Expremiér ČR Jiří Paroubek hodnotí cesty a stanoviska prezidenta Číny. Po několika letech vydal na návštěvu Francie. Oplatil tak nedávnou návštěvu francouzského prezidenta v Číně. Francie je jedinou zemí západní Evropy, která zaujímá ostře protiruská stanoviska, kterou čínský prezident navštívil. Bylo zajímavé číst pondělní francouzské noviny, které Xiho návštěvě věnovaly velkou pozornost na předních stranách (např. konzervativní deník Le Figaro).

V tomto deníku byly zveřejněny také úvahy o tom, jak vlastně současný prezident Macron následuje ve vztahu k Východu a k Číně linii zahraniční politiky legendárního prezidenta generála Ch. De Gaulla. Ch. DeGaulle zdůrazňoval samostatnost francouzské zahraniční politiky a její nezávislost na zájmech Spojených států.

Na setkání Xi – Macron se kromě hospodářské spolupráce hovořilo také o čínském mírovém plánu pro Ukrajinu. A určité části jednání s čínským prezidentem se zúčastnila také předsedkyně Evropské komise (EK) EU von der Leyenová. Je to zajímavé gesto v podání Číňanů, které značí, že si cení snahy o vlastní linii zahraniční politiky Francie vůči Číně. A také jak málo si cení Evropské unie, jejíž šéfové se stali v posledních letech a zejména po zahájení konfliktu na Ukrajině jen převodovou pákou Washingtonu.

Určitou senzaci vzbudilo stanovení dalších cílů Xiho návštěvy v Evropě. Jsou to státy středo- jihovýchodní Evropy – Maďarsko a Srbsko. Oba dva tyto státy se intenzivně zapojily do čínské iniciativy Pás a stezka (BRI) a oba dva státy na tom profitují velkými čínskými investicemi. V Maďarsku již čínská automobilka BYD, která patří k deseti největším automobilkám světa, vyrábí v Komárnu elektrické autobusy. Současně tato čínská automobilka hodlá v Szegedu postavit další továrnu, v níž bude vyrábět osobní automobily na elektrický pohon. V této továrně zaměstná tisíce pracovníků a samozřejmě desetitisíce pracovníků v celém Maďarsku pocítí vznik této obří investice subdodávkami a službami pro tuto  supertovárnu. Je to zřejmě největší zahraniční investice, která kdy byla v Maďarsku uskutečněna. Maďarsko tedy jednoznačně těží ze své nezávislé zahraniční politiky, jež se řídí jednoznačně národním zájmem.

Oba dva státníci, prezident Xi a premiér Orbán, se zúčastnili konference BRI. Stojí za připomenutí, že čínský projekt Pás a stezka (BRI) je největší ekonomickou iniciativou světa současnosti. Je zřejmé, že Čína si tak vytvořila velmi početnou komunitu seriózně spolupracujících zemí, zejména na kontinentech Afriky, Asie a Latinské Ameriky.

Pokud jde o BRI, právě Maďarsko a Srbsko patří k premiantům uplatňování tohoto projektu v rámci Evropy.

Návazně na ukončení návštěvy čínského prezidenta v Maďarsku se uskuteční jeho návštěva v Srbsku, o níž budu rovněž referovat.

Stejně tak budu referovat o dopadech pracovní cesty čínského prezidenta v Evropě na dění na našem kontinentu, zejména s ohledem na čínskou mírovou iniciativu na Ukrajině. Ing. Jiří Paroubek, expremiér ČR, server vasevec.cz

X X X

 POLSKO  STAVÍ  BUNKRY,  CHRÁNÍ  OBČANY  i  CELOU  ZEMI

 Polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz řekl, že podobně jako pobaltské země by také Polsko podél hranice s Ruskem a Běloruskem mělo začít stavět bunkry a protitankové příkopy. Odpověděl tak na dotaz v rámci rozhovoru ve vysílání Rádia ZET. „Celý plán připravujeme,“ odpověděl potom na otázku, proč k takovému budování obrany ještě Polsko nepřistoupilo.¨

„Chci říct, děláme to de facto.“ Tuto otázku pojímám trochu šířeji, jako posílení hranice,“ uvedl minister. „Opravujeme oplocení na polsko-běloruské hranici, posilujeme ho. V Podlesí v Lublinském, Mazovském a Varmijsko-mazurském vojvodství se stále nachází vojenská skupina, která podporuje Pohraniční stráž, což znamená, že přítomnost armády a související výdaje jsou v roce 2024 nejvyšší v historii,“ poznamenal.

Kosiniak-Kamysz byl také dotázán na stavbu bunkrů. „Neredukujme to na jednu akci, ale na celkovou posilující akci,“ odpověděl. „Přítomnost armády, spojeneckých vojsk, bránění jakékoli možnosti nebo bránění možnosti pohybu a takový plán se připravuje,“ dodal politik.

Na konci ledna tohoto roku se Estonsko, Lotyšsko a Litva dohodly na vybudování baltské obranné linie, která posílí jejich hranice s Běloruskem a Ruskem. Koncepce obranných zařízení vychází z rozhodnutí přijatých na summitu NATO v Madridu, který zdůraznil, že spojenci musí být připraveni bránit území od prvního metru a musí být vypracovány nové regionální obranné plány. Vznikne síť bunkrů, opěrných bodů a zásobovacích linek.

Před týdnem lotyšská armáda podél hranice s Ruskem začala kopat protitankové příkopy. Budou součástí první obranné linie podél této hranice. V další etapě budou zpevněny protitankové příkopy tzv dračími zuby. První úsek opevnění v délce 20 km má být hotový do čtyř měsíců. Délka lotyšsko-ruské hranice je přes 283 km, server vasevec.cz

X X X

RUSKO  PO  CHARKOVU  A  KYJEVU  UKONČÍ  BOJE?  KLID  V  EVROPĚ?

Nová ofenziva Rusů? Pokoušejí se prolomit obranu v pohraničí Charkovské oblasti, tvrdí Kyjev

Ruské jednotky se pokoušejí prolomit ukrajinskou obranu v pohraničí na severu Charkovské oblasti, ukrajinská armáda na místo vyslala posily. Na Telegramu to uvedlo ukrajinské ministerstvo obrany, podle kterého se podařilo odrazit dosavadní útoky, boje ale pokračují. Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že na ruský pozemní útok v oblasti byly ukrajinské jednotky připravené. Agentura Reuters nicméně píše, že se na Ukrajině otevřela nová fronta a ruské síly při své operaci dosáhly úspěchů, byť omezených.

Zdroj z ukrajinské armády řekl Reuters, že ruské síly postoupily přibližně o kilometr za hranice. Jejich cílem je podle tohoto činitele vytvořit až desetikilometrovou nárazníkovou zónu. Rusko se k vyjádřením ukrajinských představitelů nevyjádřilo.

 „Ukrajinské obranné síly brání naše pozice v Charkovské oblasti. (Ruská armáda) během dneška zaútočila na Vovčansk a okolí s pomocí řízených leteckých pum (KAB). Na začátku noci zintenzivnila dělostřeleckou palbu na frontovou linii,“ oznámilo ukrajinské ministerstvo.

Šéf charkovské správy Oleh Syněhubov předtím rovněž uvedl, že ruské síly v noci na pátek soustředily své přeshraniční ostřelování na Vovčansk. Město leží necelých deset kilometrů od ruských hranic a zhruba 60 kilometrů severovýchodně od Charkova. Dělostřelecká palba a bombardování pokračovaly „celou noc“, přičemž sabotážní a průzkumné skupiny ruské armády se podle Syněhubova pokusily „o prolomení hranice“, avšak neúspěšně.

 „Ozbrojené síly Ukrajiny sebejistě drží své pozice: nepřišly ani o metr. Nepřátelské skupiny nepředstavují pro Charkov hrozbu, jejich síly stačí pouze na provokace severním směrem,“ napsal před oznámením ukrajinského ministerstva obrany Syněhubov.

„V tuto chvíli se útoky podařilo odrazit, boje různé intenzity ale pokračují,“ napsalo v prohlášení ukrajinské ministerstvo obrany a dodalo, že na místo vyslalo záložní jednotky.

Zelenskyj v pátek na tiskové konferenci v Kyjevě podle agentury Reuters prohlásil, že ukrajinské síly byly na ruský nápor na severovýchodní hranici připraveny. Moskva ale podle něj může do oblasti vyslat nové vojáky.

Ukrajinské úřady zároveň v pátek kvůli ruským útokům pomohly s evakuací obyvatel Vovčansku a okolí, uvedla podle Reuters tamní správa. Ve městě před válkou žilo na 17 tisíc obyvatel. Syněhubov uvedl, že ve městě je jeden mrtvý a několik zraněných.

Některé proruské vojenské kanály na Telegramu ráno psaly, že ruská armáda zahájila v okolí Vovčansku ofenzivu. Část z nich psala o „průlomu“ a „dobytí“ některých obydlených oblastí, píše ruskojazyčný server BBC. Tyto informace nelze ověřit z nezávislých zdrojů.

Ukrajina vytlačila ruské jednotky z většiny Charkovské oblasti při bleskové ofenzivě v druhé polovině roku 2022, jen několik měsíců po zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Ruské síly se ale po loňském útlumu na bojišti vrátily do ofenzivy a pomalu postupují v jižněji položené Doněcké oblasti.

X X X

Trump měl žádat ropný průmysl o miliardu dolarů na kampaň. Na oplátku slíbil rozvolnit zelené regulace

Bývalý americký prezident Donald Trump v dubnu řekl skupině představitelů ropného a plynárenského sektoru, že by měli darovat miliardu dolarů (kolem 23 miliard korun) na jeho kampaň, protože by to pro ně bylo výhodné. V případě znovuzvolení by zrušil environmentální regulace, které na sektor fosilních paliv dopadají. S odvoláním na informované zdroje o tom tento týden informoval deník The Washington Post (WP) a list The New York Times (NYT).

 První z uvedených listů epizodu popisuje jako mimořádně přímý návrh v podání exprezidenta, který si opět zajistil nominaci Republikánské strany do listopadových voleb. V kampani se přitom netají odmítáním snah o odklon od fosilních paliv, který je podle části odborné veřejnosti nutný k odvrácení extrémních klimatických změn. Trump často mluví o tom, že chce „vrtat bejby, vrtat“.

S představiteli ropného a plynárenského sektoru se exprezident podle NYT setkal 11. dubna na Floridě, přičemž setkání zorganizoval ropný magnát Harold Hamm. Mezi přítomnými byli manažeři firem ExxonMobil, Chevron anebo plynárenské společnosti EQT Corporation, zastoupena byla i lobbistická skupina American Petroleum Institute.

Podle deníku WP si jeden z účastníků stěžoval, že odvětví čelí tíživé regulaci, přestože vynaložilo 400 milionů dolarů na prosazování svých zájmů ve Washingtonu. „Trumpova odpověď některé manažery v místnosti ohromila,“ pokračuje list.

Exprezident podle tisku reagoval výzvou, aby firmy v sektoru fosilních paliv silně finančně podpořily jeho kampaň, která dosud ve výběru příspěvků zaostává za Bidenovým táborem. Uvedl přitom, že chce v případném druhém mandátu rušit a uvolňovat takzvaná zelená opatření, podobně jako to činil v letech 2017 až 2021.

Darování miliardy dolarů označil za výhodné s ohledem na odvody a regulace, kterým by se díky tomu sektor těžby ropy a plynu mohl vyhnout, píše WP.

‚Nejradikálnější v dějinách‘

Mluvčí Trumpova štábu Karoline Leavittová se k obsahu setkání nevyjádřila, napsal NYT. V prohlášení místo toho napadla prezidenta Bidena, kterého podle ní ovládají extremisté prosazující „tu nejradikálnější energetickou agendu v dějinách“.

Demokrat Biden, který rovněž usiluje o znovuzvolení, označuje změny klimatu za existenční hrozbu pro lidstvo a hlásí se ke snaze snižovat emise skleníkových plynů oteplujících planetu. Trump naopak v minulosti označil závěry vědců o lidstvem způsobených změnách klimatu za „hoax“ a vymezuje se například vůči podpoře výroby aut na elektřinu.

Bidenova vláda od nástupu do úřadu přijala řadu klimatických opatření, především v roce 2022 prosadila masivní investice do odklonu od fosilních paliv v čele s elektromobily. Zpřísňuje emisní limity pro vozidla a vytyčila si za cíl dosažení čistých nulových emisí do roku 2050, podobně jako Evropská unie.

K naplnění tohoto cíle ale zatím Spojené státy nesměřují. Jak poznamenal WP, ve skutečnosti i přes stížnosti ropných společností v posledních letech produkce ropy i zemního plynu v zemi narůstá. Spojené státy loni produkovaly nejvíce ropy ve svých dějinách a největší ropné společnosti ExxonMobil a Chevron vykazují vysoké zisky.

X X X

ARMÉNIE  CHCE  NOVÉHO  PREMIÉRA,  JAKO  ČR  MÍSTO  FIALY

Probuzená Arménie. Pašinjane jdi!

Po včerejším masovém protestu proti premiérovi Nikolu Pašinjanovi v Jerevanu na náměstí Republiky začaly dnes akce občanské neposlušnosti, ke kterým vyzval představený diecéze Tavuš Arménské apoštolské církve arcibiskup Bagrat Galstanyan.

Dnes Galstanyan zdůraznil: „Snažili jsme se dovést procesy do jejich současné fáze, abychom lidem ukázali cestu, která povede zemi k osvobození od současné propagandy lží a falšování. Až dosud náš případ nebyl politickým procesem. Nyní by podle našich odhadů mělo být toto hnutí plánováno za asistence politických sil,“ cituje portál EurAsia Daily.

Včera se podle arcibiskupa protestující pokusili zorganizovat setkání s poslanci arménského parlamentu, konzultovat s nimi otázku, jakým způsobem a jakou formou by měl proces probíhat. V této fázi jsou připraveni v tomto procesu pokračovat a pokusit se jej dovést k logickému závěru. Pak bude potřeba vybrat kandidáta na premiéra a oznámit jeho jméno. „Ale to už bude ve druhé fázi. Nyní jsme v procesu probouzení lidí,“ říká Galstanyan, který do arménského hlavního města dorazil v čele několik dnů trvajícího pochodu tisíců lidí.

Arcibiskup poznamenal, že kandidát ještě nebyl dohodnut a den předtím toho bylo prostě nemožné dosáhnout. Přijde čas, parlamentní síly provedou konzultace, dospějí ke společnému rozhodnutí a jméno kandidáta bude oznámeno lidem. Nevyloučil, že by na kandidátce mohl být člověk, který není členem strany nebo politického bloku.

Na otázku, zda vylučuje možnost, že tímto kandidátem bude druhý prezident Arménie Robert Kočarjan, arcibiskup odpověděl: „Nic nevylučuji, ale taková otázka nyní není na stole.“ Síly spojené s Pašinjanem tvrdí, že prostesty vycházející z diecéze Tavuš jsou s Kočarjanem a dalším bývalým premiérem Seržem Sarkisjanem spojeny. Arcibiskup Bagrat Galstanyan ale říká, že vládní moc takový mýtus vytvořila a nyní s ním hraje.

Na klíčovou otázku, zda je připraven sám kandidovat, pokud takový požadavek na náměstí vznikne, duchovní odpověděl: „Mám dvě zásady, o kterých si povíme později. S Boží pomocí ať je vše v pořádku a promluvíme si o tom později.“

Pašinjanovi příznivci si ještě neuvědomili, že vnitropolitická konfrontace přestala být politická přesně od chvíle, kdy se arcibiskup Bagrat Galstanyan postavil do čela protestů. Nyní probíhá boj nikoli o moc, ale o církev. A to jsou, jak se říká, dva velké rozdíly, hodnotí situaci analýza telegramového kanálu Comrade General.

Církev prý nechce a nemůže zůstat v Arménii, kde „zničili celý bezpečnostní systém, udělali z církve cíl, popírají genocidu Arménů, vytvořili falešný diskurs o skutečné a historické Arménii, ničili bezpečnostní systém a ve školách je nekontrolovatelná drogová závislost.“

Stručně řečeno, církev a její podporovatelé prý vyšli do „boje proti Satanovi“ a jeho podporovatelům. A tento protest je předurčen k vítěznému konci a porážce Pašinjana. Jednoduše proto, že nemůže zabít Církev. Pašinjan je schopen zabít Arménii a předat ji Turkům. Církev ale zemře až s posledním Arménem na zemi a tady je prý Pašinjan bezmocný.

Pochod vedený B. Galstanyanem skončil po několika dnech v Jerevanu demonstrací desítek tisíc lidí, Jan Urbach, server vasevec.cz

X X X

František Škvrnda: Volebné fiasko britských konzervatívcov v miestnych voľbách

V druhej polovici tohto roku (najneskôr v januári 2025) by sa mali vo Veľkej Británii uskutočniť parlamentné voľby. Prieskumy už dlhý čas ukazujú na víťazstvo labouristov, ktorí by „konečne“ mali prelomiť vládu konzervatívcov trvajúcu po sérii 4 víťazstiev od mája 2010. Odvtedy sa na čele vlád vystriedali piati premiéri: David Cameron (od mája 2010 do júla 2016 a v novembri 2023 sa vrátil „späť“ a stal sa ministrom zahraničných vecí), Theresa Mayová (od júla 2016 do júla 2019), Boris Johnson (od júla 2019 do septembra 2022), Liz Trussová (od septembra do októbra 2022) a Riši Sunak (od októbra 2022). Napriek tomuto neprerušovanému vládnutiu strana trpí vodcovskou krízou, čo dokázali najmä extravagantný a navyše klamár B. Johnson a neschopná L. Trussová, ktorá vytvorila antirekord v zastávaní tejto funkcie v dĺžke 50 dní. A ani R. Sunak nevie, čo skôr doma hasiť, ale zato je v prvej línii protiruských šíkov.

V dôsledku pokusov „vylepšiť vládnutie“ však za tento čas bolo spolu 8 kabinetov. Najmä pri chaose, ktorý spôsobili B. Johnson a L. Trussová niektoré zdroje, ktoré nesršia nadšením pre Londýn, uštipačne uvádzali, že britská politika sa už začína podobať počtom zmien vlád na taliansku. Okrem toho ctihodné britské konzervatívne politické dámy a gentlemani v duchu neoliberálnej snahy vytĺcť z vládnutia čo najviac zisku, sa napriek hanebnej situácii moci vzdať nechystajú, tobôž keď vedia, že vo voľbách bude fiasko. Čo na tom, že monarchia upadá a navyše ani poddaní novým kráľom nie sú príliš nadšení.

Veľký volebný deň 2. mája 2024

Posledným meraním síl pred parlamentnými voľbami boli 2. mája viaceré druhy miestnych volieb v Anglicku (v Škótsku, Walese a Severnom Írsku sú v iných termínoch). Išlo o 2 655 zástupcov do 107 miestnych rád. Vyberali sa aj 11 priamo volení starostovia a 25 členov Mestského zhromaždenia v Londýne.

Zvláštnym prvkom britského volebného systému sú voľby komisárov polície a kriminálnej polície, ktorí vedú príslušné úrady v jednotlivých obvodoch. Kandidátov nominujú politické strany, pričom to nemusia byť osoby s praxou v polícii. Ako perličku doplníme, že v obvode Leicestershire je od mája 2021 policajným komisárom konzervatívec Rupert Matthews, ktorý bol v rokoch 2017 – 2019 poslancom Európskeho parlamentu. Ide o novinára a spisovateľa, ktorý píše o. i. aj o paranormálnych javoch. Otvorenú necháme otázku, ako v týchto podmienkach pôsobí polícia nezávisle na politických stranách. Voľby boli v 37 policajných obvodoch. Vo Veľkej Británii však asi nič nemôže byť ako v kontinentálnej Európe a políciu v niektorých veľkých mestách riadia starostovia. Vo Veľkom Londýne pôsobí Metropolitná polícia, ktorá má niektoré právomoci v celom kráľovstve. Spája sa s ňou aj Scotland Yard, ktorý poznáme z filmov. Nepredstavuje však nijakú samostatnú zložku polície, ale názov je podľa ulice, kde bol hlavný vchod do Metropolitnej polície. Vo Veľkom Manchestri funguje Polícia Veľkého Manchestru. Operačne tieto „mestské“ polície vedú policajní dôstojníci ustanovení starostami. Uvažuje sa o tom, že systém „mestských“ polícií sa rozšíri aj do ďalších veľkých miest. Výsledkami týchto volieb sa ďalej nebudeme zaoberať.

Väčšina volieb 2. mája sa konala nezvyčajne už po troch rokoch. Došlo k tomu preto, aby sa znovu vrátilo k ich štvorročnému cyklu, lebo v roku 2020 sa kvôli pandémii voľby nekonali a presunuli sa na rok 2021. Niektoré tradicionalistické kruhy však nariekali nad tým, že sa volilo už podľa „kontroverzného“ zákona o voľbách z roku 2022, ktorý vyžaduje „novotu“. Voliči sa totiž musia vo volebnej miestnosti preukázať jednotne dokladom totožnosti s fotografiou, čo sa predtým nevyžadovalo. To, že sledovanie ľudí rôznymi spôsobmi sa masívne rozmáha, týmto kruhoch neprekáža, ale plačú nad nedôverou v anglické gentlemanstvo. Vo svete sa však vie svoje o ňom, anglickej lži a spupnostiach.

Boli aj doplňujúce voľby do Dolnej snemovne. Uskutočnili sa v obvode Blackpool South v grófstve Lancashire v Anglicku, kde rezignoval konzervatívny poslanec po afére s porušením pravidiel lobingu.

Výsledky volieb do 107 miestnych rád

Jasné víťazstvo dosiahli labouristi, ktorí získali 1 158 kresiel. Konzervatívci majú len 515 miest, keď 474 stratili. S 522 kreslami ich predbehli aj liberálni demokrati. Zelení budú mať 181 zástupcov. Nezávislí kandidáti získali 226 miest. Združenia obyvateľov bude zastupovať 48 radných.

Pre poriadok doplníme, že zastúpenie získali aj štyri malé strany. Ide o Robotnícku stranu Británie založenú v roku 2019 odídencom od labouristov Georgem Gallowayom, ktorá bude mať 4 miesta a pravicovo populistickú UK Reform založenú v roku 2018, v rámci ktorej pôsobí aj kontroverzný Nigell Farage, s 2 miestami. Po jednom zástupcovi získali Sociálnodemokratická strana, ktorá pôsobí od roku 1990 a feministická Strana ženskej rovnosti, založená v roku 2015. Zostalo voľných 14 miest radných.

Nadpolovičnú väčšinu miest získali labouristi v 51, liberálni demokrati v 11, konzervatívci v 6 miestnych radách a nezávislí v jednej rade. V 37 radách nemá ani jedna strana nadpolovičné zastúpenie. Konzervatívci stratili vládu v 10 radách.

Priamo volení starostovia

V zložitej organizácii konštitučno-monarchistickej moci vo Veľkej Británii vlastne nejde ani tak o starostov (Mayor) miest, ale spravidla o volených predstaviteľov metropolitných oblastí. Niekedy sa označujú aj za regionálnych starostov. Problém je spojený aj s komplikovanou ostrovnou politickou terminológiou, ktorú v kontinentálnej Európe neraz ironizujú.

Ide o pomerne nový prvok vo voľbách v Anglicku. Prvým takto zvoleným starostom bol starosta Veľkého Londýna v roku 2000. Vo Veľkom Manchestri to bolo v roku 2015. Vo väčšine ďalších metropolitných oblastí sa títo starostovia začali voliť v roku 2017. Na Severnom Východe sa tieto voľby konali prvýkrát v tomto roku. Chystajú sa aj ďalšie zmeny v týchto voľbách.

V Londýne zvíťazil už tretíkrát za sebou labourista Sadiq Khan, ktorého médiá zaraďujú do umierneného sociálnodemokratického krídla strany. Má pakistanský pôvod a je prvým moslimom, ktorý sa stal starostom veľkého západného mesta. Je aj prvým predstaviteľom národnostnej menšiny na čele Londýna.

Voľby londýnskeho zastupiteľstva

Do londýnskeho zastupiteľstva sa 11 členov volí na základe zoznamov strán v celomestskom obvode. Zvyšní sú zvolení po jednom v 14 volebných obvodoch.

Vo voľbách londýnskeho mestského zhromaždenia došlo vlastne len k jednej zmene. Z 25 miest získali rovnaký počet kresiel ako v roku 2021 labouristi (11), zelení (3) a liberálni demokrati (2). Konzervatívci majú 8 zástupcov. Je to o jedného menej ako v roku 2021 a toto miesto získala strana Reform UK. Účasť na voľbách bola 40,4 %.

Doplňujúce voľby do Dolnej snemovne

Ako sa očakávalo, došlo k ďalšej porážke konzervatívcov. Z 11 kandidujúcich zvíťazil labourista Chris Webb (58,9 %) pred konzervatívcom Davidom Jonesom (17,5 %) a kandidátom strany Reform UK Markom Butcherom (16,9 %). K zvoleniu stačí jednoduchá väčšina hlasov. Volebná účasť bola 32,5 %.

Konzervatívci si však aj po tejto porážke v doplňujúcich voľbách udržiavajú spoľahlivú nadpolovičnú väčšinu v Dolnej snemovni. Neúspech vo volebnom dni 2. mája asi posilní ich úsilie vypočítavo odsunúť termín volieb na čo najneskôr.

Záverom – nerobme si ilúzie o potenciálnej labouristickej zmene

Výsledky volieb z 2. mája znovu naznačili, že víťazstvo labouristov vo voľbách do Dolnej snemovne je v súčasnej situácii v kráľovstve neotrasiteľné. Britskí občania sú unavení z vlády konzervatívcov, ktorá sa už dlhšie zmieta v problémoch a vo voľbách ich „potrestajú“. Ekonomika je však v takej kríze, že východisko z nej bude veľmi ťažké a zložité.

Nový vodca labouristov Keir Starmer, ktorý je na čele strany od apríla 2020, keď vo vnútrostraníckych voľbách zvíťazil nad výrazne ľavicovo orientovaným Jeremym Corbynom, patrí k zástancom stredovej orientácie strany. Nejaké výrazné ľavicové, sociálne orientované kroky od neho ťažko očakávať. Sociálno-ekonomicky predložia labouristi síce odlišný program ako konzervatívci, ale otázne je, čo pri jeho realizácii dokážu využiť na zlepšenie života bežného Brita.

V zahraničnopolitickej a bezpečnostnej orientácii sa však nedajú robiť už vôbec nijaké ilúzie. Labouristi sa tiež orientujú na USA ako najbližšieho spojenca. Ešte doznievajú škodlivé následky zahraničnej politiky Tonyho Blaira, predsedu vlády v rokoch 1997 – 2007. Sarkasticky ho označovali za Bushovho pudlíka a dodnes považuje útok na Irak v roku 2003 za správny.

Zakončíme tým, že existuje však aj oveľa staršia britská tradícia, a to necháme bokom imperiálnu, koloniálnu politiku. Ide o zameranie proti Rusku a v širšom aj proti Európe. V teórii medzinárodných vzťahov je rozšírená koncepcia Anglicka a neskôr Veľkej Británie ako „balanséra“, ktorý spravidla podporoval slabšiu stranu v európskych konfliktoch. Nerobili to však z dobroprajnosti či túžby po mieri, ale len preto, aby európske spory využívali vo svoj prospech. Mnohí stredoví pravicoví i ľavicoví politici, ktorí si s poznaním dejín nerobia starosti, o tomto ani netušia.

Konzervatívci si za svoju politiku nezaslúžia nič dobré. Nedá sa však dúfať, že súčasní labouristi niečo na nepokojnej situácii v Európe zlepšia.

 František Škvrnda, (Nové slovo), server vasevec.cz

X X X

 Spravedlnost žádá o 1,7 miliardy navíc. Není na platy a výdaje soudů

 Ministerstvo spravedlnosti (MSp) požádalo vládu o mimořádné navýšení rozpočtu pro letošní rok o 1,7 miliardy korun. Důvodem je, že se nedostává na platy soudců, státních zástupců, justiční administrativy či na mandatorní výdaje soudů. Největší část, přes 800 milionů korun, žádá ministerstvo právě na provozní výdaje soudů.

Ještě není ani polovina roku a MSp již žádá vládu o navýšení rozpočtu. Nedostává se totiž na platy soudců (51 mil. Kč), státních zástupců (96 mil. Kč), ale ani na platy justiční administrativy (80 mil. Kč).

Ministerstvo v materiálu mj. upozorňuje, že v souvislosti s agendou zastavování bezvýsledných a bagatelních exekucí a také s předáváním vymáhání justičních pohledávek došlo k výraznému zatížení soudů, aniž by to ovšem bylo jakkoliv zohledněno personálně a rozpočtově.

„Toto enormní zatížení nejsou soudy schopny zajistit s uvedeným sníženým počtem zaměstnanců a bez prostředků na výplatu odměn a na úhradu přesčasové práce zaměstnanců soudů,“ uvádí se v odůvodnění požadavku.

Na výdaje spojené s bagatelními a bezvýslednými exekucemi žádá MSp o více než 700 mil. Kč. Náklady s tím spojené totiž nebyly v rozpočtu na rok 2024 zahrnuty, neboť ministerstvo financí odkázalo MSp právě na možnost požádat v průběhu roku o navýšení podle potřebnosti.

Největší část požadavku na navýšení rozpočtu se ovšem týká provozních výdajů soudů. Zde MSp uvádí, že se nedostává 809 mil. Kč. Jde přitom o výdaje na energie, poštovné, nutné opravy či úhrady za advokáty ex offo, znalce a tlumočníky. „S ohledem na to je nutné pokrýt tyto výdaje co nejrychleji, aby nedocházelo k dalšímu zatěžování soudů úpravami rozpočtu, které by ve svém důsledku stejně vedly k pozdějšímu vzniku finanční nedostatečnosti,“ uvádí k tomu MSp. A upozorňuje zároveň, že toto navýšení je nutné promítnout jako trvalou změnu do dalších let.

Minulý rok musela vláda mimořádně navyšovat rozpočet MSp také, konkrétně o téměř miliardu. Rozhodnutí vlády tehdy předcházela kritika ze strany primárně advokátů, kteří bezvýsledně čekali na vyplacení soudem přiznaných odměn. Nedostatečné pokrytí běžných výdajů soudů má negativní dopad i na odměňování zaměstnanců soudů, neboť se nedostává na jejich „řádné mimořádné“ odměny.

Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

Mladiství loni spáchali přes 1700 trestných činů, jejich počet ve věznicích stoupl

 Zatímco v roce 2022 dostalo nepodmíněné trestní opatření 87 mladistvých, loni toto číslo skokově vzrostlo na 180. Celkem mladiství spáchali 1729 trestných činů, v roce 2022 to bylo 1543. Nejvíce prohřešků se týká loupeží, krádeží, ublížení na zdraví nebo pohlavního zneužití. Vraždy spáchali mladiství v roce 2023 pouze 2. Nejčastějším opatřením je podmínka. Dlouhodobě více trestné činnosti páchají chlapci. Vyplývá to ze statistik Ministerstva spravedlnosti.

Nezletilý chlapec, který loni v létě brutálně zbil a zkusil znásilnit ženu na ulici v pražské Hostivaři, si odpyká čtyři roky vězení. Trest mu ve čtvrtek potvrdil pražský vrchní soud. Útočníkovi bylo v době činu 15 let, dříve se aktivně věnoval boxu. Znásilnění nestihl provést, protože jiný nezletilý chlapec zburcoval policii. Násilník ženě při osmnáctiminutovém útoku zlámal řadu kostí v obličeji, měla také otřes mozku. Musela podstoupit několik operací, má poškozený zrak a trpí posttraumatickým syndromem.

Jméno obžalovaného mladistvého ani žádné informace, které by mohly vést k odhalení jeho totožnosti, nelze podle zákona zveřejnit. Vzhledem k nízkému věku mu hrozilo nanejvýš pětileté odnětí svobody. V případě odsouzení se mladistvým ukládá poloviční trest, než jaký je ukládán dospělému pachateli.

Tento případ patří k těm nejbrutálnějším, které v ČR mladiství spáchají. Dalšími častými trestními opatřeními jsou obecně prospěšné práce, výjimkou není ani propadnutí věci. Celkem ale trestná činnost mladistvých v ČR dlouhodobě klesá. V roce 2014 se trestného činu dopustilo 2457 mladistvých, což je zhruba o 700 více, než loni. I vražd spáchali v roce 2014 mladiství 6, loni pouze 2.

Pro mladistvé ve věku 15 až 18 let, které se dopustily trestného činu, platí zvláštní režim. Upraven je v zákoně o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a soudnictví ve věcech mládeže. Trestné činy mladistvých se nazývají provinění. Naopak minimálně se ukládají peněžité tresty, byť loni jich soudy uložily sedm, dříve obvykle žádné.

Mladiství mají ve vězení možnost studia Foto: Vězeňská služba

Mladiství mají ve věznicích speciální podmínky, vazební stíhání je velmi výjimečné. Ve vězení pak plní povinnou školní docházku, pokud ji nemá dokončenou. Základní škola stanoví individuální vzdělávací plán, kterým se věznice řídí. Mladistvý je vzděláván každý den obdobně jako ve škole, dostává i úkoly, které plní samostatně na cele. „Pro mladistvé je v dopoledních hodinách zajišťován výukový program dle projektu s názvem „Škola za školou“. Obsah výuky je zaměřen na upevňování školních znalostí z českého jazyka, cizího jazyka, matematiky, přírodopisu, zeměpisu, dějepisu a občanské nauky. Mladiství denně pracují na zadaných úkolech, rozvíjí si své znalosti a jsou jim zadávány úkoly k vypracování na cely,“ uvádí Vězeňská služba s tím, že vězni mají možnost i samostudia cizího jazyka či přípravy na zkoušky v autoškole. Tresty mladiství vykonávají ve Věznici Heřmanice, Pardubice nebo ve Všehrdech.

Kompletní statistiky si můžete prohlédnout zde.

Jaká opatření lze uložit u trestné činnosti mladistvých?

výchovná (dohled probačního úředníka, probační program, výchovné povinnosti, výchovná omezení a napomenutí s výstrahou),

ochranná opatření (ochranné léčení, zabezpečovací detence , zabrání věci, zabrání části majetku a ochranná výchova),

trestní (obecně prospěšné práce, peněžité opatření, peněžité opatření s podmíněným odkladem výkonu, propadnutí věci , zákaz činnosti, zákaz držení a chovu zvířat, vyhoštění, domácí vězení, zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, odnětí svobody podmíněně odložené na zkušební dobu (podmíněné odsouzení), odnětí svobody podmíněně odložené na zkušební dobu s dohledem, odnětí svobody nepodmíněné)

Česká justice také upozornila na to, že stoupá trestná činnost mravnostního charakteru u mladistvých. Podíl osob věku pod osmnáct let na mravnostních deliktech je podle Analýzy trendů kriminality Institutu pro kriminologii a sociální prevenci významný: „Osoby mladší osmnácti let se též poměrně významně podílejí na skutcích mravnostního charakteru. Nejčastěji to byly skutky pohlavního zneužití, pro které bylo stíháno 303 osob (145 nezletilců a 159 mladistvých). K incidenci skutků pohlavního zneužití je třeba podotknout, že jejich výskyt v těchto věkových kategoriích zahrnuje téměř dvě třetiny těchto spáchaných skutků,“ uvádí se v analýze roku 2022.

Zajímavé je, že na sousedním Slovensku byl loni nepodmíněný trest uložen pouze 23 dětem. „K poklesu počtu mladistvých odsouzených za poslední roky dochází především z důvodu trestní politiky státu, z důvodu rozšíření možností alternativních trestů a opatření pro mladistvé pachatele trestné činnosti,“ vysvětluje státní tajemník ministerstva spravedlnosti Michal Sedliak. „Zaznamenáváme jejich častější využívání v praxi, neboť trest odnětí svobody by měl být krajním a posledním řešením a to jen v případech, kdy se spáchá mimořádně závažná trestná činnost. Naplňují se tak i mezinárodní dokumenty a dohody o lidských právech, směrnice, standardy a doporučení, ke kterým jsme vázáni,“ dodává ředitel ústavu Michal Hrnčiar.

Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

  Němečtí aktivisté se bouřili před továrnou Tesly a bili se s policií

Před závodem výrobce elektromobilů Tesla v německém Grünheidu se v pátek sešlo několik set lidí, kteří protestují proti plánovanému rozšíření továrny. Policie na místě zadržela několik aktivistů, kteří se pokusili do podniku proniknout. Tesla kvůli demonstracím na čtyři dny přerušila výrobu.

 Aktivisté se v pátek ráno shromáždili před branami továrny. Chtějí mimo jiné zastavit kácení lesů v okolí.

„Několik lidí se v pátek pokusilo proniknout do areálu. Policie tento pokus odrazila,“ řekl portálu rbb24 policejní mluvčí Maik Kettlitz. Situaci na místě označil za „dynamickou“. Policisté v okolí podniku rozmístili vodní děla. Při protestech utrpěli zranění tři strážníci a jeden demonstrant.

Kettlitz uvedl, že policie na místě zadržela několik lidí, jejich počet ale nespecifikovala. Situace se podle něho odpoledne začala postupně uklidňovat. „Řada protestujících se vrátila do protestního tábora na polní cestě,“ uvedl mluvčí. Demonstrace má pokračovat i v dalších dnech.

Výroba v továrně kvůli plánovaným protestům skončila středeční odpolední směnou a začne opět až v neděli noční směnou. Všichni zaměstnanci podniku musí v pátek povinně pracovat z domova.

„Bez výslovných pokynů a povolení vašeho nadřízeného není možný přístup na pracoviště ani do továrny,“ napsala firma tento týden v interním e-mailu zaměstnancům. Zákaz platí i pro všechny dodavatele a smluvní partnery. Ve čtvrtek byl v Německu státní svátek.

Proti rozšíření továrny Tesla a s tím souvisejícím rozsáhlým kácením lesů se v pátek protestovalo také v Berlíně. „Čistá auta jsou špinavá lež,“ stálo na transparentu, který demonstranti v pátek drželi před nákupním centrem Mall of Berlin, kde má Tesla svou výstavní prodejnu.

X X X

Policie přivezla z Ukrajiny šest Čechů zadržených v případu falešných bankéřů

Policie v pátek přivezla z Ukrajiny do Hradce Králové šest Čechů zadržených v polovině dubna na Ukrajině v případu česko-ukrajinského gangu falešných bankéřů. Na krajskou policii v Hradci Králové, která rozsáhlý případ vyšetřuje, eskorta dorazila před 16:30. Zadržené čeká obvinění z několika trestných činů.

Gang je podezřelý ze stovek telefonických podvodů se škodou v desítkách milionů korun. „Ukrajina osoby do Česka vydala z takzvané extradiční vazby. V následujících dnech s nimi povedeme úkony trestního řízení,“ řekla mluvčí hradecké krajské policie Magdaléna Vlčková.

Policie již dříve sdělila, že zadržené v Česku čeká obvinění z účasti na organizované zločinecké skupině, z podvodu a z neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací.

V případu již česká policie obvinila 17 lidí, z toho tři vzal soud do vazby. V případě odsouzení jim hrozí až deset let vězení. Ukrajinská policie při akci koordinované s českou policií zadržela 17 Ukrajinců. Podvody podle ukrajinské policie organizoval čtyřicetiletý Ukrajinec.

Call centrum sídlilo v Oděse. Volajícími byli Češi, jejich nábor v Česku obstarávala padesátiletá Češka. Telefonující se vydávali za pracovníky České národní banky. Poškozeným tvrdili, že mají napadený účet a je třeba úspory převést na takzvaný záchranný účet.

V některých případech přiměli poškozené k nainstalování programu pro vzdálenou správu, čímž získali neomezený přístup k jejich internetovému bankovnictví. Podvedení přicházeli nejen o své úspory, ale i o peníze z úvěrů, o které si jakoby sami zažádali. Peníze z účtů poškozených obvinění většinou převáděli na účty zejména Ukrajinců žijících v ČR, kteří obratem peníze z bankomatů vybírali a předávali dalším lidem.

Skupina podle policie od října 2022 do října 2023 spáchala přes 150 podvodů se škodou téměř 30 milionů korun. Z toho je přes 22 milionů korun škoda dokonaná, zbytek je škoda ve stadiu pokusu nebo přípravy. Policie předpokládá, že obviněným ještě prokáže stovky podvodů.

X X X

Pivo za stovku a žádný kravský zvonec! Hokejové fanzóny před stadiony ožily

Fanzóny zaplnily stovky fanoušků oblečených do národních dresů, s pomalovanými tvářemi a rekvizitami v rukách. Slunce tolik nežhnulo, ale dvacet stupňů přesto lidi táhlo ke stánkům za chladným občerstvením. Pivo za sto korun? Na další tři týdny nový standard v Praze i Ostravě. Ale nezdálo se, že by to někoho odradilo.

První stovky nedočkavých fanoušků začaly do pražské fanzóny proudit hned po jejím otevření. Kolem haly s nápisem Welcome to the heart of the game (Srdce do hry) procházeli zahraniční příznivci v barevných dresech svých zemí, kteří se chystali na odpolední zápas Švýcarska s Norskem.

Mezi nimi už bylo i mnoho domácích fanoušků v dresech se státním znakem na prsou, kteří se těší na večerní zápas českých hokejistů s Finy. „Lístek na večer sice nemám, ale přijel jsem nasát atmosféru,“ řekl fanoušek v červenomodrobílém dresu Petr, který dorazil z Berouna.

Relax zónu s velkoplošnou obrazovkou, kde se také vysílají hokejové zápasy, mají i fanoušci v Ostravě, kde bylo veselo už den před začátkem turnaje.

„Slovenskoooooo, Slovenskoooooo,“ znělo pak před ostravskou arénou tři hodiny před začátkem úvodního duelu skupiny B, v němž se střetli právě Slováci s Němci. Elektrizující atmosféra!

Stovky fanoušků v dresech se houfovaly kolem stánků s pivem, rozebíralo se samozřejmě všechno kolem hokeje. „Máme to sem kousek, to jsme si nemohli nechat ujít,“ radoval se Peter Schwarz, který na duel s Německem dorazil ze Žiliny. A v samotné aréně? „My jsme tady doma!“ skandovali slovenští příznivci, až z toho naskakovala husí kůže.

Ostatně Slováci vstupenky na ostravská utkání své reprezentace vykoupili dávno před startem šampionátu. Ale když procházel uličkou mezi sedadly v obleku Uwe Krupp, německá hokejová ikona, slovenští fandové uctivě ustupovali.

Kontroly a zarážející ceny

Vstup do fanzóny u O2 Areny je zdarma. Návštěvníci však musí projít bezpečnostní kontrolou. Notebook, batoh nebo deštník jsou zakázané, jejich majitelé mohou využít úschovnu. Cena za uložení jednoho kusu je 50 korun nebo dvě eura.

Pořadatelé rozesmutnili jednoho ze švýcarských návštěvníků, kterému nedovolili vstup s velkým kravským zvoncem, typickou výbavou fanoušků týmu ze země helvétského kříže.

K dispozici ve fanzóně je také občerstvení, jehož ceny však některé domácí návštěvníky zarážejí. „Snažili jsme se dostát heslu, že do českých fanzón patří české pivo,“ uvedl prezident pražského organizačního výboru Petr Bříza. Cena je 110 korun za půllitr plzeňského piva, které čepují do kelímků s vratnou zálohou 100 korun. Stejně tak 110 korun zaplatí lidé za 1,5 deci vína.

Platit lze pouze bezhotovostně. „Výsledná suma, kterou určil organizační výbor, vzešla z pečlivé analýzy u obdobných vrcholných akcí v tuzemsku i zahraničí,“ řekl Bříza. Loni diváci na světovém šampionátu dali za pivo v lotyšské Rize zhruba 150 korun, o rok dříve ve finském Tampere ještě o 70 korun víc. Při únorovém biatlonovém MS v Novém Městě na Moravě pivo vyšlo na 90 korun.

Tisíce jste mohli zaplatit i ve fanshopu, ale z toho jste si aspoň mohli odnést odpovídající protihodnotu. Replika dresu se státním znakem za dva a půl tisíce, vedle napodobenina dresu se lví hlavou za šestnáct set, kšiltovka za osm set. Oficiální maskot Bob? 790 korun. Jeho parťák Bobek? Pozor, byť vzrůstem menší, duší stejně vroucný, takže taky 790 korun!

Pozoruhodné bylo, že jste pro syna nebo dceru nesehnali dětskou velikost dresu se státním znakem. „Ty vůbec nemáme. Jen se lví hlavou, ten starý,“ poznamenala obsluha.

Od koncertů přes projekce po diverzitu

Promítání zápasů na velké LED obrazovce v Praze pořadatelé připravili na každý hrací den. Před nebo mezi zápasy si přítomní mohou užít hudební a dýdžejská vystoupení interpretů jako Drum For Run, Poletíme?, Eddie Stoilow, Pilot, Metallica Beroun, Nonalis, DJ Roxtar, Portless, Jamaron, ABBA World Revival, Red Hot Chilli Peppers Revival nebo Queens of Bohemia. Program ve fanzóně doplní také setkání s hokejovými legendami nebo show oficiálních maskotů – králíků Boba a Bobka.

V oficiálním obchodu se suvenýry si návštěvníci mohou zakoupit puk, dres, maskoty nebo jiný upomínkový předmět ze šampionátu. Zájemci se také mohou věnovat různým dovednostním hrám a kvízům. Nechybí ani charitativně zaměřené akce.

Například Coca-Cola v jedné z nich upozorňuje na téma diverzity v hokeji s jeho mužskými a ženskými týmy i para hokejem. Za každý gól, který český tým vstřelí, daruje společnost finanční obnos deset tisíc korun na podporu českého para hokeje. Ambasadory projektu jsou bývalý brankář Ondřej Pavelec, útočnice Kateřina Mrázová a levé křídlo české para hokejové reprezentace Zdeněk Krupička.

X X X

 Papež bojuje proti „demografické zimě“. Mějte děti, vyzval Italy

Papež František v pátek vyzval Italy, aby měli děti. Během každoročního setkání se skupinami usilujícími o podporu rodin také apeloval na dlouhodobou politiku na pomoc rodinám a varoval, že demografická krize v zemi ohrožuje budoucnost, napsala agentura AP.

 Počet narozených dětí je prvním ukazatelem naděje národa,“ řekl papež. „Bez dětí a mladých lidí ztrácí země touhu po budoucnosti,“ dodal.

Jde o další z Františkových výzev zhruba šedesátimilionové Itálii, a také Evropě, aby zvrátila to, co papež označuje za demografickou zimu, jíž čelí mnoho průmyslových zemí. Italská porodnost, která už patří mezi nejnižší na světě, vytrvale klesá už zhruba 15 let a v loňském roce dosáhla rekordně nízkého počtu 379 tisíc narozených dětí.

Pravicová vláda premiérky Giorgii Meloniové, která má silnou podporu Vatikánu, zahájila kampaň, jejímž cílem je do roku 2033 dosáhnout nejméně 500 tisíc porodů ročně. To je podle demografů nezbytné, aby se italská ekonomika nezhroutila pod tíhou stárnoucí populace.

František vyzval k dlouhodobé politické strategii a politice, které by páry povzbudily k tomu, aby měly děti. To zahrnuje ukončení nejistých pracovních smluv a překážek při koupi domů a také zavedení životaschopných alternativ, aby ženy nemusely volit mezi mateřstvím a kariérou.

„Problémem našeho světa není to, že se rodí děti: je to sobectví, konzumerismus a individualismus, které činí lidi přesycenými, osamělými a nešťastnými,“ dodal papež František.

  X X X

QR kód vedl k zubaři. Policie v první den MS řeší falešné lístky za 400 tisíc

S pátečním začátkem hokejového šampionátu přicházejí i první podvedení fanoušci, kteří si zakoupili lístky od neoficiálních prodejců. Redaktoři iDNES.cz se vydali před stadion zjistit, jak policie incidenty řeší. Na několik prodejců i podvedených skutečně narazili. V první den hokejového šampionátu zaznamenali policisté jen v Praze asi 200 případů falešných nebo přeprodaných lístků. Škodu odhadují na 400 tisíc korun.

 V pátek vypuklo v Česku hokejové mistrovství světa a desítky tisíc fanoušků se sjely do hlavního města na první zápas národního týmu. Někteří z nich ale nakoupili lístky od překupníků – buď na internetu, nebo i před stadionem. Redaktoři iDNES.cz se ptali přímo těch, kdo se s takovými lístky po otevření stadionu dovnitř nedostali.

První utkání v pražské O2 areně mezi Švýcarskem a Norskem začalo v 16:20, neuvidí ho ale fanoušek z Moravy, který nechtěl uvést jméno. Lístek koupil mimo oficiální portál přes internet. Podobně dopadla i čtyřčlenná rodina, kterou redaktoři zastihli před vchodem. „U vstupu nám oznámili, ze máme falešné lístky. Teď to půjdeme řešit s policií,“ říká muž v dresu české reprezentace. Stejný problém řeší Petra: její sestra se na stadion dostala, ona nikoliv. „Nevíme co máme dělat,“ hlásí žena.

Vedle zoufalých fanoušků, kteří řešili neplatné vstupenky, narazili redaktoři i na prodejce. Mladík prodává lístky podle svých slov proto, ze je koupil v předprodeji jeho otec a na všechny zápasy jít nechce. „Táta peníze neřeší,“ uvedl prodejce. Nabízel VIP vstupenky na zápas Norsko – Švýcarsko, jeden lístek za 2 500 korun. Celkem jich má na tento zápas osm.

Do hovoru s prodejcem vstoupil také starší pán a zkoušel smlouvat; začal na tisícovce, ale mladík ho odmítl s tím, že za takovou cenu lístky prodá jen těsně před začátkem utkání, pokud nikoho jiného nesežene.

Po začátku zápasu se také do arény vřítilo několik policistů, podle jejich slov se uvnitř poprali dva fanoušci, které poté policie vyvedla. Po krátké hádce jim pak nasadila pouta a odvedla pryč. „Přijel jsem až z Moravy, nic jsem neudělal,“ křičel jeden z nich, zatímco ho policisté odváděli.

Policejní pomoc proti podvodníkům

Přímo u O2 areny má policie speciální štábní vůz, který podle mluvčí Evy Kropáčkové slouží k nahlašování problémům se vstupenkami. „Ve vozidle, ale i na místním oddělení, jsou specialisté z oddělení kybernetické kriminality, kteří budou odebírat od podvedených lidí okamžitě všechny informace týkající se portálu, účtů a profilů člověka, který jim neplatnou vstupenku prodal,“ popsala mluvčí.

Policie prý už zaznamenala několik případů falešných lístků. „Například skupinku Čechů, kteří sem přijeli do Prahy se vstupenkami a přímo před O2 arenou zjistili, že QR kód jejich vstupenky odkazuje na jistou zubařskou ordinaci zde v Praze,“ doplnila Kropáčová.

„V Praze jsme během prvního zápasu zaznamenali více než čtyřicet lidí, kteří měli falešné lístky. Na místě se specialisté na kyberkriminalitu případy ihned zabývají a dělají vše, aby vypátrali pachatele, kteří je takto podvedli,“ aktualizovali policisté počet podvedených na sociální síti X.

Na otázku, jak policie řeší překupníky lístků na místě, mluvčí odpověděla, že to je primárně věc pořadatele turnaje. „V případě, že pořadatel uzná, že je potřeba, aby to policie řešila, na místo nás zavolá. To, že někdo přeprodává vstupenku, je samozřejmě porušení řádu toho daného prodejce. Takový prodejce se dopouští přestupkového jednání a policisté ho následně mohou řešit pro přestupek a uložit pokutu do výše 10 tisíc Kč,“ vysvětluje Kropáčová.

Na neplatnou vstupenku lidi upozorní turniket, následně je organizátoři odkážou na reklamace. Tam jim obsluha ze systému vytiskne potvrzení pro policii, ze kterého se dozví, jestli šlo o opakovaně prodanou a už použitou vstupenku nebo o falešnou, řekla Kropáčová. S potvrzením pak lidé mohou přijít přímo do mobilního pracoviště policie před stadionem a podat trestní oznámení.

Policie nabádá fanoušky, aby kupovali lístky na zápasy mistrovství světa v hokeji pouze u oficiálních prodejců a vyhnuli se tak případným problémům s falešnými a opakovaně prodanými vstupenkami.

Podle Kropáčové se oběťmi podvodů stávají ve většině případů Češi a lidé, kteří kupují vstupenky na více zápasů šampionátu. „Rekordmankou je paní, která nakoupila vstupenky za celkem 40 tisíc korun,“ řekla Kropáčová. Zdůraznila také, že je důležité podvod nahlásit co nejdříve, později se šance na dopadení pachatelů snižuje.

X X X

Jihomoravský kraj podepsal Memorandum o spolupráci se spolkem Památky Pálavy

Zavazuje se tak k pomoci na záchraně zříceniny hradu Děvičky

Jedez nejikoničtějších symbolů jižní Moravy – mohutná zřícenina hradu Děvičky v Pavlovských vrších. Ročně ji navštíví víc než 100 tisíc turistů. Návštěvnická obliba i stáří původní stavby se ale začaly ruku v ruce podepisovat na stavu památky, kterou se už několik let snaží zachránit projekt na její sanaci. K jeho finanční podpoře se teď připojuje i Jihomoravský kraj.

S prvními opravami nejnutnějších míst se začalo už v roce 2021, kdy kromě zachování hradních pozůstatků bylo potřebné řešit i bezpečnost turistů. Spolek Památky Pálavy tehdy nainstaloval zábrany do oken hradu a postupně začal s obnovou přístupových cest a kultivací nejtěsnějšího okolí Děviček. „Za cíl jsme si dali sanaci hradu v takové podobě, v jaké ho známe dnes. Kvůli tomu bylo nutné usměrnit návštěvnický provoz a oslovit potřebné partnery k tomu, abychom tenhle kus historie mohli obdivovat i nadále. Navázali jsme spolupráci s okolními obcemi, archeology, od Lesů ČR, kterému zřícenina patří, máme zápůjčku na správu hradu do roku 2040. Spolupráce s Jihomoravským krajem je pro nás důležitá kvůli formální, finanční, ale i morální podpoře,“ říká místopředseda spolku Marek Sklenář.

Za poslední 3 roky spolek proinvestoval 6,5 milionu Kč na nutných opravách. Letošní plány odhaduje na 4 miliony Kč – sanovat by se měla ve druhé etapě dělová bašta, vně které vznikne pro návštěvníky vyhlídka. Inspiraci čerpaly Památky Pálavy u profesionálů, kteří mají za sebou třeba rekonstrukci hradu Helfštýn – oceněnou hlavní cenou České ceny za architekturu 2021. „Za vším, co nese pořádné ovoce stojí nadšení. Tady se dala dohromady banda lidí, kterým není jedno, co se děje s kusem naší krajiny a naší historie a těším se na to, jak Děvičky promění,“ říká jihomoravský hejtman Jan Grolich.

„Naše současnost se stane součástí naší historie. Byl bych nerad, kdyby se součástí historie Jihomoravského kraje v 21. století stal zánik krásné památky, která inspirovala řadu pověstí a pohádek. Podpořit Památky Pálavy je jediná správná cesta,“ doplňuje náměstek hejtmana pro kulturu a cestovní ruch František Lukl.

Do projektu je kromě Lesů ČR, jakožto majitele objektu, zapojená taky Správa CHKO Pálava, Obec Pavlov, Ministerstvo kultury, Regionální muzeum v Mikulově, Národní památkový ústav Brno, pod jehož dohledem k sanaci památky dochází, a další partneři, včetně donátorů z řad jednotlivců. „Spolupráce bude fakticky fungovat tak, že si se spolkem každoročně projdeme plán oprav a poměrnou část finančně zajistíme. Děvičky za sebou už teď mají velký kus práce, ale ještě větší před sebou. Náročnost oprav spočívá taky v nutnosti použití technologií a postupů ze 13. a 14. století, odkud známe dnešní podobu hradu,“ vysvětluje náměstek hejtmana pro oblast regionálního rozvoje Jan Zámečník.

X X X

Pardubicko 14,5 milionu do podpory cestovního ruchu

Krajští radní v květnu schvalovali poskytnutí dotací pro oblast cestovního ruchu. Samospráva nakonec podpoří drtivou většinu podaných žádostí a přispěje na dokončení 60 rozličných projektů v našem regionu, které mají podpořit návštěvnost a zvýšit komfort turistům.

Podle krajského radního pro cestovní ruch Alexandra Krejčíře je dlouhodobá podpora obcí, spolků a drobných podnikatelů důležitou součástí snahy o zvýšení zájmu návštěvníků o celé východní Čechy. „Nestačí jen podporovat krajem zřizované instituce, ale je nutné se dívat na region jako celek a tam, kde to má smysl, pomáhat. Mám radost, že letos podpoříme celou řadu dílčích projektů, které ale mohou ve výsledku přinést velkou změnu. V jednom programu například podporujeme odstraňování bariér v přístupnosti turistických míst, takže přispějeme na schodolez v Chrasti a opravu sociálního zařízení v Autokempu Buňkov v Březích.

V jiném pilíři cílíme na zvyšování úrovně infrastruktury, tam například pomůžeme s vybudováním vyhlídkové plošiny v letohradském Muzeu řemesel. Dále zelenou na radě dostaly například záměry na opravu singletracku v Moravské Třebové, úpravy Krčmaříkova zátiší v Letohradě, krajské peníze poputují i do Svitav na přírodní stezku lesem či obnovu turistického značení v Toulovcových Maštalích. A je toho samozřejmě mnohem více, opět podpoříme i audiovizuální tvorbu nebo pomůžeme Klubu českých turistů s údržbou jejich majetku,“ sdělil radní Krejčíř.

Pardubický kraj podpořené projekty v dotačních programech na podporu cestovního ruchu nefinancuje do celé výše, ale přispívá až 70 procenty na realizaci schválených záměrů. „Z programů na podporu bezbariérovosti, budování infrastruktury a individuálních dotací v oblasti cestovního ruchu jsme v květnu schválili celkem 60 žádostí za více než 14,5 milionu korun. Výše podpory se liší projekt od projektu. Podstatné je, že velký zájem o krajskou podporu evidujeme dlouhodobě. Daří se nám tak pomáhat zvyšovat úroveň turistických cílů, ubytovacích zařízení, ale i doprovodné infrastruktury jako jsou cyklonabíječky, odpočinková místa a turistické značení. Kraj nemůže stavět velké hotely, ale může pomáhat nejen v rámci propagace regionu, ale i formou těchto dotací do území,“ dodal hejtman Martin Netolický. Michele Vojáček