Ján Čarnogurský, za komunismu disident, později mimo jiné předseda slovenské vlády, nyní v posledních letech opět ostrakizovaný politik, patří na Slovensku k těm osobnostem, jehož názory je dobré znát a přemýšlet o nich. Naposledy vystoupil v politicko-spoločenské diskusní relaci „Diskusia na palete“ zaznamenané na kanálu YouTube, kterou připravuje redakce portálu napalete.sk.

Podle Čarnogurského Západ dlouhodobě vnímá Rusko jako nepřítele a tento vztah podle něho vyplývá z toho, že Rusko je nejbohatší stát světa. Říká k tomu: „Rusové tvrdí a asi to mají přepočteno, že v současném Rusku je v zemi 37 procent světových zásob surovin. Rusové jsou schopni průmyslově vyrábět všechny prvky Mendělejevovy soustavy. Kdo by se k tomu nechtěl dostat,“ vysvětluje. Tím druhým důvodem prý je, že Rusko je jediný stát schopný vojensky porazit Západ. Pokud by tomu tak bylo, tak jen za cenu obrovských vlastních ztrát.

Ukrajina podle jeho soudu není schopna Rusko porazit, přestože dosud měla na bojišti minimálně stejně vojáků jako Rusko, nebo dokonce ještě více. Rusové umí bojovat, jsou vlastenci,“ vysvětluje Čarnogurský. Je přesvědčen, že prohra Ukrajiny s Ruskem bude také prohrou Západu, který se stane politicky bezmocný. Po prohře Západu na Ukrajině americký dolar ztratí hodnotu a tím i postavení světové výměnné valuty a USA čeká ekonomický úpadek, dokonce možná rozpad. Očekává také rozpad NATO a stažení se americké armády z Evropy.

Pokud Západ hovoří o neodůvodněnosti ruské vojenské operace na Ukrajině, Čarnogurský připomíná slib, že NATO se na východ rozšiřovat nebude. Rusko podle něj logicky reagovalo na kroky USA a NATO a bezprostřední ohrožení národní bezpečnosti v těsné blízkosti svých hranic. Ohrožení vidělo zvlášť po Majdanu na Ukrajině v roce 2014.

„V 2019 roce začaly Spojené státy budovat svou vojenskou základnu v Očekově u Oděsy. Kdyby ji stihli dokončit, tak z Očakova jaderná raketa letí nad Moskvu sedm-osm minut,“ vysvětluje Čarnogurský jeden z důvodů, které vidělo Rusko.

Čarnogurský také připomíná, že současná ukrajinská politika staví na kultu Stepana Bandery, ukrajinského nacionalisty a kolaboranta s německými okupanty. Současná Ukrajina podle něj neměla vlastní státní ideologii, přičemž tuto mezeru zaplnil banderismus a falešná propaganda o světlé budoucnosti v EU.

Sankční opatření Západu proti Rusku podle Jána Čarnogurského škodí těm, kteří je na Rusko uvalili. Odstranili totiž konkurenci na vnitřním trhu Ruska, z čehož profitují domácí producenti a ekonomika. Rusko sice nemá v zemi vše, co potřebuje například k výrobě čipů, či jiné techniky, ale stojí za ním většina obyvatelstva světa.

„Řekněme Čína, která je neobyčejně technicky rozvinutý stát a stále se rozvíjí, dodává Rusku zboží, které potřebuje. Ale v současném světě není problém obejít sankce,“ říká Čarnogurský, který jako příklad uvádí Kazachstán, který slouží jako „objížďková země“ pro sankcionované produkty, server vasevec.cz

X X X

SKANDAL  ZÁPADU:  CÍRKEV  V  BELGII  PRODALA  30  TISÍC  DĚTÍ

Narodilo se mrtvé, lhaly jeptišky ženám. Církev v Belgii prodala 30 tisíc dětí.

Belgií otřásá skandál církve, která až do 80. let minulého století odebírala děti matkám a prodávala je do nových rodin. Svědci nyní přinesli nové informace, podle nichž se za jedno dítě platily částky ve výši deseti tisíc belgických franků. Biskupové se ohrazují, že finance byly použity na životní náklady či lékařské prohlídky. Matky však popisují drastické praktiky jeptišek.

 „Prošla jsem si peklem a zpět, pořád se mi zdá o jeptiškách. A nejhorší je, že to nebyl jen zlý sen,“ říká belgickému listu Het Laatste Nieuws dnes 67letá Cyrilla, jedna z mnoha žen, kterým belgická církev vzala dítě.

Bylo jí tehdy 23 let, když čekala svou první dceru. Skončila v domově s jeptiškami, které jí však místo pomoci způsobily dlouhodobé trauma. Po prvním porodu totiž ženu bez dotazů sterilizovaly a řekly jí, že její dcera porod nepřežila. „Čtyřicet let jsem si myslela, že je moje dcera mrtvá,“ vzpomíná na utrpení Cyrilla, která kvůli nechtěnému zákroku už později v životě jiné dítě mít nemohla.

Podobně traumatický zážitek z církve popisuje Lieve, která je jedním z odebraných dětí. Její biologické matce bylo teprve 13 let, když dítě anonymně porodila v severní Francii. S těhotenstvím se svěřila jen jeptiškám, kterým věřila. Ty jí však po porodu ukázaly zmrzlou mrtvolu novorozeněte.

„Pro matku jsem byla mrtvá čtyřicet let. Když se dozvěděla, že jsem naživu, nedokázala to pochopit. Nechtěla mě ani vidět,“ popisuje Lieve, jak jí církev doživotně zkazila vztah se skutečnou rodinou. To nejhorší se však dozvěděla až později. Církev ji po porodu nedala k adopci, ale prodala ji. Za milion belgických franků. A nebyla samotná.

Organizovaný byznys s dětmi

Od konce druhé světové války do 80. let minulého století prodala belgická církev bez vědomí matek na 30 tisíc lidí, odhaduje deník Het Laatste Nieuws, který se setkal s matkami i odebranými dětmi. Za adoptované děti jejich nové rodiny platily církvi v průměru 10 000 až 30 000 belgických franků.

„V některých případech však ještě mnohem víc, zejména když ženy rodily v severní Francii. Znám děti, které si lidé koupili za 100 000 belgických franků (měnu nahradilo v roce 2002 euro, v přepočtu se jednalo asi o 2 500 eur, tedy přes 60 tisíc korun),“ vypráví Debby Mattysová.

Sama je jedním z dětí odebraných církví. Svou skutečnou matku našla po dvaceti letech. Nyní pomáhá dalším, kteří své rodiče hledají, a poskytuje jim psychickou podporu.

Peníze za stravu a lékaře

Antverpský biskup Johan Bonny ve čtvrtek poprvé reagoval na závažná obvinění a přiznal, že církev peníze přijímala. „Částky platili adoptivní rodiče, ale jednalo se o kompenzaci za ubytování a případné zdravotní náklady,“ řekl v rozhovoru se studentem žurnalistiky Jipem van Santenem.

Již dříve v tomto týdnu belgičtí biskupové uvedli, že chápou smutek a trauma, které oběti pociťují. Pokud jde o možné odškodnění, je podle nich nejprve nutné zahájit nezávislé vyšetřování a počkat na výzvu policie, dodali.

X X X

Zelenskyj v tísni. Problém je klesající popularita a politické tlaky před druhou zimou války na Ukrajině

Ještě před rokem byl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj osobností roku časopisu Time, ale dnes, kdy se blíží druhá zima války, se situace liší. Jeho popularita klesla a někdejší spojenci ho kritizují. Opěvovaná podzimní protiofenziva je považována za neúspěšnou a ve Washingtonu začaly kvůli stranickým sporům a „únavě z Ukrajiny“ váznout zásadní dodávky zbraní. Vladimir Putin se připravuje na dlouhý a náročný boj, uvádí deník The Times.

 Američtí republikáni v Senátu zmařili návrh zákona Bidenovy vlády, který měl poskytnout 106 miliard dolarů na pomoc Ukrajině, Izraeli a Tchaj-wanu | Zdroj: Fotobanka Profimedia

I někteří z nejvěrnějších ukrajinských spojenců už začínají mluvit o nutnosti kompromisu. Američtí republikáni v Senátu minulý týden zmařili návrh zákona Bidenovy vlády, který měl poskytnout 106 miliard dolarů na pomoc Ukrajině, Izraeli a Tchaj-wanu.

Atmosféra v Kyjevě je proto pochmurná a pesimistická. Den po neúspěchu americké vlády manželka Zelenského Olena varovala, že Ukrajinci jsou „ve smrtelném nebezpečí“, a dodala, že jestli podpora Ukrajiny svět unaví, Ukrajinci zahynou.

I když má americká finanční pomoc pro Kyjev zásadní význam, řada bezprostředních problémů má možná kořeny na Ukrajině. V roztříštěné ukrajinské politice se objevují náznaky, že končí politické příměří, které trvá od zahájení ruské invaze.

První úder zasadil starosta Kyjeva Vitalij Kličko. Když Zelenskyj odložil březnové volby, Kličko ho v rozhovoru pro jeden švýcarský server obvinil, že se chová jako diktátor a „aktivně směřuje k autoritářství“.

Kličkova poznámka je znepokojivá i kvůli zvěstem o roztržce mezi prezidentem a vrchním velitelem armády Valerijem Zalužným, který se podle průzkumů těší mnohem větší oblibě než Zelenskyj.

Co když vyhraje Trump?

Znamená to všechno, že jsou prezidentovy dny sečteny? ptají se londýnské Timesy. Známý ukrajinský novinář Vitalij Portnikov si to nemyslí. „Průzkumy v době války nic neznamenají a volby teď nebudou,“ prohlásil.

Někteří Ukrajinci vidí za všemi těmito spekulacemi Moskvu. „Rusové investují miliardy do informační války,“ upozorňuje bývalý náměstek ministra obrany Leonid Poljakov, dnes ředitel Národního institutu bezpečnostních studií při Úřadu prezidenta.

Podpořil bych zrušení jednomyslnosti v Unii. Orbán dává najevo, že je to naléhavé, řekl ministr Dvořák

 Právě v době těchto fám a politických podrazů zasadili Kyjevu ránu republikáni v americkém Kongresu. Za to, že prezident Biden nepřijal dostatečná opatření proti ilegální imigraci, se mu pomstili tím, že neschválili zákon o financování, který zahrnoval i pomoc Ukrajině.

Podle Johna Boltona, bývalého bezpečnostního poradce prezidenta Donalda Trumpa, však Kongres tuto pomoc jistě schválí, ale ne do Vánoc.

Jestli však prezidentské volby vyhraje Trump, nastane vážný problém, protože zřejmě půjde na ruku Putinovi, a ten tak „dostane, co chce“, varuje Bolton. Zároveň se obává, že by se Trump mohl pokusit stáhnout Spojené státy ze Severoatlantické aliance.

Zablokování peněz Ukrajině se náramně líbilo Kremlu, jehož mluvčí Dmitrij Peskov vyjádřil naději, že Kongres bude i nadále „mařit snahu házet peníze amerických občanů do pece ukrajinské války“.

Putin se v tentýž den vrátil na mezinárodní scénu, když navštívil Spojené arabské emiráty a Saúdskou Arábii. Jinde než na Západě ho za vyvrhele nepovažují.

Pesimistický Zelenskyj

Tato vítězoslavná reakce kontrastuje se stále pesimističtějším tónem Zelenského. Koncem minulého měsíce při návštěvě Mykolajivské univerzity na jihovýchodě Ukrajiny řekl studentům, že bude obtížné znovu si získat obyvatele převážně ruskojazyčného Donbasu.

Druhý den v rozhovoru pro agenturu AP připustil, že ukrajinská protiofenziva „nedosáhla kýžených výsledků“. Na otázku, jak dlouho ještě válku povede, odpověděl, že dokud k ní bude mít motivaci společnost, armáda, ukrajinský lid i on sám.

Po napadení Ukrajiny jsme počítali, že čínská invaze přijde do několika týdnů, popisuje tchajwanský voják

 Tyto výroky mají hodně daleko k jeho churchillovskému projevu v britské Dolní sněmovně loni v březnu, jen několik týdnů po ruské invazi, v němž přísahal, že Ukrajina se nikdy nevzdá. Změna tónu Zelenského však může souviset s tím, že už nedokáže přehlížet realitu na bojišti.

„Lidé si mysleli, že běžíme sprint, jenže Rusové běží maraton,“ říká bývalý ředitel ukrajinské energetické společnosti Naftogaz Andrij Koboljev. To podle něj „vzbudilo nerealistická očekávání vývoje války. Teď lidé hledají obětní beránky a nepanuje jednota.“

Podle Koboljova by to však byl „obrovský skok“, kdyby Ukrajina začala s Ruskem vyjednávat.

Kdyby to Zelenskyj udělal, ať už z vlastního rozhodnutí, nebo pod tlakem Západu například výměnou za členství v Evropské unii nebo částečné členství v NATO, není žádná záruka, že by Putin omezil své požadavky jen na území, které Rusko ovládá, což je 17 procent Ukrajiny.

„Moskva si bude klást nepřijatelné podmínky,“ soudí Koboljev podle britského deníku The Times.

X X X

PORADKYNĚ  TRUMPA  HILLOVÁ: MNOHIO  ČLENŮ  KONGRESU

NECHCE  VÍTĚZSTVÍ  BIDENA

Jestli Ukrajina prohraje? Všichni si půjdeme po krku, varuje před bouří exporadkyně Trumpa

Budoucí vývoj války na Ukrajině je plně v režii Spojených států. Neexistuje přitom scénář, při kterém by Rusko vyhrálo a svět by byl lepším místem. V obsáhlém rozhovoru pro Politico to řekla respektovaná americká poradkyně Fiona Hillová, která v minulosti radila i exprezidentovi Donaldu Trumpovi.

Americká pomoc Ukrajině se zasekla. Po zhruba roce a půl zdánlivě bezproblémové spolupráce už v Kongresu přestávají chtít schvalovat další miliardy pro Kyjev. Proč? Podle americké expertky na Rusko a Evropu, která radila i Trumpovi, za to mohou především blížící se prezidentské volby v USA. Současná změna narativu v USA je podle Fiony Hillové kritickou chybou.

„Problémem je, že mnoho členů Kongresu nechce, aby prezident Biden zvítězil na jakékoli frontě. Lidé dnes nejsou schopni oddělit Bidenovo vítězství od skutečného umožnění vítězství Ukrajiny. Přemýšlejí méně o národní bezpečnosti USA, evropské bezpečnosti, mezinárodní bezpečnosti a zahraniční politice a mnohem více o tom, jak Bidena ponížit,“ popsala Hillová hlavní problém pro list Politico.

 Rozhazování amerických peněz?

Republikáni si podle ní chtějí před listopadovými volbami nahnat body a záměrně zlehčují dopady války na Ukrajině na USA. Ani v případě schvalovaných peněz pro Kyjev to dle Hillové není tak, že by je Spojené státy vyhazovaly z okna.

 „My je ve skutečnosti utrácíme u nás. To je ta ironie. Protože pokaždé, když pošlete zbraň Ukrajině, je to americká zbraň. Nekupujete ji od někoho jiného, je to jen část našeho obranného rozpočtu. Výrobci obranné techniky navíc vytvářejí obrovské množství pracovních míst v celých Spojených státech. Lidé v Kongresu tohle všechno vědí, jen zkrátka hrají svoji hru,“ řekla respektovaná poradkyně.

Hillová se domnívá, že přístup republikánů a dalších odpůrců americké pomoci není příliš prozíravý. Možná může přinést v krátkodobém horizontu politické body na domácí půdě, v dlouhodobějším horizontu ale způsobí jen problémy.

„Ukrajina se stala bojištěm pro Ameriku a její vlastní budoucnost. Pro Putina je válka na Ukrajině střetem se Spojenými státy, snahou odstranit USA ze světového kolbiště,“ uvedla Hillová.

 Expertka se domnívá, že osud Ukrajiny mají USA plně v rukou. V současnosti je válka v patové situaci, pokud ale Američané v pomoci poleví, může se prý situace brzy začít lámat. A jestli Ukrajina prohraje, způsobí to podle Hillové totální chaos.

Když Kyjev padne

„Půjdeme si navzájem po krku. V žádném případě to nedopadne dobře. Lidé, kteří si mysleli, že je to jednodušší varianta, budou hodně frustrovaní, když půjdeme z krize do krize. Bude tu také ostuda, upřímně řečeno, a hanba, že jsme Ukrajince zklamali. Myslím, že by to vyvolalo bouři obviňování. A také to dodá odvahu mnoha dalším aktérům, aby podnikli vlastní kroky,“ zmínila Hillová.

Americká poradkyně se domnívá, že prohra Ukrajiny spojená s výhrou Donalda Trumpa v příštích prezidentských volbách by způsobila ústup USA z pozice světového lídra. Hřebínek by údajně naopak narostl Číně, KLDR nebo Íránu a pochopitelně také Rusku.

„Rozhodnutí je na nás, jen a pouze na nás. Ukrajina by neměla být stranickou záležitostí. Jen doufám, že lidé budou schopni sáhnout si do svědomí a uvědomit si, v jakém okamžiku se nacházejí,“ uzavřela Hillová, podle které začne Ukrajina bez včasné pomoci brzy prohrávat.

X X X

 BOXER  KLIČKO  ŽÁDÁ   Z  ANGLIE  STARÁ  AUTA  PRO  UKRAJINU

Dejte nám auta určená k likvidaci, žádal Kličko Londýn. Starosta odmítl, argumentoval ekologií

Starosta Londýna Sadiq Khan odmítl prosbu svého kyjevského kolegy Vitalije Klička o zaslání aut určených k sešrotování. Někdejší ukrajinský boxer argumentoval, že by vozy nesplňující přísné ekologické požadavky mohly posloužit v rámci obrany proti ruské agresi. Podle Khana by ale něco takového nesplňovalo cíl programu – ekonomický, sociální a environmentální přínos Londýňanům, informoval britský web Telegraph. Za svůj postoj si politik vysloužil kritiku.

V britské metropoli platí program ULEZ, který má za cíl extrémní snížení emisí. V praxi funguje tak, že každý majitel, který se dobrovolně rozhodne, že nechá sešrotovat své auto nesplňující ekologické požadavky, může obdržet odměnu ve výši 2 000 liber (přes 57 tisíc korun). V opačném případě musí zaplatit každý den poplatek v přepočtu okolo 350 korun.

 Kličko měl v plánu vozidla určená k likvidaci využít. Jedná se totiž převážně o pick-upy a vozy s pohonem na všechna čtyři kola. Khanovi proto adresoval žádost, ve které starostovi Londýna vysvětloval, že by tato auta byla na Ukrajině velmi platná, například při převozu materiálu nebo i záchraně životů. Pochopení se ale nedočkal.

 Khan v dopise, jehož znění má Telegraph k dispozici, Kličkův návrh odmítl kvůli nesplnění „právního rámce“. Ten totiž vyžaduje, aby byl program ULEZ pro obyvatele Londýna přínosem z „ekonomického, sociálního a ekologického hlediska“.

 Za toto stanovisko si Khan vysloužil ostrou kritiku. Konzervativní kandidátka na starostku Londýna Susan Hallová si myslí, že by měli rozhodovat majitelé, zda své auto nechají sešrotovat, nebo ho raději pošlou na Ukrajinu. Richard Lofthouse, představitel dobrovolnické organizace, která na Ukrajinu dodává vozidla, zase poukazuje na Khanův nedostatek politické odvahy.

„Nemyslím si, že je něco špatného nebo nevýhodného pro Londýňany, když projeví solidaritu s jiným svobodným státem, který čelí tyranii, místo toho, aby plnili kapsy hamižným majitelům vrakovišť, kteří dostávají k likvidaci tisíce aut ve výborném stavu v důsledku dotací na program šrotování,“ uvedl podle webu Kyiv Post.

Jiný postoj vůči Ukrajině zaujala například Litva. Ta letos v únoru přijala zákon, podle kterého může na Ukrajinu dodávat auta zabavená řidičům pod vlivem alkoholu, připomíná web Ukrajinska pravda.

X X X

POITÍŽE  BIDENA

Bidenovi mají potíže

Syn amerického prezidenta Hunter je v konfliktu se Sněmovnou reprezentantů, jako by nestačilo, že ta zahájila proti tátovi vyšetřování pro ústavní žalobu a ke všemu mu ještě nedala peníze na Ukrajinu. Bidenův soupeř, bývalý prezident Trump, zvyšuje preference.

Všechno proběhlo jako vždycky, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj byl přijat v Bílém domě, ale ta fotka bude asi to nejcennější, co si odvezl. Ještě víc je z výsledku zklamán jeho hostitel, americký prezident Joe Biden, který sliboval, že Ukrajina dostane, co bude potřeba. Kongres však Bidenovi žádné nové peníze nedal. To je opravdová mrzutost, protože slavné ukrajinské vítězství mělo být jedním z hlavních argumentů pro obnovu Bidenova mandátu v listopadových volbách 2024.

Mezi Republikány převažuje názor, že Ukrajina toho už dostala dost a že o národní bezpečnost jde víc doma, na jižní hranici, kudy přichází několik milionů nelegálních migrantů ročně. Požadují obnovení výstavby hraniční zdi, zvýšení počtu pohraničních agentů, větší využití technologie a obnovu namátkových kontrol v pohraničním území. Místopředseda republikánské menšiny v Senátu Shelley Moore Capito ze Západní Virginie požaduje doplnit silnější ochranu hranic přímo do zákona o národní bezpečnosti. Vidí jasnou logiku: „Nemůžeme dosáhnout národní bezpečnosti jako celku bez zabezpečení vlastních hranic.“

Vůdce senátní demokratické většiny Chuck Schumer ze státu New York připustil, že by byl ochoten v zájmu pomoci Ukrajině zvážit dodatek o národní bezpečnosti, ale republikáni by museli trochu slevit.

Jenže tady tahá demokratická většina za kratší slámku, protože na prosazení jednání o vlastním návrhu potřebuje hned deset hlasů navíc proti současnému stavu, a ty nedá dohromady. Republikáni si mohou diktovat. Avšak když své drsné požadavky prosadí a prezident Biden na to kývne, může zase zapomenout na podporu progresívního křídla své strany, které ho před čtyřmi lety svou mobilizační akceschopností mezi voliči dostalo k moci.

Prezident Biden má s Ukrajinou smůlu. Ještě předtím, než se stal prezidentem, byl za Obamy viceprezidentem se zvláštním pověřením právě pro tuto zemi. A teď se točí všechno kolem toho, že Bidenův syn Hunter dokázal tohoto otcova postavení královsky využít. Prodejem „rodinné značky“, kdy byl jenom pro své jméno a schopnost zavolat na správné číslo do Washingtonu, jmenován do správní rady největší ukrajinské plynařské společnosti Burisma a dalších podniků, vydělal pro sebe i další členy rodiny možná desítky milionů dolarů.

Demokraté tvrdí, že je to nesmysl a nemá cenu s tím ztrácet čas. President Biden rozhodně prohlašuje, že nebyl účasten žádného podnikání svého syna. Jenže existují svědectví a dokumenty, která tato tvrzení zpochybňují. Třešničku na dortu představuje Bidenova návštěva Kyjevě roku 2015, kdy ukrajinského generálního prokurátora, který vyšetřoval korupci ve společnosti Bursma, nechal odvolat pro neschopnost a korupční jednání, zatímco krátce předtím byl stejný prokurátor pochválen americkým ministerstvem zahraničních věcí pro schopnost a rozhodné antikorupční jednání.

Pro Republikány je to hlavní volební téma. Tři sněmovní výbory (s převahou Republikánů) vedly už pár měsíců předběžné vyšetřování pro případnou ústavní žalobu. Nyní mají tolik dokumentace, že to předseda republikánské většiny Mike Johnson mohl předložit celé sněmovně a ta toto vyšetřování podpořila svým usnesením.

Zhruba ve stejné době, kdy se o tom rozhodlo, byl prezidentův syn Hunter Biden předvolán k prvnímu výslechu na uzavřené zasedání jednoho ze sněmovních výborů. Hra tedy končí, ale Hunter dal přednost show. Dorazil na schody Kongresu, zvolal do desítek mikrofonů: „Tady mě máte!“, ale pak řekl, je ochoten vypovídat jen veřejně, otočil se a zase šel.

Tady to chce trochu procesního vysvětlení. Parlamentním prostředím je dáno, že výslechu se účastní obě politické strany. Při veřejném výslechu se poslanci obou stran střídají a každý dostane na své otázky pět minut. Je to spíše příležitost před kamerami a pro stranickou výměnu názorů a nálepek než pro zjišťování skutečnosti. Zato při uzavřeném výslechu dostává každá strana hodinu soustředěných dotazů, kterými obyčejně pověří specializovaného právníka. Zápis z jednání se později zveřejní. Smyslem uzavřeného zasedání je tedy získat nové informace, ne politické body účastníků.

Samotné vyšetřování není ještě ústavní žalobou, ale může to tak dopadnout. I kdyby však na ústavní žalobu došlo, prezident Joe Biden by nebyl odvolán, protože zatímco vyšetřování má v rukou sněmovna s republikánskou většinou, v další fázi v Senátu, který by fungoval jako nejvyšší soud, mají převahu Demokraté, a v tomto případě by jim jejich těsná většina stačila.

Jenže je tu ještě americký lid, o kterém se tak hezky mluví v ústavě. Vlastně on sám tu ústavu nabízí úvodními slovy „My, lid …“ (We the People…). A tento lid si teď bude znovu sám volit svého prezidenta. Jakou má za těchto okolností Joe Biden šanci? Už teď je na tom s preferencemi dost bídně a impíčování je poslední věcí, která mu pomůže.

Jsou-li současné volební průzkumy nějakým vodítkem, pak Biden s Trumpem krutě prohraje. Proto se mezi Demokraty množí úvahy, jak toho dosáhnout, aby stařík už do dalšího období nešel. Kdo by mu to dokázal vysvětlit? Máme pro to získat manželku Jill, se kterou má tak vřelý vztah?

Čísla jsou to strašná. Podívejme se, jak to vypadá ve státech, kde se může rozhodnout. Arizona: Trump 46, Biden 42. Georgia: T 49, B 43. Michigan: T 46, B 42. Nevada: T 47, B 44. Severní Karolina: T 49, B 40. Pensylvánie: T 46, B 44.

Stratégové tvrdí, že Biden celou dobu lstivě usiloval o to, aby jeho protivníkem byl právě Trump, protože toho snadno porazí. Ví bůh, kdo mu to poradil…

Skutečný rachot vypukne už za měsíc, kdy jsou první republikánské primárky. Konají se 15. ledna ve státě Iowa a protože Demokraté ucukli a chystají v úvodu jiné pořadí států, je to příležitost pro izolovaný Trumpův triumf, po kterém už může být v Republikánské straně vymalováno. Teď má bývalý prezident Donald Trump v průzkumech v Iowě náskok před druhým DeSantisem, guvernérem státu Florida, neskutečných 30 bodů (T 50, DS 19,3). Celoamerické skóre je ještě drsnější, tam má Trump 61 procent republikánských preferencí, zatímco DeSantis jen 12,4 procenta. Do tohohle jít je jako strčit nohu od parní válec.

Ledaže by se Trumpa podařilo ještě předtím zavřít, a že se pro to hodně dělá! Kdo by pak nastoupil do voleb? A proti komu?

Nedávno si ve Wall Street Journal dělali legraci z dvou Bidenových tvrzení, která nevyznívají tak, jak by si on sám představoval. První: Trump? Máme padesátku kandidátů, kteří by si s ním poradili. (Je tak slabý.) Druhé: Kdyby Trump nekandidoval, pak ani já už nemusím… (Jsme srovnatelní.)

Takže už v polovině ledna dostaneme velice silný podnět pro zásadní úvahy, kamže ten svět spěje. Ti pracovitější už mohou přemýšlet, kam se přichýlit a komu se vyhnout. Ledaže by to Bidenovic rodina ustála, Spojené státy jsou nevyzpytatelné. Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

X X X

V  AMERICE  MNOŽSTVÍ  BEZDOMOVCŮ

TAKOVÝ  STYL  ŽIVOTA   ZAVÁDÍ   FIALA  I  V  ČR

ZA  DR  HUSÁKA  BEZDOMOVCI  NEBYLI,  KAŽDÝ  PRACOVAL,

VEDLE  STÁTU  BYTY  DÁVALY  LIDEM  I  FIRMY,

NOVÉ  BUDOVALA  BYTOVÁ   DRUŽSTVA,  JZD,  STÁTNÍ  STATKY

FIALA  SE  O  NOVÉ  BYTY  VŮBEC  NESTARÁ

Rekordní počet bezdomovců v USA

V roce 2022 přesáhl počet bezdomovců v USA 650 tisíc, což je v zemi rekordní číslo. Dokládá to zpráva, kterou v pátek 15. prosince zveřejnilo americké ministerstvo pro bydlení a rozvoj měst.

Oproti roku 2021 se podle dokumentu v zemi zvýšil počet lidí žijících v přístřešcích, na ulici, ve stanech či autech o 12 %. Asi  40 % z nich jsou Afroameričané a čtvrtina jsou starší lidé.  Bezdomovectví výrazně vzrostlo také mezi Latinoameričany.

Již dříve, 4. července, New York Post uvedl, že počet bezdomovců v New Yorku se za rok zvýšil o 18 %. Na začátku roku 2023 bylo v New Yorku přibližně 4 042 bezdomovců, oproti 3 439 v roce 2022.

Podle průzkumu The Wall Street Journal zveřejněného 19. června je počet obyvatel bez domova ve Spojených státech v roce 2023 o 9 % vyšší než v loňském roce.

Prudký nárůst bezdomovectví je přičítán růstu nájemného za bydlení.  „Prostě nemáme dostatek domů, které by si lidé mohli dovolit,“ – cituje slova předsedy americké meziagenturní rady pro bezdomovectví Jeff Olivet.

Dodejme, že v listopadu před setkáním Joea Bidena a Si Ťin-pchinga v San Franciscu americké úřady vytlačily bezdomovce z oblastí, kterými čínský prezident Si projížděl.

Protože Washington situaci očividně nezvládá, stojí za úvahu mezinárodní tlak na řešení situace techto Američanů a případně organizace humanitární pomoci, server vasevec.cz

X X X

EKONOM  BUREŠ:  TRH  POTRAVIN  SLEDOVAT  ANTIMONOPOLNÍ  ÚŘAD

Antimonopolní úřad by měl na potravinovém trhu hrát daleko aktivnější roli, myslí si ekonom Bureš

Tento týden pokračovaly debaty nad cenami českých potravin, které obchodníci plánují od ledna zdražit kvůli vyšším nákladům. Nepomohlo ani snížení DPH. Situaci by ale mohl změnit Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. „Ovoce to možná nepřinese hned, ale pokud budeme aktivněji pracovat na kultivaci soutěžního prostředí, tak je to dobrá zpráva,“ domnívá se hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš, host pořadu Řečí peněz na Českém rozhlase Plus.

 Část expertů argumentuje, že Česko je jako desetimilionový trh příliš malé, a tak se tu drží příliš slabá konkurence (ilustrační foto) | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Antimonopolní úřad připraví do půlky ledna návrh změn zákona, které by mu umožnily lépe reagovat na některé situace na trhu, jež mohou působit podezřele.

Přestože nejsou ani úřad a ani ministerstvo zemědělství, které legislativní změny iniciovalo, cenotvůrci, mají ambici ceny sledovat a možná je i nepřímo ovlivňovat.

Může za vysoké ceny potravin v Česku malá konkurence a utvořený oligopol? V pořadu Řečí peněz odpovídá hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš

„V posledních čtyřech letech není tak zásadně velký rozdíl mezi tím, co se stalo v Německu a co se stalo v Čechách. Jsou tady samozřejmě potraviny, kterým ceny oproti Německu výrazně stouply, ale jsou tu i potraviny, které narostly naopak méně. V průměru jsme tam, kde jsme byli před rokem 2019,“ interpretuje ekonom data Eurostatu.

X Oligopol?

Problém ale spočívá v rozdílu cen, který byl znatelný v době před pandemií a do současnosti se beze změny přenesl.

Část expertů argumentuje, že Česko je jako desetimilionový trh příliš malé, a tak se tu drží příliš slabá konkurence. Máme zde totiž několik vlastníků, kteří podstatnou část trhu přes své prodejny ovládají.

Politici vedou třídní boj proti obchodním řetězcům, tvrdí Prouza. ‚Lidé nejsou hloupí,‘ oponuje Výborný

 „O určitém oligopolu se v Česku určitě mluvit dá, když se třeba podíváme na výrobce i na maloobchodní řetězce,“ zmiňuje Bureš. Dodává ale, že ekonomům chybí veřejně dostupná data, která by souvislost mezi konkurencí a výší cen dokázala jednoznačně potvrdit.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže proto uvažuje, že nebude povolovat vysoké marže. „Je to cesta,“ reaguje expert a dodává: „Je tu prostor, aby Úřad pro ochranu hospodářské soutěže hrál daleko aktivnější roli.“

„Ovoce to možná nepřinese hned, ale pokud začneme u poctivého sběru dat a budeme systematicky a aktivněji pracovat na kultivaci soutěžního prostředí, tak je to určitě pro českého spotřebitele dobrá zpráva,“ uzavírá Bureš.

X X X

EKONOMKA   MATESOVÁ:  ZA  VYSOKÉ  CENY  ZODPOVĚDNÝ  FIALA

FIALA  SI  NEVZAL   RADY  Z  POLSKA,  MÍSTO  UKRAJINY  JET  DO  POLSKA

Za zvyšování cen může stát, antimonopolní úřad odmítá chápat účel své existence, říká ekonomka

Vždy k prvnímu lednu se zvýší ceny potravin okolo dvou procent. Tentokrát ale prodejci mluví o vyšší částce, a to přestože se sníží výše DPH. Ekonomka Jana Matesová v rozhovoru pro iROZHLAS.cz říká, že v této situaci selhal stát. A to podle ní ne teď, ale už před třiceti lety, kdy nevybudoval ochranu trhu před zneužitím síly.

X  Potraviny od ledna zdraží, přestože budou v levnější daňové sazbě, proč?

Vždycky k prvnímu lednu přecení prodejci potravin své výrobky a obvykle si k těm původním cenám něco málo přihodí, aby to bylo v průměru kolem dvou procent. V posledních letech, a tohle už bude třetí za sebou, přidávají opravdu velkou částku. Zdůvodňují to tím, že se zdražily energie.

Takhle argumentují už od ledna 2021, ale v únoru 2021 zdražili znovu, zhruba o deset procent, a to stále ještě bylo před ruským vpádem na Ukrajinu. V loňském roce argumentovali tím, že se zdražují ceny zemědělských komodit, ale ty už v té době mnoho měsíců klesaly.

Takže k prvnímu lednu dochází k přeceňování každý rok, a pokud na trhu není dostatečná konkurence, nejsou výrobci  tlačeni k tomu, aby drželi ceny v nějaké rozumné míře. Ta tři procenta snížení daně přidané hodnoty na většinu potravin, nikoli na nealkoholické nápoje, kde se naopak zvýší, jsou malá částka.

Výrobci se obhajují, že kvůli zvýšení cen odečetli tři procenta. Nicméně jsme viděli v letošním i minulém roce, že jim vzrostly zisky.

X Dá se říct, kdo v téhle situaci selhal?

Tak jednoznačně selhal stát. A to ne teď, ale v posledních třiceti letech, kdy nevybudoval ochranu trhu před zneužitím tržní síly.

I v těch nejmenších státech, kde se na zajištění bezpečnosti vybírají peníze prostřednictvím daní a kde chtějí, aby fungovala tržní ekonomika, je povinnost státu opravdu zajistit, aby tržní mechanismus fungoval.

Jsou některé oblasti, kde tržní mechanismus vůbec fungovat nemůže, například energetika, ale těch je málo. Ve většině fungovat může, ale bohužel nastanou případy, že nefunguje.

U nás nefunguje ani v odvětví, které se v pokročilých studiích mikroekonomie udává za křišťálově čistý případ, kde má fungovat tržní mechanismus dokonale, a to je výroba pečiva.

Čili selhal stát, ale selhal už od devadesátých let. Tuhle kompetenci hlídat, aby nevznikly defekty v konkurenci, nebudoval. Dnes už je jedno, proč se to tak stalo. Horší je, že antimonopolní úřad odmítá svůj účel existence chápat i teď. Ale není jediný, takových je po světě víc.

Utápí se v právním technicistním úřadování, ale není to oprávněné pitvání. Je to skutečně o tom, aby nedošlo vůbec k tomu, že někdo zneužije tržní síly proti konkurentům nebo proti zákazníkům.

X Překvapení vlády je kuriózní, diví se ekonom. Je snížení DPH na potraviny k ničemu?

 Je úplně jedno, jestli na tom trhu má podíl patnáct procent nebo jedno procento. V případě, kdy všichni ostatní konkurenti mají 0,001 procenta, tak i ten jednoprocentní má tržní sílu. Takhle nelze hlídat udržení konkurence na trhu a v tomhle jednoznačně selhal stát.

Ale podotýkám, že to není jen otázka momentální vlády. Tento týden jsem poprvé slyšela, že se vláda v této otázce chystá něco dělat. A lobbistické skupiny, ty svazy prodejců a výrobců, se hned do vlády pustily. Ale já kvituji, že konečně vláda, byť ne antimonopolní úřad, chce dělat to, co měla dělat vždycky.

X Můžete říct, který řetězec si nejvíce k cenám přirazil?

Ne, to nelze říci. To bychom museli mít funkční antimonopolní úřad, který nemáme. A základním vstupem pro antimonopolní práci udržování konkurence na trhu je systematický sběr dat – každý den nebo každý týden – o konkrétních výrobcích, kterých se potenciální porušení konkurence může týkat.

Museli bychom sestavovat dlouhé statistické řady jednotlivých výrobců, což jsou tisíce dat. Každopádně to v dnešní době není žádný problém. Každé plánování produkce ve velkém podniku je založeno na sběru milionu dat. A stát tohle měl dělat už dávno.

Lobbisté se nám teď snaží říct, že se stát inspiruje v Řecku. Chtějí nějakým způsobem diskreditovat tuto aktivitu.

Nevím, jestli se stát inspiruje v Řecku nebo jinde, ale vidím jasně, že se konečně inspiruje u těch ekonomů, kteří dostudovali aspoň vyšší mikroekonomii. Tam se probírá komplikovaná oblast teorie struktury trhu a ochrana konkurence. Sběr takových dat je úplně základní podklad pro udržování konkurence na trhu.

Je možné, že se náš stát inspiroval v Rakousku. Rakouská vláda s touhle myšlenkou přišla před několika lety. A našel se jeden informatik, který databázi sběru srovnávacích dat naprogramoval. Dokonce ten program dal i veřejně k dispozici, aby si ho mohly sestrojit i ostatní země.

Lidé, kteří chodí nakupovat, mu sami dobrovolně dodávají informace o tom, kolik potraviny stojí a v jakém obchodě. My v České republice máme takovou databázi pro sledování cen pohonných hmot a je velmi dobře zavedená, lidé ji běžně využívají a funguje.

Čili dobrovolnickou prací veřejnosti vznikla databáze v Rakousku. Vláda oznámila, že udělá takovou databázi i u nás, možná se také najde nějaký soukromník, který ji mezitím vybuduje. Bude to dobře a je potřeba, aby existovala.

X Co by databáze ukázala?

Z dat, když jich je mnoho a analyzují se, jde vyčíst, jestli je někde spolupráce při tvorbě toho, čemu se u nás lidově říká cenové kartely. To znamená, jestli někde vzniká koluze (tajné jednání o cenové politice trhu – pozn. red.), což je protizákonné.

Dnes je dobře, že máme internet, a ve chvíli, kdy budou tato data dostupná všem, tak všichni matematičtí statistikové, ekonometrové, ekonomičtí analytici a studenti doktorských studií je mohou analyzovat.

Potom se opravdu ukáže, jestli se na trhu provádějí nějaké nepravosti. A to samozřejmě prodejce a výrobce povede k tomu, aby byli opatrnější v nasazování ceny.

Argument lobbistů je takový, že je nesmyslné něco takového budovat, protože to bude stát miliony. V Rakousku to evidentně miliony nestálo, autor toho programu řekl, že ho to stálo jen několik hodin. A lidé ta data doplňují dobrovolně.

Není to očividně otázka velkých nákladů. Je důležité, aby ta databáze byla veřejná, aby ji skutečně mohli analyzovat všichni a aby se o tom mohly psát doktorské práce. Zkrátka aby to zkoumali ekonomičtí analytici.

X Jakou úlohu v tom má hrát stát?

Ten by se tomu pak dokonce ani nemusel věnovat. Lidé se budou moct podívat, kde konkrétní výrobky nakoupí nejlevněji, a jít tam, což zatlačí na pomalejší růst cen.

Od lobbistů jsme slyšeli, že takových databází u nás existuje spousta – to sice ano, ale ne u potravin. Jestli taková nějaká je a je neveřejná a mají ji pro sebe jenom jednotliví prodejci, tak by to mělo vyvolat impulz, aby to začal antimonopolní úřad řešit.

Jestliže si mezi sebou sestavují takovouto databázi, do které vidí jen oni sami, tak tím si právě vytváří tu koluzi, ten cenový kartel, ve kterém si slaďují ceny. Já se ale domnívám, že to nedělají. Takové věci by samozřejmě byly i odhalitelné.

Veřejné srovnávače existují, máme jich spoustu, ale existují jen pro zboží z e-shopu a zkrátka loví ceny z internetového prostoru. Pak máme srovnávače akčních cen, těch je taky několik a jsou hojně využívané. Ale to jsou jenom ceny vyzobané z akčních letáků, tudíž to také není statistika, o které tu mluvíme.

Pak máme srovnávače cen, kde jde o platformu tržiště – jednoduše jako by to byla tržnice, kde si jednotliví prodejci pronajímají stánky a mohou tam obchodovat – tak takhle to funguje i na online tržištích. Jednotliví prodejci si zaplatí a přes online platformu mohou potom prodávat své výrobky.

Online platforma samozřejmě zná ceny, za které se produkty prodávají a může je sestavovat do srovnávačů. Což také není pro čerstvé potraviny. Týká se to jen pár trvanlivých potravin v e-shopech.

My potřebujeme takový srovnávač, kde by každý den prodejci a výrobci dodávali informace o cenách vybraných výrobků. A stát má navíc pravomoc po nich to zásobování dat vyžadovat.

Takže není pravda, že něco takového máme. Není pravda, že to musí stát mnoho peněz. Zřejmě by to šlo skutečně zařídit i občanskou aktivitou lidí, možná se to stane ještě dřív, než to zřídí stát. Ale je to určitě dobře.

X Proč by bylo protizákonné mít takový srovnávač mezi obchody, zatímco když to bude úplně veřejné, tak to protizákonné nebude?

Existence databáze veřejně dostupných cen pro výrobce navzájem je základní předpoklad dobré konkurence z ekonomické teorie. K cenám musí mít přístup jak zákazníci, tak konkurenti.

My to dnes umíme udělat v době velkých počítačových možností a datových souborů. To je podmínka pro dobrou konkurenci. A v okamžiku, kdy databáze budou veřejné, a kdokoliv, kdo bude chtít, je bude moct analyzovat, tak to zabrání tomu, aby trhem manipulovali samotní prodejci.

X Češi z pohraničí jezdí nakupovat do Polska nebo například do Německa. Jak je možné, že je tam levněji?

Jednak mají nižší DPH na potraviny, Poláci dokonce nulovou, takže to samozřejmě dělá rozdíl. Momentálně ve srovnání Polska a Česka je rozdíl deset procent jenom na té dani. Ale to není to nejpodstatnější. Zarážející je, že ceny potravin u nás rostly rychleji.

Před několika měsíci se ten trend zvrátil, ale do té doby rostly ceny opravdu rychleji u nás. Měli jsme výrazně nižší cenovou hladinu potravin ještě v roce 2021 než v ostatních zemích na západ a na jih od nás. Ale v minulých dvou letech jsme ji začali velmi dohánět.

To není otázka výše DPH, ta se do toho trendu nepromítá. Ta způsobí jen jednorázový skok. Graf vývoje cen se vyvíjí, ale jeho směr a rychlost růstu tím nebyly nijak ovlivněny.

U nás je zarážející to, že ceny potravin rostly rychleji než v těch okolních zemích a to musíme skutečně dát za vinu špatné kontrole konkurence na trhu. Základní dvě zdůvodnění jsou taková, že jsme malý trh a byli jsme příliš závislí na ruském plynu.

Upozorním ale, že ceny u nás rostly výrazně rychleji než v Lotyšsku, Estonsku a Litvě, což jsou nepochybně země malé a byly zcela navázané a mnohem závislejší na ruském trhu než Česká republika. Čili tyhle argumenty neobstojí, není to zdůvodnění, jen pokus o alibi.

Když to shrnu, ta cenová hladina je u nás vyšší, protože máme vyšší DPH na potraviny – máme ji vyšší než Polsko a řada dalších zemí na Západě. Ten zbytek je potřeba dát za vinu nižší konkurenci na našem trhu, která není opodstatněná ani velikostí trhu, ani historickým vývojem.

X Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) mluvil o zklamání z plánovaného růstu cen. Opravdu nemá nástroje, jak na řetězce zatlačit? A můžou na tuto situaci nějak reagovat spotřebitelé?

Spotřebitelé reagují. V posledních dvou letech změnili výrazně nákupní chování – zejména v posledním roce a půl. Od loňského léta nakupuje většina jen to, co potřebuje a ve slevách. Prodané potravinářské zboží, které je ve slevách, se zvýšilo na dvě třetiny. Tímto chováním bezpochyby zbrzdili spotřebitelé růst cen potravin.

Vláda teoreticky může stanovovat ceny, má na to i zákon, ale jeho uplatnění by u nás způsobilo opravdu velké potíže na trhu. To je ekonomicky velký nesmysl. Ten zákon je určený do doby války, kdy by se na našem území bojovalo anebo bychom byli obklíčení a země by nemohla být dostatečně zásobovaná. A v téhle situaci naštěstí nejsme.

Stát určitě nemůže určovat maximální marže nebo maximální ceny u širokého spektra výrobků. Ale má nástroje v podobě antimonopolního úřadu, kdyby fungoval. A když tedy nefunguje v těch základních funkcích, tak nynější iniciativa pana ministra je v pořádku.

A jak jsem řekla, pokud se toho ujme někdo v soukromém sektoru a udělá takovou databázi jako pro pohonné hmoty, tak je to jen dobře. Tereza Štolová

X X X

FIRMA  TAMEH  DLUŽÍ  LIBERTY  DVĚ  MILIARDY

JUREČKA  PROTI  PŮJČCE  STÁTU,  JAK  BUDE  LIBERU  ŘEŠIT  FIALA?

Firma Tameh je v insolvenci, Liberty jí dluží přes dvě miliardy korun. ‚Půjčka není na místě,‘ řekl Jurečka

Společnost Tameh Czech, která dodává energie huti Liberty Ostrava, na sebe podala insolvenční návrh. Uvedla, že se dostala do sekundární platební neschopnosti poté, co jí Liberty téměř před půl rokem svévolně přestala platit za dodávané produkty. V pátek to uvedla společnost Tameh. Mimořádná půjčka od státu pro společnost Liberty Ostrava není na pořadu dne, uvedl vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL)

 Tameh nemá za co nakupovat uhlí, hrozí proto, že huti za několik dnů zastaví dodávky veškerých energií. Mluvčí Tamehu Patrik Schober uvedl, že Liberty Ostrava dluží v tuto chvíli Tamehu skoro dvě miliardy korun, z toho 1,2 miliardy korun je po splatnosti.

Huť Liberty Ostrava požádala o ochranu před věřiteli. Miliardové dluhy chce řešit strategickým investorem

 V insolvenčním návrhu zveřejněném v Insolvenčním rejstříku uvedla, že má vůči věřitelům závazky po lhůtě splatnosti převyšující 255 milionů korun.

„Vzhledem k tomu, že se jedná o našeho jediného zákazníka a provoz Tamehu je specificky uzpůsobený dodávkám výlučně pro tuto huť, jsme v patové situaci. S Liberty Ostrava jsme se pokoušeli prakticky celý tento rok jednat a najít řešení, ale bez výsledku,“ uvedl Schober. Huť ale tvrdí, že Tamehu navrhla několik řešení.

Původně deklarovaná restrukturalizace, kterou Liberty ohlásila, se podle něj neprojevila v konkrétních krocích či reálné ochotě cokoliv uhradit. „Dokud nám huť nezaplatí faktury, nejsme schopni dále fungovat. Nezbyla nám tedy jiná možnost než podat dlužnický insolvenční návrh,“ uvedl Schober.

Úzce provázané

Obě společnosti jsou úzce provázané ekonomicky i technologicky. Tameh Czech je někdejší závod Energetika, který byl postaven jako součást tehdejší Nové huti, nynější Liberty. Huti dodává elektřinu, různé plyny a páry.

Liberty zase dodává Tamehu palivo v podobě vysokopecních a koksárenských plynů, bez nichž se provoz energetické společnosti neobejde.

Vysokou pec číslo 3 huť Liberty znovu zprovozní v lednu. Místo drátu se zaměří na trubky a svodidla

 Když huť vlastnila skupina ArcelorMittal, byla Energetika vyčleněna do samostatné firmy. V roce 2019 se majitelem huti stala Liberty Steel Group z koncernu GFG Alliance britského podnikatele Sanjeeva Gupty, Tameh ale zůstal majetkem společného podniku skupiny ArcelorMittal a polského holdingu Tauron.

Společnost Tameh uvedla, že smluvní závazky nedovolují, aby navzdory nesplaceným fakturám jednoduše zastavila dodávky energií a produktů ocelárně.

„Důsledkem je, že Tameh v současné době vyčerpal veškeré potenciální rezervy. Došly také zásoby uhlí, na nákup dalších surovin nejsou prostředky. Z toho důvodu nemůže Tameh pokračovat ve své činnosti. Situace přitom ohrožuje tisíce zaměstnanců obou společností,“ uvedl Schober.

Mimořádná půjčka

Stát zvolí postup podle toho, jak bude situaci řešit firma, řekl novinářům v pátek v Praze  Jurečka před svou cestou do Ostravy, kde má spolu s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) odpoledne jednat se zástupci hutě Liberty Ostrava i jejího dodavatele energií Tameh Czech.

Odbory v Liberty Ostrava chtějí řešit situaci ve firmě. Žádají schůzku s vlastníkem

 „Rozhodně tady není na místě nějaká diskuse o tom, že by stát nějak finančně sanoval situaci nějakou mimořádnou půjčkou. To si myslím, že není na pořadu dne. Dnes jsme v situaci, kdy stát už je věřitelem Liberty, poměrně významným,“ uvedl vicepremiér. Připomněl, že státní pojišťovací společnost EGAP poskytla firmě dřív garanci, která se nyní vymáhá.

Podle Jurečky situaci probírali ve čtvrtek společně se Stanjurou, ministrem průmyslu Jozefem Síkelou (STAN) a premiérem Petrem Fialou (ODS), který se na schůzku připojil online ze své cesty z Bruselu. Podle informací, které v pátek firmy členům vlády poskytnou, zváží kabinet možnosti dalšího postupu.

„Pozveme na jednání zástupce managementu obou firem, abychom jako členové vlády dostali od nich reálnou informaci, jaký postup chtějí volit, jak prakticky chce Liberty situaci řešit, jestli z jejich strany managementu a vlastníka je vůle dělat kroky k tomu, aby se zachovala výroba v Liberty v ČR,“ uvedl Jurečka. Podle něj je „obecně společný zájem“ na fungování firmy a udržení zaměstnanosti.

Jurečku zajímá hlavně to, zda a jak chce firma udržet výrobu či zda je schopna vyplácet mzdy. Vicepremiér a ministr práce zmínil, že stát v případě „krizového scénáře“ poskytne pracovníkům pomoc.

‚Jednostranné a poškozující‘

Už 29. listopadu soud vyhlásil individuální moratorium, které huti před firmou Tameh zajišťuje ochranu. O tuto ochranu požádala sama Liberty, které tak nyní běží třicetidenní lhůta na předložení plánu restrukturalizace. Liberty Ostrava má i s dceřinými společnostmi 6000 zaměstnanců, v Tamehu pracuje přes 300 lidí.

Soud vyhlásil u Liberty Ostrava individuální moratorium. Firma žádala o ochranu před věřitelem

Mluvčí huti Kateřina Zajíčková ve čtvrtek v reakci na hrozbu přerušení dodávek energií uvedla, že v souladu s moratoriem už Liberty navrhla řadu řešení včetně nabídky toho, že zatímco budou probíhat jednání, poskytne elektrárně potřebné uhlí na udržení provozu.

Jednání Tamehu Liberty označila za jednostranné a poškozující, Tameh podle ní v uplynulých měsících během energetické krize systematicky své služby předražoval a náklady na energie tak Liberty vzrostly od léta 2019 o 340 procent.

Náměstek moravskoslezského hejtmana Jakub Unucka (ODS) upozornil na to, že kotle Tamehu jsou jediným zdrojem tepla pro několik tisíc obyvatel města Vratimova, jež s hutí sousedí.

Kraj proto oslovil společnost Veolia, zda by bylo technicky možné zásobovat Vratimov z její teplárenské soustavy. Jednání mezi Vratimovem, Liberty, Tamehem a Veolií podle Unucky vyústila v dohodu, která zajistí vytápění Vratimova bez jakéhokoliv výpadku.

X X X

Ľuboš Blaha: MÚDROSŤ ZVÍŤAZÍ,  POLITIK  SLOVENSKA

Liberálne médiá sa hádžu o zem, pretože prezident Ruskej federácie Vladimír Putin vyhlásil, že Robert Fico a Viktor Orbán obhajujú štátne záujmy svojich krajín. Povedal len pravdu.

Prirovnal ich k legendárnemu francúzskemu štátnikovi Charlesovi de Gaullovi. No chápete – Putin pochválil de Gaulla! Predpokladám, že slniečka spustia petíciu za premenovanie slávneho parížskeho letiska – veď keď Putin niekoho pochváli, zákonite ho treba zakázať a nenávidíte.

V skutočnosti by EÚ potrebovala, aby sa vrátila k de Gaullovej myšlienke o Európe národov, v ktorej bude posilnená národná suverenita a Európa nebude len poslušným pudlíkom USA. Nech liberálov trafí aj šľak, ale áno, Robert Fico a Viktor Orbán sú vlastenci a chránia svoje vlastné národy. A to je zlá správa pre globalistov a militaristov, no dobrá správa pre Slovensko.

Mal som tú česť prijať u seba vedenie Slovenského zväzu protifašistických bojovníkov – Vila Longauera a Zdenka Martona. Toto sú skutoční bojovníci proti fašizmu – odmietajú neoliberálny diktát, vážia si pamiatku našich osloboditeľov zo ZSSR a odmietajú rasistickú nenávisť voči ruskému národu.

Držím SZPB palce a verím, že čo najskôr odstrihneme peniaze od rôznych sorosovských Globsecov a Via Iurisov a štát bude podporovať tých, čo pomáhajú Slovensku – SZPB, Matici Slovenskej či mierovým organizáciám.

Šialené veci sa dejú na akademickej pôde. Sfanatizovaní študenti Právnickej fakulty napísali hejt proti svojmu učiteľovi, docentovi Burdovi, ktorý si dovolil vyjadriť svoj odborný kritický názor na ÚŠP.

Pripomína mi to maoistické Červené gardy sfanatizovaných deciek, ktoré lynčovali svojich učiteľov. Čím menej rozumu, tým viac ideologickej nenávisti. A keď decká nespravia skúšku, lebo sa neučia, tak Denník N napíše, že sa im docenti a profesori mstia. Liberálna mafia už mobilizuje aj študentov proti učiteľom.

Myslia si, že porazia múdrosť. Majú smolu. Neprejdú. Slovensko musia viesť vzdelaní štátnici a nie dorastenci. No pasarán. Ľuboš Blaha, server vasevec.cz, poslanec Slovenska

X X X

I  NEJSTARŠÍ  DEMOKRACIE  SVĚTA  MŮŽE  KLOPÝTNOUT

BRITSKÁ  VLÁDA  SE  SNAŹÍ   OMEZIT  ROZHODOVÁNÍ  SOUDCŮ

Byl to právě britský ministerský předseda Winston Churchill, jehož slova v projevu proneseném na univerzitě v Curychu v roce 1946 předznamenala vznik Rady Evropy, pod jejímž patronátem byla roku 1950 podepsána Evropská úmluva o lidských právech (EÚLP).

Churchill tehdy hovořil dokonce o vytvoření „Spojených států evropských“, které by malým státům garantovaly stejnou váhu hlasu jako těm velkým a jejichž vznik by na kontinentu nastolil spravedlnost, soucit a svobodu a zabránil opakování hrůz dvou světových válek. Ironií osudu dnes britská Konzervativní strana — tedy Churchillova „domovská stáj“— hledá způsob, jak se vlivu EÚLP v domácím právu zbavit.

Řeč je konkrétně o návrhu zákona o bezpečnosti Rwandy (Rwanda Safety Bill), který se v době psaní textu úspěšně prošel druhým čtením v dolní sněmovně parlamentu Spojeného království. Zákon je nejnovějším z pokusů současného Konzervativního kabinetu o prosazení plánu spolupráce s Rwandskou republikou v oblasti azylové politiky. Ten by Britské vládě umožnil deportovat žadatele o azyl, kteří vstoupili na území Spojeného království ilegálně, do africké země, která by azylové řízení provedla. V případě úspěchu by se azylant nevrátil do Spojeného království, ale azyl by mu byl udělen rovněž ve Rwandě. Projekt má za cíl odradit imigranty, kteří momentálně do Británie připlouvají na člunech přes Lamanšský průliv s cílem získat azyl či se alespoň dostat na půdu Spojeného království.

Poté, co v roce 2022 deportacím doslova za minutu dvanáct zabránil Evropský soud pro lidská práva (ESLP) vydáním předběžného opatření, které britské vládě zamezilo vypravit první let s žadateli, když už ti čekali v letadle na runwayi, rozhodl letos v listopadu nejvyšší soud Spojeného království, že rwandský plán je nezákonný. Ačkoliv samotné deportování žadatelů o azyl do třetí země bylo shledáno nezávadným, soud nebyl přesvědčen, že konkrétně Rwanda je bezpečnou zemí, ve které by takto deportovaným lidem nehrozilo nebezpečí, že budou porušena jejich práva garantovaná EÚLP. Krom jiného se ministerstvu vnitra nepodařilo soud ubezpečit, že nehrozí riziko, že by žadatelé byli z Rwandy odesíláni zpět do zemí, z nichž uprchli, čímž by bylo porušeno jejich právo ukotvené v článku 3 EÚLP, které zaručuje „ochranu proti mučení nebo nelidskému či ponižujícímu zacházení anebo trestu“.

Ačkoliv vláda Spojeného království uzavřela v reakci na rozsudek nejvyššího soudu právně závaznou smlouvu s Rwandou, ve které se africká země zavázala zlepšit podmínky a fungování svého azylového systému, je jasné, že to se nestane ze dne na den. I nejvyšší soud vyjádřil pochybnost o tom, že by se požadované změny podařilo provést v krátkodobém horizontu. I přes ujištění, která Rwandská republika vládě Spojeného království poskytla, je tedy pravděpodobné, že pokud by se vláda znovu pokusila deportovat žadatele o azyl do Rwandy, bude jí v tom soudem opět zabráněno. Rwanda potřebuje čas na to, aby se z ní v očích spravedlnosti stala bezpečná země. Právě čas je však to jediné, co současný kabinet Rishiho Sunaka nemá. Nejpozději na konci ledna 2025 by se ve Spojeném království měly konat parlamentní volby, ve kterých průzkumy předvídají Konzervativní straně drtivou porážku. Sunak zoufale potřebuje alespoň jedno velké politické vítězství, aby odvrátil katastrofu.

Problém je, že premiér již vyčerpal všechny možnosti, které mu právo umožňovalo. Protože se ale odmítá smířit s porážkou, která by mimo jiné znamenala, že 290 miliónů liber, které již rwandský podnik ukousl z veřejných prostředků, by bylo lidově řečeno vyhozeno oknem, rozhodl se premiér právo ohnout ve svůj prospěch již zmíněným zákonem o bezpečnosti Rwandy. Ten mimo jiné ukládá každému soudu či tribunálu povinnost apriori posoudit Rwandu jako bezpečnou zemi bez ohledu na aktuální fakta. V souvislosti s tím dále zákon přikazuje soudům nepřipouštět žádosti o soudní přezkum rozhodnutí k deportaci, která by byla založena na tvrzení, že Rwanda není bezpečná země. Zákon pak dále v těchto případech explicitně vylučuje ustanovení zákonu o lidských právech (Human Rights Act 1998), které ukládá britským soudům zohledňovat judikaturu ESLP.

Jinými slovy, zákon o bezpečnosti Rwandy je cíleně napsán tak, aby se již nemohla opakovat situace, kdy nejvyšší soud prohlásí deportace do Rwandy za nezákonné s odvoláním na judikaturu ESLP a vlastní posouzení faktické bezpečnosti Rwandy. Pokud legislativa vstoupí v platnost a ve Rwandě například dojde opět ke genocidě či k politickému převratu, v očích zákona bude stále bezpečnou zemí. Nejenže je taková legislativa téměř směšná, ale z politicko-morálního hlediska odporuje principu nezávislého soudnictví, jelikož slouží jako účelový nástroj exekutivy k omezení soudcovské svobody posuzování faktů v určité věci.

Pokud však zákon schválí parlament, moc znovu ho zrušit bude mít opět jen parlament. Ve Spojeném království, kde platí právní doktrína parlamentní svrchovanosti, totiž neexistuje instrument, kterým by soud mohl zneplatnit zákon, tak jak jej známe z kontinentálního práva. Soud sice může prohlásit zákon za neslučitelný s lidskými právy, avšak to samo o sobě nebrání jeho účinnosti. V takovém případě by bylo na parlamentu, jak se s výrokem soudu vypořádá, a pokud by se parlament rozhodl nic nečinit, zákon by nadále platil v nezměněné podobě.

Je velmi pravděpodobné, že dolní sněmovnou zákon projde, a pokud ne, bude to spíše z důvodu jeho zdánlivé slabosti. Řada Konzervativních poslanců totiž zákonu vyčítá, že nejde dost daleko a přes svou drakoničnost nechává prostor pro právní napadení rozhodnutí o deportaci. Stále totiž existuje možnost posouzení bezpečnosti Rwandy pro individuálního žadatele, který se navíc v případě neúspěchu před britským soudem může obrátit na ESLP. Současná konzervativní vláda, zdá se, nechce zajít až k odstoupení od EÚLP či ke zrušení zákona o lidských právech. Přitom parlament již minulý rok posuzoval návrh zákona o listině práv (Bill of Rights Bill 2022), která by nahradila zákon o lidských právech, jenž pouze implementuje práva ukotvená v EÚLP, a do jisté míry vyvázala britské soudy ze závislosti na judikatuře ESLP. Tento návrh však pro kritiku padl ještě před druhým čtením.

Nezbývá tedy než doufat, že v parlamentu země, která již v roce 1689 dala světu první listinu práv (Bill of Rights) a která se významnou měrou zasloužila i o rozšíření myšlenky ochrany jistých nedotknutelných práv a svobod po evropském kontinentu, nakonec převáží zdravý rozum a zoufalý návrh zákona o bezpečnosti Rwandy nikdy nevstoupí v platnost, Štěpán Krejčí, anglista a momentálně pracuje také jako soudní tlumočník ve Skotsku., ceskajustice,cz

X X X

IT magnát Kovář vrátí desítky milionů za licenční poplatky zkrachovalému e-shopu Mamut

Majitel IT kolosu Unicorn Vladimír Kovář vrátí do zkrachovalého e-shopu Mamut, který je členem jeho skupiny, desítky milionů korun. Jde o peníze, které dostal v minulých letech od obchodníka s telefony a sluchátky jako licenční poplatky za využívání software a dalších služeb jeho skupiny. Kovář to uvedl v prohlášení pro média rozeslaném jeho právní zástupkyní.

Firma Mammoth zkrachovala letos na jaře poté, co z e-shopu zmizely telefony a sluchátka značky Apple a dodavatelům tak zůstaly dluhy za zhruba 5 miliard korun (ilustrační foto) | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Dřívější platby e-shopu Kovářovi byly trnem v oku hlavním věřitelům a o vydání těchto peněz také nedávno požádal Kováře sám insolvenční správce obchodníka.

Firma s oficiálním názvem Mammoth zkrachovala letos na jaře poté, co se ukázalo, že v ní zřejmě došlo k obřímu podvodu. Z e-shopu zmizely telefony a sluchátky značky Apple a jejich dodavatelům tak zůstaly dluhy za zhruba 5 miliard korun.

Největší dodavatelé a tedy i věřitelé jsou společnosti T-Mobile a J&T Leasingová společnost. Podle nich je hlavním viníkem kauzy právě Unicorn a Kovář. Manažeři Unicornu to ale odmítli s tím, že i oni byli podvedeni, a to jejich hlavním obchodním partnerem, který zajišťoval právě obchody e-shopu včetně dodávek od nynějších věřitelů, Břetislavem Janouškem.

Podle J&T i T-Mobile měl ale Kovář nad obchodem osobní zájem a díky licenčním poplatkům údajně i neoprávněný osobní prospěch. Kovář jakékoliv porušení zákona i spojování s kauzou ze své strany v prohlášení důrazně popřel. Všechny platby od e-shopu podle něj byly v pořádku.

Převaha ‚morálního rozměru‘

„V minulosti jsem od firmy Mammoth obdržel příjmy, licenční poplatky, vyplývající ze smlouvy z roku 2011, uzavřené tedy dávno před touto kauzou. Smlouva se týkala poskytování poradenství v oblasti technického a softwarového řešení pro internetový obchod Mamut.cz. Zdůrazňuji, že pokud jsem v minulosti obdržel jakékoliv prostředky od společnosti Mammoth, potom se vždy jednalo o právem obdržené částky na řádném smluvním základě,“ uvedl Kovář.

Podle něj u něj nakonec ale převážil „morální rozměr“. „Proto jsem se rozhodl z důvodu svého osobního přesvědčení a etických standardů, které už 30 let v podnikání vyznávám, část obdrženého licenčního poplatku vrátit tam, odkud jsem peníze získal, tedy na účet firmy Mammoth (který dnes plně spravuje insolvenční správce),” napsal Kovář, který patří díky IT kolosu Unicorn mezi nejbohatší podnikatele Česka.

„Z těchto důvodů vracím tu část obdrženého licenčního poplatku, který jsem obdržel ze základu tržeb dosažených společností Mammoth při obchodování se společnostmi ovládanými Břetislavem Janouškem,” dodal.

O jakou částku se jedná, ale v prohlášení neuvedl. Podle některých jeho spolupracovníků se jedná o „nižší desítky miliónů korun“. Tomu by odpovídala i informace v nedávno zveřejněném zápisu v insolvenčním rejstříku z jednání věřitelského výboru.

V něm stojí, že „insolvenční správce hodlá učinit vůči skutečnému majiteli holding dlužníka předžalobní výzvu, kterou jej insolvenční správce vyzve k vydání bezdůvodného obohacení do majetkové podstaty dlužníka přesahujícího částku 30 miliónů Kč. Insolvenční správce totiž v tomto kontextu popřel přihlášku pohledávky společnosti Babcock Center Advice s.r.o., která je postupníkem pohledávek.“

Nespecifikované platby

Právě přes společnost Babcock Kovář fakturoval služby poskytované e-shopu a v insolvenčním řízení žádal o úhradu nevyplacené odměny z letošního ledna kolem milionu korun. Právníci věřitelů ale od počátku insolvenčního řízení oprávněnost plateb Kovářovi odmítali včetně této lednové s tím, že smlouva nespecifikuje, za co vlastně přesně platby jsou.

Kovář sám výzvu správce k vrácení peněz do majetkové podstaty e-shopu také zmiňuje, ale s tím, že ho jen „popohnala“. „Tento krok činím v době, kdy jsem od insolvenčního správce obdržel výzvu k vrácení těchto peněz. Jeho výzva však byla pouze impulsem k tomu, co chci udělat již delší dobu, jak jsem ostatně dříve deklaroval,“ uvedl.

Na závěr prohlášení se Kovář od celé kauzy důrazně distancoval a poukázal na údajného hlavního viníka, a to již zmíněného bývalého spolupracovníka Unicornu Břetislava Janouška. Právě ten měl rozvoj e-shopu Mamut na starosti.

„O podvodném obchodním schématu Břetislava Janouška jsem až do vypuknutí kauzy v březnu tohoto roku neměl tušení. Předpokládám, že stejně, jako majitelé dalších poškozených firem. Tímto se osobně distancuji od celé kauzy spojené s osobou Břetislava Janouška. Zároveň mám zájem na co nejrychlejším vyšetření všech okolností, které jsou s tím spojené,” uzavřel Kovář. Více se prý k věci nebude vyjadřovat.

‚Historický podvod s elektronikou‘

Případem se zabývá už od jara Národní centrála proti organizovanému zločinu. Doposud ale nebyl nikdo obviněn, kvůli možné rozsáhlé škodě zatím obstavila nemovitý majetek jak podnikateli Janouškovi, tak i jednatelům společnosti Mammoth.

E-shop Mamut.cz spadal ve skupině Unicorn pod firmu Plus4U. Podle dřívějšího vyjádření jejího manažera Davida Kimra se e-shop stal pravděpodobně obětí „historicky největšího podvodu se spotřební elektronikou v dějinách České republiky“.

Mamut přes firmy svého obchodního partnera a spolupracovníka Unicornu Břetislava Janouška několik let pronajímal elektroniku značky Apple konečným zákazníkům. Jenže zboží na přelomu loňského a letošního roku zmizelo a s ním se z komunikace vytratil i podnikatel Janoušek. E-shop pak skončil v insolvenci.

X X X

Poštu stálo rušení poboček a stěhování miliony. Někde zase otevřou.

Potom, co Česká pošta oznámila, že uzavře stovky poboček po celé republice, začala za své rozhodnutí platit. Součástí smluv s některými pronajímateli totiž byly pokuty, pokud smlouvu vypoví předčasně, upozornila redakce iDNES.cz již dříve. Nyní získala podrobnější vyčíslení, na kolik uzavírání poboček vyšlo. Další peníze si pak vyžádalo i stěhování.

Česká pošta například zaplatila 167 581 korun za ukončení nájmu v Prostějově. Přes 681 000 korun pak doplatila za jednu z poboček v Mostě, na půl milionu vyšlo předčasné ukončení nájmu v Klimkovicích na Ostravsku.

„V některých případech jsme museli zaplatit kompenzace za předčasné ukončení nájmu. Konkrétně se jednalo o osmnáct poboček, zatím bylo vyplaceno pronajímateli 3,8 milionu korun,“ řekl pro iDNES.cz mluvčí České pošty Matyáš Vitík.

X X X

Stát pomůže firmám, lidem ne. Fialova vláda vyhradila miliardy na boj se zdražováním energií

Vláda Petra Fialy (ODS) uleví českým firmám s drahými energiemi. Podniky si rozdělí 3,5 miliardy korun, které se použijí buď z letošního rozpočtu, nebo z peněz ministerstva průmyslu a obchodu na příští rok. Spotřebitelé ale takovou výhodu mít nebudou a zaplatí v plné výši zdražení od Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Běžní občané mohou očekávat růst regulované složky ceny elektřiny o 65,7 procenta, zatímco u plynu má být vyšší o 38,8 procenta. Na celkové ceně energií by se to projevilo zdražením v průměru do 10 procent.

Ceny energií se pro většinu lidí od příštího roku zvýší. Vzroste totiž regulovaná složky elektřiny a plynu, které se na celkové ceně podílí asi ze 40 procent. Celkový nárůst tedy bude do 10 procent. Někteří lidé, kterým končí fixace, ale mohou platit i desítky procent navíc.

Podobně na tom jsou i firmy, které nyní dostanou úlevy. Týká se to především energeticky náročných společností, které by měly výrazné problémy. Vláda Petra Fialy (ODS) se proto dohodla se Svazem průmyslu a dopravy a Hospodářskou komorou o uvolnění 3,5 miliardy korun.

Peníze se mají čerpat z rozpočtu na příští rok z kapitoly ministerstva průmyslu nebo nespotřebovaných peněz z letošního rozpočtu. Konkrétně má jít o 25 tisíc odběrných míst. „Velké průmyslové podniky mají v příštím roce čelit nárůstu regulované složky cen elektřiny o zhruba 106, resp. zhruba 191 procent, v závislosti na využívané hladině napětí,“ řekl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Připomíná, že česká vláda přichází s pomocí, která je oproti Německu desetinová. „Letos v listopadu Scholzův kabinet vyhradil na pomoc od drahé elektřiny podnikům v zemi až 12 miliard eur ročně, a to minimálně pro léta 2024 a 2025. Částka 12 miliard eur odpovídá necelým 300 miliardám korun,“ dodal Kovanda.

X Vláda nevyužila příležitost pomoci občanům

Stát už dříve mohl lidem pomoci s placením části ceny elektřiny. Poplatek za obnovitelné zdroje totiž mohl být placen z výnosů emisních povolenek. Tuto cestu navrhovalo ministerstvo průmyslu od poloviny roku. „Gestorem zákona o využívání emisních povolenek je ministerstvo životního prostředí, podle nějž by tento postup byl v rozporu s pravidly EU pro využívání výnosů z emisních povolenek. Na základě toho vznikla koaliční shoda, že tento způsob financování zvolen nebude,“ řekl dříve pro CNN Prima NEWS mluvčí ministerstva Vojtěch Srnka.

 Ministerstvo pro životní prostředí ale uvedlo, že výnosy z emisních povolenek nemohly být od příštího roku takto využity. Peníze z emisních povolenek proto podle něj míří do státního rozpočtu a nelze je použít na boj proti vysokým cenám energií. Musí se totiž dokládat, jak byly nakonec využity, tedy zda splňují podmínky směrnice. Výnosy z povolenek jsou například určené pro investice do modernizace nebo snížení energetické zátěže budov.

Vláda Petra Fialy se proto většinově shodla, že peníze nebudou použity na pomoc s příspěvkem na obnovitelné zdroje energií. Ten platí spotřebitelé a také firmy v rámci celkové ceny za elektřinu. Poplatky pochází z doby solárního boomu mezi lety 2009 až 2010. Tehdejší politické reprezentace se zavázaly, že solárníkům poskytnou podporu na dalších 20 let.

X Jak budou ceny pro běžné občany vypadat?

Modelovou rodinu v malém bytě v sazbě D02d s roční spotřebou 2,2 MWh by podle nových výpočtů mělo čekat měsíční navýšení záloh o pár stovek korun. Dodavatel energií EP Energy Trading (epet) projektuje, že domácnost využívající elektřinu na svícení a běžné spotřebiče by zaplatila ročně o 3 263 korun navíc.

X X X

Prouza: Neodborník Výborný se bojí pozvat Babiše na kobereček, zaměřil se proto na obchodníky

Místo toho, aby ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) jednal s českými potravináři o zvyšujících se cenách, raději si kopne do zahraničních obchodníků a viní je ze zdražování potravin. V pořadu K věci na CNN Prima NEWS to uvedl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

„Politici vyhlásili válku sami sobě. Bylo by fér, kdyby vysvětlili, že potřebují konsolidovat veřejné finance, že to bude něco stát a logicky se to projeví i v cenách,“ sdělil Prouza s tím, že místo toho svádí zdražování na obchodníky.

 Ti si ale podle Prouzy v loňském roce výrazně pohoršili, na rozdíl od zemědělců, kteří měli nejziskovější rok v historii a podobně dobře na tom byli i potravináři.

Výborný má podle Prouzy ve skutečnosti strach z konfrontace s těmi, kteří skutečně ovládají potravinářství v České republice. „Je prostě jednodušší si kopnout do zahraniční firmy, která je navíc německá, protože politicky za to určitě vygenerujete víc bodů a nemusíte moc pracovat,“ konstatoval a dodal, že nikdy neviděl, že by si Výborný pozval na ministerstvo Andreje Babiše (ANO) a ptal se ho, jak bude na zvyšování cen energií reagovat Agrofert.