Zelenskyj nedávno světu řekl, že na Ukrajině denně umírá přes sto Ukrajinců a země je stále pustošena. Šéf ČR Fiala místo usilování o to, aby boje na Ukrajině byly už dávno ukončeny, dodává tam další zbraně. ČR poskytla Ukrajině vojenský materiál za více než 3,5 miliardy, řekla Černochová v ČT. Vládě navrhne další dodávky za 600 až 700 milionů korun. ČR dodává na Ukrajinu i těžkou vojenskou techniku.
Černochová připomněla, že ministerstvo obrany také spolupracuje s ukrajinským velvyslanectvím v Praze na nákupu zbraní a vojenské techniky za peníze, které lidé a firmy posílají ambasádě na bankovní účet. Velvyslanectví takto zatím získalo zhruba 1,2 miliardy korun. Tuzemský zbrojařský průmysl přispěl darem minimálně 17 milionů korun, řekla ministryně.
X X X
ZELENSKYJ NEMYSLÍ NA ŽIVOTY A DOBRO UKRAJINCŮ, ALE HLAVNĚ SÁM NA SEBE A KARIÉRU POLITIKA, SLOUŽÍ CIZÍM MOCNOSTEM, PODLE ODBORNÍKŮ
Místo na obranu myslel na sebe. Zelenskyj vyhodil šéfa tajné služby pro Charkovskou oblast.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po skončení své návštěvy v Charkovské oblasti oznámil, že propustil oblastního šéfa tajných služeb Romana Dudina, který podle něj od prvních dní ruské invaze „neusiloval o obranu města, ale myslel jen na sebe“. Další podrobnosti Zelenskyj nesdělil, motivy Dudinova chování prověří podle prezidenta policie, informovala agentura Unian.
Ukrajinský prezident Zelenskyj v neděli navštívil ukrajinské vojáky na frontě v Charkovské oblasti a tamní správní metropoli. Šlo o jeho vůbec první oficiální cestu mimo Kyjevskou oblast od začátku ruské invaze na Ukrajinu, uvedla agentura Reuters.
Jak uvedla i agentura AFP, Zelenskyj po návštěvě oznámil, že vyhodil šéfa charkovských bezpečnostních služeb. Údajně totiž nepracoval na obraně města. „Neusiloval o obranu města, ale myslel jen na sebe,“ uvedl ukrajinský prezident.
Zelenskyj ocenil ukrajinské vojáky. „Riskujete své životy za nás všechny a za svou vlast,“ poděkoval vojákům, kterým u příležitosti návštěvy předal dary a vyznamenání.
Vedení v Charkovské oblasti prezidenta informovalo, že 31 procent oblasti je pod kontrolou ruských jednotek. Pět procent se podařilo ukrajinským vojákům dobýt zpět. Zelenskyj následně uvedl, že Ukrajina plánuje celou oblast osvobodit.
„Kvůli pokračujícímu ostřelování stále ještě nemůžeme plně zkontrolovat některá osvobozená města, plně odminovat území a začít s obnovou kritické infrastruktury,“ řekl prezidentovi oblastní gubernátor Oleh Syněhubov.
Městem otřásly výbuchy
V Charkově, druhém největším ukrajinském městě ležícím jen pár desítek kilometrů od ruských hranic, navštívil Zelenskyj zničené obytné budovy. Městem několik hodin po jeho návštěvě podle reportéra agentury Reuters otřáslo několik výbuchů, na severovýchodě Charkova stoupala oblaka kouře.
Agentura Unian napsala, že ruské střely zasáhly ulici Žukovskoho v severní části Charkova, kde poškodily domy, obchody a auta. Ostřelování města následně potvrdil i starosta Charkova Ihor Terechov.
Ruští vojáci ostřelovali Charkov od samého zahájení invaze, tedy od 24. února. V polovině května se začali stahovat a frontová linie se posunula dál od města, uvedl tehdy charkovský starosta Ihor Terechov. 16. května se pak ukrajinské armádě podařilo ruské jednotky zatlačit až k ruské hranici. Charkov ale v posledních dnech zaznamenal obnovené ostřelování, ve čtvrtek si bombardování vyžádalo osm lidských životů.
Nejtěžší boje na východě Ukrajiny se teď podle ruskojazyčné verze webu BBC odehrávají v Luhanské oblasti, kde se ruské jednotky pokoušejí obklíčit a dobýt města Severodoněck a Lysyčansk.
X X X
ODCHODEM PUTINA BY SE NIC V RUSKU NEZMĚNILO
Ten, kdo přijde po Putinovi, může být ještě daleko horší, varuje britský politolog Clackson
Někteří západní politici, mezi nimi i americký prezident Joe Biden nebo britský premiér Boris Johnson, otevřeně říkají, že Vladimir Putin nesmí zůstat u moci. Je to sice pochopitelné přání, ale neexistuje žádná záruka, že to, co přijde po něm, bude lepší, varuje britský politolog a expert na Rusko Alexander Clackson v analýze pro server Eurasia Review.
Abychom pochopili, proč tomu tak je, musíme si nejprve uvědomit, proč je Putin v Rusku tak populární. Podle tamní sociologické agentury Levada dnes jeho počínání schvaluje 83 procent Rusů.
Západ ho považuje za diktátora, ale podle mnoha obyvatel Ruska je vůdcem, který nastolil pořádek. Lidé vnímají Putina jako politika, který zajistil stabilitu a hospodářský růst, k němuž přispěl i prudký nárůst světových cen ropy v letech 1998–2008.
Po potupné prohře ve studené válce a v chaotických devadesátých letech bylo Rusko na kolenou a nedokázalo ovlivňovat světové dění. Když NATO v roce 1999 bombardovalo ruského spojence Jugoslávii, mohla Moskva jen přihlížet. Ale pak přišel Putin a vrátil své zemi národní hrdost.
Putin Rusům vrátil hrdost
Rusové s obdivem sledovali, jak Putin zabránil svržení syrského prezidenta Bašára Asada a anektoval Krym. Mnoho Rusů se tak opět mohlo radovat, že žijí v silném a vlivném Rusku. Právě to chtějí i od jakéhokoli budoucího vůdce.
Dalo by se namítnout, že Rusko pod tíhou autoritářství nikdy nedostalo šanci stát se liberální demokracií. Koneckonců řada bývalých sovětských republik se orientovala na Západ, když měla příležitost. Nejnovějším příkladem je Ukrajina, která se v roce 2014 obrátila k Západu navzdory snaze Moskvy vtáhnout ji znovu do své sféry vlivu.
V Rusku je to ale jiné. Hlavním prvkem jeho psychiky jsou protizápadní nálady. V průzkumu agentury Levada z roku 2020 jen 11 procent respondentů odpovědělo, že by Rusko mělo k Západu přistupovat jako přítel. Dnes je toto procento nepochybně ještě nižší, myslí si politolog Clackson.
Většina Rusů se netouží připojit k západnímu táboru ani vyznávat západní hodnoty. Naopak, ruská státní televize se často vysmívá údajnému západnímu morálnímu úpadku a neschopnosti i nedostatkům demokracie. Existuje pramalá šance, že by Rusové byli v blízké budoucnosti pokrokovější.
Po sedmdesáti letech ateistické sovětské vlády dnes v Rusku vzkvétá pravoslavné křesťanství. Ještě v roce 1991 se asi dvě třetiny Rusů nehlásily k žádnému náboženství, ale dnes se za pravoslavné křesťany považuje 70 procent obyvatel.
Tato zvýšená zbožnost vypovídá o společenském konzervativismu, udržování tradičních rodinných hodnot i o úctě k autoritám, což jdou zásady, které chce podporovat i Kreml.
Navalnyj? Jen naše zbožné přání
Na Západě často panuje názor, že naději pro ruskou budoucnost představuje prozápadní politická opozice v čele s Alexejem Navalným. Chceme věřit, že kdyby Putin ztratil moc, bude tato opozice vzkvétat a zvítězí. To je však jen zbožné přání, domnívá se britský politolog v komentáři pro server Eurasia Review.
Navalnyj dva dny před volbami radí lidem, komu mají dát svůj hlas. Snaží se tím oslabit Jednotné Rusko Podle průzkumu Levady ze září 2020 nahlíželo na Navalného pozitivně jen 20 procent Rusů, negativně celých 50 procent. V Rusku sice existuje proopoziční veřejnost, zejména mladí lidé z velkých měst, kteří využívají alternativní média, tato skupina obyvatel je ale v menšině.
Jejich odpor vůči Putinovi navíc pohání spíše touha po vymýcení korupce a hospodářské nerovnosti v zemi, než přání mít prozápadního prezidenta.
Příčinou tohoto postoje není jen ruská státní propaganda. V roce 2020 sledovalo denně státní televizi jen 62 procent lidí, zatímco o deset let dříve to bylo celých 92 procent. I podíl Rusů, kteří státní televizi věří, výrazně klesl. Naopak množství těch, kdo důvěřují internetovým médiím, významně vzrostlo.
Kreml po Putinovi?
Není proto důvod se domnívat, že po Putinovi bude Kreml kvalitativně jiný. Režim, který vybudoval, přežívá tak dlouho, protože s ním většina Rusů sympatizuje. Touha po silném vůdci, paternalismu a národní hrdosti trvá už desítky let.
Putinismus je hybridní režim. Není neosovětský, ale blíží se fašismu, říká historik a ukrajinista Svoboda
Budou-li západní země Rusko dál považovat za stát vyvrhelů, Rusové po Putinovi podpoří jiného vůdce autoritářského typu, který se bude prezentovat jako ochránce vlasti před agresivním a morálně zkaženým Západem.
Také hospodářské problémy způsobují, že lidé tíhnou k dominantním autoritářským politikům. Jestli se bude ruská ekonomika dál potýkat s potížemi kvůli protiruským sankcím, přispěje to jen k vytvoření podmínek pro nové diktátorské vedení.
Hluboce zakořeněné vlastenectví, nacionalismus, společenský konservativismus a odpor vůči Západu v kombinaci s vleklými ekonomickými problémy a diplomatickou izolací znamenají, že změna ruského kursu v politickém vedení je nepravděpodobná.
Po dvaceti letech s Putinem je pochopitelné, že si řada západních politiků přeje pád jeho režimu. Jenže to, co přijde po něm, může být ještě horší, soudí rusista Alexander Clackson.
X X X
Státy Evropské unie se opět neshodly na embargu na ruskou ropu. Nepomohla ani výjimka pro ropovod
Zástupci zemí Evropské unie se v neděli neshodli na podpoře nového návrhu protiruských sankcí, který z embarga na dovoz ruské ropy vynechal surovinu přepravovanou sítí ropovodů. Novinářům to sdělil přední unijní činitel. Podle diplomatického zdroje byly pro skupinu zemí včetně Maďarska, České republiky a Slovenska nepřijatelné některé podrobnosti návrhu.
Evropská komise hodlá podmínky embarga opět upravit a velvyslanci o něm budou znovu jednat v pondělí dopoledne, aby se pokusili dospět k dohodě před summitem. Ten začíná odpoledne.
Unijní exekutiva navrhla šestý soubor sankcí za ruskou invazi na Ukrajinu začátkem května. Jeho zásadní částí měl být úplný zákaz dovozu ruské ropy od začátku příštího roku. Proti se však postavilo Maďarsko, které se nespokojilo s odkladem, který mu stejně jako Česku a Slovensku Brusel nabídl.
Komise proto nyní navrhla zakázat pouze dovoz ruské ropy na tankerech, jimiž do Evropy proudí kolem tří čtvrtin dovozu z Ruska. Na ropovod Družba se embargo prozatím vztahovat nemá.
Podle jednoho z diplomatů ale návrh opět nevyhovuje Maďarsku, které přitom o zákazu lodní přepravy dříve samo hovořilo. Spokojeno není ani Slovensko a Česko, jemuž podle dostupných informací vadí, že upravené ropné produkty dovezené sítí ropovodů nebude možné prodávat do dalších zemí, což by Česku znemožňovalo nákup z rafinerií v sousedních státech. Výhrady má i Německo, které chce ropu přepravovanou potrubím zakázat.
České potíže podle diplomatických zdrojů souvisejí s tím, že Česko není v rafinaci pohonných hmot z ruské ropy soběstačné, návrh ale počítá se zákazem přeprodeje zpracovaných ropných produktů původem z Ruska.
„Musíme najít rovnováhu, není jednoduché to dokázat za pár dní,“ řekl po nedělním jednání novinářům zmíněný činitel, podle něhož Brusel ještě upravuje návrh vzhledem k požadavkům jednotlivých zemí.
Pokud by velvyslanci dospěli k jednomyslné shodě v pondělí, mohli by ji oficiálně stvrdit prezidenti a premiéři na dvoudenní vrcholné schůzce. V případě neshody se podle diplomatů dá na summitu čekat debata lídrů, ačkoliv maďarský premiér Viktor Orbán nechtěl toto téma vůbec otevírat.
X X X
Tvrdé boje na Donbase pokračují. Okolo Severodoněcku je podle Kyjeva zničená infrastruktura
U Severodoněcku na východě Ukrajiny se tvrdě bojuje, uvedlo v neděli ukrajinské ministerstvo obrany. V okolí tohoto města v Luhanské oblasti ruské raketové a dělostřelecké ostřelování zničilo veškerou kritickou infrastrukturu a poškodilo 90 procent všech domů, uvedl následně ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. O pokračujících bojích v okolí Severodoněcku a Bachmutu v nedělním večerním hlášení hovořil také ukrajinský generální štáb.
„Situace je komplikovaná, nikdo o tom nepochybuje. Pokračují tvrdé boje. Ruská armáda je silným nepřítelem, ale naše ozbrojené síly usilovně vzdorují,“ uvedla náměstkyně ukrajinského ministra obrany Anna Maljarová.
Zelenskyj poprvé od začátku ruské invaze opustil Kyjevskou oblast. Navštívil vojáky v Charkově. Situace na bojišti se podle ní ale neustále mění a nedá se proto s jistotou hovořit o žádných výsledcích bojových operací.
Ukrajinská armáda dělá vše proto, aby útok na Severodoněck odrazila, uvedl Zelenskyj. „Rusko se k Severodoněcku velmi přiblížilo. Na Donbase shromáždily příliš mnoho sil,“ řekl prezident podle agentury Unian.
„Hlavním cílem ruského nepřítele je obklíčit naše vojáky v okolí Lysyčansku a Severodoněcku a zablokovat hlavní logistické cesty,“ napsal ukrajinský generální štáb.
Severodoněcku i Lysyčansku, klíčovým městům na obou březích řeky Severní Doněc, hrozí obklíčení ruskými jednotkami. Ruská armáda na Ukrajinu vpadla 24. února a mimo jiné se snaží získat kontrolu nad celým Donbasem.
X X X
Švédy znepokojilo, zda za vstup do NATO nezaplatí příliš mnoho
Švédsko svou žádost o přijetí do Severoatlantické aliance již odevzdalo. Přijetí této země je však trnem v oku Turecku, které své postavení nazývá „bojem proti terorismu“. Někteří švédští novináři a ochránci lidských práv mají obavy, aby švédská vláda neudělala Turecku příliš velké ústupky. Informovala o tom agentura AFP.
Některé švédské listy tento týden rovněž otiskly otevřený dopis, v němž 17 novinářů a dalších pracovníků vyzývá švédskou vládu, aby nepodlehla tlaku Ankary.
Vláda tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana nechce podpořit vstup Švédska a Finska do NATO a jako podmínku si klade mimo jiné vydání tří desítek lidí z těchto dvou zemí do Turecka, většina z nich žije ve Švédsku.
„Za žádný okolností bychom neměli handlovat o svobodě slova. Postavme se za svobodu slova! Postavme se za kurdský jazyk! Nevydávejme lidi, kteří utekli z Turecka před represemi,“ píše se v dopise nadepsaném Nespadněme do Erdoganovy pasti.
Na seznamu jsou podle tureckých opozičních médií kurdští aktivisté, které Ankara viní z napojení na organizaci Strana kurdských pracujících (PKK), ale také Turci, které turecká vláda považuje za spojence hnutí duchovního Fethullaha Gülena, či levicoví aktivisté a novináři.
PKK, která už desítky let vede na jihovýchodě Turecka ozbrojený boj za autonomii Kurdů, považuje za teroristickou organizaci nejen Turecko, ale i Spojené státy a Evropská unie. Gülenovo hnutí označuje za teroristické turecká vláda, která ho viní ze snahy ji svrhnout. Jeho příznivce, i jen domnělé, pak zavírá do vězení.
Kurdové, kterých ve Švédsku žije na 100 tisíc a ve Finsku asi 15 tisíc, jsou v Turecku podle aktivistů za lidská práva dlouhodobě diskriminováni. Erdoganův režim poslal za mříže řadu kurdských aktivistů a politiků včetně poslanců a snaží se u ústavního soudu domoci zákazu prokurdské parlamentní strany.
„Nezavíráme dveře. Chceme jen, aby se o tomto tématu mluvilo vzhledem k tomu, že jde o záležitost národní bezpečnosti Turecka,“ prohlásil Kalin, který je zároveň Erdoganovým zahraničněpolitickým poradcem.
Je hrozné takto podkopat demokracii
„Pokud chcete všechno obětovat za členství v NATO, no tak do toho. Je to ale hrozné,“ řekla agentuře AFP poslankyně Kakabavehová, která zasedá ve švédském parlamentu jako nezávislá. Dodala, že by bylo hrozné rychle vstoupit do Severoatlantické aliance za cenu podkopání demokracie.
Agentura AFP uvedla, že hlas této poslankyně byl loni v listopadu rozhodující při schválení sociální demokratky Magdaleny Anderssonové švédskou premiérkou. Podle některých médií, například podle tureckého opozičního serveru Ahval, tak učinila poté, co švédští sociální demokraté slíbili spolupráci se syrskou kurdskou politickou stranou PYD (Sjednocená demokratická strana).
Dřívější prohlášení poslankyně Kakabavehové kritizoval turecký velvyslanec ve Švédsku Hakki Emre Yunt. „PKK má vazby na členy Riksdagu,“ uvedl Yunt s odkazem na švédský parlament. „Mohu zmínit pouze Amineh Kakabavehovou, protože má dohodu se sociálními demokraty, aby je podporovali,“ odpověděl a dodal, že tato poslankyně není na seznamu lidí, jejichž vydání Ankara žádá.
Proti zprávám tureckých médií, že někteří švédští politici podporují PKK, se v pátek ohradila švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová, která je označila za nepodložené. Také premiérka Anderssonová opakovaně zdůraznila, že Švédsko jasně podporuje zařazení PKK na seznam teroristických organizací.
Turecko stále není spokojeno
Švédsko a Finsko uvedly, že terorismus odsuzují a že jsou připraveny s Tureckem dál jednat.
Jednání mezi Tureckem a zástupci zemí však nebyla na očekávané úrovni, řekl v neděli turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ankara podle něj nemůže souhlasit s tím, aby do NATO vstoupily země, které podporují terorismus.
Turecko vzneslo námitky a zdrželo tak dohodu, která by umožnila historické rozšíření v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Plány na rozšíření Severoatlantické aliance musí schválit všech 30 členů. Poslední Erdoganovy výroky naznačují, že jeho odpor k rozšíření aliance trvá.
Ankara si podle Erdogana přeje co nejrychlejší ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou. Situace je ale podle něj den ze dne horší. „V pondělí budu telefonicky mluvit jak s Ruskem, tak s Ukrajinou. Obě strany budeme nadále vybízet k dialogu a diplomacii,“ řekl turecký prezident.
X X X
Podle EK je polský zákon o zrušení sporné justiční komory pozitivní signál
Za „pozitivní signál“ označila Evropská komise čtvrteční rozhodnutí polského Sejmu, dolní komory parlamentu, zrušit spornou disciplinární komoru nejvyššího soudu. Informovala o tom agentura DPA. Disciplinární komora, která podle kritiků slouží k trestání soudců neposlušných vůči současné vládě, je jádrem sporu mezi Bruselem a Varšavou o justiční reformy.
Mluvčí Evropské komise ovšem k přijetí návrhu na zrušení disciplinární komory podotkla, že záleží na obsahu právních předpisů, které nakonec začnou platit. Disciplinární komoru, která podle Soudního dvora EU porušuje principy právního státu, má nahradit komora profesní odpovědnosti. Zavedení změn je předpokladem pro to, aby Evropská komise vyplatila Polsku peníze z fondu obnovy po koronavirové pandemii.
Disciplinární komora nejvyššího soudu se zabývá kázeňskými prohřešky soudců a prokurátorů, může je potrestat, případně propustit z funkce. Podle kritiků nejsou její členové nestranní, ale loajální vůči národně-konzervativní vládě.
Politici vládních stran předpokládají, že současný návrh na zrušení disciplinární komory splní podmínky pro to, aby Polsko desítky miliard eur z EU získalo. Bude o něm ještě hlasovat Senát, kde má ale mírnou převahu, opozice. Na závěr ho bude muset podepsat prezident Andrzej Duda, který je autorem návrhu.
Polský premiér Mateusz Morawiecki ve čtvrtek oznámil, že 2. června do Varšavy přijede předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
X X X
Kurdové v ohrožení. Ve Švédsku sílí obavy z toho, co tamní vláda obětuje za vstup do NATO
Někteří švédští novináři a ochránci lidských práv mají obavy, aby vláda této skandinávské země neudělala příliš velké ústupky Turecku kvůli jeho blokování vstupu Švédska do Severoatlantické aliance. Informovala o tom agentura AFP. Citovala mimo jiné švédskou poslankyni Amineh Kakabavehovou, která je íránsko-kurdského původu. Některé švédské listy tento týden rovněž otiskly otevřený dopis, v němž 17 novinářů a dalších pracovníků vyzývá švédskou vládu, aby nepodlehla tlaku Ankary.
„Za žádný okolností bychom neměli handlovat o svobodě slova. Postavme se za svobodu slova! Postavme se za kurdský jazyk! Nevydávejme lidi, kteří utekli z Turecka před represemi,“ píše se v dopise nadepsaném Nespadněme do Erdoganovy pasti.
Vláda tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana nechce podpořit vstup Švédska a Finska do NATO a jako podmínku si klade mimo jiné vydání tří desítek lidí z těchto dvou zemí do Turecka, většina z nich žije ve Švédsku.
Na seznamu jsou podle tureckých opozičních médií kurdští aktivisté, které Ankara viní z napojení na organizaci Strana kurdských pracujících (PKK), ale také Turci, které turecká vláda považuje za spojence hnutí duchovního Fethullaha Gülena, či levicoví aktivisté a novináři.
100 tisíc příznivců
PKK, která už desítky let vede na jihovýchodě Turecka ozbrojený boj za autonomii Kurdů, považuje za teroristickou organizaci nejen Turecko, ale i Spojené státy a Evropská unie. Gülenovo hnutí označuje za teroristické turecká vláda, která ho viní ze snahy ji svrhnout. Jeho příznivce, i jen domnělé, pak zavírá do vězení.
Kurdové, kterých ve Švédsku žije na 100 tisíc a ve Finsku asi 15 tisíc, jsou v Turecku podle aktivistů za lidská práva dlouhodobě diskriminováni. Erdoganův režim poslal za mříže řadu kurdských aktivistů a politiků včetně poslanců a snaží se u ústavního soudu domoci zákazu prokurdské parlamentní strany.
„Pokud chcete všechno obětovat za členství v NATO, no tak do toho. Je to ale hrozné,“ řekla agentuře AFP poslankyně Kakabavehová, která zasedá ve švédském parlamentu jako nezávislá. Dodala, že by bylo hrozné rychle vstoupit do Severoatlantické aliance za cenu podkopání demokracie.
Landovský: Přijetí Švédska a Finska do NATO pomůže Ukrajincům, sníží se tím schopnost Ruska útočit
Agentura AFP uvedla, že hlas této poslankyně byl loni v listopadu rozhodující při schválení sociální demokratky Magdaleny Anderssonové švédskou premiérkou. Podle některých médií, například podle tureckého opozičního serveru Ahval, tak učinila poté, co švédští sociální demokraté slíbili spolupráci se syrskou kurdskou politickou stranou PYD (Sjednocená demokratická strana).
Kritika velvyslance
Dřívější prohlášení poslankyně Kakabavehové kritizoval turecký velvyslanec ve Švédsku Hakki Emre Yunt. „PKK má vazby na členy Riksdagu,“ uvedl Yunt s odkazem na švédský parlament.
„Mohu zmínit pouze Amineh Kakabavehovou, protože má dohodu se sociálními demokraty, aby je podporovali,“ odpověděl posléze na dotaz švédské tiskové agentury TT, které poslance měl na mysli. Řekl také, že tato poslankyně není na seznamu lidí, jejichž vydání Ankara žádá.
Proti zprávám tureckých médií, že někteří švédští politici podporují PKK, se v pátek ohradila švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová, která je označila za nepodložené. Také premiérka Anderssonová opakovaně zdůraznila, že Švédsko jasně podporuje zařazení PKK na seznam teroristických organizací.
X X X
Přehrady i vracení toků do původních koryt. Brněnští vědci vytvořili digitální dvojče povodí Dyje
Tým brněnských vědců z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd vytvořil digitální dvojče povodí Dyje. Jsou to do tabulek, grafů, rovnic a map převedené reálné řeky a jejich blízké okolí. Pomocí dvojčete dokážou v počítači nasimulovat, jak povodí jedné z největších moravských řek v budoucnu ovlivní třeba nové přehrady nebo vracení toků do původních koryt.
Díky digitálnímu dvcojčeti by se vodohospodáři, lesníci nebo zemědělci mohli v budoucnu vyhnout zbytečným opatřením.
Sice jsou v kanceláři za počítačem, přesto neustále ve vodě. Tým brněnských vědců do digitální podoby převedl 13,5 tisíce kilometrů čtverečních povodí řeky Dyje
„Rovné koryto je to v současném stavu a to klikaté je meandrující koryto tak, jak bylo navrženo, že by se mohl navrátit jeho přírodní charakter. Toto je konkrétně horní úsek Svratky,“ vysvětluje u monitorů jedno z využití digitálního dvojčete jeho spoluautorka Jana Bernsteinová.
Při rozkliknutí jednotlivých bodů v mapě pak vědci vidí například výšku hladiny v určitém období roku, profil koryta nebo nasycení okolní půdy, vysvětluje výhody virtuálního povodí Dyje Milan Fischer: „Můžeme testovat všechny možná opatření, aniž bychom je realizovali. Je to mnohonásobně levnější a můžeme tak zkoušet různé kombinace, což byla hlavní myšlenka – použít ho na testování adaptačních opatření, sledovat, jestli opatření působí synergicky, nebo proti sobě.“
Nové přehrady?
Díky dvojčeti se tak dá například ověřit, zda stavby nových přehrad nevysuší jiné řeky. „Zkoušeli jsme vliv potenciální nádrže Borovnice na horní Svratce a její vliv na nadlepšení minimálních odtoků. To je docela jednoduchý zásah do modelu, kdy se do říční sítě vloží těleso hráze,“ pokračuje Bernsteinová.
K němu se pak připojí data, která zjednodušeně řečeno reprezentují přítoky a odtoky z nádrže. Díky nim se pak dá také vypočítat, z kterého vodního díla je lepší upouštět více nebo naopak méně vody. Vědci ale do dvojčete umí promítnout také vliv okolní krajiny.
„Jednotlivé barvy znamenají příslušnost konkrétního výpočetního bodu do nějaké vegetační třídy. Oranžová reprezentuje zemědělskou půdu a růžová lesní půdu. Intravilán Brna vidíme na soutoku Svratky a Svitavy modře.“
Efektivní využití vody
Podle Milana Fischera je totiž rozdíl, zda je blízko řek jehličnatý, listnatý les či holiny. „Když tam bude holá půda, tak z té se toho vypařuje jenom za určitých podmínek, hodně vody zůstává v půdě. A pak když zaprší, tak voda může přispívat k intenzivnějším odtokům. Takže to může mít až negativní vliv na nějaké rychlé epizody.“
Digitální dvojče by tak v budoucnu mohlo najít kompromis pro efektivní využití vody v lesnictví, zemědělství i vodohospodářství zároveň. Jak totiž Jana Bernsteinová a Milan Fischer s oblibou říkají, voda je jenom jedna.
X X X
Zemanův skromný bungalov v Lánech? Podle makléřů vypadá spíš jako luxusní vila
Kousek od lánského zámku, který slouží jako prezidentské sídlo, je dokončována stavba budoucího domu prezidenta Miloše Zemana. Ten měl podle svých slov v plánu nechat si postavit bungalov. Dům, který teď vzniká, podle expertů vypadá spíš jako luxusní vila.
Než se Miloš Zeman stal prezidentem, bydlel v Novém Veselí na Vysočině. Snem pro něj vždy byl malý bungalov. A zpočátku ho dokonce chtěl postavit právě na Vysočině.
Zeman si ale později více oblíbil středočeské Lány, kde zakoupil pozemek o rozloze tisíc metrů čtverečních. Právě na něm nyní roste stavba, o které prezident hovoří jako o bungalovu.
Sousedům stavba nevadí
Jenomže o bungalov tak úplně nejde, ani z pohledu realitních makléřů. „Klasický bungalov je samozřejmě přízemní stavba, ale málokdo ví, že za bungalov se dá považovat i stavba, která má jakési půlpatro, to znamená, že horní patro má výrazně menší podlahovou plochu než to přízemí,“ popsal realitní makléř Tomáš Kučera.
Dodal, že při troše fantazie se dá dům pana prezidenta považovat za bungalov. „Rodinný dům nebo vila vyšší kategorie, podle návrhu architekta, na spíše nadprůměrně velkém pozemku,“ hodnotil realitní makléř Jan Horák.
Redakce CNN Prima NEWS se zeptala i některých místních, jak vnímají svého budoucího souseda. „Nevadí mi to, už to vím dávno, že se tady bude stavět domeček,“ přiznal jeden z dotazovaných. „Jsem s ním soused už teď, mám plot do zámecké zahrady. Mám ale dojem, že se tady nebudeme moc potkávat,“ dodal další.
Zajímavostí je podle makléřů poloha pozemku a také jeho cena. „Pozemek na konci slepé ulice má z mého pohledu nejvíc soukromí, v tom má hodnotu. Na druhou stranu, hned za pozemkem je obchvat a pozemek má trojúhelníkový tvar, což není ideální a pobytová zahrada není příliš velká,“ zhodnotil realitní makléř Horák.
„Kdyby se na mě pan prezident obrátil, že mám dům jako makléř prodat, tak bych to zvládl nejméně za 25 milionů korun, Lány jsou atraktivní, dům je to očividně navržený architektem. Všimnul jsem si, že na střeše jsou solární panely, takže moderní technologie nechybí,“ podotkl realitní makléř Kučera.
Prezidentův plat letos vychází na 302 700 korun hrubého měsíčně. Po skončení mandátu příští rok v březnu má nárok na rentu 50 tisíc korun plus na paušální náhradu 50 tisíc korun měsíčně.
X X X
MLADÍ LIDÉ SE BOJÍ ARMÁDY, HLAVNÉ BOJŮ VE VÁLCE
Obléknout uniformu a jít bránit vlast? Po prvotní vlně nadšení zájem Čechů o vstup do armády opět poklesl
Před třemi měsíci začal ve východní Evropě válečný konflikt, který nemá od konce druhé světové války na starém kontinentě obdoby. Pro vypořádání se s novou situací volili Češi různé strategie: hledali na internetu nejbližší kryty, nakupovali si zásoby anebo odesílali přihlášky k ozbrojeným silám. S odstupem několika týdnů obrovská vlna zájmu o vstup do armády opadá a náboráři jsou na podobných číslech jako před válkou.
Profesionální armádu má Česko od roku 2005, v současnosti v ní slouží 26 928 vojáků z povolání a 3 615 záložáků. | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz
V prvních týdnech konfliktu se do armádních aktivních záloh či na dobrovolné vojenské cvičení hlásilo desetkrát více zájemců, než je obvyklé. Prvotní šok z nevyprovokované agrese Ruska proti svému sousedovi pomalu mizí, stejně jako chuť Čechů naučit se základním vojenským dovednostem.
„Nyní, s odstupem více jak dvou měsíců, se čísla zájemců stabilizovala a přiblížila se běžnému standardu,“ uvedla pro iROZHLAS.cz mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková. Zájem obléknout maskáče je i tak prý stále vyšší, než jsou armádní náboráři dlouhodobě zvyklí: vojákem z povolání se chce stát dvojnásobek lidí než před válkou a týká se to mužů i žen.
Zájem o aktivní zálohy v Česku roste. Armádě se od začátku války na Ukrajině hlásí desetkrát víc lidí. Na vlnu zájmu armáda zareagovala posílením všech prvků výběrového řízení. „Navýšili jsme kapacity v nemocnicích i v kurzech základní přípravy, aby mohli ti, kteří úspěšně projdou přijímacím řízením, ihned nastoupit,“ vysvětluje Dvořáková.
Běh na dlouhou trať
Pokud se někdo rozhodne rozšířit řady příslušníků ozbrojených sil, čeká ho poměrně dlouhá cesta přes lékařskou prohlídku, psychotesty, přezkoušení fyzické zdatnosti až po absolvování kurzu základní přípravy v moravském Vyškově.
„Do pomyslného cíle se nedostanou lidé z různých důvodů, například změní své rozhodnutí v průběhu výběru nebo neprojdou zdravotní prohlídkou, což je až čtyřicet procent uchazečů, anebo nezvládnou fyzické přezkoušení, což je dalších deset procent lidí,“ vysvětluje armádní mluvčí, proč na sto zájemců obecně připadá jen deset úspěšných absolventů.
Profesionální armádu má Česko od roku 2005, podle posledních dostupných údajů k lednu 2022 v ní nyní slouží 26 928 vojáků z povolání a 3 615 záložáků. Podle Koncepce výstavby armády do roku 2030, strategického dokumentu schváleného vládou v říjnu 2019, mají mít ozbrojené síly do roku 2030 30 tisíc profesionálů a 10 tisíc členů aktivních záloh.
Cíle a finance
ARMÁDNÍ PLATY
Plat vojáka z povolání se skládá z několika položek: služebního tarifu, výkonnostního a zvláštního příplatku, příspěvku na bydlení či stabilizačního příspěvku. Největší podíl tvoří služební tarif, jehož výše je určena dosaženou hodností. Po dobu základního vojenského výcviku v moravském Vyškově je nováček jmenován do nejnižší hodnosti vojína, kterému přináleží 16 200 korun hrubého. Svobodníci už mají 27 550 korun hrubého a deset tisíc na příspěvcích navíc. Služební tarif nižších důstojníků podle tabulek české armády startuje na 40 260 korunách hrubého plus příspěvky, u vyšších důstojníků se začíná na 58 620 korunách hrubého plus příspěvky.
Rekrutačním cílem pro rok 2022 je dle slov mluvčí Dvořákové nabrat 1800 vojáků, z toho 460 připadá na vojenské studenty, a 1 200 záložáků
Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) by bylo ideální, kdyby se armáda ročně rozšířila o dva tisíce nováčků. Aktuální koncepce výstavby armády uvádí dokonce nutnost dvou tisíc čtyř set nových vojáků ročně, pokud mají pokrýt odchody z aktivní služby. Čistý nárůst by v takovém případě činil osm set až devět set nových vojáků z povolání za rok.
Personální otázka je neoddělitelně spjata s financemi: armáda si může dovolit jen tolik lidí, kolik jich dokáže zaplatit. V letech 2009–2013 došlo k poklesu peněz alokovaných na obranu, a paralelně klesal počet vojáků z povolání od světové hospodářské krize v roce 2008 do roku 2014, kdy se dostal na číslo 20 864.
Od let 2015–2016 počet vojáků i rozpočet resortu obrany opět roste. Loni hospodařilo ministerstvo obrany, pod které armáda spadá, s pětaosmdesáti miliardami korun, což představuje 1,39 procenta HDP.
X X X
Nové detaily o zdravotním stavu Feriho: Je zřejmě po operaci, zůstává v nemocnici
Bývalý poslanec Dominik Feri, který skončil v nemocnici, by měl být podle informací CNN Prima NEWS po operaci. Záchranáři ho do nemocnice transportovali v sobotu, byl při vědomí. Zřejmě šlo o pokus o sebevraždu.
Sobota, chvíli po 17 hodině. Záchranáři a policisté vyrážejí do Kubelíkovy ulice, kde má být podle informace z tísňové linky zraněný muž. „Policisté našli zraněného mladého muže. Na místě ihned vyloučili cizí zavinění,“ uvedl mluvčí policie Jan Rybanský.
Tlak kvůli znásilnění a politice je jiný. Feri to nemusel zvládnout, říká psycholožka
Podle informací deníku Blesk měl Dominik Feri několik bodných ran v břiše. „Muž byl při vědomí. Záchranáři ho ošetřili a odvezli do zdravotnického zařízení k další péči,“ uvedla mluvčí pražských záchranářů Jana Poštová.
Záchranáři odvezli Dominika Feriho do Vinohradské nemocnice, kde měl podstoupit operaci. Nyní se podle informací CNN Prima NEWS nachází na chirurgickém oddělení. „V sobotu v podvečerních hodinách jsme přijali 25letého muže se středně těžkými zraněními. Více nejsme k jeho zdravotnímu stavu oprávněni říct,“ uvedla mluvčí Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Tereza Romanová.
Exposlanec čelí trestnímu stíhání za sexuální obtěžování a také znásilnění. Hrozí mu až 10 let vězení. Právě tato kauza podle psychologa Karla Netíka mohla vést k psychickému zkratu a pokusu o sebevraždu. „Je velmi pravděpodobné, že to souvisí s touto kauzou. Byl pod velikým tlakem. Je to známka toho, že situaci nezvládá,“ uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS.
Zpráva o možném pokusu o sebevraždu zaskočila i Feriho bývalé kolegy, kteří se s ním potkávali ve Sněmovně. „Přeji mu uzdravení nejen fyzické. Zaslouží-li si trest, ať ho dostane a odpyká si ho. Ale také si zaslouží druhou šanci. Je mu 26 let,“ napsal bývalý předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
„Nic není důvodem, aby si tak mladý člověk sáhl na svůj život. Přeji mu, aby měl okolo sebe dobré lidi, kteří mu z nelehké situace pomůžou,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Jaký je Feriho aktuální zdravotní stav, není jasné. Dá se však předpokládat, že poté, co opustí nemocniční lůžko, bude exposlance čekat další léčba. „Velmi pravděpodobně navštíví psychiatrii, měl by být léčen. Měl by dostat antidepresiva a mělo by se s ním pracovat,“ dodal Netík.
X X X
Migréna není jen bolest hlavy. V nejhorším období jsem měla 20 záchvatů měsíčně, říká Marie
Migrénou trpí jednačtyřicetiletá Marie Kubešová z Prahy od puberty. Maminka dvou dětí vzpomíná na dobu, kdy měla až 20 záchvatů měsíčně a nemoc se projevila nejen na fyzickém, ale také duševním zdraví. Dnes se společně s pacientskou organizací Migréna-help snaží pomáhat lidem, kteří mají stejné problémy. Poukazuje také na osvětu, která je podle ní nedostatečná, protože mnozí považují migrénu za pouhou bolest hlavy a nemoc banalizují.
K migréně má Marie dědičné dispozice, trpí jí i její maminka a bratr. Onemocnění se u ní projevilo v plné síle, když byla v pubertě. „Prvními příznaky, kterými se u mě záchvat migrény hlásí o slovo, jsou zhoršení zraku, brnění rukou, nevolnost, zvracení a následně silná bolest hlavy,“ popisuje ataky nemoci Marie, která pracuje jako personalistka, fitness trenérka a trenérka dětí na přípravku gymnastiky.
Onemocnění, které ji provází většinu života, se vždy silně zhoršilo po porodu. „Mám dvě děti, kterým je dnes 11 a 12 let. Po porodu se můj stav pokaždé zhoršil natolik, že jsem měla i 20 záchvatů měsíčně. Zároveň se mi zhoršila paměť a nebyla jsem na tom dobře po psychické stránce,“ popisuje Marie. Dodává, že v těhotenství se naopak její stav zlepšil a záchvaty se objevily pouze ve druhém trimestru.
Vyzkoušela jsem snad vše, co existuje, aby se záchvaty zmírnily. Ale pomohla mi až biologická léčba.
Marie vyzkoušela snad vše, co existuje, aby se záchvaty zmírnily. „Zkoušela jsem klasickou západní profylaktickou léčbu, různé babské rady a neustále hledala informace na internetu. Jenže vše zabralo jen na chvilku a pak přišla ještě horší vlna. Nakonec mi pomohla až biologická léčba, kterou se léčím tři roky a konečně se mi opravdu ulevilo,“ pokračuje Marie ve svém vyprávění.
Díky biologické léčbě má Marie záchvaty pouze asi dva až tři v měsíci, což je oproti dvaceti záchvatům o dost snesitelnější. Navíc ataky nejsou tak silné, jako tomu bylo dříve. „Mám záchvaty migrény s aurou, které mě obvykle omezí jen na jeden den. Zatímco před biologickou léčbou to trvalo i tři dny,“ říká. (Aura je jakási předzvěst samotného záchvatu migrény. Vyskytuje se asi u 20 procent lidí s tímto onemocněním a projevuje se například výpadky zorného pole, poruchami rovnováhy, řeči a podobně, pozn. red.).
Marie se snaží žít aktivně.Zdroj: CNN Prima NEWS, Marie Kubešová
Marie už má dnes děti relativně velké. Když však byly malé, bylo pro ni velmi náročné postarat se o ně ve dnech, kdy ji postihl záchvat migrény. „Ještě jsem si dodělávala školu a zpětně se sama divím, jak jsem to vůbec zvládla. Po psychické i fyzické stránce to bylo ale velice náročné období,“ vzpomíná a dodává, že velkou oporu měla v manželovi. „Když jsem se necítila dobře, mohla jsem se spolehnout na manžela, ale i na kamarádky, které mi také moc pomohly,“ doplňuje.
Děti vědí, co mají dělat, když mám záchvat. Dnes už mi dokážou pomoci. Když ale byly malé, bylo to pro mě velmi náročné zvládnout.
Dnes už jí pomáhají i děti, které vědí, co dělat, když ji postihne záchvat migrény. „Za ta léta už je nic nepřekvapí. Vědí, že mi pomáhá masáž hlavy, studený obklad, potřebuji citlivý přístup a hlavně pomoc s domácností,“ říká Marie, která už několik let spolupracuje s pacientskou organizací Migréna-help.
„Na pacientskou organizaci Migréna-help, která pomáhá lidem s migrénou, jsem narazila na internetu náhodou, když jsem hledala práci na částečný úvazek. V organizaci tehdy sháněli dobrovolníky, což mě zaujalo a na webu jsem si mohla přečíst příběhy lidí s migrénou,“ pokračuje ve svém vyprávění. Tehdy si uvědomila, jak důležité je mít možnost sdílet své trápení s lidmi, kteří mají stejný problém.
Marie miluje sport.Zdroj: CNN Prima NEWS, Marie Kubešová
„V té době jsem začínala s biologickou léčbou, která mi pomohla a měla jsem radost, že mohu opět začít pracovat. Což do té doby nešlo, protože časté záchvaty mi vždy na několik dní v měsíci znemožnily chodit pravidelně do práce,“ vysvětluje.
Zapojení se do projektu Migréna-help mi moc pomohlo, protože jsem poznala lidi, kteří mají stejný problém.
Dobrovolnictví ji moc bavilo a byla ráda, že se mohla zapojit do projektu, který pomáhá lidem s migrénou, aby věděli, že v tom nejsou sami. „A hlavně, že migréna je skutečná nemoc, a ne pouhá bolest hlavy, jak si stále někteří lidé myslí. Za svůj život jsem dostala tolik rad, co mám dělat, aby to přešlo. I když to většinou nikdo nemyslí zle, problém je v neznalosti této nemoci,“ uzavírá Marie.
Migréna není jen bolest hlavy
Pacientskou organizaci Migréna-help založila Rýza Blažejovská před čtyřmi lety. Nápad vzešel z osobní zkušenosti, protože sama trpí migrénou od mládí. V té době pracovala v podobné organizaci pro osoby s epilepsií, kde získala zkušenosti, jak podporovat lidi s chronickým onemocněním. Zároveň také studovala magisterský obor řízení sociálních organizací a spolek Migréna-help vznikl jako projekt její diplomové práce.
X Vy sama trpíte migrénou už řadu let. Co vám konkrétně nejvíce pomohlo?
Nejvíce mi pomohlo změnit životní styl směrem k většímu přizpůsobení se tomu, na co je migréna nejvíce citlivá. Takzvaný migrénový mozek, jak se občas říká, potřebuje pravidelnost, řád. Takže dbám na pravidelnou spánkovou hygienu, pravidelný přísun jídla a pití, pravidelný pohyb, na to, abych měla čas sama na sebe, na své potřeby, respekt ke svému tělu. Pravidelně relaxuji; nyní také procházím biofeedbackem. V neposlední řadě také pravidelně komunikuji se svou lékařkou a když přijde záchvat, bez výčitek si vezmu lék, který mi pomáhá, a odpočívám. To jsem dřív neuměla.
X Co je hlavní náplní pacientské organizace Migréna-help?
Snažíme se lidem s tímto onemocněním usnadnit život prostřednictvím poradenství, informačního servisu, psychoterapie, kruhů sdílení, kde si lidé pomáhají navzájem, a podobně. Migréna-help zároveň cílí i na společnost jako celek, kdy se snaží o zvýšení jejího porozumění vůči potřebám lidí s migrénou. Tato nemoc bývá podceňována jako obyčejná bolest hlavy. Pořádáme proto mediální kampaně a různé vzdělávací akce, vydáváme osvětové publikace a mnoho dalšího, abychom stigma migrény snížili.
X Proč je podle vás důležitá osvěta o této problematice?
Prvním důvodem je to, že sami lidé s migrénou často nevědí, že se potýkají s tímto neurologickým onemocněním. Léčí proto své potíže například volně dostupnými analgetiky, což často vede ke zhoršení jejich stavu. Často až k chronizaci, kdy zažívají i více než 14 záchvatů migrény za měsíc. Osvěta je tedy důležitá zejména proto, aby se lidé nestyděli své zdravotní problémy řešit, ale také proto, aby se zlepšil přístup k lidem s migrénou ze strany jejich blízkých, zaměstnavatelů i některých lékařů, kteří tuto nemoc bagatelizují.
X Je toto onemocnění známé mezi dětmi? Jsou vůbec schopné pochopit, co vlastně migréna obnáší?
S dětmi je to velmi podobné jako s dospělými. Často nerozumí, co se s jejich rodiči děje, a jsou na ně rozzlobené, když se například musí kvůli záchvatu migrény zrušit naplánovaný výlet. Myslí si například, že jim to jejich rodič dělá schválně. Každé dítě samo někdy zažilo, že ho něco bolí, takže je schopné pochopit, že se něco podobného děje s jeho maminkou nebo tatínkem a že potřebují jejich pochopení, případně i nějakou jednoduchou pomoc.
X Proč podle vás někteří lidé stále banalizují tuto problematiku a považují migrénu za běžnou bolest hlavy?
Kde je kořen bagatelizování migrény jako obyčejné bolesti hlavy, víme sice časově – stalo se tak v průběhu 19. století, ale přesnou příčinu neznáme. Do té doby se o migréně psalo jako o jakémkoliv jiném onemocnění, byly přesně popsány projevy, a dokonce i typy migrény. Najdeme také řadu děl, kde se dočteme, jak migrénu léčit, a to už z doby Galéna, tedy ze 2. století. V průběhu 19. století se ale začaly objevovat posměšné zprávy v novinách nebo v divadelních představeních, kde se o migréně mluvilo jako o vrtochu hysterických žen či fňukání neschopných paniček z vyšší třídy. Lékaři, kteří migrénu léčili, byli tehdy označováni za šarlatány.
X V květnu proběhla akce, která se zaměřuje na migrénu a mateřství.
Ve čtvrtek 11. května proběhl křest první knížky z dílny Migréna-help „Proč maminku bolí hlavička“. Knížka má pomoci právě dětem rodičů s migrénou lépe pochopit, co se s jejich maminkou či tatínkem děje při záchvatu migrény a jak se s tím lépe vyrovnat. Kniha zároveň slouží jak k vyrovnání se s nepříjemnými emocemi, tak i ke zvýšení citlivosti k druhému člověku, kterému není dobře.
X Jak je to v těhotenství. Může se migréna v tomto období zlepšit, nebo naopak?
Obecně se projevy migrény v těhotenství zlepšují, ale bohužel to neplatí pro všechny. Obzvlášť pro ženy trpící migrénou s aurou.
X Co přesně migréna s aurou znamená a jak se liší od té klasické?
Migréna s aurou se od té klasické liší takzvanou předzvěstí, která trvá zhruba hodinu před propuknutím samotného záchvatu. Projevuje se buď vizuálními projevy, jako jsou záblesky, mžitky či rozmazané vidění, nebo senzorickými projevy, to znamená mravenčením, ztrátou orientace či poruchami řeči, anebo motorickými projevy, jde o poruchy rovnováhy, závratě či dokonce poruchy hybnosti poloviny těla. Nejčastější je forma vizuálních projevů.
X Je možné v těhotenství užívat nějaké léky, které přinesou alespoň nějakou úlevu?
Je možné v omezeném množství užívat takzvaná antimigrenika, tedy triptany, a rovněž léky obsahující paracetamol. Podrobný průvodce „Jak na migrénu v těhotenství“ najdete na našem webu.
X Co radíte maminkám malých dětí, které trpí migrénou? Jak to s nimi zvládnout? A jak dětem vysvětlit, co se s maminkou děje?
Nejlepší cestou je přečíst si s dětmi právě knížku „Proč maminku bolí hlavička“, která usnadní komunikaci o tomto nelehkém tématu a poskytne jakýsi jízdní řád, jak na to. Spolu s pohádkovým Adámkem si dítě prožije podobné situace a s tím spojené pocity. Tedy například zklamání a vztek a v následujících námětech k diskusi si potom může se svým rodičem popovídat o tom, jak samo podobné události prožívá a co s nimi. V knížce zároveň děti najdou i aktivity pro chvíle, kdy se jim rodič kvůli záchvatu migrény nemůže věnovat.
X X X
Český aukční rekord padl. Kubištův obraz se prodal za 123 milionů
Obraz jednoho ze zakladatelů české moderní malby Bohumila Kubišty Staropražský motiv z roku 1911 se na nedělní aukci v Praze prodal za 123,6 milionu korun včetně dvacetiprocentní aukční přirážky. Vytvořil tak nový tuzemský aukční rekord, který dosud držel obraz Divertimento II Františka Kupky, jenž se v roce 2020 prodal za 90,24 milionu.
Poprvé se v neděli při tuzemské aukci výtvarného umění na sále překonala hodnota 100 milionů korun. Bez přirážky konečnou cenu licitátor odklepl na hodnotě 103 miliony a sálem zazněl potlesk.
Vyvolávací cena Kubištova obrazu byla 25 milionů. I kdyby se prodal za ni, byl by to autorský rekord. Nejdražším Kubištovým dílem prodaným v tuzemské aukci dosud bylo dílo nazvané Zátiší vydražené v roce 2013 za 18,49 milionu korun včetně přirážky.
Obraz do aukce vstoupil s cenou 38 milionů korun, kam vzrostla v internetovém přihazování. Na sále cena vystoupala o více než 60 milionů, v závěru licitovali dva až tři zájemci.
Se stejnou vyvolávací cenou v neděli aukce nabídla obraz malířky Toyen s názvem Samotáři z roku 1934, prodal se za 54 miliony korun včetně přirážky.
První prodej Kubištova díla
V případě černobílého obrazu Staropražský motiv jde o vůbec první prodej díla Bohumila Kubišty, jednoho ze zakladatelů české moderní malby z tohoto období. Za více než 20 let se v dražbách objevilo pouze 14 jeho olejů.
Rok 1911, kdy Kubišta Staropražský motiv namaloval, je všeobecně vnímán jako období zásadního zlomu v tvorbě tohoto umělce a nese se ve znamení přehodnocení jeho pařížské zkušenosti. Ta vedla mimo jiné k formulaci vlastní estetiky kubismu založené na myšlenkovém ponoru do vnitřního života reality.
Duchovno a ideové podloží tvorby Kubišta vnímal jako neodlučitelné od samotného procesu malby, což také velice zdůrazňoval ve svých písemných projevech publikovaných ve významných uměleckých měsíčnících té doby.
Pro formulaci svých idejí Kubišta čerpal z předních představitelů tehdejší evropské filozofie, jakými byli například Arthur Schopenhauer, Henri Bergson nebo Immanuel Kant, ale i z myšlenkových směrů pro tehdejší dobu exotických, například z indické filozofie. Inteligence, interdisciplinární sečtělost a umělecká verva přivedly sedmadvacetiletého Kubištu k vlastní názorové i umělecké syntéze, jež vyvrcholila v obrazech z let 1911 a 1912, stojí v katalogu k aukci.
X X X
Schick poprvé českým fotbalistou roku. Mezi trenéry opět dominoval Trpišovský
Útočník Patrik Schick byl poprvé v kariéře zvolen nejlepším českým fotbalistou roku. Šestadvacetiletý kanonýr Leverkusenu v tradiční anketě Fotbalové asociace ČR s velkým náskokem porazil vítěze posledních dvou ročníků reprezentačního kapitána Tomáše Součka z West Hamu. Třetí skončil další hráč tohoto londýnského klubu obránce Vladimír Coufal. Mezi trenéry potřetí za sebou zvítězil slávistický kouč Jindřich Trpišovský.
Talentem roku byl zvolen sparťan Adam Karabec a nejlepší fotbalistkou se premiérově stala Andrea Stašková, která končí v Juventusu Turín. Po dvouleté odmlce způsobené koronavirovou pandemií se vyhlášení výsledků opět konalo na galavečeru v Praze.
V anketě rozhoduje fotbalová akademie, do níž patří prvoligoví trenéři a kapitáni, reprezentanti s minimálně 25 starty v národním týmu, vítězové uplynulých ročníků a zástupci médií a asociace. V anketě rozhoduje fotbalová akademie, do níž patří prvoligoví trenéři a kapitáni, reprezentanti s minimálně 25 starty v národním týmu, vítězové uplynulých ročníků a zástupci médií a asociace.
Klíčová opora reprezentace a krásný gól
Schick prožil mimořádně povedený minulý rok. Za reprezentaci nastoupil k 11 utkáním a připsal si v nich osm branek. Zazářil především na letním mistrovství Evropy, kde skóroval pětkrát a v tabulce kanonýrů skončil za vítězným Portugalcem Cristianem Ronaldem na druhém místě jen kvůli tomu, že neměl na kontě asistenci. V úvodním duelu na šampionátu ve Skotsku se blýskl nejhezčím gólem turnaje z rekordní vzdálenosti 49,7 metru. Reprezentaci pomohl k postupu do čtvrtfinále.
V bundeslize Schick vstřelil za minulý rok 21 branek, z toho 16 v podzimní části uplynulé sezony. V letošní jarní části, která se už do ankety nepočítala, přidal dalších osm gólů a v tabulce kanonýrů skončil druhý za Robertem Lewandowským z Bayernu Mnichov.
Schick je od roku 2000 po Davidu Lafatovi teprve druhým útočníkem, který anketu FAČR ovládl. Od hlasujících dostal nezvykle vysoký počet 949 bodů a o 258 bodů porazil obhájce prvenství Součka. Sedmadvacetiletý záložník neprožil tak mimořádný rok jako v předchozích dvou letech, vloni v březnu si ale za národní tým v utkání proti Estonsku připsal premiérový reprezentační hattrick.
O dalších 388 bodů níže skončil na třetím místě Součkův spoluhráč z West Hamu obránce Coufal. Všichni z první desítky startovali na loňském Euru. Nejlepší zástupce české ligy je na šesté pozici sparťanský ofenzivní univerzál Adam Hložek. Oproti předchozímu ročníku došlo v elitní desítce ke čtyřem změnám.
Dobiaš do Síně slávy
Trpišovský mezi trenéry navázal na vítězství z předchozích dvou let. Šestačtyřicetiletý kouč vloni na jaře se Slavií prošel do čtvrtfinále Evropské ligy a získal s ní třetí ligový titul po sobě. Letos Pražané nestačili na Plzeň a trofej neobhájili. Reprezentačnímu kouči Jaroslavu Šilhavému nestačil k prvenství v anketě ani postup do čtvrtfinále Eura, na Trpišovského ztratil 78 bodů. Třetí skončil Martin Svědík ze Slovácka.
Třetí místo z minulého ročníku vylepšil vítěz kategorie talent sparťan Adam Karabec. Osmnáctiletý ofenzivní záložník s velkým náskokem 271 bodů předčil druhého středopolaře Daniela Samka ze Slavie, třetí skončil útočník Tomáš Čvančara.
Po dvou druhých místech se mezi fotbalistkami dočkala vítězství útočnice Stašková, která opouští Juventus. Druhá skončila brankářka Barbora Votíková a až třetí příčkou musela vzít zavděk vítězka posledních tří ročníků Kateřina Svitková. Do Síně slávy byl uveden bývalý československý reprezentant a mistr Evropy z roku 1976 Karol Dobiaš. Premiérově byl vyhlášen eFotbalista roku, jímž se stal Jan „Emerickson“ Krupička.
X X X
Grand Prix Monaka formule 1 ovládl Pérez před Sainzem, závod skončil předčasně
Deštěm ovlivněnou Velkou cenu Monaka vozů formule 1 vyhrál Sergio Pérez z Red Bullu. Mexický závodník zvítězil po odkladech a vypršení tříhodinového limitu před Španělem Carlosem Sainzem z Ferrari a svým týmovým kolegou Maxem Verstappenem.
Rostlinná afrodiziaka
Vyzkoušejte přírodní povzbuzení – Guarana, Kotvičník, Ašvaganda, Maca a Ženšen.
Nizozemský pilot Verstappen zvýšil svůj náskok v čele mistrovství světa před Charlesem Leclercem na devět bodů. Vítěz kvalifikace Leclerc dojel po chybách svého týmu na domácí trati čtvrtý.
Závod ulicemi Monte Carla byl dvakrát přerušen. Nejprve v úvodu kvůli hustému dešti a poté ve 30. kole po nehodě Micka Schumachera. Kvůli tomu se nestihlo odjet plánovaných 78 kol a závod byl po třech hodinách ukončen.
Dvaatřicetiletý Pérez vyhrál třetí závod v kariéře a první v této sezoně. V Monaku uspěl poprvé a upevnil si třetí příčku v MS. Přestože startoval z třetí pozice, využil lépe načasovaných zastávek v boxech. Red Bull získal čtvrté vítězství za sebou, v minulých třech závodech vládl Verstappen.
X X X
Filip Salač třináctý v Mugellu
V neděli 29. května vyvrcholil letošní osmý závod světového šampionátu silničních motocyklů. V závodě nechyběl v kategorii Moto2 Filip Salač, český reprezentant a člen ACCR Czech Talent Teamu Autoklubu České republiky. Ten startoval z osmé řady a předvedl stabilní výkon bez vážnější chyby. Výsledkem bylo skvělé třinácté místo, které je nejlepším letošním výsledkem českého jezdce.
V ranní warm-upu nebyl Filip klasifikován. Během závodní neděle se teplota opět postupně šplhala nahoru, přesto během závodu kategorie Moto2 byla trať stále velmi kluzká. To bezpochyby zapříčinilo pád několika jezdců. Filip se pádu vyvaroval a po dobrém startu se pohyboval okolo dvacáté pozice. V závěru se českému reprezentantovi podařilo předjet veterána Mattiu Pasiniho a cílem projel jako třináctý. Filipa tak v cíli mrzela pouze pokažená kvalifikace, která ho jistě připravila o lepší umístění, na čtvrté místo mu chybělo jen pár sekund.
„Byl to super závod. Včera v kvalifikaci bohužel tým udělal chybu a dal mi místo nových pneumatik použité. Nevím, jak se to mohlo stát, ale byl jsem z toho hodně naštvaný. Závod byl dobrý a měl jsem docela dobrý start. Neztratil jsem pozice a pak jsem se dostal do rytmu. Začal jsem zrychlovat a jel jsem dobré časy, srovnatelné s nejlepšími. Předjížděl jsem jezdce a nakonec se mi podařilo dokončit závod na třinácté pozici pouze 4 nebo 5 sekund od čtvrté pozice. To si myslím, že je super. Mrzí mě, že nebyla lepší kvalifikace, protože v prvních třech kolech jsem hodně ztratil. Vždycky člověk ztratí, když nestartuje vpředu. Určitě máme hodně dobrých dat do Barcelony. Uvidíme, jak se nám tam bude dařit, každopádně závod jsem si užil, bylo snadné spadnout, ale povedlo se mi to ustát. Jsou to první body, kterých si vážím,“ okomentoval osmý závod sezóny Filip Salač.
Kolotoč MotoGP teď čeká závod v Barceloně hned příští víkend. Ve Španělsku jezdci do závodu odstartují v neděli 5. června. Jak se zde Filipovi bude dařit, to se dozvíme přesně za týden. Jakub Schimmer, PR a média – sport, Autoklub ČR