Mnohé televize, jako ČT, CNN i Nova a další média se snaží zkreslovat informace o kandidátech Hrad. Dnes je to především o vojákovi Pavlovi, který by mohl být prezidentem Ukrajiny místo Zelenského, který tam už způsobil miliardové škody válkou, a pořád ještě tomu není konec. Nadále tam umírají zbytečně Ukrajinci i Rusové. Generál Pavel z NATO už před lety na Ukrajině hovořil s prezidentem Porošenkem, který chtěl vraždění lidí ukončit.

ZKRESLENÉ  PRŮZKUMY  O  VOLBÁCH  NA  PRAŽSKÝ  HRAD,  LIDÉ  JIM  MOC  NEVĚŘÍ

Prezidentské volby jdou do finále. V průzkumech má zatím jasně navrch generál Petr Pavel. Podle expertů ale zatím není výsledek vůbec jistý. „Je spousta voličů, kteří neříkají, koho budou volit,“ upozornil v pořadu 360° na CNN Prima NEWS politolog Jan Kubáček s tím, že se podle něj opakuje atmosféra sněmovních voleb z podzimu 2021. Experti také okomentovali výhrůžky, které má dostávat Andrej Babiš, a jeho reakci.

„Babiš to přepálil. Výhružky chodí politikům pořád, ale on to implementoval do své volební kampaně,“ zhodnotil odborník na politický marketing Karel Kreml. Spolu s šéfredaktorem Reflexu Viliamem Buchertem jsou oba toho názoru, že to ve finále může Babišovi spíše uškodit.

Šéf hnutí ANO se o výhrůžkách začal vyjadřovat veřejně, v reakci na ně upustil od kontaktní kampaně. Tím, že se rozhodl anonymy řešit veřejně, podle expertů dost riskuje. „Je to už na hraně, je to mezní,“ uvedl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS politolog Jan Kubáček. „Nepodceňoval bych Babišovu strategii,“ dodal s tím, že podle něj se opakuje atmosféra sněmovních voleb v tom smyslu, že Babiš tím mobilizuje své voliče. „Jsem přesvědčen, že je spousta voličů, kteří zvažují jít k volbám a teď se o ně bojuje jestli nebudou odrazeni,“ doplnil.

Podle Kremla se s anonymy Babiš znovu staví do role oběti, zároveň může jít i o únikovou strategii. „A to je i jeho strategie, kdyby volby dopadly špatně. Aby je mohl označit za volby, kde mu bylo vyhrožováno a že to nebyla férová soutěž,“ míní. S tím souhlasí i Kubáček. „To je souboj poštovní známky, protože Petr Pavel je velmi reprezentativní, i když mlčí, a vypadá velmi důstojně, a kombajnu Andreje Babiše, který má tendenci stáhnout pod sebe vše. Dělá to velmi účinně, ale za cenu, že posiluje i soupeře,“ dodal v nadsázce.

V průzkumech zatím vítězí generál Petr Pavel? Tak experti prosazovali i Nerudovou, ale nakonec dopadla jako školačka. Nemá žádné schopnosti, i když byla rektorkou. Dostala se tam omylem a dělala kšefty s tituly.

Podobná situace tu ale byla i před pěti lety, kdy před druhým kolem Miloše Zemana ve většině průzkumů porážel Jiří Drahoš. Něco takového by se ale nyní podle expertů nemělo opakovat. „Bude to těsnější, než se zdá, ale Babiš není tak silný jako Zeman,“ vysvětloval Buchert s tím, že Miloš Zeman rovněž nebyl vnímán na veřejnosti a priori negativně. Naopak Babiš je tak částí lidí vnímán od začátku a negace se spíše stupňuje. Zároveň nelze srovnávat ani generála Pavla a Jiřího Drahoše.

X X X

 POLITOLOGOVÉ:  BABIŠOVO  UKONČENÍ  KAMPANĚ  S  LIDMI  VOLBU  NEOVLIVNÍ

  V  TELEVIZÍCH  HOVOŘÍ,  JAKO  SVĚTOVÝ  POLITIK,  KTERÝ  NAPRAVÍ  NEDOSTATKY,  KTERÉ  ZPŮSOBIL  FIALA

 Ukončení kontaktní kampaně Andreje Babiše výsledek prezidentské volby prakticky neovlivní, domnívají se politologové. Zveřejněním dalších výhrůžek se Babiš podle nich ještě snaží změnit náladu ve společnosti a využít dojem o ohrožení rodiny. Bývalý premiér v úterý na tiskové konferenci oznámil, že obdržel anonymní dopis, v němž mu někdo vyhrožuje smrtí v případě, že ve volbách vyhraje.

Podle politologa Miroslava Mareše bude mít Babišovo ukončení kontaktní kampaně na výsledek voleb vliv minimální. Domnívá se, že kampaň nepřinášela Babišovi už žádné nové body. Připomněl, že Babišův protikandidát Petr Pavel kvůli nemoci přerušil kontaktní kampaň také.

„Tento krok trend nijak nezvrátí. Výraznější efekt může mít třeba to, že řada lidí z měst odjede o víkendu na hory, aniž by odvolili, než to, že Babiš přerušil kontaktní kampaň,“ podotkl Mareš.

Babiš se podle něj dále snaží využít dojem o ohrožení rodiny a zařadit Pavlovy příznivce do jedné řady s těmi, kteří tyto výhrůžky zasílají. „Doufá, že tím mobilizuje co nejvíc svých voličů a zároveň odradí některé z těch, kteří zvažují volbu Pavla,“ dodal politolog.

Snaha změnit náladu ve společnosti

Ladislav Mrklas z CEVRO Institutu míní, že se Babiš za každou cenu snaží změnit náladu ve společnosti, která mu nenahrává. „Toto je další, podle mě už dost zoufalý pokus. Na druhou stranu na jeho voliče to může fungovat celkem mobilizačně,“ podotkl.

Možné dopady na celkový výsledek voleb by ale nepřeceňoval. „Pokud ještě (Babiš) na zítra (na středu) nechystá nějaké vygradování, tak si neumím představit, že by to mělo natolik změnit atmosféru ve společnosti, že by mohl volby zvrátit ve svůj prospěch,“ dodal.

Ukončení Babišovy kontaktní kampaně několik dní před volbami už nebude podle politologa Josefa Mlejnka hrát velkou roli. „Kontaktní kampaň má smysl, když se dělá dlouhodobě. Nějaké jedno místo plus minus už nemůže nic změnit,“ řekl.

Podle něj byla setkání s občany možná zrušena spíš kvůli tomu, že si Babišův tým vyhodnotil, že záběry Babiše čelícího na veřejnosti odpůrcům nevyvolávají dobrý dojem. „Možná je to trochu z nouze ctnost,“ dodal Mlejnek.

Mimořádná vyjádření Babiše pro média o anonymních výhrůžkách také mohou být podle Mlejnka reakcí na výzvy Petra Pavla, aby Babiš zklidnil kampaň a omluvil se za strašení válkou. „Lze to vnímat, že je to trošku i protitah ze strany Babiše a jeho štábu, když vnesou do veřejného prostoru téma, že je to Babiš, kdo je napadán – jak on to interpretuje – příznivci Petra Pavla,“ uvedl.

Je však otázka, zda výroky o výhrůžkách mohou Babišovi přinést dost hlasů ve volbách, vzhledem k Pavlovu náskoku ve volebních modelech. „Musí teď urvat docela velkou skupinu lidí, a myslím, že tímhle tak velkou skupinu nezíská,“ doplnil Mlejnek.

Babiš anonym nahlásil na policii, která prověřuje také jeho sobotní oznámení, že obdržel dopis s nábojem adresovaný jeho manželce. Expremiér tehdy novinářům řekl, že anonymní vzkaz byl plný urážek. V pondělí upřesnil, že dopis byl odeslán z Brna. Pavel projevy nenávisti a hrozby Babišovi a jeho rodině odsoudil.

Agentury o víkendu a v pondělí zveřejnily celkem čtyři průzkumy. Ve všech jednoznačně vedl Pavel. Podle Medianu by ve druhém kole získal 57,9 procenta hlasů, podle Ipsosu 58,8 procenta hlasů a podle STEM 57,6 procenta hlasů. Podle průzkumu Data Collect a Kantar CZ by Pavla určitě volilo 46 procent lidí a spíše ano sedm procent, zatímco pro Babiše by určitě hlasovalo 29 procent a spíše devět procent voličů.

Po Babišově sobotní tiskové konferenci řekl Mlejnek, že dopad na voliče je těžké odhadnout. Připustil, že oznámení by mohlo mít mobilizační efekt a že by mohlo přimět některé voliče, kteří by jinak volit nešli, aby dali hlas Babišovi. Babiš podle něj může nyní hrát v kampani na to, že je obětí, i když zpočátku nechal vyvěsit billboardy, za které čelil naopak obvinění z agresivity.

Babiš záhy po vyhlášení výsledků prvního kola voleb po Česku nechal vylepit plakáty s textem „Nezavleču Česko do války. Jsem diplomat. Ne voják. Prezident Babiš“, za které je kritizován. Kritici mu vyčítali to, že voliče straší a že urazil vojáky. Babiš přiznal, že se text nepovedl. Slíbil, že text změní. Na billboardech se už objevily nové plakáty, které uvádí, že „Generál nevěří v mír“ s dovětkem „Volte mír. Volte Babiše“. Pavel používá například billboard se svou fotografií a textem „Vést zkušeně a klidně v těžkých časech“.

X X X

ZELENSKÝ  NA  UKRAJINĚ  VYHÁNÍ  FAŠISTY  A  NACISTY,  NA  KTERÉ  UPOZORNILO  RUSKO

NA   FAŠISTY  NA  UKRAJINĚ  UPOZORNILO  I  POLSKO,  JINAK  PRÝ  S  UKRAJINOU  NEBUDE  SPOLUPRACOVAT

POLSKO  TAKÉ  TOUŽÍ  PO  ČÁSTI  UKRAJINY  A  CHCE  MILIARDY  OD  NĚMECKA  ZA  HITLEROVU  VÁLKU

NĚMECKO  NECHCE  POLSKU  NIC  UHRADIT

Zelenskyj čistí zkorumpovanou státní správu, funkcionáři nesmí ze země

Reuters: Tři vysoce postavení ukrajinští činitelé končí na svých pozicích. Rezignoval zástupce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Kyrylo Tymošenko, náměstek ministra obrany Vjačeslav Šapovalov a odvolán byl i náměstek generálního prokurátora Oleksij Symonenko. Končí také šéfové pěti oblastních správ. Prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí ohlásil personální změny ve státní správě kvůli korupčním skandálům.

Zelenskyj uvedl, že tento týden budou oznámeny personální změny ve vládě, regionech a v bezpečnostních složkách. Nesdělil konkrétní jména, nicméně podle Reuters to prohlásil po nejzávažnějších obviněních z úplatkářství, která se v zemi objevila od začátku ruské vojenské agrese.

Zelenskyj prohlásil, že plánuje zefektivnit svou válečnou vládu a potlačit korupci. Rovněž řekl, že ukrajinská rada národní bezpečnosti a obrany v pondělí zakázala pracovníkům ve státní správě odjezd ze země vyjma služebních cest. Učinil tak ve zjevné reakci na informace o Symonenkově dovolené.

Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak personální změny označil za reakci Zelenského na „klíčový požadavek veřejnosti“, aby se spravedlnost vztahovala na všechny.

Tymošenko oznámil svou rezignaci 23. ledna a podal Zelenskému žádost o odstoupení. „Děkuji ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému za důvěru a příležitost konat dobré skutky,“ napsal na svém telegramovém účtu, kde dále děkoval i dalším představitelům. Na stránkách prezidenta se mezitím objevil dekret o přijetí Tymošenkovy rezignace.

Třiatřicetiletý Tymošenko působil od roku 2019 jako zástupce šéfa prezidentské kanceláře, měl na starosti regiony a regionální politiku, píše Reuters. Se Zelenským spolupracoval už v době jeho volební kampaně, kdy dohlížel na mediální a kreativní obsah.

Od začátku ruské invaze loni v únoru se Tymošenko podle ukrajinských médií zapletl do několika skandálů souvisejících s osobním užíváním drahých automobilů. On sám všechna obvinění popíral.

Podle listu Ukrajinska pravda se očekává, že ho nahradí Oleksij Kuleba, dosavadní gubernátor Kyjevské oblasti. Ukrajinská média již dříve informovala, že Tymošenko měl rezignovat společně s Olehem Tatarovem, dalším zástupcem šéfa Zelenského kabinetu.

Kromě něj končí ve funkcích i další vysoce postavení ukrajinští činitelé, mimo jiné náměstek ministra obrany Vjačeslav Šapovalov zodpovědný za zásobování vojáků potravinami a vybavením a náměstek generálního prokurátora Oleksij Symonenko.

Šapovalov podle Reuters reagoval na „mediální obvinění“ z korupce, která jsou podle něj i ministerstva neopodstatněná.

V prohlášení na webu resortu obrany se uvádí, že jeho rezignace je „důstojným činem“, jenž pomůže udržet důvěru v ministerstvo. Podle ukrajinských médií resort obrany platil neodůvodněně vysoké částky za dodávky jídla pro ukrajinskou armádu. Ministr Reznikov uvedl, že se jednalo o technickou chybu, nikoliv korupci.

Následně média informovala také o odvolání náměstka ukrajinského generálního prokurátora. Úřad nesdělil důvod, podle prohlášení prokuratury Symonenko končí na vlastní žádost.

Ukrajinska pravda píše, že náměstek jel na konci loňského roku na dovolenou do Španělska, a to podle ukrajinských médií navzdory výzvě prezidenta Zelenského, aby veřejní činitelé na dovolené do zahraničí za válečného stavu nejezdili. Podle serveru Ukrajinska pravda se navíc náměstek na dovolenou vypravil v autě jistého podnikatele ze Lvova.

Odvolání pěti regionálních šéfů

Ukrajinská vláda také odvolala pět šéfů regionálních správ. Konkrétně kabinet schválil odvolání Valentyna Rezničenka (Dněpropetrovská oblast), Oleksandra Starucha (Záporožská oblast), Oleksije Kuleby (Kyjevská oblast), Dmytra Žyvyckého (Sumská oblast) a Jaroslava Januševyče (Chersonská oblast).

Rezničenko požádal o odvolání sám, zatímco ostatní vedoucí oblastních správ mají být odvoláni po vzájemné dohodě, napsal už dříve server Ukrajinska pravda.

Problémy korupce

Ukrajina se dlouhodobě potýká s problémem korupce, jejíž omezení je jednou z podmínek členství země v Evropské unii. Skandály by rovněž mohly podkopat ochotu západních spojenců poskytovat zemi bránící se ruské agresi vojenskou i finanční pomoc.

V neděli ukrajinská protikorupční policie oznámila, že zadržela náměstka ministra infrastruktury pro podezření z přijetí úplatku ve výši 400 tisíc dolarů (8,8 milionu korun) za umožnění dovozu generátorů elektrické energie v září loňského roku.

Ukrajinská média současně s touto kauzou zveřejnila, že ministerstvo obrany platilo neodůvodněně vysoké částky za dodávky jídla pro ukrajinskou armádu. Ministr obrany Oleksij Reznikov uvedl, že se jednalo o technickou chybu, nikoliv korupci.

„Již nyní existují personální rozhodnutí, která se týkají činitelů na různých úrovních ministerstvech a dalších ústředních vládních struktur, stejně jako v regionech a orgánech činných v trestním řízení,“ řekl Zelenskyj v pondělí večer ve svém pravidelném nočním videoposelství.

Uvedl také, že ukrajinská rada národní bezpečnosti a obrany v pondělí zakázala pracovníkům ve státní správě odjezd ze země vyjma služebních cest. Učinil tak ve zjevné reakci na informace ukrajinských médií, že náměstek generálního prokurátora Oleksij Symonenko odjel na dovolenou do Španělska autem ukrajinského podnikatele. Podle agentury Unian již byl Symonenko vyzván, aby odstoupil.

X X X

GENERÁL  PAVEL  VE  SLUŽBÁCH  NATO

 Pan generál jako prezidentský kandidát – řiťolezecké Právo dalo na první stranu deníku jen s tisícovkami čtenářů bombastický titulek: „Ústí vítalo Pavla jako prezidenta“. Je proto dobré se podívat, jaké má pan generál názory právě v bezpečnostní oblasti. Ta mu je pochopitelně jako vojákovi nejbližší.

Andrej Babiš se na svém billboardu nepřímo vyjádřila, že nehodlá jít cestou války. Jinak řečeno, že země, která se díky Fialově vládě nepřímo zapojila do konfliktu s Ruskem na Ukrajině, nesmí být zatažena do války.

Babišův billboard rozvěšený v pondělí po celém Česku rozpoutal nevídanou vlnu hysterie a agrese přátel pravdy a lásky. Prý prezident nemůže dostat zemi do války. A vůbec jeho pravomoci ve vojenské oblasti podle Ústavy jsou prý minimální.

Není to úplně pravda. Když prezident nebude chtít respektovat rozhodnutí vlády a parlamentu, např. o vyhlášení válečného stavu, k tomuto aktu prostě nedojde. Pak by musela – a pravice v Senátu tento ústavní algoritmus již má zažitý – přistoupit většina Senátu k impeachmentu prezidenta. A Rychetského Ústavní soud by musel toto rozhodnutí o odvolání prezidenta z úřadu potvrdit. No, to že by se to neobešlo bez vzpoury statisíců lidí, je více než zřejmé. Válku většina Čechů nemiluje a nechce, aby se země do nějakého konfliktu zapojila.

Stejně tak vždy v minulosti byla bezpečná většina Čechů proti umístění vojenské základny USA na našem území. Pan generál by měl jasně sdělit své stanovisko k této otázce. Buď ano anebo ne.

Ale podívejme se, jak si pan generál počínal ve strukturách NATO, kde byl po několik let druhým či třetím mužem v hierarchii této organizace.

V neděli 11. 10. 2015, podle oficiálního záznamu z jednání velení NATO, navrhl generál Pavel de facto rozpoutat nové kolo závodů v jaderném zbrojení s Ruskem. Naštěstí český generál tehdy se svým návrhem na rozmístění dodatečných nových jaderných zbraní na ochranu pobaltských republik a dalších zemí NATO narazil u USA. Reprezentantka USA, Jessica Cox, odpovědná ve vedení NATO za jaderné zbraně, udržela zdrženlivý postoj USA v této otázce. Tedy, udržela politiku nerozšiřování jaderných zbraní v Evropě namířených proti Rusku jako základní kámen jaderné politiky NATO a zabránila tak obrovské a ve svých důsledcích zcela nevypočitatelné eskalaci konfliktu mezi NATO a Ruskem, vyvolaném událostmi na Ukrajině v roce 2014.

Myslím, že vůbec neškodí se podívat na válečnickou minulost generála Pavla, kterou dnes pražskokavárenská média s takovou rozhodností bagatelizují.

Generál Pavel už v roce 2015 zcela vážně navrhoval nejvyššímu velení NATO, aby začalo balancovat na ostré hraně jaderné apokalypsy v Evropě. V dubnu 2016 pan generál vykonal inspekci Ukrajiny a při ní podle záznamu NATO vyhlásil vůči Rusku toto: „V dobách jako jsou tyto, je politický dialog užitečný a nezbytný, pokud chceme snížit riziko vojenských incidentů a vyjasnit a vyřešit vážné neshody. To ale neznamená, že dojde k návratu vztahů na minulou úroveň. K tomu nedojde, pokud Rusko nebude respektovat mezinárodní právo!“ Tedy pan generál bez ohledu na tzv. Minské dohody už v roce 2016 jako jeden z nejvyšších hodnostářů NATO na Ukrajině jasně deklaroval, že NATO bude vojensky podporovat Ukrajinu proti Rusku. A nebude respektovat minská ujednání, podepsaná mj. Francií a Německem, a to dokud se Rusko nestáhne z Krymu a rebelové se nepodrobí.

Účelem návštěvy P. Pavla na Ukrajině byla tehdy inspekce dosaženého pokroku ukrajinských ozbrojených sil a zbrojního průmyslu. Byl velmi spokojen, což vyjádřil zhruba takto: Rozsah reforem je vskutku působivý… Když už nic jiného, tak už v roce 2016 dostal Putin svodku, v níž jej jeho analytici jistě varovali před tím, že Západ Minské dohody považuje jen za zastírací manévr. To jen potvrzuje, že Babišovo heslo: „Nezavleču Česku do války. Jsem diplomat, ne voják“ má plné oprávnění a oporu v generálových činech z doby jeho působení ve vedení NATO.

Zcela kruciálním bodem pro pochopení nebezpečnosti návrhů generála Pavla z roku 2015 je vymezení pojmu strategická jaderná zbraň. Ta je ve smlouvách mezi USA a Ruskem definována zejména svým doletem. Tedy doletem za Rýn a přes oceán.

Rakety Iskander s doletem 600 km tak nejsou strategické zbraně a to ani z pohledu USA, protože je nemohou ohrozit. Doletí z Ruska tak maximálně na hranice České republiky. Ale letadla F-35 rozmístěná v Pobaltí anebo na Ukrajině dostřelí či doletí až do Moskvy. Tedy „nestrategické“ zbraně NATO umístěné ve středovýchodní Evropě mohou zničit hlavní části Ruska.

Generál Pavel v říjnu 2015 v reakci na příčiny slabé obrany pobaltského křídla NATO argumentoval, že v Pobaltí jsou nepříznivé geografické podmínky pro včasné soustředění dostatečných sil, a pokračoval, že: „…možná nastal čas znovu začlenit jaderné plány do plánování obrany“. Vzhledem k tomu, že jaderné plánování bylo od vzniku NATO jeho nepřetržitou součástí, ovšem od skončení studené války pouze jako reakce na protivníkův první jaderný úder, nelze chápat vyjádření generála jinak, než jako požadavek na znovuzavedení prvního jaderného úderu do plánovací strategie NATO. A volání po opětovném rozšíření nestrategických zbraní na území členských států NATO. Podle užšího výkladu generálových slov by ruský konvenční úder na Pobaltí znamenal, podle jím navrhovaného postupu, jadernou odvetu z NATO. Tím by ovšem NATO rozpoutalo zničující celosvětovou jadernou válku.

V Rusku musela tato slova jednoho z vysokých činitelů NATO tehdy vyvolat velké pozdvižení. Nelze se proto divit, že Putin nechce připustit, ani za cenu vleklého vojenského konfliktu, rozšíření NATO o Ukrajinu.

Je potřeba také vidět poslední vývoj na Ukrajině. Putin o víkendu silně přitvrdil. Nové raketové útoky Rusů se totiž zaměřily nejen na trafo stanice a rozvody elektřiny, ale na turbíny tepelných elektráren. Pokud je zničena turbína tepelné elektrárny, její znovuinstalace trvá léta. Je potřeba vyrobit novou turbínu a postavit pro ni novou halu. Zdá se, že Putin se chová stejně jako např. Nixon ve Vietnamu, když zvyšoval ničivou sílu bombardování, aby donutil protivníka přistoupit na „výhodný mír“.

Ano, dávám plně za pravdu slovům, že nyní potřebujeme diplomata a ne generála. Diplomat dojednává mír a generál diktuje na hlavu poraženému protivníkovi. Takže posuďte sami, zda je pan generál holubice či jestřáb. A co je reálné.

Na fotografii Petr Pavel si podává ruku s P. Porošenkem, prezidentem Ukrajiny po převratu v roce 2014, server vasevec.cz

X X X

NERUDOVÁ  KŠEFTOVALA  S  TITULY  V  BRNĚ,  DNES  NOVÝ  DĚKAN  KAPOUNEK

 Fakulta s „rychlotituly“ má nového děkana, chce obnovit její dobré jméno

Po neúspěšné první volbě si dnes Provozně ekonomická fakulta brněnské Mendelovy univerzity zvolila nového děkana. Stane se jím Svatopluk Kapounek. Do funkce nastoupí 1. února, a nahradí tak svého předchůdce Pavla Žufana, který odstoupil kvůli pochybnostem okolo doktorských studijních programů na fakultě. S nimi byla spojována i prezidentská kandidátka a bývalá rektorka univerzity Danuše Nerudová

Národní akreditační úřad pro vysoké školství (NAÚ) univerzitě kvůli těmto pochybením nedávno odebral institucionální akreditaci pro doktorské studijní programy v ekonomických vědách.

Kapounek chce klást důraz především na zvýšení kvality výuky a na zodpovědné finanční řízení fakulty. Plánuje také pokračovat v nápravných opatřeních týkajících se doktorských programů, na něž se zaměřila kontrola NAÚ.

„Jsem přesvědčený o tom, že naše fakulta nabízí vzdělání, nikoliv tituly. Základem postgraduálního studia je tvůrčí činnost doktorských studentů vyžadující poměrně vysoké finanční náklady i vysoké nároky na čas školitelů. Budu proto podporovat individuální přístup při výběru talentovaných studentů i při sestavování jejich individuálních studijních plánů,“ uvedl Kapounek.

Svou protikandidátku Martinu Rašticovou porazil o jediný hlas. Vyslovilo se pro něj osm členů akademického senátu, sedm volilo proděkanku fakulty Rašticovou. Kapounek, který působí na Ústavu financí Provozně ekonomické fakulty, bude funkci děkana zastávat do roku 2027.

V pozici nahradí Pavla Žufana, který v prosinci 2022 náhle rezignoval. Důvodem byla především neobvyklá rychlost, s níž někteří zahraniční studenti procházeli doktorskými programy na fakultě. V čele univerzity v té době stála prezidentská kandidátka Danuše Nerudová, která v nedávných volbách získala necelých čtrnáct procent hlasů.

Téma po celou dobu kampaně Nerudové

Po celou dobu své kampaně se Nerudová setkávala s otázkami na tohle téma. Neúspěšná kandidátka veškerá obvinění týkající se udělování „rychlotitulů“ vytrvale odmítala. „Na útoky na svou osobu už jsem si za ty roky zvykla. Vždy k nim ale přistupuji čelem a chci otevřeně komunikovat pravdivé informace,“ napsala mimo jiné na svém Twitteru.

Univerzitu Nerudová řídila od února 2018 do konce ledna minulého roku. Za nastavení kontrolních mechanismů, jež sledují plagiátorství či kvalitu studia, je odpovědná rada pro vnitřní hodnocení školy, které Nerudová do loňského ledna předsedala.

Dle prohlášení NAÚ neměla škola nastavena dostatečná opatření proti podvodům a plagiátorství. Úřad proto v květnu rozhodl, že univerzitě u doktorských oborů ekonomického zaměření odebere institucionální akreditaci.

Nerudová se ke spoluodpovědnosti za pochybení nehlásí. Za uskutečňování studijního programu je dle ní odpovědný děkan fakulty, kterým byl tehdy právě Žufan. Ten ve svém rezignačním dopise napsal, že ho k odchodu vedla snaha o uvolnění prostoru pro dořešení situace s NAÚ. „Důvodem rezignace je zodpovědnost mě jako děkana za pochybení v minulém období týkající se uskutečňování doktorských studijních programů na fakultě,“ uvedl.

X X X

PREZIDENT  ZEMAN  S  PREZIDENTEM  POLSKA

 Zeman se setkal s polským prezidentem Dudou. Ujistil ho, že Česko by své závazky v NATO dodrželo

Prezident Miloš Zeman po úterním setkání se svým polským protějškem Andrzejem Dudou ujistil, že Česko by v případě napadení spojenců dostálo svým závazkům v Severoatlantické alianci. V souvislosti s opačným vyjádřením prezidentského kandidáta Andreje Babiše (ANO) varoval před vytrháváním vyjádření z kontextu. Duda na tiskové konferenci připsal Babišův výrok vypjaté předvolební atmosféře, kterou při kandidatuře na prezidentský post sám zažil.

 Zeman uvedl, že v případě napadení Polska, pobaltských zemí, ale i jakékoliv jiné země NATO, by Česko nejen kvůli spojenectví pomohlo. Je podle něj zřejmé, že agresorem by v takovém případě bylo Rusko. „Z důvodu spojeneckých svazků, ale i z důvodu sebezáchovy, bychom samozřejmě byli povinni pomoci, dokonce bychom to udělali rádi,“ řekl.

V souvislosti s Babišovým výrokem zmínil volební kampaň. „Já na našem setkání definoval kampaň jako občanskou válku svého druhu. Některá prohlášení, která mohou být i vytržena z kontextu, působí jako rozbuška,“ dodal Zeman.

Varoval také před předvolební hysterií. Zdůraznil, že otázka byla hypotetická a zmínil, že Babišova vláda se svými rozhodnutími podílela na rozmístění českých jednotek v Pobaltí.

Duda zdůraznil, že Babiš odpovídal na teoretickou otázku, přičemž povinnosti plynoucí ze smlouvy o NATO jsou naopak praktické a závazné. „Prezidentská kampaň je politickým soubojem jednoho proti jednomu na nejvyšší úrovni, jsou to obrovské emoce, které kulminují v debatách,“ řekl.

Babišův výrok o Polsku

Otázka na Babiše podle něj nebyla „úplně chytrá“, moderátor se podle něj mohl zeptat například na jeho postoj při případném útoku na Slovensko.

Babiš v nedělní předvolební debatě České televize odpovídal na otázku, zda by Česko mělo splnit své závazky a poslat v případě napadení Polska či pobaltských států do těchto zemí například vojáky.

Kolektivní obranu NATO jsem nezpochybnil, říká Babiš o nedělní debatě

„Ne, určitě ne. Myslím si, že je potřeba mluvit o míru,“ prohlásil. Dodal, že chce mír a „v žádném případě by neposílal naše děti a děti našich žen do války“. Byl za to terčem na domácí politické scéně, ale i v zahraničí.

Babiš později uvedl, že kolektivní obranu NATO nezpochybnil. Jen si nechtěl představit, že by mohla vypuknout třetí světová válka. Politici musejí usilovat o mír a zabránit válce, uvedl. Následně k výroku prohlásil, že to byla provokace. Z jeho řeči vyplynulo, že má na mysli dotaz moderátora debaty.

Duda reagoval i na výrok bulharského prezidenta Rumena Radeva, že posílání zbraní na Ukrajinu je jako hašení požáru benzinem.

„Prezident byl kdysi hlavním náčelníkem vzdušných sil a ze své zkušenosti vím, že otázka na generála na poskytnutí armádního vybavení do jiné země vždy způsobí, že mu vyrazí slzy do očí,“ žertoval. Žádný voják nechce přijít o zbraně, pro politiky to bývá snazší, dodal.

X X X

 Na Zemanův mítink v Náchodě přišli prezidentovi příznivci i odpůrci. Na náměstí vlály červené trenýrky

Prezidenta Miloše Zemana na úterním mítinku v centru Náchoda vítali příznivci i odpůrci. Jeho kritici vyvěsili na náměstí velké rudé trenýrky. Setkání se zúčastnilo několik set lidí, odpůrců byly zřejmě desítky. Protestující rozvinuli také transparenty s nápisy „Vlastizrádce Zloman“, „Sbohem a šáteček“ nebo „Zapomeneme“.

 Debatu s občany vedl Miloš Zeman na Masarykově náměstí z pódia společně se starostou Janem Birkem (ČSSD), který prezidenta do Náchoda pozval. Zeman se před tím v Náchodě setkal také s polským protějškem Andrzejem Dudou.

Pískot a další projevy nesouhlasu se ozvaly ve větší míře při odpovědi Zemana na otázku, jaký má názor na prezidentského kandidáta a bývalého generála Petra Pavla. Výhradu má kvůli jeho úzkému vojenskému zaměření.

Zeman se setkal s polským prezidentem Dudou. Ujistil ho, že Česko by své závazky v NATO dodrželo

 „Rudé trenky jsou už po několik let symbolem nesouhlasu s politikou Miloše Zemana a my s ní zásadně nesouhlasíme. Nesouhlasíme s tím, jak rozdělil společnost, jak nás zatáhl do morálního marasmu, jak podporoval (ruského prezidenta) Vladimira Putina a čínské komunisty,“ řekl opoziční náchodský zastupitel a jeden z organizátorů protestu Michal Kudrnáč (Zelení).

V roce 2015 vyměnila skupina Ztohoven prezidentskou standartu na Pražském hradě za rudé trenýrky na protest proti politice prezidenta Zemana.

Lidé Zemanovi položili několik dotazů. Například na otázku, jestli ví, kdo vyhraje prezidentské volby, odpověděl: „Se stoprocentní pravděpodobností vyhraje ten, kdo dostane nejvíce hlasů z kandidátů.“

Na závěr mítinku lidé tleskali, Zemanovi odpůrci pískali a křičeli hanba a fuj. Zeman jim vzkázal, že kdyby spolu všichni souhlasili, tak by byla nuda. Těm, co mají jiný názor, popřál kritickou mysl s tím, že myšlení bolí.

X X X

ČERNOCHOVÁ  NEMŮŽE  BÝT  BEZ  UKRAJINY,  PŮJDE  TAM  BOJOVAT?

Omluvte se, nejsme Babišovi otroci, tepaly poslankyně ANO Černochovou. Váš problém, opáčila

Omluvte se, vyzvala v úterý na jednání Sněmovny šéfka poslanců ANO Alena Schillerová ministryni obrany Janu Černochovou (ODS). A to kvůli výroku z nedělní Partite Terezie Tománkové televize CNN Prima NEWS, kde šéfka resortu uvedla, že Andrej Babiš (ANO) v prezidentské kampani straší válkou za podpory „otroků z ANO“. „Nejsem žádná otrokyně,“ bránila se na plénu dolní komory i poslankyně ANO Jana Pastuchová.

„V diskuzním pořadu (Partie) mě a kolegy označila za otroky. To jsou tak šílená slova, že s nimi nechci ani vést polemiku. Nejsou hodna žádného politika a už vůbec ne ministryně tak významného resortu. Vyzývám vás, mějte tu odvahu, mějte tu pokoru, mějte tu slušnost a omluvte se všem mým kolegům,“ vyzvala Schillerová na úterním jednání v Poslanecké sněmovně Černochovou.

Reagovala tak na slova ministryně z nedělní Partie Terezie Tománkové televize CNN Prima NEWS. Ta prohlásila, že Babiš v boji o Hrad zneužívá armádu a vojáky. „Jako Česká republika se nacházíme v situaci, kdy válkou straší bývalý premiér a kandidát na prezidenta za podpory a hlasitého potlesku otroků z ANO,“ uvedla ve vysílání Černochová směrem ke svému předchůdci a poslanci ANO Lubomíru Metnarovi.

 Slova ministryně obrany zvedla ze židle i poslankyni ANO Janu Pastuchovou. „Nejsem žádnou otrokyní pana Babiše, byla jsem zvolena za Liberecký kraj. Myslím si, že žena by se takhle vyjadřovat neměla,“ tepala Černochovou.

Že jste si slova vztáhly na sebe, je váš problém

Ta se na plénu začala bránit slovy, že podle ní nešlo o narážku na kolegyně z opozice. „Paní předsedkyně klubu Schillerová, milá kolegyně Jano Pastuchová, ani vy, ani já nemůžeme být otrokyně. Nemůžeme jimi být proto, protože všechny v této Sněmovně pobíráme plat. To, že jste si moje slova vztáhly na sebe, není můj problém, to je problém váš,“ ohradila se šéfka resortu obrany.

Společně s Metnarem v Partii údajně jen řešila „vyhrocenou kampaň“. „Šlo o volební kampaň, kterou, bohužel, vyhrotil kandidát hnutí ANO. Vyhrotil tuto kampaň v tom smyslu, že například paní profesorce Nerudové přišel e-mail,“ podotkla a vzkaz následně před poslanci citovala. V něm anonym neúspěšné kandidátce vyhrožoval agresí.

„Počítejte s tím, že když se neomluvíte (Babišovi), tak na vašem předkusu přistane baseballová pálka,“ stálo v něm. „Je z toho patrné, že vaši podporovatelé jsou schopni a ochotni udělat pro hnutí ANO jako otroci úplně všechno,“ dodala ministryně Černochová.

Že Babiš na billboardech straší lidi válkou, mu vyčítají mnozí politici i odborníci. Má tam totiž heslo, že „nezavleče Česko do války“. Mnozí jeho voliči tak tvrdí, že Babiše budou volit právě proto, že nechtějí válku, se kterou spojují druhého kandidáta na prezidenta Petra Pavla. Ten se ale takovému spojení brání. Říká, že jako generál a voják válku rozhodně nechce a že je vždy lepší jít cestou míru.

Po rozepři poslankyň a ministryně si hnutí ANO vzalo ve Sněmovně dvě hodiny pauzu, a tak úterní jednání skončilo. Zákonodárci před tím jednali tři hodiny o programu schůze, nic konkrétního tak za celý den neprojednali. Sejdou se opět ve středu v 9 hodin ráno.

X X X

Německo se rozhodlo poslat Ukrajině tanky Leopard 2. Povolení získalo i Polsko, tvrdí Spiegel

Německo pošle Ukrajině tanky Leopard 2 a povolí to i spojencům, jako je Polsko, tvrdí server magazínu Spiegel. Kancléř Olaf Scholz, který to dlouho odmítal, se ke kroku podle serveru odhodlal po měsících zvyšujícího se tlaku ze strany koaličních partnerů i zahraničních spojenců a konzultacích se Spojenými státy. Země jako Polsko povolení Berlína k vývozu Leopardů potřebují, protože jde o tanky německé výroby. Krok uvítal Kyjev i německá opozice.

 „Rozhodnutí padlo: Německo dodá Ukrajině tanky typu Leopard 2,“ píše Spiegel, podle něhož půjde nejméně o rotu tanků. V jedné rotě jich je obvykle čtrnáct. Berlín první skupinu leopardů verze 2A6 dodá ze zásob bundeswehru, ve střednědobém výhledu by některé tanky mohl dodat i zbrojní průmysl. Oficiálně to zřejmě oznámí ve středu.

Německému rozhodnutí podle Spiegelu předcházely intenzivní a několikadenní konzultace se spojenci, především se Spojenými státy. Scholz vždy zdůrazňoval, že spolková republika tanky západní výroby případně dodá jen ve shodě s nimi. Dosud Západ napadenou Ukrajinu podporoval tanky ještě sovětské konstrukce či jejich modernizovanými verzemi.

Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak dodávky moderních strojů přivítal podle agentury Reuters slovy, že se „pár stovek tanků v rukou našich tankistů“ stane „údernou pěstí demokracie proti autokracii“.

Změnu berlínského postoje vítá i největší německá opoziční strana Křesťanskodemokratická unie (CDU). Její šéf Friedrich Merz rozhodnutí považuje za správné, i když podle něj kancléř příliš dlouho váhal.

Americké tanky Abrams

Podobně se vyjádřila šéfka výboru Spolkového sněmu pro obranu Marie-Agnes Stracková-Zimmermannová z koaliční FDP. „Rozhodování bylo těžké, trvalo příliš dlouho, ale nakonec bylo nevyhnutelné,“ řekla agentuře DPA, jejíž zdroje německý obrat také potvrzují.

Německo dostalo od Polska žádost kvůli tankům Leopard 2 pro Ukrajinu. Přimlouvá se i Stoltenberg

 Deník The Wall Street Journal v úterý s odkazem na nejmenované představitele americké vlády napsal, že Washington se přiklání k dodávce svých tanků Abrams Ukrajině.

Podle listu bude oznámení o poskytnutí amerických tanků součástí širší diplomatické dohody právě s Berlínem, která umožní dodávky tanků Leopard z německých zásob a od ostatních evropských zemí.

Kyjev o tanky Leopard žádal opakovaně, poprvé už loni v březnu, tedy nedlouho po únorovém napadení Ruskem. Ukrajina doufá, že jí jeden z nejpoužívanějších západních tanků pomůže prolomit ruské linie a dobýt zpět okupovaná území.

Zvláště novější verze leopardů je podle odborníků lepší než jakékoliv tanky, kterými disponuje Rusko. Moderní tanky typu Challenger 2 chce Kyjevu poskytnout také Velká Británie.

X X X

Autem za hranice jenom s povolením. Ruský parlament má řešit omezení výjezdu ze země

V době, kdy v Rusku trvá napětí kvůli možné další vlně mobilizace, vyvolala rozruch zpráva o chystané změně silničního zákona. Zdánlivě banální novela by totiž měla zavést i to, že k překročení ruských státních hranic v autě nebo jiném motorovém vozidle bude potřeba zvláštní povolení. To by Rusům i cizincům podstatně zkomplikovalo opuštění země.

 Jak informovala ruská státní agentura TASS, která uvádí, že má příslušný návrh zákona k dispozici, nově by si musel každý, kdo bude chtít vyjet z Ruska autem nebo jiným vozidlem, předem vytvořit elektronickou rezervaci na portále ministerstva dopravy.

Tedy předem nahlásit, na kterém konkrétním přechodu a kdy přesně hodlá hranici přejet. Opatření by se podle agentury dotklo jak soukromé, tak komerční dopravy. A dopadlo by jak na Rusy, tak na cizince.

Do Estonska odchází proruští Ukrajinci i protirežimní Rusové, popisuje bývalá zpravodajka v Moskvě

 Podle TASSu by ruské úřady každou žádost schvalovaly, a mohly ji tudíž případně i zamítnout. V Rusku přitom úlohu pohraniční služby vykonává jedna ze specializovaných složek Federální služby bezpečnosti (FSB), nástupnické organizace někdejší sovětské tajné služby KGB.

Poslanec později obrátil

Poté, co se o návrh začala zajímat další média a vyvolala živou debatu na sociálních sítích, ovšem autor příslušné novely zákona jeho znění veřejně korigoval. Předseda výboru pro dopravu, poslanec za kremelskou stranu Jednotné Rusko, Jevgenij Moskvičev později vysvětloval, že opatření má zabránit frontám kamionů na hranicích.

„Týká se to jenom nákladních dopravců, kteří se zabývají mezinárodní silniční přepravou, tak aby někde nestáli deset patnáct dní bez jídla, bez toalety,“ dušoval se poslanec s tím, že opatření se má navíc dotknout údajně pouze některých hraničních přechodů.

Veřejnost poté uklidňoval také přímo mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov slovy o tom, že Kreml o omezení výjezdu Rusů do ciziny neuvažuje. Jak ovšem upozornil ruský deník RBK, z elektronické databáze dolní komory parlamentu měl nyní zcela zmizet výčet návrhů zákonů, které čekají na schválení.

Státní agentura TASS původně zmiňovala, že základní body nového opatření mají začít platit už od 1. března. Tedy přesně měsíc před tím, než 1. dubna v Rusku začnou jarní odvody na vojnu. Ruské ministerstvo obrany přitom plánuje navýšit horní hranici pro odvod k základní vojenské službě ze současných 27 let na 30 let.

Otcové invalidních dětí, nebo synové osamělých penzistů? Rusko řeší, komu se vyhne další mobilizace

 Zároveň sice avizovalo i zvýšení dolní hranice z 18 na 21 let. Jak se ale nechal slyšet předseda vojenského výboru v dolní komoře ruského parlamentu Andrej Kartapolov, na rozdíl od dolního prahu se má ten horní začít uplatňovat už nyní, nikoliv postupně v průběhu několika let. Jarní odvody by se tedy měly dotknout Rusů mezi 18 až 30 lety.

Fronty na hranicích po mobilizaci

Rusko navzdory četným spekulacím zatím oficiálně omezení na výjezd ze země nezavedlo. Pokud muži v podzimní vlně mobilizace nedostali povolávací rozkaz, teoreticky tedy mohou dál svobodně vycestovat. Na to zpočátku spoléhala i řada z těch, kteří v rychlosti z Ruska odjížděli poté, co v září prezident Vladimir Putin vyhlásil mobilizaci.

Na některých pozemních přechodech do Gruzie nebo Kazachstánu se tehdy vytvořily enormní fronty. Jak koncem září uvedl vicepremiér ruského regionu Severní Osetie-Alanie Irbek Tomajev, na přechodu Věrchnij Lars do Gruzie se v jednu chvíli nahromadilo na pět tisíc aut. Lidé v některých případech čekali i několik dní, než se jim podařilo překročit hranice.

V reakci na to poté ruská armáda u hranic zřídila mobilní vojenský komisariát a rozdávala povolávací rozkazy přímo na místě.

X X X

Kyjev navrhl pakt o neútočení. Přesto je Bělorusko v ohrožení, míní Lukašenko

Kyjev navrhl Minsku uzavřít pakt o neútočení, uvedl podle běloruské státní agentury Belta běloruský prezident Alexandr Lukašenko. Podrobnosti ukrajinského návrhu Lukašenko nesdělil, pustil se ale do kritiky Západu, který podle něj poskytuje výcvik „bojovníkům“ na Ukrajině a podporuje tam extremisty.

Bělorusko, které je nejbližším spojencem Ruska, sice nevyslalo své vojáky do války proti Ukrajině, ale poskytlo Moskvě k útoku proti sousední zemi své území a letiště. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý ujistil, že Ukrajina se nechystala, ani nechystá napadnout sousední zemi.

„Na jednu stranu nás prosí, abychom v žádném případě nebojovali s Ukrajinou, aby se tam naše vojska nepřesouvala. Chtějí uzavřít pakt o neútočení. Ale z druhé strany chystají výbušnou směsici a vyzbrojují je (Ukrajince),“ citovala Lukašenka agentura Belta.

Lukašenko naznačil, že Bělorusku hrozí ozbrojená agrese, kdo jeho zemi ale přesně ohrožuje, nevysvětlil. „Nyní se musíme sjednotit, abychom přežili, aby sem nedejbože nelétaly rakety a aby na nás neházeli bomby,“ prohlásil.

Lukašenko podle opozičního serveru Naša Niva hovořil o Bělorusech, kteří jako dobrovolníci bojují po boku Ukrajinců proti Rusům, spojencům Lukašenkova režimu. „Úřady (na Ukrajině) se od nich pokoušejí distancovat. To vidíme. Ale jasně chápeme a víme, že je posílají na frontu se slovy: ‚Jděte na frontu, trénujte a natrénujte, protože pojedete do Běloruska svrhnout režim. Rozpoutejte tam válčičku‘,“ prohlásil.

Dodal, že Bělorusové se na frontě nedávno dostali pod ruskou palbu a hodně jich padlo nebo bylo zmrzačeno. „Komu jsou teď potřební? Nikomu,“ řekl. „Ale to je jejich volba. Měli by vědět, že se s nimi vypořádáme podle válečných zákonů,“ dodal.

„Nechystali jsme se a nechystáme se napadnout na Bělorusko. To je hlavní vzkaz od celého ukrajinského lidu běloruskému národu. Pro nás je důležité, aby Bělorusko nepřišlo o svou nezávislost a bez ohledu na vliv kohokoliv nevstoupilo do této naprosto hanebné války (Ruska proti Ukrajině),“ prohlásil v úterý Zelenskyj podle serveru RBK-Ukrajina.

O Lukašenkově vyjádření ohledně údajné nabídky paktu o neútočení Zelenskyj prohlásil, že o všem, co Ukrajina předkládá oficiálně, ví celá veřejnost. „Mohu ještě jednou potvrdit: nechystáme se zaútočit na Bělorusko a nemáme takové záměry,“ řekl.

Podle ruské agentury RIA Novosti v pondělí Lukašensko uvedl, že u běloruské hranice jsou rozmístěny jednotky o velikosti asi 23,5 tisíce mužů. Mezi nimi je podle běloruského prezidenta asi 17 000 ukrajinských vojáků a bezmála 4 000 vojáků v Polsku.

Ukrajina se už 11 měsíců brání ruské invazi. Ruská armáda přitom podniká raketové útoky na Ukrajinu také z běloruského území. Lukašenkův režim rovněž v počáteční fázi invaze poskytl území Běloruska ruským pozemním vojskům, která z něho vedla ofenzivu na Kyjev. Ukrajina se obává, že by se Bělorusko mohlo do války zapojit na straně Ruska ještě intenzivněji.

X X X

SOUDKYNĚ  VODIČKOVÁ  Z  PLZNĚ  POTRESTÁNA

Plzeňská soudkyně Vodičková nepřiznala vinu v kauze podplácení za covidový test

 Plzeňská soudkyně Eva Sofia Vodičková v Praze sama stanula před soudem, kde si vyslechla obžalobu z podplácení. Podle státního zástupce přijala Vodičková v době koronavirové pandemie nabídku, že jiná obžalovaná, nakažená covidem-19, podstoupí jejím jménem PCR test. Za 3000 korun chtěla Vodičková touto cestou získat potvrzení o prodělání covidu, tvrdí obžaloba. Žena, které hrozí až dva roky vězení nebo peněžitý trest, vinu nepřiznala.

Plán na přivýdělek prostřednictvím PCR testů vymyslela podle státního zástupce obžalovaná Lucie Enzmannová. Cílila na lidi, kteří se proti covidu nechtěli nechat očkovat nebo kteří si v době pandemie chtěli usnadnit volný pohyb. V lednu 2022 Enzmannová údajně působila jako prostřednice mezi soudkyní Vodičkovou a plzeňskou taxikářkou Monikou Ulrichovou, která v té době covid prodělala. Obžaloba uvádí, že soudkyně si nechala od své praktické lékařky vystavit žádanku na provedení PCR testu a že předala Ulrichové přes Enzmannovou svou kartičku pojištěnce. Ulrichová pak 7. ledna, tedy v době, kdy správně měla být v izolaci, údajně podstoupila v Plzni test jménem Vodičkové. Test jí ale vyšel negativně, takže k předání slíbených 3000 korun nakonec nedošlo.

Soudkyně proti obvinění podala stížnost, v níž vinu odmítla s tím, že nikoho ze spoluobviněných nezná, nikdy s nimi nekomunikovala, nic neslibovala, ani nepředávala a nikam je za sebe neposílala. Státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 9 její stížnost zamítla.

Soudkyně Vodičková vedla od listopadu 2021 jako pověřená místopředsedkyně úsek insolvenčního soudnictví Krajského soudu v Plzni. Po zahájení jejího trestního stíhání ji loni ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) dočasně zprostil výkonu soudcovské funkce.

Obžalovaná Ulrichová čelí v aktuálním hlavním líčení před Obvodním soudem pro Prahu 9 ještě podstatně závažnějšímu obvinění: se svou družkou se údajně domluvila, že pošlou plzeňského recidivistu Jana Hanka na družčina bývalého partnera. S ním se totiž žena v Praze soudí o nezletilého syna. Ulrichová podle obžaloby slíbila Hankovi 30.000 korun za to, že družčina expartnera vážně zraní tak, aby muž o svého syna nemohl pečovat. Hanko se za mužem nechal Ulrichovou odvézt, o plánu mu řekl, zbil ho jen naoko a pak ho donutil zaplatit mu za to 7000 korun.

Ulrichová a její partnerka jsou obžalované také z šíření nakažlivé nemoci. V době, kdy měly kvůli nakažení covidem pobývat v izolaci, totiž podle státního zástupce chodily nakupovat. Ulrichová navíc vozila své zákazníky, druhá žena zase cestovala vlakem a s rouškou staženou pod nosem jezdila metrem, ceskajustice, cz.

X X X

Vláda radikální změny nechystá, ujišťoval Blažek zástupce justice

 V areálu kasáren Jana Žižky by mohl vzniknout justiční areál a nové sídlo okresní soudu České Budějovice. Stávající prostory soudu jsou již nevyhovující a stísněné Foto: Ministerstvo spravedlnosti

 Pracovní cesty do krajů tento týden zahájili zástupci ministerstva spravedlnosti. Prvním místem byl kraj Jihočeský. Ministr Pavel Blažek a jeho náměstci Radomír Daňhel, Karel Dvořák a Antonín Stanislav jednali v Českých Budějovicích s předsedy krajských a okresních soudů i zastupitelství. 

Úvodní pracovní jednání se uskutečnilo s předsedkyní Krajského soudu České Budějovice Martinou Flanderovou a jejími kolegy z krajského a okresních soudů. Odpoledne se setkalo vedení ministerstva s představiteli Krajského státního zastupitelství v Českých Budějovicích, okresními státními zástupci kraje, krajským státním zástupcem Petrem Cigánkem a vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou.

„Přijel jsem vás ujistit, že současná vláda žádné radikální změny v justici nechystá. Zároveň tato pracovní jednání beru jako možnost získat od vás zpětnou vazbu. Chceme se dozvědět, co okresní soudy a zastupitelství trápí a jak může ministerstvo pomoci. Dovolte mi také poděkovat za práci, kterou v Českých Budějovicích a ve vašem kraji odvádíte,“ uvedl ministr spravedlnosti Pavel Blažek.

Blažek poté navštívil areál kasáren Jana Žižky v Českých Budějovicích. Zde chce již od roku 2012 ministerstvo zřídit justiční areál. Přestavbou dvou stávajících budov a dostavbou jednoho nového objektu by tak současné prostory bylo možné využít např. pro nové sídlo okresního soudu České Budějovice, jehož stávající prostory jsou již nevyhovující a stísněné. V objektu by mj. mohlo sídlit i státní zastupitelství.

Večer proto ministr Pavel Blažek a jeho náměstci pokračovali v jednání, a to s primátorkou Dagmar Škodovou Parmovou a hejtmanem Jihočeského kraje Martinem Kubou. Hlavním tématem a otázkou bylo budoucí využití brownfieldu v areálu kasáren Jana Žižky.

Přítomní se shodli, že začnou připravovat společný projekt ministerstva, města i kraje, v jehož rámci může vzniknout nové administrativní centrum na místě současného brownfieldu. Do několika let by zde mohl vyrůst nový mj. justiční areál dostupný v centru města. Kousek od nádraží a s dostatkem parkovacích míst navázaný na další dopravní spojení. Místo, kde dnes mj. sídlí archiv soudu, tak dostane novou podobu a stane se reprezentativní částí centra krajského města, ceskajustice.cz

X X X

Důvody ČNB pro zachování výše úrokových sazeb jsou nedostatečné, tvrdí europoslanec Niedermayer

Mezinárodní měnový fond v pátek v pravidelném hodnocení české ekonomiky uvedl, že za účelem rozhodného zkrocení inflace je třeba dalších zvýšení základní úrokové sazby České národní banky (ČNB), a to v blízké době. Většina bankovní rady ale považuje stávající sedmiprocentní úroveň základní sazby za dostatečně vysokou. „Inflace je velké a nebezpečné zlo,“ říká v rozhovoru pro Radižurnál europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).

 x Na které straně debaty o zvyšování či nezvyšování úrokových sazeb stojíte?

Hodnotit tuto situaci z vnějšku je složité, protože měnové rozhodování je založeno na velmi hlubokých analýzách. Když jsem se připravoval na jednání, četl jsem a dumal nad nimi mnoho hodin.

Nejvíce ekonomiku a občany poškodí, pokud se z dočasné inflace stane inflace trvalá, říká Luděk Niedermayer, europoslanec (TOP 09) a bývalý viceguvernér České národní banky

Z venku radit opravdu nelze. Mezinárodní měnový fond se na naši ekonomiku díval před pár měsíci a velmi podobný přístup má Evropská centrální banka, která začala se zvyšováním sazeb mnohem později než naše centrální banka.

Byla to velká chyba, ale teď nenechává trhy na pochybách, že je třeba zvyšovat úrokové sazby do té doby, než bude zřejmé, že inflace bude klesat. Stejný názor má většina analytiků.

Nejvíc mě znepokojuje, že centrální banka část svých analýz zveřejňuje. A ta poslední zveřejněná analýza také předpokládala, že úrokové sazby mají jít nahoru, dokonce někam k 8 procentům. Čili netroufám si říct, že je to špatné rozhodnutí.

V minulých týdnech totiž došlo k jedné velké změně. Klesly ceny energií a energie byly tím iniciátorem vysoké inflace. Situace je teď možná trochu jiná a vyžaduje se nad tím znovu zamyslet.

Prezident a ekonomika? Příští hlava státu jmenuje jen jednoho člena rady centrální banky, říká analytička

 Ale rétorika ČNB o tom, že úrokové sazby je lepší nezvyšovat a nechat být, už trvá velmi mnoho měsíců a podle mě není dostatečně zdůvodněna, a tudíž není dostatečně věrohodná.

x Na rozdíl od současného vedení centrální banky si nemyslíte, že vyšší základní úrok by už byl kontraproduktivní, protože by ekonomiku už příliš dusil?

Především ve světě ekonomů a centrálních bankéřů panuje jasná shoda na tom, že inflace, které nyní čelí velká část světa, je velmi nebezpečné zlo. V nejhorším se může stát, že inflace, která je vyvolaná kombinací některých faktorů, se přelije do tzv. vysokých inflačních očekávání.

To znamená, že ji lidé přestanou vnímat jako něco dočasného a začnou ji brát jako něco trvalého. Z tohoto pohledu se velmi dobře pracuje s 10procentní inflací, protože každý si dovede představit, co to znamená, že se ceny, mzdy a všechno zvyšují o 10 procent ročně. Potom je krocení inflace strašně složité.

Měli bychom vést legitimní diskusi o tom, zda je dnešní úroveň úrokových sazeb dostatečná na to, aby inflace začala rychle a viditelně klesat.

Diskuse o tom, že není možné zvýšit úrokové sazby, protože by to poškodila ekonomiku, podle mě není úplně vhodná. Protože to, co by poškodilo ekonomiku a občany nejvíc bude, když se z té zatím dočasné inflace stane inflace trvalá.

Česká republika je jedinou zemí v Evropské unii, která ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšila státní dluh

 x Jaká je podle vás pravděpodobnost, že bankovní rada 2. února rozhodne o zvýšení základních úrokových sazeb?

Vůbec nevím. Myslím, že opravdu velkou roli mohou sehrát i energie. Nyní existuje určitá nejistota ohledně toho, zda nesledujeme dočasný vývoj, protože ceny plynu jsou nízké. Víme, že už i na našem komerčním trhu je spotřebitelům nabízen tarif na elektřinu, který je nižší než ten vládou nastavený strop. To je opravdu pozitivní vývoj.

Otázkou je, zda existuje nějaká šance, že se to promítne do snížení inflačních tlaků. Jinak si myslím, že by ke zvýšení sazeb mělo dojít a docela bych i čekal, že to centrální banka nakonec udělá. Ale už opravdu nejsem ten, kdo to podrobně sleduje. Je to spíš moje intuice.

x Jestliže nás Mezinárodní měnový fond vybízí, abychom zvýšili úrokové sazby, jinak riskujeme inflační pohromu, je to zbytečně alarmující nebo není?

Není to úplně o pohromě. Zejména pokles cen energií otevírá legitimitu diskuse, jestli nám to nepomůže snížit inflaci. Ale přinejmenším je pozoruhodné, že opravdu hodně analýz a názorů lidí, které je dobré poslouchat, říkají, že by bylo lepší, aby úrokové sazby byly o trochu vyšší.

Neříkám, že to je konec světa. Klidně se může ukázat, že se naplní nějaké faktory, které teď pořádně nevidíme, nebo nás něco překvapí a ukáže se, že to s těmi sedmi procenty zvládneme. Vzhledem k tomu, kolik rozumných kompetentních lidí si myslí, že by bylo lepší jít o kousek výš, bylo by vhodné tomu věnovat pozornost.

X X X

Prezident a ekonomika? Příští hlava státu jmenuje jen jednoho člena rady centrální banky, říká analytička

Jednou z pravomocí českého prezidenta je jmenovat guvernéra České národní banky a další členy Rady. „Dohromady je to sedm lidí, kteří svým rozhodováním mají velký vliv na to, jak si povede ekonomika,“ vysvětluje analytička Českého rozhlas Jana Klímová v pořadu Jak to vidí… na Dvojce. Ke jmenování těchto expertů nepotřebuje prezident souhlas premiéra ani Senátu. Jenže příští prezident bude mít tuto možnost omezenou.

 Funkční období členů Rady České národní banky je šest let. „A pokud se stane, že prezident je na Hradě dvě volební období, jako se to stalo Miloši Zemanovi, tak se může stát to, co udělal právě Zeman. Tedy že vymění vlastně veškeré vedení České národní banky až na jednoho člena,“ přibližuje analytička Klímová.

„Tím prezident může ovlivnit, jakým směrem se bude rozhodování bankovní rady ubírat,“ dodává.

Jenže příští prezident, ať už to bude Petr Pavel, nebo Andrej Babiš, bude jmenovat jen jednoho člena rady, ostatní vyměnil právě Miloš Zeman.

„I kdyby to byl někdo, kdo bude mít jiné názory než současná většina, tak už toho moc nezmění,“ připomíná analytička.

Do Afriky a Asie

Prezident může také podporovat takzvanou ekonomickou diplomacii. „Podnikatelé volají po tom, aby jim prezidenti pomohli vyvážet a získat nová teritoria,“ říká Klímová.

Co sledují sponzoři Petra Pavla? ‚Nekupujeme si číslo na prezidenta, jen nejsme lhostejní,‘ říká Barta

 Český export z většiny směřuje do Evropské unie, z toho pro 40 procent celkového exportu je odbytištěm Německo a Slovensko.

„Podnikatelé proto chtějí vést podnikatelské mise do Afriky, kterou, myslím, Miloš Zeman nenavštívil, určitě ne s podnikateli,“ jmenuje analytička jeden z požadavků.

„Přes komplikované vztahy s Čínou je pro nás zajímavá také Asie. A zajímavým trhem jsou pro české podnikatele jsou také Spojené státy americké, kde na rozdíl od Evropy tolik nebojují s energetickou krizí, ceny jsou tam mnohem nižší. Už máme příklady firem, které tam přesunuly výrobu,“ upozorňuje Klímová a dodává, že lákavá by byla pro české firmy i spolupráce s Američany v oblasti znalostní ekonomiky.

Hlavně neformálně

Kromě toho má prezident i neformální vliv. „Má z Ústavy právo chodit na zasedání vlády, má právo si říct o slovo ve Sněmovně, Senátu, může apelovat na poslance a neustále vnášet téma do veřejné debaty. Tím může napomoct tomu, aby se vláda a poslanci o něco víc zajímali,“ popisuje Jana Klímová.

Daníme víc chudé než bohaté. V regionech chybí peníze a kupní síla, upozorňuje sociolog Prokop

 Takový neformální vliv podle ní využil například někdejší prezident Václav Klaus, když odmítal euro a kritizoval zelená opatření v ekonomice. S ozvěnou jeho postojů se v české společnosti můžeme setkat dodnes.

Kdyby ale chtěl prezident vetovat například zákon o státním rozpočtu, mohl by se podle Klímové dostat do stejné situace jako Miloš Zeman: sněmovna jeho veto přehlasovala.

„Zemanovi se nelíbilo navýšení schodku a řešení některých problémů. Byl ale přehlasován. V praxi je toho velmi málo, co může prezident udělat,“ uzavírá analytička.

Ekonomika v kampani

O ekonomice letos v kampani mluvili všichni kandidáti na Hrad, Petr Pavel se ale podle Klímové držel poněkud zpátky, hodnotí Klímová:

Role prezidenta uprostřed ekonomické krize? Přímý vliv má minimální, upozorňují Rusnok a Topolánek

 „Není to jeho parketa. Jeho tým ale z velké části tvoří ekonomové, takže je vidět, že mu záleží na tom, aby měl přísun názorů na zásadní ekonomické problémy. Klíčový je pro něj boj s inflací a znalostní ekonomika, tedy ne montovny, ale mozkovny.“

Program Andreje Babiše pro Hrad se podle ní shoduje s programem hnutí ANO, jehož je předsedou. „Andrej Babiš by rád znárodnil podíl ČEZ a snížil ceny elektřiny pro domácnosti na úroveň, jako je tomu na Slovensku,“ dodává.

X X X

NĚMECKO  BUDE  LÉČIT  LIDI  Z  ČR  NA  CHEBSKU

Místo dvaceti kilometrů jen šest. V Aši jednají o tom, že by lidé jezdili do německé nemocnice, mají to blíž

Sehnat lékaře na Ašsku je čím dál větší problém. Lidé v Aši musí za péčí dojíždět i do desítky kilometrů vzdálených měst. Nejvíc chybí pediatři, ale taky lékaři odborných ambulancí. Většina doktorů odešla do důchodu a nemá je kdo nahradit. Město proto jedná se sousední nemocnicí v německém Selbu, aby ji mohli využívat i Češi. Do Německa to totiž mají lidé blíž než třeba do Chebu.

 „Chybí všichni lékaři, ale nejvíc pediatři. Pro vnuka ho hledáme už přes sedm let, nejbližší je v Karlových Varech, Sokolově, Mariánských Lázních nebo v Plzni. A není tady ani zubař, když vás to chytne, nemáte kam jít,“ popisují lidé z Aše, jak se jim žije se špatně dostupnou lékařskou péčí.

Zatímco do Chebu, kam část lidí za doktory jezdí, je to asi 20 kilometrů, do německého Selbu to mají místní kilometrů šest.

O domluvu s německými lékaři stojí místostarosta Pavel Matala (Za Aš): „Lékaři nám chybí dlouhodobě, je to větší a větší problém. Spousta Ašanů musí jezdit za svým lékařem třeba do Kraslic. Ta situace je natolik závažná, že je potřeba řešit to i touto formou přeshraniční spolupáce s Německem.

Resort zdravotnictví chce zvýšit kapacity vysokých škol pro sestry. Fakulty toho o plánu moc neví

 „Německá strana je tomu nakloněná. Čekají nás další jednání s představiteli selbské nemocnice a nemocnice v Marktleuthenu, pod kterou ta selbská spadá,“ plánuje místostarosta Matala.

Jazykové bariéry mezi českými pacienty a německými zdravotníky se místostarosta Aše neobává. Zhruba pětina pracovníků v selbské nemocnici jsou Češi.

V obou městech by teď měly navíc vzniknout pracovní skupiny, které budou jednat se zdravotními pojišťovnami.

O spolupráci se selbskou nemocnicí usilovalo i minulé vedení Aše. Plány ale ztroskotaly na zamítavém stanovisku pojišťoven. Pomoc při jednání s pojišťovnami teď nabídl městu i Karlovarský kraj.

X X X

VZP  ZAPLATÍ  PŘES  MILION  LÉKAŘŮM,  KTEŘÍ  BUDOU  V  MENŠÍCH  OBCÍCH

Za horší místa nabízíme lékařům až 1,5 milionu korun, říká šéf VZP Kabátek

Stipendium 150 tisíc ročně, pokud se zavážete, že po skončení studia budete v kraji několik let vykonávat lékařskou praxi. Tímto programem se snaží kraje přilákat studenty k absolvování medicíny a k tomu, aby léčili právě v jejich regionu. „Stipendia mohou být jednou z možností, jak přivést lékaře zpátky do regionů,“ říká pro MF DNES ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek.

Zdravotní pojišťovny nemají možnost, jak platit studentům – mohou však začínajícího lékaře podpořit štědrým bonusem k nové smlouvě. Přesvědčovat kraje se snaží i Sdružení praktických lékařů. „Když někdo celý život žil v Praze, těžko ho přimějete, aby se přestěhoval na venkov. Je proto efektivnější nalákat studenty z regionů. Přemýšlíme i o tom, že by mohli absolvovat na náklady krajů také přípravku na medicínu,“ uvedl předseda sdružení Petr Šonka.

X X X

 Turci v EU nemusí být nikdy. A Švédy teď do NATO nepustí, říká europoslanec

Navzdory politickým prohlášením tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana i zamrzlým přístupovým rozhovorům o vstupu do EU všichni víme, že Turecko Evropskou unii potřebuje. Stejně jako my potřebujeme Turecko, říká v rozhovoru pro iDNES.cz europoslanec a člen unijní delegace pro vztahy s Ankarou Martin Hlaváček. Upozorňuje však, členy EU se Turci ani v budoucnu stát nemusejí.

 x Mohou se letos nějak potkat agendy Evropské unie a NATO vzhledem k tomu, že Turecko je jednou ze dvou posledních zemí, které ještě neratifikovaly švédskou žádost o vstup do Aliance, a že Švédi právě nyní předsedají Radě Evropské unie?

Nenapadá mě agenda, u které by Švédové mohli to, co budou na poli EU řešit, provázat se svými partikulárními zájmy. Myslím si, že by to mohlo být v některých ohledech i riskantní. Také u Maďarska bych skutečně oba procesy oddělil. Neumím si představit, že by tady někdo umožnil švédskému předsednictví skrze jejich zájem o přistoupení do NATO nějakým způsobem zásadně vybočit z politiky vůči Maďarsku. Nicméně nikdo neočekává, že by k ratifikaci členství v NATO ze strany Turecka došlo do tamních voleb.

x Jako europoslanec jste členem delegace ve Smíšeném parlamentním výboru EU–Turecko. To stále oficiálně deklaruje, že chce vstoupit do Evropské unie. Mělo by do ní podle vás skutečně patřit?

Myslím, že v dlouhodobém horizontu je v našem zájmu, aby byly naše vzájemné vztahy co nejlepší. Samozřejmě také v kontextu nové geopolitické situace, ať už jde o ohled ekonomický, ale hlavně bezpečnostní. A je to i v zájmu Turecka, z jeho pohledu zejména v oblasti ekonomické. Dlouhodobě také na jeho krocích vidíme, že chce hrát větší roli ve světě. A tu bez dobrých vztahů s Evropskou unií hrát nemůže.

x Opravdu se ale Turecko o vstup do EU snaží? Samotný turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se v minulosti nechal slyšet, že Evropskou unii nepotřebuje. Pak zase naznačil, že o budoucnost v Unii zájem má.

Všichni dobře víme, že Turecko Evropskou unii potřebuje, stejně tak jako Evropská unie potřebuje Turecko. Toto je vždy spíš rétorika na jedné či druhé straně. I v rámci EU jsme v minulosti zaznamenali prohlášení, která byla otevřenější nebo skeptičtější vůči Turecku. Je potřeba zaměřit se na meritum problémů. Jsou tady mnohé oblasti, které se už od roku 2018, kdy fakticky došlo k přerušení přístupových rozhovorů, příliš daleko neposunuly.

Na čem to drhne? Jsou to lidskoprávní záležitosti, úpadek demokracie v Turecku a tak dále?
V prvé řadě je to minimální posun na turecké straně v lidskoprávní oblasti, dále minimální posun v kontextu kyperského problému a je to také minimální posun a možná už spíš účelová eskalace směrem k Řecku. To jsou asi hlavní body, kde nám to v poslední době drhne. A když k tomu přidáme vnitropolitická témata přímo v Turecku, samozřejmě jde o postup vůči opozici. Známý je teď případ starosty Istanbulu, pana Ekrema Imamoglua. To jsou všechno věci, které Evropská unie vnímá a sleduje velmi citlivě.

Probíhá vzájemná komunikace a zájem je na obou stranách, nicméně míra posunu a představ o posunu je odlišná. Jakou formu ovšem bude unijní uspořádání s Tureckem mít, to nám ukáže až budoucnost. Stejně pak to rozhodnutí bude politické. A je otázka, jestli pro to, aby byla spolupráce kvalitní a pro obě strany výhodná, je nutné členství Turecka v EU. Vidíme dobře, že jsou i jiné formy spolupráce s EU. Důležité je, aby se dál neprohlubovaly příkopy mezi námi.

Evropská unie však vůči Turecku uplatňuje objektivní přístup. Pokud tedy naplňuje svou roli, nemáme žádný problém to ocenit. I poslední závěry Rady pro všeobecné záležitosti (GAC) v prosinci shrnuly, že oceňujeme turecké zapojení do mnoha problémů v rámci války na Ukrajině. Ať už se jedná o vojenskou pomoc či o zprostředkování debat o výměně zajatců. V případě obilného koridoru pro Ukrajinu Turecko bezpochyby sehrálo pozitivní roli.

Na druhou stranu zase objektivně, Turecko se zatím nepřipojilo k sankcím vůči Rusku, což Brusel kritizuje, i když víme, že ty pohnutky jsou ekonomické, ať už z hlediska surovin nebo obchodu. Víme také dobře, že Turecko neuzavřelo vzdušný koridor tak jako členské státy a dneska je z něj „hub“ pro cestování Rusů do jakékoliv třetí země.

Martin Hlaváček Někdejší diplomat a náměstek ministra zemědělství Martin Hlaváček (43) nyní zastupuje Česko v Evropském parlamentu. Zvolen byl v roce 2019 za hnutí ANO 2011, které je členem europarlamentní frakce Renew Europe. Hlaváček je členem delegace ve Smíšeném parlamentním výboru EU-Turecko či členem Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova. Funkci místopředsedy pak zastává v Podvýboru pro daňové záležitosti.

Můžete říct, co vaše delegace konkrétně dělá?
Cílem každé delegace je rozvíjet pozitivní vztahy na parlamentní úrovni mezi danou zemí a Evropským parlamentem. Ale v současné době není delegace pro vztahy s Tureckem příliš aktivní. Loni se sešla jednou, maximálně dvakrát.

Byl jsem deset let diplomat, takže vím, že i frekvence setkávání je určité diplomatické poselství. Měli jsme v plánu jednání na konci loňského roku, ale nakonec bylo odloženo a mělo by se konat v druhé půlce února. Otázkou je, jak efektivní takové jednání může být, když máme několik měsíců před volbami v Turecku. Myslím si, že to bude spíš demonstrace chuti k dialogu.

x Zatím samozřejmě nevíme, jak květnové prezidentské a parlamentní volby dopadnou. Nicméně pokud by se stalo, že Erdogan prohraje a místo něj nastoupí nová, demokratičtější vláda, mohlo by to podle vás oživit přístupové rozhovory s Tureckem?

O tom nechci spekulovat. Pevně věřím, že se můžeme posunout v řešení těch problémů, ať už volby dopadnou jakkoliv. Musí být vůle na obou stranách. Teď dobře víme, že se do voleb zcela jistě ve většině klíčových témat neposuneme. Samozřejmě pokud by tam došlo ke změně a k nástupu více lidskoprávně orientované opozice, která by i poté měla vůli a schopnosti uskutečnit některé změny, umím si představit, že by se to mohlo urychlit.

x Zmínil jste sankce vůči Rusku. Jaké sankce teď ze strany Evropské unie zatěžují Turecko?

Sice jsme je vůči Turecku přijali docela dávno, v roce 2019, ale podle mých informací se zatím sankce uplatňují ve velmi omezeném rozsahu. Jen proti dvěma představitelům těžařských společností, což souvisí s nerostnými surovinami ve Středozemním moři.

x Kromě sporů o těžbu ve Středozemním moři či militarizaci ostrovů v Egejském moři je mezi Řeckem a Tureckem ještě jeden konflikt. Ten se týká migrace. Řekové obviňují Turky, že k nim běžence záměrně pouští. Turci zase tvrdí, že řečtí pohraničníci migranty zatlačují zpět na turecké území. Zabývali jste se tímto problémem?

Ne, explicitně jsme to neprojednávali, ale víme o tom problému. Jsou tam obvinění z obou stran. Je to jen jeden prvek z mnoha témat, který se navíc propojuje se statutem těch víc než tří tisíc ostrovů v Egejském moři. Když se podíváte do historie, ve smlouvách z dvacátých a čtyřicátých let minulého století nebyly přesně identifikovány veškeré z těch tisíců ostrůvků, což dnes Turecko mnohdy využívá a říká, že jejich statut je sporný. Pak se k tomu přidává otázka, jestli jsou nebo nejsou militarizovány.

x Řeší se dnes v EU zvýšená migrace z Turecka do Evropy?

V loňském roce došlo k nárůstu a vyvolalo to znepokojení. Nutno říct, že ta čísla narostla od roku 2021 o více než padesát procent. Musíme se podívat i na strukturu. Oproti předchozí převážně syrské migraci je to dnes asi sto tisíc Afghánců, čtyřicet tisíc Syřanů a pak máte dohromady asi třicet tisíc, kde jsou dohromady Pákistánci, Íránci, Iráčané a Palestinci. Plus asi čtyřicet tisíc Rusů, což je trochu jiná kategorie. Ti se do Turecka šli schovat před mobilizací a velmi pravděpodobně už přešli do nějaké třetí země anebo se vrátili do Ruska.

Už od roku 2016 máme s Tureckem dohodu v rámci evropského nástroje pro uprchlíky. Platíme deset miliard eur, které se využívají ke dvěma věcem. Jednak je to přímá finanční podpora uprchlickým rodinám a jednak vzdělávání a lékařská péče, především co se týká budování infrastruktury, ale také poskytování těchto služeb.

x Migrace tedy roste, přitom EU Turecku platí za to, aby už dál nerostla. Znamená to, že Turci svou část dohody nedodržují?

Toto nesouvisí s tím, jestli ji Turecko dodržuje nebo nedodržuje, ale s přílivem uprchlíků přes tureckou hranici s mnoha státy, které tam jsou. Čísla, která jsem zmiňoval, jsou počty lidí, kteří byli přijati do Turecka. Část z nich se chce posunout dál do Evropy. Pak je tam podle tureckých statistik asi čtyři sta tisíc dalších, kteří nebyli vpuštěni. Jsou to tisíce lidí denně.

x A pak jsou tu Syřané, které Turecko vrací na místa, kde stále není klid. Turecká vláda už to ovšem dělá i vzhledem k náladám ve společnosti, která si na velké množství uprchlíků stěžuje.

To je zase důsledek tamní ekonomické situace. Politika Turecka vůči uprchlíkům v době před hospodářskou krizí byla odlišná, než je teď. Také citlivost turecké společnosti je vůči uprchlíkům dnes jiná než před několika lety. V souvislosti se syrskou či kurdskou menšinou je tu dodnes i ambice Turecka, aby kolem svých hranic se Sýrií vytvořila ono třicetikilometrové nárazníkové pásmo. A to i za cenu přesidlování.

Skupiny obyvatel, které tam původně žily, Turecko mnohdy z různých důvodů považuje za ohrožení. Tito lidé jsou vysidlováni a místo nich jsou tam vraceni lidé, kteří na danou lokalitu nemají vazbu. To je samozřejmě něco, co jak humanitární organizace, tak mezinárodní demokratické společenství i Evropskou unii znepokojuje.

 X X X

 Evropská unie, USA a Británie uvalily na Írán nové sankce. Mají potrestat násilné potlačování protestů

Po Evropské unii uvalily další sankce na Írán také Spojené státy a Velká Británie. Sankce jsou odpovědí hlavně na brutální postup íránského režimu, který potlačuje protivládní protesty. Brusel ale zatím neuspěl s označením íránských revolučních gard za teroristickou organizaci. Návrat k takzvané jaderné dohodě s Íránem je teď v nedohlednu.

 Evropské sankce míří konkrétně proti 18 jednotlivcům, což jsou vysoce postavení velitelé íránských revolučních gard, které jsou mimo jiné nástrojem k potlačování protivládních protestů.

Sankce jsou namířeny i proti 19 organizacím, které se podílejí na financování revolučních gard. Veškerá aktiva těchto jednotlivců a firem v unijních zemích budou zmražená. Americké a britské sankce jsou velmi podobné.

Írán za špionáž popravil muže, který měl i britský pas. ‚Akt barbarského režimu,‘ reaguje Londýn

 Evropská unie také sankcionovaným jedincům nedovolí vstup na území Unie. Motivací je jednoznačně potrestat násilné potlačování protestů Íránců. Mnozí protesty označují za dosud největší ohrožení islámského režimu od Chomejního revoluce.

„V Íránu stále vidíme režim, který je brutální vůči vlastnímu obyvatelstvu. Íránský režim a jeho revoluční gardy terorizují vlastní lid den co den. Proto je důležité, že jsme se shodli na čtvrtém balíčku sankcí proti íránskému režimu, a zvláště pak proti revolučním gardám,“ shrnuje motivaci Unie německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková.

Rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg vyjádřil politování nad tím, že Evropa musí přitvrzovat sankce vůči Íránu. Země podle něj zřejmě nemá zájem dokončit jednání o svém jaderném programu.

„Doufal jsem, že skrze Vídeňskou jadernou úmluvu budeme schopní přivést Írán k jednacímu stolu s mezinárodním společenstvím. Íránský režim se ale teď vydal cestou konfrontace, a to nejen se světem, ale i s vlastními lidmi. Všemi prostředky se snaží brutálně potlačit hnutí v íránské společnosti,“ řekl.

Konec íránských protestů?

Evropská unie se snaží dostat íránské revoluční gardy na seznam teroristických organizací nejen kvůli tomu, že brutálně potlačují protesty, ale i za aktivity v zahraničí. Evropský parlament už k tomu vyzval, ale jak vysvětlil Josep Borrell, vysoký představitel Unie pro zahraničí a bezpečnost, nejdříve musí rozhodnout soud.

V Íránu popravili další dva muže v souvislosti s protesty proti vládě, Evropská unie vyjádřila zděšení

 Může to být soud kterékoliv členské země sedmadvacítky, který by na určitém případu rozhodl o tom, že íránské revoluční gardy skutečně páchají teroristické aktivity. Teprve po takovém soudním rozhodnutí je možné, aby celá Evropská unie přiřadila gardy na seznam teroristických organizací.

Íránský režim popravil za účast na protivládních protestech už několik lidí. Zatím to vypadá, že se tím režimu podařilo odradit Íránce přinejmenším od protestů v ulicích.

Různí komentátoři ale říkají, že není možné, aby režim potlačil i vůli mladých Íránců po změně. Protesty budou možná pokračovat jinou formou, například stávkami nebo v uzavřených komplexech a podobně. Pouliční protesty ale utichly, zastrašovací moment zafungoval.

X X X

Od vydání příručky Skauting pro chlapce uplynulo 115 let. Baden-Powell tak odstartoval milionové hnutí

Skautské hnutí začalo v roce 1907 prvním táborem v jižní Anglii. Ale rozvinulo se až po vydání příručky Skauting pro chlapce. Vyšla přesně před 115 lety. Napsal ji zakladatel skautingu Robert Baden-Powell

 „Pomáháme škole. Tam děti získávají vědomosti, aby uspěly u zkoušek. My je učíme formovat charakter, aby uspěly v životě,“ charakterizoval skautské hnutí jeho zakladatel Robert Baden-Powell. Nejen skauti mu říkají anglickou zkratkou jeho jména BP.

Od vydání příručky Skauting pro chlapce uplynulo 115 let

„BP byl pábitel. Byl to velký romantik, ale svým způsobem tuto slabost dokázal přetavit v jeho hybatele skautingu, protože na tu romantiku, na to pábení, dokázal nalákat skauty a udělal pro to hnutí velikou službu,“ popisuje jeho přínos historik Petr Beránek.

„Velmi rád poznával krajinu, velmi rád prováděl veškerou zálesáckou činnost, dnešním slovem skautskou praxi, vytvářel nejrůznější příručky,“ dodává.

Z jeho příruček byl nejzásadnější Skauting pro chlapce z roku 1908. Baden-Powell byl už tehdy autorita a britský národní hrdina. V druhé búrské válce hájil 217 dnů jihoafrický Mahikeng proti búrské přesile.

„Byla to velká sláva. Ne z toho důvodu, že by to bylo vojensky významné vítězství, ale v té době Búrové drtivě Brity potírali a oni potřebovali nějaké mediální vítězství,“ vysvětluje Beránek.

„Armáda mě naučila službě. To znamená plnit povinnosti, i když mi třeba hrozí nebezpečí nebo dokonce smrt,“ říkával Baden-Powell.

Vliv Baden-Powella na Česko

Skauting pro chlapce zaujal i českého učitele tělocviku Antonína Benjamina Svojsíka, který pak v roce 1914 založil český skautský spolek Junák. Když mnohem později koncem 30. let navštívil Sovětský svaz, řekl, že skauting vylučuje totalitu a totalita skauting. Dějiny mu daly za pravdu.

Baden-Powell nebyl na péči o skautské hnutí sám. V 55 letech si vzal Olave Soamesovou. Oba se narodili ve stejný den, jenom Olave byla o 32 let mladší. Propagaci skautingu se oba věnovali po celý život.

„Mám teď plnou hlavu skautského jamboree. Jak jen všechny ty chlapce nakrmíme?“ říká Baden-Powell v záznamu z roku 1929. Na třetí jamboree, skautské mezinárodní setkání, se tehdy do britského Uptonu chystalo 30 tisíc skautů.

„Na minulém jamboree snědli skauti víc než kilometr závinu. Letos ho bude přes osm kilometrů. Bude to něco úžasného. Chlapci ze čtyřiceti zemí. Chceme, ať si to užijí a navážou přátelství na celý život,“ popisoval akci Baden-Powell.

Ohlas ve vesmíru

Světová skautská jamboree se konají každé čtyři roky. Názory na původ slova jamboree se různí. Nepomůže ani oxfordský slovník, který uvádí, že jde o amerikanismus z poloviny 19. století, původ neznámý.

Když leží kousek chleba na stole, není hlad, říkával skaut a někdejší mukl Káďa Zelený

 Poslední světové jamboree ve Spojených státech mělo ohlas i ve vesmíru. Skauti se spojili s posádkou Mezinárodní vesmírné stanice.

Dnes je na světě skoro 60 milionů skautů a skautek včetně českého Junáka, který má asi 70 tisíc členů.

„Povím vám tajemství. Všechno se snažím dělat podle skautského zákona. Dělejte to taky tak! Budete úspěšní a život vás neomrzí, i když vám bude třeba 80, jako mně,“ řekl ke konci svého života Baden-Powell. Dožil se 83 let. Poslední léta strávil v Keni.

X X X

Další přírůstek do královské rodiny, vnučka Alžběty II. je těhotná. Prozradila, kdy porodí

Princezna Eugenie s manželem Jackem Brooksbankem v létě přivede na svět svého již druhého potomka. Radostnou novinku oznámila spolu s Buckinghamským palácem na sociálních sítích.

„Jsme nadšení, že můžeme sdělit, že letos v létě přibude do naší rodiny nový přírůstek,“ uvedla princezna na Instagramu. Eugenie je již matkou brzy dvouletého Augusta. Pohlaví budoucího potomka zatím není známé.

Královský palác v oficiálním prohlášení prozradil, že „August se už velmi těší, až bude velkým bráchou“.

Eugenie je vnučkou královny Alžběty II. a mladší dcerou Andrewa, vévody z Yorku. S Jackem Brooksbankem se podle webu People seznámila v roce 2010 na horách ve Švýcarsku. Šlo prý o „lásku na první pohled“. Pár se zasnoubil v lednu 2018 a v říjnu toho samého roku se na hradě Windsor vzali.

Oznámení o prvním těhotenství sestřenice princů Harryho a Williama rovněž uveřejnila na Instagramu, kde se později pochlubila i narozením miminka. „Naše srdce jsou plná lásky k tomuto človíčkovi, slovy to nelze popsat,“ zněl popisek.

X X X

OSMIFINÁLE  BASKETBALISTŮ  V  HRADCI

Osmifinále českého poháru v Hradci Králové Kolo: Osmifinále Českého poháru Datum, čas, místo: 25.1.23, 18:00, Hradec Králové Utkání: Královští sokoli – USK Praha Český pohár zná své čtvrtfinálové dvojice, které určil sobotní los.

Jedna neznámá v postupovém klíči ale schází. Vítěz duelu mezi Hradcem a USK. Právě on se v čtvrtfinále na domácí palubovce postaví Děčínu. O to se ve středu bude hrát. Pražané se letos do poháru zapojí poprvé. Hradec Králové byl nasazen už v rámci třetího kola. Ve kterém si lehce poradil s prvoligovým Vividbooks Pardubice 104:68. Aktuální forma v KNBL u obou týmů není nikterak oslnivá. USK má na svém kontě pět porážek v řadě a účast v nadstavbové části skupiny A1 se mu rychle vzdaluje. Hradec má tři porážky v řadě a je smířen s účastí ve skupině A2. Favorita utkání těžko dopředu odhadovat.

Ptačí souboj bude ale jistě zajímavým a napínavým duelem. Francesco Tabellini (trenér USK Praha): „Čeká nás jiná soutěž a tým, který přivádí na soupisku nové hráče. Je těžké něco předpokládat. Budeme se snažit soustředit spíš na vlastní výkon. Také na jeho konzistenci v každé pozici. Pokud tohle zvládneme, většinou je to odměněno výhrou. “/mš/