Martin Kukla: Čekáme výplatu dalších 100 milionů korun zadržených ve Sberbank. Dle nových dokumentů dostupných v insolvenčním rejstříku bude Kraji Vysočina na návrh insolvenční správkyně v rámci třetího vyrovnání vyplaceno více než 100 miliónů korun uložených v Sberbank CZ, a.s. v likvidaci. Vyplývá to z rozhodnutí Městského soudu v Praze vydaného začátkem letošního října.

„Objem navrhované výplaty, tedy 100 900 572,46 korun, jsou 4 % z původně zadržované částky pro Kraj Vysočina. Očekáváme, že peníze by nám měly být na účet připsány ještě do konce letošního roku. S největší pravděpodobností je na nějakou dobu budeme zhodnocovat prostřednictvím spořicích produktů. Stále ještě uplatňujeme pohledávku vyšší než 25 milionů korun a trváme na jejím vypořádání,“ uvedl hejtman Kraje Vysočina Martin Kukla.

Kraj Vysočina měl ve Sberbank CZ před odebráním licence ze strany České národní banky a následné insolvenci uloženy cca 2,5 miliardy korun. V březnu 2024 obdržel zpět 95 % zadržovaných prostředků.

X X X

DÍKY  NĚMECKU  LEVNÉ  MLÉČNĚ  VÝROBKY  I  V  ČR?

Mlékárny v kleštích: Češi se dočkají levnějšího másla a sýrů. Producenti čelí tlaku z Německa

 V Německu se ve velkém zlevňují mléčné výrobky – máslo i plátkové sýry. Dobrou zprávou je, že se to podle odborníků už brzy začne projevovat i na cenovkách českých supermarketů. To se ale nelíbí mlékárníkům. Vyšší ceny za surovinu se jim prý stále nepodařilo promítnout do cen.

Tři tisíce litrů mléka. Tolik každý den zpracuje středně velká mlékárna především na výrobu sýrů. Zatímco před třemi lety bylo vedení nervózní z cen energií, minimálně poslední rok to je stoupající cena suroviny – kravského mléka. „Nám se zatím rozhodně neulevilo,“ řekl jednatel Mlékáren Polná Miloš Kvasnička.

 Mlékárny se tak ocitají v pomyslných kleštích – zemědělci žádají víc za mléko a řetězce zároveň tlačí na co nejmenší cenu. „To zvýšení cen mléka jsme kryli z vlastního. Teď doufám, že bude prostor, abychom ty ztráty, které jsme tvořili, pomohli nahnat,“ dodal Kvasnička.

 „Mlékárny chtějí promítnout cenu suroviny do cen a ty sítě je nechtějí pustit,“ řekl předseda představenstva Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček. Zpracovatelům pak prý chybí peníze na modernizaci. Třeba Mlékárna Polná má stále velký podíl ruční práce.

Zástupce supermarketů ale nařčení popírá. Sami prý musí často dotovat cenu mléčných výrobků z vlastní kapsy. „Když se podívám na hospodářské výsledky, tak vidím, že mlékárnám se rozhodně nedaří špatně,“ řekl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.

Tlak z Německa

Další tlak na nižší ceny přichází z Německa. Dva největší řetězce tam začaly prodávat výrazně levněji máslo a plátkové sýry. „My jsme za Německem nějaký měsíc, šest týdnů později. Stoprocentně se to projeví i na českém trhu,“ sdělil Kvasnička.

 „Německo je největší partner, a to jak v exportu, tak importu do České republiky. Je celkem logické, že situace na německém trhu se dříve nebo později odrazí i u nás,“ pronesl agrární analytik Petr Havel.

Mlékárny proto očekávají, že výkupní cena začne klesat. Na evropském trhu jsou mírné přebytky – a to i díky chladnějšímu letnímu počasí. „Cena mléka už dosáhla určitého vrcholu a bude spíše stagnovat,“ sdělil prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Naopak loni v létě byla extrémní vedra, a to vedlo k propadu dojivosti. Krávy tak podle Mlékárenského svazu dojily méně tučné mléko. To pak vedlo k růstu ceny másla, které ale na začátku letošního roku začalo zlevňovat a cena padá doteď.

X X X

 POLITIK   ZAHRADIL  UTEKL  OD  FIALY

UŽ  DŘÍVE   SCHOPNÍ  POLITICI  MĚLI  FIALU  VYHODIT

UPOZORŇOVAL  NA  TO  I  EXPREZIDENT  KLAUS

 Probíhá vzpoura proti výsledku voleb, míní Zahradil. Objasnil dohady kolem ministra zahraničí

 Někteří lidé se obávají, že po volbách přijdou o vliv, moc i peníze. Evidentně tu panují snahy rozebrat budoucí vládu ještě předtím, než vznikne. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl Jan Zahradil. Ostřílený politik, který se do značné míry podílel na zahraničním programu Motoristů, okomentoval kauzu Filipa Turka, působení Jana Lipavského v Černínském paláci i blížící se kongres ODS. Reagoval také na spekulace o tom, že by se mohl stát ministrem zahraničí.

X Máte zprávy o tom, že by o vás Motoristé uvažovali jako o možném kandidátovi na ministra zahraničí?

Ne, to je pouze mediální spekulace, kterou rozehráli někteří novináři. Pokud vím, Motoristé se drží svých původních nominací, na kterých se nepochybně v nejbližší době nic nezmění. Zábavné na tom je, že poté, co někdo vykopl moje jméno do éteru, se okamžitě rozjela protiakce, že Zahradil by byl pro Hrad těžko přijatelný. Tipl bych si, že za tím stojí pan (Petr) Kolář. Spíš se tím bavím, co se kolem vytváří za mlhu.

 X Pokud by vás ale Petr Macinka s takovou nabídkou oslovil, jak byste reagoval?

Na hypotetické otázky v této citlivé situaci, kdy se zatím jedná o programu, a nikoliv o konkrétních jménech, odpovídat nebudu. Nechci totiž tuto atmosféru spekulací přiživovat. Nepopírám ovšem, že mám zájem podílet se na tvorbě budoucí české zahraniční politiky. V tomto případě je těch možností celá řada.

X Myslíte tím, že byste se mohl stát třeba poradcem příštího ministra zahraničí?

Nechci znovu ani spekulovat, ani to nějak upřesňovat. V tuhle chvíli mi stačí, že jsem Motoristům napsal zhruba tři čtvrtiny volebního programu týkajícího se zahraniční politiky. Předpokládám, že podstatné části tohoto programu se pak objeví i v budoucím vládním prohlášení.

 X Zajímalo by mě, jak se díváte na kauzu Filipa Turka. Dokážete si představit, že by se po té mediální bouři mohl skutečně stát šéfem diplomacie? Mnoho lidí si to už představit neumí.

Dokážu si představit leccos. V tomto případě už vůbec nejde o Filipa Turka. On se stal, řekněme, prvním terčem. Následovaly demonstrace proti panu Macinkovi a petice proti panu Klempířovi. O mně se zase píše, že jsem pročínský. Evidentně tu panují snahy rozebrat budoucí vládu ještě předtím, než vznikne. Skoro bych řekl, že probíhá jakási tichá vzpoura proti výsledku voleb. Jde o propojený ekosystém části státního aparátu a na něj napojených médií i neziskových organizací. Tito lidé se prostě obávají, že přijdou o pohodlný život, vliv, moc i peníze. Proto kolem sebe začínají kopat.

Kdo může za rozpad V4?

X Dlouhodobě se netajíte kritikou dosluhujícího ministra zahraničí Jana Lipavského. V čem konkrétně vám nejvíce vadí?

V tom, že pan Lipavský vlastně nedělal žádnou zahraniční politiku. Soustředil se pouze na Ukrajinu. Jenom za minulý rok tam jel asi šestkrát. Naopak jsem si nevšiml, že by v jiných případech – ať už jde o Spojené státy nebo Asii – vyvíjel nějakou aktivitu. Máme nulové vztahy s Trumpovou administrativou, protože vláda vsadila všechno na Demokratickou stranu, nejdříve na Bidena a potom na Harrisovou. Česká diplomacie také značně poškodila vztahy uvnitř střední Evropy, a to s našimi partnery z V4. Vztahy s Čínou máme nejhorší od roku 1992.

Celkové výsledky zahraniční politiky pana Lipavského, pokud se o nich dá vůbec mluvit, jsou velmi nevalné. Soustředil se na takovou havlovskou diplomacii, tedy vývoz hodnot a lidských práv do zahraničí. Jenže tohle mohlo fungovat tak před 30 lety, kdy byl Václav Havel prezidentem. Dneska už to ve světě nikoho nezajímá.

X Co říkáte na českou zahraniční politiku vůči Izraeli? Jan Lipavský byl kromě jiného prvním zahraničním státníkem, který po teroristickém útoku Hamásu ze 7. října 2023 do Izraele přicestoval.

Přijde mi legrační, pokud tohle srovnáme s postoji pana Lipavského ještě předtím, než se stal ministrem zahraničních věcí. Když byl poprvé poslancem, jeho postoje byly daleko více propalestinské. Pak najednou otočil. Mám pocit, že to vůbec není jeho zásluha. Navíc vztahy s Izraelem jsou asi jediným tématem, na kterém se shodne prakticky celá česká politická scéna, možná s výjimkou nějakých levicových extremistů. Myslím, že pan Lipavský tento fakt pochopil a podle toho se zařídil.

Stojí za rozpadem formátu V4 jen Česká republika? Třeba vztahy Poláků a Maďarů už jsou delší dobu na bodu mrazu, nyní spolu prakticky nemluví. Je vůbec možné teď budovat nějaké hlubší vztahy v této skupině?
Je to naprosto nutné. Myslím, že není možné stavět konfrontaci na tom, že Slovensko a Maďarsko mají odlišné názory na vývoj konfliktu na Ukrajině. Třeba nový polský prezident to docela chápe. Řekl bych, že to, co se ohledně polsko-maďarských vztahů objevuje v médiích, je oproti reálnému stavu značně přepálené. Je zapotřebí uvažovat v delším časovém horizontu. Ze středoevropského prostoru se nijak nevymkneme, jsme v něm geograficky a geopoliticky zakotveni.

Kupka jako cesta „nezměny“

ODS si po Novém roce bude volit nové vedení. Kdybyste si měl jako bývalý dlouholetý člen této strany tipnout – kdo se stane novým předsedou?
Já bych se k tomu asi už neměl vyjadřovat, protože jsem s ODS přetrhal všechny institucionální nitky. Nad tou stranou jsem zlomil hůl, proto jsem z ní vystoupil. Když jsem ještě před časem zkoumal nálady uvnitř ODS, zjistil jsem, že sice všichni brblají a jsou nespokojení, ale nikdo s tím nechce nic dělat. Teď se možná některé postoje vyostřily po volební porážce. Přesto odhaduji, že nakonec vznikne dohoda o tom, že se do čela ODS dostane nějaký kompromisní kandidát, který současný kurz příliš nezmění. Možná zruší koalici Spolu, to nevylučuji. Velkou šanci na resuscitaci ODS ale nedávám.

X Bude tím kompromisním kandidátem Martin Kupka?

Mohl by jím být. Pokud vím, je to zatím jediný člověk, který ohlásil, že by se o tu funkci mohl ucházet. Možná se ještě objeví další kandidáti. Martin Kupka by byl jako předseda ODS pokračováním současného vedení s trochu jinými prostředky. Šlo by o cestu nezměny, která ODS nijak neoživí.

 X| Motoristé často tvrdí, že ODS už je mrtvá. Kdo by měl být novým předsedou a co by měl udělat, aby strana ožila?

Na to se těžko odpovídá. Vlastně se na to nedá odpovědět, protože nevím, kdo by o tu funkci mohl mít teoreticky zájem. Svým způsobem je to jedno. ODS si vybrala určitou trajektorii, za dobu úřadování Petra Fialy přišla o 40 procent členské základny. To znamená, že skoro polovina odešla. Tito lidé prostě nebyli schopni smířit se s odlišným směřováním. Z ODS se stala standardní zaměnitelná středová europartaj. Nedokážu si představit, že by to někdo dokázal vrátit zpátky na nějakou vyhraněnou pravicovou nebo konzervativní trajektorii. Proto je z mého pohledu jedno, kdo ODS v budoucnu povede.

Kontroverze okolo státního rozpočtu

X Jmenoval byste nějaké ministry vlády Petra Fialy, kteří podle vás za své působení zaslouží pochvalu?

Když už jsme mluvili o Martinu Kupkovi, jako ministr dopravy byl asi docela pracovitý a racionální, což možná uznávali i členové opozice. Narážel tedy samozřejmě na finanční limity. V závěru se navíc ukázalo, že vláda připravila rozpočet, který u dopravních staveb není postaven na reálných číslech. To je bohužel ostuda a Martin Kupka si tím poněkud poškodil své renomé.

X Plánujete někdy vstoupit do Motoristů?

Nikoliv, do žádné strany vstoupit neplánuji. Vystoupil jsem z ODS, což byla v podstatě jediná strana, kde jsem byl.

 X X X

PŮJČKA  UKRAJINĚ?

 ,Reparační půjčka’ Ukrajině: jak chce EU zmrazená aktiva využít, kdo má výhrady a co na to říká Kreml

V září šéfka Komise Ursula von der Leyenová obnovila debatu, co s ruskými zmrazenými aktivy. Cílem je využít je pro pomoc Ukrajině, a to hlavně ve chvíli, kdy ta americká postupně klesá a Vladimir Putin věrný své oddalovací taktice jednání o příměří stále odkládá. V rámci sedmadvacítky se většina rezerv nachází v Belgii, jež chce společně s dalšími státy od Unie jasné záruky pro případ sporů s Moskvou. Hodnota aktiv má být až 300 miliard eur.

 Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová na začátku září obnovila debatu o využití zmrazených ruských rezerv na podporu napadeného Kyjeva .

Evropská unie navrhuje využití ruských zmrazených aktiv pro pomoc Ukrajině především ze tří důvodů. Klíčové Spojené státy v čele s Donaldem Trumpem svou pomoc jednak snižují a samotní členové EU, včetně například rekordně zadlužené a druhé největší unijní ekonomiky Francie, čelí fiskálním problémům. A zároveň vzbuzuje obavy i odhadovaný ukrajinský deficit na příští rok.

Šéf Kremlu Vladimir Putin se navíc snaží jednání o příměří neustále oddalovat, a i přes rozsáhlé ukrajinské útoky na ruské rafinerie a mezinárodní tlak jej v podstatě nic přímo nenutí válku ukončit. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová tak na začátku září obnovila debatu o využití zmrazených ruských rezerv na podporu napadeného Kyjeva.

Jak by tedy „reparační půjčka“ měla vypadat v praxi a proč k ní některé unijní státy mají výhrady?

O kolik miliard jde

Stejně jako ostatní centrální banky si i ta ruská udržuje část devizových rezerv v zahraničních institucích. Rezervami se může rozumět jak hotovost, tak například i dluhopisy či zlato. Podle zprávy Evropského parlamentu vydané letos v září by ruská aktiva zadržovaná v zahraničí měla dosahovat hodnoty téměř 300 miliard eur (přes sedm bilionů korun).

Země o jejich zmrazení rozhodly v reakci na vypuknutí plnohodnotné invaze v únoru 2022, podle europarlamentní zprávy šlo o „jedno z prvních a nejodvážnějších opatření“. Rozhodnutí bylo součástí třetího balíčku sankcí schváleného čtyři dny po začátku ruské agrese.

V rámci sedmadvacítky se nejvíce dotyčných aktiv nachází v Belgii, dále Francii a Lucembursku. Dohromady zde jde přibližně o částku ve výši 210 miliard eur (5,1 bilionu korun). Jsou také ve Švýcarsku, Velké Británii, Kanadě, Spojených státech a Japonsku.

Většinu aktiv držených v Unii spravuje v Belgii registrovaná společnost Euroclear, což znamená, že firma podléhá belgickým a unijním předpisům. Zde se nachází přibližně 185 miliard eur (asi 4,5 bilionu korun).

Co navrhuje Brusel

Společně se zmrazením aktiv se mezi unijními lídry začala rozvíjet debata, jak by se mohla využít v pomoci napadené Ukrajině. Kyjev kromě toho již z daných prostředků získal například zbraně financované z Evropského mírového nástroje.

Příslušný unijní návrh začal konkrétnější podoby nabývat v posledních několika týdnech, kdy na začátku září Ursula von der Leyenová navrhla využití ruských aktiv k financování nové „reparační půjčky“ pro Ukrajinu.

Do souvislosti s tím dala odhadovaný rozpočtový deficit země na příští rok, který by měl dosáhnout osmi miliard eur (přibližně 194 miliard korun), jak upozorňuje Politico.

Ukrajinský server The Kyiv Independent s odkazem na navrhovanou pomoc uvádí, že cílem je „přesměrovat 185 miliard eur do Evropské unie prostřednictvím smlouvy o dluhu na míru se společností Euroclear“.

‚Reparační půjčka‘ v praxi

Smlouva by tedy měla mít podobu dluhopisu kolektivně garantovaného unijními zeměmi, který by daná instituce obdržela výměnou za uvolnění částky Unii. „Z dané sumy by EU Ukrajině půjčila až 140 miliard eur (3,4 bilionu korun) s nulovým úrokem, které by byly splaceny pouze v případě, že by od Ruska obdržela reparace,“ vysvětluje návrh procesu The Kyiv Indepe.

„Ukrajina splatí půjčku až poté, co Rusko zaplatí reparace. Ukrajině peníze pomohou už dnes,“ uvedla předsedkyně Komise. Budoucnost zabavených aktiv by unijní lídři měli opět projednávat na čtvrtečním summitu.

S danou podobou smlouvy by se ruská aktiva zcela nezabavila, ale pokud by Moskva uhradila reparace, Kyjev by částku vrátil Bruselu a následně by finance putovaly zpět Euroclearu. V případě, že by Rusko škody způsobené válkou kompenzovat odmítlo, Ukrajina by půjčku splácet nemusela a ruské rezervy by tak zůstaly zmrazeny.

Podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové by pak mělo zůstat na Ukrajině, jak bude chtít s půjčkou naložit a co financovat, neboť podle ní „není na nás stanovit, co Kyjev nejlépe potřebuje, ale na něm – zdali jde o patrioty, tomahawky či další položky“, uvedla.

Kromě zmrazených rezerv nacházejících se v Euroclearu by Brusel chtěl využít i 25 miliard eur (607 miliard korun) ze soukromých účtů vedených po celé Unii, nicméně mu zatím na takový krok chybí právní analýza, píše také Politico.

Výhrady států

Odsouhlasení půjčky obhajuje stále více unijních zástupců, naráží však na rozdílné názory právních expertů i vlád jednotlivých unijních členů. Hlavním legislativním problémem má být, že „suverénní aktiva nelze zabavit, tudíž bude muset Evropská unie při jednáních o půjčce najít způsob, jak nepoškodit nárok Moskvy na aktiva její centrální banky,“ nastínila agentura Reuters.

Právě to by měl návrh zohledňovat, neboť podle něj nemá dojít k jejich úplné konfiskaci. Nejzdrženlivěji se pak k jejich použití zatím staví země, v nichž se aktiva nachází, především zmíněná Belgie. Trvá na silných zárukách od sedmadvacítky, stejně jako Francie a Lucembursko.

Plán pak zcela odmítá Maďarsko. Naopak jej již dříve prosazovalo například Polsko, jeden z největších podporovatelů napadené Ukrajiny. Unijní země tak v odsouhlasení půjčky musí najít kompromis.

Vzhledem k ruské taktice založené na tom co nejvíce oddalovat příměří a zároveň snižující se pomoci ze strany Spojených států musí Unie ohledně půjčky podle řady státníků jednat rychle.

Návrh podpořil například německý kancléř Friedrich Merz a společně s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a britským premiérem Keirem Starmerem ve vzkazu Putinovi možnost využití zmrazených ruských aktiv na pomoc ukrajinské obraně zdůraznili.

Co na to v Kremlu?

Putin zmrazení aktiv a jejich využití na podporu Ukrajiny přirozeně odmítá a opakovaně tvrdí, že by to mohlo vést k destabilizaci globálního finančního systému. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov pak krok označil za krádež a uvedl, že mezi ní a konfiskací není rozdíl.

Moskva také podle svého vedení za případné zmrazení rezerv plánuje odvetu. Mohla by například urychlit prodej domácích i zahraničních společností, upozornil server Euractiv. Ruský exprezident a současný místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv, známý svými ostrými výroky, zase podle listu The New York Times reagoval s tím, že by Rusko odpovědělo „všemi možnými prostředky“.

X X X

BABIŠ  UŹ  DřŘÍVE  PŘEVÉST  NA  RODINU  AGROFERT,  JAKO  BAŤA,  ČUBA

Převést Agrofert na děti? Zákon to nevylučuje, Babiš je ale může nepřímo ovládat, říkají experti

Andrej Babiš slibuje, že svůj střet zájmů vyřeší.

Aspirant na premiéra Andrej Babiš (ANO) stále neřekl, jak vyřeší svůj střet zájmů. A neví to ani vedení Agrofertu, kterému hrozí odstřihnutí od státních peněz. Dvě varianty – prodej Agrofertu a nebýt premiérem – Babiš vyloučil. Podle expertů mu tak zbývá buď převedení majetku, nebo vytvoření jakési obdoby slepého fondu. Web iROZHLAS.cz přináší detailní analýzu toho, zda by šlo o funkční řešení střetu a v čem by mohl být „zakopaný pes“.

 „Na základě doporučení správců fondů jsem souhlasil s rozpuštěním svěřenského fondu. Rozhodl jsem se toho využít a uspořádat si věci do budoucna s ohledem na svou rodinu, kdyby se mi třeba mělo něco stát.“ To uvedl Babiš, když na konci loňského roku rozpustil první svěřenský fond, v němž měl vloženo 90 procent Agrofertu. Zbylých 10 zůstávalo ve druhém fondu a to až do poloviny letošního října.

V momentě, kdy se Babiš stane předsedou vlády, bude mít ze zákona 30 dnů na to, aby vyhověl zákonu o střetu zájmů a vyřešil vlastnictví Agrofertu. Podle legislativy mimo jiné nesmí podnikat, musí se vyvarovat chování, které by upřednostňovalo zájmy jeho firmy, a v neposlední řadě koncernu hrozí zákaz pobírání dotací i získávání veřejných zakázek.

Jedním z možných řešení střetu zájmů je například předání majetku dětem. Tiskový odbor prezidenta sice konkrétní možnosti, které měl Babiš přinést ukázat prezidentu Petru Pavlovi, na dotaz redakce nepotvrdil, experti se ale shodují: řešení by to bylo i přesto, že zákon o střetu zájmů na děti myslí.

Další variantou pak může být vložení Agrofertu do tzv. slepého fondu, který ale český zákon nezná a experti se shodují, že úplné oslepení v případě Babišova majetku není reálné. Přesto je to „lepší řešení než žádné“.

Server iROZHLAS.cz detailně zmapoval s ústavními právníky, experty na svěřenské fondy i obchodní právo obě varianty.

„Převod na osoby blízké objektivně může být tím nástrojem, kterým se dostojí zákazům stanoveným v zákoně o střetu zájmů. Na rozdíl od některých jiných právních úprav na světě český zákon tento způsob řešení v principu nevylučuje,“ říká pro iROZHLAS.cz ředitel Odboru střetu zájmů a boje proti korupci ministerstva spravedlnosti Jiří Kapras, který zároveň působí na Katedře ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Rozhodující ale podle něj bude, nakolik je takový převod myšlen vážně a poctivě, anebo nakolik má jít jen o zastírací manévr: „Do hlav veřejných funkcionářů bohužel nikdo z nás nevidí.“

Zákon o střetu zájmů se o rodinných příslušnících zmiňuje. „Zákon ve svém úvodu, v obecných ustanoveních, kde jsou zakotveny ony hlavní zásady, říká, že veřejný funkcionář nemá přicházet do střetu zájmů a nesmí osobní zájmy upřednostňovat před veřejnými, na osoby blízké myslí. Jinými slovy, i pokud prospěch v souvislosti s výkonem veřejné funkce neplyne přímo veřejnému funkcionáři, ale ‚jen‘ jeho osobě blízké, je dán střet zájmů,“ popisuje pro iROZHLAS.cz expertka na ústavní právo Marie Zámečníková.

Osoby blízké jsou podle ní přesně to, co si pod nimi člověk přestavuje – tedy rodinní příslušníci jako manželka nebo právě děti, případně i další osoby. Má to ale podle ní háček.

Andrej Babiš se synem Frederikem, dcerou Vivien i manželku Moniku, se kterou spolu dnes již nežijí, v lednu 2020 na zámku v Lánech během novoročního obědu s tehdejším prezidentem Milošem Zemanem a jeho rodinou | Foto: Vondrouš Roman | Zdroj: ČTK

Morální apel

„Ten problém je ale v tom, že na toto zákon nemá sankci, nemá trest. Takže když to člen poruší, můžeme sice konstatovat porušení zákona, ale to je tak všechno, co můžeme dělat. Samozřejmě by tu měl být morální apel, ale v momentu, kdy je jedinou sankcí morální apel, je ten zákon vlastně dost bezzubý,“ říká.

Odvolání Babiše?

Zákon o střetu zájmů neobsahuje možnost odvolat předsedu vlády, pokud by jej porušoval. „U běžného člena vlády by o tom uvažovat možné bylo, ale odvolání by musel předcházet návrh předsedy vlády prezidentu republiky,“ vysvětluje Kapras.

Není to přitom ani běžnou součástí legislativy ke střetu zájmů. „V některých zemích Evropy taková právní úprava sice existuje, komparativně ale není nijak obvyklá – spíše naopak. Je zřejmé, že řada zemí – typicky severní a jižní Evropa – častěji sází na vyspělou politickou kulturu, která v České republice vždy nemusí být samozřejmostí,“ dodává.

Kapras z resortu spravedlnosti vysvětluje, proč to tak je. „Je potřeba to vnímat tak, že z takto obecného ustanovení je těžké formulovat nějaké konkrétní povinnosti nebo požadavky chování – což je také důvod, proč jeho porušení zákon nesankcionuje. V řadě případů by prostě bylo těžké spolehlivě a bezpochyby určit, zda k porušení citovaného ustanovení došlo,“ dodává.

Podobně jako Zámečníková říká, že je toto ustanovení v praxi často chápáno spíše jako morální či etický apel na veřejné funkcionáře.

Děti a dotace

U paragrafů zákona, které už se týkají konkrétních omezení – tedy zákazu čerpání dotací a získávání veřejných zakázek – je to ale s osobami blízkými mnohem komplikovanější, jak upozorňuje Kapras.

Známé paragrafy 4b a 4c zákona zapovídají dotace a veřejné zakázky obchodním společnostem, v nichž má člen vlády nebo jím ovládaná osoba alespoň čtvrtinový podíl. Klíčový je opět pojem „ovládání“.

„Zákon o obchodních korporacích za ovládající osobu považuje nejenom takovou, která svůj vliv vykonává přímo, například prostřednictvím majetkového podílu ve společnosti, respektive podílu na hlasovacích právech, ale také takovou, která svůj vliv vykonává nepřímo,“ popisuje Kapras. Ovládající osobou tedy může být prakticky kdokoliv.

 Naopak ovládanou osobou z pohledu obchodního práva může být jen obchodní společnost, na kterou ovládající osoba vykonává svůj vliv, nikoliv fyzická osoba. Jenže dotace nečerpá přímo holding Agrofert, ale jeho dceřinky.

„Pokud tak podíly v holdingové společnosti Agrofert, která je mateřskou společností řady dalších společností přijímajících dotace, převede Andrej Babiš na jiné osoby, třeba na děti, avšak ponechá si skrz ně rozhodující vliv v této holdingové společnosti, pak tu máme situaci předvídanou zákonem. Společnost čerpající dotace, tedy dceřinku, vlastní ovládaná osoba.“

Jednalo by se tak o faktické, nepřímé ovládání, které zákon předvídá, ale které se mnohem složitěji dokazuje.

O nepřímém ovládání tak, jak ho definuje zákon o obchodních korporacích, mluví i Bohumil Havel z Katedry obchodního práva Právnické fakulty univerzity Karlovy. To podle něj dopadá i na paragrafy 4b a 4c, které se týkají dotací a veřejných zakázek.

„Ovládající je ten, kdo může v ovládané korporaci přímo či nepřímo uplatňovat rozhodující vliv. Nepřímý vliv je vliv s využitím jiných osob, to platí i pro nepřímé ovládáním. Spojíme-li tato pravidla, lze myslím s odkazem na smysl a účel zákona o střetu zájmů dovodit, že otec může být nepřímou ovládající osobou korporace, pokud své ovládání bude vykonávat skrze své děti, tedy osoby blízké,“ uvedl pro iROZHLAS.cz.

Dokázat, že ovládá

A právě tady by podle Zámečníkové mohl být opět zakopaný pes toho, zda by se převodem na děti Babiš od Agrofertu skutečně odstřihl. Protože zmíněné ovládání by bylo nutné prokázat.

„Což ale bude velmi těžké. Dotčená osoba bude tvrdit, že v holdingové společnosti již žádný rozhodující vliv nevykonává, že ji vlastní dospělí lidé, řídí ji profesionální management, na které nemá žádný faktický vliv. A v momentě, kdy se ovládání musí tomu člověku prokázat, tak jsme v diametrálně odlišném scénáři.“

S tím souhlasí i Kapras z ministerstva spravedlnosti. Podle něj nelze předem a bez znalosti konkrétního uspořádání vyloučit, že by Babiš mohl zůstat v postavení ovládající osoby, pokud by nadále vykonával prostřednictvím svých osob blízkých rozhodující vliv na chod Agrofertu.

„V případě osob blízkých by prokazování bylo velmi složité, patrně složitější než v případě svěřenských fondů, neboť v případě osob blízkých by ovládání mohlo být založeno na výlučně faktickém, nikoliv právním vztahu,“ míní.

Připomeňme, že aby Babiš vyhověl zákonu o střetu zájmů, když byl ve vládě naposledy, vložil v roce 2017 Agrofert do svěřenských fondů. Jenže nejdříve Evropská komise a poté i tuzemské soudy později potvrdily, že koncern i přes to stále ovládal, a že tedy zákon o střetu zájmů porušoval.

Podle Kaprase by se pak nejspíš musel – alespoň do rozhodnutí soudu – Babišův střet zájmů posuzovat u každé dotace a veřejné zakázky zvlášť:

„Vlastnictví podílu osobou blízkou tedy automaticky neznamená, že veřejný funkcionář svůj rozhodující vliv, tedy ovládání, nadále uplatňuje, neznamená ale automaticky ani to, že svůj vliv už nevykonává a že je tedy střet zájmů vyřešen. Vždy bude záležet na konkrétních okolnostech případu.“

Blind trust

Experti na svěřenské fondy se shodují, že Babiš vložením Agrofertu do fondu zákonu formálně vyhověl, se svěřenským fondem nebylo nic špatně, ale funkční řešení střetu zájmů to nebylo.

„Obecně řečeno, svěřenské fondy a jim podobné struktury jsou primárně určeny pro správu, ochranu a předání majetku, nikoliv jako nástroj řešení střetu zájmů. Lze říci, že ‚problém‘ je ve využití svěřenských fondů mimo jejich povahu a účel, který historicky formoval jejich podobu,“ popsal pro iROZHLAS.cz Petr Jakubec, předseda Asociace pro podporu a rozvoj svěřenských fondů.

Andrej Babiš na tiskové konferenci po vyhlášení výsledků voleb řekl jasně, že chce být premiérem. Varianta, že by za sebe poslal do vlády někoho jiného se tak nezdá pravděpodobná | Foto: Zuzana Jarolímková | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Na svěřenských fondech jako takových nebylo nic špatného, ale nebyly strukturovány tak, aby dosáhly efektu ‚slepého svěřenského fondu‘,“ doplňuje ho další expert na tyto fondy James Turnbull.

Oba se také shodnou, že „oslepit“ fond v případě majetku Andreje Babiše by bylo velmi obtížné. „V českých podmínkách si to nedokážu úplně představit. U žádného tak velkého a široce provázaného holdingu nelze podle mého názoru reálně dosáhnout stavu, že by šlo zakladatele od svěřenského fondu zcela odstřihnout,“ míní Jakubec.

‚Lepší řešení než žádné‘

Stejně to vidí i Turnbull, podle něj by se ale jednalo rozhodně o lepší řešení než žádné řešení, a také popisuje, jak to v tuzemském právu, které blind trusty (slepé svěřenské fondy) nezná, udělat.

Slepé trusty nejsou zakotveny v českém právu. I tak však nic nebrání tomu, aby byl standardní český trust navržen tak, aby napodoboval fungování slepého trustu podle zvykového práva,“ myslí si Turnbull. Podle něj lze mezery v českém právu vyplnit.

„Jedním z příkladů je paragraf občanského zákoníku, který zakladateli dává právo dohlížet na správu trustu. To by znamenalo, že zakladatel má právo na úplné informace o majetku fondu a o činnostech a rozhodnutích správce, což by zase znamenalo, že zakladatel, v tomto případě pan Babiš, by měl úplné informace, což je v rozporu s prevencí střetu zájmů,“ popsal Turnbull.

Podle něj se ale v zákoníku píše o „právu žádat“, nikoli o „povinnosti poskytovat“. Řešení by tak podle něj bylo jednoduché. „V zakládací listině svěřenského fondu nebo v jiném dokumentu zakladatel uvede, že nemá v úmyslu toto právo uplatnit,“ myslí si.

Pokud by Babiš později o informace požádal, správce fondu by měl povinnosti to veřejně oznámit, čímž by bylo jasné, že došlo k porušení pravidel týkajících se střetu zájmů. „Není to tak silné jako model common law (anglosaský model trustů, pozn. red.), ale myslím, že je to dostatečně silné,“ dodává.

‚Nezkušené‘ Česko

Jakubec ale připojuje svoji zkušenost z českého prostředí. „Podle dosavadních zkušeností s českými zakladateli svěřenských fondů si sotva představím, že by se kdokoliv z nich zcela vzdal možnosti, byť i jen nepřímo, ovlivňovat správu majetku, který je ve fondu spravován pro jeho blízké a typicky i pro něho samotného,“ popisuje.

Navíc podle něj v Česku chybí zakotvení profesionálních správců a také širší možnosti správy svěřenských fondů speciálními firmami, jako je to třeba v Lichtenštejnsku.

„Nastavení svěřenského fondu je náročná disciplína. Vyžaduje zkušenosti a znalosti napříč obory. Je to velmi specifické know-how. U slepého svěřenského fondu musí být správce zcela nezávislý na zakladateli a zakladatel nesmí mít žádný, ani zprostředkovaný vliv na správu,“ popisuje.

Předání dětem přes fond

Odstřihnout se od dětí by pro Andreje Babiše bylo komplikované, i kdyby obě varianty – tedy převod Agrofertu na děti i vložení do fondu – zkombinoval.

Rozpuštění fondů

Andrej Babiš v únoru roku 2017 vložil Agrofert i zbytek svého majetku do dvou svěřenských fondů, aby tím vyhověl zákonu o střetu zájmů. První z fondů rozpustil v prosinci 2024, tehdy se mu do rukou vrátilo 90 procent akcií koncernu.

Zbylá desetina akcií zůstávala ve druhém z fondů až do poloviny října. O tom, že i z druhý z fondů Babiš rozpustil a stal se tak opět stoprocentním vlastníkem Agrofertu informoval Ekonomický deník.

„Pokud založíte fond ve prospěch svých dětí, logicky budete mít zájem na tom, aby fond fungoval a děti majetkově zajišťoval. Děti prostě jsou osoby blízké – fakticky i právně. Podle českého práva vykonává zakladatel dohled nad výkonem správy fondu, takže úplně odstřižený od něho nebude,“ vysvětluje Jakubec.

S tím souhlasí i Turnbull: „Je možné založit fond ve prospěch dětí. Nejsem si však zcela jistý, zda převedení majetku na děti přispěje k řešení problému, protože majetek zůstane ‚v rodině‘ a jakýkoli zisk z něj bude i nadále nepřímým ziskem pro pana Babiše.“

Pokud se totiž majetek převede na děti přímo, například darem nebo prodejem, stane se fakticky jejich majetkem. „Pokud ale pro předání majetku použijete fond, majetek bude ‚zaparkovaný‘ v něm a nebude patřit dětem, dokud ho případně neobdrží později podle pravidel, která určil zakladatel,“ upozorňuje Jakubec.

Podle něj je vždy klíčové, kdo a podle jakých pravidel bude fond spravovat a zda zakladatel nebude moci správce ovlivňovat, byť nepřímo nebo tím, že jej může nechat odvolat a jmenovat správce nového.

Vedení Agrofertu zatím nemá informace, jaké kroky Babiš v otázce svého střetu chystá. „A nebudeme v této věci předjímat ani spekulovat. Můžeme pouze zopakovat, že budeme vždy postupovat v souladu se zákonem,“ uvedl k tomu mluvčí koncernu Pavel Heřmanský.

Sám šéf hnutí ANO a jediný vlastník Agrofertu na dotaz zaslaný prostřednictvím SMS zprávy nereagoval.

X X X

REVIZE  UKRAJINCŮ

Chceme revizi všech pobytů Ukrajinců. Rozdávalo se jak na běžícím pásu, žádá po nové vládě Šafránková

Strany vznikající koalice složené z ANO, SPD a Motoristů sobě v úterý jednají o programu, věnují se sociální oblasti. „Dodnes není nikde zveřejněná kalkulačka tak, aby si občané mohli spočítat, jaká výše dávky jim připadne. Navíc to vůbec nevede k tomu, že by se ukončilo zneužívání sociálních dávek nepřizpůsobivými,“ argumentuje pro revizi takzvané superdávky znovuzvolená poslankyně hnutí SPD Lucie Šafránková.

 S čím dnes (v úterý – pozn. red.) půjde váš předseda Tomio Okamura a místopředseda Radim Fiala (oba SPD) na jednání o programu, která se budou týkat sociální oblasti?

Jednak se zaměříme na oblast prorodinné politiky. Je to pro nás opravdu velmi klíčové téma, abychom udělali taková opatření, která nám zabezpečí, že se nám začne zvyšovat porodnost. Ta je velmi důležitá i z hlediska budoucího důchodového systému.

Chceme provést revizi všech pobytů Ukrajinců, protože se tady rozdávalo jak na běžícím pásu, uvádí Lucie Šafránková (SPD) k tématům programového jednání vznikající koalice

Dále se budeme zaměřovat samozřejmě na živnostníky, protože pro ně chceme od roku 2026 zarazit zvyšování odvodů.

Další věcí, kterou chceme jednoznačně udělat a kterou tam budeme prosazovat, je zvýšení příspěvku na péči zdravotně postiženým osobám závislým na pomoc jiné osoby v prvním a druhém stupni závislosti. Ty příspěvky jsou katastrofálně nízké a já už za to bojuji opravdu šest let. To bude pro nás také jedna z velkých priorit. A také určitě revize superdávky.

Právě na to jsem se vás chtěl ptát, takže děkuji, že jste se k tomu dostala. Trváte dále na kritice dávkové reformy, která začala platit od začátku října, tedy před pár dny?
Ano, přesně tak. Dále na tom trváme. Dodnes není nikde zveřejněná kalkulačka tak, aby si občané mohli spočítat, jaká výše dávky jim připadne. Navíc to vůbec nevede k tomu, že by se ukončilo zneužívání sociálních dávek nepřizpůsobivými.

Revize superdávky

Vezměme to jedno po druhém. Teď je tady reakce ze strany končícího ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL). On říká, že úřady práce dostaly od začátku října, kdy reforma vešla v platnost, 115 tisíc žádostí o novou superdávku a že nový systém funguje bez výraznějších komplikací. Co vy na to?
Nemůžu s tím souhlasit, protože zatím nejsou ještě žádná data z té kalkulačky o výsledku. Spousta lidí už se na mě v tuto chvíli i obrací s tím, že jim poklesl takzvaný příspěvek na bydlení, který je součástí superdávky.

To znamená, že ty normativy jsou tam nastaveny na nižší částku, než byly předtím. To je velmi chybná věc a my se na to budeme muset opravdu podívat a provést revizi celé superdávky.

Nicméně i to, že přídavek na dítě je součástí superdávky – to je dávka, která patří právě přímo tomu dítěti.

My jsme navrhovali, aby přídavek na dítě v případě, že je tam nějaké podezření z toho, že to rodič nedá na aktivity a potřeby toho dítěte, vyplácel odbor sociálně-právní ochrany dětí, nebo přímo škola a z toho aby se platily kroužky, volnočasové aktivity, pomůcky do školy, obědy a podobně. Takže to vše budeme chtít revidovat.

Tím znovu narážíte na to, co už jste zmínila. Co vy jako hnutí SPD označujete za zneužívání sociálních dávek? Máte vyčísleno, o jaké prostředky stát přichází kvůli tomu, co tak označujete?

Ano, máme to vyčísleno. Vyčíslili jsme to i už v předminulém volebním období ministerstvem práce a sociální věcí a dostali bychom se až k jedné miliardě korun.

 Čili v podstatě byste potvrdila to, co před časem řekl generální ředitel Úřadu práce pan Kryštof, že zneužívání dávek by nemělo být velkým tématem, protože je to marginální problém. Teď jste to řekla, jedna miliarda v rámci celého rozpočtu.

On to vůbec není marginální problém. Když si vezmete, že tady v těch lokalitách nám potom vyrůstají další a další generace, tak se to s tím samozřejmě bude dále rozrůstat, pokud to nezarazíme a pokud s tím něco neuděláme. My jsme právě navrhli 72 změn proti tomu, aby došlo k omezení zneužívání sociálních dávek nepřizpůsobivými, měli jsme to vydiskutované.

Kdo jsou ti nepřizpůsobiví? Koho tím myslíte?

Nepřizpůsobiví jsou lidé, kteří jsou práceschopní, ale do práce prostě jít nechtějí a místo toho čerpají sociální dávky.

A koho se to týká? Opět bych se zeptal, jestli je to takový problém. Nevím, z jakých dat vycházíte. Citoval jsem tady generálního ředitele Úřadu práce, podle kterého to takový problém není. Přihlédneme-li k tomu, že Česko má jednu z nejvyšších zaměstnaností v Evropě, je skutečně akutním problémem řešit, že údajně do práce nechodí někdo, kdo by mohl?

Ano, samozřejmě, že je to problém. Protože jak se vám řekla na začátku, ve chvíli, kdy to nedokážeme napravit a bude se nám to rozrůstat dál, tak nám budou růst vyloučené lokality. Stát bude platit předražené příspěvky s doplatky na bydlení právě do lokalit, kde jsou vybydlené domy. Ty sumy jsou opravdu astronomické, třeba na byt 2+kk stát vyplácí přes 25 tisíc.

Ano, ale to se týká spíš těch, kteří jsou označováni jako obchodníci s chudobou.

Ano, přesně tak, ale parazitují na těch lidech, kteří jsou právě v sociálně slabé situaci a kteří čelí mnohdy i exekucím a podobně. Ale zároveň se jim nevyplatí jít do práce, protože dávkový systém je pro ně velmi štědrý. Takže to je potřeba celé přenastavit.

 ‚Jak na běžícím pásu‘

Takže problém je spíše na straně takzvaných obchodníků s chudobou, než že by byl na straně sociálně vyloučených nebo lidí, kteří by byli v tíživé sociální situaci?

Nejen. Je to na straně i těch lidí, kteří, jak říkám, odmítají práci, podvádí naše úřady, nechtějí chodit do práce, byť pracovat mohou.

Nechci se opakovat, ale to bychom se zase dostali k tomu, co říká generální ředitel Úřadu práce, že toto se děje v marginálním množství. Vy máte ve vašem volebním desateru jiný názor, v programu hnutí SPD jste uváděli žádné dávky pro cizince a taky revize pobytu Ukrajinců. To jsou věci, které prosazujete do vládního programu?
Ano, chceme provést jasnou revizi všech pobytů, protože se to tady rozdávalo jak na běžícím pásu. Určitě i vy znáte z médií případy, kdy se tady opravdu v milionech korun braly neprávem dávky pro cizince.

Já se přiznám, že nevím, že by se něco takového dělo. Když narážíte na Ukrajince v souvislosti s tím, že slibujete, že nebudou vypláceny žádné dávky pro cizince, jste si jako hnutí SPD vědomi toho, co uvádí ministerstvo práce, tedy že Ukrajinci v Česku odvádí státu víc, než kolik dostávají na pomoci?
Podívejte se na to, kolik už jsme tam té pomoci dali. V tuhle chvíli, kdy tady spousta našich občanů opravdu nemá na základní životní potřeby, nedokáže pokrýt výdaje na bydlení, tak nemůžeme dávat peníze dalším.

 Na základě těch dat, co jsem teď zmínil, tak na potřeby i českých občanů přispívají Ukrajinci, kteří tady pracují a odvádějí to, co podle zákona odvádět mají. A na pomoci čerpají míň, než odvedou.
Za tu dobu, co už jsme tam dali té pomoci celkově, jsou to opravdu obrovské sumy už v miliardách korun. Takže se tady nemůžeme dívat na to, jestli tady budeme dávat další peníze. Můžeme pomáhat ve chvíli, když budeme mít zabezpečené naše občany a naši občané budou moci pokrývat své životní potřeby.

Takže těch čísel, která uvádí ministerstvo práce, si vědomi nejste, nebo je popíráte?
My tady máme i další čísla, která už jsme do té pomoci věnovali. To je potřeba od toho odečíst. Není možné se dívat pouze na jedno číslo, které tady uvádí ministerstvo práce.

X X X

Spor o Lidový dům a dědicové. Jak soud určí odměnu právníka Altnera?

Odměnu právníka Zdeňka Altnera za zastupování ve sporu o sídlo strany SOCDEM (dříve ČSSD) Lidový dům, bude soud určovat podle tehdy platného advokátního tarifu. Nebude vycházet ze smlouvy, podle které měla být odměna ve výši deseti procent z peněz, které strana získala z budovy jako nájemné. Při dnešním jednání u Obvodního soudu pro Prahu 1 to řekla soudkyně Barbora Šumová. Altner v listopadu 2016 zemřel, ve sporu pokračují jeho potomci.

Soud se dnes vleklým sporem začal znovu zabývat poté, co mu ho letos v dubnu vrátil odvolací Městský soud v Praze. Soudkyně i přes námitky Patrika i Veroniky Altnerových konstatovala, že bude rozhodovat v intencích zrušujícího rozhodnutí městského soudu, ale také rozhodnutí Nejvyššího soudu (NS) z roku 2019. NS tehdy konstatoval, že smluvní ujednání o odměně za právní služby není dostatečně určité a není jasné, co konkrétně Altner pro stranu vykonal.

Zatím není jasné, z jaké částky bude soud advokátní tarif počítat. Soudkyně původně odměnu chtěla určovat ze žádané odměny 18,5 milionu korun. Podle Veroniky a Patrika Altnerových by ale měla být částka počítaná z hodnoty zhruba 180 milionů korun. Soud se bude zabývat i částí požadovaných úroků. Městský soud v dubnu zcela zastavil řízení ve vztahu k části úroků z prodlení z let 2000 až 2016, soud tak bude řešit desetiprocentní úrok až od roku 2016 do zaplacení.

Zesnulý Zdeněk Altner.

Obvodní soud bude v řízení řešit i výši smluvní pokuty. Ta byla dosud vyčíslená na 0,3 procenta denně z částky 18,5 milionu od července 2000. K loňskému listopadu činila podle Altnerových více než 430 milionů korun. Soud bude mimo jiné řešit, zda není pokuta s ohledem na výši jistiny nepřiměřená.

Čtvrt století tahanic

Podle Šumové důkazy zatím prokazují 17 úkonů, které Altner ve sporu pro tehdejší ČSSD mezi lety 1997 a 2000 vykonal. Altnerovým dědicům stanovila lhůtu 90 dnů, do kdy mohou doplnit důkazy o dalších úkonech, které Altner učinil. Jednání bude pokračovat 16. března. Soudkyně nevyloučila, že na jednání předvolá i některé z dříve vyslechnutých svědků.

„Kvůli nezákonnému a neústavnímu rozhodnutí Nejvyššího soudu z roku 2019 jsme v situaci, kdy po 25 letech dokazujeme stejně, jako měl otec dokazovat v roce 2000. Což považuji za nehorázný postup Nejvyššího soudu,“ řekl novinářům po jednání Patrik Altner.

 „Budeme muset znovu doplňovat všechny důkazy, doplňovat tvrzení a dokazovat, co všechno otec vykonal. Byť soud už je teď toho názoru, že otec právní služby sociální demokracii poskytoval řádně. Jen mu nebyla zaplacena odměna,“ řekl Altner.

Právní zástupce SOCDEM Jakub Matějíček po jednání řekl, že vyšší soudy dojednání o smluvní odměně označily za neplatné. Doplnil, že soud rovněž potvrdil, že v případně přiznané odměně zohlední peníze, které už strana vyplatila věřitelům Altnera.

Podle původního pravomocného verdiktu pražského městského soudu z roku 2016 měla tehdejší ČSSD Altnerovi vyplatit přes 300 milionů korun, většinu částky tvořila právě smluvní pokuta. Toto rozhodnutí zrušil Nejvyšší soud. Justice proto řešila požadavek Altnerových znovu, přičemž Obvodní soud pro Prahu 1 loni jejich nárok opět uznal. SOCDEM se odvolala a odvolací soud rozsudek zrušil. Altnerovi podali proti rozhodnutí Ústavní stížnost, tu však soud zamítl s tím, že spor dosud nebyl pravomocně skončený. Ceskajustice.cz

X X X

Francouzská vláda chce zmrazit penze, aby mohla odložit důchodovou reformu

 Francouzská vláda premiéra Sébastiena Lecornua činila další krok k odkladu kontroverzní důchodové reformy, výpadek peněz chce ale nahradit mimo jiné zmrazením penzí, což v zemi vyvolalo kritiku. Lecornu tento měsíc ustál v parlamentu dvě hlasování o nedůvěře vládě, a to díky slibu odložit tuto reformu.

Lecornuova vláda dnes takzvaným opravným dopisem odložila zvýšení důchodového věku z 62 na 64 let do ledna 2028. Opatření je součástí úsporného rozpočtového návrhu pro nadcházející rok, který ještě musí projednat parlament.

Premiér už dříve opakovaně varoval, že odklad reformy bude zátěží pro státní rozpočet. Náklady vláda vyčíslila na 100 milionů eur (2,4 miliardy Kč) v roce 2026 a 1,4 miliardy eur (34 miliard Kč) v roce 2027. Aby tyto náklady pokryla, naplánovala zvýšení daní soukromým zdravotním pojišťovnám. Úspory dolehnou i na důchody, které nebudou růst podle nákladů na živobytí.

Zmrazení růstu penzí již kritizovaly odborové svazy. Ty se podle AFP cítí pobouřeny, neboť pro seniory to bude znamenat ztrátu kupní síly. Yvan Ricordeau z druhého největšího francouzského odborového svazu CFDT řekl, že důchodci takovou zátěž nebudou schopni unést.

Kritice čelí i plán na vyšší zdanění soukromých zdravotních pojišťoven, které podle odborářů v konečném součtu zaplatí pojištěnci. AFP poznamenala, že soukromé pojištění si ve Francii zájemci platí nad rámec toho veřejného, aby tak pokryli rozdíly ve spoluúčasti na zdravotní péči. Denis Gravouil z odborového svazu CGT řekl, že vše nakonec zaplatí zaměstnanci a především důchodci.

Francie se dlouhodobě potýká s vysokým veřejným dluhem, rozpočtový deficit loni dosáhl 5,8 procenta HDP, což je téměř dvojnásobek oficiálního limitu EU, který činí tři procenta. Na letošek se odhaduje deficit 5,4 procenta HDP.

X X X

OMLUVA   MAJITELI  VÝSTAVIŚTĚ  PRAHA  SEHNALOVI

Odvolací soud potvrdil omluvu podnikateli Sehnalovi. Konstatoval ale, že se přednostně očkovat neměl

Fakultní nemocnice Bulovka se musí omluvit podnikateli Pavlu Sehnalovi za to, že její ředitel Jan Kvaček poskytl reportérce serveru Seznam Zprávy informaci o jeho přednostním očkování. Konstatoval to v pravomocném rozhodnutí Městský soud v Praze. Ten zároveň omluvu oproti prvoinstančnímu rozhodnutí mírně rozšířil. Podnikatel Sehnal ale stále nemá nárok na odškodné, protože i podle odvolacího senátu neměl v daném termínu na očkování právo.

 Odvolání podnikatele Pavla Sehnala, ale i Fakultní nemocnice Bulovka směřovalo proti prvoinstančnímu verdiktu, který nemocnici nařídil, aby se Sehnalovi omluvila za to, že její ředitel Jan Kvaček sdělil bez Sehnalova svolení tehdejší redaktorce Seznam Zpráv informaci o jeho očkování proti covidu-19.

Podnikatel byl přesto s verdiktem, který mu dal zčásti zapravdu, nespokojený – prvoinstanční soud mu totiž požadovanou omluvu značně zkrátil, když neuznal, že by měl Sehnal jako provozovatel zdravotnického zařízení na očkování v daném termínu právo. A zamítl mu také nárok na odškodné ve výši 300 tisíc korun.

Bulovka se zase odvolávala proto, že nesouhlasila s nařízenou omluvou. Ředitel Kvaček podle ní nesdělil reportérce žádnou novou informaci, jen se „principiálním komentářem“ vymezil vůči podnikatelovu postupu, aby se nemocnice nestala „s pravděpodobností hraničící s jistotou obětí mediálního lynče“ tím, že umožnila Sehnalovo přednostní očkování, „ačkoliv to nebyla pravda“.

Rozšířená omluva

Odvolací Městský soud v Praze změnil ve svém pravomocném rozhodnutí verdikt prvoinstančního soudu jenom mírně. Doplnil do omluvy, kterou musí Fakultní nemocnice Bulovka zveřejnit na svých webových stránkách, jednu větu o tom, že se nemocnice omlouvá i za výrok, že se Pavel Sehnal nemohl nechat očkovat.

„Ředitel Kvaček se neměl vůbec k otázce, zda byl žalobce očkován, či nikoliv ve vztahu k médiím vyjadřovat. Neměl by tedy sdělovat, zda byl žalobce očkován a zda se tak stalo oprávněně, či neoprávněně. Proto jsme rozsudek v části omluvy potvrdili a ještě jsme tu přiznanou omluvu rozšířili,“ uzavřel soudní senát vedený Tomášem Vejnarem.

 Zároveň ale zamítl Pavlu Sehnalovi nárok na odškodné ve výši 300 tisíc korun, které po nemocnici požadoval.

„Neshledáváme důvody pro jeho přiznání. Ztotožňujeme se s argumentací soudu prvního stupně a uvádíme, že je nutné vzít v úvahu také skutečnost, že poskytnutá informace byla pravdivá. Žalobce (Pavel Sehnal – pozn. red.) se totiž neměl daného dne na dané pracoviště žalované (FN Bulovka – pozn. red.) dostavit s konkrétní skupinou zdravotníků k očkování, neboť nebyl zdravotníkem poskytujícím přímo zdravotní péči,“ vysvětlil soud.

Spokojenost i možné dovolání

Podnikatel Sehnal pro iROZHLAS.cz uvedl, že i tak je s verdiktem spokojený, protože jde o částečné vítězství.

„Jsme rádi, že odvolací soud porozuměl obsahu odvolání a že rozšířil tu povinnost omluvy, kterou nemocnice ve vztahu k mé osobě má vykonat. To, že soud nepřiznal peněžitou náhradu, nepokládáme za významné, protože i v průběhu předchozího řízení a jednání jsem opakovaně navrhoval protistraně, že mi jde zejména o tu omluvu a že na peněžním plnění netrvám,“ vysvětlil.

Podle právníka nemocnice Jindřicha Vodičky je dobře, že soud konstatoval, že podnikatel neměl na očkování v daném termínu nárok.

„Na druhou stranu je pro nás vysoce nesrozumitelný závěr soudu, že v situaci, kdy na podání očkování skutečně žalobce neměl nárok, tak naše nemocnice podle dnešního rozhodnutí se k věci neměla vůbec vyjadřovat. Máme si to přeložit, dovolím-li si položit řečnickou otázku, tak, že jsme měli protiprávní jednání žalobce nějakým způsobem krýt? Vyčkáme proto na písemné vyhotovení rozhodnutí a následně zvážíme podání dovolání proti dnešnímu rozhodnutí, protože myslíme, že věc je natolik významná, že by stála za to, aby se jí případně zabýval Nejvyšší soud,“ komentoval rozsudek.

Na počátku celé kauzy bylo tvrzení ředitele nemocnice Jana Kvačka, že si podnikatel Sehnal nechal od své zubní kliniky Bulovka Dental Clinic (dnes Bulovka Premium Clinic) vystavit potvrzení, že byl zdravotník, ačkoliv to nebyla pravda.

„Mám tam zubní lékaře a jsem s nimi v pravidelném styku. Kolegové mě žádali, abych tam šel s nimi,“ zdůvodňoval svůj krok tehdy podnikatel pro Seznam Zprávy. Spor spočíval i v tom, zda měl ředitel nemocnice Kvaček vůbec informaci o očkování podnikatele Sehnala novinářce sdělit.

Pavel Sehnal vlastní finanční skupinu SPGroup, pod níž spadá už zmíněná zubní klinika, ale také výstaviště v Letňanech či pojišťovnu Slavia. Od roku 2016 je předsedou strany Aliance pro budoucnost, která vznikla přeměnou z Občanské demokratické aliance (ODA). Podle žebříčku časopisu Forbes byl v roce 2024 Sehnal 96. nejbohatší Čech.

X X X

Schweizerovy si hlubočtí ošetřovatelé přivezli v roce 2016 od soukromého chovatele z Německa. Letos poprvé se jim podařilo mláďata odchovat. Ze 14 nakladených vajec se vylíhlo 10 zmijí, jejichž jed je smrtelný a zoologové při jejich manipulaci používají speciální neprokousavé rukavice a dlouhé hadí háčky. Tyto zmije nejsou proti svému jedu imunní.

„Zmije Schweizerova je poměrně líný had, který jen tak sám od sebe neútočí. Při podráždění ale hned kousne, a to může být pro člověka smrtelné. Jed obsahuje hemotoxin, který snižuje srážlivost krve, poškozuje krevní cévy. Může ale i abnormálně krev rychle srážet, což vede ke kolapsu krevního oběhu,“ řekl Roman Kössl z hlubocké zoo.

X X X

VYLOVILI  RAKOUSKÉ  AUTO  Z  LIPNA

„Uklidil“ je někdo do Lipna? Za informace o dvou Rakušanech kdysi nabízeli odměnu

V pátek má být jasné, kolik těl se nacházelo v autě s lidskými ostatky, které ve středu odpoledne policisté vytáhli z lipenské nádrže. Kriminalisté ohledávají vylovený citroën a už od středy se o případ zajímají také jejich rakouští kolegové, protože vozidlo mělo cizí registrační značku. To ještě více nahrává teorii, že mohla být uvnitř dvojice už deset let pohřešovaných Rakušanů.

Jihočeská a rakouská policie hledala dva muže od září roku 2015. Tehdy zmizeli z rakouské obce Zwettl nedaleko českých hranic. Není jasné, jestli se stali oběťmi trestného činu, měli nehodu, nebo se rozhodli k dobrovolnému odchodu.

„Maxmilian Baumgartner a Andreas Leitner byli 26letí Rakušané, kteří bydleli blízko hranic s Českou republikou, přibližně 20 kilometrů od Vyššího Brodu. V noci z 11. na 12. září 2015 spolu odjeli směrem do České republiky Citroënem BX, registrační značky UU-883DP a od té doby je nikdo neviděl,“ popsali tehdy kriminalisté.

Citroën, který patřil jednomu z mladých mužů, naposledy zaznamenala radarová kamera před třetí ráno v Bad Leonfeldenu a auto podle všeho mířilo směrem k českým hranicím. Od té doby ho nikdo neviděl. Tedy po půl roce se ještě ozval svědek, že právě v inkriminovaný den spatřil vozidlo a dva muže ve Vyšším Brodě.

Pátrání znovu po roce

Muži byli dobří přátelé, oba žili v Bad Leonfeldenu. Předtím, než zmizeli, byli na party spolu s dalšími přáteli. A zatímco ostatní šli domů, oni dva se rozhodli pokračovat a vydali se za české hranice. „Kolem 22. hodiny podle všeho odjeli do Česka někam na Lipensko ve stříbrném Citroënu BX,“ řekl před lety jihočeský policejní mluvčí Jiří Matzner.

Rozsáhlá pátrací akce v Česku ani v Rakousku neskončila úspěchem. Rakouští policisté pak po roce požádali české kolegy o prohledání dna lipenské přehrady – tam se mohli nacházet oba pohřešovaní i se svým autem.

„První a i nejméně pravděpodobná varianta je, že se rozhodli spáchat sebevraždu a vjeli s autem úmyslně do přehrady. Druhá je, že se stali obětí zločinu a někdo je i s autem uklidil do Lipna. Třetí a nejpravděpodobnější je, že měli nehodu. Mohli sjet do vody pod vlivem alkoholu,“ vysvětlil tehdy kriminalista přímo na místě.

Policisté proto nasadili své speciální čluny, které jsou vybavené sonarem. Auto pod hladinou dokážou odhalit i ve velkých hloubkách. „Vytipovali jsme osm míst od hráze po Černou v Pošumaví, kde by se auto mohlo do vody dostat. Je to z větší části v okolí přívozů,“ popsal v roce 2016 Matzner.

Ani tehdy však akce nebyla úspěšná. Spolkový kriminální úřad v Rakousku pak v roce 2017 vypsal odměnu 10 tisíc eur za jakékoliv vodítko či informace, které pomohou k nalezení pohřešovaných. Ani to k ničemu nevedlo.

Měl dobrou práci a předělával byt

Jihočeští policisté opakovaně pátrali také v lesích, zda auto nestojí opuštěné na nepoužívané cestě, prohledávali různé samoty, penziony, hotely i ubytovny. „Kontrolovali jsme průjezdy na kamerách přes Českou republiku, prohledávali jsme vrakoviště, protože se jedná o starší automobil. Tohle už je jedna z posledních možností, které se nabízejí,“ uvedl také kriminalista

Kromě toho rakouští policisté prověřovali i možnost, zda mladí muži neodjeli na Blízký východ a nepřidali se k Islámskému státu.

To, že by dvojice spáchala společnou sebevraždu, bylo nepravděpodobné, jeden z nich rekonstruoval byt, měl dobrou práci. Nenašel se ani žádný dopis na rozloučenou.

Česká policie později zařadila případ do kalendáře s nevyřešenými zločiny.

Po středečním nálezu se případem zabývá i policie z Rakouska, která také dorazila k místu nálezu. Události se věnují také rakouská média. Nalezené auto je podle všeho to, ve kterém pohřešovaná dvojice před deseti lety zmizela. V pátek by měla policie zveřejnit další konkrétní informace k celé události, protože bude znát především výsledky pitvy.

X X X

Školy, komunikace i knihovny: Jihomoravský kraj vyčlení na podporu venkova 68 milionů

Na venkovskou zástavbu a občanskou vybavenost jako jsou místní školy a školky, kulturní zařízení nebo třeba obecní úřady, ale například také na opravy místních komunikací – to je jen několik možností, na co mohou získat obce dotaci z krajského programu podpory rozvoje venkova. Podobu dotačního programu na rok 2026 schválila krajská rada na svém čtvrtečním jednání (23. října 2025).

„Na rok 2026 chceme v rozpočtu kraje pro tento dotační program vyčlenit celkovou částku 68 milionů korun, to by bylo o tři miliony více než v roce letošním,“ konstatuje náměstek hejtmana pro oblast regionálního rozvoje Marek Sovka.

Dotační program „Podpora rozvoje venkova Jihomoravského kraje pro rok 2026″ je určený obcím do 3 tisíc obyvatel, místním akčním skupinám a svazkům obcí. Jeho cílem je zachování základních funkcí v oblasti veřejné správy na venkově s ohledem na udržení kvality života. „Zachovat venkov znamená zachovat i zde dostupnost služeb, škol, kultury a dalších sociálních funkcí, které jsou nezbytné pro kvalitní život obyvatel. To všechno zpomaluje odliv mladých rodin do měst,“ zdůvodňuje náměstek hejtmana Sovka.

Program má celkem pět dotačních titulů: Výstavba, obnova a údržba venkovské zástavby a občanské vybavenosti (vyčleněno 31 milionů korun), Podpora činnosti místních akčních skupin (2,85 milionu), Společné integrované projekty (3 miliony), Opravy místních komunikací a zvýšení bezpečnosti obyvatel v dopravě (28 milionů) a Obecní knihovny (3,15 milionu). „Na podporu venkovské zástavby a občanskou vybavenost, stejně jako v případě oprav místních komunikací mohou obce získat podporu až do 300 tisíc korun. Tradičně největší zájem je právě o tyto dva dotační tituly,“ dodává Sovka.

Lhůta na podávání žádostí poběží od 24. listopadu až do 9. ledna příštího roku. Podrobnosti budou zveřejněny na dotačním portále Jihomoravského kraje.

X X X

Hápův javor získal páté místo v celostátní anketě Strom roku

Majestátní javor klen, který roste v Pusté Kamenici na Svitavsku už 250 let, zaujal svým příběhem a umístil se na krásném pátém místě v anketě Strom roku 2025. Do hlasování, které probíhalo od 29. září do 5. října, se zapojily tisíce lidí z celé České republiky.

„Cílem ankety Strom roku je podpořit péči o stromy a představit veřejnosti příběhy zajímavých stromů v celé České republice. Jsme hrdí, že Hápův javor reprezentoval Pardubický kraj v superfinále, a přestože se neumístil na stupních vítězů, jeho příběh si získal srdce mnoha hlasujících. Děkuji všem, kteří mu dali svůj hlas. Výsledné páté místo je pro náš region velkým úspěchem,“ uvedl radní pro venkov, zemědělství a životní prostředí Miroslav Krčil.

Javor, který roste osamoceně na vyvýšeném místě s výhledem na vrcholy Milešovky, Ještědu i Sněžky, nese jméno po panu Hápovi, který se stal v roce 1725 obětí náboženského útlaku. Podle pověsti vyrostl strom na místě, kde byl zatčen a odveden od rodiny. Až do roku 1938 se pod jeho rozložitou korunou pálily hranice na památku Mistra Jana Husa. Mgr. Dominik Barták

 X X X

 Letošní Burza filantropie v Ústí nad Orlicí vynesla 662 200 korun

Celkem 662 200 korun vynesla letošní Burza filantropie pro okres Ústí nad Orlicí. Unikátní akci, která propojuje neziskové organizace s podnikatelským a veřejným sektorem, uspořádala Koalice nevládek Pardubicka (KONEP) společně s Pardubickým krajem.

 Druhý nejlepší výsledek v historii

„Na Orlickoústecku jde o druhý nejlepší výsledek v dosavadní čtrnáctileté historii Burzy filantropie. Děkujeme neziskovkám za jejich odvahu a donátorům za štědrost,“ uvedla garantka, fundraiserka a moderátorka Burzy filantropie v Pardubickém kraji Jana Machová, která je ředitelkou Koalice nevládek Pardubicka (KONEP).

 „Na každé burze vidím, že se potkávají lidé, kterým není lhostejné jejich okolí. Někdo přinese nápad, druhý pomocnou ruku, třetí finanční dar. Z toho všeho pak vzniká spoustu zajímavých projektů,“ konstatovala Jana Machová.