„Čínsko-ruské bilaterální vztahy jsou na pozitivní trajektorii. Obě strany upřednostňují multipolaritu v globální politice a upevňují své strategické partnerství, aby čelily sankcím Spojených států a vyvážily asijský nájezd NATO,“ hodnotí Dr. Zafar Nawaz Jaspal, profesor na Politics & International Relations Quaid-I-Azam University v pákistánském Islámábádu, na úvod textu na portálu BRICSinfo. Dále potom k čínsko-ruskému partnerství uvádí:
16. května 2024 prezident Si a prezident Vladimir Putin vyjádřili své odhodlání prohloubit čínsko-ruské strategické partnerství a posílit vojenskou, hospodářskou, technologickou a energetickou spolupráci. Konec studené války a zánik Varšavské smlouvy neukončil užitečnost vojenských aliancí v mezinárodní politice. Současná geopolitická dynamika oživila alianční politiku v mezistátních vztazích a znásobila význam NATO v euroatlantickém strategickém prostředí. Kromě toho Američané považují QUAD, AUKUS a I2U2 za nezbytné pro udržení rovnováhy sil a zajištění odstrašení proti Číně v indo-pacifické oblasti.
Kritický přezkum odtajněných politických dokumentů Bidenovy administrativy odhaluje, že Čína je nejdůležitějším strategickým konkurentem Spojených států pro nadcházející desetiletí. Indie je přirozeným obranným partnerem USA, aby zadržel Čínu a zajistil volný a otevřený přístup do oblasti Indického oceánu. Strategická koncepce NATO 2022, odtajněná v červnu 2022, označila Rusko za „nejvýznamnější a přímou hrozbu pro bezpečnost spojenců a mír a stabilitu v euroatlantickém prostoru“ a Čínu za „systémovou výzvu“ pro euroatlantickou bezpečnost. . NATO poprvé prohlásilo, že Čína představuje pro alianci výzvu.
Vedoucí představitelé NATO zopakovali 11. července 2023 (během summitu NATO v roce 2023 v litevském Vilniusu) své záměry ustavit 32člennou alianci jako skutečného uchazeče v asijsko-pacifickém divadle. Komuniké ze summitu ve Vilniusu doplnilo Strategický koncept NATO 2022 (červen 2022) a závěry aliančních strategických odborníků, že bezpečnostní krize jsou globalizované, přičemž problémy v Asii mají evropské důsledky a naopak – v podstatě ospravedlnění asijského nájezdu NATO. Asijskou nájezdovou politiku NATO v posledních letech doplňoval různý vývoj, tj. účast Japonska a Jižní Koreje na summitu NATO ve Vilniusu již druhým rokem.
Čína a Rusko vyjádřily vážné znepokojení nad alianční politikou USA v Evropě a Asii. Minulý týden Putin a Si Ťin-pching ve společném prohlášení v Pekingu uvedli: „Spojené státy stále uvažují v podmínkách studené války a řídí se logikou blokové konfrontace, staví bezpečnost ‚úzkých skupin‘ nad regionální bezpečnost a stabilitu. což představuje bezpečnostní hrozbu pro všechny země v regionu. USA musí toto chování opustit.“ Obě strany se rozhodly kompenzovat takzvané „dvojí zadržování“ Číny a Ruska ze strany Washingtonu.
Čínská vládnoucí elita si je vědoma strategického myšlení USA a jejich spojenců. Proto modernizuje své ozbrojené síly. Během jednání čínského 20. sjezdu strany prezident Si Ťin-pching při malování nejčernějšího obrazu vnějších hrozeb Číny slíbil dále zvyšovat množství a kvalitu obranné výroby země. Prezident Xi oznámil, že do roku 2049 se čínské ozbrojené síly přemění na síly světové třídy.
Prohlubující se spolupráce Číny a Ruska v oblasti špičkových technologií a inovací znepokojuje západní státy vedené USA. Je to proto, že by to způsobilo revoluci v čínském vojensko-průmyslovém komplexu, což je předpokladem pro uskutečnění snu prezidenta Si Ťin-pchinga o modernizaci čínských ozbrojených sil. Putin a Si Ťin-pching popsali vztah mezi těmito dvěma národy jako „překračující model vojensko-politické aliance z éry studené války“. NATO vedené Spojenými státy tedy v Evropě i v Asii čelí mocnému vojenskému spojení Čína-Rusko, jehož společný jaderný arzenál by mohl být během několika let téměř dvojnásobný než Spojené státy.
Rusko nutně potřebuje čínskou politickou podporu na mezinárodních fórech a materiály a zbraně dvojího užití, aby mohlo pokračovat ve válce na Ukrajině. Čína nevyváží zbraně do Ruska, poskytuje materiální podporu ruskému vojenskému průmyslovému komplexu. Bidenova administrativa proto Čínu varovala před pomocí Rusku při rychlé výrobě raket, dronů a tanků.
Čína také očekává, že podobně smýšlející národy podpoří čínský postoj k regionu Sin-ťiang a otázce Tchaj-wanu. Zvýšená podpora Tchaj-wanu ze strany Bidenovy administrativy a postoj nově zvoleného prezidenta Tchaj-wanu k nezávislosti země by mohly rozpoutat válku v Tchajwanském průlivu. Putin znovu potvrdil postoj Moskvy, že Tchaj-wan je nedílnou součástí Číny, a postavil se proti nezávislosti Tchaj-wanu v jakékoli podobě. Ujistil svého čínského protějšku, že Kreml pevně podporuje kroky Číny na ochranu její suverenity, územní celistvosti a úsilí o sjednocení země. V reakci na to se Čína postavila proti vnějšímu vměšování do vnitřních záležitostí Ruska a odsoudila teroristický útok na moskevskou koncertní síň z 22. března 2024.
Kromě vojenské spolupráce Čína hledá levnou energii – ropu, plyn a uran – dováženou z Ruska, aby udržela svůj ekonomický růst. Zejména Čína se stala hlavním obchodním partnerem Ruska od invaze na Ukrajinu v únoru 2022. 17. května Putin na rusko-čínské obchodní výstavě prohlásil: „Rusko je připraveno a schopné nepřetržitě pohánět čínskou ekonomiku, podniky, města a obce. s dostupnou a ekologicky čistou energií.“ Avšak těžit ze sankcionované ruské ekonomiky má svá rizika.
Prezident Biden oznámil prudké zvýšení cel na různé čínské dovozy, včetně elektrických vozidel, solárních článků, polovodičů a pokročilých baterií, 14. května 2024. Je pravda, že zvýšení cla mělo chránit americký domorodý průmysl. V reakci na rostoucí obchod Číny s Ruskem by USA mohly uvalit sankce na čínské banky, které je odříznou od globálního finančního systému vedeného dolarem. Závěrem lze říci, že Putin a Si Ťin-pching vytrvale pečují o takzvané ‚no-limits partnerství‘, aby vyrovnali dopady západních sankcí a postavili USA jako agresivního hegemona studené války, který rozsévá chaos po celém světě. Čína a Rusko se tak spojily nepřátelstvím vůči Spojeným státům, server vasevec.cz
X X X
Orbán: NATO dnes v ukrajinském konfliktu po pás
Před několika dny, ještě před eurovolbami, zveřejnil maďarský list Magyar Nemzet rozhovor s předsedou vlády Viktorem Orbánem. (Ve volbách „jeho“ Fidesz získal 44,8 procenta hlasů, více než 2 miliony, což je v absolutních číslech největší podporu v historii.) Orbán dává v rozhovoru vysokou prioritu problematice války a ukazuje se, že stav věcí vidí hlouběji a dále než většina současných evropských lídrů. Z rozhovoru je proto upozornit zejména na slova týkající se možnosti vzplanutí války, která by přesahovala konflikt na východě Ukrajiny. Orbán před volbami připomínal, že Evropa potřebuje vůdce, kteří budou schopni ochránit Evropu před zatažením do války s Ruskem.
Magyar Nemzet: Ale tato situace – válka v našem sousedství – trvá už dva roky. Proč je to nyní tak důležité?
Nejjednodušší odpovědí na tuto otázku je porovnat postavení předních evropských zemí z doby před dvěma lety s tím, kde jsme dnes. Dříve Německo tvrdilo, že pošle [Ukrajině] pouze přilby a kategoricky odmítlo dodat zbraně. Dnes na Ukrajině bojují tanky německé výroby a mluví se o přesunu systémů protiletecké obrany. Dnes se diskutuje, zda mohou být němečtí vojáci na ukrajinském území v rámci struktury NATO. Zde je návod, jak jsme přešli od přileb k přímé konfrontaci.
X Co je toho příčinou?
Evropa neuspěla ve svém prvním kroku. Za tuto situaci v žádném případě neneseme odpovědnost, protože jsme od samého začátku zdůrazňovali, že ozbrojený konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou musí být izolovaný a že je nutné jednat o tom, jak k tomuto konfliktu přistupovat. Evropští lídři se ale rozhodli, že konflikt je třeba internacionalizovat. Jinými slovy, Evropa i Amerika a nyní NATO musí stát na straně Ukrajiny. A když padlo toto rozhodnutí, bylo jasné, že logika války bude vyžadovat stále větší zapojení do války.
X Bylo to vidět před dvěma lety?
Logika války je jiná než logika míru. Pokud jste již ve válce, pokud vaši lidé zemřeli, pokud jste utratili peníze a pokud se vaše ekonomika přizpůsobila těmto podmínkám, pak logika války řídí vaše myšlení. Dnes v celé Evropě jednoznačně převládá jazyk a logika války. Maďarsko je zde jedinou výjimkou.
X A není to tak, že jsme výjimkou jen verbálně? Jsme přece členem NATO a máme z toho vyplývající závazky?
Pro Maďarsko je to vážná výzva: zůstanou naše činy v souladu s našimi záměry a slovy? Vždy jde o sílu. Když se premiér Ishtvan Tisza chtěl držet stranou první světové války, chyběly mu na to síly. Podobně to bylo s Miklosem Horthym za druhé světové války. Vždy tu byla vůle, ale chyběla síla. Zda bude mít současná maďarská vláda dostatek sil, ukáže až příští měsíce.
X Vaši odpůrci tvrdí, že to s válkou přeháníte.
Samozřejmě že ne. Každý měsíc a vlastně každý týden v posledních dvou letech přibližuje Evropu válce. A místo zpomalení se proces zrychluje. Naše hodnocení bylo konzistentní od samého začátku války a běh času nám dal za pravdu. NATO, které dosud tvrdilo, že je na rozhodnutí členského státu, jakou pomoc Ukrajině poskytne, tam chce nyní zřídit vojenskou misi. Jinými slovy, NATO, které se [zpočátku] drželo stranou konfliktu, je v něm nyní po pás. Kdo tedy říká, že jsme to přeháněli, nerozumí tomu, co se děje ve světové politice.
X Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg před pár dny prohlásil, že si [NATO] nedokážou představit, že by Rusko mohlo tak rychle rozšířit možnosti svého zbrojního průmyslu, který nyní vyrábí třikrát více dělostřelecké munice než všechny země NATO dohromady. Jaká škoda, že je to nenapadlo, chudáci! Ale co si sakra potom mysleli? Jak mohou být tak vážné organizace [jako NATO] řízeny lidmi a orgány s tak nízkými kompetencemi?
Když se evropští lídři přes hlavu Maďarska rozhodli poskytnout Ukrajině veškerou podporu, kterou mohli, položil jsem jim jednoduchou otázku – kolik peněz a zbraní podle nich Ukrajina potřebuje, aby tuto válku vyhrála? Tehdy jsem nedostal odpověď a dodnes jsem ji nedostal. Evropa směřuje k válce a přežití Ukrajiny závisí na podpoře Západu, ale západní vůdci neznají rozsah potřebných zbraní, vojenské technologie a finanční požadavky této války. To je hrubá nezodpovědnost.
X Myslíte si, že je možné se z této cesty vrátit, nebo se Evropa může zastavit na cestě ke kolapsu?
Každá válka je výsledkem lidských rozhodnutí. Dnes jsme tam, kde jsme, protože lídři udělali špatná rozhodnutí. Možnost dobrých rozhodnutí vidím pouze v případě, že se Donald Trump vrátí k moci, a pokud jde o Evropu, pouze v případě, že se tyto volby stanou pro lídry silným pro-mírovým signálem.
X Zmínil jste, že by bylo přínosné, kdyby se Donald Trump vrátil do Bílého domu. Ale teď mu pravděpodobně hrozí vězení?
V americkém volebním systému dochází k velkým výkyvům [v podpoře] a můžete vyhrát volby, i když jste ve vězení. Myslím, že čím více je Donald Trump napadán, tím více mu to pomáhá. Dnes stále více lidí [v USA] vnímá tyto akce [proti Trumpovi] jako pokus zbavit je práva volit prezidenta, kterého považují za lepšího, a jako pokus vymanévrovat jednoho z nejdůležitějších kandidátů na nemožná situace těsně před volbami. Myslím, že Donald Trump vyhraje bez ohledu na to, jaký bude verdikt.
X Hádám, že si nemyslíte, že je to náhoda, že maďarské opoziční strany jsou podporovány dolary?
Američané mají po celém světě, včetně Maďarska, systém projekce moci, který zahrnuje snahu ovlivnit vedení zemí směrem, který je pro ně výhodný. Je to osvědčený systém, osvědčený a používaný v mnoha zemích. Na jedné straně spočívá v podpoře organizací, které se prohlašují za nevládní organizace, ale ve skutečnosti jsou zapojeny do politických aktivit, v podpoře stran stojících proti vládě, v podpoře médií, která se snaží snížit autoritu vlády a její podpory, a najít vlivné lidi, kteří stát při nich a dát jim příležitost k finančnímu a profesnímu rozvoji. V některých zemích tento systém funguje, v jiných ne. Většina evropských zemí dnes není schopna oponovat a bránit se proti americkému systému projekce moci. Maďarsko je ostrovem v liberálním oceánu nejen proto, že je konzervativní zemí, ale také proto, že je jedinou zemí, která vybudovala systém sebeobrany, který je schopen čelit těmto velkým západním americkým ambicím. Ale Amerika je také náš přítel a spojenec. Ale dnes je jasnější než kdy jindy, že je zároveň spojencem i přítelem v tom smyslu, že nás chce ovlivňovat v otázkách, na kterých se neshodneme. Trumpovo prezidentování bylo světlý bod, protože to neudělal. Před válkou byl americký vliv využíván k nátlaku na intelektuální záležitosti. Rozdílnost názorů se nejvíce projevila v přístupu k migraci a genderové ideologii. V těchto dvou otázkách se pokusili přesvědčit maďarskou vládu, aby změnila svůj postoj. Řekli jsme „ne“ tehdy a říkáme „ne“ dnes, v dobách války.
kráceno, rozhovor vyšel v Magyar Nemzet 8. června, připravila J. Puzlacher
X X X
POKUTA MAĎARSKU?
ORBÁN SPOJIT S BAVORSKEM, SÖDREM, VYMĚNIT v EU LEYENOVOU,
ŠKODÍ EVROPĚ
Pokuta 200 milionů eur plus penále. EU trestá Maďarsko za migrační politiku
Maďarsko musí zaplatit jednorázovou pokutu 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) a penále ve výši jeden milion eur (24,7 milionu korun) za každý den prodlení za nedodržení rozsudku Soudního dvora EU. Nezavedlo totiž nezbytná opatření ve své migrační politice, která soud žádal už v roce 2020. Maďarský premiér Viktor Orbán nyní rozhodnutí označil za nepřijatelné.
Unijní soud v Lucemburku o rozhodnutí informoval ve svém čtvrtečním prohlášení. Maďarsko se podle něj „úmyslně vyhýbá uplatňování společné unijní politiky jako celku“, což představuje „bezprecedentní a mimořádně závažné porušení unijního práva“.
„Podle dnešního rozhodnutí Soudního dvora EU dostane Maďarsko jednorázovou pokutu 200 milionů plus jeden milion eur denně za to, že nedovolí vstup nelegálním migrantům. Jde o rozhodnutí, které je pobuřující a nepřijatelné. Finančnímu vydírání bruselských byrokratů neustoupíme! Budeme chránit hranice a budeme chránit maďarský lid!“ reagoval na Facebooku Orbán.
Soudní dvůr už v prosinci 2020 rozhodl, že Maďarsko nedodrželo pravidla stanovená unijním právem týkající se například postupů při poskytování mezinárodní ochrany a navracení nelegálně pobývajících státních příslušníků třetích zemí.
Pochybení se podle soudu týkala konkrétně třeba nezákonného zadržování žadatelů o mezinárodní ochranu v tranzitních zónách či nedodržení jejich práva zůstat na maďarském území do konečného rozhodnutí o odvolání proti zamítnutí jejich žádosti.
„Vzhledem k tomu, že Maďarsko stále nesplnilo rozsudek z roku 2020 (s výjimkou tranzitních zón, které Maďarsko uzavřelo před vydáním tohoto rozsudku), podala Evropská komise novou žalobu pro nesplnění povinnosti, ve které se domáhala uložení finančních sankcí,“ sdělil ve čtvrtek soud.
Soud EU ve svém novém verdiktu uvedl, že Maďarsko nepřijalo opatření nezbytná k tomu, aby vyhověl rozsudku z roku 2020. Nesplněním své povinnosti Budapešť přenesla odpovědnost, včetně finanční odpovědnosti, na ostatní členské státy, které se tak musely zabývat přijímáním žadatelů o mezinárodní ochranu, posuzováním jejich žádostí a jejich navracením. To podle soudu „vážně narušilo zásadu solidarity a spravedlivého sdílení odpovědnosti mezi členskými státy“.
X X X
Eurovolby v Německu – „semafor“ už jen poblikává
Jednoznačným vítězem unijních voleb je CDU následovaná AfD, která je ve východním Německu dokonce na prvním místě. Vládní strany jednoznačně ztratily podporu, zejména Zelení a SPD. Bündnis Sahra Wagenknecht (BSW) získal 6,2 procenta na první pokus. Volební účast byla 64,0 procen.
Podle předběžných konečných výsledků v Německu vyjdou unijní strany z evropských voleb v roce 2024 jako vítězové. AfD si přes všechny skandály, kampaně a překážky dokázala zajistit druhé místo. Druhým překvapivým vítězem je BSW. Všechny vládní strany znatelně ztratily podporu občanů. Prudce klesla podpora Zelených, zejména mezi mladšími lidmi. SPD dosáhla historicky nejhoršího výsledku ve volbách do EU.
V evropských volbách hlasovalo 27 zemí současně pro nadcházející složení Evropského parlamentu. Z očekávaných 720 zástupců představuje Německo největší národní delegaci s 96 zvolenými. Předběžné výsledky voleb z Německa jsou:
CDU 23,7 procenta – plus 1,1 procenta (2019: 22,6 procenta)
AfD 15,9 procenta – plus 4,9 procenta (2019: 11,0 procenta)
SPD 13,9 procenta – minus 1,9 procenta (2019: 15,8 procenta)
Zelení 11,9 procenta – minus 8,6 procenta (2019: 20,5 procenta)
BSW 6,2 procenta – poprvé
FDP 5,2 procenta – minus 0,2 procenta (2019: 5,4 procenta)
Levice (Die Linke) 2,7 procenta – minus 2,8 procenta (2019: 5,5 procenta)
Volt: 2,6 procenta – plus 1,9 procenta (2019: 0,7 procenta)
Strana 1,8 procenta – minus 0,6 procenta (2019: 2,4 procenta)
Unijní strany CDU/CSU společně vyhrály volby s 30,0 procenta, což je mírný nárůst z 28,9 procenta v roce 2019. Nejlepších výsledků dosáhly v západní části Dolního Saska a Bavorska. Po sečtení všech 400 okresů se AfD umístila na druhém místě celostátně. Na východě země je dokonce na prvním místě, podle většiny potvrzení médií na základě informací poskytnutých šéfkou spolkového volebního úřadu.
SPD dosáhla nejhoršího výsledku v celostátních volbách. Zelení ztrácejí obrovské množství hlasů, zejména u 16-24letých, voličskou klientelou, na kterou byla cílena jejich kampaň, nejvíc u takzvaných prvovoličů.
Podle hodnocení Süddeutsche Zeitung se ukazuje, že Zelení „v porovnání s rokem 2019 zaznamenali ztráty všude, zejména ve svých městských baštách“. Alespoň v zelené baště Berlína dokázalo výsledek poněkud zmírnit 19,6 procenta pravidelných voličů.
Bündnis Sahra Wagenknecht (BSW) dosáhl díky migraci bývalých příznivců SPD (580 000 hlasů) a zklamaných levicových voličů (470 000 hlasů) výsledku, který byl pro mladou stranu více než potěšující.
Navzdory v poslední době více než provokativními a proválečnými výstupy nejvyšší kandidátky FDP do EU Agnes Strack-Zimmermannové, tohoto „Eurofighteru“ německých Svobodných, nejmenší strana semaforské koalice nehrála ve volbách do EU významnou roli.
Hubený výsledek kancléřovy strany SPD se projevil v diskusním volebním večeru televize n-tv, kde byli jako hosté členové vedení stran. Lídr SPD Lars Klingbeil zaútočil na předsedkyni AfD Alici Weidelovou a tím i na voliče strany a varoval, že „náckové“ by v nadcházejících federálních volbách neměli posílit. Když se Weidelová zeptal, zda by ji nazval “nacistkou”, Klingbeil odpověděl stručně: “Ano.”
Zcela jiná byla reakce bavorského premiéra Markusa Södera (CSU). Ten po debaklu německých vládních stran– způsobeným především totálním kolapsem Zelených – volá po co nejrychlejších předčasných volbách – jako ve Francii. “Semafor byly de facto odvolen,” řekl šéf CSU
„Tato vláda je v podstatě vyřízená. A teď to musí být podobné jako ve Francii: Objevily se výzvy k novým volbám, stejně jako to udělal Macron ve Francii“ řekl Söder v pondělí pro n-tv. ( Ve francouzských eurovolbách získala strana Marine Le Penové 32 %, pozn, překl.)
To prý nyní platí i pro Německo: „Naše země potřebuje nový začátek. Semafor už nemá mandát a nemá důvěru obyvatel. Proto by nyní měly být nové volby co nejrychleji.” Bavorský premiér varoval vládu, aby pokračovala jakoby nic: „Pokud k tomu dojde, je to vážná demokratická chyba. Protože vláda, která je takhle bez podpory, bez legitimity, už nemůže nic realizovat, zvláště
MUDr. Ivan David, CSc. a Jana Kunšteková, server vasevec.cz
X X X
Scholz kráčí k politické popravě. Němci se po triumfu pravice bouří, chtějí volby
Na německého kancléře Olafa Scholze se po eurovolbách sesypala kritika, výprask nejen od krajní pravice zemi tlačí k předčasným volbám. Scholz však odolává, i když se jeho politický konec zdá být jen otázkou času, nejpozději za rok v řádných volbách. Nahrává mu poměrně složitý legislativní systém, který brání rázným změnám ve vedení země.
Pro Scholze to byla těžká noc. Dlouho před ohlášením výsledků voleb do Evropského parlamentu tušil, že to pro jeho Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD) nedopadne dobře. A v neděli krátce po jedenácté hodině večer se to potvrdilo. Politický výprask utržil od Křesťanskodemokratické unie (CDU) i Alternativy pro Německo (AfD).
Útěchou mu mohla být podobná demolice francouzské Obnovy Emmanuela Macrona. Ten však zareagoval rázně a vyhlásil předčasné volby. Scholz se mezitím ve volebním štábu fotil s politickou omladinou a posléze se vytratil. Na kritiku je v posledních letech zvyklý, stejně tak na výroky o nevýraznosti své osobnosti a politické neschopnosti. Německo se však začíná ptát, jak dlouho dokáže odolávat tlakům na odstoupení.
Dlouhodobě – a to také v kontextu německé politiky – působí Scholz jako velmi slabý a nerozhodný politik.
X X X
Chtěl se spojit s Le Penovou, tak ho svrhli. Mezi Republikány to pěkně vře
Francouzská konzervativní strana Republikáni (LR) vyloučila svého předsedu Érica Ciottiho, který navrhl volební spojenectví s krajní pravicí Marine Le Penové. Podle francouzských médií to uvedlo vedení strany poté, co se v jejím sídle odehrál dramatický spor mezi jeho členy a Ciottim. Předseda strany se v sídle zamkl a nechtěl tam pustit spolustraníky, načež označil své vyloučení za neplatné.
„Vedením tajných vyjednávání, bez koordinace s naší členskou základnou, se Éric Ciotti dostal do naprostého rozporu se statusem a linií uplatňovanou LR,“ vysvětlila krok členka vedení strany Annie Genevardová. Spolu s ní by nyní měl mít vedení strany do voleb na starosti lídr kandidátky z eurovoleb François-Xavier Bellamy, který Ciottiho vyloučení rovněž potvrdil.
Současnou situaci ve straně způsobenou Ciottiho příklonem k nacionalistickému Národnímu sdružení (RN) označil za chaos, z něhož straně pomohou vlastní kandidáti pro parlamentní volby.
Samotnému rozhodnutí ve středu předcházela scéna, která podle agentury AFP dosahovala kvalit seriálu o politických intrikách Dům z karet. Ciotti se již dopoledne zavřel v sídle strany a vydal prohlášení, že chystaná schůzka je v rozporu se stanovami strany. Členové vedení se nemohli dostat dovnitř zamčené budovy, jejíž uzavření Ciotti odůvodnil obavami o bezpečnost zaměstnanců.
Genevardová musela podle zdrojů AFP opatřit duplikát klíče, aby se do zamčeného vchodu dostala a mohla se odehrát zmíněná schůzka. Ciotti, který se v tu dobu údajně skrýval v jedné z částí budovy, později na zprávy o svém vyloučení reagoval slovy, že tento krok neuznává a že stranu dál vede. „Je to jako v blázinci,“ komentoval podle AFP scénu poslanec Aurélien Pradié.
Republikáni minulý týden ve francouzských eurovolbách obsadili páté místo. Hlasování jasně ovládlo právě RN, na což prezident Emmanuel Macron reagoval vypsáním předčasných parlamentních voleb.
Jejich první kolo se uskuteční 30. června, druhé o týden později. Relativně krátká doba od vyhlášení voleb nutí strany na pravé i levé straně spektra k rychlému jednání o možných koalicích ve snaze získat větší šanci na úspěch v jednotlivých obvodech. Podle odhadů publikovaných médii vyhraje RN, nezíská však absolutní většinu. Na ni by mohlo dosáhnout právě ve spojení s LR, k němuž tento týden vyzval předseda RN Jordan Bardella. Většina členů LR však podle středečního prohlášení stranického vedení toto spojenectví odmítá.
Macron ve středu označil tuto pravicovou koalici stejně jako zvažovanou širokou alianci na levici za „spojenectví proti přírodě“, která nebudou schopná prosazovat společný program. Místo toho by se podle něj měli členové LR a umírněnějších levicových stran přidat k prezidentovu táboru. Macronova koalice v eurovolbách výrazně zaostala za RN s méně než polovičním ziskem a také v parlamentních volbách ji podle průzkumů čeká podobný osud.
X X X
Polské gangy jezdí do Česka s falešnými recepty. Hlavně pro léky na úzkosti
Polské gangy obchodující s léky na předpis – zejména na deprese a úzkosti – přišly na jednoduchý způsob, jak se k lékům ve velkém množství dostat. A pak je prodat mnohonásobně dráž na černém trhu.
Kupují je v českých lékárnách na falešné recepty, které však vystavili neexistující lékaři. V desítkách lékáren jsou členové gangů úspěšní – neexistuje totiž žádný katalog receptů ze zahraničí, jak mají předpisy vydané lékaři v cizině vypadat, a lékárníkům tak nezbývá než důvěřovat a léky vydat, není-li recept na první pohled podivný.
Ve vězení teď skončil jeden gang, který jen za jediný měsíc, kdy jej policisté sledovali, koupil po celé republice na desítkách míst přes deset tisíc tablet léků Xanax, Lexaurin nebo Rivotril.
Lékárník stojí před povinností lék vydat a zároveň před rizikem, že neví, jak má recept vypadat. Nemá šanci falešný poznat.
X X X
Lékařka nechala po plastice ženě díru v břiše, pomohla až další operace
Victoria Michaelsová zřejmě nikdy nezapomene na plastiku hrůzy, kterou před pár měsíci zažila. Těšila se na vysněné štíhlé břicho a místo toho má na břiše obrovské jizvy. Lékařka jí totiž v břiše nechala díru a odjel na dovolenou. „Byla jsem v hrozném stavu a lékaře to nezajímalo,“ uvedla.
Třicetiletá Victoria z New Yorku měla po operaci komplikace a do druhého dne se jizva otevřela a z břicha jí začal vytékat hnis. Její lékařka ji po operaci ani nepřišla zkontrolovat a odjela na dovolenou. Neměla sebemenší zájem o její zdravotní stav.
„Měla jsem obrovské bolesti. Jednali se mnou jako s někým méněcenným a já nevěděla, co se mnou bude. Měla jsem strach o svůj život, protože mi bylo opravdu zle,“ uvedla žena pro portál The Sun.
Victorii se díky změně stravy a cvičení podařilo shodit devadesát kilogramů. Po hubnutí jí ovšem na těle zůstalo hodně vytahané kůže, které se chtěla zbavit. Elegantním a podle lékařky nejjednodušším řešením měla být plastika břicha, která se ovšem proměnila v noční můru.
„Neustále mě ujišťovali, že se jedná o běžná a pohodový zákrok s minimem komplikací. Opak byl ale pravdou a radila bych všem, aby si tento typ operace dobře rozmysleli, protože komplikace mohou být opravdu děsivé,“ pokračovala.
Několik týdnů měla v břiše otevřenou hnisající ránu a nakonec po ní zůstaly obrovské nevzhledné jizvy, které jsou připomínkou hororových časů. „Šokující pro mne bylo i zacházení se mnou jako s pacientem. Snažili se mě přesvědčit o tom, že to byla všechno moje vina,“ doplnila. Aby se zbavila jizev, čeká ji pravděpodobně ještě další zákrok. Z něj má ale pochopitelně velký strach a není si jistá, zda sebere odvahu a rozhodne se pro něj.
X X X
HAPKOVA DCERA SE DO ITÁLIE NEVRÁTIÍ
Do Itálie se nevrátím, tady vše funguje lépe, říká dcera Petra Hapky
Dcera slavného českého hudebníka Petra Hapky (†70) Petra (41) žila od 3 let s matkou v italském Římě. Ve 29 letech se přistěhovala za otcem a už v Česku zůstala. Návrat do Itálie neplánuje, protože tady se podle ní žije mnohem lépe.
„Do Itálie se vracet nebudu. Dokud jsem tam byla, tak pro mě bylo všechno normální, ale co jsem tady, tak jsem se strašně rozmazlila. Jak je Praha malá, jak všechno funguje, vše je blízko, jak jsou úřady rychlé,“ popsala Hapková v podcastu Známí známých.
„Já už tam nemůžu být, protože se s prominutím nas**u každých pět minut, že něco nejde a že trávím polovinu života v autě a to už mě nebaví. Zvlášť s malým dítětem. Když ho chcete vzít na hřiště, tak musít vzít auto, jet hodinu někam autem, protože je takový provoz, že i deset kilometrů trvá hodinu, pak si hodinu pohrajete a zase jedete hodinu zpátky. Mně to přijde jako škoda života,“ říká Hapková, která do Itálie jezdí čtyřikrát ročně za matkou a pořád se tam cítí doma. „Cítím se doma tady i tam, ale tam mě to štve a tady mě to pořád ještě těší,“ říká.
Jediné, co jí v Česku chybí, je slunce a jídlo, díky čemuž jsou Italové usměvavější. „Když je hezké počasí a máte dobré jídlo, tak proč byste se neusmíval. To počasí a jídlo jsou dvě věci, které mi tu strašně chybí. A lidé jsou tu uzavřenější, méně se kamarádí s neznámými. Já jsem zvyklá jít do obchodu, se všemi se zasmát, prohodit pár vět a to se tu moc nedělá,“ vysvětluje Hapková s tím, že to ale pro ni nebyl velký kulturní šok, protože za otcem do Prahy jezdila celý život a milovala to, na rozdíl od její matky.
„Vím, že nebyla ráda a já jsem si to hodně užívala, ale musela mě třikrát ročně úplně převychovat, abych se dostala zpátky do té rutiny. Abych byla schopná ráno vstávat, jít do školy, jíst zdravě a sportovat, to mě musela učit znovu, protože tady jsem to měla úplně převrácené,“ popsala.
Po návratu do Česka se původně živila jako učitelka italštiny a překladatelka. Práce u počítače ji ale neuspokojovala a učení přerušil covid. V současnoti se živí jako zpěvačka. Funguje v několika hudebních tělesech. Má svou bluesovou kapelu, šansonový recitál, soulový recitál, zpívá v projektu Petr Hapka a jeho potměšilí hosté.
Kromě toho vychovává pětiletou dceru, ačkoli si vždycky myslela, že děti mít nebude. „Já jsem nechtěla mít děti a byla jsem o tom naprosto přesvědčená. Můj muž ve 39 letech dostal infarkt a ležel na JIPce a já jsem si říkala, že přece něco musíme společně tady zanechat a že bych vlastně byla šťastná, kdybych měla jeho dítě,“ svěřila se.
Petra Hapková s manželem a dcerou (březen 2023)
Pětiletou dceru vozí do Itálie za babičkou, ale neposílá ji tam samotnou letadlem, jak to zná ze svého dětství. „Já jsem přežila, bylo to krásné dětství a mám spoustu krásných vzpomínek, ale doba se změnila. Navíc ona nechtěla jet ani na školku v přírodě, protože chce být s mámou a proč jí nevyhovět, když můžu. Udělala jsem si ji v 36 letech, protože jsem chtěla a chci mít čas se jí věnovat a až bude ona chtít někam s kamarády, tak s tím nebudu mít problém, ale nebudu ji do ničeho nutit,“ říká Hapková, která je díky bydlení v Česku v kontaktu i se svými šesti sourozenci.
Petr Hapka měl totiž sedm dětí s pěti ženami. „Jsme všichni úplně jinde, vedeme jiné životy, ale na narozeniny a Vánoce telefonát a když někdo jede kolem, tak se vždycky staví na kafíčko,“ říká o sourozencích Petra Hapková.
X X X
Dr. Přibáň se představil jako „stoupenec ústavního minimalismu“. Klíčový výbor ho s Langáškem podpořil
Senátní ústavně-právní výbor podpořil nominace právníka a sociologa Jiřího Přibáně a Tomáše Langáška z Nejvyššího správního soudu na ústavní soudce. Přibáň v tajné volbě dostal šest hlasů, Langášek devět z deseti odevzdaných hlasů členů výboru. Jejich kandidatury odpoledne projedná ještě výbor pro lidská práva. Senát jako celek o nich bude rozhodovat za týden.
Předseda volebního senátu Nejvyššího správního soudu Langášek u Ústavního soudu působil od roku 2003, nejdříve jako asistent předsedy, později se stal vedoucím analytického odboru a následně generálním sekretářem. Padesátiletý Langášek by tak mohl podle svých slov nabídnout kontinuitu a institucionální paměť.
Rovněž Přibáňovou prioritou u Ústavního soudu by bylo zachovat kontinuitu právní doktríny ústavně-demokratického státu, uvedl. Šestapadesátiletý Přibáň je profesorem práva na univerzitě ve velšském Cardiffu, kde vede právně-sociologické Centrum pro právo a společnost.
Přibáň v roce 2013 odmítl nabídku na pozici ústavního soudce od tehdejšího prezidenta Miloše Zemana. Senátorům k tomu řekl, že nebylo jasné, koho by Zeman prosadil jako další ústavní soudce a zda by nebyl se svými názory v menšině. „Nechtěl jsem být sepisovatel ústavních disentů,“ uvedl Přibáň.
Profesor práva také řekl, že by se nepřipojil ke květnovému verdiktu Ústavního soudu, podle něhož letošní snížení soudcovských platů odporovalo ústavnímu pořádku, i když se v rámci vládních úsporných opatření týkalo i dalších ústavních činitelů. Langášek uvedl, že Ústavní soud se snažil respektovat své předchozí verdikty, i když byly kritizované. Podle soudce by bylo možné nastavit platy soudců jinou právní úpravou.
Langášek i Přibáň se pozastavili nad dalším verdiktem, podle něhož chirurgická změna primárních pohlavních znaků nemá být za rok podmínkou úřední změny pohlaví. Podle Langáška Ústavní soud rozhodl jinak než před dvěma lety i přes postoj Nejvyššího správního soudu a mohl přijmout méně invazivní verdikt. „Objektivní pojetí pohlaví se mění na subjektivní pojetí genderu,“ uvedl Langášek.
Přibáň označil nutnost v právu rozlišit pojmy pohlaví a gender. „Je třeba právně odlišit pohlaví a rod,“ uvedl Přibáň, podle něhož by se z toho neměl dělat ideologický problém. Nezvratné fyzické změny by lékaři neměli provádět v době, kdy by pacienti neměli plnou právní způsobilost, dodal. „Chyba je neschopnost rozlišovat mezi migranty a uprchlíky. Politickým uprchlíkům je třeba pomoci,“ uvedl také Přibáň.
Přibáň se představil jako „stoupenec ústavního minimalismu“, v týmu ústavních soudců by mohl nabídnout sjednocující zastřešující pohled jako právní filozof. „Ústavními soudci by neměli být lidé, kteří jdou mocným až příliš na ruku,“ řekl s tím, že mezi jeho přednosti patří nestrannost. Přibáň stejně jako Langášek podpořil zachování plateb v hotovosti, podobně jako právo být off-line.
Přibáň a Langášek by mohli v týmu ústavních soudců nahradit místopředsedu soudu Vojtěcha Šimíčka, jehož funkční období skončilo dnes, a Tomáše Lichovníka, který skončí za týden, ceskajustice.cz
X X X
ŠLACHTA GRYGÁRKOVI ZAPLATIT 200 TISÍC
Omluvíte se Grygárkovi a zaplatíte mu 200 tisíc, nakázal Šlachtovi soud
Ve čtvrtém patře budovy Obvodního soudu pro Prahu 5 před jednací síní číslo 13 panovala dnes velmi napjatá atmosféra. Tamní soud řešil žalobu někdejšího náměstka Vrchního státního zastupitelství v Praze Libora Grygárka na bývalého ředitele Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Róberta Šlachtu kvůli tvrzením v knize Třicet let pod přísahou, kterou Šlachta sepsal s novinářem Josefem Klímou. Jednomu z vítězů víkendových eurovoleb při vynášení rozsudku pořádně ztvrdnul úsměv. Šlachta se dle nepravomocného rozhodnutí musí Grygárkovi písemně omluvit a zaplatit mu odškodnění ve výši 200 tisíc korun.
Podle informací Ekonomického deníku se Róbert Šlachta velmi pravděpodobně odvolá po doručení písemného vyhotovení rozsudku. Není vyloučeno, že se odvolá i Libor Grygárek kvůli výši vysouzeného odškodnění.
Bývalý náměstek pražského vrchního státního zastupitelství Libor Grygárek někdejšího šéfa ÚOOZ Róberta Šlachtu žaluje kvůli ochraně osobnosti a nemajetkové újmě za jeho výroky v jeho knize Třicet let pod přísahou.
Róbert Šlachta tušil od prvních okamžiků, že žaloba Libora Grygárka pro něj bude velmi tvrdý oříšek. Šlachta se tak z prvního jednání soudu v roce 2021 na poslední chvíli omluvil s odůvodněním, že jeho právník nestihl případ nastudovat a zmařil jednání.
Šlachta pak musel zaplatit právníkovi bývalého náměstka Vrchního státního zastupitelství v Praze Libora Grygárkovi Petrovi Tomanovi přes 4 tisíce korun jako náhradu nákladů řízení za zmařené jednání soudu.
Róbertu Šlachtovi byla doručena žaloba společně s výzvou k vyjádření 21. května 2021, na kterou reagoval podáním předloni 21. června. Uvedl v něm, že „podrobnější vyjádření předloží soudu jeho právní zástupce poté, co si jej žalovaný zajistí, což dosud z důvodu pracovní zaneprázdněnosti neučinil“.
„K převzetí právního zastoupení žalovaného však nedošlo ani do 8. září, kdy soud nařídil ve věci ústní jednání na 13. prosince, proto soud předvolání k jednání zasílal žalovanému, který je osobně převzal dne 17. září. K převzetí zastoupení došlo až 9. prosince, kdy byla soudu zaslána žádost právního zástupce žalovaného Mgr. Petra Opletala o odročení nařízeného jednání s odůvodněním, že převzal právní zastoupení teprve bezprostředně před jednáním, což doložil plnou mocí z 9. prosince a neměl dostatek prostoru pro adekvátní přípravu k ústnímu jednání. Žádost byla zaslána soudu do jeho datové schránky 9. prosince ve 13,52 hod,“ napsala v rozhodnutí o úhradě nákladů advokátovi Petrovi Tomanovi předsedkyně senátu Šárka Malíková Petříčková.
Soud žádost právního zástupce Šlachty zaslal 10. prosince 2021 právnímu zástupci Grygárka s přípisem, zda s odročením jednání souhlasí, případně zda se k němu připojuje.
„Právní zástupce žalobce reagoval e-mailem z téhož dne, kde uvedl, že s odročením jednání nesouhlasí. Toto bylo soudem obratem sděleno právnímu zástupci žalovaného, s tím, že právnímu zástupci sdělil, že ani soud neshledal důvody pro odročení jednání a nařízené ústní jednání se tedy bude konat. Základním předpokladem pro vyhovění návrhu na odročení nařízeného jednání je totiž včasná žádost účastníka s uvedením a doložením důvodu, pro který se odročení žádá; jak tento návrh, tak i důvod odročení musí být ve spisu doloženy s takovým časovým předstihem, aby soud měl všechny podklady pro posouzení, zda jsou splněny zákonné předpoklady odročení, a mohl o návrhu rozhodnout. Návrh došlý z datové schránky advokáta do datové schránky soudu den před nařízeným jednáním za včasný považovat zásadně nelze a je-li v důsledku takto opožděné omluvy jednání zmařeno a vzniknou-li v souvislosti s tím ostatním účastníkům náklady, lze takové chování považovat za zavinění, v důsledku něhož vzniká o odročení žádajícímu účastníkovi povinnost separované náklady řízení nahradit,“ konstatovala předsedkyně senátu.
Soud uzavřel, že žádost právního zástupce Šlachty o odročení jednání nelze považovat za včasnou, proto jí nevyhověl a obratem to sdělil všem účastníkům.
Právní zástupce Šlachty Petr Opletal v reakci na to soudu potvrdil, že se tedy k ústnímu jednání dostaví, z pracovních důvodů ale omluvil Šlachtu.
Poslední líčení a čtení závěrečných řečí proběhlo dnes. Zároveň byl vynesen rozsudek. Grygárkově žalobě ale soudkyně vyhověla pouze z poloviny. Bývalý žalobce totiž požadoval i omluvu zveřejněnou v České tiskové kanceláři, kterou však soudkyně Šárka Malíková Petříčková zamítla, stejně tak původně vyšší částku odškodného v podobě 500 tisíc korun.
Róbert Šlachta po vynesení rozsudku naznačil, že se odvolá. „Jestli tomu dobře rozumím, tak soud vlastně řekl, že nemám právo na vzpomínky, že mám mlčet, že bych neměl psát o tom, co jsem prožíval. Jméno Libor Grygárek je spojené s justicí a je spojené s devastací justice. Jsem o tom přesvědčen. Určitě se odvolávat budeme, protože si nedovedu představit, že se mám omlouvat čertovi, který chce být anděl,“ zareagoval Šlachta s tím, že doufá v to, že odvolací Městský soud v Praze středeční rozsudek zruší.
Pojďme se soudit v Brně, navrhoval expolicista
Předseda hnutí Přísaha a bývalý velitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Róbert Šlachta původně žádal, aby byl soud, rozhodující o žalobě na ochranu osobnosti a nemajetkovou újmu kvůli jeho knize Třicet let pod přísahou přesunut z Prahy 5 do Brna.
Argumentoval mimo jiné tím, že v obvodu Okresního soudu Brno – venkov má bydliště a delegací věci se předejde i případným spekulacím o možné podjatosti soudů.
„I s ohledem na mediální zájem o nadepsané řízení je žádoucí vést řízení u soudu, který u veřejnosti nevyvolá nevyhnutelné otázky ohledně případné podjatosti,“ napsal soudu Róbert Šlachta.
„Bude-li v tomto řízení prokázáno autorství naříkaných výroků, bude posuzováno, zda jednotlivá tvrzení popisují pravdivé okolnosti a zda tato mohou zasáhnout do osobnostní sféry žalobce. Klíčoví svědci, které žalovaný navrhuje, jsou právě osoby působící u Vrchního státního zastupitelství v Olomouci – ostatně už přímo žalobce v části žaloby vychází z tvrzení o údajně nekvalitní práci žalovaným řízeného ÚOOZ ve spolupráci s údajně nekvalitní prací státních zástupců VSZ v Olomouci – právě tato tvrzení tak budou předmětem posuzování a následujícím podkladem pro rozhodnutí ve věci samé,“ argumentoval kvůli přeložení Šlachta.
„Provedení důkazu výslechem svědků u Okresního soudu Brno – venkov je s ohledem na jejich bydliště rozhodně účelnější a dostupnější. Navíc se v obvodu Okresního soudu Brno – venkov nachází i bydliště žalovaného a delegací věci se předejde i případným spekulacím o možné podjatosti soudů. Jak již totiž bylo řečeno, činnost žalovaného ve funkci ředitele ÚOOZ se týkala prověřování mj. pražských složek justice a sám žalobce dlouhodobě působil na vrchním státním zastupitelství v Praze. I s ohledem na mediální zájem o nadepsané řízení je žádoucí vést řízení u soudu, který u veřejnosti nevyvolá nevyhnutelné otázky ohledně případné podjatosti. Okrajově lze konstatovat i to, že jelikož je žalovaný sám politicky činnou osobou a jelikož podanou žalobu považuje za tzv. osobní vendetu proti své osobě, má eminentní zájem ´očistit´ své jméno právě v místě, kde se nachází jeho nejsilnější voličský elektorát,“ pokračoval Šlachta.
A zdůraznil, že řízení je na samotném počátku, kdy nebylo prováděno dokazování a ani nebylo zahájeno jednání ve věci. Delegováním věci jinému soudu, který je podle něj rovněž místně příslušným soudem, nebude zmařen dosavadní stav a ani oddálen dosavadní výsledek řízení.
Šlachtova lživá tvrzení?
Důvodem žaloby Libora Grygárka na Róberta Šlachtu jsou dle exžalobce lživá tvrzení uvedená ve Šlachtově knize Třicet let pod přísahou. Grygárek požaduje omluvu osobní a v České tiskové kanceláři. Dále požaduje zaplatit částku půl milionu korun a náhrady řízení.
Grygárek sepsal žalobu poté, co Nejvyšší soud v Brně odmítl v půlce předloňského září stížnost Nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana proti zastavení jeho stíhání.
„Na rozdíl od trestního řízení, které muselo alespoň zdánlivě probíhat podle zákonných pravidel, žalovaný napsal knihu bez dodržování jakýchkoli, zákonných, ale i morálních, pravidel, aniž by jakkoliv zohlednil známé výsledky trestního řízení. Nejen, že v knize publikuje neveřejné údaje z trestního spisu, ale navíc vytváří další fabulace, čímž újmu způsobenou žalobci jen dále prohlubuje,“ stojí v žalobě.
Grygárek čelil obžalobě ze zneužití pravomoci v souvislosti s lobbistou Romanem Janouškem a jeho švýcarskými konty. Róbert Šlachta detaily z vyšetřování velmi košatě popsal nejen v knize ale o Grygárkovi hovoří na diskusích, kterými podporuje prodej knihy a připravuje si vstup do politiky.
„My už jsme v té době zpracovávali kauzu Nagyová a bylo hrozně vtipné – teda až teď, s odstupem času, ale tehdy moc ne – že jsme zaznamenali na odposleších, že se má další den doručit sdělení obvinění nějakému vysoce postavenému policistovi. Samozřejmě zavládla panika, protože lidi si mysleli, že půjde o mě. Musím říct, že jsem do rána čekal docela se sevřeným zadkem, jestli to opravdu budu já. Nakonec šlo o Lessyho. V rámci odposlechů a datového provozu směrem zpátky – to znamená kdo, kdy, kde se s kým bavil a posílal SMS půl roku dozadu –, ale i z dalších provedených úkonů jsme najednou začali zjišťovat, že pan Grygárek plní v podstatě roli hlídacího psa pro spoustu vlivných osob v této zemi, mezi něž patřila celá řada lobbistů, politiků z ODS a manažerů. Zjednodušeně řečeno si pan Grygárek ty spisy vyžádal, udělal podrobnou analýzu a podal zprávu těm, kterých se to týkalo. O tom, že se z jeho strany určitě nejednalo pouze o zájmovou činnost, svědčil mimo jiné i fakt, že disponuje drahým bytem v pražské galerii Myšák, což ho následně opět spojilo s některými lobbisty,“ stojí v jedné ze statí ve Šlachtově knize.
„V té době jsme ji ani neodposlouchávali, ale odposlouchávali jsme státní zástupce a další osoby a bylo jasné, že úniky jdou od Grygárka. Ale ještě jsme nevěděli, že ten únik šel přes ni a že to použili s Nečasem proti Topolánkovi,“ lze se dočíst v další z pasáží Šlachtovy knihy. Jan Hrbáček, Ekonomický deník, ceskajustice.cz
X X X
Sedm let sporů. Unie obhájců opět prohrála soud s ČT
Nejvyšší správní soud opět zamítl kasační stížnost Unie obhájců ve věci rozsudku Městského soudu v Praze, podle kterého Unie prohrála žalobu kterou namířila na Úřad pro ochranu osobních údajů a Českou televizi. Unie se domáhala sady dat o účasti státních zástupců, policistů, soudců a vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové v pořadu Otázky Václava Moravce bez přítomnosti zástupce advokátního stavu. Veřejně přístupné informace lze získat bez vedení nákladných sporů, vzkázal znovu soud obhájcům.
Kasační stížnost zamítl Nejvyšší správní soud poté, co v předešlém kole vrátil spor k Městskému soudu v Praze a určil, že Česká televize je osobou zúčastněnou a žalovaným je Úřad pro ochranu osobních údajů. Spor pokračuje sedmým rokem.
Unie obhájců konkrétně žádala informaci, kolikrát byl v letech 2012 až 2017 v pořadu jako host státní zástupce, soudce či advokát, kolikrát tam byl advokát společně s dalšími právními profesionály, kolik pořadů se týkalo justice, státního zastupitelství, advokacie a trestního řízení a s jakými hosty. Cílem bylo zjistit, zda televize při zvaní hostů neopomíjí některé právnické profese a nezve stále ty samé lidi.
Kdo vystupuje v televizi za justici?
Vyhovět žádosti Unie obhájců nejprve v roce 2017 odmítl tehdejší ředitel ČT, Městský soud v Praze vydal rozsudek ve prospěch obhájců, ale případ k němu vrátil Nejvyšší správní soud, když kasační stížnost podala televize.
NSS dospěl totiž k závěru, že „příslušná část informační žádosti žalobce vyžadovala vytvoření nové informace ve smyslu § 2 odst. 4 informačního zákona, a závěr městského soudu, jenž vedl ke zrušení rozhodnutí České televize, proto neobstojí“.
Obhájci dále žádali například odpověď na tuto otázku: 3) Kolik pořadů bylo publikováno k tématům justice, státní zastupitelství, advokacie, trestní řízení a trestní kauzy; jaká byla účast hostů k výše uvedeným tématům z hlediska jejich odborného zařazení (státní zástupce, soudce, advokát, příslušník Policie ČR a další).
Závěr, ke kterému ve svém druhém rozsudku musel dospět Městský soud v Praze, považují obhájci za nesprávný.
Soudy: Obhájci chtějí vytvořit novou informaci
Česká televizi naopak uznává, že disponuje informacemi z archivu, z iVvysílání přístupného všem, avšak musela by vytvořit novou analýzu rolí jednotlivých vystupujících v Moravcově pořadu. A takovou vyhodnocující povinnost televize nemá, vyplývá z rozsudku.
„Současně (MS v Praze) jasně uvedl, že Česká televize nemá právní povinnost disponovat informacemi tak, jak je stěžovatel požadoval, tedy analýzou pořadu OVM z hlediska stěžovatelem označených témat a odborného (profesního) zařazení hostů. Ani ze stěžovatelem zmíněného archivování výchozích audiovizuálních a písemných záznamů nelze dovodit, že by Česká televize měla disponovat analýzou pořadu tak, jak se jí stěžovatel domáhal, ztotožnil se s Městským soudem v Praze Nejvyšší správní soud.
Podle NSS Unie obhájců usilovala o analýzu, která by „srovnala frekvenci účasti soudců a státních zástupců na straně jedné a advokátů na straně druhé a pokud by Česká televize měla žádosti vyhovět, musela by zkoumat roli, v níž konkrétní fyzické osoby v pořadu OVM vystupovaly, čili musela by vytvořit požadovanou analýzu jako informaci novou“.
Nechť si ji vytvoří místo vedení nákladných sporů
Přitom podkladové informace k takové analýze jsou veřejné, což nezpochybňuje ani Unie obhájců. Poté Nejvyšší správní soud citoval sám sebe z předešlého rozsudku v této věci.
Jak přitom konstatoval zdejší soud v druhém rozsudku, situace je „do jisté míry absurdní v tom ohledu, že žalobce tvrdí […], že vyhledávání a vytvoření informace v odpovědi na informační žádost žalobce představuje jen mechanické vyhledávání ve zveřejněných podkladových informacích a nevyžaduje žádnou další složitější intelektuální činnost. Nabízí se tak přímo otázka, proč – je-li tato jeho premisa správná – tuto činnost žalobce nevykonal již dříve sám a namísto toho vede složitá a nákladná správní a soudní řízení, aby se těchto informací domohl“, uvedl NSS.
ČT nemá takovou právní povinnost
Podle NSS však by však bylo třeba hodnotit, nakolik konkrétní obsah jednotlivého odvysílaného dílu odpovídal některému z témat vymezených stěžovatelem a v případě jeho podřazení pod některé z žádaných témat dále hodnotit, v jaké funkci jednotliví hosté v konkrétním pořadu vystupovali. „Nejednalo by se o pouhé mechanické vyhledání ve zdrojových informacích, ale vytvoření analýzy pořadu OVM, kterou neměla Česká televize právní povinnost jako novou informaci vytvářet,“ zopakoval NSS.
„Stěžovateli nic nebránilo, aby si za účelem případné kontroly činnosti České televize vypracoval analýzu pořadu OVM (tj. zveřejněných informací) sám,“ uvedl v závěr rozsudku NSS, který zamítl stížnost Unie obhájců. Irena Válová, ceskajustice.cz
X X X
VADLEJCH SE ZLATEM DO ČR Z ŘÍMA
Poslední pokus mu zajistil zlato. Oštěpař Vadlejch na šampionátu v Římě zazářil
Oštěpař Jakub Vadlejch je mistrem Evropy. Finále v Římě rozhodl posledním hodem dlouhým 88,65 metru, před nímž byl na třetí pozici. Má premiérové velké zlato a postaral se o první medaili české výpravy na tomto šampionátu.
Stříbrný olympijský medailista Vadlejch obhajoval druhé místo z Mnichova 2022. V dnešní soutěži se rozjížděl pomaleji. Prvním pokusem hodil 81,26 metru a po úvodní sérii byl mimo medailové pozice. Ve třetím pokusu se zlepšil na 84,66 a na chvíli se posunul na druhé místo za obhájce titulu Juliana Webera z Německa, jenž zahájil dlouhým hodem 85,94 metru. Vzápětí ale Vadlejcha přehodil Fin Oliver Helander výkonem 85,75 metru.
Čtvrtý a pátý pokus nepřinesl Vadlejchovi zlepšení, ale v závěrečné sérii přišla jeho chvíle. Naplnil symboliku zlatého šestého oštěpu, který mají čeští atleti na nových reprezentačních dresech jako připomínku vítězného hodu Barbory Špotákové z OH 2008 v Pekingu. Na jeho výkon daleko za 88 metrů Helander a Weber nedokázali zareagovat. Doprovodili ho na stupně vítězů.
Tam bude Vadlejchovi, který už má také tři medaile z mistrovství světa, ve třiatřiceti letech poprvé hrát česká hymna. „To je opravdu neskutečné. Tím závodem jsem se relativně hodně protrápil. Ale věděl jsem, že jsem na tom dobře, asi si to všechno sedlo tím šestým hodem,“ řekl České televizi.
Před závěrečným pokusem věřil, že může zaútočit. „Věděl jsem, že to tam je, že když tu techniku trošičku zlepším, tak to odletí ne o metr, ale třeba o pět. Byl to druhý závod ve dvou dnech. Sám jsem překvapen, co ve mně je,“ dodal novopečený šampion.
Evropským titulem předčil i svého trenéra Jana Železného. Světový rekordman Železný je trojnásobným olympijským vítězem a trojnásobným mistrem světa, ale kontinentální šampionát nikdy nevyhrál. Česká atletika čekala na evropské zlato od Curychu 2014, kde se radovala oštěpařka Barbora Špotáková.
Z českých tyčkařů si ve finále mistrovství Evropy vedl lépe Matěj Ščerba, který skončil výkonem 565 centimetrů desátý. David Holý skočil napoprvé 550 centimetrů a byl dvanáctý. Soutěž podle očekávání ovládl švédský favorit Armand Duplantis, který získal třetí evropský titul za sebou. Vlastní rekord šampionátu z Mnichova 2022 posunul o čtyři centimetry na 610 cm, ale svůj světový rekord tentokrát nepřekonal. Na 625 centimetrů třikrát útočil marně.
Norský běžec Jakob Ingebrigtsen potřetí za sebou získal na atletickém mistrovství Evropy double. Po závodě na pět tisíc metrů vyhrál v Římě i patnáctistovku za 3:31,95. Napodobil tak své úspěchy z Berlína 2018 a Mnichova 2022, kde rovněž vyhrál oba závody.
Evropský titul na 800 metrů obhájila favorizovaná Britka Keely Hodgkinsonová (1:58,65). Hned za ní finišovala pro životní stříbro Slovenka Gabriela Gajanová (1:58,79). Dálkařkám vládla Němka Malaika Mihambová, která se výkonem 722 centimetrů dostala do čela letošních světových tabulek.
X X X
Kvůli erozi upraví v Jeseníkách oblíbenou turistickou trasu na Šerák
Rovnou a příkře stoupající pěšinu, po níž vede modrá turistická trasa od Obřích skal na vrchol Šerák v národní přírodní rezervaci Šerák-Keprník v Jeseníkách, dlouhodobě poškozuje nadměrná eroze. Proto ji Lesy České republiky ve spolupráci s dobrovolníky i Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR upraví do serpentin. Práce začnou v červnu a skončí v říjnu, možná i dřív. Turisty nečekají žádná omezení.
Stávající systém jednoduchých svodnic není efektivní, zvláště v úseku pěšiny vedené do prudkého svahu. „Voda tam unáší zeminu a místo ušlapané hlíny zůstávají dnes na cestě jen kameny. Proto chceme spád zmírnit a erozi tak zpomalit,“ řekl lesní správce z Jeseníku Filip Beneš a velmi ocenil spolupráci a iniciativu místních turistů a nadšenců, kteří se na úpravě trasy podílejí.
Protože jde o přírodní rezervaci, k zásahu se vyjadřují i zástupci ochrany přírody. „Eroze na turistických trasách je problémem na více místech v Jeseníkách a vítáme, když vlastníci a správci pozemků hledají možnosti, jak situaci řešit. Přeložení této trasy však s sebou nese nutnost kácení některých stromů, které by mohly v budoucnu ohrozit bezpečnost návštěvníků. Naše podmínky stanovují, že nejnutnější kácení proběhne pouze ve spodní okrajové části rezervace. Tam se nacházejí nepůvodní stejnověké porosty, kterým by prosvětlení mohlo v mnoha ohledech prospět,“ vysvětluje Vít Slezák z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Ze dřeva asi dvou stovek smrků se vytvoří prahy ve svahu a na několika místech i zábradlí. „Řadu kmenů ponecháme ležet v porostu, abychom podpořili biodiverzitu,“ dodal Beneš z Lesů ČR. Stezka zůstane nadále neomezeně přístupná veřejnosti. Turisty kvůli bezpečnosti případně usměrní lesnický personál. Eva Jouklová – tisková mluvčí; Lesy ČR
X X X
OSM POSÁDEK PEUGEOT RALLY CUPU MÍŘÍ MEZI JIHOMORAVSKÉ VINICE
Zatím je na jihomoravských vinohradech v okolí Hustopečí klid. Ale už v pátek se mezi vinice vydají posádky 19. ročníku Agrotec Petronas Rally Hustopeče. Ojedinělá atmosféra je pro tuto soutěž typická, stejně jako krásné rychlostní zkoušky se šotolinovými úseky, které dnes z většiny rally mizí.
Seriál Peugeot Rally Cup je tradiční součástí mistrovství České republiky v rally a chybět nebude ani v Hustopečích. Ve startovní listině figuruje pět posádek s vozy Peugeot 208 Rally4, které doplní tři dvojice se starší, ale stále rychlou specifikací Peugeot 208 R2.
René Dohnal startuje v letošním roce díky vítězství v seriálu ERT se startovním číslem 1. Do Hustopečí se vrací po dvou letech a netají se rozporuplnými pocity. „Hustopeče pro mě vždycky byly nejoblíbenější soutěží a rád bych to tvrdil i nadále, ale po všem, co se stalo, je pro mě velkou otázkou, jak to na mě bude doléhat. Od té nešťastné nehody jsem tady nejel, honí se mi v hlavě spousty myšlenek a emocí. Nevím, co čekat, nejzásadnější ale bude v tomto případě psychika. Pojedu hlavně pro Rudu, aby věděl, že na něho všichni stále myslíme, a že nám chybí. Takže mi nejde o výsledek, spíš udělat tenhle krok, na který se dlouho chystám, abych mohl znovu říci, že Hustopeče miluju,“ uvedl René Dohnal, kterého naviguje Roman Švec.
Se startovním číslem 29 se v Hustopečích představí posádka David Štefan – Ondřej Vichtora. Tato dvojice se kromě vybraných domácích soutěží účastní také seriálu FIA European Rally Trophy, kde by ráda navázala na loňský úspěch Reného Dohnala. „Rally Hustopeče jsou jedinečné svým charakterem a na tuhle soutěž se vždycky těšíme. Nemá být ani tak velké vedro, které bývá pod pálavskými vrchy opravdu kruté. Je to pro nás teprve druhý letošní start, v Krumlově jsem se trochu trápil, ale věřím, že v Hustopečích už pojedu ve svém obvyklém tempu. Konkurence bude silná, kromě umístění v cupu nám půjde také o hodnocení dvoukolek, a především o body do šampionátu ERT, poznamenal David Štefan.
Rychlostní zkoušky jsou stejné, některé se jedou v opačném směru než v minulém roce. Pouze starovická erzeta je zhruba z poloviny jiná, takže tam to bude hodně na rozpis. Už se moc těšíme,“ dodal jeho navigátor Ondřej Vichtora.
Filip Ocelka s Karlem Voltnerem jsou v osmém ročníku Peugeot Rally Cupu nováčky, ale na jejich jízdě to není znát. „Doposud jsme jezdili se slabším vozem a tomu musíme přizpůsobovat nejen můj jezdecký styl, ale především rozpis. Děláme postupné kroky, Hustopeče navíc moc neznám, jel jsem je celé jen jednou. Takže šotolina s výrazně silnějším Peugeotem pro nás bude velkou výzvou,“ prozradil Filip Ocelka.
„Parádní atmosféra, kompaktní formát podniku, krásné rychlostní zkoušky, které jsou navíc jen pár kilometrů od centra soutěže a k tomu úžasná krajina v okolí Pálavy. Vůbec se nedivím, že jsou Hustopeče jednou z nejoblíbenějších soutěží v naší republice. A těší mě početné zastoupení našich posádek,“ doplnil krátce ředitel značky Peugeot v ČR – Marco Venturini. PEUGEOT RALLY CUP CZ, Jan Koudelka