Vládní pětikoalice nenašla s odboráři shodu na růstu platů ve veřejném sektoru. Dílčí dohodou je růst o 10 procent od 1. září pro část zaměstnanců státu. Odbory ale požadují přidání od července. Chtěly se s kabinetem premiéra Petra Fialy (ODS) dohodnout na navýšení o 15 procent lidem se zmrazeným výdělkem a o 7,6 procenta ostatním. Devět odborových svazů veřejné sféry na podporu požadavků vstoupilo do stávkové pohotovosti, další čtyři je podporují.

Od 1. září by měli dostat o deset procent přidáno nepedagogičtí pracovníci či lidé, kteří pracují v resortech, jako je kultura. Jde zhruba o 300 tisíc lidí. Po jednání na úřadu vlády to novinářům řekli ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

„Za vládní koalici jsme přišli s návrhem, že jsme připraveni udělat navýšení od 1. září o deset procent pro ty pracovníky, kteří jsou v prvním stupni – bavíme se o zaměstnancích státu, jako jsou nepedagogičtí pracovníci, lidé, kteří nejsou pod státní službou, nebo ti, kteří pracují v resortech, jako je oblast kultury a podobně,“ popsal Jurečka.

„Od 1. ledna bychom udělali zvýšení platů pro pracovníky ozbrojených bezpečnostních složek o deset procent. Pracovníci v tarifních stupních dva až pět a kteří jsou pod státní službou – tam jsme zatím dohodu nenalezli,“ dodal.

„Dohoda není. Je tady nějaký dílčí pozitivní směr, ale pro nás je důležitá celková dohoda,“ uvedl Středula. Před úterním jednáním odboráři požadovali přidání ve veřejném sektoru od července a uváděli, že se chtějí dohodnout na navýšení o 15 procent lidem se zmrazeným výdělkem a o 7,6 procenta ostatním.

Jurečka v úterý ve Sněmovně zopakoval, že platy ve veřejné sféře a další sociální a daňové podpory nelze valorizovat o inflaci. „Pokud by to tak bylo, vláda by inflační spirálu nadále roztáčela. Zní to nepopulárně, ale musíme udělat kroky, které budou inflační tempo brzdit,“ dodal.

Devět odborových svazů veřejné sféry na podporu požadavků vstoupilo do stávkové pohotovosti, další čtyři je podporují. Koalice se s odboráři znovu sejde 19. července, kdy by podle Jurečky měla vzniknout dohoda pro letošní i nadcházející rok.

 X X X

Dopravní chaos na Pardubicku pokračuje. Za volant autobusu už musel i starosta

Problémy společnosti BusLine v Pardubickém kraji pokračují. Firmě se stále nedaří vypravit všechny autobusové spoje, které si u ní na základě výběrového řízení objednal Pardubický kraj. I když už se situace od 12. června, kdy začala platit vzájemná smlouva, zlepšila, stále v některých oblastech kraje nejezdí desítky spojů.

Cestující čekají na autobus mnohdy marně. V Pardubickém kraji stále nejezdí více než 60 spojů denně. „Občas nestíháme hodiny kvůli tomu, že to jede pozdě a pak musíme psát omluvenky,“ uvedl pro CNN Prima NEWS jeden z místních školáků.

Důvod je stále stejný – nedostatek řidičů. Před 14 dny bylo ale hůř, to bylo nevypravených spojů třikrát víc. Na řešení situace se podílí i Pardubický kraj, přestože je v pozici zákazníka. „Dokonce jsme kontaktovali i výrobce autobusů, nejenom dopravce, a také naši Správu a údržbu silnic, kde je celá řada řidičů, kteří disponují řidičským oprávněním D,“ uvedl hejtman kraje Martin Netolický (ČSSD).

V Jarošově proto sedl za volant i místní starosta. Děti tu vozili do školy dobrovolní hasiči. Situace se zlepší, až začne platit prázdninový jízdní řád. Kraj ale chce záruku, že firma to zvládne i po prázdninách. „Do 31. 7. jsme si vyžádali detailní rozpis směn, které budou v jednotlivých částech kraje od 1. 9.,“ upřesnil Netolický.

Kraj už před časem uložil jako sankci firmě BusLine, aby zatím od cestujících nevybírala jízdné. V úvahu připadá i ukončení smlouvy. „Smlouvu lze rozvázat při závažném porušení jednotlivých ustanovení, samozřejmě objednávka je jedno z nich,“ doplnil Netolický. Pak by platila půlroční výpovědní lhůta. Během ní by musel kraj vypsat výběrové řízení a také připravit jednotlivé uchazeče na potenciální převzetí zakázky.

X X X

 Vzpoura zadržených cizinců u Plzně: Napadli policisty a hrozili, že podpálí budovu

V Zařízení pro zajištění cizinců Balková na Plzeňsku došlo v úterý večer ke vzpouře zhruba 30 zadržených cizinců. Ti se měli v budově zabarikádovat a vyhrožovat, že ji zapálí. Se zprávou přišel web Krimi – Plzeň. Na místo dorazila zhruba stovka strážců zákona včetně policejního vrtulníku. Iniciátoři vzpoury se nakonec vzdali.

Zadržení měli napadnout ostrahu a následně i policisty, kteří jsou v zařízení trvale přítomni. Pak se ​společně v budově zabarikádovali a vyhrožovali, že objekt zapálí. Zatím není jisté, co cizince ke vzpouře přimělo. Cizinecká policie k události žádné informace neposkytla.

„Ostraha tam byla kontrolovat jednoho cizince, který je hodně problematický. Jenže mu na pomoc přišli další a ostrahu úplně vytlačili z patra. Když ostraze přišli na pomoc policisté, vytlačili i je. To už útočilo asi třicet nebo čtyřicet cizinců. Když přemohli policii, tak se v zařízení zabarikádovali,“ řekl webu Krimi – Plzeň dobře informovaný zdroj.

Podle něj ale vzpoura neměla příliš dlouhého trvání. Na místo totiž přijela asi stovka policistů, kteří měli k dispozici i vrtulník. Před desátou hodinou večer z areálu odjelo několik policejních konvojů. Podle zdroje Krimi – Plzeň se pak cizinci policistům vzdali.

 X X X

  Kde má ČR vzít zase plyn pro Evropu? Topolánek musel klepat na sluhu diktátora

Země Evropské unie se chtějí v příštích letech zbavit ruského plynu, ale možná se bez něj nedobrovolně ocitnou už v červenci. Je na to Evropa připravená? Budeme muset v zimě sáhnout po „bruntálských raketách“? Viktor Daněk a Zdeňka Trachtová spolu s Filipem Neradem o tom mluví ve druhém díle Bruselských chlebíčků. A vzpomínají také, jak Mirek Topolánek při první plynové krizi musel klepat na komůrku sluhy turkmenského diktátora

Země Evropské unie se chtějí v příštích letech zbavit ruského plynu.

Zatím nashromážděný plyn v zásobnících by Česku mohl vydržet zhruba do konce ledna, řekl mimo záznam vysoce postavený český diplomat. Nejen Česká republika, ale i další země EU se chystají na scénář úplného přerušení dodávek surovin z Ruska. K bezodkladných přípravám je už vyzval také šéf Mezinárodní agentury pro energii.

Kde má Česko vzít zase plyn pro Evropu? Topolánek musel klepat na Rusko.

„Bylo by ‚pěkné‘, kdyby jediným naším problémem byly ceny energií. Naším problémem je, abychom ty energie vůbec měli,“ konstatoval v Bruselu po skončení summitu Evropské unie premiér Petr Fiala (ODS). Evropa své naděje směřuje k dodávkám zkapalněného plynu (LNG), naráží ale na technologické limity.

„Nejde o zázračné řešení. Velké omezení představuje infrastruktura pro LNG. V Evropě chybí terminály, které by zkapalněný plyn znovu uváděly do plynného stavu a pomocí kterých by se mohl plyn distribuovat dále do Evropy. Kolem kontinentu se nachází asi třicet terminálů a to zdaleka nestačí,“ upozorňuje Zdeňka Trachtová.

V situaci nedostatku plynu na trhu pak podle Viktora Daňka hrozí, že se jednotlivé státy začnou o plyn přetahovat a vzájemně se přeplácet. Vedle šroubování cen by to bylo zvláště nepříjemné pro vnitrozemské státy jako Česko, které si vlastní terminál otevřít nemohou.

„Jedním z možných řešení jsou společné nákupy plynu, tedy že by se nakoupený plyn spravedlivě mezi státy rozdělil. Diplomaté jsou ale skeptičtí. V Evropě se v době krizí už mnohokrát potvrdilo rčení, že košile je bližší než kabát,“ upozorňuje Daněk.

Německo zvažuje znárodnění části plynovodu Nord Stream 2, mohl by jím téct zkapalněný plyn od Baltu

 Česká republika řešila plynovou krizi už při svém prvním předsednictví v Evropské unii. O náhradních dodávkách vyrazil vyjednávat tehdejší premiér Mirek Topolánek (ODS), mluvit musel i s despoty.

„Nebyla to jednání vždycky příjemná. Osobně jsem byl svědkem, když musel zaklepat na komůrku sluhy turkmenského prezidenta a uctivě ho poprosit, zda by ho uvedl k šéfovi státu. Mirka Topolánka tehdy rozezlilo, že se musí ponížit před lokajem, když on jako hlava Evropské unie přijel vyjednávat s turkmenským prezidentem,“ vzpomíná Filip Nerad.

Nerealistické podmínky

České předsednictví nebude možná muset řešit jen nedostatek zemního plynu. „Na hlavu“ může Čechům spadnout také tzv. taxonomie, ve které Evropská komise doporučila investorům dočasně považovat jádro a zemní plyn za zelené zdroje energie. Europoslanci se ale na začátku července pokusí tuto část taxonomie zastavit. Pro některé je málo zelená, pro jiné až moc. Na příliš tvrdé podmínky si stěžuje Česko, další státy i některé organizace.

„Jsou země, jako třeba Polsko, které zatím nemají žádnou jadernou elektrárnu. Proč by tedy Polsko mělo už v roce 2050 mít hotové hlubinné úložiště jaderného odpadu, když první jaderná elektrárna v Polsku začne fungovat až někdy v roce 2030? Vždyť to nedává smysl,“ upozorňuje šéfka Světové jaderné asociace Sama Bilbaová. Navržená pravidla podle ní nejsou realistická.

Pokud by se europoslancům námitku vznést podařilo, vrátila by to vyjednávání o jádru a zemním plynu na úplný začátek a pro české předsednictví by to představovalo velký oříšek.

X X X

Mrtví v Kremenčuku? Udělali to sami Ukrajinci? popisuje expert názor médií v Rusku

Nejméně 20 obětí, šest desítek zraněných a přes čtyři desítky lidí pohřešovaných. To jsou podle Ukrajinců následky pondělního ruského raketového úderu na město Kremenčuk, kde nejméně jedna střela zasáhla obchodní centrum. Spolupracovník CNN Prima NEWS v Moskvě Jiří Just popsal, že Rusové mají z tamních médií úplně jiný obrázek. Dokonce se v nich objevují zprávy, že ruská armáda zasáhla jen nedaleký sklad zbraní a požár v centru je dílem samotných Ukrajinců.

Ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS prohlásilo, že jeho vzdušné síly podnikly úder na hangáry s americkými a evropskými zbraněmi v Kremenčuku a detonace munice vedla k požáru v nedalekém nákupním centru.

„Ruské zdroje nehovoří o náhodě, ale že cílem byl sklad. To, co se stalo v nákupním centru, byl incident, který podle nich neměl nic společného s bombardováním. Ruská strana nepřiznává, že by k tomu tragickému útoku mohlo dojít její vinou,“ popsal Just ve vysílání CNN Prima NEWS.

 Oficiálním médiím prý dominuje zpráva, že Rusko udělalo vše správně. Zasažen byl sklad západních zbraní, na který vojáci mířili. „Pokud byl nějaký požár vedle, je to podezřelé, možná to udělali Ukrajinci sami, aby poukázali na ruská zvěrstva,“ nastínil Just, v jakém duchu informují tamní média a úřady.

Útok odsoudil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj i jeho západní spojenci. „Nerozlišující útoky na nevinné civilisty představují válečný zločin. Putin a ti, kteří jsou zodpovědní, budou pohnáni k odpovědnosti,“ uvedli šéfové států a vlád skupiny velkých světových ekonomik G7 ve společném prohlášení, v němž zároveň vyjádřili Ukrajině podporu a slíbili pokračovat ve finanční, humanitární i vojenské pomoci. Útok odsoudili i někteří další západní politici.

„Výbuch na skladu a požár v obchodním centru se v Rusku nedávají dohromady. Jsou to oddělené zprávy, pokud se tedy vůbec objeví. Jsou zde primárně informace, že byl zničen sklad západní munice,“ dodal Just.

Útokem se bude zabývat Rada bezpečnosti OSN

Zelenskyj v první reakci řekl, že v nákupním centru bylo více než tisíc civilistů. „Počet obětí si nelze ani představit,“ dodal. Útok, po kterém středisko pohltily plameny a oblaka kouře, později odsoudil jako „ohavný“ teroristický čin. Na žádost Kyjeva se jím na mimořádném zasedání bude zabývat Rada bezpečnosti OSN.

První ruský komentář podle agentury AP poskytl zástupce ruského velvyslance při OSN Dmitrij Poljanskij, který na Twitteru napsal, že jde o „ukrajinskou provokaci“. Rusko už dříve opakovaně popíralo, že by na Ukrajině útočilo na civilisty a civilní objekty, přestože ruské útoky zasáhly i jiná nákupní centra, divadla, nemocnice, mateřské školy nebo bytové domy, poznamenala agentura AP.

X X X

 Ministr Blažek zvažuje v tzv. krkonošské kauze podání kárné žaloby

 Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) zvažuje podání kárné žaloby na státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové (KSZ) Jiřího Viesnera. Vyplývá to z jeho odpovědi na interpelaci poslance ODS Ivana Adamce.

Viesner vykonával dozor a podával obžalobu v tzv. krkonošské kauze, v níž figurovalo několik obviněných v čele se starostou Pece pod Sněžkou Alanem Tomáškem a dnes již bývalým ředitele Krkonošského národního parku (KRNAP) Janem Hřebačkou. Vrchní soud v Praze (VS) v květnu potvrdil zprošťující rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové, přičemž práci státního zastupitelství podrobil silné kritice.

Poslanec ODS Ivan Adamec se na ministr Blažka obrátil s interpelací záhy po rozhodnutí VS s tím, že je v případu několik podezřelých okolností, včetně selhání státního zastupitelství při výkonu institutů dozoru a dohledu.

Ministr Blažek se obrátil s žádostí o stanoviska na nejvyššího státního zástupce Igora Stříže, vedoucí Vrchního státního zastupitelství v Praze (VSZ) Lenku Bradáčovou, vedoucího KSZ v Hradci Králové Pavla Hochmanna i na dozorového státního zástupce Jiřího Viesnera. Od všech zmíněných obdržel ministr odpověď, ovšem až na zprávu o výkonu dohledu ze strany VSZ v Praze. Ten byl v případu vykonán dvakrát, přičemž vždy měl potvrdit postupy dozorového státního zástupce.

V odpovědi na interpelaci Blažek uvádí, že obvinění na adresu práce dozorového státního zástupce považuje za závažná a ministerstvo intenzivně provádí šetření s tím, že zvažuje podání kárné žaloby.  V této souvislosti odkazuje Blažek na judikaturu kárného senátu ve věcech státních zástupců, konkrétně na případ Postoloprty.

Z tohoto rozhodnutí pak zdůrazňuje pasáže, v nichž kárný senát popisuje, za jakých okolností lze vyvodit kárnou odpovědnost státního zástupce v případě, že při výkonu dozoru selhal. Blažek také upozorňuje, že není žádnou zásadou trestní práva státními zástupci často citovaná věta „v pochybnostech žaluj“. Opět v této souvislosti cituje z rozhodnutí kárného senátu v případu Postoloprty, který upozornil na alibistické zneužívání této „žalobní úchylky“ s tím, že státní zástupce nesmí opomíjet relevantní obhajobu obviněných.

„Dokumenty, které mám v tuto chvíli k dispozici, pečlivě prověřuji, vědom si zcela mimořádné závažnosti případu, který může otřást důvěrou veřejnosti v soustavu státního zastupitelství, pokud se prokáže, že tomu tak bylo,“ uzavírá Blažek svojí písemnou odpověď. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

Ústavní soud odmítl stížnost Zadeha, domáhal se odškodnění za první vazbu

 Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost podnikatele Shahrama Zadeha ve sporu o odškodnění za dobu, kterou strávil v cele při své první vazbě. Justice považovala žalobu na stát za předčasnou, trestní řízení v kauze miliardových daňových úniků tehdy ještě neskončilo. Chyběl tedy předpoklad pro vznik odpovědnosti státu za škodu, což je nesprávný úřední postup, případně nezákonné rozhodnutí v trestním řízení. ÚS označil stížnost za zjevně neopodstatněnou, na rozhodnutí čekal Zadeh skoro dva roky, jak vyplývá z databáze soudu.

Zadeh žádal od ministerstva spravedlnosti 2,8 milionu korun jako náhradu nemajetkové újmy. Konkrétně si nárokoval 1,5 milionu za údajnou nezákonnost vazby, jeden milion za její nepřiměřenou délku a dalších 300.000 korun za neúměrnou délku vazebních řízení. Svůj pobyt v cele už dříve označil za „protiprávní dvouletý únos“.

Neuspěl ani u Obvodního soudu pro Prahu 2, ani u Městského soudu v Praze. Podle justice by bylo předčasné zkoumat v civilním řízení, zda vazba byla zákonná a zda při ní Zadeh utrpěl nějakou újmu – nárok je zapotřebí uplatnit nejdříve v samotném trestním řízení. Stejný názor měl i Nejvyšší soud

V ústavní stížnosti Zadeh tvrdil, že obvodní soud rozhodl, aniž by odpovídajícím způsobem zjistil skutkový stav a aniž si vyžádal spis. Obhajoba poukazovala na řadu důvodů, pro které lze vazbu považovat za nezákonnou. Civilní soudy všech stupňů se argumentací odmítaly zabývat, stálo ve stížnosti.

„ÚS poté, co posoudil argumenty stěžovatele a konfrontoval je s obsahem napadených rozhodnutí, pochybení dosahující ústavněprávní roviny neshledal,“ reagovali ústavní soudci.

Íránský podnikatel s českým občanstvím byl ve vazbě nejprve od března 2014 kvůli podezření z miliardových daňových úniků při dovozu pohonných hmot. Na svobodu se dostal díky kauci začátkem roku 2016. V prosinci téhož roku však putoval do cely znovu, tentokrát kvůli obvinění z ovlivňování svědků v daňové kauze.

Brněnský soud Zadeha poslal za ovlivňování svědků na osm let za mříže. Loni si pak dohodl se státním zástupcem v daňové kauze souhrnný devítiletý trest. Obě rozhodnutí jsou pravomocná. I kvůli tomu, jak dlouhou dobu strávil ve vazbě, se Zadeh loni dostal podmínečně na svobodu. Odpykal si zhruba 6,5 roku.

X X X

ČEZ akcionářům vyplatí diviedendu 48 korun za akcii. Prošel tak protinávrh ministerstva financí

Energetická společnost ČEZ vyplatí akcionářům z loňského zisku dividendu 48 korun za akcii před zdaněním. V úterý před půlnocí o tom po více než 13 hodinách jednání rozhodla valná hromada firmy. Prošel tak protinávrh ministerstva financí, které společně s vyšší dividendou navrhovalo také posunout výplatní termín o tři měsíce na 1. listopadu. Představenstvo ČEZ navrhovalo dividendu 44 korun za akcii, tento návrh ale neprošel.

 Schválená dividenda je nižší než loni, kdy akcionáři dostali 52 korun za akcii. Mezi akcionáře bude rozděleno 25,8 miliardy korun | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

Schválená dividenda je nižší než loni, kdy akcionáři dostali 52 korun za akcii. Mezi akcionáře bude rozděleno 25,8 miliardy korun, stát jako majoritní akcionář získá zhruba 18 miliard korun.

ČEZ vlastní ze 70 procent stát prostřednictvím ministerstva financí, zbytek drží soukromí akcionáři. Většina vyplacené dividendy tak směřuje státu, hlasování na valné hromadě ČEZ vesměs končí podle přání ministerstva financí. Loni bylo mezi všechny akcionáře rozděleno 28 miliard korun z předloňského očištěného zisku ČEZ, stát jako majoritní akcionář získal zhruba 20 miliard korun.

Zestátnění ČEZ? Samotný právní statut jedné firmy ceny elektřiny výrazně neovlivní, míní analytik Gavor

 Peníze na výplatu dividendy pochází ze zisku ČEZ a.s. za rok 2021 ve výši 4,4 miliardy korun a části nerozděleného zisku minulých let ve výši 21,4 miliardy korun. Dividenda se skládá z 22 miliard Kč, což odpovídá téměř celému loňskému očištěnému konsolidovanému čistému zisku celé skupiny ČEZ, a 3,8 miliard korun získaných z prodeje bulharských aktiv. Zisk skupiny tvoří 41 korun na akcii, prodaná bulharská aktiva přidají dalších sedm korun.

Ministerstvo financí navrhlo posunutí výplatního termínu o tři měsíce kvůli zachování likvidity. Výplata navýšené dividendy v odloženém termínu znamená, že dividenda bude vyplácena z nárůstu provozního cash flow. Tento nárůst bude výsledkem prodeje té části elektřiny vyrobené v letošním roce, která před začátkem letošního roku ještě nebyla prodána, její prodej nastal až během letošního roku za současné vyšší ceny.

Valná hromada se i letos táhne, čtvrtý bod z celkem deseti začala valná hromada projednávat před 23:30, tedy po téměř 13,5 hodinách od začátku. Na programu jsou ještě mimo jiné změny v dozorčí radě.

Čistý zisk skupiny ČEZ loni dosáhl 9,9 miliardy Kč, meziročně o 81 procenta více. Po očištění o mimořádné vlivy naopak klesl meziročně o tři procenta na 22,3 miliardy korun.

X X X

 Trump o zbraních u Kapitolu věděl? řekla expracovnice Bílého domu

Exprezident Spojených států Donald Trump věděl o přítomnosti zbraní mezi jeho podporovateli, kteří se vtrhli 6. ledna 2021 do sídla Kongresu, vypověděla před vyšetřovacím výborem reprezentantů asistentka Trumpova personálního šéfa Marka Meadowse. Přesto dále burcoval dav k akci a chtěl se ke Kapitolu sám vydat. Meadowseho bývalá pracovnice Cassidy Hutchinsonová popsala, jak vypadal útok na Kapitol z perspektivy Trumpovy Oválné pracovny.

Sněmovní komise při narychlo svolaném slyšení předvolala Cassidy Hutchinsonovou, což byla podle médií Meadowsova pravá ruka, která se v dané době účastnila prakticky všech jeho aktivit. V Bílém domě pracovala v těsné blízkosti Oválné pracovny a 6. ledna pak byla s Trumpem, když se chystal promluvit ke shromáždění svých fanoušků těsně před vypuknutím nepokojů.

Její výpověď poskytla nový vhled do dění v Trumpově týmu ve dnech před násilnostmi i během nich.

Jedna z nejvýbušnějších pasáží slyšení s Hutchinsonovou přišla při popisu momentu, kdy Meadows domluvil s Trumpem o pokřiku „pověsit (viceprezidenta) Mikea Pence“ provolávaném výtržníky na půdě Kapitolu. Meadows pak údajně řekl právníkovi Bílého domu Patovi Cipollonemu, že Trumpovi jejich jednání nevadí. „Myslí si, že si to (Pence) zaslouží,“ vzpomínala Hutchinsonová na Meadowsova slova.

Pence se stal před vypuknutím nepokojů terčem Trumpova hněvu kvůli tomu, že nechtěl při schůzi Kongresu k volebním výsledkům plnit prezidentův nezákonný plán odmítnout výsledky z některých států.

„Jako poradkyně, která se vždy snaží co nejlépe reprezentovat administrativu… si vzpomínám, že jsem byla frustrovaná, zklamaná,“ řekla Hutchinsonová o chování prezidenta ze 6. ledna. „Jako Američanka jsem byla znechucená,“ pokračovala.

Mladá asistentka před dnešním slyšením čtyřikrát vypovídala za zavřenými dveřmi a vyšetřovací komise dnes pouštěla úryvky jejích vyjádření i slova dalších svědků.

Důrazem na svědectví Hutchinsonové se panel snažil mimo jiné ukázat, že Trumpův Bílý dům před událostmi 6. ledna dobře věděl o riziku násilí, přesto však pokračoval v kampani proti volebním výsledkům a v burcování radikalizovaných stoupenců.

Tento argument dokládá i vyjádření Hutchinsonové týkající se konverzace s Meadowsem ze 2. ledna. Bílý dům tehdy navštívil Trumpův právník a lídr jeho povolební kampaně Rudy Giuliani, který prý Hutchinsonové řekl, že „půjdeme ke Kapitolu“. Když o tom poradkyně informovala Meadowse, odpověděl jí údajně: „6. ledna to může dopadnout velmi, velmi špatně“.

V těchto dnech se podle ní v Bílém domě mluvilo o hrozbě násilí v souvislosti s volební schůzí Kongresu, z dnešní výpovědi ovšem nebylo zcela jasné, zda se tyto informace dostávaly k Trumpovi.

Podle Hutchinsonové nicméně Meadowsův náměstek Tony Ornato dopoledne 6. ledna řekl, že Trumpa informoval o zprávách ohledně zbraní v davu u Bílého domu.

Lidé se nedaleko prezidentského sídla shromáždili na mítink svolaný Trumpem, přičemž Hutchinsonová byla s prezidentem a jeho dospělými dětmi v zákulisí akce. Prezident podle ní řekl, aby na ni byli vpuštěni i ozbrojení lidé, protože „tady nejsou, aby mi ublížili“.

Trump prý také rozzuřeně požadoval, aby byly z dějiště shromáždění odstraněny detektory kovu a řekl, že je mu jedno, jestli jsou na místě ozbrojení jedinci.

Dav Trumpových příznivců posléze vtrhl do Kapitolu a přerušil schůzi obou komor Kongresu, která nakonec potvrdila vítězství demokrata Joea Bidena v prezidentských volbách.

Trump předtím v projevu u Bílého domu opakoval svůj falešný příběh o tom, že jeho porážka byla výsledkem nekalostí a vyzval přítomné k pochodu na Kapitol.

Hlava státu tehdy prohlásila, že se k davu připojí, a podle výpovědi Hutchinsonové to Trump skutečně chtěl udělat. Když ale nasedl do prezidentského vozu, jeho tým tento plán odmítl. Hutchinsonová uvedla, že Trumpova reakce byla „velmi vzteklá“. „Jsem sakra prezident, okamžitě mě vezměte ke Kapitolu,“ uvedl údajně.

Deník The New York Times podotýká, že Meadows ve své nedávno vydané knize napsal, že plány o Trumpově cestě k sídlu Kongresu byly jen hypotetické.

Pod přísahou však o tehdejších událostech odmítl vypovídat. Kongresmani také zatím nedokázali získat svědectví právníka Cipolloneho, Hutchinsonová pro ně tak byla velmi cenným svědkem.

V dříve publikovaných vyjádřeních popsala, že nejméně šest republikánských kongresmanů se na Bílý dům po 6. lednu obrátilo s žádostí o abolici pro ně i další zákonodárce, kteří s Trumpem spolupracovali ve věci zneplatnění demokratických voleb. Dnes vyšlo najevo, že podle Hutchinsonové chtěl po Trumpovi ochranu před trestním stíháním také Meadows.

Exprezident Trump sám ještě při slyšení začal na obsah výpovědí reagovat na své sociální síti Truth. Napsal, že Hutchinsonovou v podstatě nezná a ohradil se mimo jiné proti výpovědi o tom, že se po projevu ze 6. ledna snažil v afektu zmocnit řízení prezidentského automobilu a odjet k sídlu Kongresu. V sérii příspěvků pravou ruku svého bývalého personálního šéfa označil za „falešnou“ nebo „expertku na kecy“.

X X X

Epsteinova „dohazovačka“ jde na 20 let do vězení. Pomáhala mu zneužívat náctileté dívky

Britka Ghislaine Maxwellová byla v úterý ve Spojených státech odsouzena ke 20 rokům za mřížemi za napomáhání sexuálnímu násilníkovi a finančníkovi Jeffreymu Epsteinovi k sexuálnímu zneužívání náctiletých dívek.

Verdikt přichází téměř přesně dva roky poté, co americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) oznámil zatčení Maxwellové ve státě New Hampshire. Dcera mediálního magnáta Roberta Maxwella poté déle než rok čekala ve vazbě na proces, který skončil rozhodnutím o její vině. Výši trestu oznámila soudkyně Alison Nathanová při slyšení u federálního soudu na Manhattanu.

V prosinci loňského roku byla 60letá Maxwellová shledána vinnou z toho, že v letech 1994 až 2004 přilákala čtyři dívky, aby je mohl její tehdejší přítel Epstein sexuálně zneužívat. Porota ji uznala vinnou z obchodování se sexem, zločinného spolčení a přepravy nezletilé s cílem provádět nezákonné sexuální aktivity.

Epstein se stýkal s Trumpem i princem Andrewem

66letý Epstein, už dříve uznaný vinným ze sexuálních zločinů, v srpnu 2019 spáchal sebevraždu v newyorském vězení, kde čekal na soudní proces. Kauza přitahovala pozornost i kvůli Epsteinovým stykům se známými osobnostmi včetně amerických exprezidentů Billa Clintona a Donalda Trumpa či britského prince Andrewa.

Čtyři ženy během soudního procesu v často emotivních a explicitních výpovědích uvedly, že Maxwellová byla klíčovou postavou v jejich zneužívání Epsteinem. Prokurátoři minulý týden označili chování Maxwellové za „šokující a predátorské“ a doporučili, aby byla odsouzena k nejméně 30 rokům vězení.

Právníci Maxwellové již dříve v soudních dokumentech uvedli, že by měla být odsouzena na maximálně pět a čtvrt roku, a argumentovali tím, že se stala obětí přehnané snahy americké vlády poté, co prokurátoři už nemohli postavit před soud Epsteina. Zároveň uvedli, že ve vězení už značnou dobu strávila.

X X X

Vyskočil vyjmenoval podivnosti v sebevraždě syna. Takového člověka je škoda, zadržoval slzy

Jeho smrt nebyla sebevražda a na tom trvám, říká herec Ivan Vyskočil, který se s odchodem syna Jakuba stále nemůže smířit. Podnikatel a majitel firmy BusLine se měl podle kriminalistů zastřelit ranou do srdce. S tím ale jeho otec nesouhlasí. Je přesvědčen, že Jakub by sebevraždu nikdy nespáchal. Prokázat nebo vyvrátit cizí zavinění může až soudní pitva, ta zatím provedena nebyla. Ivan Vyskočil v exkluzivním rozhovoru pro CNN Prima NEWS popsal, proč o sebevraždě pochybuje.

Jakub Vyskočila měl spáchat sebevraždu v neděli 8. května. Jeho otec Ivan má ale pochybnosti a požaduje provedení soudní pitvy. „Zdravotní pitva neurčí, jakým způsobem byla ‚sebevražda‘ provedena. V zákoně je, že pokud při zdravotní pitvě vzniknou pochybnosti, tak se přeruší a případ se předává na soudní pitvu. Doktoři říkali, že měli za úkol najít kulku, což prý není v jejich kompetenci, a doporučili tak soudní pitvu,“ popsal pro CNN Prima NEWS Ivan Vyskočil s tím, že soudní pitva je sice dražší, ale že by ji klidně zaplatil sám, i kdyby si měl půjčit peníze.

Herec má totiž o sebevraždě svého syna Jakuba pochybnosti. „Říkal jsem si, kdyby to udělal v listopadu, to je počasí na pistoli, možná bych ještě pochyboval. On se ale těšil na jaro, jak začneme jezdit na motorce, plánoval s kamarádem jak pojedou na Moravu, byl veselý,“ uvedl herec s tím, že jeho syn navíc plánoval svatbu. „On jede na nějakou hráz rybníka, kterou nikdy neviděl, a on se tam picne? Vždyť to nedává smysl,“ vysvětlil Vyskočil.

 Jakuba podle otce trápily problémy s bývalým společníkem z firmy, který mu měl i vyhrožovat únosem dcery „Měl z něj obavy, ale dopis na rozloučenou nevypadá úplně jako dopis na rozloučenou. To vypadá jako: ‚Hele kdybych tady chvilku nebyl, udělej tohle a tohle,‘“ líčil herec, který pochybuje i o tom, co se dělo krátce po synově smrti.

„Koroner určil smrt na 17 hodin a ještě hodinu poté od něj přicházely esemesky?“ nechápal Vyskočil aktivitu Jakubova telefonu. Pochybnosti se vyskytly také u Jakubova auta. „Měl mercedes s GPS a ukazovalo to, že jede do jižních Čech, pak zpět do Svatého Jána, čili jako by v tom autě nejméně dvě hodiny po smrti někdo jezdil,“ uvedl herec. Diví se proto, že i přes tyto nejasnosti stále nedošlo na soudní pitvu.

Vyskočil sice tělo předal pohřebnímu ústavu, ale stále může být k dispozici k pitvě. „Samozřejmě to není zadarmo, leží v boxu. Není to empatické, že tam to tělo nechávají takhle sušit, je to pro nás jako pro rodinu utrpení. Chtěli bychom, aby měl pokoj, není to příjemné. Byl hrozně hodný, takového člověka je škoda,“ líčil se slzami v očích Vyskočil.

Jihočeská kriminálka ale případ dál vyšetřuje jako sebevraždu. „Je to živý spis, standardně se to prošetřuje se všemi úkony,“ uvedla mluvčí Policie ČR Kamila Čuřínová Ingrišová s tím, že další podrobnosti nezveřejňuje i vzhledem k pozůstalým.

X X X

Papež: Uvíznutí na letišti? Bude se to stávat často. Kompenzace jsou řehole na delší dobu

Cestovní kanceláře po dvou „covidových“ létech hlásí enormní zájem lidí o dovolenou v zahraničí. Větší vytížení evropských letišť a nedostatek personálu může mít za následek i několikadenní nedobrovolný odklad návratu domů. Místopředseda Asociace cestovních kanceláří Jan Papež ve vysílání CNN Prima NEWS varoval, že k podobným komplikacím bude v letecké dopravě docházet i nadále.

Hodiny čekání u přepážky a dlouhé fronty u bezpečnostní kontroly. S tím se v posledních dnech potýkají cestující na evropských letištích.

V neděli se dokonce objevila zpráva o skupince Čechů, která uvízla na letišti v Barceloně na několik dnů. Podle původních plánů sice měla odletět již v pátek, ale nečekaně se jí pobyt prodloužil až do pondělí. Podle Jana Papeže nelze vyloučit, že k rušení letů a podobným incidentům bude na evropských letištích docházet i v nadcházejících týdnech.

„Letiště i letecké společnosti nemají dost zaměstnanců, proto nemohou poskytovat veškeré služby, které poskytovat mají. Letiště ruší leteckým společnostem možnost přistávat a letecké společnosti tím pádem ruší lety. Věc se jako domino posouvá přes hodiny i dny. K podobným situacím bude docházet často,“ řekl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS.

Z věci Papež viní letiště i letecké společnosti, protože se prý měly na cestovatelský nápor lépe připravit. „Je to věc, kterou jim vyčítám nejvíc. Už v roce 2021 bylo jasné, že v době, kdy skončí covidové restrikce, lidé začnou cestovat jako diví. I loni cestovali hodně. Letecké společnosti a letiště dostávaly jasné signály, že ta doba brzy přijde,“ zmínil.

Lidé, kteří se dostanou do podobného problému, sice mohou žádat kompenzace včetně nákladů na nocleh v hotelu, podle Papeže však většina cestovních kanceláří tuto možnost cíleně komplikuje, aby bylo takové podání co nejsložitější.

„Formuláře tak moc skrývají na svých webech a komplikují vystavení, že většina lidí mávne rukou a vykašle se na to. Kompenzace jsou řehole na delší dobu,“ dodal. Pokud má let zpoždění více než šest hodin nebo letadlo neodletí vůbec, vyplatí se mít i pojištění navíc.

 X X X

Rakousko doplatí Čechům přídavky na děti, čeká se na instrukce

Desítky až stovky tisíc korun by mohly získat od Rakouska ty české rodiny s dětmi, jejichž člen nebo členové v zemi pracují, ale nežijí. Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že takzvaná indexace přídavků na děti, kterou Rakousko uplatňuje od roku 2019, je v rozporu s unijním právem. Dotčené rodiny by se proto měly dočkat dorovnání a zpětného doplacení přídavků.

Podle českého ministerstva zahraničních věcí mají tito lidé nyní počkat, až rakouské úřady zveřejní patřičné instrukce. „Rakouské instituce žádají osoby, kterých se indexace v období od 1. ledna 2019 dotkla, aby zatím nekontaktovaly finanční ani jiné rakouské úřady. Vyzvaly rovněž k tomu, aby jim nezasílaly žádosti o vyplacení částky, o které byly jejich přídavky zkráceny,“ uvedla pro MF DNES Mariana Wernerová z tiskového oddělení ministerstva zahraničních věcí.

Příslušná rakouská ministerstva by měla na svých webových stránkách v dohledné době zveřejnit, jak o dávky zpětně požádat. „Náš zastupitelský úřad ve Vídni situaci bedlivě sleduje a v případě jakýchkoliv nových informací bude aktualizovat své webové stránky,“ ujistila Wernerová.

Rakousko bude muset doplatit peníze desítkám tisíc rodin z unijních států a několika tisícovkám rodin z Česka. V souhrnu všem vyplatí více než pět miliard korun.

Děti dvou kategorií

Indexací přídavků na děti zavedlo Rakousko princip, podle něhož vyplácí cizincům pracujícím v zemi přídavky na děti ve výši vypočítané na základě životních nákladů jejich domovského státu.

Lidé z jižní Moravy nebo jižních Čech tak dostávají měsíčně až o čtyřicet procent méně peněz na děti než jejich pracovní kolegové, kteří do Rakouska nedojíždějí. A to přesto, že řádně platí daně a pojištění rakouskému státu v plné výši. U čtyřčlenné rodiny může rozdíl dělat i několik desítek tisíc korun.

Přídavky na děti jsou totiž u našeho jižního souseda výrazně vyšší a podmínky nároku na ně mírnější než v Česku.

Jak dříve pro redakci uvedla na příkladu znojemská firma Zahraniční služby, rodina se dvěma dětmi v předškolním věku mohla před rokem 2019 obdržet od rakouských úřadů, pokud tam řádně platila daně a pojištění, přídavky na děti se sourozeneckým příplatkem a odečitatelnou položkou ve výši 9 200 korun měsíčně. V roce 2019 však příspěvek klesl na 5 700 korun. Za rok přišly děti o 40 tisíc.

Evropská komise se hned na začátku českých, ale také třeba slovenských nebo maďarských dětí zastala a uvedla, že je norma diskriminační a v rozporu s unijními předpisy o volném pohybu pracovníků.

Indexací se zabýval i Evropský parlament. „Omezování přídavků na děti žijící v cizině, které v Rakousku postihlo tisíce českých rodin, bylo od začátku špatné,“ uvedla Martina Dlabajová, česká poslankyně Evropského parlamentu (nezávislá za ANO), která se problematice věnuje dlouhodobě. Podle ní to nemůže takto v moderní Evropě fungovat.

ADVERTISING

„Čeští občané pracující v Rakousku musejí mít stejná práva jako rakouští zaměstnanci. Rozhodnutí Soudního dvora EU, že Vídeň porušuje unijní právo, je krok správným směrem, který jasně říká, že není možné dělit občany do dvou kategorií,“ dodala.

Komise podala žalobu v květnu roku 2020. Soud minulý týden konstatoval, že se jedná o neodůvodněnou nepřímou diskriminaci na základě státní příslušnosti migrujících pracovníků. Rakouský zákon podle něj porušuje nařízení o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.

Tato unijní norma slaďující pravidla sociálních systémů vychází z toho, že pokud cizinci v některé členské zemi platí daně a sociální příspěvky, mají nárok na podpůrné dávky ve stejné výši jako místní občané.

X X X

Další Djokovičovy potíže. Trénoval s nakaženým Čiličem, na Wimbledonu mu hrozí stopka

Tenistovi Novaku Djokovičovi, obhájci trofeje z Wimbledonu, hrozí po půl roce opět problémy s covidem. Tentokrát však kvůli tomu, že ještě před začátkem turnaje trénoval s Chorvatem Marinem Čiličem, který měl pozitivní test na koronavirus. Informoval o tom rakouský deník Heute.

Srbský tenista se v pondělí trápil v prvním kole s Korejcem Kwon Soon-wooovem, kterého porazil ve čtyřech setech. Horší zpráva však přišla vzápětí, když se dověděl, že jeho tréninkový partner z minulého týdne Čilič musel do tzv. sebeizolace po pozitivním testu. A jeho start ve Wimbledonu tak padl, navíc pociťuje i příznaky nemoci. „Jsem v sebeizolaci a necítím se dobře. Doufal jsem, že se můj stav zlepší, ale hrát nemohu,“ vzkázal Čilič přes sociální sítě.

 Djokovič a Čilič si po společném tréninku povídali a na rozloučenou se objali. Djokovičův středeční zápas proti Australanovi Thanasi Kokkinakisovi se tak nyní zdá být podle deníku Heute v ohrožení.

Špatná zpráva je to pro Djokoviče také z toho důvodu, že ani dva a půl roku od vypuknutí pandemie koronaviru se nenechal očkovat. Doplatil na to již letos v lednu, kdy sice směl přicestovat do Austrálie k prvnímu grandslamovému turnaji roku, ale nakonec na něm nesměl právě kvůli chybějícímu očkování startovat.

Debata o obraně proti koronaviru zaměstnává tenisový svět už více než dva roky. Kromě letošního Australian Open se stává nepřekonatelnou překážkou i pro US Open. V současné době mohou na turnaj v New Yorku přicestovat pouze osoby s platným očkovacím průkazem. Což Srb nesplňuje.

Djokovič se nakazil covidem již v roce 2020 a podle jeho vlastních slov znovu v zimě 2021. Jak je však nyní známé, infekce z minulosti neposkytují spolehlivou ochranu proti podtypům omikronové infekce, které v současnosti mezi lidmi kolují.

X X X

Hadamczik řeší, v čem jezdí Ukrajinci? Kravina. Také bych ve válce utekl, říká Voráček

Hokejisté ze Slovenska, ale také Čech Rudolf Červený, se za vyhrocených okolností neštítili podepsat smlouvu v Rusku. „Já bych tam určitě nešel,“ poznamenal bez váhání jeden z nejlepších českých hráčů Jakub Voráček. Bývalá opora Philadelphie Flyers a nynější tahoun Columbusu Blue Jackets se pozastavila také u ošemetné situace týkající se známého sympatizanta Vladimira Putina Alexandra Ovečkina.

Je evidentní, že nový prezident českého hokejového svazu Alois Hadamczik neplánuje nijak pohrozit hráčům, kteří se přese vše vydají do prorežimní ruské soutěže KHL. „Potřebujeme každého dobrého hráče. A jestli jde dotyčný radši za penězi a jde tam rád, je to jeho věc,“ řekl minulý týden bývalý reprezentační kouč v návaznosti na případ Rudolfa Červeného. Ten se navzdory invazi na Ukrajinu dohodl s Vladivostokem.

 Pořádné vášně ale způsobila až následující část Hadamczikova rozhovoru pro Sport.cz. „Politika je svinstvo. Neznám všechny objektivní příčiny války. Pro mě je ale nejdůležitější, že válkou vždycky trpí nevinní lidé, nevinné obyvatelstvo. Bolí mě a mrzí, když vidím rozbombardovaná města, zabité lidi a trpící děti. Ale pak, když u nás projíždějí Ukrajinci v autech těch nejluxusnějších značek? Je zajímavé, že jsou tady, a ne doma ve válce.“

S touto rétorikou se Voráček rozhodně neztotožňuje. „S tímhle nesouhlasím. Nikdo u nás si nedokáže představit, v jaké situaci Ukrajinci jsou. Přece celá Ukrajina nejezdila v trabantech a škodovkách. Určitě bych neřešil, jaké mají auto. To je to poslední. Nikdo přece nevidí do osudů těchto lidí,“ komentoval kladenský odchovanec pro redakci CNN Prima NEWS a další novináře Hadamczikovo vyjádření.

„Je to problém dnešní společnosti. Nejen u nás. Extrémním způsobem dochází ke škatulkování lidí. Názor pak koluje, spoustu ostatních lidí ovlivní. Kdybychom byli ve válce, určitě mnoho z nás také vezme nohy na ramena. Nasedli bychom do aut, která zrovna máme, a jeli pryč. Na hrdinu bych si nehrál. Je kravina řešit, kdo v čem jezdí,“ zdůraznil 32letý Voráček.

Stejně důrazně mluvil o tom, jak by se postavil k tomu, kdyby přemýšlel, kde hrát, a přistála by před něj nabídka působit v Rusku. „Já bych tam určitě nešel. Za žádných okolností. Hráč samozřejmě musí přemýšlet nad tím, jak zabezpečit rodinu, ale sám bych tohle opravdu neudělal. Kdo to udělá, musí nést následky, jestli nějaké budou. Musí počítat s tím, že se může cokoliv stát,“ uvedl zkušený forvard, který začátkem roku dosáhl na tisíc zápasů v NHL.

Zeman otočil, Ovečkin může mít strach

Ale i přes svůj názor nedokáže říct, zda by byl pro to tuzemským hokejistům direktivně sdělit „do KHL nesmíš“. Ve Finsku a Švédsku se rozhodli hráče prahnoucí po rublech potrestat tím, že případně nemohou hrát za reprezentaci. „Lidé, které mám okolo sebe, by do Ruska nešli. A zopakuji, já bych tam nepáchnul.“

 V kontextu války na Ukrajině byla dost propíraná i megastar NHL Alexandr Ovečkin. Ten je letitým podporovatelem ruského prezidenta Vladimira Putina a své sympatie – aspoň veřejně – nehodlá utlumit. Na Instagramu stále nechává „pověšenou“ profilovou fotku právě s Putinem, strůjcem krvavé invaze.

„Je to těžké. V něco věříte. V naší republice spoustu lidí věřilo prezidentovi Miloši Zemanovi, který byl po boku Vratislava Mynáře a Martina Nejedlého proruský. Najednou Zeman otočí, řekne, že Putin patří před válečný soud. A Ovi (Ovečkin, pozn. red.) je v podobné pozici. V něco věříte, jste součástí určité propagandy. Najednou se stane tohle. A jelikož je ve Spojených státech velkým jménem, je tlačený do něčeho, s čím se neztotožňuje. Nebo nemůže změnit veřejně názor ze strachu,“ uvedl Voráček.

Podotkl, že je ohromně těžké vžít se do situace, ve které se Ovečkin – hrající legenda Washingtonu Capitals – nachází. „Kdyby mělo hrozit nějaké nebezpečí mé rodině, vůbec si nedovedu představit, jak bych reagoval. Nedokážu správně okomentovat jeho postoj. Zásady by měl mít člověk jiné, než jaké vidíme u Ovečkina. Ale bůhví, jak by se dotklo jeho blízkých, kdyby otočil. Kdyby řekl to, co si mnoho lidí přeje slyšet.“

X X X

Z jednoho velkoklubu do jiného. Stašková se stěhuje do Španělska, posílila Atlético

Nejlepší česká fotbalistka za loňský rok Andrea Stašková bude hrát od nové sezony za Atlético Madrid. Dvaadvacetiletá útočnice podepsala ve španělském klubu dvouletou smlouvu.

Znojemská rodačka Stašková strávila uplynulé tři ročníky v Juventusu, v jehož dresu získala sedm trofejí včetně tří ligových titulů. V minulé sezoně ve 30 soutěžních utkáních zaznamenala devět gólů a šest asistencí.

„Španělský fotbal je nyní na vysoké světové úrovni. Ze zájmu klubu jsem měla hodně velkou radost. Jsem šťastná, že jsem součástí vaší rodiny, a nemůžu se dočkat nových výzev s vámi všemi,“ uvedla Stašková v prohlášení na webu Atlética, jež skončilo v uplynulých dvou sezonách španělské ligy na čtvrtém místě.

Stašková, jež před odchodem do Juventusu hrála za pražskou Spartu, byla letos poprvé vyhlášena nejlepší fotbalistkou roku ve svazové anketě. V národním týmu odehrála 29 zápasů a vstřelila osm gólů.