Podivná role ministerstva financí v bitcoinové aféře. Matěj Skalický mluví se Zdislavou Pokornou, investigativní reportérkou Deníku N. Dopis o miliardovém daru dostal, ale neprečetl. Údajně. Ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS. Jaká je jeho role v bitcoinové kauze? Skutečně o podivné transakci dopředu nic nevěděl? A mohl tomu celému zabránit? Zjišťovala Zdislava Pokorná, investigativní reportérka Deníku N. Ptá se Matěj Skalický.

X Je ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS klíčem k podivné transakci, která odstartovala bitcoinovou kauzu, jak podle tebe tvrdí šéf hnutí ANO Andrej Babiš?

Myslím, že klíčem není. Tím je ministerstvo spravedlnosti a aktéři, kteří to celé vymysleli. Nicméně role Zbyňka Stanjury a i ministerstva financí je poměrně zamotaná. A není se čemu divit, že Andrej Babiš volí tuhle rétoriku.

„(…) ministr Stanjura, který, jak se ukázalo, je klíčový člověk v celé této kauze, o tom věděl minimálně, ale už před 30. lednem, kdy dostal dopis od ministra Blažka.“

 Blíží se volby a opozice samozřejmě pracuje s tím, jak do toho co nejvíce ministra financí zatáhnout. Jeho role je totiž opravdu podivná, ale ještě víc podivné je podle mě to, jakým způsobem to celé vysvětluje.

X Stanjura s Babišovým výrokem nesouhlasí. Podle něj je – jak říkáš – před volbami, proto na něj opozice ze všech směrů útočí. Ty jsi o tom celém se Stanjurou mluvila?

Snažila jsem se s ním o tom několikrát mluvit. Bylo to zhruba před dvěma týdny, kdy se vyslovovala nedůvěra vládě Petra Fialy. On se ale se mnou odmítal bavit. Jednou na mě řval, že jde na jednání, že nemá čas, ačkoliv si tam pak s někým dalším povídal. Se mnou se tedy bavit nechtěl. A potom, když jsem za ním šla podruhé, tak ostře zabočil na záchod a vynadal mi, že ho sleduju. Říkala jsem mu, že to není pravda, ale že už několik dní čekám na odpovědi – jak je možné, že jeho úředníci o všem věděli, varovali ho, přitom on neměl informace. Poté jsme komunikovali čistě s ministerstvem financí skrze tiskovou mluvčí.

Leden: zhruba pět týdnů do bitcoinové transakce

X V příběhu je několik důležitých dat. Začněme 30. lednem. Tehdy měl na ministerstvo financí dorazit dopis od tehdejšího spolustraníka Stanjury, někdejšího ministra spravedlnosti Pavla Blažka. Co v tom dopise bylo?

Pavel Blažek v úvodu dopisu zmiňuje, že na základě ústní dohody zasílá následující informace k možnému bitcoinovému daru. Bylo to jenom několik týdnů poté, co Tomáš Jiřikovský dostal zpět svou elektroniku a ještě nebyla otevřená. Nebavili se tedy o konkrétních částkách, ale čistě o záměru, kde mu Pavel Blažek předestírá tyto informace. Součástí dopisu bylo několik příloh, které celý případ Tomáše Jiřikovského rekonstruují. Týkají se darknetového tržiště Sheep Marketplace, stejně tak tam brněnský advokát Kárim Titz vysvětluje veškeré okolnosti, jak se Tomáš Jiřikovský snažil dostat zpátky k elektronice, přestože orgány činné v trestním řízení a policie vůbec netušily, co na nosičích je. Nikdo jim to prostě neřekl. Takže tyhle informace měl Zbyněk Stanjura mít už 30. ledna, ale nyní tvrdí, že to vůbec nečetl.

X Přitom byl dopis odeslán, jak jsem se dočetl, s vysokou prioritou. Jak je možné, že Stanjura si dopis, v němž i Pavel Blažek předestírá, že by se chtěl se Stanjurou setkat, nepřečetl?

To je právě to, na co se ministra financí ptáme už několik týdnů. Dopis dostal s tím, že to je přímo k jeho rukám.

„(…) ukažte mi jednoho ministra, který čte všechno, co podepisuje. To není fyzicky možné, proto je ta byrokracie.“

Zbyněk Stanjura (ODS), ministr financí (zvukový záznam z jednání PSP ČR, 18. 6. 2025)

Chápu argument, že si ministr nepřečtete veškerou poštu, ale tady se bavíme o poměrně důležité věci, která spadá do rezortu ministra financí. Bavili se o tom, že by miliony – v tu dobu ještě nevěděli, kolik to přesně bude – přišly do státního rozpočtu. Na úřední úrovni se podle mých informací řešilo, že by dar mohl jít i přímo ministerstvu financí, protože přece spravuje státní rozpočet. Dávalo by tedy i větší logiku, že by peníze, které by se našly na té peněžence, mohly jít přímo do rozpočtu a nešlo by to složitě skrze ministerstvo spravedlnosti. Ale Pavel Blažek a jeho kolegové, včetně tehdejšího náměstka Radomíra Daňhela, se báli toho, že by pak peníze nešly do gesce jejich rezortu. Pavel Blažek chtěl peníze využít na vězeňskou službu a podobně, ale bál se, že kdyby tam nebylo přímo napsané ministerstvo spravedlnosti, tak by neměl nic. Takže na úřední úrovni se vedly velké debaty. A pro mě, ale i pro řadu expertů a politiků, je těžko představitelné, že to člověk v čele rezortu neví.

Únor: přibližně čtyři týdny do transakce

X Máme za sebou 30. leden, kdy na ministerstvo financí dorazil dopis z ministerstva spravedlnosti. Ředitel Stanjurova kabinetu Filip Benda na základě dopisu zadal 3. února právníkům ministerstva financí, aby sepsali stanovisko k chystanému převzetí bitcoinového daru…?

Tady se do hry dostává klíčový člověk, šéf kabinetu ministerstva financí Filip Benda, který tedy dopis přebírá. Opět je těžké si představit, že pokud je to dopis s vysokou prioritou, tak o tom neřeknete vašemu šéfovi, což je tedy Zbyněk Stanjura. Nicméně tedy zadává právnímu oddělení, aby vytvořili stanovisko k převodu, a to na základě příloh a dokumentů, které byly součástí dopisu z 30. ledna. Stanovisko vzniklo 13. února. Je ale potřeba říct, že ještě před tímto datem proběhlo, opět na úřednické úrovni, několik schůzek, kde se setkali úředníci ministerstva spravedlnosti a ministerstva financí a bavili se o přijetí daru. Až několik dní poté vzniká toto negativní stanovisko. A Filip Benda tvrdí, že o něm už nevěděl. Nevím, jestli to přehlédl, ale začal od toho dávat ruce pryč.

X Filip Benda tedy 3. února zadává právnímu oddělení ministerstva financí, aby vypracovali stanovisko k chystanému bitcoinovému daru. Údajně o tom stále neví ministr Stanjura. Pak probíhají schůzky mezi úředníky ministerstva financí a ministerstva spravedlnosti, 13. února vypracovává právní oddělení ministerstva financí posudek. Je negativní, o čemž ani Filip Benda, ani ministr Stanjura nevědí. Co přesně je v tom stanovisku?

Ve stanovisku je de facto to, s čím pracuje i policie, že přijetím daru může dojít k legalizaci výnosů z trestné činnosti, protože by stát bral bitcoiny z elektronických nosičů, ke kterým se policie nedostala. Neznáme původ bitcoinů, protože podle soudních verdiktů Tomáš Jiřikovský nedoložil stoprocentně svůj majetek a to, jakým způsobem řadu bitcoinů nabyl. Ale máme tady část bitcoinů, o kterých jsme vůbec nevěděli, že existují a že jsou spojené s jiným darknetovým tržištěm. Takže to byl jeden argument, proč to nedoporučovali. Říkali, že přijetím daru si sice vezmou peníze, ale pomůžou mu s tím, že mu otevřou bitcoinovou peněženku a zbytek bude čerpat. Nevíme, jestli jsou peníze legální, takže tam hodně zmiňovali to, že může dojít k legalizaci výnosů z trestné činnosti. Je to tam několikrát zmíněno.

X Za dohledu státu…?

Přesně tak. Tam je potřeba říct, že pokud by stát a ministerstvo spravedlnosti věděly o tom – což oni věděli – že tady mají člověka, který tu běhá s elektronickými nosiči, a nahlásili by to policii, že ví, že jsou na nosičích bitcoiny a že se to musí zabavit a třeba prověřit, tak to by měl být ten správný postup. Peníze i bitcoiny by totiž stejně skončily u státu. Otázka je, jestli by Tomáš Jiřikovský spolupracoval a peněženky by jim otevřel. Nicméně tady se nic neřeklo. Ministerstvo financí používá tyto argumenty, ale nikam dál se nedostávají, protože na ministerstvo spravedlnosti negativní stanovisko nikdo neposlal.

X Dne 13. února, tedy asi tři týdny před tím, než 7. března dochází k té podivuhodné transakci, je vypracováno stanovisko, ale zůstává na ministerstvu financí. Na ministerstvo spravedlnosti se nikdy nedostane. Říkala jsi, že se nedostává ani k šéfovi kabinetu Zbyňka Stanjury…?

Samozřejmě vysvětloval, jak je možné, že se k tomu nedostal, že to nepředal a tak dále. A podle jeho interního vyjádření to taky neměl úplně vědět.

X Nemluví o tom ani nikdo z právního oddělení? Nebo nevysvětlil, jak je možné, že stanovisko – podle verzí jak šéfa kabinetu Zbyňka Stanjury, tak ministra financí – nečetli? To, co vypracovalo právní oddělení?

Úředníci se nyní logicky bojí. A jenom oni vědí, jakým způsobem probíhala komunikace mezi právním oddělením a Filipem Bendou a jestli se o negativním stanovisku nebo o daru jako takovém bavili i s Pavlem Blažkem. A myslím, že to se celé může prolomit v momentě, kdy si policie začne zvát úředníky na výslech. Stejně tak je potřeba říct, že je otázkou, jestli až bude vypovídat Pavel Blažek, se rozhodne, že řekne vše tak, jak to bylo. A taky jestli se rozhodne vypovídat, protože stále nevíme, jestli potvrzuje verzi svého tehdejšího stranického kolegy Zbyňka Stanjury.

Březen: asi dva až tři týdny po transakci

X Ty jsi ale v jednom ze svých článků na Deníku N napsala, že to, co se odehrálo mezi ministrem spravedlnosti a Tomášem Jřikovským, se měl Zbyněk Stanjura dozvědět až 25. března…?

Stanjura tvrdí, že se o tom všem dozvěděl 25. března. Text o tom, že tam byly všechny tyto informace, dopisy a tak dále, jsme totiž napsali zhruba před dvěma týdny. A až po vydání textu ministerstvo financí reagovalo, že to je sice pravda, ale že Zbyněk Stanjura si to všechno přečetl až 25. března, což jsou zhruba dva týdny po transakci. I tak je ale klíčové, jak se k tomu postavil dál. Stát měl ty takzvané špinavé bitcoiny, ale ještě je nedražil a nedával je ke koupi dalším lidem. Neuváděl nikoho v omyl. Takže tady je za mě taky klíčové časové okno, kdy Zbyněk Stanjura říká, že se se vším seznámil, ale i tak začaly probíhat aukce a dražby.

On jenom říká, že na přelomu března a dubna měl neformální jednání s Pavlem Blažkem, kde mu sice sdělil rizika, ale čistě politicko-etická. Nikdy neřekl, že mu předal negativní stanovisko, že pokud dojde i k dražbě, tak to může být velký problém, protože má stanovisko, podle kterého už jen přijetím daru mohli legalizovat peníze z trestné činnosti. To je taky další rovina problému. Bitcoiny se pak začaly dražit a ministerstvo spravedlnosti ještě na základě požadavků začalo zasílat hlášení a výsledky aukcí, které proběhly během dubna.

X Setkali se tedy? Máme podrobnosti k této neformální schůze?

Tam je právě potřeba říct, že stále posloucháme jen verzi Zbyňka Stanjury, který říká, že proběhla neformální schůzka. Když se ho člověk ptá, kdy a kde byla, jak dlouho trvala, jestli je z ní třeba nějaký úřední záznam… Běžně se to tak dělá, ale zakryl to tím slovem neformální. Tudíž si pod tím můžeme představit, že se mohli potkat de facto kdekoliv. Podle mých informací se o tom bavili na jednom vládním zasedání, kde měli na toto téma prohodit několik vět. Ale tady narážíme přesně na to, že Pavel Blažek zatím nevystoupil. V den, kdy poslanci vyslovovali nedůvěru vládě, jsem se ptala premiéra Petra Fialy (ODS), jestli se ptal na verzi Pavla Blažka. Premiér Petr Fiala totiž neustále říká, že věří verzi Zbyňka Stanjury, že to je pro něj důvěryhodný partner. Ale neodpověděl mi na to, jestli se ptal i na verzi druhého aktéra, který na schůzce měl být.

X Jak si Zbyněk Stanjura vysvětluje, že mu šéf jeho kabinetu tehdy po 30. lednu dopis nepředal a že ani nevěděl o stanovisku, které jeho právní odbor vypracoval?

Když se neustále ptáš ministerstva financí, jaké budou vyvozeny personální důsledky, tak ti na to de facto nikdo neodpoví. Zbyněk Stanjura jenom vzkázal, že pokud se dozví o dalších informacích, co dělal jeho šéf kabinetu, tak z toho může vyvodit personální důsledky, ale zatím to dělat nebude. Dal mu pomyslnou žlutou kartu a je jenom s podivem to sledovat. Ale myslím si, že se to změní právě v momentě, kdy začnou mluvit úředníci.

X  Psala jsi, že policie řeší v bitcoinové kauze právě i ministerstvo financí. Co přesně?

Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, které případ dozoruje, oznámilo, že vyšetřuje bitcoinový převod. Ale nově se tam řeší i to, že existuje oznamovací povinnost. Pokud státní instituce mají informace, že může dojít k trestnému činu, tak se to musí nahlásit. To se v tomto případě nedělo. I proto mi sedí to, proč všichni říkají, že nic neví, protože tohle je opravdu velký problém. Někdo by za tohle mohl být trestně stíhaný.

Stejně tak je prověřováno i to, že nebylo překaženo páchání trestného činu, což je další trestný čin. Pokud právníci měli podezření, že může dojít k legalizaci výnosu z trestné činnosti, tak to je trestný čin. A pokud to někdo věděl a neoznámil to, nepřekazil, nebo na tom participoval, tak to je problém. Stejně tak to je problém i pro lidi, kteří se na transakci podíleli ze strany ministerstva spravedlnosti. To je jasné. Ale když se budeme bavit o ministerstvu financí, tak se právě řeší i tahle úroveň, kdo o tom věděl a co s tím kdo udělal.

X Kriminalisté z NCOZ byli kvůli některým dokumentům přímo na ministerstvu financí. Co si odnesli?

Na začátku pracovali s tím, že existuje negativní stanovisko, které před tím varuje. A měli za to, že právě toto stanovisko bylo odesláno na ministerstvo spravedlnosti. Takže když se budeme bavit o druhé polovině května – zhruba týden předtím, než celá kauza vypukla – přišli na ministerstvo spravedlnosti a hledali tam toto stanovisko. A nevěřili, že ho prostě nemají.

Pavel Blažek jim vzkázal, že stanovisko v životě neviděl a že o tom nic neví. Policie si tedy už v tu dobu vyžádala veškeré dokumenty a úřední korespondenci mezi ministerstvem financí a ministerstvem spravedlnosti. A ke stanovisku se dostali až zhruba v první polovině června, kdy šli na ministerstvo financí pro tyto dokumenty. V celém případu je to velmi klíčová věc.

X Je taky zajímavé – to říká ministr Stanjura, a prý ho to vytáčí – že celou záležitost nebyli schopni posoudit právníci na ministerstvu spravedlnosti…?

To má samozřejmě pravdu. Prvotní odpovědnost je hlavně na lidech, kteří toto spunktovali. Vůbec to nechci opomíjet, ale když se tady bavíme o roli ministerstva financí, tak popisuju čistě tuhle roli. Je jasné, že velká odpovědnost je právě na Pavlu Blažkovi, ale i na jeho tehdejším náměstkovi. To oni měli pověřit právní oddělení na svém rezortu. Byla to jejich odpovědnost. Takže to má samozřejmě podle mě ministr financí Zbyněk Stanjura pravdu.

Komunikace mezi úřady

X I tak se musím vrátit k tomu, že zatím pořád nerozumím tomu, jak je možné, že to ministr financí nevěděl, když ho ministerstvo spravedlnosti s těmito informacemi kontaktovalo a právní odbor ministra financí vypracoval nějaké stanovisko. Je tam totiž ještě jedna věc, na kterou se musím zeptat – ministerstvo spravedlnosti nemá vlastní peněženku, na kterou by dar mohl přijít. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který spadá pod ministerstvo financí, ji má. Ten peněženku půjčil ministerstvu spravedlnosti. Úřad tedy musel vědět, k čemu dojde. A taky asi mohl ministra informovat, což neudělal…?

Tady je opět verze, že nic nevěděli a nikomu nic neříkali. Stejně tak i šéfka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Kateřina Arajmu říká, že nevěděli o detailech a že to nebylo v jejich gesci. Opět se dostáváme do bodu, že od toho všichni dávají ruce pryč a říkají, že nikdo nic nevěděl. Klíčová instituce, pod níž spadá právě tento úřad, který půjčuje bitcoinovou peněženku ministerstvu spravedlnosti… Je jenom těžko uvěřitelné, že šéfka úřadu nikomu nezavolá.

Když jsem se na úřad obrátila, tak napsali, že se proti přijetí daru ohradili a že s tím nechtěli mít nic společného. A chtěli, aby v darovací smlouvě bylo jasně uvedeno, že bitcoiny jdou ministerstvu spravedlnosti, aby byla odpovědnost čistě na něm.

Stejně tak je další zvláštnost, že ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) zveřejnila časovou osu, kde ale chybí některé schůzky, které se konaly právě i mezi ministerstvem spravedlnosti a úředníky i z ministerstva financí. Jde o jednu schůzku z 6. února, kde se setkal ex-ministr spravedlnosti Pavel Blažek, šéfka ÚZSVM Kateřina Arajmu a Radomír Daňhel. Tam se bavili o daru i o tom, jakým způsobem se to dá převést. Nicméně Arajmu teď tvrdí, že s tím vůbec nesouhlasila. Ale to, že se Pavel Blažek a jeho náměstek obrátili na tento úřad, jde z ministerstva financí. Právě oni je odkázali na tento úřad a později i na náměstka z ÚZSVM, který s nimi řešil darovací smlouvu.

X Komunikoval s nimi přes e-maily, ke kterým ses dostala.

Ano. A kontakt na ÚZSVM šlo opět od ministerstva financí.

X Navíc náměstek v jednom z e-mailů píše, že bude u té transakce. Nakonec tam ale nikdo takový nebyl a šéfka úřadu tvrdila, že o něčem takovém nevěděla…?

Ano, to se stalo. Z e-mailové komunikace plyne, že se před převodem bitcoinového daru velmi intenzivně řešily úpravy a změny v darovací smlouvě. Řešilo se tam, kdy se bude peněženka otvírat. Součástí komunikace byl právě náměstek šéfky UZSVM. Ta tvrdí, že to neví. Každopádně i její náměstek se v některých e-mailech odkazuje na svoji šéfovou, kde říká „na základě pověření ředitelky UZSVM zasílám“ a tak dále. Nejasností je opravdu mnoho, ale nakonec u otevření peněženky nebyl, stejně jako další lidé z tohoto úřadu.

Za mě je zvláštní právě datum 25. března, kdy se to měl Zbyněk Stanjura poprvé dozvědět. Je to přesně v den, kdy tehdejší náměstek Daňhel přichází za šéfem finančně-analytického úřadu a ptá se ho na to, jestli je v pořádku bitcoiny prodávat ve veřejných dražbách. To je za mě zvláštní shoda náhod, že se to ministr financí dozvídá zrovna v tenhle den. Ale pak je za mě otázka, proč i když měl všechny tyhle informace a stanoviska, o tom neřekl svému kolegovi Blažkovi, a to před tím, než se spustily všechny ty dražby. Takže si myslím, že to teď nabere opět další spád a dojde ke zmražení peněz, které stát získal skrz prodej bitcoinů.

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: ČT, CNN Prima News, tisková konference hnutí ANO via Facebook Andreje Babiše, dopis bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka ministrovi financí Zbyňku Stanjurovi z ODS, zvukový záznam z jednání PSP ČR a iDnes.cz.

Matěj Skalický, iRozhlas.cz

X X X

Peking nechce prohru Ruska, řekl čínský ministr šéfce evropské diplomacie

Čínský ministr zahraničí Wang I řekl šéfce evropské diplomacie Kaje Kallasové, že Peking si nepřeje prohru Ruska na Ukrajině. Tvrdí to s odvoláním na své zdroje portál The South China Morning Post. Podle evropských činitelů se Čína obává, že USA by v takovém případě zaměřily celou svou pozornost na ni.

Čínský portál uvádí, že evropští činitelé byli překvapeni ministrovou otevřeností. Čína se oficiálně ke konfliktu staví jako neutrální strana. Tvrdí, že uznává ukrajinskou suverenitu, Rusko samotné ale nikdy neodsoudila.

Lidé obeznámeni ze středečním setkáním tvrdí, že Wang dal Kallasové několik historických přednášek. Debata trvala čtyři hodiny a dotýkala se řady témat. Tón byl údajně uctivý, i když napjatý.

 Podle některých EU činitelů ministr dal bývalé estonské premiérce lekci z realpolitiky. Jeho slova interpretují tak, že Pekingu vyhovuje trvání konfliktu, neboť americká pozornost je zaměřená jinam. Čína se obává, že v okamžiku ukončení konfliktu se Washington začne plně věnovat Pacifiku.

USA neskrývají, že Čínu považují za nebezpečnějšího rivala než Rusko. Administrativa Donalda Trumpa tento týden pozastavila dodávky vojenské pomoci Kyjevu z obav, že Pentagonu dochází zásoby důležitých zbraňových systémů a munice. Američtí zákonodárci jako strůjce rozhodnutí vnímají náměstka amerického ministra obrany Elbridge Colbyho, který dlouhodobě prosazuje přesunutí amerických vojenských zdrojů z Ukrajiny k posílení Tchaj-wanu proti možné čínské agresi.

 EU, USA i Ukrajina podezírají Čínu, že umožňuje ruské vojenské operace poskytováním zboží dvojího použití, tedy takového zboží, které může mít vedle civilního potenciálně i vojenské využití. Wang to při setkání s Kallasovou popřel s tím, že kdyby tak Peking opravdu činil, konflikt by už dávno skončil.

Kallasová v oficiálním prohlášení na Čínu naléhala, aby okamžitě přestala ruskému vojenskému průmyslu poskytovat veškerou materiální podporu, a vyzvala ji k podpoře bezpodmínečného příměří a spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině. Uvedla, že podpora Ruska v jeho válce proti Ukrajině ze strany čínských firem představuje pro Evropskou unii vážnou bezpečnostní hrozbu.

Čínský šéf diplomacie ve středu jednal i se svým německým protějškem Johannem Wadephulem. Ten vyzval Čínu, aby využila svého vlivu na Rusko a donutila ho k jednání o míru na Ukrajině.

X X X     

Prezident vs. Stanjura? Pavel má kvůli bitcoinové kauze pochybnosti, ministr trvá na svém. 

Prezident vs. Stanjura

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) trvá na tom, že se o detailech bitcoinové kauzy dozvěděl příliš pozdě a nebyl schopen nic ovlivnit. Jde o reakci na slova prezidenta Petra Pavla, která padla v Partii Terezie Tománkové. Pavel vyjádřil pochybnosti nad tím, že by Stanjura o celé záležitosti nebyl informován.

„Já nejsem schopen posoudit, do jaké míry ministr financí sám je informován o detailech. To je asi na manažerském přístupu každého ministra. Já taky asi do posledního detailu nevím o všem, co se děje na Hradě, přestože se snažím být informován o spoustě věcí,“ řekl prezident Petr Pavel v nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS.

 „Ale tohle mi přijde jako natolik zásadní věc, že bych se divil, kdyby o tom ministr financí informován nebyl. Já mu do svědomí sahat nemůžu, ani tam nevidím,“ dodal Pavel s odkazem na bitcoinovou aféru.

Politolog: Ministr má vyvodit odpovědnost

„Já říkám pravdu a jestli tomu někdo věří, nebo nevěří, já už nejsem schopen ovlivnit. Neměl jsem žádný důvod, abych neříkal pravdu. Dozvěděl jsem se o tom pozdě, to taky říkám celou dobu, 25. března. A když jsem s tím negativním názorem šel za Pavlem Blažkem, ten mi řekl, že tu smlouvu už podepsali. Takhle se to stalo,“ hájil se ministr Stanjura (ODS).

Podle politologa Jana Kubáčka je na místě, aby při pochybení byla vyvozena politická odpovědnost. „U každého ministra platí, že pokud říká pravdu, tak by měl zdokumentovat své kroky a případně vyvodit personální změny ve svém týmu, které by prostě ukázaly, že zapomínání a zamlčování neodpouští,“ řekl.

 „Naopak pokud ten ministr zatlouká, lže nebo se vyhýbá zodpovědnosti, tak většinou mlží. Vidí viníky okolo sebe, ale není schopen z toho vyvodit odpovědnost a potrestat je,“ doplnil Kubáček.

Prezidentova slova si Stanjura nijak osudově nebere. „Mrzí je asi silné slovo. Já jsem od té doby mluvil s panem prezidentem jednou a nezeptal se mě na tento případ,“ odpověděl šéf státní kasy na dotaz reportéra CNN Prima NEWS.

X X X

 PUTIN  JEDNAL  S  TRUMPEM

UKRAJINU  RUSKO  NEOPUSTÍ

Putin si volal s Trumpem. Řekl mu, že ze svých cílů na Ukrajině neustoupí

  Vladimir Putin ve čtvrtečním telefonátu americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi řekl, že Moskva neustoupí ze svých cílů na Ukrajině, mezi něž počítá odstranění takzvaných „prvotních příčin“ konfliktu. Oznámil to poradce Kremlu pro mezinárodní otázky Jurij Ušakov. Putin nicméně Trumpovi také řekl, že Rusko má stále zájem pokračovat v jednání a dohodnout se na urovnání konfliktu. Trump podle Ušakova v telefonátu nastolil otázku rychlého ukončení války.

 „Náš prezident také řekl, že Rusko bude nadále sledovat své cíle, a sice odstranění dobře známých základních příčin, které vedly k současné situaci. A Rusko se těchto cílů nevzdá,“ řekl Ušakov po víc jak hodinovém rozhovoru obou vůdců.

Za základní příčiny války Moskva označuje například záměr Kyjeva vstoupit do NATO či prozápadní revoluci v roce 2014, která vedla ke svržení proruského režimu na Ukrajině. Požaduje také mezinárodní uznání ruské anexe okupovaných území.

  Putin nicméně podle Ušakova také Trumpovi sdělil, že Rusko „nadále usiluje o politické a vyjednané řešení konfliktu“, a zdůraznil „přání ruské strany pokračovat ve vyjednávacím procesu“. Ten dosud zahrnovala dvě přímá jednání ruských a ukrajinských delegací v Istanbulu, jejichž hmatatelným výsledkem však byly jen dohody o výměně zajatců a padlých.

Oba prezidenti hovořili také o konfliktech na Blízkém východě, včetně nedávné vzdušné války mezi Izraelem a Íránem. Šéf Kremlu podle Ušakova vyzval k jejich urovnání „výhradně politickými a diplomatickými prostředky“. Oba lídři rovněž „potvrdili zájem na realizaci řady slibných hospodářských projektů, zejména v oblasti energetiky a kosmického výzkumu“, dodal Ušakov podle agentury AFP.

Zelenskyj doufá v páteční telefonát

Šlo o šestý veřejně známý rozhovor mezi oběma vůdci od Trumpova lednového návratu do Bílého domu, napsala agentura Reuters. Telefonát dává do souvislosti s dosud bezvýsledným Trumpovým úsilím dosáhnout příměří na Ukrajině, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi. Oba prezidenti spolu naposledy hovořili 14. června, kdy se soustředili hlavně na Írán.

List Kommersant spojuje Putinův rozhovor s Trumpem se zprávami, že Washington pozastavil část dodávek amerických zbraní Ukrajině, a to v době, kdy už byly v Evropě připraveny k odeslání. Ukrajina měla od USA dostat desítky raket Patriot pro protivzdušnou obranu, 250 vysoce přesných střel do raketometů HIMARS a M270 MLRS, rakety Hellfire, Stinger, AIM a granátomety.

V Kremlu tyto zprávy uvítali s tím, že zastavení dodávek zbraní by mělo uspíšit dokončení ruského tažení proti Ukrajině.

 Trump by měl v pátek telefonicky hovořit se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, informoval deník Financial Times (FT). Rovněž ukrajinský prezident později podle agentury Reuters řekl, že doufá v hovor s šéfem Bílého domu v pátek nebo v nejbližších dnech o dodávkách amerických zbraní Ukrajině. Zelenskyj podle Reuters také ujistil, že je připraven zúčastnit se setkání lídrů s cílem ukončit válku.

 X X X

 Izraelci zabili ředitele indonéské nemocnice v Gaze a členy jeho rodiny

 Izraelský útok na obytný dům v Gaze zabil významného kardiologa a ředitele indonéské nemocnice Dr. Marwana al-Sultana. Zabiti byli i členové jeho rodiny. Izraelská armáda uvedla, že cílem leteckého útoku byl „klíčový terorista Hamásu“ v oblasti Gazy a zprávy o civilních obětech jsou vyšetřovány. O případu informuje mimo jiné Sky News.

Lubna al-Sultan, dcera Dr. Marwana al-Sultana, agentuře Associated Press sdělila, že izraelská raketa F-16 „zasáhla přesně ten pokoj“, ve kterém se nacházel její otec. Zbytek domu zůstal nedotčen. Řekla, že Dr. Sultan „nebyl spojen s žádným politickým hnutím a o pacienty se staral pouze během války“.

Po smrti Dr. Sultana byla indonéská nemocnice, kterou vedl, ministerstvem zdravotnictví prohlášena za neaktivní kvůli opakovaným útokům a poškození infrastruktury, což potvrdila i OSN. Podle informací OSN v současné době v severní části Gazy nefungují žádné nemocnice.

Ředitel HWW Muath Alser uvedl: „Atentát na Dr. Marwana al-Sultana izraelskou armádou je zničující ztrátou pro Gazu a celou lékařskou komunitu a bude mít zničující dopad na systém zdravotní péče v Gaze,“ a dodal, že útok je součástí delší a „systematické kampaně proti zdravotnickým pracovníkům, která je posvěcena beztrestností“.

Al-Sultan je 70. zdravotníkem, který byl zabit při izraelských útocích za posledních 50 dní. Kromě Dr. Sultana byli v posledních dnech zabiti další tři lékaři, vrchní sestry z indonéské nemocnice a dětské nemocnice Al-Nasser, jedna z nejstarších porodních asistentek v Gaze, radiologický technik a desítky mladých absolventů medicíny. Ministerstvo zdravotnictví v Gaze rovněž uvedlo, že v posledních 24 hodinách bylo v důsledku izraelských akcí v pásmu Gazy zabito nejméně 139 lidí.

Podle údajů OSN přišlo od začátku války v říjnu 2023 při vojenských útocích o život více než 1400 zdravotnických pracovníků. Organizace Insecurity Insight potvrdila smrt stovek zdravotnických pracovníků, kteří zemřeli jak ve zdravotnických zařízeních a během evakuace pacientů, tak i při ostřelování kontrolních stanovišť, škol a uprchlických táborů.

Více než 300 palestinských zdravotníků je nadále zadržováno v izraelských věznicích, kde jsou údajně mučeni, biti a zbavováni formálních obvinění. Mezi nimi je i ředitel nemocnice Kamal Adwan, Dr. Hussam Abu Safiya, který je zadržován od prosince 2024.

Izraelské noviny Haaretz v analýze zveřejněné v červnu odhalují, že izraelští vojáci se úmyslně dopouštějí válečných zločinů proti civilistům. Podle shromážděných zpráv „velitelé nařídili střílet do davů, aby je odradili nebo rozehnali, i když bylo zřejmé, že nepředstavují hrozbu“. Podle jednoho vojáka se situace v záchytných oblastech podobá „vražedným polím“, kde je každý den zabit jeden až pět lidí, a to i přes možnost alternativních, neagresivních akcí.

Připomeňme si, že od vypuknutí ozbrojeného konfliktu mezi Hamásem a Izraelem 7. října 2023 zemřelo více než 57 000 lidí, včetně více než 15 000 dětí.

 X X X

 Soudy v Česku překonaly i Německo. Ale proč zaostáváme za Evropou v digitalizaci?

Soudy v Česku rozhodují spory rychleji než ve většině evropských zemí a těší se rostoucí důvěře veřejnosti. Přesto evropské hodnocení justice upozorňuje i na výrazné rezervy – česká justice zaostává v digitalizaci, chybí nástroje jako online přístup ke spisům a informace o procesních právech nejsou dostupné v cizích jazycích. Problémem je také nízká vnímaná nezávislost institucí, které kontrolují veřejné zakázky a hospodářskou soutěž.

Vyplývá to z pravidelného srovnání EU Justice Scoreboard 2025, které vydala Evropská komise.

Z hlediska rychlosti řízení patří české soudy mezi evropskou špičku. V civilních a obchodních sporech u soudů prvního stupně dosáhla Česká republika druhého nejlepšího výsledku v celé Evropské unii. Průměrná délka řízení se drží pod hranicí 150 dnů. Výrazné zlepšení zaznamenaly i soudy vyšších stupňů – i při započítání všech instancí zůstává Česká republika mezi několika málo státy, kde se řízení výrazně zkrátilo.

ČR se v délce civilníchřízeních umístila na druhé příčce mezi všemi státy Evropské unie, což znamená, že předběhla i justice jako německá, rakouská, francouzská nebo nizozemská, které bývají tradičně vnímány jako vysoce funkční. Pomalejší jsou dokonce i všechny skandinávské a pobaltské země.

Dobrou kondici potvrzuje také tzv. clearance rate – tedy poměr vyřízených a nových případů. V roce 2023 české soudy vyřídily více věcí, než kolik jich nově napadlo, což Česko vyneslo na pátou příčku mezi státy EU.

Ve správním soudnictví se také situace postupně zlepšuje. Česká republika si polepšila o jedno místo a patří mezi šest nejrychlejších států EU. Naopak v počtu správních žalob podaných na počet obyvatel je téměř na chvostu – hned před Maltou.

Důvěra v nezávislost justice roste, ale instituce kontrolující veřejné zakázky zaostávají

Kromě efektivity vykazuje české soudnictví rostoucí důvěru veřejnosti i firem v jeho nezávislost. V roce 2023 došlo k nárůstu důvěry občanů o přibližně deset procentních bodů na celkových 65 %. Lepší hodnocení zaznamenala i obchodní sféra. Tento trend je v ostrém kontrastu s některými dalšími zeměmi EU, kde důvěra v justici naopak oslabuje.

Současně ale Scoreboard upozorňuje na rezervy v oblasti vnímané nezávislosti jiných institucí. Zvláštní pozornost byla letos poprvé věnována také orgánům přezkoumávajícím veřejné zakázky a dohlížejícím na hospodářskou soutěž. Právě v těchto oblastech je Česká republika pod unijním průměrem a firmy tyto orgány vnímají jako méně nezávislé než v jiných členských státech.

Justice je levná, ale má slabiny v digitalizaci

Nejzásadnější výhrady se však týkají technologické vyspělosti českého soudnictví. V oblasti digitalizace zaostáváme za většinou evropských zemí. Veřejnost nemá k dispozici online přístup ke spisům – ani účastníci řízení, ani oběti trestných činů nemohou nahlížet do dokumentace vzdáleně.

Informace o procesních právech nejsou přehledné a chybí jejich dostupnost v cizích jazycích, což výrazně komplikuje situaci zahraničním uživatelům. České soudy také jen velmi omezeně využívají umělou inteligenci a nepracují s moderními nástroji pro komunikaci s veřejností, jako jsou například chatboti. Tyto prvky přitom patří v řadě jiných států EU ke standardní výbavě soudního systému.

Z pozitivních zjištění zůstává také nízká finanční náročnost české justice. Výdaje státu na soudnictví tvoří méně než 0,3 % HDP, což je jeden z nejnižších podílů v EU. Tento stav přetrvává již několik let a ukazuje, že české soudy jsou schopné dosahovat dobrých výsledků i s relativně skromnými prostředky.

Kdo a jak justici hodnotí?

Zpráva EU Justice Scoreboard vzniká pod vedením Evropské komise, která sbírá podrobná data od všech členských států prostřednictvím národních kontaktních osob. Na hodnocení se dlouhodobě podílejí také Komise Rady Evropy pro hodnocení efektivity justice (CEPEJ), Evropská síť rad pro justici (ENCJ), Síť předsedů nejvyšších soudů EU, Sdružení státních rad a nejvyšších správních soudů EU (ACA-Europe), Evropská síť pro hospodářskou soutěž, Eurostat a další odborné platformy.

Zpráva mapuje tři klíčové oblasti fungování justice: efektivitu, kvalitu a nezávislost, a patří k základním nástrojům v rámci pravidelného hodnocení právního státu v EU.

Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

  Ústavní soud se zastal práva na informace o práci soudů

Ústavní soud se zastal práva na informace. Spolku Šalamoun dal za pravdu, že soudy nemohou bez legitimního důvodu odmítat vydat dokumenty ze skončeného trestního řízení.

Obvodní soud pro Prahu 5 musí poskytnout spolku Šalamoun protokol o výslechu obžalovaného a další dokumenty, o které spolek žádal už od roku 2018. Ústavní soud dnes vyhověl stížnosti a zrušil předchozí rozhodnutí obecných soudů. „Ústavní soud neshledal v odůvodnění napadených rozhodnutí legitimní důvod pro tak zásadní omezení práva na informace,“ uvedl v odůvodnění soudce zpravodaj Milan Hulmák.

Spolek Šalamoun požadoval od Obvodního soudu pro Prahu 5 celkem devět dokumentů z trestního řízení, které skončilo pravomocně. Dva dokumenty soud poskytl v plné podobě, šest v anonymizované a jeden vůbec – právě protokol o výslechu obžalovaného. Ačkoliv šlo o materiály projednávané při veřejném hlavním líčení, soudy žádost zamítly s tím, že poskytnutí takto rozsáhlého dokumentu by představovalo „nepřípustně extenzivní výklad práva na informace.“

Právo na informace má přednost

Ústavní soud ale s tímto výkladem nesouhlasil. V nálezu zdůraznil, že v případě skončeného trestního řízení je poskytnutí informací spíše pravidlem než výjimkou. Výjimku tvoří pouze případy, kdy by zveřejnění vážně ohrozilo jiná základní práva – například ochranu osobních údajů nebo práv třetích osob. Takový důvod však obecné soudy v odůvodnění neuvedly.

„Neposkytnutí informací je možné pouze v nezbytných případech, kdy by soud na základě poměřování shledal důvod v demokratické společnosti nezbytný k ochraně jiných konkurujících práv či hodnot,“ uvádí nález Ústavního soudu.

 Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

 Severokorejce překvapila Kimova dcera, dětem proto shánějí doplňky stravy

 Severokorejci usilují o doplňky stravy, aby jejich děti rostly. Motivuje je dcera severokorejského vůdce Kim Čong-una, která od svého prvního objevení na veřejnosti před několika roky výrazně vyrostla. Část severokorejských dětí je zakrnělá kvůli podvýživě. Severokorejci mají především oblíbený výrobek z Jižní Koreji.

Kim Ču-e se naposledy na veřejnosti objevila při otevírání nového severokorejského plážového resortu. Na těchto i dřívějších fotkách, kde stojí po boku svého otce, je vidět, že je skoro stejně vysoká jako on. Kim Čong-un podle odhadů měří 170 centimetrů.

I když se vezmou v úvahu podpatky, Kim Ču-e je tak výrazně vyšší než jiné korejské dívky jejího věku, uvádí stanice Rádio Svobodná Asie. Její věk se odhaduje mezi dvanácti a třinácti lety. V Jižní Koreji mají přitom dvanáctileté dívky obvykle okolo 155 centimetrů.

 Nejmenovaný obyvatel Severního Hamgjongu podotkl, že ještě před třemi lety při prvním veřejném představení vypadala Kim Ču-e jako dítě. „Obyvatelé, kteří se dlouhodobě potýkají s nedostatkem potravin, se nemohli příliš soustředit na růst svých dětí. Ale nyní, když jim před očima rychle roste dítě nejvyššího vůdce, začalo mnoho obyvatel věnovat větší pozornost jejich vývoji.“

Kontrast mezi očividně dobře živenou dcerou vůdce KLDR a zbytkem dětí v zemi, kde je podle statistik OSN 16,8 procent dětí mladších pěti let zakrnělých v důsledku podvýživy, vzbudil u části severokorejské veřejnosti nelibost. Ale též vzbudil zájem o výšku a rozvoj potomků, uvádí stanice.

Severokorejci se nyní snaží pořídit si doplňky stravy, aby podnítili jejich růst. Zvlášť oblíbený je jihokorejský Tenten. Kvůli poptávce stojí čtyřikrát víc než v Jižní Koreji. Severokorejský režim přitom tvrdě hlídá, zda do země proudí nějaké jihokorejské zboží. Překupníci proto Tenten přebalují, aby vypadal, že je z Číny.