Otevře se jícen pekla. Bouřlivé dny vypuknou hned v pondělí, prohlásil Steve Bannon o rychlém startu druhého prezidentského období Donalda Trumpa. Cílem ofenzívy nebude Čína, Írán nebo Rusko, ale „oni“, tajemné síly, tahající za nitky. Skutečný rozměr boje, který se má odehrát podle představ některých zasvěcených po nástupu Donalda Trumpa do funkce, zachycuje mrazivý příspěvek na platformě Substack. Jedná se o záznam internetové debaty se Stevem Bannonem, který sloužil po roce 2016 na začátku prvního Trumpova prezidentského období jako jeho stratég a šéf komunikace.
Jak se dozvídáme, bude to drsné hned od prvního dne, tedy od pondělí 20. ledna. Program prvních akcí staronového prezidenta už je připraven. To nejdůležitější se však skrývá hluboko pod povrchem běžných politických událostí. V souboji s těmi v zákulisí půjde o všechno, píše na Substacku Alexe Krainer, který se té debaty také účastnil.
Zní to značně spiklenecky, ale jak praví dávné moudro, „to, že jsem paranoidní, neznamená, že po mně nejdou“.
Když Bannon označuje největšího nepřítele pouhým slůvkem „oni“, mluví o lidech, kteří ovládají nejmocnější impérium na světě. Není definováno hranicemi. Mají v ruce všechno. Těm je jedno, zda někde byly nebo nebyly volby, nebo zda jde o posílení nebo popření demokracie. To jsou zanedbatelné detaily. Podstatné je jen to, že dobrovolně se svých privilegií a kontroly nad impériem nevzdají. Bude to boj.
Co takový boj o moc znamená?
Boj s imperiální kabalou je bojem na život a na smrt, tvrdí Krainer. „Oni“ jsou zlí, bezohlední a nesmírně mstiví. Pokud Trump a jeho tým v tomto boji selžou, kabala se nespokojí s pouhou politickou porážkou Trumpa. „Věřím, že nepoleví, dokud zcela nezničí jeho, jeho majetek, jeho spolupracovníky a jeho rodinu,“ dělí se o své obavy se čtenářem.
Nadcházející události srovnává s vyhlášením americké nezávislosti na britském impériu. Tomu odpovídají i rizika zúčastněných osob. Jak píše, signatáři Deklarace nezávislosti nebyli partou bojovných rebelů, kteří neměli co ztratit. V mnoha ohledech se podobali lidem, kteří dnes obklopují Donalda Trumpa. Všichni byli vzdělaní a zámožní muži a privilegovaní členové společnosti.
Z 56 signatářů bylo 24 právníků a právniček, 11 bohatých obchodníků a 9 majitelů velkých plantáží. Podpisem Deklarace nezávislosti vyvolali hněv impéria a věděli, že pokud budou dopadeni, čeká je trest smrti.
Pět z nich bylo skutečně zajato Brity jako zrádci a před smrtí mučeno. Dvanácti z nich byly vypleněny a vypáleny domy. Dva přišli o své syny a další dva byli zajati a uvězněni. Devět z 56 bojovalo a zemřelo na následky zranění nebo útrap v revoluční válce. Mnoho dalších přišlo o veškerý majetek a zemřelo v bídě.
Nakonec se neobešli bez zahraniční pomoci. Všimněte si, jak to Krainerovi krásně klape:
„Když se imperiální klika rozhodla rozbít Spojené státy, což urychlilo občanskou válku, postavil se jí prezident Abraham Lincoln. V roce 1863 přišel Lincolnovi na pomoc ruský car Alexandr II. a vyslal svou baltskou flotilu do New Yorku a svou tichomořskou flotilu do San Franciska. Tento krok zablokoval intervenci impéria na straně Konfederace, kterou plánovali Britové s podporou Francie a Vatikánu. Spojenectví USA a Ruska nakonec zvítězilo a Spojené státy byly zachovány
Aby se však kabala pomstila, vyslala atentátníky. Abraham Lincoln byl zabit v roce 1865, krátce po skončení občanské války, a Alexandr II. byl zavražděn v Petrohradě v roce 1881. V roce 1917 byla celá rodina cara Mikuláše II. vyvražděna bolševiky na příkaz newyorského bankéře Jacoba Schiffa. Je pravděpodobné, že nízká průměrná délka života mužů z rodiny Kennedyů je také způsobena jejich sklonem dráždit imperiální kabalu.“
Je možné, že jste o takových hybatelích dějin nikdy neslyšeli, ale jsme v tom znovu. Teď hrozí podle Krainera další konflikt s intenzitou občanské války, ale „ta by se nemusela podobat občanským válkám v minulosti, kdy proti sobě na polích bojovaly velké armády a ve městech probíhala povstání. Místo toho budeme pravděpodobně svědky chaosu, sabotáží, atentátů a terorismu v USA – a také v Evropě a Velké Británii.
Plané strašení? Čtěte dál!
Jednou z účastnic zmíněné internetové debaty byla také Christine Andersonová, poslankyně německé strany AfD a Evropského parlamentu. Sdělila, že úřady v Německu, stejně jako ve Francii, Velké Británii a dalších evropských zemích „šílí“ a že Trumpovo zvolení je posunulo za hranu otevřeného autoritářství, které se už ani nesnaží skrývat. V důsledku toho se v Německu otevřeně hovoří o zrušení nadcházejících voleb 23. února a o agresivnější cenzuře sociálních médií.
Nedávný rozhovor Elona Muska s vůdkyní AfD Alicí Weidelovou k hysterii jen přispěl a německé úřady chtějí Muska stíhat, protože si jeho rozhovor s Weidelovou vyložily jako nezákonný příspěvek na kampaň.“
Máme Krainerův výklad chápat jako věrné tlumočení názorů Steva Bannona, jehož vliv na Donalda Trumpa byl a nejspíš stále je velice silný? Berme však do úvahy, že o tento vliv se ve skupině kolem Trumpa taky bojuje. Třeba zrovna Bannon soudí, že to Musk se svou představou o reálné moci přehání. Podle Bannona ji nemá, má jen určitý vliv na výběr členů vlády a politické diskuse, ale „nemá možnost skutečně rozhodovat, informovat o těchto rozhodnutích a řídit tato rozhodnutí“.
Jenže sám Bannon je na tom stejně. Podle listu Politico jde o Trumpův styl vládnutí, kdy prezident si uchovává rozhodující slovo a dbá na to, aby žádná ze skupin uvnitř jeho týmu nerozhodovala za něj.
Když poodstoupíme od abstraktních úvah o kabale a tajném impériu, můžeme se rozhlédnout, kde byly střety se silnými vnějšími protivníky už zahájeny. Je tu například Trumpova výzva, aby Evropa zpětinásobila nákupy amerického kapalného plynu (LNG), protože musí vyrovnat dluh. Jinak nám Trump napaří cla, až se prohneme.
Co myslí tím dluhem? Fakticky se snaží řešit problém obrovského evropského obchodního přebytku. Roku 2022, ze kdy mám poslední čísla, vyvezla EU do USA zboží a služby za 723 miliard dolarů, ale dovezla jen za 592 miliard dolarů. Trump nazývá ten rozdíl 131 miliard dolarů „dluhem“ EU, přestože ve skutečnosti to musí doplatit USA.
Trumpův instinkt je však reálnější než akademická ekonomie, protože peníze si můžeme natisknout, ale zboží nabízí skutečné využití. A když nebudeme odebírat americký LNG, mohlo by nás to odesílání zboží do Ameriky omrzet. Máme tedy dluh ve vztahu k udržování tohoto oběhu v chodu.
Jinou věcí je, zda USA mají skutečně tolik LNG, že mohou hauzírovat s výzvami na znásobení odběru. Na Yahoo se objevila analýza vysoké šéfky od Goldman Sachs, kde se pracuje s celkovou vývozní kapacitou USA v tomto směru. Ta je podle Samanthy Dart prostě daná. Může se zvýšit vývoz v jednom směru jenom když se sníží v jiném. Bude to znamenat otřes na trzích, vyšší dopravní náklady a růst cen.
V současně USA exportují do Evropy polovinu své produkce LNG, konkrétně 47 milionů tun za posledních 12 měsíců. Většina je kryta dlouhodobými kontrakty. Těžba by se možná dala zvýšit, kdyby i na další množství měli investoři dlouhodobou jistotu odbytu. Do nových dlouhodobých kontraktů se však v EU nikdo nehrne, protože se blíží konec užití fosilních paliv.
Když uvážíme, že mezitím jsme se připravili o dodávky ruského LNG další vlnou sankcí proti přepravcům, zvýšili jsme závislost na americkém zdroji a snížili možnost jak se bránit, je tu vlastně jediná cesta. Ukončit závislost na fosilních palivech co nejdřív, takže téma prostě spadne ze stolu.
Jak je vidět, v pondělí začne opravdová mela, ale jednou z vedlejších proměn, kterými nás zasáhne, může být urychlení grýndýlu. Což lze z hlediska Trumpovy techniky boje označit za šlápnutí na hrábě. Zbyněk Fiala, server vasevec.cz
X X X
PO INAUGURACI ČISTKY NEJEN V AMERICE?
VÝMĚNA POLITIKŮ, EXPERTŮ, NEVHODNÝCH STÁTNÍKŮ?
Sprintující Biden hází Trumpovi klacky pod nohy. Po inauguraci přijde čistka
Joe Biden odpočítává poslední hodiny v Bílém domě, pracovní morálku mu to však nekazí. Chrlí ze sebe exekutivní příkazy i poslední úpravy legislativy. Jeho cíl je prostý: stvrdit svůj zápis do amerických dějin. Některé kroky však naznačují, že mu jde rovněž o poslední políček Donaldu Trumpovi, kterému přichystal do prvních dnů v úřadu několik politických kulišáren.
Většina osazenstva Bílého domu už má zabaleno do úhledných kartonových krabic. Od pondělí bude v Oválné pracovně úřadovat Donald Trump. A jeho předchůdce Joe Biden, jak to tak vypadá, využívá každé hodiny, aby mu do cesty nastražil co nejvíce překážek. Exekutivními příkazy řeší širokou paletu témat od životního prostředí až po platy státních zaměstnanců.
Až to může vypadat, že se snaží dohnat, co za čtyři roky v úřadu nestihl. Ve změti příkazů je však patrný jasný vzorec, cílí na problematiku, kde jeho následovník slíbil razantní a mnohými kritizované změny. A jeho tým se nechal slyšet, že ještě nemusí být konec, do předání Bílého domu zbývají takřka tři celé dny. Biden sice ze souboje s Trumpem v rámci voleb vycouval, boj však hodlá ukončit až nyní.
Bidenovým odkazem je vysoká inflace, invaze migrantů a slabá Amerika. Naštěstí už za pár dní prezident Trump zažehne novou éru, zlaté časy amerického úspěchu.
X X X
Ukrajinští Bondové v týlu nepřítele. Jak funguje špionážní agentura SBU
Raketový útok na smuteční průvod v ukrajinské obci Hroza z října předloňského roku byl jedním z nejkrvavějších od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Zahynulo při něm 59 civilistů. Tohle Ukrajinci nemohli nechat jen tak. Rozsáhlé mravenčí pátrání je přivedlo k přesvědčení, že masakr řídil devětadvacetiletý ruský velitel Konstantin Nagajko. Musela přijít odveta.
Jeho potrestání přišlo po déle než roce, ale přišlo. Letos na počátku ledna byl Nagajko těžce zraněn při explozi nastražené bomby ve městě Šuja, pouhých třicet kilometrů od Moskvy.
Podobných „tajemných“ úderů na ruské půdě či na okupovaném území Ukrajiny proti exponentům krvavé ruské války se odehrály desítky. Asi nejdrzejší z nich bylo zabití prominentního generála Igora Kirillova, náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády. Zemřel v polovině loňského prosince po explozi nástražného zařízení umístěného v koloběžce odstavené před jeho domem v Moskvě.
Sofistikované rozvědné a kontrarozvědné operace ve válce mezi Ruskem a Ukrajinou proti sobě vedou špioni mohutných a mocných zpravodajských služeb, které jsou nástupkyněmi špionážních agentur Sovětského svazu.
X X X
ORBÁN BUDE CHYBĚT NA INAUGURACI?
Trump na inauguraci pozval Meloniovou, Orbána už ne. Si z Číny mu dal košem
Zvolený americký prezident Donald Trump porušil nepsané pravidlo, že na inauguraci se nezvou zahraniční lídři a poslal pozvánku hned několika z nich. Z vedoucích představitelů Evropské unie se to ale týká pouze italské premiérky Georgie Meloniové. Pozvání obdrželi také reprezentanti evropské krajní pravice.
Pozvání Meloniové přichází nedlouho poté, co premiérka navštívila Trumpa v jeho rezidenci Mar-a-Lago na Floridě. Dobré vztahy má také s americkým miliardářem Elonem Muskem, jenž Trumpovi přispěl miliony dolarů na předvolební kampaň a působí pro něho jako poradce pro zeštíhlení státního aparátu.
Šéfka nacionalistické strany Bratři Itálie účast na pondělní akci ve Washingtonu zatím oficiálně nepotvrdila. „Zvažuji to na základě svého programu. Pokud to stihnu, ráda dorazím,“ uvedla Meloniová.
Pozvánku na Trumpovu inauguraci obdržela také čínská hlava státu Si Ťin-pching nebo lídr Argentiny Javier Milei. Čínský prezident na ceremoniál nedorazí, vyšle ale viceprezidenta Chan Čenga.
Přestože se v předchozích dnech spekulovalo o tom, že k pozvaným patří také maďarský premiér Viktor Orbán, mluvčí jeho kabinetu Zoltan Kovacs ve středu tato tvrzení podle portálu Euractiv popřel s tím, že Orbán ani žádný maďarský vládní činitel pozvánku neobdržel.
Evropská krajní pravice v hojném počtu
Pozvání naopak dostalo několik představitelů evropské krajní pravice – lídr francouzské nacionalistické strany Znovudobytí Éric Zemmour nebo spolupředseda Alternativy pro Německo (AfD) a Tino Chrupalla. Oba pozvání přijali, stejně jako polský expremiér Mateusz Morawiecki nebo britský konzervativec Nigel Farage.
Pozvánku obdržela také spolušéfka AfD Alice Weidelová, se kterou Musk v lednu vedl rozhovor na své platformě X a podpořil ji před nadcházejícími německými parlamentními volbami.
Weidelová ale podle portálu Euronews zůstane doma, aby se soustředila na předvolební kampaň. Do Washingtonu spolu s Chrupallou zamíří místopředsedkyně parlamentní frakce AfD Beatrix von Storchová.
Ceremoniálu se z europoslanců zúčastní například francouzská zákonodárkyně Marion Maréchalová z frakce Evropští konzervativci a reformisté či Sarah Knafová ze skupiny Evropa suverénních národů.
Za Česko dorazí velvyslanec v Americe Miloslav Stašek, prezident Petr Pavel ani premiér Petra Fiala (ODS) do USA nepoletí. Z českých politiků si událost nenechají ujít zástupci evropské frakce Patrioti pro Evropu.
Účast zahraničních státníků na inauguracích amerických prezidentů je spíše výjimečná. Tradiční je naopak přítomnost bývalých vládců Bílého domu, 20. ledna se tak na čestných místech určitě objeví Joe Biden a desítky dalších prominentních figur americké politiky.
X X X
Americký ropný průmysl se těší na příchod Trumpa. Větrná energetika má obavy
Nástup Donalda Trumpa do funkce amerického prezidenta nejspíš promění tamní energetický sektor. Na horší časy se připravují firmy, které působí v sektoru čisté energie. Hovoří se také o zastavení expanze výstavby větrných elektráren. Lepší časy naopak očekávají ropné společnosti.
Donald Trump už v rámci své předvolební kampaně označil americký ropný průmysl za jeden z ústředních bodů svého nadcházejícího prezidentování. Fosilní paliva mají obyvatelům Spojených států amerických snížit vysoké životní náklady. Měla by podle něj být i jedním z klíčů ke snížení inflace, která se v USA dlouhodobě drží nad inflačním cílem, píše CNN.
„Redukce cen v ekonomice je vždy velmi těžká. Nám se to ale podaří. Energie srazí i ostatní ceny dolů a díky fosilním palivům my těch komodit budeme mít spoustu,“ uvedl Donald Trump na lednové tiskové konferenci v Mar-a-Lago.
Zatímco ale Trump slibuje ještě výraznější těžbu, mnozí analytici jsou spíše skeptičtí. Upozorňují totiž, že Spojené státy americké už nyní těží obrovské množství fosilních paliv a není jasné, jestli americká produkce opravdu může ještě výrazněji vzrůst. Mimo jiné totiž hrozí, že by se globální ropný trh musel vypořádat s přebytečnou nabídkou.
Americká těžba ropy nakonec možná ani nevzroste
CNN píše, že ani samotné ropné společnosti neplánují výraznější investice ke zvýšení ropné produkce. Ukazuje to i průzkum mezi 132 podniky, které v USA působí právě v oblasti těžby ropy a zemního plynu. Většina představitelů totiž uvedla, že s výraznějšími investicemi do zvýšení produkce v roce 2025 nepočítá.
Americký petrochemický průmysl si ale od Trumpa mimo jiné slibuje, že výrazně uvolní současné regulace. Lobbistická skupina American Petroleum Institute konkrétně přišla se 70 konkrétními kroky, které by Trump a jeho spolupracovníci měli co možná nejdříve přijmout. Řadí se sem kupříkladu uvolnění povolovacích procesů či změny, které se týkají vývozu zkapalněného zemního plynu do světa.
„Pokud celkové politiky nastavíme správně, můžeme z celosvětového pohledu vévodit energetické produkci. Příležitost je to opravdu obrovská,“ uvedl pro CNN Mike Sommers, generální ředitel skupiny American Petroleum Institute s tím, že Spojené státy americké budou potřebovat i dostatek energie pro rozvoj umělé inteligence. O ní se totiž ví, že je velmi energeticky náročná.
Obavy z cel
Podle CNN má ale i americký ropný průmysl určité obavy, které se týkají očekávané Trumpovy protekcionistické politiky. Mike Sommers varoval, že americký ropný průmysl je na volném pohybu komodit do velké míry závislý. Konkrétně se mu nelíbí cla vůči Kanadě, která by mohla zvýšit ceny pohonných hmot, a to hlavně na Středozápadě. „Obávám se, jak by tato cla na amerického spotřebitele vlastně reálně dopadla,“ podotýká Sommers.
Analytici agentury Bloomberg pro změnu varovali, že velká nejistota sužuje americký sektor čisté energetiky. Obavy mají hlavně manažeři firem, které se zaměřují na větrnou energetiku. Počátkem letošního ledna Trump dokonce pohrozil, že úplně zastaví výstavbu nových větrných zdrojů v USA.
Řada firem již přehodnotila své plány, které se týkaly nových větrných zdrojů na moři. Řadí se mezi ně třeba podniky Total Energies, Orsted nebo GE Vernova. Někteří odborníci ale obavy mírní a říkají, že i energetická politika dobře zapadá do Trumpovy energetické koncepce. Poukazují mimo jiné na to, že větrné elektrárny v USA se rychle rozmáhaly i během prvního funkčního období Donalda Trumpa.
Konkrétně výstavba větrných i solárních zdrojů rostla během prvního Trumpova funkčního období každým rokem o zhruba 14 procent. Celkové investice do čisté energetiky mezi lety 2017 a 2021 se odhadují na 130 miliard amerických dolarů a měly pomoci k vytvoření zhruba 420 tisíc pracovních míst.
X X X
DEMONSTRACE V PRAZE PROTI MINISTROVI RAKUŠANOVI
LIDÉ Z RUSKA CHTĚJÍ ŽÍT V ČR
Rakušane, nejsme putinovci, protestovali Rusové v Praze. Vadí jim ztížení podmínek pro občanství
Demonstrace Rusů žijících v ČR proti novele zákonaVaše opatření jsou protiústavní, nelidská a ničí životy běžných lidí, protestovali Rusové žijící v Česku proti sporné novele zákona, která jim má výrazně ztížit získání českého občanství. Zdůraznili, že jsou doma nikoliv v Rusku, ale v České republice. Na Staroměstském náměstí se v mrazech sešly nižší stovky lidí. „Víte Rakušane, nejsme žádné matrjošky ani putinovci. V Moskvě by nás zavřeli do vězení a ty nám chceš sebrat základní práva?“ prohlásili někteří demonstranti směrem k ministru vnitra, jehož hnutí STAN stojí za návrhem úpravy podmínek pro získání českého občanství. Novelu nyní projednává Senát.
„Nemůžu za to, že jsem se narodil v Rusku. Jsem proti válce na Ukrajině, chodím občas i na protesty, které odsuzují ruská zvěrstva na civilním obyvatelstvu. A přesto mě má český stát za nepřítele, i když tu žiju skoro deset let,“ řekl reportérovi krátce před začátkem protestu mladý ruský student informatiky, který se představil jako Dan. Se svou rodinou se přestěhoval do Prahy v roce 2015, když usoudili, že režim Vladimira Putina začíná být nesnesitelný.
Nyní má pocit, že lidská práva začíná osekávat i Česká republika. „To, co schválili poslanci, není dobrý zákon. Stojí na kolektivní vině a trestá i lidi, kteří s kremelským režimem nemají nic společného. Drobnými krůčky nastartoval Putin totalitu a nechci, aby můj nový domov dopadl stejně,“ dodal Dan.
Podobně mluvila také organizátorka protestu Alja do megafonu před davem lidí s transparenty. Novelu zákona v rámci Lex Ukrajina 7, která se prodrala Sněmovnou až k senátorům, nešetřila tvrdou kritikou. „Taková opatření jsou protiústavní, antidemokratická, nelidská a ničí životy běžných lidí,“ vzkázala zákonodárcům. Za sebe je přesvědčená, že legislativní „přílepek“, který tlačilo především hnutí STAN, porušuje základní lidská práva.
Podle kritizované úpravy by české občanství mohli žadatelé z Ruska získat jen tehdy, pokud by se vzdali ruského a doložili to. Pro některé žadatele z řad odpůrců současného ruského režimu je ale nemožné takový doklad získat, tamější úřady by jim zkrátka nevyhověly. Podle ministerstva vnitra ale zákon umožňuje výjimky, například pro žadatele o azyl. To se nicméně netýká Rusů, kteří tu dlouhodobě žijí.
Rakušan věří, že se toho pro Rusy ve skutečnosti tolik nemění, stále mohou fungovat na základě trvalého pobytu. „Nebudeme nikoho vyhánět. Můžou tady zůstat, pracovat nebo studovat. Na tom se vůbec nic nemění. Tento institut ale stát uděluje lidem, o kterých si myslí, že mají být občany našeho státu. A tady bezpečnostní rizika existují, zejména v době, kdy určitě nestihneme každého člověka do detailů prověřit. My jako stát si vybíráme, kdo má být občanem našeho státu,“ prohlásil minulý rok Rakušan.
V Moskvě by nás zavřeli, vzkázali protestující Rusové
„Víte Rakušane, nejsme žádné matrjošky. Nejsme ani putinovci. V Moskvě by nás zavřeli a ty nám chceš sebrat základní práva?“ hlásala malá skupinka demonstrujících. Jeden z hlavních řečníků, který se před davem představil jako Alexej, upozornil, že podobným způsobem utahoval Putin svobodu svým spoluobčanům.
„Narodil jsem se v Rusku, posledních 13 let žiji v České republice. Mám tu manželku, před dvěma měsíci se nám narodilo dítě. Nemám žádné spojení s Ruskem. Nedej bože, aby můj nový domov šel stejnou cestou jako země, kterou jsem kdysi také nazýval domovem,“ apeloval na české politiky Alexej.
Pro CNN Prima NEWS se vyjádřila také Eleanora, jedna z protestujících slečen. „Žiju tady od svých 16 let, celou dobu jsem byla vděčná za všechna lidská práva a možnosti, které tu mám. Přijela jsem v roce 2013, studovala jsem Filozofickou fakultu, učitelství cizího jazyka. Teď pracuji jako kuchařka, vaření je má vášeň,“ sdělila reportérovi.
Na podzim měla podle svých slov shromážděné potřebné papíry k tomu, aby se ucházela o české občanství. S tím ruským se jednoduše necítila bezpečně, stejně jako řada jejích vrstevníků a krajanů. V Rusku nemá nic, jen část rodiny. Když pak od kamarádky dostala zprávu, že Sněmovnou prošla novela, která Rusům ztíží získat české občanství, rozbrečela se.
„Všechny mé sny a ambice – vše, na čem jsem pracovala posledních pět let – zkrachovalo. Od Ruska nemůžu získat dokument, že se vzdávám občanství, prostě to nejde,“ konstatovala Eleanora.
V mrazivém večerním počasí se na demonstraci v Praze shromáždilo pár stovek lidí. Průběh akce narušila krátká slovní přestřelka mezi protestujícími, než jim domluvil policejní antikonfliktní tým. Následně se řečnických vystoupení ujali i lidé mimo organizátorskou skupinu.
X X X
Německá ekonomika loni opět klesla. HDP se snížil o 0,2 procenta
Německá ekonomika v loňském roce opět klesla. Hrubý domácí produkt (HDP) se snížil o 0,2 procenta, oznámila na základě prvního odhadu předsedkyně Spolkového statistického úřadu Ruth Brandová.
Zároveň informovala, že pokles zaznamenalo německé hospodářství i ve čtvrtém čtvrtletí, a to o 0,1 procenta. Německé hospodářství se propadlo už v roce 2023, největší ekonomika v Evropě tedy klesá už druhým rokem.
„Lepšímu hospodářskému vývoji v roce 2024 bránily konjunkturální a strukturální problémy,“ uvedla Brandová. „Patří k nim rostoucí konkurence pro německé exportní hospodářství na významných trzích, vysoké náklady na energie, nadále vysoká hladina úrokových sazeb, ale i nejisté vyhlídky hospodářství,“ dodala šéfka statistiků.
Německá ekonomika se v posledních letech potýká s řadou problémů, mimo jiné kvůli nedostatku kvalifikovaných pracovních sil či konkurenci z Číny. Podle vládního výhledu by se letos měla po dvou letech poklesu vrátit k růstu, HDP by se měl zvýšit o 1,1 procenta. Německá centrální banka ale očekává růst jen 0,2 procenta. Hospodářský institut Ifo ve středu uvedl, že letošní růst odhaduje na 0,4 procenta.
Německo na konci února čekají předčasné parlamentní volby, neuspokojivý stav hospodářství je přitom jedním z hlavních témat předvolební kampaně.
V eurozóně je Německo nejslabší
Odhad loňského poklesu hospodářství o 0,2 procenta, který ve středu zveřejnil statistický úřad, se shoduje s odhadem analytiků oslovených agenturou Reuters. Ta rovněž připomněla, že německá ekonomika je teď nejslabší ze zemí platících eurem. Německo je největší obchodní partner České republiky a je na něm závislá řada českých podniků.
V loňském prvním čtvrtletí německý HDP vzrostl o 0,2 procenta, ve druhém o 0,3 procenta klesl, ve třetím nečekaně vzrostl o 0,1 procenta a podle dnešního odhadu se ve čtvrtém čtvrtletí vrátil k poklesu, tentokrát o 0,1 procenta.
Podle agentury DPA je nyní největší nadějí na oživení spotřeba domácností, která ale za celý loňský rok vzrostla jen o 0,3 procenta. Řada lidí vzhledem k vysokým cenám a obavám o pracovní místa šetří, ačkoli reálné mzdy vzrostly. Inflaci se po prudkém nárůstu z doby po invazi ruských vojsk na Ukrajinu podařilo dostat pod kontrolu. Růst spotřebitelských cen se loni v průměru pohyboval kolem 2,2 procenta, o rok dříve to bylo 5,9 procenta.
Loni měly na HDP vliv především problémy německého průmyslu, potýkaly se s nimi především strojírenství, automobilová a chemická výroba. S krizí bojovalo také stavebnictví, ale i zahraniční obchod. Vývoz zboží a služeb se snížil o 0,8 procenta, především kvůli poklesu exportu strojů a automobilů.
Hospodářské svazy očekávají nový impulz od vlády, která vznikne po volbách plánovaných na 23. února. Očekávání ale tlumí obavy z kroků nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v minulosti Evropě pohrozil cly. Ta by Německo jako exportní zemi zasáhla obzvlášť tvrdě.
X X X
Nadšení z vítězství Trumpa se vytrácí. Americké akcie jsou na sestupné vlně
Americkým akciím se v posledních dnech příliš nedaří. Index S&P 500 se během pondělí dokonce dostal pod úroveň, na které se pohyboval počátkem loňského listopadu, a tedy před vítězstvím Donalda Trumpa v prezidentských volbách. Na trzích narůstají obavy z důsledků vyšší inflace i hrozících Trumpových cel.
Vítězství Donalda Trumpa v loňských volbách přineslo americkým akciovým trhům novou sílu. Mezi 5. listopadem a 6. prosincem se index S&P 500 zhodnotil o 5,3 procenta, čímž se dostal na nová historická maxima. Od té doby se ale americkým akciím příliš nedaří a za poslední měsíc se index S&P 500 propadl o 4 procenta.
Agentura Bloomberg píše, že příčin je hned několik. Řada investorů se domnívá, že ocenění amerických akcií je v kontextu doby až příliš silné. Zároveň čím dál více rostou obavy z restriktivně pojaté monetární politiky americké centrální banky. Kvůli přetrvávající vyšší inflaci totiž hrozí, že FED bude své úrokové sazby snižovat pomaleji, než se ještě před pár týdny zdálo.
Obavy způsobuje i Trumpova imigrační politika
Investoři si ale všímají i možných důsledků politiky Donalda Trumpa. Ten totiž opakovaně hovoří o clech, která vůči zbytku světa plánuje uvalit. S novým politickým průvanem souvisí i uvažované masové odchody mnoha pracovníků, kteří nemají v pořádku pracovní povolení. Právě jejich odchod by totiž mohl velmi negativně zamávat s americkým trhem práce a mimo jiné jde i o další výrazný inflační faktor.
„Vidíme, že původně značná očekávání trhu narážejí na realitu,“ říká analytik a stratég Michael O’Rourke ze společnosti JonesTrading s tím, že skutečné provedení předvolebních slibů v praxi je náročným procesem.
Nepříliš ideální situace na americkém akciovém trhu se začíná podepisovat i do trhu s dluhopisy. Výnosy dvacetiletých amerických státních dluhopisů totiž momentálně přesahují pětiprocentní hranici. Výnos desetiletých amerických dluhopisů dosahují nejvyšších hodnot od konce roku 2023.
Ekonomové před optimismem varují dlouhodobě
Donald Trump zpět do Bílého domu oficiálně zamíří již za několik dnů. Vstoupí ale do něj s úplně jinak naladěným trhem než v roce 2017. Úrokové sazby byly tehdy výrazně nižší a výnosy desetiletých dluhopisů tehdy dosahovaly na úroveň 2,47 %. Dnes jsou o více než 2,3 procentního bodu vyšší. Trumpovi do karet příliš nebude hrát nejspíš ani centrální banka, která neplánuje v blízké době nějak výrazně snižovat úrokové míry.
Řada investorů sice cení Trumpovy deregulační plány a vize, které se týkají snížení daňové zátěže. Ekonomové ale říkají, že jeho návrhy, které se týkají cel a imigrace, mohou držet úrokové sazby na vyšších úrovních déle, než se mnoho investorů i celá Wall Street aktuálně domnívá.
To v půlce listopadu částečně potvrdil i šéf americké centrální banky Jerome Powell, který řekl, že nevidí na obzoru nějaké výraznější signály, které by banku přiměly nějak výrazně spěchat s redukcí úrokových sazeb.
„Nejistota ohledně měnové politiky je dnes vysoká a tyto trendy pravděpodobně budou minimálně ještě několik měsíc přetrvávat. Nastupující Trumpova administrativa totiž výrazně zamává s fiskální i celní politikou USA,“ uzavřel pro agenturu Bloomberg analytik Dennis DeBusschere.
X X X
Pohltil Kiku a dál expanduje. Kde a jak vznikl rakouský gigant XXXLutz
Nábytkový řetězec XXXLutz se už desítky let propracovává na špici v oboru celoevropskou expanzí. Posledním akvizičním soustem hornorakouské společnosti byla německá skupina Porta, pod níž spadaly mimo jiné i české prodejny Asko.
Nový přírůstek do svého impéria hlásí Lutz prakticky každý rok. Konkurenci už podle rakouských médií koncentrace trhu znepokojuje a volá po přísnější kontrole hospodářské soutěže. „Velké korporace vždy obklopuje určitá mystika,“ uvádí pro Der Standard mluvčí společnosti Lutz Thomas Saliger.
Název „XXXL“ společnost skutečně vystihuje – od roku 2005 drží pozici druhého největšího prodejce nábytku na světě. Postupně se rozšířila do mnoha zemí včetně České republiky, Slovenska či Francie.
V Německu Lutz nyní dosahuje tržeb ve výši téměř čtyř miliard eur (101 miliard korun). „S firmou Porta by její podíl na trhu běžného maloobchodního prodeje stacionárního nábytku vzrostl na 40 procent a u výrobků, které si zákazníci mohou ihned odnést domů, až na 80 procent,“ upozorňují odborníci.
Sílu řetězce pociťují dodavatelé. „Jsme naprosto vydíratelní,“ posteskl si pro Der Standard šéf jedné z německých dodavatelských firem. Citelné dopady jsou hlavně v Rakousku, kde Lutz a její dceřiné společnosti Möbelix a Mömax inkasují více než každé třetí euro utracené v obchodě s nábytkem. „Ztrácí se rozmanitost produktů a ceny rostou. Cenová hladina nábytku je v Rakousku vyšší než v Německu,“ dodal německý podnikatel. Bankrot společnosti Kika/Leiner pak situaci na rakouském trhu ještě zhoršil.
Úspěšní a zdrženliví
Zakladatelé firmy byli v mediálním vystupování odjakživa zdrženliví. V říjnu 1945 začala Gertruda Seifertová pod svým dívčím jménem Lutzová prodávat rustikální nábytek zákazníkům hotelu Weißes Rössl u jezera Wolfgangsee. Dílna spojená s obchodem sídlila po mnoho let v malebné obci Haag am Hausruck.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Až o 30 let později její synové Andreas a Richard zahájili expanzi, která je zavedla do 14 zemí a spojila pod svou střechou více než 370 prodejen nábytku a 27 tisíc zaměstnanců. Bratři, oba právníci, vyznávali přísný, na finanční výsledky orientovaný styl řízení.
Ikonická červená židle se stala součástí Guinessovy knihy rekordů v roce 2009, kdy byla před pobočkou v St. Florian vztyčena do výšky neuvěřitelných 30 metrů. |
Ti, kteří obětavě pracovali, se rychle dočkali povýšení, píše De Standard. Čísla se ve firmě kontrolovala dvakrát měsíčně. Pokud byla některá pobočka pod plánem, následovala personální opatření. Místo, aby se Lutz pouštěl do dobrodružství v Rusku a Saúdské Arábii jako Kika/Leiner, vstoupil na konkurenční, ale předvídatelný německý trh.
Na něm se jim podařilo uspět i v souboji s Ikeou. Podceňováni německými konkurenty, Rakušané přebírali firmy, které se ocitly v problémech nebo jim chyběli následníci. Především během krizí znásobili své jmění.
Téměř kartelové praktiky
„Mezitím se v rakouském nábytkářském průmyslu nedělo nic, aniž by v tom koncern neměl prsty,“ shrnul pro Der Standard jeden z prodejců. „Lutz se postaral o to, aby se žádný německý konkurent neodvážil vstoupit na jeho tradiční území, kde stále dobře vydělává.“
Hybnou silou společnosti Lutz jsou nyní děti bratří Seifertů – Michael, Nikola a Fabian. Rodina dovedla utajení k dokonalosti až k neteřím a synovcům. Když se otevírají nové obchody s nábytkem, její členové obvykle sedí v zadních řadách.
Ostrá kritika se v minulosti snesla na daňově výhodné struktury na Maltě. Stejně jako mnoho mezinárodních značek přesunul Lutz zisky do zemí s nižším zdaněním, což přitáhlo pozornost finančního úřadu. Společnost na Maltě stále existuje, přiznává Saliger. „Nyní však vše bez výjimky daníme v Rakousku.“
Obchodní partneři se i přesto shodují, že rodina nikdy nepodlehla marnivosti. „Naše sídlo není skleněný palác. Majitelé si nemohou dovolit soukromé letadlo ani jachty,“ uzavírá pro Der Standard Saliger. „Chtějí jezdit po světě nepoznáni. Není ale právě to ta největší svoboda?“
X X X
Jak odstřihnout Rusko od 190 miliard eur? Pomocí výnosu ze 2. světové války
Kvůli válce na Ukrajině Evropská unie zmrazila Rusku spoustu peněz. V belgickém centrálním depozitáři Euroclear leží cenné papíry za 190 miliard eur, které by se Moskvě mohly brzy vrátit, pokud Maďarsko vetuje sankce proti Rusku. Brusel zvažuje, že se obrátí na belgického krále Filipa, aby tyto peníze zůstaly zmražené. Díky výnosu ze druhé světové války.
Maďarský premiér Viktor Orbán v prosinci řekl, že uvažuje o vetování sankcí proti Rusku. Pokud by k tomu skutečně došlo, sankce by přestaly platit 31. ledna a „peníze by byly v Rusku hned druhý den“, uvedl pro Financial Times (FT) nejmenovaný úředník.
Představitelé EU tvrdí, že se Orbána snaží přesvědčit, aby od svého záměru upustil. „Je velká šance, že se Orbán nenechá zlomit,“ myslí si vysoce postavený diplomat EU, který pravidelně jedná s maďarskými představiteli. EU se tím pádem snaží najít ještě jiné řešení. Nezajistilo by, že by zůstaly zmrazené všechny ruské peníze, ale aspoň jejich část.
Ruské cenné papíry v hodnotě přibližně 190 miliard eur, v přepočtu 4,8 bilionu korun, leží v belgickém centrálním depozitáři cenných papírů Euroclear.
Čtyři úředníci, zapojení do jednání, řekli FT, že belgický král Filip by pro jejich zadržení mohl využít válečný dekret z roku 1944, na jehož základě lze zablokovat převod majetku ze země.
Královský palác odmítl odpovědět, jestli představitelé EU panovníka už oslovili. Zdůraznili však, že odpovědnost by stejně nesla vláda, přestože by dekret podepsal Filip. Společnost Euroclear, jež je jedním ze dvou evropských mezinárodních centrálních depozitářů cenných papírů, se nechtěla vyjadřovat vůbec.
„Belgie spolu s ostatními členskými státy EU dělá vše pro to, aby dosáhla dohody o obnovení sankcí proti Rusku. V minulosti se nám již podařilo dosáhnout dohody a budeme i nadále pracovat na tom, aby tomu tak bylo i tentokrát,“ prohlásil mluvčí belgického ministerstva zahraničí.
Orbán v pátek uvedl, že se bude řídit podle vzoru zvoleného prezidenta USA Donalda Trumpa. Jestli po své pondělní inauguraci rozhodne o zmírnění amerických sankcí proti Rusku, měla by EU udělat totéž, myslí si Orbán. Na inauguraci ho však Trump mimochodem nepozval, jak potvrdil mluvčí maďarského kabinetu Zoltan Kovacs.
Brusel se musí přizpůsobit nové situaci, uvedl Orbán. „Je čas, abychom sankce vyhodili z okna a navázali s Rusy vztahy bez sankcí. „Nebezpečí války [s Trumpovým prezidentstvím] výrazně ustoupí,“ řekl. Podle něj by konec sankcí výrazně snížil ceny energií.
Už 16. balíček EU se sankcemi proti Rusku vyžaduje souhlas všech členských zemí. Podle agentury Bloomberg EU zvažuje omezení dovozu ruského hliníku a postupné vyřazování ruského zkapalněného zemního plynu. Balíček by měl omezit i několik desítek plavidel ruské stínové flotily.
X X X
Albánie schválila Trumpovu zeťovi výstavbu na neobydleném ostrově7
Albánská vláda odsouhlasila plán Jareda Kushnera, zetě budoucí hlavy Spojených států Donalda Trumpa, pro zbudování luxusního resortu na dosud neobydleném ostrově Sazan. Projekt o více než pěti set hektarech získal status strategické investice, uvedl server Balkan Insight.
„Plánovaná investice ‚Sazan Island Touristic Resort‘ ve výši 1,4 miliardy eur splňuje kritéria stanovená v právních předpisech o strategických investicích,“ uvádí se v rozhodnutí vlády o udělení statusu. Podle vlády vytvoří tisíc pracovních míst.
Vládní rozhodnutí uvádí, že projekt zabere zhruba 562 hektarů, z nichž asi 45 hektarů bude zastavěno. Kushner chce kromě toho zastavět také lokalitu Zvërnec, která spadá do ekologicky cenné chráněné krajinné oblasti kolem laguny Narta.
Kushner oznámil záměr investovat v Albánii v březnu loňského roku společně s investičními plány v Srbsku. Vyvolalo to otázky, zda jeho podnikání neprofituje z postavení jeho tchána Donalda Trumpa, nyní zvoleného prezidenta USA.
Sazan, který se nachází asi 15 kilometrů od města Vlora, je s rozlohou pěti čtverečních kilometrů největším ostrovem Albánie. Je neobydlený a nemá téměř žádnou sladkou vodu.
Po první světové válce zde Itálie kvůli strategické poloze v Otrantském průlivu vybudovala vojenskou základnu. Po její porážce ve druhé světové válce Sazan připadl Albánii, která ostrov rovněž používala pro vojenské účely. Koncem 90. let zde vznikla základna italské finanční stráže, která měla za cíl potlačit tehdy běžné pašování lidí z Albánie do Itálie.
Od roku 2017 je jako součást mořského národního parku Karaburun-Sazan otevřen pro veřejnost a stal se z něj oblíbený cíl pro denní výlety z Vlory. Až do loňského prosince však nominálně zůstával vojenskou základnou.
Albánie, která v posledních letech zažívá překotný rozvoj cestovního ruchu, loni schválila změny zákona o chráněných územích, které umožňují výstavbu hotelů či jiných strategicky důležitých projektů v těchto oblastech. Ekologové v této souvislosti upozorňují na možné negativní dopady na životní prostředí.
X X X
ViNA FIALY, NEDOSTATEK BYTŮ, TO ZA DR HUSÁKA NEBYLO V ČR
ZRUŠENÁ BYTOVÁ DRUŽSTVA, MILIONY BYTŮ PODNIKKŮ
ČR je v dostupnosti bydlení nejhorší v Evropě.
Od začátku roku 2015 se ceny bytů zvýšily téměř o 150 procent, zatímco mzdy vzrostly o 62 procent. V posledních dvou letech se stejným směrem vydávají i nájmy. Podle Deloitte Property Indexu je Česko v dostupnosti bydlení druhou nejhorší zemí v Evropě. Zlepšit situaci měl zákon o dostupném bydlení, který připravilo ministerstvo pro místní rozvoj. Návrh má ale by podle premiéra Petra Fialy (ODS) příliš plošný dosah. V rozhovoru pro Blesk.cz uvedl, že by ho chtěla vládní koalice zúžit na vyloučené lokality.
Zákon o podpoře bydlení má zajistit dlouhodobě jisté bydlení potřebným a zpomalit růst cen bydlení i pro ostatní Čechy. Na tom, že je nezbytný, měla podle původních očekávání panovat široká shoda. „Kvůli vysokým cenám a nedostatku bytů existuje shoda ve veřejném mínění i v politické reprezentaci, že je potřeba s tímto stavem něco dělat,“ říká politolog Lukáš Jelínek.
Na jeho přípravě se podílela hned čtyři ministerstva v čele s rozdílnou politickou reprezentací. Vedle ministerstva pro místní rozvoj to byly ještě ministerstva práce a sociálních věcí, vnitra a financí. Možnosti a zkušenosti podpory bydlení autoři návrhu široce konzultovaly také se Svazem měst a obcí. Přesto výsledný návrh ve sněmovně narazil. Výbory jeho projednávání opakovaně odkládají nebo se po bouřlivých debatách nedokáží shodnout na žádném usnesení. Prvním čtením zákon prošel v červenci, od té doby čeká, až se k němu plénum sněmovny vrátí. Kritiku návrh sklízí také v odborných právních kruzích.
Řešení měl přinést zákon o podpoře bydlení, který vláda poslala do poslanecké sněmovny letos v červnu. „Podporuje obecní i soukromou výstavbu bytů s nižším nájemným maximálně do 90 procent obvyklé tržní ceny, což bude tlačit cenu komerčních nájmů dolů. Systém garancí pro majitele bytů pak motivuje soukromníky svůj byt pronajmout a zvýšit tak nabídku bydlení, což opět povede k tlaku na snížení cen,“ uvádí Jakub Michálek, předseda poslaneckého klubu Pirátů, kteří iniciovali jeho předložení.
Jenže ve sněmovně dobře míněný plán naráží na odpor a obstrukce. 60denní lhůta, ve které ho měly projednat výbory, uplynula už 9. září. Ani po více než čtyřech měsících většina z nich žádné usnesení nepřijala, anebo projednávání návrhu odkládá ze schůze na schůzi. Například Ústavně-právní výbor sněmovny se pod dvou odkladech k předloze vrátí nejdříve na své únorové schůzi, na lednovou ji nezařadil. Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj čekal až do 3. ledna na pozměňovací návrhy poslanců. A korespondenční formou je poté konzultoval s ministerstvem pro místní rozvoj. Ani on do dnešního dne ale žádné stanovisko k návrhu nepřijal. Plénum sněmovny mělo projednat předlohu před Vánoci, k tomu ale kvůli situaci ve výborech nedošlo. Stejný osud patrně předlohu stihne i na nadcházející schůzi, která začíná v příštím týdnu a na jejíž program je opět zařazen.
Odpor ve vládní koalici
Přestože jde o vládní návrh, naráží na nesouhlas i v řadách jejích poslanců. „Zákon se potýká s tím, že je zdržovaný ze strany ODS, která ho od začátku nechtěla. Chtějí, aby byl projednávaný co nejblíže k volbám, aby na nás měli vyjednávací páky,“ upozorňuje Jakub Michálek.
Výhrady ODS k zákonu na jednání výboru pro veřejnou správu shrnul poslanec Karel Haas. Představil celkem 12 připomínek, kvůli nimž podle něj zákon nebude funkční. Vadí mu například vysoké náklady na zřízení kontaktní center pro bydlení, které navíc budou duplicitní, protože sociálně slabým už nyní v obcích pomáhají sociální pracovníci. „Vytváříme robustní systém, který pomůže méně než 0,3 domácnostem a zapojí do systému méně než jedno promile bytů. Tato čísla vyvracejí, že chceme touto legislativou pomoci této zemi,“ argumentuje Haas.
Upozornil také na to, že řada podstatných opatření, které efektivitu zákona snižují, je skryta v doprovodných změnách dalších předpisů, které byly do legislativního procesu předloženy separátně. Sněmovna je projednává jako tisk 730. Tak například ručení obcí a krajů, která má dát vlastníkům bytů jistotu, že podporovaní a do jejich bytů státem dosazení nájemníci budou skutečně platit nájemné a nebudou byty ničit, má tvrdé limity. Je omezen na čtyřnásobek nejvýše přípustného nájemného. „Co vám pokryje čtyřnásobek ručení zejména z pohledu náhrady škod způsobených na bytu? Je to velmi demotivační prvek k tomu, abychom vlastníky bytů do toho systému dostávali,“ upozornil Haas.
Koalice podle premiéra Fialy uvažuje například o zárukách na hypotéky pro mladé tak, aby bylo možné pořídit si bydlení i s jedním výdělkem v domácnosti. Není také zastáncem změny ve zvyku Čechů bydlení vlastnit, nikoli bydlet v nájmu. Připouští ale, že zvlášť mladí lidé mají s koupí bytů problém.
Návrh zákona také podle něj výslovně vylučuje pro byty zařazené do programu dostupného bydlení ustanovení občanského zákoníku umožňující zvyšení nájemného, například po úpravách bytu nebo v závislosti na vývoji trhu. I to podle něj postavení ohrožených skupin obyvatel na trhu s bydlením zhorší. „V okamžiku, kdy vyloučíte jakoukoliv možnost sociálně citlivého zvyšování nájemného, tak všechny smlouvy budou uzavírány na dobu jednoho roku. To dlouhodobou jistotu bydlení pro obyvatele z řad sociálně ohrožených skupin popírá,“ dodává Haas. Poslanec kritizuje také absenci digitální podpory bydlení. Vytvoření elektronického systému, který pomůže shledáním bytů, ministerstvo pro místní rozvoj v návrhu odsunulo až na konec roku 2029.
Nekoncepční a k ničemu, návrh kritizuje opozice i právníci
Ke kritice návrh ze strany ODS se přidává také opozice. „Kolega Haas systematicky shrnul, co všichni máme na srdci a ve svých poznámkách,“ uvedl člen předsednictva hnutí Ano a předseda výboru pro veřejnou správu Ladislav Okleštěk (ANO 2011).
Schválení návrhu zákona plánuje poslancům nedoporučit také Zuzana Ožanová, která je jeho zpravodajkou v ústavně-právním výboru. „Zákon hodnotím především jako nekoncepční,“ řekla České justici a dodala: „Návrh může vést k tomu, že lidé přestanou být aktivní v hledání bydlení a budou se spoléhat na úředníky, kteří jim přece byt musí sehnat. Zákon nepřináší na trh žádné nové byty. Nájemné v podporovaných bytech bude navíc stanoveno dle cenových map, tudíž se nejedná ani o bydlení se zvýhodněným nájmem a nepovede ani ke snížení celkové částky na vyplacení příspěvků na bydlení.“
Za problematické dále považuje také to, koho návrh řadí mezi osoby, které mohou na bytovou podporu dosáhnout. Vedle rodin s dětmi nebo samoživitelů jsou to například lidé v oddlužení. „Pomáhalo by se tak i svobodnému bezdětnému muži v produktivním věku, který je v oddlužení z důvodů dluhů na nájmu bytu,“ upozorňuje Ožanová.
Výhrady k zákonu se objevují ale i v odborných právních kruzích jinak nezatížených politickými spory. „V úpravě chybí jasně definované povinnosti k zajištění dostupného bydlení a nástroje k jejich zajištění. Navíc se povinnosti kladené na jednotlivé vlastníky, kteří by se do systému mohli zapojit, jeví jako nepřiměřené, výhodnost zapojení se jeví jako diskutabilní a do jisté míry neatraktivní,“ uvádí Adam Tietz, advokát a specialista na nemovitostní právo z ostravské advokátní kanceláře Forlex. Dále v návrhu zákona postrádá větší vodítka a přesná pravidla pro přidělování podporovaných bytů.
„Podle mne jde o předpis, který je v současné době úplně k ničemu,“ říká vedoucí regulatorního týmu a specialista na stavební právo advokátní kanceláře Aegis Law Vojtěch Faltus. Na to, aby mohl stát podporovat dostupné bydlení je podle něj nejprve nutné mít dostatečný bytový fond. Ten ale zákon přímo nevytváří a vzhledem k obtížím v povolování staveb bude podle Faltuse až desítky let, než se jej podaří vytvořit.
Jádro plánované podpory bydlení
Podpora bydlení má podle návrhu zákona fungovat ve třech krocích. Zaprvé počítá s tím, že v obcích s rozšířenou působností vzniknou kontaktní centra, v nichž budou moci zájemci o podporované bydlení požádat o přidělení bytu. „Pracovníci centra mu buď prohlédnou trh, nebo ho odkážou na poradnu při finanční tísni. Když najdou důvody, že by osoba mohla být ohrožena ztrátou bydlení, zařadí ji na seznam žadatelů o přidělení bytu,“ popsala Eva Fialová, která je zpravodajkou návrhu na plénu poslanecké sněmovny. Kontaktní centra budou mít rozdílnou velikost podle toho, kolik lidí je v daném městě ohroženo ztrátou bydlení. Například v Ústí nad Labem tak bude mít sedm zaměstnanců, naopak v Brně, které se v takové míře nepotýká se sociálním vyloučením, by na ně připadlo jen půl úvazku. Náklady na zřízení kontaktních center včetně personálních nákladů budou hrazeny v rámci přenesené působnosti ze státního rozpočtu.
Druhým krokem je zřízení bytového fondu, ze kterého bude možné čerpat byty pro ze zákona podporované nájemce. Do toho by měly obce vložit své byty, kterých však není mnoho. Další bytové jednotky by se pak měly do systému dostat od soukromých nájemců. „Za vložení bytu do systému náleží oběma roční odměna, která také bude hrazena ze státního rozpočtu,“ připomíná Ožanová. Na to, aby nájemníci platili nájemné a neničili byt pak budou dohlížet takzvaní garanti, například z řad neziskových organizací. Ti také budou ručit za to, že nájemník bude za byt skutečně platit a v případě neplacení za něj dluh na nájemném zaplatí a vynaložené peníze poté vyúčtují státu.
„Systém garancí pro majitele bytů motivuje soukromníky svůj byt pronajmout a zvýšit tak nabídku bydlení, což opět povede k tlaku na snížení cen,“ říká Jakub Michálek, jeden z mála jasných zastánců zákona v poslanecké sněmovně.
Posledním důležitým okruhem podpory dostupného bydlení okruhem je zřízení asistenční sociální služby. Asistenti budou spolupracovat s nájemníkem a doprovázet ho v základních kompetencích pro udržení bydlení. Mozaiku opatření podporujících dostupnost bydlení pak podle předkladatelů doplňují i nová pravidla, která mají usnadnit vystěhovávání skutečně problémových nájemníků. Jde o takzvaný rozkaz k vyklizení bytu.
Navzdory překvapivé parlamentní kritice, návrh vítají starostové obcí. Jakákoliv jasná deklarace podpory dostupné bydlení v jejich očích znamená důležitý pokrok. „Myslím, že cokoliv co pomůže vrátit se k situaci, kdy města měla poměrně velké bytové fondy, má potenciál,“ řekl České justici Martin Mrkos, starosta Žďáru nad Sázavou (STAN). Žďár je jedním z mála českých měst, které v posledních letech úspěšně staví nové obecní byty.
Jenže návrhu zákona o podpoře bydlení pomalu ubývá drahocenný čas. Podzimní termín sněmovních voleb totiž znamená pro všechny poslanci neschválené předpisy stopku a nutnost znovupředložení nové sněmovně. Už v létě přitom dle zkušeností z minulých let sněmovnu nejspíš paralyzuje předvolební kampaň. „Myslím, že přes všechny překážky se do voleb zákon o podpoře bydlení nakonec stihne, ale bude to za cenu, že bude zestručněný, vykostěný a nebude nakonec tak účinný, jak to vypadalo podle toho původního pirátského návrhu,“ uzavírá Lukáš Jelínek.
Alžběta Vejvodová, ceskajustice.cz
X x x
Soudcovské platy se zvýší o 0,6 procent. Pravděpodobnost žalob je vysoká, říká šéf Soudcovské unie dr. Vávra
Soudcovské platy by se měly letos v porovnání s loňskem zvýšit o 0,6 procent. Sněmovna dnes schválila spornou novelu, podle níž letos vzrostou platy vrcholných politiků téměř o sedm procent. Návrh teď zamíří k posouzení do Senátu a která upravuje i výpočet platů státních zástupců. „Je to snížení platů, protože teď v lednu se nám platy již vyměřené podle nálezu Ústavního soudu. Předpokládám, že to nenecháme bez odezvy. Budeme se pokoušet ještě apelovat na senátory,“ řekl České justici v reakci prezident Soudcovské unie Libor Vávra s tím, že pravděpodobnost žalob soudců kvůli neústavnosti úpravy je vysoká.
Soudcům by platy v podstatě stagnovaly, když loni se po zásahu Ústavního soudu počítaly ze základny 120.951 korun. Předloha přímo určuje pro letošek i platovou základnu pro státní zástupce, a to 109.516,5 Kč. Do budoucna se mají podle přijatého pozměňovacího návrhu platy politiků meziročně zvyšovat nejvýše o pět procent. Opoziční hnutí ANO a SPD neprosadila zmrazení platů politiků až do roku 2029 na loňské úrovni. Pro předlohu zvedlo ruku 67 poslanců ze 127 přítomných, proti hlasovalo 58 poslanců z ANO, SPD a Pirátské strany. Předlohu podpořili zákonodárci vládních ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09.
„Předpokládám, že už s ohledem na ten čas, kdy to bylo přijato je pravděpodobnost žalob vysoká,“ uvedl Vávra. Podle něj je paradox, že ve sněmovně se hovořilo zejména o platech politiků a soudcovské platy zůstaly na okraji zájmu. „Návrh vlády je nekvalitní,“ dodal šéf Soudcovské unie. Ústavní soud zasáhl do platů soudců opakovaně.
Omluvilo se více než 40 poslanců
Platům soudců se na plénu věnoval Radim Fiala z SPD. Podle něj by se měly oddělit od platů politiků a celé nastavení považuje za nesystémové. „Sociolog Ivo Možný píše o své zkušenosti ze Spojených států amerických, kdy v malém městě na americkém středozápadě měl zajímavý rozhovor s okresním soudcem. Když se Ivo Možný dozvěděl, že má plat jen lehce nad úrovní středoškolského učitele, nedokázal skrýt překvapení a ptal se jej: Proč to proboha děláte? Příjmy v advokacii jsou snad větší? To ano několikanásobně, ale já věřím ve službu veřejnosti, odpověděl onen soudce. Já si myslím, že bychom se nad tím měli zamyslet i my všichni,“ uvedl. Soudcovská unie se už dříve postavila proti tomu, aby se výpočet platů politiků a soudců oddělil.
Celkem se z dnešního jednacího dne omluvilo více než 40 poslanců. Omluvu zaslala také desítka členů vlády, a to včetně premiéra Petra Fialy (ODS).
Omezení meziročního růstu na maximálně pět procent schválila Sněmovna podle návrhu ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL). Úpravu zdůvodnil záporným postojem veřejnosti k razantnějšímu zvyšování platů vrcholných politiků potom, co skončí dříve schválené restrikce. Pro rok 2026 by se bez navrhovaného ohraničení mohly zvednout podle zdůvodnění asi o 13,6 procenta. Na soudcovské platy se ohraničení vztahovat nemá. „To znamená, i když poroste tempo růstu průměrné hrubé mzdy v této zemi rychleji než 5 procent u občanů této země, tak tento růst budou mít samozřejmě logicky tito lidé, budou ho mít soudci, budou ho mít státní zástupci, ale nebudeme ho mít my, představitelé veřejné moci,“ uvedl v Poslanecké sněmovně ministr Jurečka. Obdobnou úpravu předsedy pirátských poslanců Jakuba Michálka s šestiprocentní hranicí pro meziroční růst platů ústavních činitelů Sněmovna odmítla, stejně jako jeho návrh na snížení náhrad na dopravu zákonodárců.
Soudci mimo společnost?
Platy se vypočítávají z takzvané platové základny, která je součinem průměrné mzdy v národním hospodářství vždy za předminulý rok a zákonného koeficientu. Loni platy vrcholných politiků zůstaly v souvislosti s jednou z úprav ve vládním konsolidačním balíčku v podstatě na předloňské úrovni. Ústavní soud loni v květnu s platností od letoška zákonný koeficient zrušil kvůli snížení platů soudců. Spočívalo v trvalé změně tohoto koeficientu ze tří na 2,822.
Jurečka už dříve řekl, že platy soudců nemohou být nedotknutelné. Dnes o tom ve sněmovně mluvil poslanec ANO Patrik Nacher. „Já s tím rozhodnutím Ústavního soudu a s tím vymezováním státních zástupců a soudců, vlastně jako úplně mimo tu společnost, že se jich nemá dotýkat ten vývoj, tak já s tím nesouhlasím, ale respektuju prostě rozhodnutí Ústavního soudu,“ uvedl.
„Ústavní soud zruší jakákoliv omezení platů soudců, vybraní politici se za to rozhodnutí alibisticky schovají a potom nepravdivě prohlásí, že toto rozhodnutí rovněž zakazuje snížit nebo nezvyšovat platy politiků,“ řekl zase ve svém projevu Jiří Kobza z SPD.
Soudce pak loni na podzim pobouřil výrok ministra spravedlnosti Pavla Blažka, který loňský nález Ústavního soudu k platům soudců označil za neústavní. „I já se hlásím k tomu, že nepovažuji dosavadní judikaturu Ústavního soudu, pokud jde o platy soudců, za ústavní,“ uvedl Blažek. Jak podotkl, nevadilo by mu, pokud by se Ústavní soud musel znovu zamyslet nad privilegiem soudců. Pokud bere krajský soudce 185 000 korun měsíčně, ministr nepovažuje za porušení jeho nezávislosti, pokud by měl 170 000 korun. „To už není chápání ústavnosti tak, jak si ji dovolím chápat já,“ řekl Blažek. „Poslední nález Ústavního soudu mě vede k tomu, že jsem připravený do takového sporu jít,“ doplnil. Eva Paseková, ceskajustice.cz
X X X
Kauzu úniku informací na hrad BIS odkládá. ‚Pro trestní stíhání nejsou zákonné důvody,‘ říká Pražák
Bezpečnostní informační služba (BIS) odložila prověřování úniku utajovaných informací na Pražský hrad v době, kdy byl prezidentem Miloš Zeman. Pro trestní stíhání nejsou zákonné důvody, uvedl pro Českou televizi (ČT) dozorový státní zástupce Jiří Pražák.
Ve věci šlo o Zemanovo prohlášení, že ho před lety navštívil důstojník civilní kontrarozvědky, který mu prozradil, že je nejbližší okolí hlavy státu odposloucháváno. Příslušník služby se tím mohl dopustit zločinu ohrožení utajované informace. Prezidenta kvůli tomu BIS krátce před koncem jeho mandátu vyslýchala.
„Sděluji, že v uvedené trestní věci již příslušný policejní orgán rozhodl o jejím odložení,“ řekl ČT Pražák. Nepodařilo se podle něj zjistit skutečnosti, které by opravňovaly k zahájení trestního stíhání.
Prověřování zahájila kontrarozvědka v reakci na Zemanův rozhovor ze srpna 2021 pro server Blesk.cz. Tehdejší prezident během něj obvinil ředitele BIS Michala Koudelku z toho, že nařídil odposlechy lidí z jeho nejbližšího okolí. „Před několika lety mě jeden vysoký důstojník BIS informoval o tom, že pan Koudelka nařídil odposlouchávání mého nejbližšího okolí, tedy i mě,“ uvedl Zeman.
Informaci o odposleších Zemanových tří blízkých spolupracovníků tehdejšímu prezidentovi na přelomu let 2017 a 2018 podle serveru Aktuálně.cz přinesl plukovník, který v kontrarozvědce odpovídal za zpravodajskou techniku. Výslech Zemana, který se podle Deníku N této věci týkal, se odehrál v lednu 2023.
Zeman chtěl ve funkci prezidenta prověřování v případu úniku informací z BIS zabránit. Takzvanou abolici nařizující, aby se nepokračovalo v trestním řízení a nezahajovalo se trestní stíhání v této věci, poslal podle serveru iROZHLAS.cz na úřad vlády. Abolici by ale musel podepsat premiér Petr Fiala (ODS), který to odmítl.
Zemanovým tvrzením se zabývala také sněmovní komise pro kontrolu civilní kontrarozvědky. Koudelka před poslanci uvedl, že služba své zákonné povinnosti neporušila a za jeho vedení nebyl odposloucháván žádný z nejvyšších ústavních činitelů. V prosinci 2022 komise uvedla, že nemá žádné indicie o nezákonném postupu BIS.
X X X
SPORY MEZI STRANAMI NEPROSPĚJÍ, VĚTŠINU TAK NEZÍSKAJÍ
Paroubka ne. Národní socialisté zablokovali vstup ČSSD do STAČILO!
Česká strana národně sociální (ČSNS) odmítla vstup ČSSD Jiřího Paroubka do koalice STAČILO!. Podle memoranda musí se vstupem dalších subjektů souhlasit všechny tři zakládající strany. Předseda ČSNS uvedl, že jde o stanovisko strany a že důvodů bylo několik.
„Jsem z toho velmi smutná. Na jednání jsme přišli s tím, že už ve volbách do krajů jsme v sedmi krajích byli v této koalici. Ve dvou dokonce máme své zastupitele,“ komentovala situaci místopředsedkyně ČSSD Jana Volfová. Dodala, že do koalice STAČILO! strana chtěla kvůli tomu, aby pomohla sjednotit českou levicovou scénu.
O tom, že ČSNS nesouhlasí s jejich vstupem, se dozvěděli až na schůzce při řešení programu.
„Program je pro nás naprosto přijatelný, neměli jsme s ním žádný problém. Když se nás zeptali na personální otázky, tak jsme řekli, že to je jejich rozhodnutí, že netrváme na žádné personálii, že počítáme s tím, že oni budou rozhodovat podle znalostí lidí, zajímavých osobností, volitelnosti lidí, ale že to je opravdu věc, na které vůbec netrváme. A když se to blížilo ke konci, tak se zvedl pan předseda ČSNS a oznámil, že usnesení ČSNS je, že ČSSD nesmí být součástí tohoto uskupení,“ pokračovala s tím, že konkrétní důvody předseda ČSNS Michal Klusáček neuvedl.
Pro iDNES.cz později Klusáček dodal, že šlo o výsledek zasedání předsednictva ČSNS. „Předsednictvo ČSNS se usneslo, že nesouhlasí s rozšířením memoranda o podpoře hnutí STAČILO! o ČSSD. To je celý. Důvody měli členové předsednictva různé, ale já se zdržím to nějakým způsobem komentovat. Nechci poškozovat pana Paroubka, nechci to rozmazávat, to je stanovisko ČSNS,“ prohlásil.
Předsedkyně STAČILO! Kateřina Konečná k celé věci jen stručně konstatovala, že předseda ČSNS stanovisko strany odprezentoval.
Hnutí STAČILO! vzniklo jako volební koalice v prosinci 2023 spojením stran Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM), Spojení demokraté – Sdružení nezávislých (SD-SN) a Česká strana národně sociální (ČSNS).
V tomto složení uspělo i v eurovolbách, kdy koalice získala dva mandáty. V současných volebních průzkumech se strana pohybuje nad pětiprocentní hranicí.
X X X
Povinná likvidace vraků či recyklovatelné vozy. EU dál tlačí na udržitelný automobilový průmysl
Ekologičtější design automobilů, cíle na využívání recyklovaných materiálů, zákaz exportu nepojízdných vozidel mimo Evropskou unii, likvidace již nadále nepoužitelných vozidel. To jsou některá z plánovaných opatření, která mají zajistit větší udržitelnost evropského automobilového průmyslu. Návrh Evropské komise nyní projednává Evropský parlament. Zatímco část politiků chválí ekologický aspekt legislativy nebo to, že přispěje k větší soběstačnosti sedmadvacítky, další návrh kritizují a označují jej za další překážku pro evropskou konkurenceschopnost.
Změny navrhla Komise již v roce 2023, nyní ji začíná projednávat nové složení Evropského parlamentu. Pravidla mají nahradit dosavadní právní rámec, který řeší, jak nakládat s automobily po ukončení jejich životnosti. Zajistit mají to, že budou vozidla navrhována jako udržitelnější, s lepšími možnostmi oprav a recyklace a že po konci pojízdnosti neskončí mimo Evropskou unii.
Jako důvod Komise uvádí, že výroba vozidel je jedním z průmyslově nejnáročnějších odvětví. Co do potřeby materiálů, je odběratelem číslo jedna, pokud jde o hliník či olovo. A poptávka stále roste. „Každý rok v Evropě skončí životnost více než šesti milionů vozidel,“ uvádí Komise. Velká část z nich se nedočká správné likvidace. A to vede ke ztrátě materiálů a znečištění.
Recyklovatelnost, opravitelnost a vybavení speciálním pasem
Konkrétně Komise navrhuje následující opatření. Automobily by měly být navrhovány tak, aby zapadaly do konceptu cirkulární ekonomiky. Tedy aby mohla být snadno rozebrána, aby nějakou dobu vydržela, mohla být recyklovaná a aby z nich bylo možné zpětně získat materiál. Výrobci mají poskytovat pokyny k výměně a demontáži dílů, vozidla by pak měla být opatřena „pasem“ obsahujícím potřebné informace.
Výrobci by dle nových pravidel měli informovat o množství použitého recyklovaného materiálu. Pro plast stanovuje legislativa pravidla, podle kterých by do roku 2030 měl být alespoň z 25 procent používaný recyklovaný plast. U dalších typů materiálu si Komise nechává otevřený prostor pro budoucí posouzení situace a případné stanovení dalších cílů.
Pravidla se dotknou i recyklace starých vozidel. Legislativa chce stanovit povinnost „záchrany“ hodnotných komponentů a materiálů z likvidovaných vozidel. Třicet procent plastu z těchto automobilů má být zrecyklováno a ty náhradní díly, u kterých to je možné, by měly být nabídnuté na opravy jiných vozidel. Výrobci by pak měli převzít větší zodpovědnost za vozidla s ukončenou životností prostřednictvím takzvané rozšířené zodpovědnosti výrobce. A to například prostřednictvím financování recyklace v případě, kdy se ekonomicky nevyplatí. Recyklace má být navíc kvalitnější, aby bylo možné materiál znovu použít.
„Dnes je recyklováno asi pětaosmdesát procent, ale kvalita je často špatná. Velké množství materiálu se nenavrátí do ekonomiky, ale je exportováno,“ popsal na jednání výborů Evropského parlamentu pro životní prostředí a pro vnitřní trh Aurel Ciobanu z Generálního ředitelství Evropské komise pro životní prostředí.
Vondra: Muska miluju, ale nechci mu ještě víc pomáhat
Europoslanec Alexandr Vondra by si přál, aby Polsko u soudu EU uspělo Foto: Kancelář poslance EP A. Vondry
Návrh by si měl podle něj posvítit i na takzvaná mizející vozidla. Tedy automobily, které prostě „zmizí“ ze statistik. Těch je každý rok v Evropě asi tři až čtyři miliony. Buď jsou dále provozovaná nelegálně, nebo jsou vyvezena mimo Evropskou unii. Návrh chce jednak propojit národní registrační systémy a zařadit více inspekcí, jednak chce zakázat export mimo Unii těch aut, která již nejsou způsobilá provozu.
„Navrhovaná opatření by mohla do roku 2035 vygenerovat 1,8 miliardy eur do roku 2035, vytvořit nová pracovní místa a zisky pro odpadový a recyklační průmyslu,“ uvádí Komise. Co do ekologických výhod, odhaduje unijní exekutiva roční pokles vyprodukovaných emisí CO2 o 12,3 milionů tun ročně od roku 2035. Opakované využívání vzácných materiálů má pak přispět k evropské ekonomické bezpečnosti tím, že sníží závislost na dovozech ze zemí, jako je Čína.
Návrh má své příznivce i kritiky. Do druhé skupiny se řadí třeba český europoslanec Alexandr Vondra (ODS/ECR). „Buďme k sobě upřímní, návrh může přinést více škody než užitku,“ řekl na jednání výborů. Návrh podle něj jde „na ruku Číně, Indii a Elonu Muskovi“, recyklační cíle podle něj nejsou realistické. „Miluji Elona Muska, ale nevidím důvod, proč mu nabízet další konkurenční výhodu, což Evropská komise dělá,“ dodal.
Zástupce Komise na to reagoval, že pravidla budou platit pro všechny, kdo dodávají vozidla na evropský trh. A to bez ohledu na zemi původu.
Kdy je vozidlo opravitelné?
Europoslanci evropských „koaličních“ stran návrh vesměs podporují a vyzdvihují důležitost cirkularity. Hovoří však o dílčích změnách v původním návrhu Komise. Litevský Paulius Saudargas z frakce evropských lidovců se například pozastavil nad podmínkami, které když vozidlo splní, je vnímané legislativou jako neopravitelné. Taková vozidla totiž legislativa odlišuje od pouhých ojetých vozidel a požaduje, aby nebyly již prodávány do dalších rukou a byly naopak podrobeny likvidaci.
„Vlastník vozidla, které se stane vozidlem s ukončenou životností, odevzdá vozidlo s ukončenou životností bez zbytečného odkladu do autorizovaného zpracovatelského zařízení,“ uvádí návrh. Automobil je podle návrhu „ekonomicky neopravitelný“, pokud je jeho tržní hodnota nižší než náklady na nezbytné opravy do stavu, který by stačil k získání osvědčení o technické způsobilosti v členském státě, kde bylo vozidlo před opravou registrováno.
„Není žádný důvod považovat tržní cenu jako známku opravitelnosti. Zvážila Komise, že nízkopříjmové domácnosti mohou zaplatit za opravu, ale ne za nové vozidlo?“ ptal se Saudargas.
Na druhou stranu uvedl, že nevidí důvod, proč nestanovit cíle ohledně užívání recyklovaného materiálu i pro další materiály, než je plast.
„Musíme zajistit, že národní opatření nevytvoří překážky na jednotném trhu,“ poukázal zase italský socialistický europoslanec Pierfrancesco Maran, který je stínovým zpravodajem návrhu za svou politickou skupinu. „Musíme najít rovnováhu. Nepřidávat administrativní zátěž,“ doplnil. Přesto jsou podle něj pravidla potřeba — více než osmdesát procent plastu v konstrukci automobilů podle něj putuje na skládky a nerecyklují se ani další materiály. „Musíme vyvinout evropský trh pro recyklaci a znovupoužitelnost materiálů,“ myslí si.
Europoslanci mohou předkládat své pozměňovací návrhy do 19. února. Hlasování na plénu by mělo proběhnout v září letošního roku. Poté bude Parlament o legislativě jednat se zástupci národních vlád.
Karolína Novotná, ceskajustice.cz
X X X
Prase může žít v domácnosti, povolil soud ve Francii. Majitelce hrozilo vězení
Francouzští bojovníci za práva zvířat slaví, jelikož soud umožnil zůstat naživu mladé divoké bachyni jménem Rillette, které hrozilo, že jí majitelka bude muset nechat utratit. Soud určil, že rozhodnutí úřadu, který domácí chov divočáka nepovolil, musí být znovu přezkoumáno.
Mládě prasete divokého jménem Rillette našla Elodie Cappéová v roce 2023 na svém malém statku ve střední Francii, kde chová koně. Sele zřejmě opustila jeho matka. Poté, co místní úřad Cappéové odmítl vydat povolení k držení divokého zvířete – a nemohla najít útulek, který by se zvířete ujal – stála před dvěma možnostmi. Buď by mohla mladou bachyni předat ženě, která cvičí zvířata pro filmový průmysl, nebo by Rillette musela podstoupit eutanazii.
Manžel Cappéové si myslel, že jde o aprílový vtip, když jeho žena přišla 1. dubna domů s mládětem divočáka, o které se chtěla postarat. Stanici BBC Cappéová řekla, že se nejprve pokusila Rillette vypustit zpět do volné přírody, ale bachyně vždycky přiběhla zpět. „Je tu šťastná,“ myslí si její majitelka.
Ve Francii se ke kampani za záchranu Rillette připojila i filmová hvězda a bojovnice za práva zvířat Brigitte Bardotová. Soud v nedalekém městě Châlons-en-Champagne nyní rozhodl, že úřady musí původní žádost Cappéové znovu posoudit. Podle agentury Reuters jim soud také nařídil, aby ženě zaplatily odškodné za soudní výlohy ve výši 15 000 eur (zhruba 379 000 korun).
Soudce uvedl, že „ačkoli je odchyt živých divočáků ve volné přírodě v zásadě zakázán, soudce má přesto pravomoc jej povolit“. Majitelka bachyně byla nadšená, když jí právník sdělil rozhodnutí. Řekla, že se chystá koupit dort a šampaňské, a vysvětlila, že dort je spolu s jablky jedním z nejoblíbenějších jídel jejího mazlíčka. Cappéová popsala nyní značně vzrostlou Rillette jako svou „nejlepší kamarádku“, se kterou se mazlí a hladí ji.
Za držení divokého prasete žena riskovala tříletý trest odnětí svobody a pokutu až 150 000 eur (přibližně 3,7 milionu korun). Její odvolání k francouzskému soudu získalo pozornost celého světa. Cappéová uvedla, že jí během soudního procesu volali lidé z Německa, Ukrajiny, Brazílie, Kanady a USA.
Rillette je rovněž název známé francouzské speciality – jde v podstatě o pomazánku z vepřového masa.
X X X
Modernizovaná parní turbína Elektrárny Tisová je v plném provozu
Parní turbína TG6 v Elektrárně Tisová je po generální opravě opět v ostrém provozu. Zařízení prošlo opravou průtočné části a regulace, výměnou nízkotlakého rotoru, revizí a upgradem řídícího systému parní turbíny 105 MW. Opravu zajistila společnost Doosan Škoda Power, která je výrobcem turbíny.
Poslední rozšířená generální oprava šedesát let sloužící parní turbíny proběhla již roce 2011. Práce na nynější opravě začaly v červnu loňského roku. „Plánovaná oprava probíhala v šestiměsíční odstávce, kdy bylo potřeba nejprve demontovat všechny díly, které čekala oprava či výměna. Některé díly bylo nutné přepravit do výrobního závodu v Plzni. V současné době probíhá doseřizování stroje za provozu a následně proběhne garančního měření turbíny, které nám prokáže, zda zhotovitel provedl opravu v požadované kvalitě a v souladu s programem zabezpečení jakosti. Po předání revizních zpráv a technická dokumentace dojde k samotnému převzetí díla,“ upřesnil Marcel Friml, předseda představenstva Elektrárny Tisová a člen představenstva společnosti Sokolovská uhelná.
Celková cena opravy turbíny a jejího příslušenství činila 140 milionů korun. „Jejím hlavním cílem byla obnova provozní spolehlivosti pro další předpokládanou desetiletou periodu provozu. Přestože definice opravy je poměrně jednoduchá, sama oprava rozhodně banální záležitostí nebyla. Klíčovými činnostmi se nakonec staly opravy vysokotlakých a středotlakých těles, rozváděcích kol, přelopatkování některých rotorových kol, kde se již začaly objevovat vady signalizující dožití těchto částí turbíny. Další podstatnou částí opravy byly zásahy do řídícího systému celého energetického bloku, který se dostal za hranici své životnosti, ale pro další provoz je naprosto zásadní. Samozřejmě se k tomu přidá spousta dalších činností na potrubí, armaturách a čerpadlech,“ vysvětlil Karel Bejr, vedoucí oddělení hlavního výrobního zařízení Elektrárny Tisová.
Elektrárna Tisová byla uvedena do provozu v letech 1958 až 1959 v západní části sokolovské hnědouhelné pánve. Turbína TG6 pak zahájila provoz v roce 1962. Kromě výroby elektrické energie produkuje elektrárna i tepelnou energii pro centralizované zásobování Sokolovska teplem. V režimu kombinované výroby tepla a elektřiny dodává teplo a teplou užitkovou vodu napřímo nebo prostřednictvím lokálních distributorů do více než 12 000 domácností. Loni vyrobila Elektrárna Tisová 390 tisíc MWh elektrické energie, dodávka tepla pro systém CZT pak činila 700 tisíc GJ. Mgr. Jana Pavlíková