Exprezident Zeman:  Vláda je neefektivní, Česko zaostává, řekl Zeman. Varoval před cenzurou. Zaostávání ČR se prodlužuje, může za něj hlavně neefektivní vláda, řekl ve vánočním poselství na CNN Prima News bývalý prezident Miloš Zeman. Zkritizoval digitalizaci stavebního řízení, nový rozpočet nebo premiérův slib německých platů. Několikrát mluvil o politickém amatérismu vlády Petra Fialy.

Zeman v úvodu svého poselství řekl, že chce pokračovat s tradicí vánočního projevu kvůli své nespokojenosti se situací. „Pokračuji z důvodu nespokojenosti s prodlužujícím se zaostáváním ČR ve srovnání s vyspělými státy. Zaostáváním, které je podle mého názoru způsobeno především neefektivní vládou,“ řekl v úvodu poselství Zeman a připomněl, že již v minulých letech označil část vlády za amatéry.

„V poslední době bych pro stručnost uvedl pouze tři amatérské činy vlády. Prvním činem byla digitalizace stavebního řízení, která byla zpackána těmi, kdo se prohlašovali za profesionály na digitalizaci, a tím způsobili značné národohospodářské škody,“ vyčetl Zeman.

Za druhý amatérský čin označil zákon o státním rozpočtu. „Kromě výhrad, které již vznesla Národní rozpočtová rada, bych chtěl upozornit na to, že tento zákon předpokládá, že v příštím roce náš hrubý domácí produkt poroste zhruba o tři procenta, zatímco v současném roce je to zhruba o jedno procento. Tento odhad ztrojnásobení tempa růstu je naprosto nerealistický,“ prohlásil.

 Vyvrcholením politického amatérismu je pak podle Zemana prohlášení premiéra Petra Fialy o německých platech. „Řekl, že jestliže ho opět zvolíte, pak za čtyři roky naše mzdy a platy dosáhnou úrovně německých a rakouských mezd a platů. Neznám ekonoma, který by s tímto odhadem souhlasil. Domnívám se, že je to urážka inteligence voličů a že je to v podstatě předvolební lež,“ zkritizoval ministerského předsedu bývalý prezident.

Cenzura kritických názorů

Kromě kritiky vlády se bývalý prezident svěřil se svými obavami z omezování svobodného vyjadřování. „Hrozí nám cenzurování kritických názorů, které se děje pod záminkou boje proti dezinformacím,“ uvedl Zeman a zmínil jméno plukovníka Otakara Foltýna, který se stal vládním koordinátorem strategické komunikace státu.

„Jakýsi plukovník Foltýn ve veřejném projevu uvedl, že jeho názoroví odpůrci jsou svině a zombíci, že jich je v české společnosti 4,5 procenta a že je třeba je ohradit hlubokým příkopem a plotem,“ formuloval exprezident vyjádření vládního zmocněnce pro boj z dezinformacemi.

 Počet lidí, kteří jsou nespokojeni se současnou vládou, je však podle Zemana mnohem více než 4,5 procenta. Podle posledního průzkumu veřejného mínění je jich mnohem více než 50 procent, zmínil. „Ale i 4,5 procenta by znamenalo několik set tisíc občanů, které by Foltýn chtěl nahnat do pomyslného koncentračního tábora,“ glosovala bývalá hlava státu.

Zeman přirovnal Foltýna k nacistům. Jenže ho kritizuje za něco jiného, než řečeno.

Na závěr poselství Zeman připomněl své minulé projevy. „Jednou jsem vám popřál naplněný život, jindy jsem vám poněkud provokativně popřál bolest. Ve svém posledním poselství jsem vám popřál odvahu k občanské neposlušnosti. Dnes vám chci k novému roku popřát, abyste se nenechali uzavřít do foltýnovského tábora a abyste ve volebním roce svou aktivní účastí ve volbách přispěli k tomu, že naše země přestane zaostávat,“ vzkázal lidem.

 Miloš Zeman si letos připravil projev na svátek svatého Štěpána již podruhé od doby, kdy skončil ve funkci prezidenta republiky. Spolu se Zemanem na Hradě skončila také éra vánočních poselství. Nynější prezident Petr Pavel se vrátil k tradičním projevům na Nový rok. První den v roce k národu promlouvali také Václav Havel či Václav Klaus.

Tradici narušil až Zeman, který chtěl navázat na odkaz prvorepublikového prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, a své poselství uváděl každý rok na druhý svátek vánoční.

V roli hlavy státu Zeman naposledy vystoupil se svým poselstvím na druhý svátek vánoční v roce 2022. „Plně podporuji pomoc České republiky Ukrajině,“ řekl při loučení s funkcí na Hradě. Bilancoval i své působení v politice. „Bylo to krásné a bylo toho dost. Sbohem a šáteček,“ zakončil tehdy svou řeč.

\X X X

 DOHODA  O  KONCI  VÁLKY  NA  SLOVENSKU?

 Dohodne se konec války na Slovensku? Putin není proti, Kreml chce „právní dohodu o míru“.

Slovensko je podle ruského prezidenta Vladimira Putina připravené hostit rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou. Moskva proti tomu podle něj není. O prohlášení Putina, jehož země už téměř tři roky vede válku proti Ukrajině, ve čtvrtek informovala agentura Reuters s odvoláním na ruskou agenturu Interfax. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov předtím uvedl, že Moskva nevidí smysl ve slabém příměří, které by konflikt na Ukrajině jen zmrazilo, ale chce právně závaznou dohodu o trvalém míru, která by zajistila bezpečnost Ruska i jeho sousedů.

Slovenský premiér Robert Fico s Putinem jednal v neděli v Moskvě, když svou cestou do Ruska podnikl mezi představiteli západních zemí zcela výjimečný krok. Hovořili spolu o válce na Ukrajině a také o dodávkách plynu. Postup Fica tvrdě kritizovaly slovenská opozice, Česko či Ukrajina.

 Kyjev nechce prodloužit smlouvu o tranzitu ruského plynu dál do zemí EU po 1. lednu. Mohl by o tom podle slov svých představitelů uvažovat jedině za podmínky, kdyby za něj Rusko dostalo zaplaceno až po válce. Putin ve čtvrtek vyjádřil přesvědčení, že už není čas podepsat novou dohodu před koncem roku. Ceny plynu v Evropě podle něj porostou.

 „Příměří je cesta nikam,“ řekl k možným diplomatickým vyjednáváním už předtím Lavrov a dodal, že Moskva by se obávala, že takovýto slabý klid zbraní by Západ jen využil ke znovuvyzbrojení Ukrajiny.

„Potřebujeme konečné právní dohody, které stanoví všechny podmínky pro zajištění bezpečnosti Ruské federace a samozřejmě legitimní bezpečnostní zájmy našich sousedů,“ míní. Dodal, že Moskva chce, aby právní dokumenty byly navrženy v takovém duchu a zajistily „nemožnost porušení těchto dohod“.

Reuters minulý týden uvedl, že Putin je otevřený diskusi o dohodě o klidu zbraní na Ukrajině se zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem, ale odmítá jakékoli významnější územní ústupky a trvá na tom, že Ukrajina se musí vzdát ambicí vstoupit do NATO. Putin minulý týden řekl, že je připraven ke kompromisům ohledně Ukrajiny v případných rozhovorech s Trumpem o ukončení války a že nemá žádné podmínky pro zahájení jednání s ukrajinskými úřady.

Trumpův budoucí zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg hodlá na začátku ledna navštívit Kyjev a některé další evropské metropole, přičemž příští administrativa se chce zasadit o urychlené ukončení války. „Opravdu doufám, že Trumpova administrativa, včetně pana Kellogga, se bude zajímat o základní příčiny konfliktu. My jsme vždy připraveni k jednáním,“ ujistil Lavrov.

 X X X

STROJVŮDCE  FRANCIE  VYSKOČIL  Z  VLAKU

PŘEPRACOVANÝ  JÍZDAMI?

V ČR  STROJVŮDCI  MÁLO  PRÁCE,  NEJSOU  ZAKÁZKY  NA  DOPRAVU,

V PRAZE  JEZDÍ  JEN  MALÉ  TRASY

Sebevražda strojvůdce francouzského TGV. Z rychlovlaku vyskočil za jízdy

Ve Francii na Štědrý večer spáchal sebevraždu strojvedoucí rychlovlaku TGV. Se životem skoncoval během jízdy.

Cestující v soupravě tím neohrozil, protože vlak se automaticky zastavil, když muž přestal používat takzvané tlačítko bdělosti, což je z bezpečnostních důvodů nutné dělat v pravidelných intervalech.

Incident se stal kolem 20:00 v katastru obce Crisenoy, asi 40 kilometrů jihovýchodně od Paříže. Muž podle dostupných informací skočil z vlaku, který ujel ještě několik kilometrů. V soupravě bylo 400 cestujících. A ti nemohli mít sebemenší tušení, proč se TGV krátce po odjezdu z metropole náhle zastavil uprostřed krajiny.

To dlouho neměla ani železniční zásahová jednotka, která našla prázdnou kabinu bez strojvedoucího. Až později se našlo jeho bezvládné tělo daleko za soupravou.

„Bezpečnost cestujících nebyla vůbec ohrožena,“ ujišťovala francouzská státní železniční společnost SNCF s odkazem právě na bezpečnostní pojistku. „Pokud každých 30 sekund neuvolní tlak nebo po pěti sekundách znovu nestiskne mechanismus, spustí se v kabině strojvedoucího velmi hlasitý alarm, aby zareagoval. Má na to tři vteřiny. Pokud tak neučiní, motory vlaku automaticky odpojí trakci a současně se spustí automatické nouzové brzdění,“ upřesnila společnost. „V této tragédii tento bezpečnostní systém fungoval podle očekávání,“ dodala.

Událost způsobila až pětihodinová zpoždění v železniční dopravě v celé oblasti od Paříže po město Lyon na jihovýchodě země. V daném úseku nemohla projet v obou směrech další desítka naplánovaných spojů TGV. Vlaky se musely odklonit a jet jinou trasou.

Okolnosti případu vyvolaly nejen v železničářské komunitě šok. „Extrémně vzácné, nebo spíš bezprecedentní,“ zní reakce. „Tohle jsem za celou svou kariéru ještě neviděl,“ uvedl podle francouzských médií bývalý zaměstnanec společnosti.

Příkladný odborář s osobním dramatem

Svůj život ukončil dvaapadesátiletý „zkušený“ železničář, kterého jeho kolegové popisují jako „bezúhonného“ muže s „vzácnou inteligencí“. Bruno Rejony, který pracoval v SNCF od roku 1997, byl znám jako aktivní odborář.

Angažoval se proti důchodové reformě prosazované vládou za účelem rozpočtových úspor, účastnil se protestních demonstrací s kolegy z odborové organizace CGT s transparentem v ruce.

X X X

CHYBA  UKRAJINY,  ŽE  VYBRALI  ZELENSKÉHO,  PODPLACENÝ  ŠíLENEC

BEZ  SVĚDOMÍ  ŽENE  LIDI  NA  SMRT,   UŽ  NEMÁ  MANDÁT,  ODSTRANIT

V  ČR  MU  NALETĚLI  I  FIALA,  EXKOMUNISTA  PAVEL,  SAMI  BY  DĚCKA  DO  VÁLKY  NEPOSLALI

 VOJÁCI  UKRAJINY,  RUSKA  UŽ  ČEKAJÍ  NA  TRUMPA,  KONEC  VÁLKY…

SNAŽIT  SE  VYDRŽET,  AŽ  BUDE  DOHODA  O  TRVALÉM  MÍRU

NA  UKRAJINĚ  STÁLE  MNOHO  FAŠISTŮ  HITLERA,  CHRÁNÍ  JE  ZELENSKÝ,

ZÁPAD,  I  FIALA,  GEN  PAVEL…

PROTO  NA  UKRAJINU  STÁLE  DODÁVÁ  ZBRANĚ  I  NĚMECKO?

HITLER  SLÍBIL  GENERÁLŮM  ZA  VÍTĚZSTVÍ  NA  UKRAJINĚ  STATKY…

ŽE  BY  BYLO  NĚCO  PODOBNÉHO  I  DNES  OD  ZÁPADU?

NĚMECKO  CHCE  ZÍSKAT  ÚZEMÍ,  NEBO  ROPU,  PLYN…?

Koukáme na hromadu mrtvol, píší ruští vojáci v posledních vzkazech před smrtí

 V zákopu máme dvoumetrovou hromadu mrtvol, na které se musíme denně dívat. Tak zní jeden z mnoha posledních vzkazů, které ruští vojáci odeslali svým blízkým před smrtí na ukrajinské frontě. Většina z nich si ve svých závěrečných slovech stěžuje na problémy a neochotu vedení je řešit. Nic se nezmění, lidé prostě umírají dál, stojí v další ze zpráv.

Neustále se tu válčí. Na pauzu máme jen pár hodin a pak se vracíme na bojiště. Už ani neřeším, kolik mých spolubojovníků je naživu. Denně jsme nuceni ustupovat do vzdáleného zničeného zákopu, kde také není bezpečno. V něm máme už dvoumetrovou hromadu mrtvol,“ napsal domů šestadvacetiletý Farhad z Tatarstánu.

„Čekám jen na to, až tento týden rychleji skončí a my se budeme moci přesunout, protože jsem promočený na kost a celý od bláta. Večer tu máme minus pět stupňů a začínají mi mrznout ruce a nohy,“ vzkázal ve své poslední zprávě rodičům podle portálu Holod.

„Nemáme vůbec žádnou komunikaci s vnějším světem, nevím, kdy vám tato zpráva dorazí. Když nahlásíme problémy, nadřízení slíbí nápravu, ve skutečnosti se ale nic nezmění, jen umírají další lidé,“ dodal muž, jenž padl v bojích rok poté, co dorazil na ukrajinskou frontu.

 Podle svého otce Ajrata válčit nechtěl, na Ukrajinu musel odjet v rámci částečné mobilizace. „Byl to inženýr. Původně mu slíbili, že ho zařadí k ženijnímu vojsku jako sapéra, ale nakonec skončil u pěchoty. Dvakrát ho pustili domů na dovolenou, tento čas strávil s manželkou a dětmi,“ řekl.

 Podobně sklíčenou zprávu poslal svým blízkým před smrtí také dvaadvacetiletý Denis z Komské republiky. „Mami, nevolej velitelům a nehledej jejich čísla. Chci domů. Děkuji za všechno. Jednou se znovu setkáme, nebuď smutná. Promiň,“ napsal domů.

„Dokázal soucítit, rozčiloval se nad cizím smutkem. Mobilizace v říjnu 2022 byla pro všechny tragédií. Denis od samého začátku nasazení na frontě nechtěl na bojové mise. Jeho spolubojovníci ho kvůli tomu opakovaně zbili,“ vylíčila vojákova matka Elena portálu Holod, jenž poslední vzkazy ruských vojáků sbírá od počátku invaze.

„U Charkova je to totální průser“

Sedmatřicetiletý Alexander ze Samary si ve svém posledním vzkazu postěžoval, že ačkoli jeho jednotka dostala přidělená čtyři terénní auta, žádné z nich jim dost nepomáhá.

„Měli nám tím na frontu vozit zásoby a munici, ale bojí se. Přivezou to maximálně na půl cesty. Situace v Uljanovském praporu je ještě horší, nedorazilo k nim ani jedno vozidlo z osmi UAZů, řeší to prokuratura. Pokud si ale postěžuješ, pošlou tě za odmítnutí rozkazů k Charkovu, kde je to totální průser,“ napsal své manželce Jeleně.

Ta Alexandra označila za svého nejbližšího člověka. „Vyučil se automechanikem. Snili jsme o dětech, ale neměli jsme na to dost peněz, tak se v létě 2023 dobrovolně přihlásil do bojů,“ popsala.

Své partnerce těsně před skonem napsal také šestadvacetiletý Roman z Tatarstánu. „Asi mě nikdo nepotřebuje. Proč mi neodpovídáte? Házejí nás do útoků a pak házejí naše těla na hromadu. Říkají: ,Žádné tělo, žádný případ’. Statistika pro generální štáb je pak dobrá. Nemám tu nikoho blízkého. Prosím napište, jak se vám daří,“ žádal.

Roman se na frontu dostal z trestanecké kolonie, kde si odpykával trest za držení drog. „Šel dobrovolně, chtěl se dostat ven dřív, aby se mohl vrátit k rodině. Zemřel dva měsíce poté, co ho nasadili na bojišti. Vyčítám si, že jsem mu válku nerozmluvila,“ popsala jeho přítelkyně Světlana.

Ukrajinské ministerstvo obrany v pátek uvedlo, že Rusko utrpělo nejvyšší ztráty za jediný den od začátku bojů. „Dvacátého prosince dosáhly ruské ztráty 2 200 vojáků. Jde o nejvyšší počet od začátku úplné invaze. Předchozí rekord 2 030 zabitých vojáků vznikl 29. listopadu 2024. Nutíme okupanty platit nejvyšší cenu za jejich teror,“ napsalo na síti X.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v prosinci uvedl, že ruské ztráty činí kolem 198 tisíc zabitých vojáků a více než 550 tisíc zraněných vojáků.

„Od vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 přišlo o život 43 tisíc ukrajinských vojáků,“ uvedl také prezident. Podle něho v 370 tisících případů potřebovali zranění ukrajinští vojáci ošetření. Toto číslo zahrnuje i lehká a opakovaná zranění vojáků. Zhruba polovina zraněných ukrajinských vojáků se podle něj později vrací zpět do služby. Rusko své ztráty nezveřejňuje.

 X X X

 Zapomenutá revoluce. Jak Putin pochopil, že Ukrajinu zkrotí jenom silou

 Uprostřed válečné vřavy to výročí téměř zapadlo. Přesně před dvaceti lety se Ukrajinci po masových protestech v Kyjevě dočkali opakování zfalšovaných voleb a vítězství prozápadního prezidenta Viktora Juščenka. Oranžová revoluce však po sobě dodnes zanechává hořkou příchuť.

 Vlasy už mu úplně zešedivěly, na jeho pohublé tváři jsou dodnes patrné stopy po otravě dioxiny. Viktor Juščenko se na veřejnosti moc neukazuje, ale když došlo na dvacáté výročí oranžové revoluce, třetí prezident nezávislé Ukrajiny se opět dočkal mediální pozornosti.

Současnou válku při té příležitosti vylíčil jako vyvrcholení boje za národní existenci, který Ukrajinci od poloviny 17. století svádějí s Moskvou. „Nyní děláme to samé, co chtěli udělat Mazepa, Bandera, Vološin a Petljura. Není to lehká bitva a není to krátká bitva – je to bitva trvající už tři sta padesát let,“ připomněl sedmdesátiletý politik velikány hnutí za národní suverenitu.

Moskva považovala hlasitou podporu Západu prodemokratickým protestům za akt mezinárodní agrese. Z pohledu Kremlu to byl přímý pokus o vměšování do vnitřních záležitostí Ruska.

X X X

 Chci ukončit válku, Slovensko je připravené hostit jednání, řekl Putin

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek řekl, že se Moskva zavázala ukončit válku na Ukrajině. Vyjádřil se tak ke spekulacím o možnosti odkladu vstupu Ukrajiny do NATO se zárukou USA. Také uvedl, že Slovensko je připravené hostit rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou. Moskva se tomu nebrání, podotkl.

 Putin se o možnosti míru zmínil v souvislosti s nástupem budoucí americké administrativy zvoleného prezidenta Donalda Trumpa. „Nevím, co teď říkají ve vznikajícím týmu zvoleného prezidenta USA. Vím, že mi o tom současný prezident (Joe) Biden řekl už v roce 2021. Nabídl mi přesně toto: oddálit přijetí Ukrajiny do NATO o 10 až 15 let, protože na to nebyla připravena,“ řekl Putin.

Zároveň vyjádřil pochybnosti o relevantnosti takového slibu. „Jaký je pro nás rozdíl – dnes, zítra nebo za 10 let?“ uvedl s tím, že dříve nebo později by Západ na členství v Alianci Ukrajinu stejně připravil.

 Upozornil, že „Rusko bude pokračovat v dosahování všech cílů speciální vojenské operace v roce 2025 a dosáhne úspěchu na linii bojového kontaktu“. „Samozřejmě vycházíme z toho, že vyřešíme všechny úkoly speciální vojenské operace. To je obecně úkol číslo jedna,“ řekl.

Minulý týden slíbil, že je připraven ke kompromisům ohledně Ukrajiny v případných rozhovorech s Trumpem o ukončení války a že nemá žádné podmínky pro zahájení jednání s ukrajinskými úřady. Nicméně odmítá jakékoli významnější území ústupky a trvá na tom, že Ukrajina se musí úplně vzdát ambicí vstoupit do NATO.

Trumpův budoucí zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg hodlá na začátku ledna navštívit Kyjev a některé další evropské metropole, přičemž příští administrativa se chce zasadit o urychlené ukončení války. „Opravdu doufám, že Trumpova administrativa, včetně pana Kellogga, se budou zajímat o základní příčiny konfliktu. My jsme vždy připraveni k jednáním,“ ujistil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Místo rozhovorů – Slovensko

Slovenský premiér Robert Fico během nedělní návštěvy Moskvy navrhl zařídit, aby se mírová konference mezi Ruskem a Ukrajinou konala na slovenském území, podotkl Putin podle agentury Interfax.

„Pokud jde o místo konání, (Fico) řekl, že rádi poskytnou platformu ve své zemi k vedení takových jednání,“ řekl Putin ve čtvrtek novinářům.

 „Ano, nejsme proti, když přijde na to, že se Slovensko staví takto neutrálně. Z našeho pohledu je (Slovensko) neutrální a je to pro nás přijatelná varianta,“ poznamenal Putin.

„Chtěl bych zdůraznit, že pan Fico může mít nějaké spory se současným ukrajinským vedením nebo s někým jiným v Evropské unii. Nějak jim to nevychází z hlediska vzájemného porozumění,“ řekl také ruský prezident.

X X X

   Příměří stačit nebude, Ukrajina by se nadechla k zásadnímu úderu, prohlásil Lavrov

Slabé příměří nestačí, potřebujeme právně závazné záruky, prohlásil o možném konci války na Ukrajině ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Řekl to v pořadu 60 minut ruské státní televize Rossija 1 s tím, že by příměří ukrajinské straně umožnilo zesílit natolik, aby se pak „podle pokynů svých pánů znovu pokusila způsobit Rusku strategickou porážku“. Rusko Ukrajinu napadlo v únoru 2022.

 „Příměří nám nebude vyhovovat. Potřebujeme spolehlivé, právně závazné dohody, které se zaměří na odstranění hlavních příčin konfliktu,“ řekl Lavrov podle portálu The Moscow Times, podle agentury Reuters pak mluvil i o „slabém příměří“, které „nikam nepovede“.

Šéf ruské diplomacie také ve státní televizi poznamenal, že je třeba pracovat na dlouhodobém urovnání krizí v Evropě, včetně té ukrajinské. Západní země a Ukrajina podle něj nyní aktivně jednají o možnosti příměří – ale prý jen proto, aby Kyjev znovu načerpal ztracenou sílu a „podle pokynů svých pánů se znovu pokusil způsobit Rusku strategickou porážku“.

Podobného vývoje se přitom dlouhodobě obávají Ukrajinci, část Západu i experti, kteří upozorňují, že by dočasné příměří jen posloužilo Kremlu k tomu, aby se za pár let pokusil získat to, co se mu dosud nepovedlo.

Lavrov pak dále míní, že návrat amerického exprezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu nemusí znamenat obrat v diplomatických vztazích mezi Ruskem a USA. „Nikdy jsme neučinili prohlášení, že s příchodem Trumpovy administrativy nutně začne proces jednání o globální bezpečnosti, o Ukrajině,“ řekl. Moskva si podle něj nedělá iluze o snadném řešení války.

Urovnání je prý možné pouze prostřednictvím dohod, které zajistí „spolehlivou bezpečnost a stabilitu v Evropě s ohledem na zájmy Ruska a dalších zemí“. Dohody pak mají být napsané tak, aby „bylo nemožné je porušit“. Ruský diktátor Vladimir Putin na své nedávné tiskové konference pronesl, že Moskva je připravena usednout k jednacímu stolu s Kyjevem a že nemá žádné předběžné podmínky.

  V létě však nastínil, že by v rámci jednání o příměří požadoval stažení ukrajinských vojsk z Luhanské, Doněcké, Záporožské a Chersonské oblasti, odmítnutí vstupu Ukrajiny do NATO, potvrzení bezjaderného statusu a uznání Krymu a čtyř regionů za součást Ruska. Kromě toho Putin požadoval zrušení sankcí vůči Rusku. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tyto podmínky označil za ultimátum a odmítl o nich jednat.

Na konci listopadu ovšem naznačil, že je ochotný ukončit válku na Ukrajině výměnou za členství v NATO, i kdyby Rusko ihned nevrátilo okupovaná území. Podle agentury Reuters pak v sobotu řekl, že je ukrajinské členství v Severoatlantické alianci „dosažitelné“, Kyjev však musí dál přesvědčovat své partnery, aby se to skutečně podařilo.

Podle Ruska byla naopak možnost, že Ukrajina vstoupí do NATO, jedním z důvodů konfliktu. Ten začal v únoru 2022, kdy ruská armáda na Putinův rozkaz zahájila „speciální vojenskou operaci“. Ruská agrese už si vyžádala statisíce mrtvých a nespočet zraněných. Miliony Ukrajinců také vyhnala z jejich domovů.

 X X X

V Maďarsku „skúšajú trik“ s ruským plynom. Orbán sa snaží obísť postoj Ukrajiny k tranzitu cez jej územie

Maďarsko rokuje s Ruskom a Ukrajinou o zachovaní dodávok plynu cez Ukrajinu, aj keď dovoz ruského plynu teraz prebieha cez plynovod Turkstream, povedal v sobotu premiér Viktor Orbán.

Dodal, že sa tejto trasy nechce vzdať. Informovala o tom agentúra Reuters.

Plynovod cez Ukrajinu je jednou z posledných hlavných trás ruského plynu do Európy. Koncom tohto roka sa však má uzavrieť. Kyjev totiž nechce predĺžiť päťročnú dohodu o tranzite. Touto trasou prúdi plyn na Slovensko, do Česka a Rakúska.

Čo keby bol plyn maďarský?

„Teraz skúšame trik… že čo ak by plyn v čase, keď vstúpi na územie Ukrajiny, už nebol ruský, ale bol by už vo vlastníctve kupujúcich,“ uviedol Orbán na brífingu. „Takže plyn, ktorý by vstúpil na Ukrajinu, by už nebol ruský plyn, ale bol by to maďarský plyn,“ vysvetlil.

 Orbán uviedol, že prebiehajú rozhovory a nie je jasné, či to ruský partner a Ukrajina budú akceptovať, ale Maďarsko sa nechce vzdať ukrajinskej tranzitnej trasy pre plyn.

Maďarsko tento rok doviezlo približne 7,5 miliardy kubických metrov ruského plynu cez plynovod Turkstream a ďalšie objemy cez Rumunsko.

 X X X

 Peníze z těžby ropy a plynu pro každého v zemi, plánuje prezident Surinamu

Všichni Surinamci budou finančně těžit z nedávno nalezených zásob ropy a zemního plynu. V listopadu to slíbil prezident Chan Santokhi, podle něhož země vyplatí obyvatelům peníze z licenčních poplatků. Každý občan by měl podle plánu obdržet na spořicí účet v přepočtu 750 dolarů (18 tisíc korun).

 Odborníci odhadují, že Surinam může v příštích deseti až dvaceti letech vydělat na ropě a zemním plynu zhruba deset miliard dolarů. Naleziště, která se nacházejí v moři, objevili těžaři v letech 2019 až 2023.

Pro nejmenší jihoamerickou zemi s 600 tisíci obyvateli jde o zásadní objev. V chudobě žije osmnáct procent Surinamců. Roční HDP země činí jen 3,4 miliardy dolarů. Zhruba jedno procento obyvatel žije v extrémní chudobě a vystačí s méně než dvěma dolary (48 korun) denně.

„Každý dospělý občan žijící v Surinamu obdrží na spořicí účet částku 750 dolarů (18 tisíc korun) s roční úrokovou sazbou sedm procent,“ uvedl prezident Chan Santokhi.

„Každý bude mít z této příležitosti prospěch a nikdo nezůstane pozadu. Peníze budou v budoucnu vyplaceny z příjmů z licenčních poplatků. Jste spolumajiteli ropných příjmů,“ slíbil podle stanice Al-Džazíra.

Francouzská energetická společnost TotalEnergies v říjnu oznámila, že bude mít na starost projekt v hodnotě 10,5 miliardy dolarů na těžbu ropy a zemního plynu u pobřeží Surinamu. Těžba začne v roce 2028.

Cílem je využít rozsáhlé ropné pole ve vzdálenosti 150 kilometrů od pobřeží, které má potenciál produkovat až 220 tisíc barelů ropy denně.

Ropné bohatství se nicméně ne vždy promítalo do ekonomického bohatství zemí s velkými zásobami této suroviny.

Prezident Santokhi agentuře AFP řekl, že jeho země si je „dobře vědoma ropného prokletí“, známého také jako „holandská nemoc“, jež postihlo jiné země bohaté na suroviny, jako je Venezuela, Angola či Alžírsko, které nedokázaly proměnit ropné zásoby v hospodářský úspěch.

Norsku se podařilo tomuto „prokletí“ uniknout tím, že vybudovalo státní investiční fond, známý také jako vládní penzijní fond, jenž slouží jako nárazník proti výkyvům a poklesům cen ropy poté, co bylo v roce 1969 u norského pobřeží objeveno jedno z největších ropných polí na světě.

„Surinam v očekávání přílivu peněz z ropy zřídil podobný fond,“ konstatoval podle AFP surinamský prezident.

Guyana, na jejímž území se nachází část objevených nalezišť, v říjnu uvedla, že její občané doma i v zahraničí obdrží hotovostní platbu ve výši 480 dolarů (11,5 tisíc korun). Guyana, kde žije zhruba 800 tisíc lidí, se řadí mezi nejchudší země Karibiku a Latinské Ameriky. S chudobou potýká téměř polovina národa.

 X X X

Asadově ženě se vrátila leukémie, šance na vyléčení bývají poloviční

Bývalá první dáma Sýrie Asma Asadová, která už více než půl roku trpí leukémií, je podle médií ve vážném stavu a lékaři jí dávají padesátiprocentní šanci na přežití. Manželka sesazeného syrského prezidenta Bašára Asada je z preventivních důvodů v izolaci a v Moskvě se o ni stará i její otec, tvrdí zdroje z okolí Asadovy rodiny. Do Ruska se odjela léčit těsně před pádem manželova režimu.

Syrská prezidentská kancelář už v květnu oznámila, že má první dáma leukémii a podstoupí léčbu. Nyní je nemoc zřejmě zpět. „Asma umírá. S nikým nemůže být v jedné místnosti,“ uvedl jeden ze zdrojů. „Když se vrátí leukémie, je to zlé. V posledních několika týdnech je to s ní padesát na padesát,“ popsal další podle britského deníku The Telegraph.

Aby lékaři Asadovou nevystavovali riziku infekce, izolovali ji v samostatném pokoji. O tom, ve které je nemocnici, či zda se léčí v domácích podmínkách, média zatím neinformují. Devětačtyřicetiletá Asadová se nicméně do Moskvy i s dětmi odstěhovala už několik týdnů předtím, než začal padat režim jejího muže, a to právě kvůli léčení.

Ruské úřady jí udělily azyl a momentálně popírají zprávy, že se jí v nové domovině nelíbí. Turecká média napsala, že se chce Asadová rozvést a odjet do Londýna, kde se narodila. Britský ministr zahraničí David Lammy se však podle listu The Times nechal slyšet, že Asadová v Británii není vítána.

Kromě lékařů se o pacientku údajně stará i její otec Fawaz Akhras, který je podle zdrojů z okolí rodiny „zničený“. Londýnský kardiolog o ni pečoval i v průběhu letošního roku, kromě Moskvy se léčila i ve Spojených arabských emirátech. Leukémie přitom přišla pět let poté, co Asadová úspěšně porazila rakovinu prsu.

V posledních letech si přitom první dáma vybudovala značnou politickou a finanční moc a v rámci režimu byla přední hráčkou. Přímo z paláce řídila ekonomickou radu, která čile zabavovala majetky bohatým podnikatelům. Kořist si pak Asadová dělila s dalšími členy rodiny. „Celá Sýrie teď patří Asmě,“ řekl v minulosti nejmenovaný syrský podnikatel.

Diktátor Asad funkci v čele země převzal v roce 2000 po smrti svého otce Háfize Asada, který v zemi vládnul od roku 1971. Režim se zhroutil 8. prosince poté, co islamističtí povstalci z uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS) proti vládním vojskům spustili bleskovou ofenzivu.

 X X X

 Finsko zadrželo ruskou loď kvůli podezření, že ve středu poškodila podmořský kabel

Finské úřady ve čtvrtek převzaly kontrolu nad ruským tankerem plujícím z Ruska. Plavidlo plující pod vlajkou Cookových ostrovů podezírají v souvislosti se středečním poškozením podmořského energetického a internetového kabelu EstLink2 mezi Finskem a Estonskem. Estonská a finská vláda se podle agentury AP kvůli incidentu scházejí k mimořádným zasedáním.

Finské úřady uvedly, že pohraniční stráž, která velí v Baltském moři, vstoupila na palubu lodi Eagle S a odplula s ní do finských vod. „Z naší strany vyšetřujeme závažnou sabotáž,“ řekl šéf finského národního úřadu pro vyšetřování Robin Lardot. „Podle našich informací poškození způsobila kotva plavidla, která je předmětem vyšetřování,“ dodal Lardot.

Podle médií je loď považována za součást ruské „stínové flotily“, což jsou plavidla, která Rusko využívá jen neoficiálně, aby obešlo sankce a mohlo vyvážet například svou ropu. „V tuto chvíli předpokládáme, že jde o loď patřící ke stínové flotile,“ řekl podle deníku Financial Times zástupce finského celního úřadu.

Země z baltského regionu se obávají sabotážních činů po několika narušeních podmořských kabelů i produktovodů od roku 2022. Skupina 12 západních zemí 16. prosince také oznámila, že se dohodla na opatřeních, která mají odradit Rusko od využívání takzvané stínové flotily a zvýšit pro Moskvu náklady na její válku proti Ukrajině.

„Musíme být schopni předcházet rizikům, která představují lodě patřící do ruské stínové flotily,“ uvedl na sociální síti X finský prezident Alexander Stubb.

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys podle agentury Reuters uvedl, že rostoucí počet incidentů v Baltském moři by měl sloužit jako jasné a naléhavé varování NATO a Evropské unii, aby výrazně posílily ochranu zdejší podmořské infrastruktury.

Oprava poškozeného kabelu zabere několik měsíců, uvedla ve čtvrtek finská společnosti Fingrid. Zásobování elektřinou ve Finsku je podle ní zatím stabilní.

 X X X

 Sebevražda strojvůdce francouzského TGV. Z rychlovlaku vyskočil za jízdy

Ve Francii na Štědrý večer spáchal sebevraždu strojvedoucí rychlovlaku TGV. Se životem skoncoval během jízdy. Cestující v soupravě tím neohrozil, protože vlak se automaticky zastavil, když muž přestal používat takzvané tlačítko bdělosti, což je z bezpečnostních důvodů 

Incident se stal kolem 20:00 v katastru obce Crisenoy, asi 40 kilometrů jihovýchodně od Paříže. Muž podle dostupných informací skočil z vlaku, který ujel ještě několik kilometrů. V soupravě bylo 400 cestujících. A ti nemohli mít sebemenší tušení, proč se TGV krátce po odjezdu z metropole náhle zastavil uprostřed krajiny.

 To dlouho neměla ani železniční zásahová jednotka, která našla prázdnou kabinu bez strojvedoucího. Až později se našlo jeho bezvládné tělo daleko za soupravou.

„Bezpečnost cestujících nebyla vůbec ohrožena,“ ujišťovala francouzská státní železniční společnost SNCF s odkazem právě na bezpečnostní pojistku. „Pokud každých 30 sekund neuvolní tlak nebo po pěti sekundách znovu nestiskne mechanismus, spustí se v kabině strojvedoucího velmi hlasitý alarm, aby zareagoval. Má na to tři vteřiny. Pokud tak neučiní, motory vlaku automaticky odpojí trakci a současně se spustí automatické nouzové brzdění,“ upřesnila společnost. „V této tragédii tento bezpečnostní systém fungoval podle očekávání,“ dodala.

Událost způsobila až pětihodinová zpoždění v železniční dopravě v celé oblasti od Paříže po město Lyon na jihovýchodě země. V daném úseku nemohla projet v obou směrech další desítka naplánovaných spojů TGV. Vlaky se musely odklonit a jet jinou trasou.

Okolnosti případu vyvolaly nejen v železničářské komunitě šok. „Extrémně vzácné, nebo spíš bezprecedentní,“ zní reakce. „Tohle jsem za celou svou kariéru ještě neviděl,“ uvedl podle francouzských médií bývalý zaměstnanec společnosti.

Příkladný odborář s osobním dramatem

Svůj život ukončil dvaapadesátiletý „zkušený“ železničář, kterého jeho kolegové popisují jako „bezúhonného“ muže s „vzácnou inteligencí“. Bruno Rejony, který pracoval v SNCF od roku 1997, byl znám jako aktivní odborář.

Angažoval se proti důchodové reformě prosazované vládou za účelem rozpočtových úspor, účastnil se protestních demonstrací s kolegy z odborové organizace CGT s transparentem v ruce.

„Ať žije rovnost, blaho pro všechny a sociální spravedlnost,“ psal na X. Na sociálních sítích se netajil odporem proti Národnímu sdružení Marine Le Penové. Stranu obviňoval, že silně zavání fašismem a rasismem.

„Železniční dělníci truchlí po tragické smrti našeho kamaráda. Federace CGT soucítí s jeho rodinou a blízkými,“ napsali jeho kolegové na X. „Bruno byl pevně oddán obraně veřejné železniční dopravy,“ uvedla komunistická senátorka Cécile Cukiermanová.

O tom, co stálo za jeho rozhodnutím zemřít, se spekuluje. Přestože je práce strojvůdce náročná, ukazuje se, že rozhodly možná potíže v osobním životě. Rejony, který měl s přítelkyní jako společné hobby pravidelné jízdy na koni, přiznával deprese. Na sociálních sítích hodně psal o „bezmoci“ ve vztahu ke svému autistickému dítěti.

X X X

 Krok k ovládnutí trhu. Čína staví největší letiště světa na umělém ostrově

Čína buduje největší letiště světa na uměle vytvořeném ostrově u svého severovýchodního pobřeží. Mezinárodní letiště Ta-lien Čou-šuej-c’, jehož výstavba začala v posledních letech, se stane rekordmanem nejen ve velikosti, ale i co do počtu odbavených turistů. Dopravní uzel propojující Čínu s Japonskem či Jižní Koreou, plánuje odbavit až 80 milionů cestujících ročně.

Výstavba letiště Ta-lien Čou-šuej-c’, které se bude rozkládat na umělém ostrově o rozloze 20 kilometrů čtverečních, přinese čtyři přistávací dráhy a obrovský terminál o rozloze 900 tisíc metrů čtverečních. Letiště by mělo každý rok odbavit více než 80 milionů cestujících, přistávat na něm bude 540 tisíc letadel za rok.

„Největší pobřežní letiště v zemi pomalu stoupá z hladiny moře jako východ slunce na východě,“ uvedla společnost na čínské sociální síti WeChat. Výstavba letiště však není bez komplikací. Projektanti musí řešit náročné geologické podmínky i složité technické výzvy spojené s výstavbou v moři.

Li Xiang, hlavní inženýr projektu, v říjnu podle CNN uvedl, že proces stavby komplikuje také napjatý harmonogram. I přesto se však projekt dostává do fáze, kdy umělý ostrov postupně vyrůstá z hladiny moře.

 Až bude stavba dokončena, stane se letiště největším letištěm na umělém ostrově na světě. Překonat by mělo jak mezinárodní letiště v Hongkongu (HKG), tak japonské letiště Kansai (KIX).

Ta-lien, město s populací 7,5 milionu obyvatel v provincii Liao-ning na severovýchodě Číny, je už dlouho důležitým dopravním uzlem. Jeho blízkost k Japonsku a Jižní Koreji dává městu strategickou výhodu v mezinárodní dopravě. Stávající letiště Ta-lien Čou-šuej-c’, které je v provozu již téměř sto let, dosáhlo své maximální kapacity. Vzhledem k rychlému růstu letecké dopravy bylo několikrát rozšířeno, ale nyní je potřeba stavět dál.

Výstavba letiště je součástí širšího plánu Číny, jehož cílem je posílit letecký sektor. Čína chce do roku 2035 vybudovat 450 letišť, aby pokryla rostoucí poptávku. To by mělo znamenat, že překoná Spojené státy a stane se globálním lídrem v oblasti letecké dopravy. Tento ambiciózní plán je již na dobré cestě k realizaci, což ukazuje i otevření druhého pekingského letiště Daxing (PKX), které bylo slavnostně otevřeno v říjnu 2019.

Výstavba největšího letiště na umělém ostrově je jen jedním z projektů, které Číně vynese světové prvenství. Například letos v září otevřeli v Šanghaji největší kryté lyžařské středisko na světě. Už v roce 2013 Číňané otevřeli Globální centrum nového století, které se stalo největší budovou na světě. Je téměř třikrát větší než sídlo amerického ministerstva obrany Pentagon a vešlo by se do ní dvacet oper v Sydney.