Zatím VZP počítá se 3 mld. pro lékaře. Kde další miliardy sežene Fiala pro učitele, pracovníky škol, univerzit a pracovníky firem? V jednotě je síla, a na to měli pamatovat i odboráři spolu s dr. Přádou, dr. Hilšerovou, dr. Kubkem, učiteli a dalšími organizátory velké stávky. Jde totiž i o další život v ČR, který ničí neschopný Fiala lidem i firmám. Sám neodejde, ale brání se zuby nehty. Budou další stávky?

VZP TŘI  MILIARDY  PRO  LÉKAŘE

Za Fialu ministr Válek se dohodl s lékaři, slíbil jim přidat od ledna až 15 tisíc měsíčně

Nabídka, se kterou podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka souhlasila Česká lékařská komora (ČLK) i zdravotnické odbory, je růst výdělků lékařů o 5 000 až 15 000 korun podle stupně vzdělání a ostatních zaměstnanců nemocnic včetně nezdravotnických o pět procent. Řekl to po pondělním jednání. Finální dohodu chtějí zúčastněné strany podepsat v pátek, poté by měli lékaři odvolat protest.

Podle ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeňka Kabátka se peníze přímo k zaměstnancům dostanou po podepsání úhradového dodatku mezi pojišťovnou a nemocnicí. Jejich přijetí chce zajistit speciální bonifikací pro nemocnice.

„Každá nemocnice dostane nabídku na podepsání toho dodatku,“ řekl Válek. Podobná situace byla podle něj v roce 2008, kdy se řešilo odměňování zdravotních sester, a dodatky podepsaly všechny nemocnice.

Podle Kabátka na tyto bonifikace nemocnic akutní i následné péče, které dodatek podepíšou, VZP počítá zhruba se třemi miliardami korun. Válek doplnil, že podílet se bude jen VZP, nikoliv ostatních šest zdravotních pojišťoven.

Podle viceprezidenta ČLK Jana Přády, lídra protestní akce lékařů, bude konkrétní dohoda vypracována během několika dní. V pátek ji podepíšou a nespokojení lékaři, kteří od prosince vypověděli přesčasovou práci, akci odvolají, dodal. Do té doby lékaři podle něj výpovědi z přesčasů stahovat nebudou.

Podobně podle předsedy Lékařského odborového klubu-Svazu českých lékařů Martina Engela chtějí návrh posoudit i lékařské odbory, jejichž zástupci se sejdou ve čtvrtek. Návrh podle Válka počítá s tím, že lékaři po škole budou mít příjem o 5 000 korun vyšší, po ukončeném základním kmeni o 8000 korun a po atestaci o 15 000 korun vyšší.

Pokračovat bude dál i příprava samostatného zákona o odměňování zdravotníků. „Musíme změnit způsob odměňování zdravotníků. Pokud to jenom trochu půjde, tak ho provázat s úhradovou vyhláškou,“ řekl ministr.

Úhradová vyhláška je dokument, kterým ministerstvo stanoví rozdělení meziročního nárůstu finančních prostředků z veřejného zdravotního pojištění mezi jednotlivé segmenty zdravotní péče. Bude podle něj také třeba znovu změnit zákoník práce a zavést směnný provoz tam, kde lékaři nepřetržitě pracují.

„Zástupci odborů a mladí lékaři přijali naší nabídku, kterou musí projednat jejich organizace. Souhlasí s ní i zástupci nemocnic, včetně shody o mechanismu, jak k jednotlivým zaměstnancům zdravotnických zařízení doputuje 9,8 miliardy korun navíc,“ řekl ministr Válek.

„Od 1. ledna příštího roku bude mít každý lékař po škole navýšený příjem o 5 000 korun, nejvíce pak dostanou lékaři po atestacích a to 15 000 korun. Všichni ostatní nelékařští zaměstnanci nemocnic dostanou přidáno pět procent,“ dodal ministr.

O lékařských přesčasech a platech se mluví od letošního jara. V dubnu vláda schválila novelu zákoníku práce. Během projednávání ve Sněmovně do novely jako poslanecký návrh přibyla nová úprava týkající se zdravotnictví, přišla s ní skupina zákonodárců kolem šéfa sněmovního sociálního výboru a lékaře Víta Kaňkovského (KDU-ČSL).

Návrh prodlužuje maximální týdenní pracovní dobu ve zdravotnictví na 56 hodin týdně, u zdravotnické záchranné služby až na 60 hodin. Ročně to u lékařů činí 832 hodin, pro záchranáře 1 000 hodin přesčasů. V dosavadní praxi se taková přesčasová práce řešila dohodami nad rámec běžného pracovního úvazku. Podobná pravidla platila už v minulosti.

Protest tisíců lékařů

V nemocnicích napříč Českem vypovědělo přesčasy na prosinec více než 6 100 lékařů. To by podle jejich zástupců v praxi znamenalo ochromení mnoha nemocnic a rušení stovek naplánovaných operací i tisíců ambulantních vyšetření. Problém by to byl nejen pro pacienty, ale i nemocnice.

V řadě nemocnic odmítli přesčasy ve velké míře také chirurgové a ortopedi, podle České lékařské komory nejméně 72 procent ve Svitavách, Opavě, Znojmě, Pardubicích, Příbrami Ostravě, Hradci Králové, Brně, Kladně, Uherském Hradišti, Jihlavě, Ivančicích a třech pražských fakultních nemocnicích (Motol, Všeobecná a Thomayerova).

Problematická je podle lékařů novela zákoníku práce platná od října, která zdvojnásobila roční objem dobrovolných přesčasů zdravotníků až na 832 hodin ročně, tedy až 104 pracovních dní, výslovně také zakazuje dosud tolerované 24hodinové směny. Ministři zdravotnictví a práce avizovali, že změny vrátí na původní úroveň poslaneckým návrhem novely.

Uplynulý čtvrtek jednal s Přádou premiér Petr Fiala. Vzájemná dohoda premiéra s lékaři doplnila dřívější shodu s nespokojenými zdravotníky v otázce vzdělávání a pracovních podmínek. Vedle platových požadavků protest cílil také na nedávno přijaté ustanovení o další dobrovolné přesčasové práci. Podle novely zákoníku práce, kterou ve čtvrtek schválila Sněmovna, ustanovení přestane platit a zdravotníci v nemocnicích budou moci mít čtyřiadvacetihodinové služby. Úprava nyní zamíří k posouzení do Senátu.

X X X

UČITELÉ  ŠPATNÉ  VEDENÍ,  MĚLI  SPOLEČNĚ  JEDNAT  S  LÉKAŘI

STAVKA  ŠKOL  URČITĚ  MÁ  SMYSL,  PROTOŽE  ŠKOLNÍCI,  KUCHAŘKY,

ÚDRŽBÁŘI  A  SPOL.  BEZ  PENĚZ

FIALA  BY TAKÉ  ZA  PÁR  KORUN  NEDĚLAL  ŠKOLNÍKA

Ekonom Pikora: Máme za sebou stávku škol. Mnoho lidí za mnou chodí a ptá se, jak tomu mají rozumět. Připravil jsem proto takovou jednoduchou analýzu, abychom pochopili, že pravdu mají obě strany, ale ani jedna neříká to, co by řekl manažer.

V komerční praxi je normální, že má každý člověk své KPI (indikátory výkonu). Ty zaručí, že se zaměstnanec snaží, aby plnil své cíle. A to školství chybí. Podle mě je KPI školství jasné. Má produkovat vzdělané jedince.

Jenže jak vzdělání měřit? K tomu se dá využít mezinárodní šetření PISA, které měří dovednosti ve čtení (porozumění textu) a matematice. Stát by si proto měl vytyčit cíle, které mají studenti dosáhnout a peníze navíc půjdou do školství (upravené o demografické vlivy) jen za podmínky splnění cílů. To by ukazovalo, že se školství snaží a že další peníze do škol nejsou vyhazováním peněz.

Vše začíná u peněz: kolik peněz teče do školství?

Začněme u hrubého domácího produktu (HDP). Výdaje na školství v letech 2008 až 2014 stagnovaly kolem 4 % HDP. V letech 2015 a 2018 vyskočily na téměř 6 % HDP, aby následně poklesly zpět ke 4 % a nyní byly na 5 %. To znamená, že české výdaje na školství v trendu lehce rostou.

Naopak když se podíváme na výdaje zemí OECD v čase jasně klesají. Z 6,5 % se dostaly na 5 % stejně jako v ČR. České výdaje na školství jsou tedy normální. Nelze je označit ani za nízké ani za vysoké.

Problémem je, že v roce 2024 je naplánován pokles, takže budeme podprůměrní. Na druhou stranu to nebude nikterak dramatické. Pro mnohé bude asi překvapivé, že bohaté Německo vydává jen 4,5 %. Dávat na školy to, co Německo asi není katastrofa.

Za více peněz nám kvalita vzdělání neroste

Když se podíváme na mezinárodní hodnocení studentů PISA. Zjistíme, že se české školství nikam neposunulo. Medián u českých studentů ve zkoušce z matematiky činil v roce 2012 500 bodů, v roce 2015 poklesl na 494 bodů, aby se v roce 2018 vrátil na 501 bodů. V matematice prostě stagnujeme. Ve čtení to je o trochu horší. V roce 2012 činil medián 496 bodů, v roce 2015 493 bodů a v roce 2018 492 bodů.

Jinými slovy, do školství lijeme z většího nadhledu stále více peněz, ale kvalita studentů neroste. Z mého pohledu to říká jediné. Školství je černá díra, kam můžeme dávat další miliardy a nic se nezmění. Školy proto nepotřebují ani tak více peněz, jako reformu. V komerční sféře by školství nepřežilo. Neplní KPI!

Co s tím?

Myslím, že na školství by se mělo dívat méně učitelů a více manažerů a ekonomů. Jako ekonom říkám, že potřebujeme reformu školství, a to nejen financování, ale i obsah. Podle mě školy učí zbytečně moc věcí. Ruku na srdce, kolik z nás si pamatuje rozdíl mezi Ruchovci a Lumírovci. Jasně filozofové asi budou vědět. A co Ohmův zákon? To je učivo ze základní školy. Jinými slovy, my se učíme věci, které nepotřebujeme. Učit se něco, co je k ničemu, je drahé. Zatímco Ruchovce a Lumírovce bych z učiva vyškrtnul. Ohmův zákon potřebuje asi více času, abychom si ho zapamatovali, protože to je jasný základ asi jako Pythagorova věta.

Kde vzít peníze? Tady!

Pokud takto očešeme školství, ušetříme ohromné množství peněz, které pak můžeme využít tam, kde chybí, a to je výzkum a vývoj. To je přitom klíčové pro další růst ekonomiky. Kdo to nemá, nezvládá.

Pak tu máme i problém, co s absolventy. Slyším hlasy, že prý jsou matky doma dlouho s dětmi a že se má postavit více školek. To je jistě pravda. Nicméně nerad bych honil matky do práce nějakou šikanou skrze dávky. Myslím, že pro dítě nemůže být nic lepšího než být po narození pár let s mámou doma. Americký model, že mnohé ženy odcházejí pracovat po šestinedělí je sice tržní, ale nelidský.

Kdybych měl vše shrnout a podtrhnout, chápu, že nepedagogičtí zaměstnanci ve školství stávkují. Nejen, že na to mají právo ze zákona, ale zároveň ho mají i lidsky. Pracovat za minimální mzdu je prostě špatné.

Na druhou stranu argument vlády, že ve školství je dost peněz, je pravdivý. Jen je s nimi špatně naloženo. Některé lidi bude prostě třeba propustit a některé do výzkumu naopak přibrat.Vladimír Pikora, hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group

X X X

FIALA  DAL  ODBORŮM  LEKCI  PRO  DALŠÍ  STÁVKU

MĚLA  BY  BÝT  CO  NEJDŘÍVE  A  ŽÁDAT  DEMISI  FIALY

Vláda dala odborům košem. O růstu minimální mzdy chce rozhodnout sama

Tripartita se v pondělí nedohodla na zvýšení minimální mzdy. O přidání od ledna tak rozhodne vláda, zřejmě na jednání v příštím týdnu. Po jednání zástupců vlády, odborů a zaměstnavatelů to novinářům řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Jurečkův úřad navrhuje pro příští rok navýšení buď o 1 600 korun na 18 900 korun, nebo o 2 100 korun na 19 400 korun. Do roku 2028 by se tak minimální mzda dostala buď na 45 procent průměrné mzdy, nebo na 50 procent.

Kabinet podle Jurečky za dva týdny schválí pravděpodobně nižší variantu. Odbory požadují navýšení o 2 200 korun na 19 500 korun. Zaměstnavatelé by přidali nejvýš 1 000 korun. „Většina připomínkových míst se kloní k 1 600 korunám,“ uvedl Jurečka po jednání. V koalici je podle něj třeba jednat i o navýšení příspěvků na zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

 Podle podkladů ministerstva práce za nejnižší částku loni pracovalo asi 118 000 lidí. Minimální mzda se zvedla letos v lednu o 1 100 korun na 17 300 korun. Odpovídá tak zhruba 40 procentům průměrné mzdy. Podle první navrhované verze by se měla do roku 2028 dostat na 45 % průměru. Každý rok by tak podíl rostl o jeden procentní bod. Od ledna příštího roku by to znamenalo přidání o 1 600 korun, tedy o 9,2 %. Zaměstnavatelům by se zvedly náklady na nejméně placeného pracovníka o 2 141 korun měsíčně, tedy ročně o 25 690 korun. Celkem by je to mohlo stát 2,9 miliardy korun navíc. Stát by na sociálních odvodech získal 680 milionů korun navíc, na zdravotních dalších 290 milionů.

 Ve druhé verzi by do pěti let měla minimální mzda odpovídat polovině průměrné mzdy. Podíl by tak každý rok rostl o dva procentní body. V lednu by se tedy měla částka zvednout o 2 100 korun, to je o 12,1 %. Zaměstnavatelům by se náklady na zaměstnance zvedly o 2 810 korun měsíčně, za rok o 33 718 korun. Celkem jsou to asi čtyři miliardy korun navíc. Na sociálních odvodech by přiteklo 930 milionů korun, na zdravotních 400 milionů.

Zaměstnavatelé poukazují na to, že musejí vyplácet i zaručené mzdy v osmi stupních podle odpovědnosti, náročnosti a odbornosti práce. Ty se pohybují od minimální mzdy do jejího dvojnásobku. Pro letošek se upravila jen nejnižší a nejvyšší částka. V první navrhované variantě by se pohybovaly od 18 900 do 37 800 korun, ve druhé od 19 400 do 38 800 korun. Zaměstnavatelé by podle způsobu přidání na mzdy a odvody potřebovali zhruba pět až osm miliard korun navíc.

Středula: Růst mezd má odpovídat růstu inflace

Podnikatelé už dřív navrhovali zaručené mzdy od minimálního výdělku odpojit a domlouvat jejich výši v kolektivním vyjednávání. Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj po dnešním jednání uvedl, že po zrušení vazby mezi minimální a zaručenou mzdou by zaměstnavatelé mohli uvažovat o vyšším růstu té minimální. Odbory jsou ale proti rozpojení vazby. Jurečka v neděli uvedl, že by se počet zaručených mezd v nižší navrhované variantě mohl snížit z osmi na čtyři, ve druhé vyšší variantě by se zaručené mzdy zrušily.

Podle šéfa Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly by měl růst minimální mzdy odpovídat růstu inflace, její výše by tak měla dosáhnout 21 165 korun. Návrh odborů přitom činí 19 500 korun. Zrušení tarifů považuje Středula za velmi nebezpečné. Pokud k vyššímu růstu minimální mzdy vláda nepřistoupí, bude to podle Středuly znamenat, že bude stát dotovat skrze sociální dávky pro zaměstnance majitele firem, kteří za minimální mzdu zaměstnávají.

„Je to zásadní otázka, zda by byly, nebo nebyly protesty, bude na rozhodnutí orgánů odborových svazů,“ odpověděl Středula na dotaz ohledně případných protestů po schválení nižšího růstu minimální mzdy.

Přiměřené minimální mzdy na území Evropské unie upravuje směrnice, kterou sedmadvacítka přijala loni. Předpis doporučuje jako vodítko pro stanovení částky 60 % mediánu hrubé mzdy či 50 % průměrné hrubé mzdy. Členské státy mají na uvedení unijních pravidel do praxe dva roky.

X X X

ĎURČO  PRŮBOJNĚJŠÍ,  NEŽ  STŘEDULA?

Poradce premiéra Fialy nadchl odboráře. Dám vám přihlášku, jásal po výrocích o mzdách Ďurčo

Česko má podle ekonoma a poradce premiéra Petra Fialy (ODS) Štěpána Křečka historický deficit v otázce minimálních mezd. „V některých případech jsou platy u nás nedůstojné. Měli bychom se zasazovat o jejich nárůst,“ pronesl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS. S jeho slovy souhlasil předseda Odborového svazu KOVO Roman Ďurčo. „Asi vám dám přihlášku do odborů,“ zajásal. Předáka také potěšil Křečkův odmítavý postoj ke klimatické politice Evropské unie.

S ohlášenými výsledky jednání tripartity je podle Křečka jasné, že vláda bude muset mezi vyhrocenými stranami balancovat. „Je zřejmé, že jak zaměstnavatelé, kteří minimální mzdu téměř navyšovat nechtějí, tak odboráři, kteří ji chtějí navýšit příliš, mají extrémní postoj. Kabinet tedy bude muset jako obvykle zvolit zlatou střední cestu mezi oběma návrhy,“ pronesl v pořadu 360°.

 Odbory by však tato varianta neuspokojila. „I přesto je nárůst oproti minulým rokům značný. Vzhledem k inflaci a životním nákladům si naši lidé, kteří jsou nejméně placeni, zasloužili minimální mzdu ve výši 19 400 korun,“ odvětil Ďurčo.

Křeček připomněl, že Česko má v tomto ohledu velký historický deficit. „Tuzemská životní úroveň je daleko horší než v západních státech právě proto, že máme nízké mzdy,“ zdůraznil a označil se za „tradičního zastánce vysokých platů“. Růst této hodnoty by podle poradce premiéra Fialy mohl prospívat i dalším ekonomickým oblastem.

 Míra ziskovosti českých firem je podle Křečka ve srovnání s evropskými státy vysoce nadprůměrná. „Je to dáno tím, že mzdy jsou u nás leckdy nedůstojné. Měli bychom se proto zasazovat o jejich nárůst,“ uvedl. Nízkopříjmoví zaměstnanci by si prý měli polepšit výraznějším nárůstem platů oproti průměrnému platovému ohodnocení.

„Povede to k zplošťování příjmů mezi zaměstnanci napříč zemí. Přesto jsem přesvědčen, že v této sociálně nelehké době musíme myslet především na ty nízkopříjmové. Rychlejší nárůst jejich mezd oproti lépe ohodnoceným lidem je za mě v pořádku,“ uvedl v pořadu 360°. Jeho slova potěšila právě Ďurča. „Tyto názory se mi velmi líbí. Možná vám dám přihlášku do odborů,“ reagoval v odlehčeném tónu.

Český průmysl v ohrožení?

Pro Česko, jakožto nejprůmyslovější zemi v Evropě, jsou prý dopady Zelené dohody výrazné. Křeček v souvislosti s tím dokonce mezinárodní úmluvu označil za chybu. „Tyto důsledky dokonce mohou za to, že jsme se jako jediní ještě stále nedostali na předcovidovou úroveň. Nicméně v příštím roce porazíme inflaci, porostou reálné mzdy a poroste i HDP. Poradíme si, i když je ta rána, kterou nám evropská regulace dala, obrovská,“ uvedl ekonom.

Předáka odborů jeho postoj potěšil. „S tím určitě souhlasím. Přesto se nemůžeme tvářit, že globální oteplování neexistuje. EU by si ale měla uvědomit, že tempo regulací nesmí být tak rychlé, jinak zahubí náš průmysl. Také peníze z emisních povolenek by měly částečně plynout zpět do průmyslu. Modernizační fond ale nedokáže dobře zajistit přechod na zelený průmysl,“ shrnul výtky směrem ke Green Dealu Ďurčo.

X X X

EKONOM  PIKORA:  ČEŠI  OKRÁDÁNI  FIALOVOU  VLÁDOU

V  NĚMECKU  ČEŠI  DŮCHOD  50 TISÍC  MĚSIČNĚ

Češi se cítí být okrádáni. Dohledové úřady selhaly a jsou nanic, tvrdí ekonom Pikora

Celá řada položek je v Německu a Polsku výrazně levnějších než u nás. Češi se pochopitelně cítí okrádáni, řekl ekonom Vladimír Pikora v pořadu 360° na CNN Prima NEWS. Podle něj si lidé ale na vysoké ceny zvykli a pomohlo by, kdyby vyjeli do zahraničí a viděli, že stejné zboží může být levnější. Jako důvod pro zdražování zmínil nemalé marže obchodníků a potřebu, aby úřady začaly fungovat. Člen Národní ekonomické rady vlády Petr Janský ale míní, že za vším může být vyšší hra a že dokud se nezdraží, nebral by vyhrožování vážně.

Potravináři a zástupci obchodních řetězců očekávají, že od ledna dojde k růstu cen o 10 až 15 procent. Podle ekonoma Vladimíra Pikory se vzhledem k okolnostem nějaký růst cen potravin dal očekávat, ale ne tak velký. „Zdražují energie kolem nás i ve světě a vidíme, že celá řada položek v Německu a v Polsku je výrazně levnějších než u nás. Češi se pochopitelně cítí okrádáni, dřeni až na kost. S nějakým nárůstem jsme mohli počítat, ale asi ne s tak velkým,“ řekl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS Pikora.

 Podle člena Národní ekonomické rady vlády Petra Janského by za vším mohla být i vyšší hra. „Říkají, že zdraží o 10 až 15 procent, ale ještě to neudělali. Proč nezdražili od prosince, proč až od ledna? Dokud se to nestane, nebral bych to vážně,“ řekl Janský.

Jeden z problémů je podle Pikory také v tom, že si Češi na vysoké ceny zvykli. „Kdyby všichni vyjeli do zahraničí a viděli, že v Německu, kde mají trojnásobné platy, může být to samé zboží levnější, tak by najednou vznikl větší společenský tlak,“ podotkl Pikora. Dodal, že by mohly vzniknout i nějaké neziskové organizace, které by na výrazné rozdíly v cenách upozorňovaly.

 Zároveň uvedl, že podle něj máme v obchodech pouze vysoké marže. „Bojím se, že tady selhal antimonopolní úřad. Měl by to začít šetřit, abychom nezjišťovali, že u nás máme široko daleko nejdražší internet a potraviny. Pokud tyto úřady nezasahují, tak je otázkou, jestli je vůbec potřebujeme, protože já tady nevidím jejich reálný dopad,“ řekl Pikora. Na podezřele shodnou úroveň cen, která by mohla zavánět nepoctivou hrou prodejců, v minulosti reagoval například ÚOHS tím, že nejde o kartelové dohody.

Podle Pikory je problém také v tom, že se politici tváří, že jsou schopni něco ovlivnit. „Slyším, že by se měly stanovit nějaké stropy nebo by se mělo uzákonit zastavení růstu cen a podobně. To všechno by mohlo fungovat krátkodobě, ale dlouhodobě to nebude mít žádný efekt. Pokud by se politici snažili ceny ovlivňovat, tak výsledkem bude akorát to, že tady bude snaha o obcházení trhu a nakonec to neskončí ničím dobrým,“ řekl ekonom. Dodal, že zkušenosti z minula ukazují, že jakmile se politici snaží stanovit konkrétní cenu, není to dobré.

V pondělním vydání pořadu 360° k problematice promluvil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL), který označil hru za neférovou a opět upozornil na možné kartelové dohody některých prodejců. Již dříve se proti podobným nařčením ze strany ministra důrazně ohradil prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

X X X

Východ NATO má tři roky, aby se připravil na ruský útok, varuje Polsko

Severoatlantická aliance se musí do tří let připravit na konfrontaci s Ruskem. Uvedl to šéf polského Národního bezpečnostního úřadu Jacek Siewiera. Přípravu na odstrašení Ruska a jeho případný úder zmiňují i polští generálové, německý ministr obrany či lotyšský prezident. Moskva naznačuje, že je připravena vést válku i s celým NATO.

Siewiera reagoval na zprávu Německé rady pro zahraniční vztahy (DGAP). Ve své studii varovala, že po konci války na Ukrajině Rusko v průběhu šesti až deseti let obnoví své síly. Podle DGAP do té doby musí Severoatlantická aliance připravit své armády, aby byly připravené odradit Rusko od útoku a byly mu schopné čelit v případě vypuknutí konfliktu.

X X X

UKONČIT  VÁLKU  NA  UKRAJINĚ,  ŠKODA  MRTVÝCH,  NA  VÁNOCE  KLID

ZELENSKÝM  UKRAJINCI  ZMRZNOU, JAKO  HITLEROVI  NĚMCI  U  MOSKVY

Ukrajinský bojovník exkluzivně: Chybí nám lidi. Pokud mladí nepůjdou, vezme si je válka sama

V předních liniích chybí obránci. Ukrajinská armáda nestíhá doplňovat prořídlé stavy na frontě a zvažuje změny v mobilizačním schématu. V některých jednotkách údajně skokově roste průměrný věk vojáků. „Rusko má odkud brát – může donutit další lidi, aby se chtě nechtě připojili do války. Případně je unesou přímo na frontu z nějakých okrajových oblastí. My to dělat nemůžeme,“ poznamenal Danylo, který společně s dalšími výsadkáři bojuje v Doněcké oblasti. Uznal, že se morálka v ukrajinské armádě potýká s problémy, třebaže odhodlání vyhrát válku zůstává. „Od ofenzívy jsme čekali více, je to škoda. Ale věříme, že zvítězíme nad okupanty,“ sdělil redakci CNN Prima NEWS.

Že se ozbrojené síly nenachází v té nejlepší kondici, potvrdil pro zpravodajskou agenturu Unian i Serhij Leščenko, bývalý novinář a poradce ukrajinské prezidentské kanceláře. „Je nutné provádět rotace a posílit rezervy. V některých brigádách je průměrný věk 54 let. Ani bouřlivák v 54 letech nemůže jít do útoku,“ varoval rázně před nepříliš veselou situací na frontě.

 Prý ale zaregistroval také stížnosti ze strany ošetřovaných vojáků na „mlaďochy“, kteří se místo pomoci na frontě věnují svým koníčkům ve městech. Mobilizace totiž stáhla do války lidi od 27 do 60 let, jiné věkové kategorie mohou narukovat do armády dobrovolně. To se ovšem může ve světle prořídlých stavů na frontě může změnit.

Že na předních liniích zoufale chybí bratři ve zbrani, redakci CNN Prima NEWS potvrdil také 35letý Danylo, který bojuje se svou výsadkářskou jednotkou v Doněcké oblasti nedaleko Lymanu a Slavjansku. Podle svých slov se zapojil do obrany země dobrovolně a zná spoustu podobných lidí z řad mladých, kteří se nebáli položit život za vlast. V současnosti jich ale už tolik není.

„Určitě nám chybí lidská síla. Jakákoliv, klidně i pár rukou, který by pomáhal se zákopy. Od začátku války se nám pochopitelně tenčí stavy a špatně se nyní doplňují. Ti, co se mohli a chtěli přihlásit dobrovolně do obrany Ukrajiny, tu už dávno jsou. Chápu mladé, že se jim nechce do války. Ale ta válka si pro ně může velice brzy přijít, pokud padnou naše linie,“ nastínil černý scénář.

Upozornil, že nepřítel doplňuje armádní kapacity mnohem rychleji než ukrajinská armáda. „Rusko má odkud brát – může donutit další lidi, aby se chtě nechtě připojili do války. Případně je unesou přímo na frontu z nějakých okrajových oblastí. My to dělat nemůžeme,“ dodal Danylo ve zprávě, kterou zaslal redakci na aplikaci Signal.

 Jeho jednotka má nicméně štěstí v tom, že se nemusí trápit kvůli větším věkovým rozdílům – toho byla ušetřena. „Vím ale o klucích na předměstí Bachmutu, kteří přišli o spoustu vojáků v mém věku, možná mladších. Často stačí, že jim u ruky vybuchl granát, a už jsou mimo hru, bohužel. Teď tam jsou hlavně lidé od 45 let a dál. Ale zase jsou velmi vitální a zkušení, nemyslím si, že tam bude zrovna problém. Nicméně věřím, že jinde se asi najdou starší, kteří vám nepovedou útok na nepřátelské pozice a radši by prováděli krycí palbu, nebo byli úplně mimo bojiště,“ popsal Danylo realitu na frontě.

Ofenzíva? Čekali jsme víc, je to škoda

Netajil se také faktem, že po relativně pozitivním létě zasáhla ukrajinskou armádu nejistota. Odmítá, že by šlo o poraženeckou náladu, spíš všichni čekali od ofenzívy více.

„Je to škoda. I ve vyšších postech ukrajinské armády se řeší, proč ofenzíva selhala a zda je možná nějaká další. Ale ne dříve než na jaře. Čeká nás zima, v takových časech je ofenzíva skoro nemožná. Sníh vše komplikuje, navíc skryje nepřátelské miny. Nezbývá nic jiného než se zakopat a krýt se před dělostřeleckou palbou. Ani jedna strana se na nic nezmůže. Ale věříme, že zvítězíme nad okupanty,“ uvedl na závěr.

X X X

HAVEL:  ROZPUSTIT  DVA  VOJENSKÉ  BLOKY

Solubilita NATO

V listopadu roku 1989 poskytl Václav Havel rozhovor sovětským novinám. Řekl, že je třeba rozpustit dva vojenské bloky – Varšavskou smlouvu a NATO. ~ ~ ~ {Solubilita – schopnost rozpouštět se v roztoku, rozpustnost}

Totéž ve vzpomínce Zbyňka Čeřovského z Charty 77, který napsal dopis prezidentu Václavu Havlovi. Připomněl, jak on sám ve vězení roku 1982 nechápal příliš široký Havlův názor: „v zájmu míru je třeba rozpustit Varšavskou smlouvu i NATO“. Slábnoucí Sovětský svaz svou VS neubránil, slabší členové se prosadili a vojenská sestava byla rozpuštěna roku 1991.

Avšak Spojené státy nezrušily NATO – vždyť se jim osvědčilo. Měly pocit, že vyhrály studenou válku. Ovšem to jen tolik, jako když jeden ze soupeřů zvítězí kontumačně. Například druhý k utkání nedokáže včas přijet.

Vtip je v tom, že Sovětský svaz zvítězil sám nad sebou. Při pokusu vzestoupit na vyšší stupeň lidských vztahů, ke zlidštění režimu, skončil rozpadem. Gorbačova nepřivedly Spojené státy k jeho pokusu. Nezklamal on, nýbrž se neuskutečnilo to, co bylo dál nachystáno. Zřejmě se nezvrávoralo „zkamenělý dítě“.

A náš polistopadový prezident, po návštěvě USA, změnil svůj názor. Už neměl tu sílu, kterou předváděl v době Charty 77. Tehdy míval podporu Shora, protože disidenti (odpadlíci) byli podkladem pro zlepšení chodu socialismu. Jenže Charta nevyhrála, nevstoupil do ní milion Čechů a Slováků – to už by nebyli její členové zavíraní, nýbrž by se stali partnerem státostrany. Takže rok 1989 značil její porážku – vždyť návrat do kapitalismu neměla ve svém programu. Mnoha obyčejných členů Charty by bylo zapotřebí se zeptat, zda politická cesta zpět byla tím potřebným postupem.

Havel později naléhal na USA, spolu s Lechem Walesou i s dalšími, že chtějí vstoupit do NATO. Takže USA, namísto rozpuštění NATO, po té, co zůstaly jedinou nejsilnější supervelmocí na světě a mohly zavelet k celosvětovému míru, udělaly jinak. Ostatně státy jak vznikají, tak i pokračují – TGM. Počátkem byly pistole divokého západu na severoamerické pevnině.

USA na poslední chvíli využily slabého prezidenta Jelcina a roku 1999 začaly rozšiřovat NATO. Nejen Gorbačov, ale i Kissinger, McNamara a další chápali, že Rusko bude tohle rozšiřování spolku, východním směrem, vnímat jako budoucí vojenské ohrožení.

Mohly USA zastavit svůj zbrojní průmysl? Převést ho na výrobu umělých hnojiv nebo pluhů? Ne, vyspělou techniku nutno přesměrovat na ochranu Země před údery z kosmu, před meteority. Sluneční soustava je hodně velká; ostatně do ní může zabloudit i planetka odjinud. Takto bylo posouzené těleso 1I/2017 U1 čili Oumuamua roku 2017. Pak rozmístění mnoha sond do dálky, v mnoha směrech, je potřebné. Dál pak akční zařízení, jež zruší nebezpečí pro Zeměkouli, jež můžeme tušit k roku 2029 i později.

K čemu asi jsou členy NATO státy Estonsko či Lotyšsko? Snad by Spojené státy šly do jaderné války, kdyby Putinovo Rusko začlo obsazovat tyto maličké? Tomu nevěřím. Začleněny byly do NATO nejspíš proto, aby se jejich území dalo využít, kdyby bylo potřebné k útoku.

Jestliže Putin nasadil proti Ukrajině 24. února 2022 jen slabé vojenské síly, tankisty připravené spíš na bratrskou návštěvu než na válku, důvodně předpokládal ukončení akce hned následující den. Jenže materialismu je na Zemi stále mnoho, takže co tuším nachystané, se nepovedlo. A je z toho válka, ze které se nezúčastnění soupeři radují, a škaredě ponoukají Ukrajinu k pokračování.

Začátek války hledám ne 24. února 2022, ale už 12. března 1999, nepřátelským aktem vůči Ruské federaci, kdy se NATO rozšířilo o tři postsocialistické státy. Béhumír Tichánek, server vasevec.cz

X X X

Během svátků se v EU zvyšuje riziko teroristických útoků, varovala eurokomisařka

Válka mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás vede k polarizaci společnosti, a výrazně tak zvyšuje riziko teroristického útoku v Evropské unii během svátků. V úterý to uvedla eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová. Její obavy vycházejí z informací členských zemí, ale i nárůstu antisemitismu a činů hnaných nenávistí vůči muslimům.

Johanssonová neuvedla žádné konkrétní informace, které ji vedly k těmto obavám. Zmínila sobotní útok v Paříži, při němž radikální islamista zavraždil německého turistu. „EU poskytne na dodatečné zajištění bezpečnosti 30 milionů eur (730 milionů korun),“ řekla eurokomisařka po úterní schůzce ministrů vnitra unijních zemí v Bruselu.

Obdobné obavy vyjádřila podle stanice BBC i německá ministryně vnitra Nancy Faeserová, která prohlásila, že EU musí bedlivě sledovat hrozby a propagandu, protože existuje vysoké riziko další „radikalizace násilných islamistických pachatelů“.

Minulý týden policie v německé spolkové zemi Dolní Sasko zatkla mladého muže, který je podezřelý, že se chystal spáchat teroristický útok v období Vánoc. O několik dní dříve německé úřady zatkly dva mladíky, kteří údajně plánovali nechat vybuchnout dodávku na vánočním trhu v Leverkusenu v Severním Porýní-Vestfálsku.

Od propuknutí bojů mezi radikálním palestinským hnutím Hamás a Izraelem 7. října zaznamenaly evropské země nárůst antisemitských činů, konalo se i mnoho demonstrací na podporu Izraele i Palestinců.

X X X

František Škvrnda: Nad Nemeckom stále ekonomicky i politicky pochmúrne

Politický a sociálno-ekonomický nepokoj v Nemecku pretrváva. Neutešené jesenné vyhliadky sa s prichádzajúcou zimou ďalej komplikujú. Hlavná príčina tohto stavu je v línii vlády semaforovej koalície vedenej Olafom Scholzom, predovšetkým v jej neschopnosti riešiť problémy, ktoré sa v Nemecku nahromadili. Výstižne názor veľkej časti Nemcov vyjadruje povzdych na sociálnych sieťach: „Chceli sme žiť lepšie ako za Merkelovej, ale sa ukázalo, že Scholz, to je horšie ako Merkelová.“

Neúspechy Scholzovej vlády sa prejavujú v mnohých podobách. Ich základným zdrojom je pridržiavanie sa línie politiky, ktorá neprináša výsledky. Ide však aj o to, že pomery komplikuje kontroverzná zahraničná a bezpečnostná politika, ktorá sa príliš podriaďuje požiadavkám USA a nezvažujú sa jej negatívne ekonomické následky. Aj toto v roku 2023 patrilo k významným príčinám zhoršovania stavu nemeckého národného hospodárstva.

Na sociálno-ekonomický vývoj Nemecka pôsobia aj ďalšie negatívne procesy, ktoré vytvárajú nepríjemnú synergiu. Má nielen domáce aspekty, ale začína poškodzovať aj medzinárodné postavenie i obraz Nemecka, pričom je prepojená s narastajúcimi ťažkosťami EÚ. Christoph Kapalschinski v článku s názvom Ako nemeckí prijímatelia rozhodnutí stratili intuíciu (Wie Deutschlands Entscheider ihr Bauchgefühl verloren) 1. decembra vo Welte uviedol: „Ekonomická situácia zodpovedá bezútešnej globálnej politickej situácii.“

Je to nejasná, ale len okrajová záležitosť, médiá však vo veľkom informovali, že nemecký prezident Frank-Walter Steinmeier 29. novembra musel asi polhodiny čakať v lietadle po prílete do Kataru. Lietadlo pristálo trochu skôr, ako bolo naplánované v oficiálnom programe. Predtým v rámci blízkovýchodného turné F-W. Steinmeier navštívil Izrael a Omán. S katarským emirom Tamímom bin Hamadom Ál Sáním potom rokoval o prepustení rukojemníkov z Izraela, ktorých unieslo hnutie Hamas 7. októbra. Nebudeme meditovať nad tým, prečo sa tento „incident“ stal, ale je známe, že v Oriente sú diplomatické (vzťahové) detaily významnejšie ako vzletné slová.

V napätej situácii v Nemecku zhubne pôsobí aj snaha pripúšťať len názory, ktoré hlavný politicko-mediálny prúd považuje za „správne“ a zároveň pri tom nevyberane útočí proti „zlým, škodiacim“ elementom. Nemci prestávajú čoraz viac veriť nielen vláde, ale aj médiám hlavného prúdu a nie sú spokojní ani s úrovňou demokracie v štáte.

Strany semaforovej koalície utrpeli v tohtoročných krajinských voľbách vážne straty. Reakcia obyvateľstva na pomery sa prejavuje vo vlne protestov (napr. 25. novembra v Berlíne demonštrovalo asi 10 tisíc osôb – podľa údajov polície – proti dodávkam zbraní na Ukrajinu) a štrajkov (napr. 15. novembra bol 20-hodinový výstražný štrajk rušňovodičov odborového zväzu GDL za vyššie mzdy). Premieta sa to aj do znižovania úrovne preferencií strán vládnej koalície a pretrvávajúcej historicky najnižšej spokojnosti obyvateľstva s vládou. Tieto čísla síce necítiť tak bolestivo ako zlé ekonomické ukazovatele, ale u tých, ktorí sú pri moci, nevyvolávajú dobré pocity. Po raste podpory Alternatívy pre Nemecko (AfD) sa novým strašiakom „tradičných“ politických strán stáva aj popularita Aliancie Sahry Wageknechtovej (BSW), ktorá sa má zmeniť na politickú stranu.

Zložitosť napĺňania línie vládneho programu

Koaličná zmluva SPD, Zelených a FDP na roky 2021 – 2025 sa nazýva Odvážiť sa urobiť viac pokroku | Aliancia za slobodu, spravodlivosť a udržateľnosť. Má vyše 140 strán a pozostáva z preambuly a 9 častí (pozri Koalitionvertrag 2021 – 2025 zwischen der  Sozialdemokratischen Partei Deutschlands /SPD/, Bündnis / Die Grünen und den Freien Demokraten /FDP/).

Túto zmluvu predstavil O. Scholz (SPD) v Bundestagu ako programové vyhlásenie vlády. Povedal pri tom, že pôjde o „prelom a pokrok“ a za kľúčové problémy označil ochranu klímy, digitalizáciu a ekonomickú transformáciu. Možno oceniť snahu vlády realizovať vytýčenú líniu, ale spokojnosť občanov s jej konaním ani po takmer dvojročnom pôsobení neprichádza.

Časopis Stern 6. septembra 2023 uverejnil článok Floriana Schillata o všeobecnej rozprave v Bundestagu s názvom Kancelár Scholz má 99 problémov a rozpočet je len jedným z nich (Kanzler Scholz hat 99 Probleme – und der Haushalt ist nur eins davon). Problémy s rozpočtom sa odvtedy výrazne zhoršili po rozhodnutí Ústavného súdu z 15. novembra. Zakázal „rozpočtový manéver“, ktorým chcela spolková vláda obísť dlhovú brzdu. Súd konal na základe podania konzervatívnej opozície o tomto zámere.

Súd rozhodol, že nevyčerpaných 60 miliárd eur, ktoré boli vyčlenené pre pandemické opatrenia, nemožno previesť do Klimatického a transformačného fondu, čo narušilo finančné plány vlády. Z tejto sumy sa mali financovať napr. výmena starých olejových a plynových vykurovacích systémov, obnova železníc, nabíjacia sieť pre elektromobily, podpora tchajwanskej továrne na výrobu čipov TSMC. Mimochodom, v ČR, takej zbožňovanej prezidentkou „tejto krajiny“ Zuzanou Čaputovou, sa v médiách objavili ironické poznámky na adresu predsedníčky Poslaneckej snemovne Markéty Pekarovej Adamovej. Dôvodom bola jej záľuba v parlamentno-politickej turistike po svete, pri ktorej provokatívne navštívila aj Tchaj-wanom. „Pátra“ sa po tom, prečo sa nedávno „pochválila“ na fotografii s tchajwanskou továrňou, ktorá má byť v Drážďanoch, ale mohla byť aj v Česku.

Nemecký minister hospodárstva Robert Habeck varoval, že uvedené projekty ovplyvňujú „ekonomické jadro Nemecka“. Diera v rozpočte spôsobuje problémy aj pre vojenské výdavky a podporu Ukrajiny, ktorá je podľa O. Scholza pre Európu (!) „existenčne dôležitá“.

Nemecká ekonomika viac ako v iných veľkých štátoch EÚ doplatila na protiruské sankcie. Výrazne prispeli k energetickej kríze, ktorej následky sú dramatické. Diera v rozpočte vedie k tomu, že štátna regulácia cien elektriny a plynu vyprší už 31. decembra – o tri mesiace skôr, ako sa plánovalo (a počítalo s tým obyvateľstvo i podniky). Na otázku, či štát zakročí, ak budú ceny plynu v budúcom roku vysoké, minister financií z FDP Christian Lindner odpovedal, že to sa nedá predpokladať. Kancelár O. Scholz však inde vyhlásil, že regulácia cien už nie je potrebná a v prípade prudkého rastu cien vláda zasiahne. Názory na to, kde šetriť, sa rozchádzajú, najmä medzi SPD a FDP. Dňa 29. novembra sa o spôsoboch riešenia problému rokovalo na koaličnej rade.

Spolková vláda 27. novembra predložila návrh dodatočného rozpočtu na rok 2023, pri čom počíta s pozastavením dlhovej brzdy. Bundestag by mal rozpočet schváliť ešte pred Vianocami. Tlačí sa aj na to, aby bol do konca roka schválený aj rozpočet na rok 2024, k čomu však asi nedôjde. Minister C. Lindner optimisticky hovorí o „ambicióznej cestovnej mape“ pre semaforovú koalíciu na budúci rok.

Nemecké financie sú teda v úzkych a zvažuje sa, aké opatrenia – okrem pokračujúceho pozastavenia dlhovej brzdy – ešte urobiť na vyplnenie diery v rozpočte. Nevyhnutné sú úspory v rôznych oblastiach. Možným riešením je aj zvyšovanie daní, čo by však bolo pre Scholzovu vládu politickou samovraždou. Minister C. Lindner to rezolútne vylúčil a zdôraznil potrebu iného nastavenia priorít ako doteraz. Povedal, že štát by mal s peniazmi, ktoré má k dispozícii, narábať „presnejšie“. Napriek ekonomickej veľkosti a sile Nemecka je to však v súčasných podmienkach, a najmä pri tom, ako Berlín plní nátlakové požiadavky Washingtonu, veľmi otázne.

V Nemecku sa šíria diskusie o tom, že najväčšia európska ekonomika naliehavo potrebuje investície. Do toho proamerickí neoliberáli vykrikujú ostošesť, že by to malo prevážiť nad doterajšou posadnutosťou nemeckých politikov fiškálnou striedmosťou. Washingtonu zrejme nestačí, že nemecká ekonomika je beztak dosť pod tlakom nenásytnej a dobrodružnej finančnej politiky USA a kruto na to dopláca. Reforma dlhovej brzdy však vyžaduje zmenu ústavy, na čo je potrebná dvojtretinová väčšina v parlamente. To je momentálne nepriechodné.

Čísla o neutešenej hospodárskej situácii Nemecka

Článok Sandry Wardovej s názvom Po rozpočtovej kríze – hviezdny autor USA vymenúva tri „neriešiteľné“ problémy, ktoré ničia nemecké hospodárstvo (Nach Haushaltskrise – US-Starautor nennt drei „unlösbare“ Probleme, die Deutschlands Wirtschaft zerstören) na Focus online z 1. decembra poukazuje na zlý pohľad v USA na Nemecko. Prognózy amerických finančných expertov sú podľa nej všetkým možným, ale nemajú ružové farby. Politológ Peter Zeihan dokonca predpovedá koniec Nemecka ako modernej ekonomiky. Za „neriešiteľné“ problémy považuje závislosť na dodávkach energie, zameranie na Rusko a Čínu ako ekonomických partnerov a demografický problém so starnutím populácie. Neboli by to však americkí autori, keby nielen Nemecko, ale aj celý Západ a vlastne „zvyšok sveta“ alarmisticky nevarovali pred čínskou a ruskom hrozbou. Ak sa pustíme do voľnejších úvah, v tomto pohľade to vyzerá znovu mesiášsky na „yankeeovský“ spôsob tak, že USA spasia Nemecko tým, že ho „odrežú“ od Číny a dodajú mu energie za oveľa vyššie ceny ako boli ruské. Akoby išlo o Marshallov plán naruby. Je teda len na Scholzovej vláde, či si skutočne nechá ďalej ničiť nemecké hospodárstvo „neoceniteľnými“ radami a pomocou z Washingtonu.

Údaje, ktoré sme o stave a vyhliadkach nemeckej ekonomiky uviedli v článku Po dovolenkách a prázdninách Nemci nebudú príliš spokojní (Slovo, 5. septembra), sa len minimálne zmenili. Pribúdajú prevažne pesimistické vízie ohľadne hospodárskych výsledkov roku 2023.

Na webovej stránke Statista-com sa však vidí pozitívne medziročný vývoj inflácie. Tento rok by mala klesnúť na 6,1 % z vlaňajších 6,9 %. Rok 2024 by mal byť ešte lepší. Optimisticky sa očakáva ďalší pokles inflácie na 2,6 %.

S vývojom spotrebiteľských cien to však také potešujúce nie je. Podľa údajov z 8. novembra v októbri 2023 pri porovnaní s rokom 2020 vzrástli približne o 17,8 %. Dlhodobo to vyzerá ešte škaredšie. Podľa modelu, v ktorom v roku 2020 bola hodnota indexu spotrebiteľských cien 100 bodov, to spätne na rok 1991 bolo  61,9 bodu. V roku 2022 to vyskočilo už na 110,2 bodu, teda za 30 rokov takmer na dvojnásobok.

Nelichotivé boli aj výsledky prieskumu uverejneného 24. novembra. Podľa neho len 8 % opýtaných zastávalo názor, že ekonomika v Nemecku sa zlepšuje, 59 % uviedlo, že sa zhoršuje a 31 % to vnímalo bez zmeny. Za príčiny tohto vývoja sa považujú rastúca ekonomická neistota spôsobená vojnou na Ukrajine a vysoká miera inflácie, ktoré vedú k nedostatku kúpnej sily obyvateľstva a stagnujúcej domácej ekonomike.

V 3. štvrťroku 2023 podľa Spolkového štatistického úradu HDP klesol v porovnaní s rovnakým štvrťrokom minulého roka o 0,8 %. Po očistení od sezónnych a kalendárnych vplyvov bol pokles nakoniec len o 0,1 %. Výkon ekonomiky sa teda oslabil len mierne, ale poukazuje sa na to, že v predchádzajúcich dvoch štvrťrokoch nemecké hospodárstvo takmer stagnovalo. HDP by mal podľa vládnych údajov z októbra klesnúť za tento rok o 0,4 %, pričom na jar sa predpovedal ešte v rovnakej miere jeho rast. S číslami sa robí všetko možné preto, aby sa vyhlo hodnoteniu stavu ekonomiky ako recesie, ktorá nastáva technicky vtedy, keď dva štvrťroky po sebe jej výkon klesne. Mimochodom, v Rakúsku k tomu už došlo.

O iných komplikáciách sa zmieňovalo v prieskume DIHK (Nemecká priemyslová a obchodná komora). Ide o vážne problémy s nedostatkom kvalifikovanej pracovnej sily, čo sa dotýka takmer všetkých odvetví, ale najviac to pociťujú nové, rozvojové odvetvia. Je to zhruba 1,8 milióna neobsadených pracovných miest. V tomto roku to mohlo znamenať stratu produkcie v hodnote viac ako 90 miliárd eur, čo je vyše 2 % HDP. Takýto počet chýbajúcich kvalifikovaných pracovníkov, ktorí by mali ovládať aj nemecký jazyk, migranti nemôžu nahradiť, nehľadiac na to, že pôsobí aj agresívne „vysávanie mozgov“ pre USA.

Nebudeme to ekonomicky komentovať, len nám schádza na um ľudové príslovie, že človek sa má prikrývať len takou perinou, na akú má. V neoliberálnej honbe za ziskom a rastom sa nedá (nevie) počítať so všetkými faktormi a trh to veru svojou neviditeľnou rukou nevyrieši.

Štúdia úverovej poisťovne Allianz Trade uviedla, že v Nemecku tento rok v dôsledku slabej ekonomiky pribudli konkurzy (úpadky) podnikov. Počet podnikov s ročným obratom minimálne 50 miliónov eur, ktoré išli v prvých troch štvrťrokoch tohto roku do konkurzu, sa  zvýšil na 45 oproti 26 v rovnakom období minulého roka. Išlo najviac o stavebný sektor, strojárstvo a maloobchod. Maloobchod tento rok čaká ešte aj slabá vianočná sezóna. Ceny potravín napriek nižšej inflácii zostávajú vysoké. Spotrebitelia preto šetria pri všetkých ostatných výdavkoch.

Doplníme ešte, že Bild 1. decembra označil za novú hrozbu pre nemecký automobilový priemysel blokádu na poľsko-ukrajinskej hranici. V jej dôsledku už vznikajú výpadky v niektorých reťazcoch dodávok.

Vo vypočítavaní detailov z prieskumov, správ a štúdií by sa dalo pokračovať, ale aj tento krátky a nehomogénny prehľad je, žiaľ, dosť deprimujúci. Akosi z pozadia sa však vynára nedobrý pocit zo snahy EÚ zmeniť doterajší spôsob hlasovania vo viacerých oblastiach. Pre menšie slabšie a chudobnejšie štáty aj z dôvodu ekonomickej krízy vo veľkých štátoch to môže mať fatálne následky.

Nemecký motor už dobre neťahá a Francúzsko na tom nie je o nič lepšie. „Zrovnanie kroku“ EÚ by pritom znovu paradoxne pomohlo opäť najviac USA, ktoré sa historicky dlhodobo viac spoliehajú na Berlín ako na Paríž. František Škvrnda, server vase věc

X X X

 Začne soud v případu korupce B. Netanjahua

Soud v Jeruzalémě naplánoval na pondělí zahájení procesu, ve kterém izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí několika obviněním z korupce. Netanjahu byl obviněn z podvodu, úplatkářství a porušení důvěry ve třech případech, které začaly v roce 2019. Informuje o tom portál aljazeer.com.

V jedné z kauz byli premiér a jeho manželka Sarah obviněni z přijímání darů, včetně šampaňského a cigaret, od   hollywoodského producenta Arnona Milchana a australského miliardáře Jamese Packera výměnou za politické laskavosti. Netanjahuovi hrozí až 10 let vězení a možná pokuta za obvinění z úplatkářství. Za podvod a porušení důvěry mu  hrozí až tři roky vězení.

Netanjahu  jakékoli pochybení popřel. Tvrdí, že se stal obětí politicky organizovaného „honu na čarodějnice“ ze strany rivalů a médií, aby ho sesadili z úřadu.

Soud začal v květnu 2020 a byl opakovaně odkládán kvůli procesním sporům a pandemii Covid-19. Netanjahu byl kritizován za používání právních mezer k dalšímu zdržování řízení. To přililo olej do ohně protestů odpůrců reformy soudního systému prosazované Netanjahuovou vládní koalicí.

Opozice mu vyčítala, že se o případ zajímá a chce vytvořit nástroje pro manipulaci se soudnictvím, přestože se projekt reformy týkal kompetencí a postavení Nejvyššího soudu.   Netanjahu tomuto tlaku odolal a prohlásil, že jeho cílem je obnovit správnou rovnováhu mezi mocí zákonodárnou, výkonnou a soudní, server vasevec.cz

X X X

Republika srbská může vyhlásit nezávislost

Republika srbská oznámí odtržení od Bosny a Hercegoviny, pokud Donald Trump vyhraje prezidentské volby, řekl prezident srbské autonomní jednotky BaH Milorad Dodik. Republika srbská je součástí Bosny a Hercegoviny a tvoří téměř polovinu jejího území. Obývá ji přibližně 1,2 milionu lidí, většinu z nich tvoří Srbové.

Prezident Milorad Dodik přiznal, že vyhlášení nezávislosti plánoval již během prvního funkčního období Donalda Trumpa.   „Když Trump vyhrál, chystal jsem se vyhlásit nezávislost Republiky srbské , ale někteří lidé kolem mě dostali strach a já to neudělal,“  řekl v srbské televizi TV Prva. Dodal, že toho dnes lituje. – Myslím, že kdyby Trump znovu vyhrál, neváhal bych, připojil prezident.

Územní celistvost a suverenitu Bosny a Hercegoviny zaručuje Daytonská mírová dohoda, která ukončila válku v této zemi v 90. letech 20. století. Dohoda a ústava Bosny a Hercegoviny, která je její součástí, nedává žádnému subjektu právo na odtržení.

Milorad Dodik, Željka Cvijanović, která je členkou tříčlenného prezidia Bosny a Hercegoviny, a další klíčoví představitelé Republiky srbské podléhají americkým sankcím kvůli jejich hrozbám porušení dohody definující státnost Bosny a Hercegoviny.

V dubnu 2022 byl Milorad Dodik rovněž zařazen na britský sankční seznam za „pokusy podkopat legitimitu a funkčnost státu Bosna a Hercegovina“.

Srbové v Bosně a Hercegovině mají pocit, který odůvodňují řadou faktů, že jsou ve státě „utlačovanou“ entitou a že jsou upřednostňovány zájmy Bosňáků a Chorvatů, server vasevec.cz

X X X

Británie tvrdě omezí veškerou migraci. S Rwandou má novou smlouvu o deportacích

Velká Británie v úterý podepsala s Rwandou novou smlouvu o deportaci migrantů. Týká se žadatelů o azyl, kteří se na britské ostrovy dostanou nelegální cestou přes Lamanšský průliv. Ministr vnitra James Cleverly smlouvu se šéfem rwandské diplomacie Vincentem Birutou podepsal necelé tři týdny poté, co britský nejvyšší soud označil předchozí plán na deportaci migrantů do Rwandy za nezákonný. Británie hodlá omezit i legální migraci.

 „Pokud tyto problémy nebudeme řešit, zvítězí pašeráci lidí, obchodníci s otroky, kriminální gangy a extrémní hlasy, které vždy zneužívají lidských těžkostí a bídy,“ řekl Cleverly.

Rwandský ministr Biruta zahraničí uvedl, že obě země „dělají správnou věc“ a že jejich kroky pomáhají při řešení světové migrace. Je podle něj „neužitečné“, když lidé nabízejí jen kritiku namísto řešení takových problémů.

První let s žadateli o azyl z Británie do Rwandy měl původně odletět už loni v červnu. Jeho start však zastavilo rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, a to ve chvíli, kdy už letadlo čekalo na ranveji.

Britské vlády včetně té současné v čele s Rishim Sunakem se od té doby u soudu přely o to, aby opatření mohly zrealizovat. Především u pravicové části vládní Konzervativní strany měl plán značnou podporu.

Letos v listopadu pak nejvyšší soud v Londýně definitivně a jednomyslně rozhodl, že plán na deportace do Rwandy není v souladu se zákonem.

Předseda soudu Robert Reed uvedl, že „vláda jednala v dobré víře“, existovaly však podle něj důvodné obavy ohledně zacházení s žadateli o azyl ve Rwandě. Migrantům podle něj reálně hrozilo, že africká země nedokáže jejich žádosti o azyl řádně zpracovat a že je vykáže do zemí jejich původu i v případě, že by to pro ně bylo nebezpečné. To by znamenalo porušení mezinárodních principů azylové ochrany.

Peníze jsme Rwandě nenabídli, tvrdí ministr

Nová smlouva podle Cleverlyho obsahuje mechanismy, které budou bránit vypovězení migrantů do země jejich původu. Na deportace a dodržování smlouvy by měla dohlížet nezávislá pozorovací komise a přímo ve Rwandě vznikne nový úřad, který posílí tamní azylový systém.

Na dotaz ohledně částky, kterou Británie Rwandě vyplatila, Cleverly odpověděl, že žádná částka nebyla na stole. „Financování týkající se této smlouvy pokrývá pouze výdaje, které by Rwanda mohla mít (v souvislosti s přijímáním azylantů). Rwanda o žádné peníze nepožádala ani jsme žádné nenabídli,“ dodal britský ministr.

BBC pod zárukou anonymity hovořila se rwandským politickým analytikem, který uvedl, že v zemi se ohledně přijetí britských návrhů nevedla žádná rozsáhlejší debata.

„Není jasné vysvětlení pro to, proč naše vláda chce prostě podepsat všechno, co Británie navrhne. Mám podezření, že je v tom víc než řešení globální migrační krize, o kterém nám říkají,“ uvedl nejmenovaný analytik. „Jistě, Británie financuje rozvojové projekty ve Rwandě… ale tahle smlouva dělá dojem, že Rwanda v jejím znění neměla žádné slovo,“ dodal.

Británie chce omezit i legální migraci

Cleverly v pondělí uvedl, že britská vláda hodlá výrazně omezit nelegální i legální migraci. Slíbil pokles o 300 tisíc příchodů ročně.

Čistá migrace do Británie, tedy počet odchodů odečtený od počtů příchodů, byla loni rekordní. V zemi migrací přibylo 745 tisíc lidí. Vláda chce zpřísnit vízové podmínky i pro kvalifikované zahraniční pracovníky, jimž budou muset firmy vyplácet zhruba o třetinu vyšší mzdy než dosud. Nová omezení se budou týkat i zdravotníků a zahraničních studentů.

Pokud v současnosti chtějí britské firmy zaměstnat kvalifikované zahraniční pracovníky, musí jim vyplácet nejméně 26 tisíc liber (740 tisíc korun) ročně. Od jara příštího roku to podle Cleverlyho bude muset být 38 700 liber (1,1 milionu korun) ročně, tedy zhruba o třetinu více.

Podle Cleverlyho navýšení této minimální částky zamezí tlaku na snižování mezd britských pracovníků, uvedla agentura Reuters.

Výjimku z nových pravidel budou mít zdravotníci, kterých je v Británii akutní nedostatek. Také na ně se ale bude vztahovat pravidlo, že si do země mohou přivést jen tolik blízkých, kolik dokáží uživit.

Vláda také aktualizuje seznam profesí, které jsou v Británii obzvlášť žádané a nedostatkové, a zruší pravidlo, že cizinci mohou za výkon těchto profesí dostávat o 20 procent nižší mzdy než Britové.

Změny dopadnou i na zahraniční studenty. Dosud je mohli doprovázet rodinní příslušníci, ale nově si své blízké budou moci přivézt s sebou jen doktorandi.

„Migrace do této země je příliš vysoká a musí se snížit, a proto dnes přijímáme razantnější opatření než kterákoli jiná vláda před námi,“ řekl Cleverly zákonodárcům. „Celkově tento balíček a naše snížení počtu osob závislých na studentech bude znamenat, že do Spojeného království v příštích letech přijede přibližně o 300 tisíc osob méně než v loňském roce,“ uvedl Cleverly.

Cleverly resort vnitra převzal v polovině listopadu poté, co premiér Rishi Sunak odvolal Suellu Bravermanovou kvůli její kritice na adresu policie. Cleverly byl předtím ministrem zahraničí.

X X X

Zemřela Juanita Castrová. Od bratrů se odvrátila a dělala pro CIA

Ve věku devadesáti let zemřela Juanita Castrová, sestra bývalých kubánských vůdců Fidela a Raúla Castrových. Desítky let byla odpůrkyní vlády komunistické strany, kterou její bratři vedli od roku 1959, a žila ve Spojených státech v exilu. O úmrtí Castrové informovala tisk spoluautorka jejích pamětí María Antonieta Collinsová.

 Podle Collinsové zemřela Castrová v pondělí v nemocnici v Miami. „Zesnula Juanita Castrová, mimořádná žena a neúnavná bojovnice za Kubu, kterou tolik milovala,“ cituje novinářku agentura AFP.

Castrová se spolu s bratry podílela na povstání, které svrhlo diktátora Fulgencia Batistu. Později se však s Fidelem i Raúlem politicky rozešla kvůli neshodám ohledně autoritářského stylu jejich vlády.

Podle svých vlastních slov spolupracovala v 60. letech s americkou Ústřední zpravodajskou službou (CIA). Před odchodem z ostrova se účastnila i aktivit Kubánské katolické akce, jedné z opozičních skupin na ostrově.

Castrová z Kuby odešla v roce 1964 do exilu v USA. I tam se dlouhá desetiletí vyjadřovala kriticky ke kubánské vládě. V pamětech tvrdila, že v exilu kvůli svému příjmení trpěla více, než mnozí další stoupenci opozice. „Pro ty, kteří zůstali na Kubě, jsem dezertérkou, protože jsem odešla a kritizovala režim. Pro ty, kteří žijí v Miami, jsem persona non grata (nežádoucí osoba), protože jsem sestrou Fidela a Raúla,“ poznamenala Castrová v pamětech.

X X X

Jste povinné zastavit pokles porodnosti, tlačí Kim na ženy. KLDR vymírá

Vůdce Severní Koreje Kim Čong-un vyzval ženy, aby rodily více dětí. „Je povinností každé z nich zastavit pokles porodnosti,“ prohlásil. Severokorejská populace se totiž podle odhadů souseda z jihu stabilně zmenšuje, což by mohlo vést i k ekonomickým problémům chudé a izolované diktatury.

 „Zastavení poklesu porodnosti a zajištění dobré péče a výchovy pro děti je naší rodinnou záležitostí, kterou bychom měli řešit společně s našimi matkami,“ řekl Kim podle státní agentury KCNA během projevu k účastnicím Národního setkání matek. To se konalo poprvé za posledních jedenáct let.

Severokorejským matkám Kim také poděkoval za „zvyšování národní morálky“. „I já myslím na matky vždy, když se potýkám s (vládní) stranou a řeším práci státního aparátu,“ prohlásil. Podle OSN se k letošnímu roku porodnost zastavila na 1,8 dítěte na ženu.

Vládce chudé diktatury proto dodal, že je „povinností každé ženy“ pokles porodnosti zastavit a utužit tak sílu národa. Severní Korea je vzhledem k mezinárodní izolaci závislá na manuální práci, pokud chce udržet svou ekonomiku v chodu.

Agentura AP upozorňuje, že je extrémně složité získat podrobný přehled o populačních trendech v Severní Koreji vzhledem k tomu, že země jen velmi v omezeném počtu zveřejňuje jakékoliv statistiky. Jižní Korea však odhaduje, že za poslední dekádu se počet obyvatel KLDR stabilně snižoval.

Jihokorejský výzkumný ústav Hyundai v srpnu uvedl, že nízká porodnost by mohla v konečném důsledku ohrozit severokorejský výrobní sektor. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk tehdy upozornil, že mnoho Severokorejců „zřejmě čelí extrémnímu hladu“. Také v devadesátých letech zažila KLDR pokles porodnosti kvůli hladomoru.

Severní Korea je jednou z nejchudších zemí na světě, tamní demografické trendy však podle některých pozorovatelů kopírují trendy v bohatých státech. „Ani v Severní Koreji dnes mnohé rodiny nechtějí víc než jedno dítě, protože vědí, že i na to, aby ho vychovali, poslali do školy a pomohli mu najít práci, potřebují spoustu peněz,“ uvádí organizace DPRKHEALTH.ORG, jež se zaměřuje na téma zdraví v KLDR.

Podle ní se zřejmě severokorejské ženy mohly zhlédnout v tom, co vidí v televizních seriálech a filmech pašovaných z Jižní Koreje. Tedy lepší život a vyšší sociální status tamních žen, což divačky inspirovalo k tomu, aby neměly tolik dětí.

Podle režimních médií země zavedla sérii benefitů pro rodiny se třemi a více dětmi, včetně zvýhodněného bezplatného bydlení, sociálních dávek, bezplatných potravin, léků a domácích potřeb a výhod ve školách. Jižní Korea odhaduje, že její severní soused má nyní zhruba 25,7 milionu obyvatel. Do roku 2070 by se přitom populace mohla smrsknout na 23,7 milionu.

 Samotná Jižní Korea je na tom však ještě hůře. K loňskému roku měla nejnižší porodnost na světě, jen 0,78 dítěte na ženu. Obecně se uvádí, že je za tím kombinace špatných podmínek na pracovním trhu pro mladé lidi, nedostupné bydlení ve velkých městech, dlouhá pracovní doba ve firmách a extrémně soutěživé prostředí na jihokorejském trhu práce, kvůli kterému pak ženy po návratu do práce z mateřské dovolené čelí stigmatu. Jihokorejský prezident Jun Sok-jol už dříve označil nízkou porodnost za „klíčovou národní agendu“.

X X X

Exprezident Klaus bojuje s následky covidu. Byl i v nemocnici

Exprezident Václav Klaus se zotavuje z covidu. Několik dní dojížděl na infekční kliniku Ústřední vojenské nemocnice. Kvůli nemoci se nezúčastní sobotní zádušní mše za Karla Schwarzenberga, uvedl Petr Macinka z Institutu Václava Klause.

 „Pan prezident Klaus rodině zesnulého Karla Schwarzenberga zaslal svoji osobní kondolenci. Sobotní zádušní mše se nezúčastní, protože se stále ještě zotavuje z covidu, se kterým byl v posledních dnech léčen na Infekční klinice pražské Ústřední vojenské nemocnice,“ uvedl Petr Macinka pro iDNES.cz.

Klaus se koronavirem nakazil už v roce 2021. Tehdy ale léčbu absolvoval v domácím prostředí bez nadstandardní či nemocniční péče.

Bývalý prezident v minulosti kritizoval protipandemická opatření vlády. Jeho prohlášení byla nezřídka v rozporu s vyjádřeními českých lékařů a odborníků. Opakovaně také vystupoval na veřejnosti bez roušky nebo jiné ochrany obličeje.

V minulosti dostal od pražské hygieny pokutu 10 tisíc korun za vystoupení z října 2020 před Obecním domem, kde hovořil několik minut bez roušky. S rozhodnutím nesouhlasil a podal proti němu odpor. Podle něj bylo povinností veřejně si připomenout založení státu a „nenechat se odstrašit“ epidemií. Klaus se proto obrátil s odvoláním na ministerstvo zdravotnictví, které jeho námitky definitivně odmítlo, pokutu ale o 2 000 korun snížilo.

Městský soud v Praze však rozhodnutí ministerstva zdravotnictví i předcházející rozhodnutí hygienické stanice zrušil. Případ se dostal i před Nejvyšší správní soud, který pokutu v létě 2023 zrušil definitivně.

Exprezident také dříve podpořil demonstranty, kteří na Staroměstském náměstí v lednu 2021 protestovali proti vládním opatřením. Veřejně zkritizoval přístup vlády, jejíž opatření jsou podle něj nefunkční.

X X X

ČR „na špici“ ve výskytu rakoviny ledvin

Pacientům pomáhají moderní léčba i specializovaná centra

  Rakovina ledvin se stala nelichotivou českou „specialitou“. Tři tisíce nových diagnóz ročně znamenají těsnou druhou příčku ve světových statistikách výskytu, stejně jako tisíc úmrtí ročně. Přestože experti přesnou příčinu tohoto stavu neznají, obecně přičítají vysoké počty případů obezitě v populaci nebo kouření, ale i kvalitní diagnostice. Strašákem je rakovina ledvin i proto, že se dlouho nijak neprojevuje a pacienti necítí zřetelné obtíže. V pozdějších fázích onemocnění v průměru polovině pacientů hrozí, že se jim i přes úspěšnou léčbu onemocnění vrátí. I proto experti doporučují tyto pacienty odesílat do tzv. komplexních onkologických center, kde odborné multidisciplinární týmy rozhodnou o dalším postupu a případném nasazení nejmodernější terapie. 

 Přestože v posledních deseti letech výskyt rakoviny ledvin v Česku spíše stagnuje, i nadále dělá expertům vrásky. Oproti průměru EU je totiž téměř dvojnásobný. „Jednoznačný důvod bohužel neznáme. Obecně lze říci, že rizikovými faktory jsou obezita, vysoký tlak nebo kouření, které jsou v Česku stále časté. Vysoký výskyt ale také můžeme přičítat dobré diagnostice a záchytu onemocnění díky husté síti ultrazvukových pracovišť,“ říká doc. MUDr. Alexandr Poprach, Ph.D., primář Kliniky komplexní onkologické péče Masarykova onkologického ústavu v Brně a předseda Sekce uroonkologie České onkologické společnosti ČLS JEP. Podle něj nádory ledvin trpí nejvíce muži – ti tvoří až dvě třetiny pacientů, nejčastěji se nemoc objevuje mezi 65. a 75. rokem života.

V Česku je pak podle statistik nejvyšší výskyt v Plzeňském a Jihočeském kraji, ovšem ani pro to vědci zatím nenašli věrohodné vysvětlení. Nádor ledvin je navíc podle lékařů nevyzpytatelný, u některých pacientů postupuje rychle, zatímco u jiných výrazně pomaleji. „I proto je důležité jej zachytit v rané fázi, což se nám daří bezmála v 50 % případů. U nich můžeme nádor zpravidla operativně odstranit s ponecháním zdravé části ledviny. Zachováme tak její funkci, aniž bychom tím zvyšovali riziko návratu onemocnění,“ říká prof. MUDr. Marek Babjuk, CSc., přednosta Urologické kliniky 2. LF UK a FN Motol. Potíž podle něj tkví v tom, že nádor se v raných fázích nijak neprojevuje. Až v pokročilých stadiích mohou pacienti pozorovat příznaky jako únava, pocení, teploty, nechutenství nebo úbytek váhy a krev v moči.

Chirurgické odstranění nádoru je podle expertů nejčastější metodou léčby. V pokročilejší fázi, kdy je nádor rozsáhlejší, pak lékaři odstraňují ledvinu celou. U rakoviny, která se již rozšířila mimo ledvinu, pak nasazují systémovou terapii. „V tomto ohledu medicína za poslední roky učinila obrovský pokrok. Operace se stále častěji provádí pomocí miniinvazivních výkonů, které pro pacienta představují co nejmenší zásah. Využíváme k tomu i robotickou chirurgii. Biologická léčba a imunoterapie pak zásadně zvyšují naději na přežití u pacientů v pokročilých stadiích nemoci, kdy se již nádor rozšířil mimo ledvinu,“ vypočítává prof. Babjuk.

I přes vývoj v léčbě však u rakoviny ledvin přetrvává vysoké riziko, že se onemocnění vrátí. „Pokud se nemoc podaří zachytit v raném stadiu, je riziko návratu poměrně malé. V pokročilejších stadiích se ale pravděpodobnost opětovného nálezu v závislosti na formě nádoru pohybuje mezi 30–70 %. I z toho důvodu je důležité, aby se tito pacienti léčili v tzv. komplexních onkologických centrech (KOC), kde se jim věnují multidisciplinární týmy složené z odborníků více specializací a dostane se jim nejmodernější terapie,“ vysvětluje doc. Poprach.

Týmy v KOC se podle něj zpravidla skládají z urologa, onkologa, radiodiagnostika, případně i radioterapeuta. V Česku je v současné době 19 KOC, jsou ve všech krajích vyjma Karlovarského a Středočeského. Vojtěch Šprdlík

X X X

Bratr Haščákové prolomil mlčení. Zpěvaččinu poslední vůli rodina zřejmě nevyplní

Barbara Haščáková před svou smrtí podle informací webu Nový Čas vyslovila poslední přání. Podle zdroje z jejího blízkého okolí zpěvačka známá z dua s MC Erikem nechtěla být pochována na rodném Slovensku. Rodina však plánuje uložit její ostatky v Košicích, kde je pohřben i její zesnulý otec.

Barbara Haščáková zemřela v pouhých 43 letech na náhlou cévní mozkovou příhodu. Rodina o jejím úmrtí informovala veřejnost deset dní po její smrti. Mlčení prolomil až zpěvaččin bratr Andrej Haščák v neděli.

Zpěvačka zemřela 22. listopadu v Sarasotě na Floridě, kde v posledních letech žila. Šest dní poté se s ní její nejbližší rozloučili na místní farnosti. Pozůstalí poté informovali, že urnu s jejími ostatky převezou na rodné Slovensko. Zpěvačku, která se proslavila v devadesátých letech v hudebním duu MC Erik & Barbara, chtějí pochovat na košickém hřbitově. „V následujících týdnech budou její tělesné ostatky přepraveny v urně na Slovensko. Pochovaná bude v našich rodných Košicích,“ citoval Haščáka web startitup.sk s odkazem na Tiskovou agenturu Slovenské republiky (TASR).

 Když však v uplynulých měsících Haščáková cítila, že se blíží její konec, Slovensko jako poslední místo odpočinku vysloveně odmítla. „Na Slovensko se vrátit nechtěla a ani tam nechtěla být pochovaná. Ale zdá se, že nakonec to tak bude,“ prozradil zdroj z blízkého okolí zpěvačky pro portál Nový Čas.

Na stejném místě byl uložen k poslednímu odpočinku také zpěvaččin otec, uznávaný akademický malíř Josef Haščák, který zemřel v roce 2012. Jeho úmrtí tehdy zpěvačka nesla velmi těžce. Během smutečního obřadu v Košicích dokonce zkolabovala.

Trvalo roky, než se s otcovým odchodem dokázala smířit. Později začala trpět zánětem slinivky břišní a od lékařů se dozvěděla, že její diagnóza je neléčitelná.

Hudebnice známá díky hitům Sen či Keď príde láska se do Ameriky odstěhovala v roce 2000, původně si tam jela jen odpočinout, nakonec se tam usadila natrvalo. Našla si tam i manžela Steva. Svou vlast navštěvovala minimálně a vrátit se tam údajně nechtěla ani po své smrti.

X X X

TELEMEDPOINTY UŽ POMÁHAJÍ V BÍLÉ A BUKOVCI, DALŠÍ SE TENTO TÝDEN OTEVŘE V PRAŽMĚ

Nejčastějšími záchyty na TeleMedPointech jsou hypertenze. Kromě tlaku si uživatelé mohou změřit také hladinu cukru, saturaci kyslíkem, srdeční akci nebo třeba funkci plic. Po Bílé a Bukovci začíná v Moravskoslezském kraji fungovat další kontaktní místo, které pro zvýšení dostupnosti zdravotnické péče využívá telemedicínu. Lidé si mohou za asistence proškoleného pracovníka sami změřit základní fyziologické hodnoty, které na dálku posoudí lékař. Ve čtvrtek 7. 12. se otevře další TeleMedPoint na obecním úřadě Pražmo.

„V Bukovci a Bílé využívá TeleMedPointy už více než sto dvacet lidí. Jsem rád, že se rozhodli využívat možnosti hlídat si své zdraví, aniž by museli cestovat za lékařem nebo dokonce až do nemocnice. V kontaktních místech si mohou za asistence vyškoleného pracovníka změřit tlak, srdeční činnost a další zdravotní parametry, které na dálku kontrolují lékaři. Takto už se v Bílé podařilo zachytit případ padesátiletého muže, který si naměřil šestnáctkrát varovné, a dokonce dvakrát kritické hodnoty tlaku. S hypertenzí se už léčil, ale díky TeleMedPointu mu jeho lékař upravil medikaci a doporučil častější měření,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Jan Krkoška a připomněl, že v Bílé a Bukovci TeleMedPointy fungují od začátku září. Upřesnil, že v Bílé se změřilo již 48 lidí, v Bukovci se jich zapojilo 74.

O TeleMedPointech se občané těchto obcí a jejich okolí dozvěděli na webu a sociálních sítích obcí, z médií, na místních akcích nebo ve zpravodajích, všichni obyvatelé obcí Bílá a Bukovec také dostali informační dopis. „Mezi uživateli jsou zhruba dvě třetiny žen a třetina mužů. Nejčastěji dochází lidé mezi čtyřicítkou a padesátkou, z velké části mají o službu zájem chronicky nemocní, dochází ale také lidé, kteří se cítí dobře a měřit se chtějí jen pro jistotu. A dobře dělají, evidujeme také takzvané primozáchyty, kterým jsme doporučili intervenci jejich ošetřujícího lékaře,“ řekl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro zdravotnictví Martin Gebauer. Doplnil, že v Bílé bylo 19 procent naměřených hodnot vyhodnoceno jako alarmující, v Bukovci to bylo jen 9 procent. Nejčastěji se objevovaly alarmující hodnoty u krevního tlaku.

V pořadí třetí TeleMedPoint spustí provoz ve čtvrtek 7. 12. na obecním úřadě Pražmo. Fungovat bude v pondělky dopoledne a ve čtvrtky odpoledne. „I zde budou mít zájemci k dispozici sady přesných zdravotnických přístrojů pro měření krevního tlaku, tělesné teploty a hmotnosti, dechové funkce, saturace krve kyslíkem, srdeční činnosti, případně glykémie. Naměřená data jsou pak s písemným souhlasem pacienta bezpečně sdílena s konkrétními lékaři či zdravotnickými zařízeními, kteří doporučí další postup. TeleMedPointy jsou skvělým pomocníkem pro zvýšení dostupnosti zdravotnické péče i odlehlejších částech kraje,“ poznamenal Jakub Doležel, vedoucí Centra telemedicínských služeb, které TeleMedPointy provozuje na základě poptávky Moravskoslezského kraje. TeleMedPointy Moravskoslezský kraj financuje, na čtyři roky je pro tyto účely v krajském rozpočtu alokováno necelých 8 milionů korun. Moravskoslezský kraj plánuje zřízení ještě dvou TeleMedPointů, v lednu by měl už čtvrtý začít fungovat v Široké Nivě Na Bruntálsku, další je v řešení na Opavsku.

„Každou aktivitu, která pomůže k včasnému odhalení zdravotního problému, samozřejmě vítáme. Je prokazatelné, že čím dříve se problém podaří najít, tím úspěšnější je další léčba. Snad i v Pražmě si lidé na možnost prověření svého zdravotního stavu brzy zvyknou,“ dodal ředitel Fakultní nemocnice Ostrava Jiří Havrlant.

Partnerem projektu TeleMedPointů v Moravskoslezské kraji je i RBP, zdravotní pojišťovna. „Naši pojištěnci z Pražma a okolních obcí budou mít zajištěnu úhradu nadstandardních služeb TeleMedPointu i vzdálenou péči ošetřujících lékařů, stejně jako pojištěnci v Bílé a v Bukovci. Pokud se podaří vytvořit kvalitní zázemí, které zajistí kompletní podporu selfmonitoringu a distanční péče lékařů, mohou se TeleMedPointy stát důležitým střediskem zdravotní prevence a podpory péče o chronicky nemocné osoby v lokalitách s horší dostupností služeb. A nejen to. Při stávajícím trendu centralizace péče do větších měst význam TeleMedPointů v budoucnu zřejmě ještě více posílí,“ řekl Pavel Rydrych, ředitel pro zdravotnictví RBP, zdravotní pojišťovny, která aktuálně jako jediná ze zdravotních pojišťoven zajišťuje pro své pojištěnce úhradu nadstandardních služeb TeleMedPointů.  /bir/

X X X

Karlovarský kraj podal první ze svých strategických projektů do Operačního programu Spravedlivá transformace

Karlovarský kraj podal na Ministerstvo životního prostředí žádost o první ze svých strategických projektů v rámci Operačního programu Spravedlivá transformace. Jedná se o zásadní krok pro získání finanční podpory na realizaci projektu Krajské inovační centrum (dále KIC), jehož nositelem je právě Karlovarský kraj.

„Pro Karlovarský kraj je to skvělá zpráva, protože z dlouhé přípravy projektu vzešla finální podoba, s níž se budeme ucházet o finanční podporu z operačního programu Spravedlivá transformace, který se zaměřuje právě na rozvoj území strukturálně postižených regionů, tedy krajů zasažených těžbou uhlí. Samotný projekt Krajské inovační centrum obsahuje výstavbu veřejné infrastruktury, jejímž hlavním cílem je podpora rozvoje vědy, výzkumu a inovací v Karlovarském kraji. Současně tím vznikne místo, kde bude docházet k propojování podnikatelského a akademického sektoru a které bude zaměřeno na inkubaci nových a začínajících podnikatelů,“ uvedl radní pro oblast regionálního rozvoje Patrik Pizinger.

„Pomyslné vykopnutí prvního ze strategických projektů, jehož nositelem je Karlovarský kraj, je pro nás zásadním okamžikem. S velkým napětím budeme čekat na průběh a hlavně výsledky hodnotícího procesu, který po podání a vyhodnocení všech projektů stanoví také výši dotace právě na realizaci Krajského inovačního centra. V tomto projektu spatřují obrovský potenciál, protože nabídne inkubaci firem a začínajících podnikatelů, prostor pro rozvoj vědy, výzkumu a inovací a také rozvoj výzkumné činnosti,“ doplnil hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek.

V první polovině letošního roku byla dokončena aktualizace projektové dokumentace do takové podoby, aby stavba splňovala veškeré současné trendy, a to především z pohledu energetické náročnosti. Zpracována byla také studie proveditelnosti, jež měla navrhnout nejvhodnější formu provozu vznikající infrastruktury tak, aby bylo možné provozovat KIC efektivně a s co nejnižšími náklady.

„Věříme, že se podařilo najít opravdu nejlepší cestu, která umožní získat dotaci na stavbu potřebného inovačního centra v takové výši, která zásadním způsobem nezatíží rozpočet Karlovarského kraje. Podle podmínek operačního programu můžeme získat maximálně 85 % z celkových uznatelných nákladů, což představuje výši dotace 412,5 milionu korun“, uzavřel radní Patrik Pizinger.

Podporu projektu vyslovilo i Zastupitelstvo Karlovarského kraje, které mu svým souhlasem dalo zelenou a vyčlenilo z rozpočtu prostředky na financování stavby. V případě, že projekt získá dotaci, nemělo by již nic bránit zahájení výstavby, s tím se počítá ve druhé polovině roku 2024. V případě dodržení stanoveného harmonogramu by měla být stavba kompletně hotová před koncem roku 2026, což znamená, že v plném provozu bude inovační centrum od začátku roku 2027.

KIC nabídne zázemí pro začínající firmy i pro výzkumné instituce. Těmto zájemcům bude moci poskytnout vybavené kanceláře. K dispozici budou digitální dílny či laboratoře, které si zájemci budou moci upravit dle svých potřeb. Školám, a to především těm středním a základním, zajistí vhodné prostředí pro odborné a zájmové vzdělávání. Zázemí budou moci využít také vysoké školy působící v Karlovarském kraji ale i za jeho hranicemi. Velmi zajímavou nabídku představuje plánované coworkingové pracoviště pro podnikavé jednotlivce či skupiny, jež nepotřebují mít vlastní kancelář, ale potřebují vhodné zázemí pro práci jen pro několik dnů v týdnu.  Tito zájemci budou moci formou členství využívat vybavené pracoviště v rozsahu, který si sami zvolí. KIC bude též nabízet vybavené konferenční centrum vhodné pro větší vzdělávací akce, konference či společenské události.

Provoz Karlovarského inovačního centra bude zajišťovat Karlovarská agentura rozvoje podnikání (dále KARP). Zájemci o budoucí využití se již nyní mohou hlásit projektovému manažerovi KARP Jiřímu Červinkovi jiri.cervinka@karp.cz.

Bc. Jitka Čmoková, oodělení komunikace a marketingu,