Vzhledem k tomu, že se globální těžiště nadále odklání od unipolární struktury po studené válce, blok BRICS – kdysi vnímán jako volná ekonomická koalice – se rychle mění v silný symbol geopolitické transformace. Na stránkách portálu InfoBrics na toto téma v pondělí zveřejnil svůj text výkonný ředitel Institutu strategické spolupráce mezi Čínou a Ruskem na Univerzitě Čching-chua Wang Qi.

Vzhledem k tomu, že se globální těžiště nadále odklání od unipolární struktury po studené válce, blok BRICS – kdysi vnímaný jako volná ekonomická koalice – se rychle mění v silný symbol geopolitické transformace. Nedávné rozšíření BRICS o Saúdskou Arábii, Egypt, Spojené arabské emiráty, Írán a Etiopii signalizuje zlomový bod: to, co bylo kdysi specializovaným fórem pro rozvíjející se trhy, je nyní protiváhou západních institucí.

Jádrem této transformace je rostoucí synergie mezi Čínou a Ruskem. Tyto dvě mocnosti, ačkoli se svými ekonomickými a politickými systémy značně liší, jsou stále více sjednoceny ve snaze o multipolární světový řád – řád, který odmítá západní výjimečnost a upřednostňuje suverenitu, vzájemný respekt a regionální autonomii.

Přitažlivost BRICS spočívá ve slibu změnit architekturu globální správy věcí veřejných. BRICS – z velké části poháněný strategickými vizemi Pekingu a Moskvy – se nesnaží jednoduše reagovat na dominanci Západu, ale položit základy inkluzivnějšího a spravedlivějšího světa. Zejména příspěvky Číny tuto ambici podtrhují. Peking navrhl řadu progresivních iniciativ: Inkubátor inovací nové generace pro vědeckou spolupráci, zřízení společné platformy pro dálková satelitní data a mechanismus pro udržitelnou průmyslovou výměnu mezi zeměmi BRICS.

Tyto iniciativy nejsou pouze symbolické. Slouží strategické funkci: snižování technologické a ekonomické závislosti na Západě. Pro Peking, který čelí rostoucí geopolitické konkurenci ze strany Spojených států a jejich spojenců, se budování alternativních ekosystémů inovací a obchodu stalo nejvyšší prioritou. Moskva, která se potýká s důsledky západních sankcí po válce na Ukrajině, nachází v BRICS a prohlubujících se vazbách s Čínou zásadní záchranné lano – takové, které jí umožňuje obejít západní finanční systémy a účastnit se nových obchodních koridorů, které jsou v souladu s jejími strategickými zájmy.

Nikde není tato spolupráce viditelnější než v oblasti infrastruktury a energetiky. Od modernizace železničních sítí na ruském Dálném východě až po společné rozvojové projekty v oblasti výstavby přístavů a ​​terminálů LNG přináší partnerství mezi Čínou a Ruskem hmatatelné ekonomické výsledky. Například přístav Sovětská Gavan v Chabarovském kraji se rozvíjí s čínskou podporou s cílem usnadnit vývoz zdrojů a přeshraniční logistiku.

Stejně významná je společná investice do Severní mořské trasy (NSR) – přepravního koridoru, který zkracuje námořní vzdálenost mezi Asií a Evropou. NSR je strategickým přínosem pro oba národy: zkracuje dobu přepravy, snižuje náklady na dopravu a umožňuje Rusku uplatňovat větší vliv na arktický obchod, zatímco Čína si zajišťuje další cestu na globální trhy nezávislou na úzkých místech, jako je Malacký průliv. V roce 2023 čínské a ruské nákladní lodě, včetně tankerů a kontejnerových lodí, úspěšně dokončily několik plaveb Severní námořní trasou – což dokazuje, že se tato kdysi teoretická cesta stává praktickou realitou.

Energetická spolupráce zůstává dalším klíčovým pilířem. Plynovod Síla Sibiře, který přepravuje ruský zemní plyn do Číny, představuje dlouhodobé energetické partnerství, které je v souladu s ekonomickými a geopolitickými prioritami obou zemí. Vzhledem k tomu, že Evropa snižuje svou energetickou závislost na Rusku, se Čína stává jejím nejdůležitějším energetickým klientem. Tento posun není jen reakcí na sankce; je součástí širší strategie přesměrování ruského exportu směrem k Asii a posílení vzájemné závislosti s Čínou.

Tváří v tvář rostoucímu tlaku Západu, zejména ze strany Spojených států a Evropské unie, Čína a Rusko přijaly narativ o „strategické autonomii“. V tomto světonázoru není multipolarita módním slovem – je to nezbytná korekce toho, co vnímají jako desetiletí přesahujícího dosah Západu. Oba národy nyní úžeji spolupracují v multilaterálních rámcích, jako je Šanghajská organizace pro spolupráci (SCO) a BRICS, a také budují silnější vztahy se zeměmi globálního Jihu.

Snahy západních politiků zneužít rozpory nebo vytvořit rozpory mezi Moskvou a Pekingem z velké části selhaly. Z pohledu Washingtonu představuje myšlenka čínsko-ruské aliance významnou hrozbu pro liberální mezinárodní řád. Z pohledu Pekingu a Moskvy je však jejich rostoucí partnerství racionální reakcí na omezování, sankce a zahraniční politiku založenou na hodnotách, kterou považují za selektivní a donucovací.

Zejména Čína jasně odmítá to, co považuje za blokovou politiku ve stylu studené války. Peking důsledně zdůrazňuje, že jeho vztah s Moskvou je založen na strategické důvěře a vzájemném prospěchu – nikoli na ideologii. Čína sice nepodporuje ruské kroky na Ukrajině, ale stejně tak odmítá připojit se k Západu a uvalit na Rusko sankce. Toto vyvažování odráží širší postoj Číny v zahraniční politice: zachování jejích principů nevměšování se a zároveň prosazování jejích globálních ambicí.

Partnerství mezi Čínou a Ruskem se navíc stále více zaměřuje na zesílení hlasu globálního Jihu. Prostřednictvím BRICS se obě země snaží vytvořit platformy, které posilují rozvíjející se ekonomiky a vyvažují globální vliv. Například Nová rozvojová banka BRICS má sloužit jako alternativa k MMF a Světové bance a nabízí financování bez politických podmínek, které často doprovázejí pomoc ze Západu.

S tím, jak se o vstup do BRICS uchází stále více zemí – zájem projevily Argentina, Alžírsko a další – bude váha skupiny na světové scéně růst. Její úspěch však bude záviset nejen na institucionální expanzi, ale také na poskytování skutečné ekonomické a strategické hodnoty svým členům. Pokud se BRICS dokáže vyvinout ve funkční alianci, která bude G7 nebo NATO doplňovat, a nikoli je zrcadlit, může se skutečně stát základním kamenem nového globálního řádu.

Ve světě, který je stále více definován fragmentací, nejistotou a soupeřením velmocí, se blok BRICS – ukotvený osou Čína-Rusko – prezentuje jako symbol i nástroj transformace. Zda skutečně dokáže utvářet mezinárodní systém, se teprve uvidí. Jedna věc je však jistá: éra západního monopolu nad globálními normami a řízením je u konce. (Připravila J. Putzlacher), server vasevec.cz

X X X

Zjednodušování Trumpovy politiky odmítám, řekl Klaus. A co ohromné škody? ptal se Quest

Na exkluzivní ekonomické konferenci CNN Prima NEWS promluvil i Michl.

 Jsem proti zjednodušování politiky Donalda Trumpa na chaos, je nutné ji vidět jako celek, zastal se ho bývalý český prezident Václav Klaus na exkluzivní konferenci Money Money Money, kterou multiplatforma CNN Prima NEWS pořádala u příležitosti pěti let v českém mediálním prostoru. Světově známý ekonomický novinář Richard Quest mu však připomněl hrozící „ohromné ekonomické škody“. Quest akci moderoval společně s Terezií Tománkovou. Kromě Klause a bývalého guvernéra České národní banky (ČNB) Miroslava Singera vyzpovídali také současného guvernéra Aleše Michla, podle něhož nejsou cla Donalda Trumpa něčím, na co by Česko nebylo připraveno.

„Zásadně odmítám trivializování politiky Donalda Trumpa, chytat se jeden den něčeho, druhý den zase jiné věci. Celek je přitom jasný,“ uvedla v úvodu diskuze bývalá hlava státu.

 Šéf Oválné pracovny podle něj vidí, že „celosvětová ekonomika je poškozena“. „Obchod je narušován tarifními i mimotarifními bariérami. Proto Trump v kategorii cel hraje svou vlastní hru,“ podotkl Klaus s tím, že prostředí „ovládla nekonečná státní intervence“.

Moderátor ze CNN International Richard Quest k Trumpovým clům namítl, že budou probíhat jen jednostranně. „Chce diktovat trhu, což odporuje tomu, jak se to dělalo 70 let na základě oboustranných jednání,“ řekl a současně varoval před ohromnými ekonomickými škodami, které Trumpova politika může přinést.

Quest před rozhovorem s Alešem Michlem, který vedl společně s moderátorkou Terezií Tománkovou, prozradil, jak nahlíží na politiku Donalda Trumpa.

 Již dříve jsem viděl, že překrucuje fakta a manipuluje se situací ve svůj prospěch. U toho zůstal,“ pronesl. „Třeba způsob, jakým hovořil o připojení Kanady k USA, byl naprosto nevhodný. Umíte si představit, že by někdo Česku radil, aby se přimklo k Rusku a stalo se jeho součástí?“ zmínil.

 Naše platforma mluví k řadě lidí jak v on-line prostoru, tak skrze televizní vysílání. Oslovíme tak mnoho diváků,“ pronesl na samotný úvod konference generální ředitel FTV Prima Marek Singer. „Věřím, že v tuzemském zpravodajství jsme dobří a féroví rozhodčí,“ poznamenal také. Od zástupců CNN International převzal významnou cenu.

X X X

VÍTĚZSTVÍ   VIETNAMU  –  50  LET

50 let od vítězství Vietnamu

Porážka Spojených států od jedné z nejchudších zemí světa poznamenala myšlení celých generací. Co jsme si z toho vzali?

Běžně se píše, že Saigon padl, když se na obzoru vynořily sovětské tanky, kterými byla vyzbrojena severovietnamská armáda. Ale prý to bylo v předstihu s realitou. To, co tam ustupující jednotky saigonského režimu spatřily jako první, byly pouhé makety tanků. O hrozící porážce však nikdo nepochyboval, a tak vypukl panický úprk, který už nešel zastavit. Papírové zbraně tak zachránily spoustu životů, které by skončily v marném boji.

Nejznámějším symbolem potupného konce války, ve které si Spojené státy nebraly servítky s vyhlazujícím kobercovým bombardováním, je helikoptéra odvážející poslední skupinu Američanů a jejich jihovietnamských spolupracovníků, ověšená zoufalci, na které už nezbylo místo. Nebylo to ze střechy amerického velvyslanectví, jak se traduje, ale snímek byl pořízen den předtím z Pittmanovy obytné budovy, jak upřesňuje úterní Wall Street Journal.

Vyjde to na stejno. Největší vzdušná evakuace v dějinách (než přišel podobný konec afghánské války) odnesla vzdušným mostem během pár dní na japonskou Okinawu a lodě americké 7. flotily osob osm tisíc osob. Helikoptéry odlétaly každých deset minut.

Potupnému konci předcházel potupný začátek v podobě „incidentu v Tonkinském zálivu“ ze 4. srpna 1964, kdy měly severovietnamské síly zaútočit bez příčiny na americký torpédoborec Madox, který se pohyboval u jejich břehů. Tento incident se nikdy nestal, či (jak píší korektnější média) „nikdy se nepotvrdil“. Jako záminka pro vyhlášení války Severního Vietnamu byl však dobrý.

Dnes to vidíme jako začátek cesty ke ztrátě Jižního Vietnamu. Ale kdo vyhrál? Komunisté? Parádní argumentační kousek předvádí Andy Kessler z WSJ, když píše, že srp a kladivo na vlajce sjednocené Vietnamské socialistické republiky sice zůstaly, ale vyhrál kapitalismus.

Vyhrála chamtivost a bezohledné vytloukání zisku? Někde možná, ale kultura asijských národů, vzniklá na tradici kolektivní péče o zavlažovací soustavy, je jiná. Vlastně zcela opačná, je to tradice ohledů na potřeby druhých, tradice solidarity, tradice společného odporu proti útisku a vykořisťování. To není komunismus nahnaných davů před bafíky s božskou září, to je soužití v obci, které nikdo jiný nepomůže.

Probíral jsem se teď fotografiemi, které jsem ve Vietnamu pořídil pět let po válce. Hlavní dopravní prostředek kolo, u bohatších kárka, nebo žena s vahadly, která unese skoro všechno. Kapitalismus na jihu reprezentovaly pokusy prodat na chodníku cokoliv, co zajistí obživu na dalších pár dní. Třeba americké plastikové zbraně jako hračky pro děti, z bůhvíjakých starších zásob. Projel jsem tenkrát Vietnam od severu, kde se zrovna válčilo s Čínou (to už mají také za sebou), k jihu. Největší úctu vyvolává série záběrů z továrny na šicí stroje, která vznikla z ničeho.

Od té doby (na rozdíl od sousední Číny) jsem se tam už nedostal, takže o současnosti nemohu nabídnout víc než pár běžně dostupných čísel. Předpovědi jsou díky Trumpovým clům ošidné, ale letos byl očekáván růst HDP o 6,5 až 7 procent. Částečně i díky tomu, že cla z prvního Trumpova funkčního období, která byla namířena proti Číně, vyhnala řadu výrob a investorů k jižním sousedům. Vedle montoven vyrůstají i nejnáročnější obory. Podle některých prognóz by se měl kdysi tak chudičký Vietnam za patnáct let stát 25. největší ekonomikou světa, takže nás možná dohoní a předhoní.

Svědčí ta čísla o úspěších kapitalismu? V Číně, jejíž vývojovou stopu Vietnam následuje, jde o využívání výhod obou systémů, jak toho tržního, tak toho řízeného. Růstová tempa obou zemí jsou vyšší než na Západě. Z toho lze odvodit, že jde o typický růst z nižšího základu, ale možná taky, že jejich sytém je efektivnější. A přestože nikdy neopomeneme, jak jim poradit, aby to dělali lépe (a zabředli do stejné stagnace jako my), nevypadá to ani po těch letech, že by jejich přístup neměl perspektivu.

Systémy a přístupy jsou jedna věc, druhou věci jsou lidé a jejich společenství. O přírodně daném kolektivismu už jsem se zmínil. Zavlažování si pořídíte sami jen když máte přímý přístup k řece. Ale neubránili byste se před vyprahlými sousedy, kdybyste nepustili vodu dál. V rozsáhlých systémech jde o propojovací kanály, centimetry spádu a soustavu hradel, kde musí souhlasit všichni. Dohoda a kázeň je součástí asijského DNA.

Ale také houževnatost a vynalézavost. Vzpomínáním na vietnamské studenty, kteří k nám začali přijíždět v 60.letech minulého století. Patřili k nejlepším, nebo aspoň k nejpilnějším. Jedním z nich byl i inženýr, kterého jsem potkal v té fabrice na šicí stroje v Čolonu. V reportáži v Mladé frontě je to mylně situováno do Ho Či Minova Města, kousek jižněji. Čolon má velkou čínskou menšinu, tak se to tenkrát možná nehodilo. Ale žádné konflikty jsem tam neviděl. Války jsou obyčejně věcí těch nahoře.

Tento pan inženýr byl typický český Vietnamec. Prošel to u nás  od píky, od učebního oboru, přes průmyslovku až po textilní strojárnu v Liberci. V Saigonu roku 1975 nebo krátce poté mu ukázali bednu se součástkami, ze kterých se montovaly japonské singrovky. A teď se snaž, nic jiného nemáme. Nakreslil dokumentaci a pak obešel síť řemeslných výrob, kterých bylo ve městě plno. Začali vyrábět součástky, a s těmi lepšími začal konstruovat i vlastní obráběcí stroje. V době, kdy jsme spolu mluvili, už nešlo jen továrnu na šicí stroje, ale také centrum vývoje přesné mechaniky.

Horší bylo, jak se s tím uživit. To už taky v té reportáži nenajdete. Plán vyžadoval pravidelné dodávky, ale úhrada byla kreditem, který nikdo neproplatil. Na účtu rostly teoretické částky, ale v kuchyních byl průvan. Část šicích strojů se proto prodávala na černém trhu (to byl ten kapitalismus). Tolik volných jich však nebylo, a tak dělníci zpracovávali také dřevěné obaly dodávek od partnerů a dělali z nich hračky. V mých očích hrdinové čerstvě nabytého míru.

Nemohu si pomoci, naši Vietnamci jsou často nejlepšími Čechy. Jejich příchod do naší vlasti byla výhra, která je v rozporu s imigračními doporučeními o potřebě kulturní příbuznosti. Větší je potřeba pracovitosti a snášenlivosti, ochoty k soužití. A tu prokázali jako málokdo jiný. I jejich děti v českých školách patří k těm nejlepším.

Kolik Vietnamců celkem mluví česky? Teď jich tu žije asi 70 tisíc, ale během těch let jich naší zemí prošla spousta dalších. Bylo jich sto, dvě stě, nebo tři sta tisíc? Kde všude v Vietnamu bychom se domluvili? Ti, kdo žádají o naše občanství, jsou podle statistik z jazykové zkoušky úspěšní z 58 procent. Nevěřme však průměrům, protože ti, kdo tu vyrostli, jsou stoprocentní. Možná bychom s nimi měli víc a častěji mluvit. Možná bychom se měli lépe chovat k těm, kdo už jsou zase doma ve Vietnamu, ale odnesli si sebou vzdělání i vztahy.

Dávno nejsou tak chudí jako na těch starých fotkách. Mají za sebou obdivuhodnou cestu. A mají perspektivu! Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

X X X

ŘEDITEL  ČT  SOUČEK  NEODEJDE?

MORAVEC  SE  V  ČT  STÁLE  DRŽÍ  I  PŘES  PROTESTY  MNOHA  DIVÁKŮ

PROČ  O  NĚM  NEROZHODNE RADA?

Nebyl jsem to já, kdo tuto situaci způsobil, vysvětluje dění v ČT její ředitel Souček. Rezignaci nezvažuje

Příští úterý se mimořádně sejde Rada České televize (ČT), která bude jednat o odvolání generálního ředitele Jana Součka. Vyzvaly ji k tomu občanské iniciativy, včetně uskupení Milion chvilek, podle kterých svým jednáním destabilizoval televizi a snížil důvěru ve vedení ČT. „Splnil jsem roli nárazníku, který tlaky vyvíjené zvenčí na mě nepřenesl dovnitř televize,“ popisuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu šéf ČT Souček.

Myslíte, že za týden touhle dobou budete generálním ředitelem? Máte nějaké náznaky, kolik radních vás v tuto chvíli podporuje?
Na tohle téma si nedovolím spekulovat. Od rady očekávám, že budu mít příležitost předložit argumenty k řadě věcí, které momentálně rezonují ve veřejném prostoru. Věřím, že mi radní dají příležitost uvést věci do kontextu.

Rozhovor s generálním ředitelem České televize Janem Součkem

X Na setkání s novináři v pátek jste jasně řekl, že neuvažujete o rezignaci. Platí to i v tuto chvíli?

Neuvažuji o rezignaci.

X Cítíte podporu zevnitř ČT?
Řekl bych, že ano. ČT je velká instituce, která čítá 3000 zaměstnanců a spoustu dalších lidí v kreativních profesích, kteří tvoří její tvář, ačkoliv nejsou zaměstnanci. Vnímám, že tam je skupina lidí, mimo jiné ve zpravodajství, které ta situace znepokojuje.

Přijde mi pochopitelné, že veřejné oznámení generálního ředitele, že byl vystaven tlaku na propuštění klíčového moderátora nebo na to, aby ČT nevymáhala škodu způsobenou nezákonným odvoláním z dozorčí komise, lidi uvnitř instituce znejišťuje.

Je to bezprecedentní situace. Umím si představit, že taky neví, co si o tom mají myslet a jak je vůbec možné, že k tomu došlo. Na druhou stranu, nezveřejnit ty informace už v dané chvíli nebylo možné.

‚Role nárazníku‘

X V tomto týdnu jste měl schůzku se zástupci zpravodajství. Podle šéfredaktora Michala Kubala vám byl tlumočen postoj novinářů, kteří se distancují od omezení přístupu části médií na setkání s vámi a odmítají náznaky pokusu o vydírání či obchodování se jmény členů redakce. Máte pocit, že jsou jsou kolegové ze zpravodajství na vaší straně? Je to pro vás důležité?

Na schůzce, kde byli i šéfové zpravodajství a publicistiky, ale zazněly jiné podstatné věci. Jejich znepokojení nad situací jsem vnímal, ale zazněla tam jiná slova o obchodování se jmény.

Michal Kubal tam dvakrát zcela jasně řekl, že v divizi zpravodajství a publicistiky nezaznamenali žádné náznaky nátlaku, vydírání, nebo kupčení s tím, kdo má nebo nemá zůstat členem redakce.

To je podstatné sdělení, protože jsem splnil roli nárazníku, který tlaky vyvíjené zvenčí na mě nepřenesl dovnitř ČT, zejména do redakce zpravodajství a publicistiky.

X Před týdnem jste na síti X napsal, že přichází ostrá fáze útoku na vás. Dodal jste, že je to útok s jasně rozdanými rolemi. Kdo ho podle vás organizuje, kdo rozdal role?

To bych spekuloval, protože pro mě se 12. března odehrálo něco, co jsem si předtím neuměl představit.

X To, že jste dostal výtku?

Ano, to že jsem dostal výtku a že pro ni hlasoval tak velký počet členů Rady ČT. Všechny tlaky, které tomu předcházely, jsem vnímal jako snahu těch lidí posunout mantinely a vyvolat zdání, že mají větší vliv než ve skutečnosti.

X Kterých lidí?

To jsou dvě témata. Jedna věc byla vymáhání či nevymáhání škody za odvolání dozorčí komise.

V tomhle tématu jsem se setkal s Pavlem Matochou a Lubošem Veselým, kteří jednoznačně trvali na tom, že mám veřejně deklarovat, že se Rada ČT nedopustila chyby a televize škodu vymáhat nebude. Potom to byl Pavel Matocha, který stupňoval tlak na odvolání, respektive výpověď pro Václava Moravce.

X Když jste řekl tahle dvě jména a psal o tom, že to je cílený útok s jasně rozdanými rolemi, tak role rozdávali tihle dva?

To nejsem schopen říct. Neříkal jsem, že role rozdávali tihle dva. Bylo mi řečeno, že mají k dispozici 12 hlasů a já nevěřil jsem, že je Pavel Matocha schopen dát dohromady 12 hlasů v radě. Bral jsem to jako mocenskou hru, která se nenaplní. Na jednání 12. března jsem se nestačil divit.

X To znamená, že podle vás má Pavel Matocha vliv na dvanáct členů rady?

Nebo na někoho, kdo je schopen zbytek rady přesvědčit.

Listopadová schůzka

X Ve středu odpoledne jste v rozhovoru pro Respekt označil Pavla Matochu a Luboše Xavera Veselého jako ty členy rady, kteří vás měli vydírat. Z toho článku vyplývá, že příběh vydírání začal vaší listopadovou schůzkou v budově České televize právě s těmito dvěma radními. Předpokládám, že to je ta schůzka, o které v pátek mluvil v televizi XTV i Luboš Xaver Veselý. Ten říkal, že to bylo mezi osmi očima, že tam byl kromě vás také váš kolega z vedení ČT Michal Fila, že tam byl Luboš Veselý, že tam byl další radní. Vy tedy jmenujete Pavla Matochu. Tu schůzku jste inicioval tehdy vy?

Ano, je to tak.

X Proč jste to udělal?

20. listopadu jsem na veřejném jednání Rady ČT oznámil, že Česká televize prohrála dva soudní spory a podle pravomocných rozsudků musí zaplatit zhruba jeden a půl milionu korun dvěma nezákonně odvolaným členům dozorčí komise.

Potom mi bylo sděleno, že Pavel Matocha a jeho kolegové, kterých se to dotýká, ti stále aktivní členové Rady ČT, to považují za vyhlášení války s radou. Tak jsem přes kolegu Michala Filu požádal o to, jestli mají zájem poslechnout si právní stanovisko, ze kterého vychází Česká televize.

X A proč jenom oni dva?

Ne, ne, pozváni byli všichni čtyři. Roman Bradáč a Jiří Šlégr se tehdy schůzky neúčastnili. Schůzka akorát měla trošku jiný průběh nebo závěr, než tvrdí pan Veselý ve vysílání své internetové televize – nebo ne, ona není jeho, jak říká.

Já jsem jim nenabízel žádnou dohodu. My jsme s kolegou Filou odprezentovali právní stanovisko, které bylo konzultováno s právním útvarem ČT, a to je, že podáme dovolání, protože jsme přesvědčeni o tom, že Česká televize není tím, kdo by měl odpovídat za škodu způsobenou Radou ČT.

Reakce Matochy a Veselého

„Jan Souček selhal jako ředitel ČT, tuší, že v úterý bude odvolán, a tak lže a obviňuje všechny kolem. Podrobněji se k tomu vyjádřím na úterním jednání Rady ČT,“ reagoval na facebooku na vyjádření Jana Součka o vydírání člen Rady ČT Pavel Matocha. Po poradě s právníky, jak sdělil, zváží i další případné kroky. „Lže,“ vyjádřil se pro agenturu ČTK k Součkovu tvrzení další radní Luboš Xaver Veselý, kterého šéf ČT také obviňuje z vydírání.

To však nic nemění na tom, že škoda už bude muset být Českou televizí uhrazena. To se také stalo. Pavel Matocha v tu chvíli říkal, že by si ČT měla zadat znalecký posudek, který zkonstatuje, že škodu vymáhat nemusíme, protože jeho známý právník má takový názor. Já jsem říkal, že Česká televize má už několik znaleckých posudků, které říkají něco jiného.

X Čili rozumím, že jste se nedohodli. Pan Veselý o té schůzce mluvil v tom smyslu, že jste nabízel nějakou dohodu, kterou on odmítl. V tom tedy lže?

Ne, žádná dohoda nabízena nebyla. Schůzka skončila tím, že jsem navrhl, – protože už jsme měli vybranou právní kancelář, se kterou chceme pracovat na dovolání, pro které jsme se rozhodli – že této právní kanceláři zadáme nové další právní posouzení v této věci.

S tím oba dva pánové souhlasili, advokátní kancelář jim připadala důvěryhodná. To se taky stalo. My jsme právní posouzení dali, ale dopadlo stejně jako ta předchozí.

X Potom tedy přišlo co? SMS nebo nějaké osobní vydírání?

Potom někdy počátkem února následovala další osobní schůzka, tam už nebyl Luboš Veselý, byl tam jenom Pavel Matocha, který trval na tom, co už říkal na první schůzce, že musím vystoupit na radě a říct, že rada tehdy vůbec nepochybila a že ČT to nebude vymáhat.

Já jsem toto téma tehdy s ním ukončil, že se to prostě nestane, protože nezákonnost toho odvolání konstatoval Nejvyšší správní soud svým pravomocným rozsudkem už v roce 2022 a že Rada ČT má sedmnáct členů a ať přestane vytvářet dojem, že je schopen nějakým způsobem proti mně v Radě ČT na základě tohoto postupovat.

Následovalo to, že den, dva po schůzce mi bylo vzkázáno, že Pavel Matocha se hrubě urazil, že zpochybňuji jeho vliv na Radu ČT a že přemýšlí o tom, jakým způsobem mi to dá najevo.

Rušení pořadů

X Mluvíte o útoku na vás, o vydírání. Na druhé straně, nejdete těm úvahám o vašem možném odvolání naproti slovy o vydírání, aniž byste několik dní konkretizoval, kdo vás vydíral? Trvalo to skoro týden, než jste prozradil detaily. Ale třeba před tím – přirovnání se k Miladě Horákové, nepřipuštění redaktorů Deníku N a serveru Seznam Zprávy na vaše páteční setkání s novináři, zveřejnění dopisu radním dříve, než si ho přečetli, zrušením sedmi pořadů a tak dále.

To je strašně moc věcí, které ale každé mají trošku jiné kořeny. Zrušení pořadů nebylo zrušení pořadů.

Protože v tu chvíli nebylo jasné, jestli poplatková novela projde a bylo jasné, že určitě nevstoupí v účinnost od 1. dubna, tak jsme byli z rozpočtových důvodů nuceni pozastavit výrobu některých pořadů.

X Vy tvrdíte, že jste byli nuceni, ale šlo o úsporu 6,5 milionu…

Ne, celková úspora byla 50 milionů korun.

X Vy sám jste říkal šest a půl.

Šest a půl jsou ty pozastavené pořady, ale ČT v tu chvíli v jiných výrobách, které nejsou okamžitě vidět…

X Dobře, ale těch sedm pořadů, to je šest a půl milionu. To je promile vašeho rozpočtu.

Jasně, ale je to součást většího balíku, který jsme byli nuceni zamrazit proto, že od 1. dubna nebyla šance na to, že poplatky vstoupí v účinnost. My jsme taky hned v den, kdy pan prezident podepsal novelu, obnovili přípravu těchto pořadů.

Důvod k odvolání?

X Výhrady k vám nemíří jen z rady, ale i od desítek osobností, které podepsali výzvu radě, aby vás odvolala. Argumentů tam byla celá řada – zlaté padáky, začerňování smluv, zrušení 168 hodin, využívání švarc systému, výměna etického panelu, okolnosti přípravy charty zaměstnance, vaše vyjádření, že pokud se nezvýší poplatky, zrušíte polovinu programu. Když to vezmeme takto souhrnně, je něco z toho, co zpětně vnímáte jako svou chybu?

Vy jste toho teď vyjmenoval hrozně moc, ale ta témata ve skutečnosti byla mediálně atraktivní, ale v realitě se ukázala, že mají úplně jiný obsah, než jak…

X Takže nic z toho vaše chyba není?

Ne, určitě. Myslím si, že opravdu chybou bylo angažování Igora Němce, že jsem vsadil na jeho legislativní zkušenost, na jeho praxi deseti let v čele Úřadu na ochranu osobních údajů, že to se ukázalo ve srovnání s tím, co to následně vyvolalo, jako chybný krok, protože to nepochybně mé reputaci neprospělo.

Asi bych se musel nad každým z bodů, které jste jmenoval, zamýšlet zvlášť. Nejsem člověk, který o sobě absolutně nepochybuje. Ale to, co jste vyjmenoval, je spousta věcí, které probíhala v průběhu roku a půl. Za každým z vyjmenovaných okamžiků stály velmi rozdílné důvody. To se nedá tak shrnout.

X Když se podíváte na celou situaci, nepoškozuje Českou televizi. Neprospěl byste České televizi, kdybyste rezignoval?

To má taky hodně aspektů. Přijmu věcné argumenty zásadních manažerských pochybení, které by svědčily k tomu, že má ředitel rezignovat nebo že by měl být odvolán. V komunikaci s radou, v té výtce, která by byla udělena, takové důvody nejsou.

Je mi nesmírně líto, že ČT je vystavena situaci, kdy musí vysvětlovat to, že generální ředitel byl vystaven tlaku, který dle mého je možné označit za vydírání. Nicméně nebyl jsem to já, kdo tuto situaci způsobil, a nevím, jak bylo možné tomuto zabránit. To, čemu jsem byl vystaven, podle mě nejde zamést pod koberec

X X X.

RUSKÝ  DLUH  POD  ZÁMKEM?

Dodatek k ruskému dluhu zůstává pod zámkem. Soud ale zvažuje veřejný zájem

Městský soud v Praze bude znovu řešit, zda může žadatelce podle zákona o svobodném přístupu k informacím zpřístupnit utajovaný dodatek k česko-ruské dohodě o vypořádání sovětského dluhu. Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil jeho původní rozhodnutí, kterým soud žadatelce vyhověl, a vyhověl kasační stížnosti ministerstva financí. Zveřejnění dodatku ale NSS úplně nevyloučil.

Dohoda mezi Českem a Ruskem o vyrovnání ruského dluhu pochází z roku 1994. Později k ní přibylo několik dodatků. O jeden z nich, konkrétně druhý dodatek z roku 2001 podepsaný za vlády premiéra Miloše Zemana, usiluje žena z Berounska. Žádost podala už v roce 2019.

Ministerstvo financí ženě odmítlo dokument poskytnout. Nejprve, když resort vedla Alena Schillerová (ANO), a následně i za Zbyňka Stanjury (ODS). V obou případech se úřad odvolal na to, že dodatek je od počátku veden jako utajovaná informace. Navíc existuje česko-ruská dohoda o vzájemné ochraně utajovaných skutečností, jejíž porušení by podle ministerstva mohlo poškodit mezinárodní postavení Česka.

NSS: Hrozí oslabení důvěryhodnosti Česka

Městský soud sice obě rozhodnutí ministerstva zrušil, NSS mu je ale nyní vrátil s pokynem, že ministerstvo nemůže konkretizovat škody způsobené zveřejněním dodatku bez prozrazení samotného obsahu. NSS zároveň připustil, že by prolomení mlčenlivosti mohlo negativně ovlivnit obraz Česka jako spolehlivého partnera.

„Bez ohledu na aktuální vztahy s Ruskou federací jde totiž o obecný princip: Nedodržení mezinárodního závazku je způsobilé snížit důvěryhodnost ČR jako smluvního partnera v mezinárodních vztazích,“ uvedl soud.

Soud musí zohlednit i veřejný zájem

Přestože kasační stížnost uspěla, NSS možnost zpřístupnění dodatku nevyloučil. Zdůraznil, že Městský soud musí při novém rozhodování provést takzvaný test veřejného zájmu – tedy zvážit, zda právo veřejnosti na informace o vypořádání sovětského dluhu nepřevažuje nad potřebou utajení.

Základní dluh Ruska vůči Československu a později Česku měl hodnotu několika miliard dolarů. Jeho původ sahá až do éry komunistického režimu. V roce 2001 tehdejší vláda vedená Milošem Zemanem většinu pohledávky prodala společnosti Falkon Capital. Podle některých odborníků pro stát nevýhodně.

Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

Bradáčová v Senátu upozornila na brutalizaci násilné kriminality

Zpráva o činnosti státního zastupitelství za rok 2023, kterou v úterý v Senátu představila nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová, upozorňuje na nárůst kyberkriminality, rostoucí agresivitu u násilných trestných činů i závažnou kriminalitu páchanou nezletilými. Bradáčová, která je ve funkci necelý měsíc, zároveň avizovala, že chce budoucí zprávy proměnit z popisných přehledů v analytické dokumenty s konkrétními doporučeními pro vládu i zákonodárce. Zpráva podle některých senátorů nedostatečně zachycuje možnosti zrychlení vyšetřování u závažných hospodářských kauz.

V úvodu svého vystoupení v Senátu Lenka Bradáčová uvedla, že zpráva o činnosti státního zastupitelství za rok 2023, kterou předkládala, vznikla ještě za jejího předchůdce Igora Stříže. „Ráda bych, aby zpráva o činnosti do budoucna mapovala nejen trendy a rizika, ale také formulovala doporučení pro vládu a zákonodárce,“ uvedla Bradáčová a dodala: „Zpráva by měla být méně popisná a více analytická.“

Zároveň upozornila, že státní zastupitelství zpracovává data se zpožděním, protože je získává až na jaře následujícího roku od ministerstva spravedlnosti. To podle ní limituje možnosti dřívějšího předložení zprávy.

Počet trestních řízení klesá, ale agresivita roste

Z dat za rok 2023 vyplývá, že celkový počet zahájených trestních řízení zůstal na obdobné úrovni jako v předchozím roce – pod 200 tisíci případů. Zaznamenán byl ale nárůst násilné kriminality s těžšími následky a také kriminality páchané nezletilými a mladistvými.

„Agresivita pachatelů roste. Svědčí o tom nejen vyšší počty vražd a těžkých ublížení na zdraví, ale i to, že se jich stále častěji dopouštějí nezletilé a mladistvé osoby,“ konstatovala Bradáčová a upozornila na desetinásobný nárůst vražd spáchaných nezletilými za posledních pět let.

Bradáčová se v Senátu dotkla také otázky efektivity státního zastupitelství, kterou podle ní mimo jiné dokládá nízké procento zprošťujících rozhodnutí. „Obvykle se pohybuje mezi 3,9 až 4,6 procenty. To je za poslední dekádu stabilní výsledek,“ uvedla. Podle ní jde o důsledek silného přípravného řízení, které zajišťuje kvalitní selekci případů před podáním obžaloby.

 Odchody zkušených policistů

V roce 2023 bylo zaznamenáno téměř 19 500 případů kyberkriminality, zatímco před deseti lety jich bylo jen 1 500. „Internet se stává nástrojem pro páchání různých druhů kriminality,“ uvedla Bradáčová.

Senátor Stanislav Balík otevřel téma platového ohodnocení státních zástupců. Citoval ze zprávy, že „největším problémem je extrémní zatížení, ne platová nerovnost“. Bradáčová v reakci uvedla: „Je pro nás klíčové, aby platy státních zástupců zůstaly navázané na platy soudců. Oddělení těchto platů by mohlo ohrozit existenci soustavy.“

Senátor Róbert Šlachta se dotazoval na spolupráci s policií a její aktuální kondici. Bradáčová upozornila na odchody zkušených policistů a nedostatek personálu: „Odchody vyšetřovatelů ve věku 40–45 let jsou pro nás zásadní problém. Vyšetřování velkých kauz se tím prodlužuje o roky.“

Marvanová: Veřejnost čeká příliš dlouho na obžaloby

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová připomněla kauzu ekologické havárie u Hustopečí a žádala více informací. Bradáčová odpověděla, že zákon jí brání konkrétní případy komentovat, ale uznala potřebu citlivě vyvažovat veřejný zájem a právo na informace. „Justice je tak silná, jak silná je v ní důvěra,“ uvedla.

Senátorka Hana Kordová Marvanová apelovala na zkrácení přípravného řízení: „„Veřejnost má pocit, že jsou tu různé kauzy, různé podvody a podezření, a trest nepřichází. Je třeba zkrátit dobu mezi obviněním a podáním obžaloby,“ uvedla. Bradáčová reagovala, že přípravné řízení v ČR je extrémně důkladné, což přináší nízký počet zprošťujících rozsudků, ale i delší lhůty.

Přetížení žalobci

Senátorka a advokátka Daniela Kovářová při projednávání zprávy ocenila způsob, jakým Bradáčová vystoupení pojala, a vyzdvihla témata, která považuje za zásadní. Zpráva podle ní správně upozorňuje na rostoucí složitost hospodářské kriminality i pokles trestných činů z nenávisti. Připomněla také, že za posledních 15 let se počet státních zástupců v Česku zásadně nezměnil, přestože se opakovaně diskutuje o jejich přetížení. „Když zvyšujeme výdaje na vnější bezpečnost, nesmíme zapomínat na tu vnitřní. A tam patří i státní zastupitelství,“ poznamenala.

Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

Flaxová ve funkci soudkyně skončila oprávněně, potvrdil Ústavní soud

Bývalá soudkyně z Mostu Iva Flaxová se pokusila zvrátit své odvolání z funkce prostřednictvím ústavní stížnosti. Ústavní soud ji však zamítl s tím, že je zjevně neopodstatněná. Verdikt znamená, že se Flaxová do soudcovské funkce nevrátí – žádný další opravný prostředek už k dispozici nemá. Usnesení soud zveřejnil ve své databázi.

Flaxová ve stížnosti argumentovala mimo jiné tím, že kárný senát údajně nevzal v potaz její snahu o zlepšení a projevenou sebereflexi. Postih v podobě odvolání z funkce označila za nepřiměřeně tvrdý. Ústavní soud však její námitky nepřesvědčily.

„Kárný senát Nejvyššího správního soudu v tomto ohledu přesvědčivě vysvětlil, proč považuje nejpřísnější kárné opatření v případě stěžovatelky za přiměřené,“ uvedli ústavní soudci. Nepřisvědčili ani tvrzení, že kárné řízení bylo nekorektní kvůli tomu, že probíhalo během její pracovní neschopnosti.

Flaxová působila v justici od roku 1997. Poslední kárná žaloba se týkala přibližně dvanácti případů, ve kterých podle nadřízených nepostupovala dostatečně soustředěně a nedělala smysluplné procesní kroky. Předsedkyně mosteckého soudu Radka Heresová uvedla, že její postup byl místy „chaotický až bizarní“.

 „Neměla jasno v základních procesních otázkách“

K podobnému závěru dospěl i předseda kárného senátu David Hipšr. „Nemá jasno v procesních věcech, ve kterých mít jasno prostě musí,“ konstatoval v rozhodnutí, které loni v červnu vedlo k jejímu definitivnímu odvolání.

Flaxová čelila v posledních letech kárným žalobám opakovaně. Dvakrát dostala mírnější trest – patnáctiprocentní srážku z platu na pět měsíců. Už tehdy však senát varoval, že další podobné selhání může mít pro ni zásadní následky. Přes upozornění k dalšímu pochybení došlo a soudkyně byla z justice definitivně odvolána.

Obhajoba se při posledním jednání snažila apelovat na soudní slitování a možnost nové šance. Argumentovala snahou o nápravu, ta však už kárný senát ani Ústavní soud nepřesvědčila. Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

ARCHITEKTKA  JIŘIČNÁ  NA  FESTIVALU  V  OSTRAVĚ

Jiřičná opět v Ostravě

 Ve dnech 15. a 16. května se Ostrava promění v centrum architektury a designu. Do města přijede také světově uznávaná architektka Eva Jiřičná. V rámci mezinárodního festivalu PULSE Ostrava 2025 promluví o tom, jak architektura formuje podobu i fungování měst. Následující den, 16. května, zahájí výstavu mapující její tvorbu.

Paní profesorka Eva Jiřičná se představí 15. května na hlavní stagi festivalu PULSE Ostrava 2025, který je zaměřený na architekturu a design. Ve své přednášce se zaměří na propojení designu, funkcionality a harmonie s okolním prostředím a nabídne pohled na to, jak architektura ovlivňuje městský život.

Od 16. května do září pak bude v městském ateliéru MAPPA k vidění výstava představující průřez architektonickou tvorbou Evy Jiřičné a studia AI-DESIGN, které spoluzaložila s architektem Petrem Vágnerem. Návštěvníci se seznámí s výběrem významných projektů obou autorů, které reflektují jejich charakteristický přístup k architektuře – důraz na detail, lehkost konstrukcí a inovativní využití materiálů, zejména skla a kovu.

Expozice představí mimo jiné návrhy a realizace jako je rekonstrukce zámku v Pardubicích, rekonstrukce věžového domu v Ostravě, ikonické točité schodiště v Somerset House v Londýně nebo návrh Nové Oranžerie pro Pražský hrad. Prezentovány budou formou modelů, výkresů, vizualizací a dalších materiálů přibližujících nejen výsledek, ale i proces vzniku architektury. Výstava tak poskytne komplexní pohled na vývoj architektonického myšlení Evy Jiřičné, Petra Vágnera a jejich týmu, a nabídne návštěvníkům vhled do světa tvorby, která je technicky precizní a promyšlená, ale také vizuálně silná a citlivě reagující na prostor.

Vernisáž výstavy, která ponese název Eva & AI-DESIGN, se uskuteční 16. května a z důvodu omezeného prostoru bude rozdělena na dvě části. V 18.00 přivítá paní architektka pozvané hosty a následně od 19.00 proběhne zahájení výstavy pro veřejnost. Možnost dalšího setkání s touto ikonickou dámou architektury bude v dalších měsících. Paní Jiřičná přislíbila, že se v průběhu výstavy vrátí a obohatí ji svou přítomností i přednáškou.

„Ostravu jsem díky místním lidem začala vnímat úplně jinak. Je to město, které se mění, myslí na své obyvatele, citlivě pracuje s prostorem a nebojí se velkých projektů. Vidět tu snahu a energii je nesmírně povzbudivé. Pokud moje tvorba může někoho inspirovat nebo obohatit, bude to pro mě velká radost,“ říká Eva Jiřičná.

Přednáška i výstava jsou pořádány ve spolupráci s městem Ostrava a městským ateliérem MAPPA. Náměstkyně pro strategický rozvoj Lucie Baránková Vilamová k události sděluje: „Architektura výrazně ovlivňuje charakter měst a způsob, jakým je lidé vnímají. Kvalitně navržené prostředí nejen zpříjemňuje život obyvatelům, ale také přitahuje návštěvníky. Ostrava se vydává cestou, která klade důraz na promyšlený urbanismus a estetiku. Je pro nás ctí, že osobnosti jako paní Eva Jiřičná věnují městu svůj čas, sdílí své vize a obohacují nás svou inspirativní tvorbou.“

„Věříme, že díky umístění výstavního prostoru MAPPA na Nádražní ulici přímo v centru města bude výstava a tvorba ateliéru paní Evy Jiřičné přístupná co nejvíce lidem. Že návštěvníci ocení příjemnou a inspirativní atmosféru expozice a něco nového se o Evě Jiřičné a její práci dozví,“ dodává ředitel ateliéru MAPPA Ondřej Vysloužil.

Otisk Evy Jiřičné v Ostravě

Projekt rekonstrukce věžového domu na Ostrčilově ulici, který navrhlo studio AI DESIGN pod vedením Evy Jiřičné a Petra Vágnera vzbuzuje rozruch. Na sociálních sítích se objevily komentáře od lidí, kteří by si přáli v tomto domě bydlet jen proto, že jej navrhla tato významná architektka. Zájem o byty potvrdilo i oznámení o jejich prodeji, na které zareagovalo v jeden den osm desítek zájemců. Tento projekt představuje důležitý milník v rozvoji města a ukazuje důraz Evy Jiřičné na estetiku, funkčnost a harmonii s okolím. V současné době se pracuje na projektu pro stavební povolení a začal i předprodej jednotlivých bytů.

Přednáška Evy Jiřičné
Kdy: 15. 5. 2025, 16:00 hod. Festival PULSE Ostrava 2025, hlavní sál auly Gong, Dolní Vítkovice. Výstava Eva & AI-DESIGN. 16. 5. 2025, 19.00 hod (zahájení výstavy pro veřejnost). Městský ateliér prostorového plánování a architektury, Nádražní 17, Ostrava.

X X X

Kraj jižní Moravy podpoří dobrovolné hasiče více než 18 miliony korun

Na výstavbu nové požární zbrojnice v Šakvicích, opravu střechy požární zbrojnice v Šebrově – Kateřině nebo na rekonstrukci cisterny, kterou získali dobrovolní hasiči v Brně-Černovicích od krajských hasičů – nejen v těchto případech pomůžou krajské dotace. Mezi 177 obcí rozdělí Jihomoravský kraj 18,137 milionu korun. Odsouhlasilo to ve středu 30. dubna na svém jednání vedení kraje.

Tradiční dotační program „Podpora jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí Jihomoravského kraje pro rok 2025“ je určený na pořízení, rekonstrukce a opravy požární techniky, zbrojnic nebo prostředků požární ochrany (např. ochranné oděvy).

Konkrétně obec Šakvice obdrží od kraje 500 tisíc korun na novou požární zbrojnici. Ta současná se nachází v areálu bývalého zemědělského družstva, což není úplně příznivé pro rychlou dostupnost. Nová hasičská stanice bude stát blíže centru obce, zlepší se tak operační připravenost jednotky a rychlejší výjezd k zásahům.

„Na profesionální i dobrovolné hasiče se v našem kraji můžeme vždy spolehnout. Během loňských povodní, ale i za covidové pandemie, tornáda, uprchlické vlny stáli vždy v první linii. Bez jejich pomoci bychom to nezvládli. Proto jsme k původně schváleným 18 milionům korun z krajského rozpočtu přidali na dubnovém zastupitelstvu další peníze, abychom uspokojili víc zájemců,“ řekl hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich.

Podporu dobrovolným hasičům nabízí kraj i spolufinancováním dotačního programu ministerstva vnitra „Investiční účelové dotace pro jednotky sboru dobrovolných hasičů obcí“. O přerozdělení finančních prostředků rozhodnou krajští zastupitelé na červnovém zasedání.

X X X

Jižní Morava ocenila obnovu památek: Vodojemy, rohatecká kaple i kostel sv. Leopolda mezi vítězi

 Obnovené vodojemy na Žlutém kopci v Brně se letos staly nejlépe opravenou kulturní památkou Jihomoravského kraje v kategorii velkých staveb. Mezi drobnými stavbami nejvíc zabodovala opravená rohatecké kaple sv. Rozálie a v kategorii díla výtvarného umění zvítězila restaurátorská obnova interiéru brněnského kostela sv. Leopolda. To jsou vítězové tří ústředních kategorií soutěže, jejíž výsledky vyhlásili krajští radní na svém středečním (30. dubna 2025) jednání.

 Cenu veřejnosti obdržela celková obnova kostela sv. Jakuba Většího v Brně – prostřednictvím sms pro ni z celkového počtu 4422 hlasovalo 1727 účastníků ankety.  Titul Rytíř péče o památky v Jihomoravském kraji letos získali manželé Škrabalovi, kteří se starají o hrad Pernštejn.

„Oprava vodárenského areálu bývalých městských vodojemů v Brně je mimořádný počin a vítězství mezi velkými stavbami si odnáší naprosto zaslouženě. Vodojemy teď slouží nejen jako připomínka technické historie, ale také jako místo pro kulturní a vzdělávací aktivity a jsou velkým lákadlem pro návštěvníky moravské metropole,“ komentuje výsledky soutěže náměstek

X X X

 Biskupové Čech, Moravy a Slezska jednali v Hejnicích na 143. plenárním zasedání

V Hejnicích zasedali od 29. – 30. dubna 2025 biskupové Čech, Moravy a Slezska. Jednalo se o první plenární zasedání pod vedením nového předsedy České biskupské konference olomouckého arcibiskupa Mons. Josefa Nuzíka. 143. zasedání ČBK se účastnil i apoštolský nuncius v ČR, arcibiskup Jude Thaddeus Okolo a zástupci mužských a ženských řeholí.

Biskupové poděkovali za práci předchozímu vedení ČBK, v jehož čele stál po dobou pěti let pražský arcibiskup Mons. Jan Graubner. Předsedové mužských a ženských řeholí, sr. Krista Chládková a arciopat Prokop Siostrzonek, informovali o dění o novinkách z mužských a ženských řádů. Členy ČBK také přijel pozdravit apoštolský nuncius v ČR arcibiskup Jude Thaddeus Okolo.

Biskupové rozhodli transformovat Radu pro prevenci a ochranu před zneužíváním, schválenou na 141. plenárním zasedán ČBK v lednu 2025 na Komisi pro prevenci a ochranu před zneužíváním. Smyslem je zapojení více biskupů do této důležité agendy, kterou je ochrana nezletilých a zranitelných v církvi a postupně získat zpět důvěru obětí zneužívání. Cílem je také stát se důvěryhodným partnerem při řešení této problematiky ve společnosti a spoluvytvářet bezpečné klima v oblasti ochrany a prevence. Předsedou této komise byl zvolen litoměřický biskup Stanislav Přibyl, dalšími členy komise jsou pomocný biskup pražský Zdenek Wasserbauer, ostravsko-opavský biskup Martin David a brněnský biskup Pavel Konzbul.

Biskupové dále diskutovali o činnosti České katolické charity, která spravuje domy duchovních a řeholnic, a schválili její hospodaření za rok 2024. Delegát pro synodalitu, biskup Prokop Brož, nastínil doprovodný proces realizační fáze synodálního procesu tak, jak ho navrhl generální sekretariát biskupské synody i další možnou činnost Národního synodálního týmu.

Dále se věnovali podnětům vzešlých s komisí a rad. Plenární zasedání jmenovalo s účinností od 1. září 2025 vicerektorem Papežské koleje Nepomucenum v Římě P. Václava Šustra. Ten nahradí P. Vojtěcha Novotného, který se vrátí zpět do královéhradecké diecéze. Schválili také český překlad liturgických textů k nezávazné památce sv. Terezy z Kalkaty, která připadá na 5. září a vzali na vědomí projekt Katecheze Dobrého pastýře a možnost šíření tohoto katechetického programu v diecézích. Zabývali se rovněž podněty Rady pro rodinu, konkrétně slavením Dne seniorů a příručkou Život je vždy dobrý, kterou vydalo Dikasterium pro laiky, rodinu a život.

Biskupové sloužili v úterý 29. dubna společnou mši svatou pro veřejnost v kostele Navštívení Panny Marie v Hejnicích. Hlavním celebrantem byl předseda ČBK, arcibiskup olomoucký Josef Nuzík, kázal litoměřický biskup Stanislav Přibyl, místopředseda ČBK. CSILIc. Monika Klimentová, vedoucí oddělení komunikace