Mladí lékaři v čele dr. Janem Přádou, dr. Monikou Hilšerovou, dr. Kupkou z Lékařské komory a dalšími lékaři měli odvahu ukončit odírání lékařů a mnohých dalších ve zdravotnictví. Měli to udělat již dávno, protože Fiala neschopný vládnout a myslí jen na sebe, bohatství z politiky. Tomu se musí udělat konec stávkami učitelů a dalších oborů v ČR, jako toho dosáhl Václav Havel.

Škoda, že manžel dr. Hilšerové se nestal prezidentem místo gen. Pavla, který je stejně fikaný jen pro sebe, nikoliv pro národ a firmy ČR, jako to dělá premiér Fico v SR. Od Pavla nemůže republika čekat žádnou pomoc a zlepšení. Pavel podporuje Fialu a spol., před čímž varoval už dříve šéf ANO ing. Babiš.

Plně se potvrzuje varování Babiše, že Pavel zatáhne ČR do války s Ukrajinou. Je stejný, jako prezidentka Čaputová, kterou dnes už zabrzdila nová Ficova vláda SR. Od války na Ukrajině už ustupují i USA, protože nemají na zbraně miliardy. Stejně jednají i další země Evropy a světa. Z ČR by podle expertů už neměly jít žádné  miliardy, protože je potřebují naši občané a podniky.

x x x

Dnes už dál nejde jen přihlížet rozhazování miliard ČR a ožebračování lidí a podniků. Fiala, Pekarová, Vystrčil už plánují další cesty do ciziny, kde utratí další miliardy státu. Berou si příklad z Leyenové EU, která připravuje zvýšení platů pracovníkům EU na příští období.

X X X

EXPREMIÉR  PAROUBEK:  FIALA  OKRADL  POJIŠŤOVNY  O  14  MILIARD

Expremiér Paroubek: Fiala okradl zdravotní pojišťovny o 14 miliard

Připomenu jen, že při přepracování rozpočtu ze strany vlády, Fialův kabinet postupoval tak, že zdravotní pojišťovny obral, vlastně můžeme říci, okradl, o 14 mld. Kč finančních zdrojů, které by jim ze zákona měly pro tento rok náležet. Nějaký dobráček na ministerstvu financí si totiž povšiml, že na účtech zdravotních pojišťoven je „dost“ peněz. A tak hurá na ně. Ale peníze, bohužel, někdy také dojdou.

A teď jsou zdravotní pojišťovny jediným potenciálním zdrojem oněch 10 mld. Kč, které potřebuje Fiala dostat k lékařům a do nemocnic, aby splnil svůj slib. K čemu povede tento Fialův ad hoc zásah? Zdravotní pojišťovny se po 18 tučných letech začnou rychle propadat do dluhů. Přestanou platit zdravotnickým zařízením a i ty se začnou zadlužovat. A pak už stačí nějakému věrozvěstovi pravice říci, že přece všechno vyřeší soukromý kapitál a my se vrátíme do doby, kdy pravice připravovala privatizaci zdravotních pojišťoven a nemocnic.

Nadnárodní finanční skupiny získají za babku automat na peníze a začnou obhospodařovat od lidí vybrané poplatky ve zdravotnictví.

V prvé řadě tyto finanční skupiny musí samy vydělávat. Ostatně podobně jako ve Spojených státech, tedy nejprve si ze šťavnatého steaku ukousnou svých 20 – 30% jako zisk a zbytek přerozdělí, jak budou chtít. Hlavně do svých smluvních nemocnic, lékáren, ke svým distributorům materiálu. Prostě nakrmí zařízení v rámci svého oligopolu. O další desítky miliard tak vzroste objem peněz vyždímaných z našich občanů a odvezených z naší země. A pacienti na tom budou hůř než dnes….

Ale zpět k premiéru Fialovi a jeho dramatickému zásahu. Uvidíme, jak v dalších dnech bude jeho ministr zdravotnictví schopný oněch 10 mld. Kč vymámit a vytřepat ze zdravotních pojišťoven. Ono se to totiž vůbec nemusí podařit. Zdravotní pojišťovny mají své zřizovatele a svou právní subjektivitu a měly by hospodařit se svěřenými penězi občanů systémem ŕádného hospodáře. Ale prosím, pokud se to snad povede, tak budou asi všichni rádi, že se v lednu snad chod zdravotnictví vrátí do zajetých kolejí, tedy k jakémusi normálu. Pokud ovšem jako normál bereme nedostatek celé řady léků, často důležitých. Mimochodem penicilín už zase není a ministr Válek přestal mluvit o penicilince, kterou u nás postaví v krátké době. A deficit lékařů a sester na stovkách zdravotnických pracovišť po celé republice zůstává standardní veličinou.

A bláboly různých rádoby expertů o tom, že máme vlastně hodně nemocnic, do kterých nemáme dost lékařů, jsou velmi nebezpečné. Razantní snížení počtu nemocnic by znamenalo konec dostupnosti zdravotní péče pro velkou část venkovského obyvatelstva v zemi. A rozhodně by nevedlo k nápravě, tedy k zajištění potřebného zdravotnického personálu, v první řadě lékařů a sester.

Prostě vláda musí přesměrovat svůj zájem k tomu, aby v době co nejkratší vycházelo z lékařských fakult co nejvíce lékařů a aby zdravotnické školství produkovalo co nejvíce kvalifikovaných zdravotních sester. Nic není rychle, ani zadarmo. Ing. Jiří Paroubek, expremiér ČR, server vasevec.cz

X X X

EKONOM   PIKORA:  MZDY  ROSTOU  JEN  NA  PAPÍŘE…

Mzdy na papíře rostou, ale v reálu klesají: Ekonomický paradox 3. čtvrtletí

Podle dnes zveřejněné statistiky vzrostla ve 3. čtvrtletí 2023 průměrná hrubá měsíční nominální mzda meziročně o 7,1 %. Nicméně inflace ještě neřekla poslední slovo a stále je vysoká. Když tedy od růstu mezd odečteme inflaci, mzdy nerostly ale naopak reálně klesaly o 0,8 %.

Po celý rok tak mzdy reálně klesají. To je pro domácnosti velmi špatná zpráva. Špatná zpráva to je i pro ekonomiku, protože naší největší bolístkou je klesající spotřeba. Dokud reálné mzdy klesají, nemůžeme čekat růst reálné spotřeby. Na druhou stranu je vidět, že se vývoj zlepšuje. Zatímco v prvním kvartále mzdy reálně klesaly o téměř 7 %, nynější pokles je už marginální.

V každém případě chápu rozladění společnosti. Reálné mzdy klesaly i v roce 2022 a dokonce i koncem roku 2021. To znamená, že životní úroveň domácností poklesla velmi razantně a pro mnohé to je už neúnosné. Takto velkou dietu našich peněženek asi nikdo před dvěma lety nečekal. To je něco, co jsme viděli naposledy v 90. letech. Člověk by nejraději řekl, že to je pochopitelné kvůli vývoji ve světě. Bohužel ty samé podmínky mají i okolní státy a těžko hledáme zem, kde reálné mzdy poklesly tak radikálně.

Ve 3. čtvrtletí 2023 činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda 42 658 Kč, což je o 2 810 Kč více než ve stejném období roku 2022. Z makroekonomického pohledu je pro prognózu inflace důležité, kolik peněz z mezd přibylo v ekonomice. Objem mezd se zvýšil o 7,5 %. To je hodně.

Možná mi řeknete, že neznáte nikoho, kdo bere tyto peníze. To je dáno tím, že mluvíme o průměru, který může být vychýlen extrémně vysokými mzdami. Někdy je proto lepší mluvit o mediánu. Ten získáme tak, že seřadíme všechny mzdy v ekonomice od nejnižší po nejvyšší a zabodneme prst doprostřed. Medián mužů přitom činil 40 153 Kč, zatímco medián žen 34 705 Kč. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 19 835 Kč a 66 998 Kč.

Struktura mezd za první tři kvartály ukazuje, jaké velké rozdíly u nás panují. Nejnižší mzdy jsou v gastronomii. Tam činí průměrná mzda 25 tisíc, což je dáno tím, že mnozí dostávají peníze bokem na ruku. Stávkující učitelé berou v průměru 41 tisíc a jsou skoro na průměru celé ekonomiky, což jim trochu bere při stávce vítr z plachet. Naopak téměř nejvyšší mzdy jsou v peněžnictví, kde průměr činí 73 tisíc. Tak jako vždy na vrcholu je IT, kde průměr činí 77 tisíc.

Zatímco dnešní čísla vyznívají dost špatně, čísla za rok 2024 budou podstatně lepší. Inflace v roce 2024 bude totiž významně nižší, zatímco růst nominálních mezd bude podobný jako nyní. Můžeme proto příští rok čekat reálný růst průměrné mzdy mezi 4 až 5 procenty. To pomůže spotřebě k růstu, což znovu nastartuje ekonomiku, a tak přejde z mírného poklesu do mírného růstu. Vláda vlastně nemusí dělat nic. Bude za to moci ekonomika, která má sama od sebe tendenci vracet se do rovnováhy. To je skvělá zpráva. Skutečně špatně už bylo. Vladimír Pikora, hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group

X X X

Prognózy Wall Street pro akciový trh v roce 2024

„Wall Street se neshodne na vývoji akciových trhů v dalším roce, ovšem převažují optimistické hlasy, které vyhlížejí dosažení nových historických maxim,“ říká analytik BHS Timur Barotov.

Po negativním roce 2022 akcie v roce 2023 prudce vzrostly a indexy S&P 500 a Nasdaq Composite vyskočily o více než 20 %, resp. 38 %. Mimořádně odolná americká ekonomika, mírnící se inflace a potenciální vrchol úrokových sazeb, to vše pomohlo investorům překonat obavy z možné recese a znovu naskočit do akcií. Nyní je největší otázkou investorů, zda silný růst akcií může pokračovat i v roce 2024 a zda hrozí zpomalení ekonomiky, které by mohlo vyvolat následný krach akciového trhu. Sestavili jsme přehled prognóz nejznámějších hráčů na Wall Street pro americký akciový trh v roce 2024.

Co si myslí známí hráči na Wall Street?

Nezávislý poskytovatel globálního investičního výzkumu a poradenství BCA Research je ohledně roku 2024 pesimistický. Podle nich by index S&P 500 mohl v příštím roce zažít nejhorší propad od roku 2008, protože začne dlouho očekávaná ekonomická recese. Společnost ve svém vyjádření uvádí: „Recese v USA a eurozóně byla letos odložena, ale nevyhneme se jí. Rozvinuté trhy jsou nyní na cestě k recesi a tomu zabrání pouze velmi výrazné uvolnění měnové politiky. Poměr rizika a výnosu je tak pro akcie poměrně nepříznivý“. Akciový trh by se mohl vyhnout prudkému poklesu v příštím roce, pokud Federální rezervní systém (Fed) rychle sníží úrokové sazby. BCA Research se k tomu ale staví skepticky, protože neočekává dostatečně rychlý pokles inflace. Výzkumníci věří, že trend klesající inflace bude pokračovat, ovšem rychlost, se kterou se tak bude dít nedá možnost americkému Fedu a Evropské centrální bance (ECB) snížit sazby včas, aby se zabránilo výraznému nárůstu nezaměstnanosti. Dodávají, že pokud nenastane recese nebo se inflace zcela nezhroutí, je nepravděpodobné, že by Fed snížil úrokové sazby dříve než v létě příštího roku. V případě recese v příštím roce očekávají, že by se index S&P 500 mohl pohybovat v rozmezí 3 300 až 3 700 bodů, než dojde k případnému oživení.

Největší banka v USA JPMorgan uvedla, že vysoké ocenění akcií, vysoké úrokové sazby, slábnoucí spotřebitel, rostoucí geopolitická rizika a potenciální recese jí dávají malou důvěru, že se akcie v roce 2024 posunou výše. Marko Kolanovic a Dubravko Bujas ve své poznámce k výhledu uvedli, že příští rok akcie budou čelit náročnějšímu makroprostředí. To může vést k zpomalení spotřebitelské aktivity, které se očekávalo v roce letošním. Dodávají, že navíc v současné době jsou akciové trhy optimisticky naceněné, což jim dává větší prostor pro pokles, pokud se tato očekávání ukážou být nesprávná. „Akcie jsou nyní bohatě oceněny s volatilitou blízko historického minima, zatímco geopolitická a politická rizika zůstávají zvýšená. Očekáváme pomalý růst globálních zisků, jež povede k poklesu akciových trhů ze současných úrovní,“ uvedla JPMorgan. Index na konci roku 2024 cílují na 4 200 bodů, což představuje pokles ze současných 4 600 bodů o 8,7 %.

Známý hráč na Wall Street Morgan Stanley očekává, že v roce 2024 bude akciový trh stabilní, ale některé oblasti akciového trhu budou mít lepší výsledky než jiné. Letošní rok byl na akciových trzích v duchu vedení největších 7 společností, bez kterých by akciový trh jako celek zůstal téměř bez růstu. Toto extrémně úzké vedení bude podle Morgan Stanley pokračovat i na počátku roku 2024, ale nakonec se rozpadne. Největší obchodované akciové tituly na americkém trhu jsou v současnosti velmi drahé a Morgan Stanley doporučuje se těmto akciím vyhnout. Investoři by se podle nich měli zaměřit na defenzivní růstové akcie, které se obvykle nacházejí v sektorech zdravotnictví, veřejných služeb a spotřebního zboží, a také na tituly, kterým se daří na konci hospodářského cyklu – průmyslové a energetické. „Domníváme se, že tato dynamika vedení největších společností bude pravděpodobně přetrvávat až do začátku roku 2024, než dojde k udržitelnému oživení zisků (v příštím roce nakonec vidíme růst zisků o +7 %),“ uvedla banka. Cíl indexu v roce 2024 Morgan Stanley stanovili na 4 500 bodů.

Prestižní investiční banka Goldman Sachs očekává, že index S&P 500 zakončí rok 2024 mírně výše oproti současným úrovním. Bankéři odhadují, že úrokové sazby zůstanou vyšší po delší dobu, což údajně komplikuje případnou expanzi valuací v příštím roce ze současných úrovní. Prognózují růst zisků společností tempem zhruba 8–10 %. Zisky podniků by tak podle nich měly zůstat solidní i v příštím roce, což by mělo být vzpruhou pro ceny akcií, pokud se podaří vyhnout se recesi. „V případě absence recese zřídkakdy dochází k poklesu podnikových zisků. Nicméně nedostatek silného růstu zisků a vysoké výchozí ocenění (zejména na americkém akciovém trhu) a nízká riziková prémie akcií zanechávají celkově ne příliš zajímavý výhled na bázi rizikově upravených výnosů ve srovnání s peněžními výnosy,“ uvedla Goldman Sachs. Jejich cílová úroveň indexu S&P 500 na závěru roku 2024 činí 4 700 bodů.

Druhá největší banka USA – Bank of America má na americký akciový trh v roce 2024 pozitivní náhled. Odkazují se na velký pokrok Fedu při zpřísňování své měnové politiky po více než roce agresivního zvyšování úrokových sazeb a pokračujícím snižování objemu své rozvahy. Svůj optimismus ovšem opodstatňují velkou mírou dosažené dezinflace a schopností společností se přizpůsobit vyšším sazbám a inflaci, nikoli tím, že by očekávali snižování úrokových sazeb. Polehčující okolností má také být to, že investoři údajně zůstávají zaměřeni na potenciální hospodářskou recesi a soustředí se více na špatné než na dobré zprávy. Maximální úroveň makroekonomické nejistoty tak má údajně trh již za sebou a geopolitické šoky by měly být vstřebány. To je poněkud v rozporu s tím, co říkají v Goldman Sachs, nebo JPMorgan, kteří naopak naznačují, že akciové trhy USA jsou nyní optimistické a recesi naopak neočekávají. Bank of America odhaduje, že index S&P 500 dosáhne v roce 2024 na nová historická maxima na úrovni 5 000 bodů.

Silná 9% rally na akciovém trhu v listopadu nás možná připravila o část potenciálních zisků pro rok 2024. Ovšem podle výhledu největší kanadské banky Royal Bank of Canada rok 2024 nám i přesto může přinést ještě další růst. Hlavním motorem očekávaného růstu akcií v příštím roce by mohl být pokračující pokles míry inflace. „V našem oceňovacím modelu je implicitně obsažena myšlenka, že pokračující dezinflace může výrazně podpořit násobek P/E, což se podle naší analýzy stalo již v 70. letech minulého století“ poznamenali. „Tento model byl nejkonstruktivnějším modelem v našem arzenálu, pokud jde o prognózu na rok 2023, a dost možná bude nakonec nejpřesnější, pokud se v prosinci místo Grinche objeví Santa“. Kanadská banka dodala, že prezidentské volby USA v roce 2024 by sice mohly na trh vnést nejistotu, nicméně index S&P 500 v letech prezidentských voleb údajně zaznamenal průměrný zisk kolem 7,5 %. Jejich cílová cena hodnota pro rok 2024 je 5 000 bodů.

Americká ekonomika se blíží scénáři bez recese, protože se inflace ochlazuje a růst HDP zůstává solidní, což je podle Deutsche Bank ideální mix na rok 2024. Dokonce si v bance myslí, že i kdyby se v roce 2024 projevila hospodářská recese, neměla by mít na ceny akcií dramatický dopad, protože většina investorů ji očekává. Index S&P 500 podle nich v roce 2024 vzroste přibližně o 10 % na 5100 bodů, a pokud se ekonomika recesi vyhne, mohly by se zisky podle jejího býčího scénáře téměř zdvojnásobit na přibližně 19 % (5 500 bodů).

Podle výhledu americké nadnárodní banky BMO rok 2024 přinese další solidní zisky, kdy se rozběhne druhý rok býčího trhu, a to i v případě, že dojde k hospodářské recesi. Klesající inflace, klesající úrokové sazby, silný trh práce a rostoucí zisky podniků jsou podle BMO faktory, které budou v příštím roce hnacím motorem dalšího růstu akciového trhu. „Výkonnost a fundamenty amerického akciového trhu v roce 2023 podle nás položily základy pro to, o čem se i nadále domníváme, že bude cestou normálního růstu zisků, vývoje ocenění a cenové výkonnosti v příštích třech až pěti letech,“ uvedla BMO. Cíl indexu nastavila na 5 100 bodů v roce 2024.

Ing. Štěpán Křeček, MBA, Hlavní ekonom

x X X

FIALA  ŘEŠIL  ZDRAVOTNICTVÍ   S  EXPERTEM,  KTERÝ  O  VÁLKOVI  ŘEKL,

ŽE  JE  PRASE…

Fiala řešil zdravotnictví s mužem, který o Válkovi řekl, že je prase. V kuloárech to vře

Péče o pacienty bude zachovaná, pochvalují si vládní politici dohodu premiéra s lékaři. V kuloárech je ale dusno. Dohoda totiž vznikla na základě jednání premiéra Petra Fialy s lékaři, kterého se ale ministr zdravotnictví Vlastimil Válek neúčastnil. S Fialou byl však jeho poradce Ivan Netuka, který v minulosti Válka označil za prase. Podle některých politiků premiér svého ministra podrazil. Válek ale odmítá, že by byl naštvaný kvůli tomu, že situaci místo něj nakonec vyřešil premiér.

Nebral situaci vážně, nedalo se s ním domluvit, tvrdí lékaři o ministrovi zdravotnictví. „Jednání s námi v podstatě ukončoval a my jsme si museli vymoct, aby se choval profesionálně,“ sdělil prezident České lékařské komory Milan Kubek. „V určitém momentě jsme zamrzli na mrtvém bodě, který bohužel trval několik týdnů,“ dodal viceprezident České lékařské komory Jan Přáda.

S nespokojenými lékaři jednal ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) hned několikrát, ale až když přišli do Sněmovny za premiérem Petrem Fialou (ODS), dokázali se dohodnout. Válek přitom na tomto jednání vůbec nebyl. S Fialou však dorazil jeho poradce a přednosta Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM Ivan Netuka, který měl v minulosti o Válkovi v souvislosti s kauzou IKEM použít silná slova. „Budeme muset přitvrdit, Válek je prase,“ napsal loni v prosinci v SMS zprávě profesoru Janu Pirkovi.

 Šlo o spor ve vedení IKEM. Pirk a Netuka usilovali o sesazení svých konkurentů, tedy ředitele Michala Stiborka a jeho zástupce Jiřího Malého. Když Stiborek rezignoval, Netukovi se nelíbilo, že Válek nevypsal konkurz na ředitele, ale jen soutěž o vizi řízení a rozvoje IKEM na léta 2023 až 2027. V SMS zprávě zároveň žádal, aby čerstvě zvolený senátor Pirk v tomto smyslu „zaklekl“ na Romana Krause, předsedu zdravotního výboru Senátu. Následně se skutečně podařilo prosadit konkurz na ředitele.

Fialova dohoda s lékaři mohla podle některých opozičních poslanců Válka naštvat. „Chápu, že jste situací, jak pan premiér zasáhl do protestu lékařů, možná nějak znepříjemněn, znechucen,“ řekla na plénu Sněmovny poslankyně Karla Maříková (SPD). Válek to ale odmítl. „Fakt nejsem znechucen, to opravdu ne,“ řekl.

Emoce v kuloárech ale přiznávají i Válkovi koaliční kolegové. „Ministr zdravotnictví se tomu věnoval dlouhodobě, tak rozumím, že je rozmrzelý, že nebyl součástí té finální dohody,“ uvedl místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). „Z politického hlediska pan premiér prostě podrazil svého ministra zdravotnictví,“ řekl Miroslav Kalousek. Konflikt s Fialou Válek pro CNN Prima NEWS ale odmítl.

X X X

VÁLEK   POSTUPUJE  PODLE  FIALY,  NESCHOPNÝ

VÁLKA  ODVOLAT,  NIČEMU  NEROZUMÍ,  STEJNÝ,  JAKO  FIALA

Válek se dohodl s lékaři, slíbil jim přidat od ledna až 15 tisíc měsíčně

Nabídka, se kterou podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka souhlasila Česká lékařská komora (ČLK) i zdravotnické odbory, je růst výdělků lékařů o 5 000 až 15 000 korun podle stupně vzdělání a ostatních zaměstnanců nemocnic včetně nezdravotnických o pět procent. Řekl to po pondělním jednání. Finální dohodu chtějí zúčastněné strany podepsat v pátek, poté by měli lékaři odvolat protest.

 Podle ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeňka Kabátka se peníze přímo k zaměstnancům dostanou po podepsání úhradového dodatku mezi pojišťovnou a nemocnicí. Jejich přijetí chce zajistit speciální bonifikací pro nemocnice.

„Každá nemocnice dostane nabídku na podepsání toho dodatku,“ řekl Válek. Podobná situace byla podle něj v roce 2008, kdy se řešilo odměňování zdravotních sester, a dodatky podepsaly všechny nemocnice.

Podle Kabátka na tyto bonifikace nemocnic akutní i následné péče, které dodatek podepíšou, VZP počítá zhruba se třemi miliardami korun. Válek doplnil, že podílet se bude jen VZP, nikoliv ostatních šest zdravotních pojišťoven.

Podle viceprezidenta ČLK Jana Přády, lídra protestní akce lékařů, bude konkrétní dohoda vypracována během několika dní. V pátek ji podepíšou a nespokojení lékaři, kteří od prosince vypověděli přesčasovou práci, akci odvolají, dodal. Do té doby lékaři podle něj výpovědi z přesčasů stahovat nebudou.

Podobně podle předsedy Lékařského odborového klubu-Svazu českých lékařů Martina Engela chtějí návrh posoudit i lékařské odbory, jejichž zástupci se sejdou ve čtvrtek. Návrh podle Válka počítá s tím, že lékaři po škole budou mít příjem o 5 000 korun vyšší, po ukončeném základním kmeni o 8000 korun a po atestaci o 15 000 korun vyšší.

Pokračovat bude dál i příprava samostatného zákona o odměňování zdravotníků. „Musíme změnit způsob odměňování zdravotníků. Pokud to jenom trochu půjde, tak ho provázat s úhradovou vyhláškou,“ řekl ministr.

Úhradová vyhláška je dokument, kterým ministerstvo stanoví rozdělení meziročního nárůstu finančních prostředků z veřejného zdravotního pojištění mezi jednotlivé segmenty zdravotní péče. Bude podle něj také třeba znovu změnit zákoník práce a zavést směnný provoz tam, kde lékaři nepřetržitě pracují.

„Zástupci odborů a mladí lékaři přijali naší nabídku, kterou musí projednat jejich organizace. Souhlasí s ní i zástupci nemocnic, včetně shody o mechanismu, jak k jednotlivým zaměstnancům zdravotnických zařízení doputuje 9,8 miliardy korun navíc,“ řekl ministr Válek.

„Od 1. ledna příštího roku bude mít každý lékař po škole navýšený příjem o 5 000 korun, nejvíce pak dostanou lékaři po atestacích a to 15 000 korun. Všichni ostatní nelékařští zaměstnanci nemocnic dostanou přidáno pět procent,“ dodal ministr.

O lékařských přesčasech a platech se mluví od letošního jara. V dubnu vláda schválila novelu zákoníku práce. Během projednávání ve Sněmovně do novely jako poslanecký návrh přibyla nová úprava týkající se zdravotnictví, přišla s ní skupina zákonodárců kolem šéfa sněmovního sociálního výboru a lékaře Víta Kaňkovského (KDU-ČSL).

Návrh prodlužuje maximální týdenní pracovní dobu ve zdravotnictví na 56 hodin týdně, u zdravotnické záchranné služby až na 60 hodin. Ročně to u lékařů činí 832 hodin, pro záchranáře 1 000 hodin přesčasů. V dosavadní praxi se taková přesčasová práce řešila dohodami nad rámec běžného pracovního úvazku. Podobná pravidla platila už v minulosti.

Protest tisíců lékařů

V nemocnicích napříč Českem vypovědělo přesčasy na prosinec více než 6 100 lékařů. To by podle jejich zástupců v praxi znamenalo ochromení mnoha nemocnic a rušení stovek naplánovaných operací i tisíců ambulantních vyšetření. Problém by to byl nejen pro pacienty, ale i nemocnice.

V řadě nemocnic odmítli přesčasy ve velké míře také chirurgové a ortopedi, podle České lékařské komory nejméně 72 procent ve Svitavách, Opavě, Znojmě, Pardubicích, Příbrami Ostravě, Hradci Králové, Brně, Kladně, Uherském Hradišti, Jihlavě, Ivančicích a třech pražských fakultních nemocnicích (Motol, Všeobecná a Thomayerova).

Problematická je podle lékařů novela zákoníku práce platná od října, která zdvojnásobila roční objem dobrovolných přesčasů zdravotníků až na 832 hodin ročně, tedy až 104 pracovních dní, výslovně také zakazuje dosud tolerované 24hodinové směny. Ministři zdravotnictví a práce avizovali, že změny vrátí na původní úroveň poslaneckým návrhem novely.

Uplynulý čtvrtek jednal s Přádou premiér Petr Fiala. Vzájemná dohoda premiéra s lékaři doplnila dřívější shodu s nespokojenými zdravotníky v otázce vzdělávání a pracovních podmínek. Vedle platových požadavků protest cílil také na nedávno přijaté ustanovení o další dobrovolné přesčasové práci. Podle novely zákoníku práce, kterou ve čtvrtek schválila Sněmovna, ustanovení přestane platit a zdravotníci v nemocnicích budou moci mít čtyřiadvacetihodinové služby. Úprava nyní zamíří k posouzení do Senátu.

X X X

BILD:  VÍCE  PENĚZ  LIDEM  V  EU

Úředníci EU dostanou přidáno, letos už podruhé. Brusel zachvátilo platové šílenství

Orgány Evropské unie ovládlo platové šílenství. Během letošního roku budou už podruhé navýšeny platy a důchody 50 tisícům zaměstnanců EU, píše deník Bild. A to je také důvod, proč potřebují na svůj provoz přibližně o 70 milionů eur více (1,7 miliardy korun).

Kvůli vysoké inflaci se letos platy zaměstnancům EU zvýšily o 1,1 procenta, a to zpětně k 7. lednu. Nyní má podle interních propočtů Evropské komise následovat další růst, tentokrát o jedno procento, a to opět zpětně k 1. červenci. Nejvyšší mzda úředníka EU činí 23 262 eur (567 592 korun), nejnižší je 2 500 eur (61 000). Jsou to základní mzdy bez příplatků, které jsou osvobozené od daně, píše Bild.

 Platy se úředníkům zvýšily už vloni a také dvakrát, připomíná deník Bild. Celkem to bylo o sedm procent.

Evropský parlament potřebuje o 6,8 milionu eur více na platy zaměstnanců a Evropská služba pro vnější činnost, tedy diplomatická služba EU, která vykonává zahraniční a bezpečnostní politiku Unie, o 3,5 milionu eur více.

Problémem jsou ovšem štědré důchody, které Brusel svým úředníkům vyplácí a náklady na ně se vymykají kontrole. Letos bylo například o 50 procent více invalidních důchodů, než se očekávalo. V současné době chybí na jejich financování 61,1 milionu eur.

Evropská unie totiž nabízí nejen vysoké platy, ale také nezvykle vysoké důchody. A počet úředníků se nedaří snížit.

X X X

BUDE  DOBŠÍK  JEDNAT,  JAKO  PŘÁDA  A  HILŠEROVÁ?

Ministerstvo školství se pokusí vyřešit situaci nepedagogů, slíbil Dobšík

Ministerstvo školství bude hledat možnosti jak vyřešit, aby platy nepedagogických pracovníků nepoklesly a jejich místa se nemusela škrtat. Po jednání s ministrem školství Mikulášem Bekem to oznámil šéf školských odborů František Dobšík. Možný pokles platů nepedagogických pracovníků v příštím roce byl jedním z důvodů školské stávky minulé pondělí. Podle Dobšíka jsou v plánu i další jednání.

 Odbory už dříve kritizovaly, že má o dvě procenta klesnout objem peněz na výdělky nepedagogických pracovníků ve školství. K poklesu jejich platů by přispělo i škrtání neobsazených pozic, jelikož ředitelé peníze na tyto pozice využívají k navýšení platů pracovníků.

Odbory podle Dobšíka dostaly od ministerstva příslib řešení situace nepedagogů, o konkrétních číslech ale mluvit nechtěl. Odboráři by měli od ministerstva dostat podklady k platům a jsou připraveni o situaci dál jednat. Přísliby chtějí mít stvrzené dalším jednáním. Zároveň by měly odbory říct, jaká by byla představa o výdělku těch nepedagogických pracovníků, kteří jsou nejhůře odměňováni.

Odbory také chtějí dál jednat o škrtání pracovních míst nepedagogů. Původně podle návrhu rozpočtu ministerstva školství nebyly finance na 17 000 pozic, ministr Bek v minulosti ujistil, že by se mělo škrtat maximálně 8 000 pozic.

„Ze 17 000 jsme zhruba na těch 8000 a těch ještě chceme jednat. Ministerstvo bude hledat možnost, jak to vyřešit, aby platy nepedagogických pracovníků nepoklesly a ta místa se nemusela škrtat,“ řekl Dobšík.

Pokud se zvýší minimální mzda na 18 900 korun, znamenalo by to podle Dobšíka, že zhruba první tři platové třídy nepedagogických pracovníků budou pod hranicí minimální mzdy. Do prvních tří tříd spadají podle Dobšíka především uklízečky a pomocné síly ve školních jídelnách. „Tam si myslím, že by to bylo fér, vůči těmto lidem, aby to nebylo na úkor těch ostatních, aby se to nějakým způsobem hledalo, to financování, i třeba přes tarifní tabulku,“ řekl.

To, že vláda pravděpodobně zvýší minimální mzdu pro příští rok, řekl v neděli v diskuzním pořadu Otázky Václava Moravce ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

Ministerstvo školství by mělo mít podle navrhovaného rozpočtu v příštím roce na výdaje 269 miliard korun. Proti letošku je to o 3,9 miliardy korun víc. Bek v minulosti řekl, že vláda je připravena zvážit převedení ještě čtyř miliard korun do rozpočtu školství z rozpočtové rezervy, ale až počátkem příštího roku po bilanci letošního státního rozpočtu a čerpání evropských fondů. Peníze by tak měly být připravené při rozepisování rozpočtů jednotlivých škol na konci ledna. Podle Dobšíka jsou potřeba ještě další peníze, zároveň odbory chtějí, aby se tento příslib stvrdil.

O rozdělení financí pro školství se bude podle něj dál jednat, například na úterní školské tripartitě. Dobšík věří, že si s ministrem domluví další jednání do Vánoc.

X X X

Děkan pražské teologické fakulty rezignoval. Dříve se řešilo jeho odvolání

Děkan Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy (KTF UK) Vojtěch Novotný rezignoval na funkci. Jako důvod uvedl zdravotní důvody. Akademický senát fakulty se zabýval letos návrhem na jeho odvolání. Mimo jiné i kvůli tomu, že fakulta dala výpověď historikovi Tomáši Petráčkovi, který dříve veřejně kritizoval konzervativní Alianci pro rodinu a vystupoval smířlivě k manželství pro všechny.

 O odvolání informovala v pondělí fakulta na svém webu. Na zprávu upozornil Deník N. Novotný skončí ve funkci děkana nejpozději k 1. květnu 2024.

„Děkan Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy prof. PhLic. Vojtěch Novotný, Th.D., dnes sdělil paní rektorce, velkému kancléři a předsedovi akademického senátu KTF UK, že ze zdravotních důvodů rezignuje na funkci děkana k datu, kdy se ujme úřadu nový děkan, nejpozději však k 1. květnu 2024,“ uvedla v pondělí fakulta.

V říjnu letošního roku akademický senát fakulty neschválil usnesení, že je návrh na odvolání Novotného z funkce děkana přípustný. Na dalším jednání proto senát o odvolání děkana nejednal. Podle předsedy senátu Víta Vlnase bylo hlasování o přípustnosti návrhu na odvolání Novotného tajné.

Na zasedání bylo přítomných 11 senátorů, ke schválení bylo potřeba šesti hlasů. S návrhem souhlasilo pět senátorů, stejný počet byl proti a jeden člen senátu se zdržel hlasování, informoval v minulosti Vlnas.

Odvolání děkana navrhli někteří členové akademického senátu KTF UK. Důvodem podle nich byla například děkanem řízená likvidace některých oborů, protěžování jiných oborů a také propuštění historika Petráčka, kterému pracovní poměr skončí 31. října. K rezignaci vyzvali vedení KTF také studenti fakulty.

Rektorka UK Milena Králíčková koncem srpna uvedla, že je situací na KTF v souvislosti s udělením výpovědí Petráčkovi znepokojena. Postup vedení fakulty při řešení pracovněprávních vztahů označila za nesprávný.

Následně rozhodla o interním auditu na fakultě, oznámila škola na webu. Vedení fakulty na webu porušování vnitřních předpisů odmítlo. Proděkan fakulty Jakub Jinek řekl, že vedení KTF audit vítá, odmítá ale „poškozování dobrého jména fakulty a ničím nepodložené spekulace o motivech organizační změny“.

X X X

TRIPARTITA  SE  NEDOHODLA,  STŘEDULA  NEJEDNÁ,  JAKO  DOKTOŘI

PŘÁDA  A  HILŠEROVÁ

STŘEDULA   SLABÝ, DO  ČELA  NOVĚ  PRŮBOJNÉ  LIDI,  NOVÁ  STÁVKA

NIC  SE  NESMÍ  ODDALOVAT,  JEDNAT  JEN  S  FIALOU,  A  O  DEMISI

Tripartita se nedohodla, vláda o minimální mzdě rozhodne sama, řekl Jurečka

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se v pondělí poprvé od odborářských protestů sešli k jednání. Tripartita se nedohodla na zvýšení minimální mzdy. O přidání od ledna tak rozhodne vláda, uvedl po jednání ministrů s odbory a zaměstnavateli ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

 Jurečkův úřad navrhuje pro příští rok navýšení buď o 1 600 korun na 18 900 korun, nebo o 2 100 korun na 19 400 korun. Do roku 2028 by se tak minimální mzda dostala buď na 45 procent průměrné mzdy, nebo na 50 procent.

Kabinet podle Jurečky za dva týdny schválí pravděpodobně nižší variantu. Odbory požadují navýšení o 2 200 korun na 19 500 korun. Zaměstnavatelé by přidali nejvýš 1 000 korun. „Většina připomínkových míst se kloní k 1 600 korunám,“ uvedl Jurečka po jednání. V koalici je podle něj třeba jednat i o navýšení příspěvků na zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Podle podkladů ministerstva práce za nejnižší částku loni pracovalo asi 118 000 lidí. Minimální mzda se zvedla letos v lednu o 1 100 korun na 17 300 korun. Odpovídá tak zhruba 40 procentům průměrné mzdy. Podle první navrhované verze by se měla do roku 2028 dostat na 45 procent průměru. Každý rok by tak podíl rostl o jeden procentní bod.

Od ledna příštího roku by to znamenalo přidání o 1 600 korun, tedy o 9,2 procenta. Zaměstnavatelům by se zvedly náklady na nejméně placeného pracovníka o 2 141 korun měsíčně, tedy ročně o 25 690 korun. Celkem by je to mohlo stát 2,9 miliardy korun navíc. Stát by na sociálních odvodech získal 680 milionů korun navíc, na zdravotních dalších 290 milionů.

Ve druhé verzi by do pěti let měla minimální mzda odpovídat polovině průměrné mzdy. Podíl by tak každý rok rostl o dva procentní body. V lednu by se tedy měla částka zvednout o 2 100 korun, to je o 12,1 procenta. Zaměstnavatelům by se náklady na zaměstnance zvedly o 2 810 korun měsíčně, za rok o 33 718 korun. Celkem jsou to asi čtyři miliardy korun navíc. Na sociálních odvodech by přiteklo 930 milionů korun, na zdravotních 400 milionů.

Protesty mohou pokračovat

Zaměstnavatelé poukazují na to, že musejí vyplácet i zaručené mzdy v osmi stupních podle odpovědnosti, náročnosti a odbornosti práce. Ty se pohybují od minimální mzdy do jejího dvojnásobku. Pro letošek se upravila jen nejnižší a nejvyšší částka. V první navrhované variantě by se pohybovaly od 18 900 do 37 800 korun, ve druhé od 19 400 do 38 800 korun. Zaměstnavatelé by podle způsobu přidání na mzdy a odvody potřebovali zhruba pět až osm miliard korun navíc.

Podnikatelé už dřív navrhovali zaručené mzdy od minimálního výdělku odpojit a domlouvat jejich výši v kolektivním vyjednávání. Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj po dnešním jednání uvedl, že po zrušení vazby mezi minimální a zaručenou mzdou by zaměstnavatelé mohli uvažovat o vyšším růstu té minimální. Odbory jsou ale proti rozpojení vazby. Jurečka v neděli uvedl, že by se počet zaručených mezd v nižší navrhované variantě mohl snížit z osmi na čtyři, ve druhé vyšší variantě by se zaručené mzdy zrušily.

Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly by měl růst minimální mzdy odpovídat růstu inflace, její výše by tak měla dosáhnout 21 165 korun. Návrh odborů přitom činí 19 500 korun. Zrušení tarifů považuje Středula za velmi nebezpečné. Pokud k vyššímu růstu minimální mzdy vláda nepřistoupí, bude to podle Středuly znamenat, že bude stát dotovat skrze sociální dávky pro zaměstnance majitele firem, kteří za minimální mzdu zaměstnávají.

„Je to zásadní otázka, zda by byly, nebo nebyly protesty, bude na rozhodnutí orgánů odborových svazů,“ odpověděl Středula na dotaz ohledně případných protestů po schválení nižšího růstu minimální mzdy.

Podle Středuly by měla vláda schválit návrh odborů. „V souladu s naší ekonomikou bychom měli mít výrazně vyšší minimální mzdu než jiné evropské státy, které na tom ekonomicky nejsou tak dobře a minimální mzda je tam vyšší,“ řekl Středula.

Přiměřené minimální mzdy na území Evropské unie upravuje směrnice, kterou sedmadvacítka přijala loni. Předpis doporučuje jako vodítko pro stanovení částky 60 procent mediánu hrubé mzdy či 50 procent průměrné hrubé mzdy. Členské státy mají na uvedení unijních pravidel do praxe dva roky.

 Napjaté jednání

Odbory uspořádaly minulé pondělí stávku a demonstraci proti vládním záměrům. Kritizovaly podobu konsolidačního balíčku a reformy penzí či rozpočet školství. Požadovaly zvýšení platů a minimální mzdy.

Podle předáků se stávkovalo v téměř třech čtvrtinách škol i v řadě firem a úřadů. Středula dříve uvedl, že se do protestů zapojil, nebo je podpořil zhruba milion lidí. Lídry pětice koaličních stran vyzval k jednání.

Jednání začalo krátce po 16:00. Podle Svazu průmyslu a dopravy se tripartita nejdřív zaměřila na podporu profesního vzdělávání.Odboráři požadují další tripartitní zasedání co nejdříve. Atmosféra na dnešním jednání byla napjatější a „přátelská nálada“ vypadá jinak, sdělil šéf největší odborové centrály.

Předseda nejpočetnějšího odborového svazu KOVO Roman Ďurčo před příchodem na tripartitní jednání novinářům řekl, že věří, že „napětí a nevraživost“ po protestech už opadly.

Svaz KOVO zajímají vedle navýšení minimální mzdy také dřívější důchody pro náročné profese či kompenzace cen energií. „Rádi bychom věděli něco konkrétního, zejména tu částku, která do toho bude vložena,“ uvedl Ďurčo. Zmínil požadavek sedm až devět miliard korun, které by měl stát podle něj firmám poskytnout.

O opatřeních ke zvládnutí cen energií jednají se zástupci vlády zaměstnavatelé ze svazu průmyslu a hospodářské komory. Návrhy mají mít ministři hotové do poloviny prosince.

Premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že vláda od snahy o ozdravení financí neustoupí a s odbory dál jednat bude, ale ne pod tlakem. Podle prezidenta Petra Pavla by kabinet a odbory měly spolu jednat i mimo tripartitní zasedání.

X X X

LOTYŠSKO  JEDNÁ   S  RUSKEM  JAKO  S  PRASATY

PUTIN  CHRÁNÍ  NÁROD

Zacházíte s Rusy jako s prasaty. Putin kritizoval Lotyšsko a pohrozil neštěstím

Ruský prezident Vladimir Putin kritizoval Lotyšsko za to, jak zachází s ruskou menšinou. Pobaltské zemi nepřímo pohrozil, že ji za to stihne neštěstí. Moskva podle něj upraví vztahy se zeměmi, které Rusy diskriminují.

Z přibližně 1,8 milionu obyvatel Lotyšska je zhruba každý čtvrtý ruského původu. Mnoho Rusů však není lotyšskými občany, nýbrž má status takzvaného neobčana.

V souvislosti s invazí na Ukrajinu zavedlo Lotyšsko pro neobčany jazykové testy, které mají prověřit jejich každodenní znalost lotyštiny. Hrozí jim také odebráním povolení k pobytu.

„Nemyslím si, že štěstí přijde do domu těch, kteří takovou politiku provádějí,“ řekl podle agentury TASS Putin na zasedání Kremlem kontrolované rady pro lidská práva.

Pokud bude Lotyšsko s místními Rusy „zacházet jako s prasaty“, pak nakonec bude samo čelit stejnému „prasáctví“, uvedl.

Putin sice vyjádřil pochopení pro skutečnost, že každá země vyžaduje, aby její obyvatelé měli základní znalosti její kultury a jazyka, status neobčanů však považuje za právní úchylku.

Pokud by se lotyšští Rusové nechtěli vrátit do své „historické vlasti“, musí pro ně Rusko „vytvořit vhodné podmínky“ na místě, dodal Putin.

Lotyšsko po obnovení nezávislosti v roce 1991 schválilo zákon, který udělil občanství pouze těm lidem a jejich potomkům, kteří v Lotyšsku žili již v meziválečném období.

V důsledku toho se neobčany stalo velké množství těch, kteří se do země přistěhovali v době, kdy bylo Lotyšsko součástí Sovětského svazu. Neobčané nemohou zastávat veřejné funkce a nemají aktivní ani pasivní volební právo.

Údajným útlakem ruskojazyčného obyvatelstva zdůvodňuje Kreml mimo jiné svou invazi na Ukrajinu, připomíná agentura DPA. Lotyšsko, které je členským státem Evropské unie a NATO, patří spolu s dalšími pobaltskými zeměmi k nejdůraznějším podporovatelům Ukrajiny v její obraně proti Rusku.

X X X

Zbrojní průmysl USA posílil, ale neudrží krok s Čínou, varuje Pentagon

Americký obranný průmysl nestačí vyrábět takovým způsobem, aby dostál globálním potřebám a byl schopen držet krok s Čínou. Uvádí to zatím nezveřejněný návrh zprávy Pentagonu. Částečně je tomu proto, že zdroje USA odčerpávají boje na Ukrajině a v Izraeli. Pentagon nicméně dodává, že válka na Ukrajině americký obranný průmysl posílila.

 Dokument Národní obranná průmyslová strategie datovaný k 27. listopadu uvádí, že Amerika vyrábí nejlepší zbraně na světě. Problémem ovšem je, že je nedokáže vyrábět dostatečně rychle.

„Tento nesoulad představuje rostoucí strategické riziko, protože Spojené státy čelí nutnosti podporovat aktivní bojové operace a zároveň odrazovat větší a technicky vyspělejší hrozbu hrozící v Indo-Pacifiku,“ cituje portál Politico ze zprávy.

Dokument uvádí, že po skončení studené války se americký obranný průmysl zmenšoval vzhledem k slučování zbrojních společností. Čínský průmysl se naopak zvětšoval. Nyní je Čína „světovou průmyslovou velmocí“ v oblasti stavby lodí, kritických nerostných surovin a mikroelektroniky. Nyní tamní průmysl „značně převyšuje kapacitu nejen Spojených států“, ale i „kombinovanou produkci našich klíčových evropských a asijských spojenců“, stojí ve zprávě.

Pandemie covidu-19 odhalila zranitelnost amerického dodavatelského řetězce. „Ukázalo se, že nedostatečná výrobní a dodavatelská kapacita je nyní hluboce zakořeněným problémem na všech úrovních výrobních dodavatelských řetězců,“ uvádí Pentagon.

Ruská invaze na Ukrajinu a teroristický útok palestinského hnutí Hamás na Izrael zároveň vyžadují jiný typ „průmyslových požadavků a odpovídajících rizik“. USA jsou největším vojenským spojencem Ukrajiny i Izraele.

Zpráva naznačuje, že války v Evropě a na Blízkém východě vyžadují prostředky, které by USA mohly věnovat na budování armádních kapacit, díky nimž by byly schopné odradit Čínu od agresivních akcí a obstát vůči ní v případném vojenském konfliktu. Americký obranný průmysl „nedisponuje kapacitou, schopnostmi, rychlostí reakce ani odolností potřebnou k rychlému a rozsáhlému uspokojení všech potřeb vojenské výroby“, přiznává.

Jako řešení navrhuje vytvoření odolnějších dodavatelských řetězců, investice do menších podniků a větší zaměření na inovace.

Válka na Ukrajině obranný průmysl nakopla

Americké ministerstvo obrany zároveň vyzdvihlo vojenskou pomoc Ukrajině jako způsob posílení obranného průmyslu: „V USA podpora Ukrajiny zmobilizovala obranný průmysl způsobem, jaký tu nebyl po desetiletí. Průmysloví partneři v rámci průmyslové základny pro obranu se zapojili do této mobilizace výrobou vybavení a poskytováním schopností potřebných k podpoře amerických závazků.“

„Reakce americké průmyslové základny na obranné potřeby Ukrajiny byla vskutku historická,“ řekl William LaPlante, náměstek ministra obrany pro akvizice a udržování. „Ačkoli není pochyb o tom, že máme před sebou ještě mnoho práce, abychom plně obnovili moderní obranný průmyslový ekosystém, neměli bychom ztrácet ze zřetele to, čeho jsme byli schopni společně s našimi partnery v průmyslu za posledních 21 měsíců dosáhnout.“

V projevu na Reaganově národním obranném fóru LaPlante prohlásil, že aby podniky mohly rozšířit výrobní kapacity a investovat do vývoje, potřebují od ministerstva obrany jasně znát jeho budoucí nákupní požadavky. Pentagon podle něj musí ukázat, že bere vážně prototypy zbraní, aby je výrobci produkovali ve velkém množství. Toto „partnerství“ mezi průmyslem a Pentagonem vidí náměstek jako cestu k vyřešení problému nedostatečné produkce pro potřeby americké obrany.

Podle portálu Politico jsou ale někteří lidé z průmyslu zklamaní tím, že zpráva nedává dost jasných doporučení. Jeden z poradců pro obranný průmysl ji označil za „nedostatečnou“ a uvedl, že se nezaměřuje na dlouhodobá řešení problémů dodavatelského řetězce.

X X X

BBC válčí s inflací a změnami. Musí škrtat, vláda nechce zvýšit poplatky

Britská ministryně kultury Lucy Frazerová v pondělí nepřímo potvrdila, že koncesionářské poplatky pro veřejnoprávní stanici BBC se nezvýší s inflací, píše list The Guardian. Navýšení o 15 liber ročně (asi 427 korun) je pro lidi podle ministryně příliš. Premiér Rishi Sunak uvítal škrty, které BBC musela udělat.

Bývalý šéf televizního zpravodajství BBC Roger Mosey v pondělí řekl rozhlasu BBC Radio 5 Live, že „vláda by se měla držet (šestileté) dohody, kterou uzavřela“ v lednu 2022 – totiž že poplatky pro BBC se zmrazí na dva roky a poté od roku 2024 porostou společně s inflací.

Mosey připustil, že inflace je pro Brity zátěží, je ale podle něj „nefér, aby byla trestána nejdůležitější britská vysílací společnost“. Podle Sunaka by však stanice měla „smýšlet realisticky“ o tom, kolik chce po lidech platit v době vysoké inflace.

BBC minulý týden oznámila, že kvůli škrtům omezí svůj zpravodajsko-investigativní pořad Newsnight – propustí až 30 zaměstnanců, kteří na něm pracují, a jeho formát se změní. Pořad bude kratší o deset minut a místo investigativních reportáží a filmů se zaměří hlavně na studiové diskuze. Škrty se dotknou i dalších pořadů a společnost očekává, že změnami ušetří 7,5 milionu liber (asi 213 milionů korun).

Server Deadline informoval, že televizní rozpočet BBC vypočítaný na 12 měsíců každého roku počínaje březnem se snížil z 1,84 miliardy liber (asi 52,3 miliard korun) na 1,75 miliardy (asi 49,8 miliard korun), z toho většinu BBC vydává na originální pořady. Koncesionářské poplatky tvoří nyní asi 66 procent příjmů stanice, vyplývá z ročního finančního plánu publikovaného v březnu.

BBC je jako zpravodajská instituce jednou z nejrespektovanějších v západních zemích. Konkrétně omezení pořadu Newsnight označil Národní svaz novinářů (NUJ) za „velkou ránu pro investigativní zpravodajství“.

Jelikož navýšení koncesionářského poplatku o 15 liber v souladu s inflací by podle Frazerové bylo příliš, ministryně podle serveru The Independent zvažuje, že k výpočtu použije zářijová data o inflaci, která činila 6,7 procenta; koncesionářský poplatek by se tak zvýšil o 10,65 liber (asi 303 korun).

Vláda by se však podle ministryně měla obecně zamyslet nad tím, jak bude BBC v budoucnu financována.

„Mediální krajina se proměňuje. Už nekonzumujeme BBC způsobem, jakým jsme to dělali v minulosti. Zvažuji rozsáhlejší změny,“ cituje BBC Frazerovou.

X X X

FIALA  A  SPOL  ZNOVU  NA  VÝLET  DO  CIZINY

I příští rok chtějí poslanci do exotiky. Sněmovna už má plán cest delegací

hajsko, Tchaj-wan, Argentina nebo Island. I to jsou destinace, kam se v příštím roce chtějí vypravit poslanecké delegace. Vyplývá to z plánu zahraničních cest na příští rok, který schválil organizační výbor Sněmovny.

Do exotického Thajska se chce v příštím roce vypravit šestičlenná delegace hospodářského výboru. V plánu je jednání s partnerským výborem, na tamních ministerstvech průmyslu a obchodu a dopravy nebo návštěva vybraného technologického podniku. „Cesta je kvitována z thajské strany, minulý rok byla odložena z důvodů parlamentních voleb,“ stojí v odůvodnění mise, které má MF DNES k dispozici.

X X X

DO  NĚMECKA  NOVOU  VLÁDU

Wagenknechtová: Scholzova vláda by měla odejít

Vládnoucí koalice vedená kancléřem Olafem Scholzem (SPD) musí přestat lpět na moci a rezignovat, řekla v rozhovoru pro list Welt am Sonntag poslankyně německého Spolkového sněmu Sarah Wagenknechtová. Podle jejího názoru by potom bylo možné co nejdříve zvolit nový Spolkový sněm.

Politička v rozhovoru s publikací také zopakovala tezi o nutnosti zpřísnění migrační politiky, postupy při vyřizování žádostí o azyl by se podle ní měly „výrazně zrychlit“. „Ti, kteří nemají nárok na azyl, což je 90 procent žadatelů, nemají vyhlídky na pobyt tady a nemají nárok na sociální dávky,“ uvedla v rozhovoru.

Bývalá předsedkyně frakce Levice ve Spolkovém sněmu o svých politických ambicích potvrdila, že ustavující sjezd její nové strany se bude konat v lednu. Poslankyně také potvrdila svůj záměr osobně vést novou politickou sílu a poznamenala, že „Unie Sarah Wagenknechtové“ má v plánu zúčastnit se již příští rok voleb do Evropského parlamentu.

Poznamenejme, že Wagenknechtová vyzvala k předčasným parlamentním volbám několik dní po podobném prohlášení bavorského premiéra, šéfa Křesťanskosociální unie (CSU) MarkuseSödera. Ten prohlásil, že Německo potřebuje novou vládu  a současná koalice vládnoucích stran byla „vyřazena“, server vasevec.cz

X X X

Evropa, včetně ČR, je jen štěkající pes, který nekouše.

Řada politiků – bohužel ne většina, část novinářů – bohužel těžká menšina a někteří řadoví občané….. VARUJÍ PŘED ISLAMIZACÍ EVROPY. Jak je možné, že do Evropy přichází lidé, kteří mají v ruce závazný příkaz – KORÁN – jak a proč zabíjet káfiry (nevěřící) a nebo bojovat proti všem jiným náboženstvím, popřípadě od všech nemuslimů brát úplatu za ponechání života, jsa poníženi.

K článku mě přinutil poslední případ z Francie, kde i sledovaný muslimský kriminálník zabíjel. A není to poprvé; m.j. děje se tak i Německu. A ještě navíc se hájil tím, že byl rozrušen zabíjením muslimů! Že bylo muslimskou rukou zabito tisíce křesťanů ho nechalo v klidu. Pak z majority klasicky nastoupí profesionální politické plačky s prezidentem v čele a…. DOST! „Pane Macrone, konečně něco udělejte: jako odezvu na hrdelní zločin (a to vždy!) zavřít na půl roku v okruhu 50 km všechny mešity, zakázat jakékoli srocování včetně demonstrací, kdy přes zákaz dojde (jako tradičně) v ulicích k ničení majetku, OKAMŽITĚ použít gumové projektily, při napadení policisty použít ostrou střelbu. To vše vyhlásit s platností již zítra!!“

Každému soudnému musí být jasné, že je něco hodně špatně – ovšem ne tak u Pirátů (2.důvod k článku): v diskusním pořadu na CNN Prima News europoslankyně Markéta Gregorová nejprve opravovala účastníka za ANO, že neziskovky nejsou  migrantská mafie tedy pašeráci; že jsou to ti, kteří zachraňují na moři, ale zapomněla dodat JAK?! Přepravní mafie vyveze na zpravidla nevyhovujícím gumovém člunu osazenstvo na volné moře, seberou přídavný motor, dají „zachráncům“ avízo, kde se člun nachází a odplují; neziskovka úzkou spolupráci dokončí. Následně na dotaz o existenci dvou kultur (evropská a muslimská) blahosklonně zmínila integraci. Asi je v Bruselu držena v kleci zvané nevědomost, když nevidí pouliční běsnění muslimů ve Francii, v Německu, ale i v Rakousku a což teprve ve Švédsku! Ty Piráty nám byl čert dlužen.

Proč se neotevře k projednání na mezinárodní úrovni, že zvláště Židé jsou pro muslimy první cíl? Už slyším odpověď, že je to sice v Koránu psáno, ale nejvíce záleží na výkladu textu svaté knihy a že se tato výzva neuplatňuje. Ale zatím nebyl stvořen „Nový zákon“, tak jako u křesťanů a navíc právě různé výklady textu Koránu dělí islámský svět do několika směrů. Ale těch kriminálně závadných k násilí nebádajících veršů je více a někdo je stále uplatňuje! Nejlepší integrace – paní Gregorová  – je jízdenka do muslimské země.

Z osobní zkušenosti a i z popisu jiných, na přímou otázku, jak tázaný muslim vnímá verše vybízející k násilí, zní téměř jednotná (naučená?) odpověď, že respektuje, co je to tam psáno, ale nehodlá se tím řídit. Zůstává nevyřčená otázka: kdy změní názor? Zítra? Za měsíc? Až jich bude ve státě přes 20%?Miroslav Kulhavý, server vasevec.cz

X X X

Německo prodlouží hraniční kontroly s Čechy, Poláky a Švýcary do půlky prosince

Německo prodlužuje hraniční kontroly s Českou republikou, Polskem i Švýcarskem do 15. prosince. V pondělí to na vládní tiskové konferenci v Berlíně řekl mluvčí spolkového ministerstva vnitra Maximilian Kall. Nevyloučil, že Německo bude muset v kontrolách pokračovat i po tomto datu, zejména pak na německo-polské hranici.

 Kontroly, které spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová dočasně obnovila 16. října ve snaze omezit nelegální migraci, mluvčí označil za účinné a úspěšné opatření.

„Kontroly ohlašujeme (u Evropské komise) do 15. prosince,“ řekl Kall o opatřeních na hranici s Českem, Polskem a Švýcarskem. Německo tak v ostraze hranic bude pokračovat dalších deset dní. Poslední prodloužení, které Faeserová ohlásila na 20 dní, končí k dnešnímu dni. „Je to úspěšné a fungující opatření, ve kterém nyní musíme pokračovat,“ poznamenal Kall.

Německý kancléř Olaf Scholz se na počátku listopadu s premiéry spolkových zemí dohodl, že kontroly na hranicích s Českem, Polskem, Rakouskem a Švýcarskem zůstanou, protože ostraha vnějších hranic Evropské unie je neúčinná. Možný termín ukončení kancléř nezmínil, na tiskové konferenci tehdy ale hovořil o potřebě pokračovat v ostraze německých hranic po delší dobu.

Kontroly nejsou plošné po celé délce německých hranic, ale pouze na vybraných místech. V případě pomezí s Českem hlídkuje německá policie mimo jiné na dálnici mezi Prahou a Drážďany.

V Německu letos do konce září požádalo o azyl přes 250 tisíc lidí, což je více než za celý loňský rok. Očekává se, že do konce roku počet azylových žádostí dosáhne 300 tisíc.

X X X

Opuštěné domy či hrobky od ledna připadnou státu, spory budou řešit soudy

Opuštěné pozemky, domy či hrobky od ledna připadnou státu, upozorňuje ombudsman na změnu. Končí totiž desetileté přechodné období, kdy se o opuštěné nemovitosti mohli přihlásit majitelé. Kancelář ombudsmana o tom dnes informovala na svém webu.

Pravidla se změnila v roce 2014 s novým občanským zákoníkem, místo obcím teď opuštěné nemovitosti připadají státu. Zároveň ale musel stát počkat deset let, než bylo možné nemovitost opravdu považovat za opuštěnou. Právě tato desetiletá ochranná lhůta s koncem roku uplyne. Pokud by nyní obec chtěla získat opuštěnou nemovitost do svého vlastnictví, musí ji nejprve zdokumentovat a poté protokolárně převzít do svého majetku. Především obce v pohraničí v této souvislosti podle kanceláře ombudsmana zjišťují, že si potřebují uspořádat i starší evidenci velmi specifického typu nemovitostí – začínají řešit vlastnictví opuštěných hrobek na svém území.

Na ombudsmana se v této souvislosti obrátili zástupci města v někdejších Sudetech s dotazem, jak mají nejen v souvislosti s novým občanským zákoníkem s opuštěnými hrobkami na svém území správně naložit. Především kvůli poválečnému odsunu německých obyvatel totiž jde o osud několika set hrobek.

„Obec musí v první řadě zjistit, kdy došlo k opuštění hrobky. Při určení vlastnictví se vždy postupuje podle pravidel platných v okamžiku opuštění věci,“ vysvětlil právník Marek Hanák, který se v Kanceláři ombudsmana věnuje oblasti pohřebnictví. Předpisy se od vzniku Československa několikrát změnily, je proto nutné každý případ posuzovat individuálně.

Německé hrobky opuštěné na konci druhé světové války mohou být ve vlastnictví státu, ale od října 2005 do konce roku 2013 platilo, že opuštěné věci připadaly do vlastnictví obce. Přitom může jít o architektonicky i historicky cenné stavby připomínající významné rodáky a osobnosti místního života. Tvoří nejen část dějin obce, ale mohou pro ni mít i praktický význam. „Hrobky může obec využít pro ukládání lidských ostatků například po sociálních pohřbech, nebo v případech, kdy si urnu nikdo nevyzvedne,“ doplnil Hanák. Proto je podle něj logické, aby si obce jako provozovatelé většiny veřejných pohřebišť hrobky ponechaly nebo se minimálně začaly zajímat, zda mají v pořádku jejich evidenci.

Obec by měla opuštěné hrobky zdokumentovat, vyfotit, zapsat do hřbitovní knihy, a následně protokolárně spolu s odborem majetku města oficiálně převzít do svého majetku. Pokud obec zjistí, že některé z hrobek připadly státu, může o ně požádat prostřednictvím Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Případné spory o nabytí vlastnictví k opuštěným nemovitostem budou řešit civilní soudy, ceskajustice.cz

X X X

 JEŽÍŠKOVY VÁNOČNÍ TRHY  NA  BOŽIM  DARU

V sobotu 9. prosince zve město Boží Dar k návštěvě Ježíškových vánočních trhů.

Ježíškovy vánoční trhy neodmyslitelně patří k druhému adventu na Božím Daru více než jedno desetiletí. Z historie víme, že hornické město Boží Dar získalo právo pořádat trhy už v době svého založení. V roce 1546 kurfiřt Johann Friedrich udělil Božímu Daru privilegium svobodného horního města a jeho měšťanům právo obchodu a řemesel, jakož i právo týdenních a jeden výroční trh o Sv. Mikuláši. V roce 1608 potvrdil Rudolf II. Habsburský Božímu Daru dosavadní privilegia, mezi které náleželo i právo výročního trhu o Sv. Judovi a Šimonu (28. října).

Na vánočních trzích, stejně jako před sto lety, najdete paličkované krajky, vyřezávané figurky pro váš betlém, nebo krušnohorské dřevěné svícny tzv. Schwibbögen, které od nepaměti za dlouhých zimních večerů září v oknech krušnohorských domů na saské i české straně hranice. A skvělé zážitky a dojmy z krušnohorské pohostinnosti a tradic si můžete z Božího Daru odvézt i vy!

Ježíškovy vánoční trhy s místními řemeslníky, výrobci a umělci, můžete navštívit

v sobotu 9. prosince od 10 do 16 hodin, na Božím Daru.  Nebudou chybět vánoční dobroty, jako je jedinečná krušnohorská štola nebo voňavý svařák a to vše za zvuku vánoční hudby.

K Ježíškovým vánočním trhům pravidelně patří hudební vystoupení. V letošním roce spojili organizátoři síly s malými zpěváčky z 1.-5. třídy ZŠ Abertamy. Vánoční koncert dětského sboru zazní od 14 hodin na božídarském náměstí.

Zveme vás také k prohlídce božídarských betlémů v kostele sv. Anny a v místním Vlastivědném muzeu nebo můžete poslat svým nejbližším a přátelům vánoční přání s jubilejním 30. příležitostným razítkem, jenž je neodmyslitelně spojeno s Ježíškovou poštou, která má letos 30. narozeniny.  Věříme, že vás návštěva Božího Daru bude inspirovat tipy na krásný vánoční dárek z Krušných hor. Akci finančně podpořil Karlovarský kraj.

X X X

Významný krok k transformaci vědy a výzkumu v Karlovarském kraji. Institut lázeňství a balneologie podal strategický projekt

Projekt Institutu lázeňství a balneologie (ILaB) „Centrum lázeňského výzkumu“ je prvním krajským strategickým projektem, který byl předložen k posouzení v rámci Operačního programu Spravedlivá transformace. Hlavním cílem je vznik prostředí a infrastruktury pro realizaci vědecko-výzkumných aktivit v oblasti lázeňství a balneologie, které budou mít přínos pro hospodářský růst a zvyšování kvality života obyvatel Karlovarského kraje.

„Velice mě těší, že se tým naší jediné veřejné výzkumné instituce pod vedením ředitelky Aliny Huseynli úspěšně zasloužil o přípravu a podání tohoto projektu. Ten totiž symbolizuje vyrovnání dvou historických závazků vůči Karlovarskému kraji. Zaprvé půjde doslova o revoluci ve veřejném výzkumu, jenž u nás dosud chyběl, a zadruhé se vědeckou obhajobou postavíme za lázeňství, které je nejen naším národním dědictvím, ale také naší krajskou identitou,“ uvedl náměstek hejtmana Karlovarského kraje Vojtěch Franta.

Projektové aktivity Centra lázeňského výzkumu byly navrženy s ohledem na potřeby lázeňských zařízení, lázeňských měst a krajských samospráv. Během přípravné fáze projektu věnoval ILaB značné úsilí na zjišťování příčin současných problémů kraje i očekávání zainteresovaných aktérů. Za tímto účelem byla realizována řada specifických analýz, zasedaly expertní týmy, proběhlo také dotazníkové šetření nebo se konaly workshopy a konference. „Proces přípravy pro nás nebyl vždy jednoduchý. Přesto se nám podařilo vytvořit projekt, jehož jádrem je skutečný transformační potenciál, který má sílu oživit a inovovat lázeňství v našem regionu,“ doplnila ředitelka ILaB Alina Huseynli.

Přínosy projektu navazují na priority transformace a jeho výsledky přispějí k celkovému zvýšení ekonomické aktivity regionu zejména díky zaměření na perspektivní obory s vysokou přidanou hodnotou. Lázeňství je nosným prvkem ekonomiky a prosperity Karlovarského kraje a ve spojení s cestovním ruchem současně největší konkurenční výhodou ve srovnání s okolními regiony.

Celkové náklady projektu činí téměř 250 milionů korun, přičemž maximální výše podpory z Operačního programu Spravedlivá transformace by mohla dosáhnout až 95 % způsobilých výdajů projektu. Na realizaci projektu se budou finančně podílet následující partneři: Fakulta biomedicínského inženýrství Českého vysokého učení technického v Praze, Fakulta zdravotnických studií, Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara, Fakulta ekonomická Západočeské univerzity v Plzni a Fyziologický ústav AV ČR, v. v. i. Efektivní spoluprací s partnery dojde k tomu, že ILaB bude hlavním centrem výzkumu v Karlovarském kraji, který je regionem s nejnižšími investicemi do výzkumu a vývoje v České republice.

Strategické projekty prochází čtyřstupňovým hodnotícím procesem, který trvá 120 kalendářních dnů. Tento proces zahrnuje posouzení jak formálních aspektů, tak i ekonomické stránky projektů a jejich reálných přínosů. „Možnost, že bychom nezískali potřebné financování, je z mého pohledu minimální. Jsme jediným strategickým projektem, který se zabývá výzkumem a vývojem v Karlovarském kraji, a splňujeme všechna kritéria programu,“ uzavřela Alina Huseynli.

Mgr. Jarmila Ivasková, tiskové oddělení