vítězí.

„První světová válka nakonec skončila částečně proto, že Spojenci měli více pracovních sil… Tentokrát má demografickou výhodu Rusko s třičtvrtěnásobnou populací než Ukrajina,“ píše se v článku.

„Rusko přešlo třetinu své předválečné civilní výroby na zbraně a střelivo a nyní může mít výhodu, pokud jde o drony – moderní ekvivalent ostnatého drátu a kulometů, které poskytly obránci takovou smrtící výhodu v Prvním světové války,“ dodává autor.

A další zajímavou úvahou je následující postřeh

Když mluvíme o politických problémech na Západě, Hannan věří, že i když Trump nevyhraje volby v USA, republikáni stejně nedovolí Bidenovi, aby v nadcházejícím roce pomohl Kyjevu v požadované míře.

Tato situace je podle autora podobná té, kdy se republikáni postavili proti vojenským akcím prezidenta Trumana v Koreji.

Také situace se zeměmi globálního Jihu podle Hannana nepřispívá k vítězství Ukrajiny. Při popisu Putinových návštěv na Blízkém východě se autor obává, že to může být známkou dohody s Ruskem, která by byla pro západní demokracie „pohromou na úrovni Suezu“ (zřejmě mluvíme o událostech roku 1957, kdy Egypt znárodnil Suezský průplav).

Hannan proto vyzývá k nalezení možností, jak uzavřít mír, ve kterém by Ruská federace nevypadala jako jasný vítěz.

 S touto poslední poznámkou ovšem zásadně nelze souhlasit. Je třeba obnovit takový vztah, jako existoval ve světě od konce 2.světové války až do rozpadu Sovětského svazu. Západ musí mít znovu respekt, aby Rusko neprovokoval. Jen tak na dalších 50.let bude zajištěn zase mír.JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

BAKALA  SE  MASKUJE,  PŘILETĚL  NA  POHŘEB  KARLA…

Miliardář Bakala vzácně na veřejnosti. Na pohřeb dorazil v čepici a tmavých brýlích

Po dlouhé době byl na veřejnosti zachycen Zdeněk Bakala. Český podnikatel se totiž zúčastnil sobotního pohřbu knížete Karla Schwarzenberga. Redakci iDNES.cz to potvrdil bývalý guvernér České národní banky (ČNB) Zdeněk Tůma, který s ním hovořil. „Byl jeden z hostů, kterého jsem tam potkal,“ přiznal Tůma.

 „Moc nevím, jak bych to okomentoval. Myslím si, že pan Bakala sem jezdí, co já vím, celkem často. Byl jeden z hostů, kterého jsem tam potkal,“ řekl dále pro iDNES.cz s tím, že nevidí důvod dále rozebírat, o čem si s Bakalou povídal.

Právě Bakala je považován za jednoho z nejvlivnějších a nejbohatších lidí v Česku. Jeho jmění dlouho leželo především v černouhelných dolech na Ostravsku a Karvinsku, které ovládal přes společnost NWR. V únoru 2016 se ale podílu v této firmě zbavil.

Pomohl v prezidentské kampani

Bakala v roce 2013 pomohl Schwarzenbergovi uhradit zbývající výdaje za neúspěšnou prezidentskou kampaň. Poslal mu dva miliony korun, který poté Schwarzenbergův volební tým použil na zaplacení faktur za inzerci v médiích.

Tyto peníze pomohly Schwarzenbergovi zbavit se posledních dluhů. S Bakalou byli na poslání finanční částky domluveni.

Kontakty z Varů

Bakalu a Schwarzenberga spojovaly také Karlovy Vary, upozornil na to před několika dny Deník.cz. Schwarzenberg totiž stál u privatizace výrobce neznámějšího českého likéru Becherovka, ke které došlo mezi roky 1997 a 1998.

Byl jejím prvním předsedou dozorčí rady v nové společnosti, která Becherovku ovládala. Stalo se tak v květnu roku 1998 a v této funkci vydržel do října 2002. Do Becherovky však vstoupil tehdy společně s ním právě Bakala.

Bakala v roce 2010 přispěl také k rozvoji pražské čtvrti Karlín, a to revitalizací historických průmyslových objektů a výstavbou unikátního, administrativně-společenského komplexu Forum Karlín. Zvláštní místo mezi jeho investicemi zaujímá mediální dům Economia, kam ještě nedávno spadal například týdeník Respekt.

X X X

EKONOM  PIKORA:  INFLACE  ČR  STÁLE   VYSOKÁ

Inflace sice brzdí, ale zůstává vysoko

Český statistický úřad dnes zveřejnil inflaci za listopad. Spotřebitelské ceny meziměsíčně vzrostly o 0,1 % a meziročně o 7,3 %, což bylo o 1,2procentního bodu méně než v říjnu. To je dobrý výsledek.

V říjnu ceny vyskočily kvůli tomu, že před rokem byl zaveden tzv. Úsporný balíček, který pohnul s cenovou základnou, což inflaci zkreslilo, zkresluje, a ještě zkreslovat bude. „Normální“ inflaci uvidíme až v lednu. Do té doby budeme mít čísla zkreslená.

Pro mě přinesla dnešní statistika tři klíčové informace:

Bez započtení vlivu „Úsporného tarifu“ do indexu spotřebitelských cen v roce 2022 by meziroční cenový růst dosáhl hodnoty 4,7 %. To znamená, že jsme na správné trajektorii a že inflace klesá. Povídání o tom, jak to dělá ČNB špatně, bylo od mnohých komentátorů v minulých měsících účelové a šlo jen o snahu poškodit guvernéra. Podle mě dělá a dělal svou práci správně.

Vzhledem k tomu, že jsou dnes zveřejněná čísla skoro o tři procentní body vyšší, než by měla, nelze je mezinárodně srovnávat. Nicméně jsem si jistý, že vyjde řada článků ve stylu: „Podívejte se, jak jsme na tom špatně, a přitom kdybychom měli euro, byli bychom na tom dobře.“ To jsou zkrátka politické a ekonomicky špatné komentáře.

Oslabení meziročního cenového růstu bylo zaznamenáno ve většině oddílů spotřebního koše, nejvýraznější pak u potravin a bydlení. V oddíle doprava ceny meziročně klesly, a to především díky nižším cenám pohonných hmot. To je pro mě signál, že ceny ještě poklesnou.

Podle mě nejsou dnešní statistiky zdaleka tak zajímavé, jako budou ty, které vyjdou za leden. Ty ukážou, kde bude inflace v roce 2024. Od lednové statistiky se totiž v dalších měsících už moc nevzdálíme.

Původně přitom mnozí očekávali, že se už v lednu přiblížíme k 2 %, jenže do hry vstoupili lobbisté a ti tlačí ceny v roce 2024 nahoru. Zdraží tedy nejen elektřina, ale i voda, potraviny a mnoho dalších položek.

Lednové přecenění ceníku nebude tedy běžné, ale vyšší, což podle mě povede k tomu, že v lednu nepoklesne inflace tak výrazně, jak mnozí a asi i většina předpokládala. Hrozí proto, že snížení úrokových sazeb, které se před dvěma měsíci zdálo zaručené, zaručené nebude, a naopak se možná odsouvá.

Diskuse o tom, zda i přes snížení DPH zdraží potraviny o pět či deset procent, povede k sebenaplnění. Tato diskuse vůbec není tržní a vůbec není zdravá. Normální by bylo, že by jednotlivé řetězce individuálně zdražily o různé částky u různých položek. To, že to jde hromadně, zavdává otázky, zda to není práce pro antimonopolní úřad.

Vladimír Pikora, hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group

X X X

NĚMECKO  SE  BOJÍ  RUSKA

 Rusko zbrojí, musíme se připravit na obrannou válku, varuje šéf Bundeswehru

Německo se musí připravit na obrannou válku, varoval generální inspektor Bundeswehru Carsten Breuer. Podle něho však německá armáda ve svém současném stavu není schopna bránit vlastní zemi ani své spojence v NATO. „Bundeswehr k tomu nemá adekvátní pozici, vojáci trpí strukturami, které téměř znemožňují rychlá a cílená rozhodnutí,“ konstatoval.

 „Znepokojuje mě, jak Rusko v současné době zbrojí. Není návratu do doby před ruskou invazí na Ukrajinu. Německo si musí zvyknout na myšlenku, že jednoho dne budeme muset vést obrannou válku,“ řekl o víkendu deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung Breuer, jenž ze své funkce sleduje současnou vybavenost a vycvičenost německé armády.

„Nejen důstojníci a vojáci, ale společnost jako celek musí uznat potřebu ještě důslednějšího odstrašování,“ poznamenal generální inspektor, jenž nejvýše postavenou pozici v Bundeswehru zastává od března.

Na otázku, zda by německá armáda po případném ukončení války na Ukrajině zvládla případný ruský útok na NATO, odpověděl Breuer jasně. „Ano. Tečka. Nemáme žádnou alternativu. Můžeme se bránit a budeme se bránit,“ uvedl.

Podotkl nicméně, že Bundeswehr má nedostatky, pokud jde o národní a alianční obranu poté, co se léta soustředil na mezinárodní krizové řízení, mimo jiné na Balkáně, v Afghánistánu nebo v Mali.

„To si vybírá svou daň nyní, když je opět středem zájmu Aliance a národní obrana. Nyní vidíme německou armádu, která na to ještě nemá adekvátní pozici. Existuje mnoho struktur, které téměř znemožňují rychlá a cílená rozhodnutí,“ prohlásil Breuer.

„Opatření, jimiž chce Bundeswehr situaci napravit, nemohla mít okamžitý dopad, ač jsme procesy enormně zrychlili,“ dodal.

„Tank nevezmete jen tak z regálu“

„Tanky nejsou v regálech a nevyrobíte je za týden,“ podotkl generální inspektor. Podle něho se Bundeswehr musí připravit na „technologické skoky“, například v používání dronů. „Vidíme stále rostoucí význam dronů ve všech oblastech, od průzkumu až po efektivitu. Od Ukrajiny se učíme, že její obrana je nesmírně důležitá, a tedy i vzdušná převaha na této úrovni,“ uvedl.

Podle Breuera je na čase, aby byli Evropané v NATO více průbojní. Uvedl to s ohledem na možnost, že v amerických prezidentských volbách příští rok zvítězí Donald Trump, který se k Alianci staví kriticky.

„Doba, kdy jsme si v Evropě mohli říct, že budeme sedět a necháme Američany, aby dělali svou věc, skončila. My Evropané musíme mít jasno v tom, jak se za sebe jako skupina postavíme,“ prohlásil Breuer.

Německé ministerstvo obrany v říjnu oznámilo nový podpůrný balíček pro Kyjev v hodnotě 1,1 miliardy dolarů na zbraně, vozidla a protivzdušnou obranu.

V Moskvě tento krok vzbudil vlnu nevole. Přední ruský propagandista Vladimir Solovjov v reakci ve státní televizi prohlásil, že Německo bude nakonec existovat „pod ruskou vlajkou“. „Takže nemáme jinou možnost. Skončíme na Ukrajině, znovu obsadíme Berlín a tentokrát už neodejdeme,“ hřímal.

Není to poprvé, co v ruských sdělovacích prostředcích zazněla podobná myšlenka. „Budeme stále více získávat roli, kterou mělo Ruské impérium. Nežertuji, když říkám, že Berlín, Drážďany, Praha, Lublaň, to všechno bude pod naší kontrolou,“ prohlásil v srpnu ruský politolog Nikolaj Vavilov v pořadu 60 minut, jenž vede moderátorka a propagandistka Olga Skabajevová.

Solovjov v minulosti rovněž uvedl, že Rusko by mělo „denacifikovat Pobaltí“ a že Polsko s Finskem „ve skutečnosti touží po návratu k matičce Rusi“.

 X X X

Ve Francii zatkli 80 mužů kvůli sexuálnímu zneužívání, většina pracovala s dětmi

Francouzští kriminalisté v průběhu minulého týdne zatkli 80 mužů podezřelých ze sexuálního zneužívání dětí nebo přechovávání dětské pornografie, píší agentura AFP a deník Le Monde. Vyšetřovatelé se zaměřili na profese, ve kterých byli podezřelí v přímém kontaktu s dětmi. Mezi zatčenými jsou dva učitelé, vychovatel v centru pro hendikepované děti a sportovní trenéři.

„Neexistuje jasný profil delikventa, který sexuálně napadá děti. Vyskytují se napříč všemi socioekonomickými kategoriemi,“ řekl AFP policejní komisař Quentin Bevan. „Zneužívání dětí není jen záležitostí samotářských jedinců brouzdajících po internetu. Někteří spáchali zločiny ve skutečném světě,“ dodal. Zatčeným mužům je mezi 30 a 60 lety.

Jeden z učitelů u sebe měl fotografie a videa, jež ukradl svým žákům, a je podezřelý ze sexuálního napadení nejméně jednoho z nich. Vychovatel v centru pro hendikepované děti byl za znásilnění odsouzený před několika desítkami let, ale bylo mu dovoleno změnit si identitu, což mu umožnilo opět přijít do kontaktu s dětmi.

„Policejní pátrání odhalilo více než 100 tisíc fotografií a videí na počítačích a pevných discích. Některá byla velice násilná,“ popsal Bevan a uvedl, že některé záběry obsahovaly „sexuální činy páchané na nemluvňatech“ nebo „děti sexuálně zneužívané zvířaty“. „Je to ten nejhorší druh ohavnosti,“ dodal policejní komisař.

Žádný z podezřelých podle Bevana nerozporoval fakta, která jim policie při výslechu předložila, ačkoliv někteří se pokoušeli své jednání zlehčovat nebo za něj odmítali odpovědnost. Některé z mužů policie při zatýkání přistihla, jak se snaží zbavit důkazů, například ničili svůj počítač kladivem, píše Le Monde.