ČR rychle zbavit Fialy, chudé ČR rozhazuje mld. Ukrajině. Stíhat Fialu. Sjednotit lidi firem, akademiky, zdravotníky, studenty, venkov, zemědělce, jako Havel

Proti Fialovi už dávno vystoupil exprezident Klaus i mnozí další politici ODS a dalších stran, protože válka na Ukrajině není válkou ČR, ale Západu. Přesto Fiala jedná, jako kdyby chtěl vládnout i Ukrajině a cpe tam stále víc miliard. To je na trestní stíhání Fialy a koalice podle expertů.

Chytřejší je Polsko, které touží po části Ukrajiny, ale už žádnou pomoc Ukrajině neposkytuje, zrovna jako je v pozadí i Francie, Anglie, Německo, USA, EU a další země Evropy a světa. Proti Fialovi se musejí kvapem ozvat i všechny politické strany, Babišovo Ano, SPD a všechny další, které nejsou v parlamentu, a jednat s lidmi, odbory, zdravotníky, akademiky, studenty, horníky, hutníky, dopraváky, zemědělci a celým venkovem o generální stávce, jako to udělal Václav Havel. Jinak se český národ Fialy nezbaví a vyhodí další miliardy ze zadlužené země.

X X X

MÍSTO  MILIARD  UKRAJINĚ  POMÁHAT  LIDEM  A  FIRMÁM   ČR

Přeprava Zelenského českou vládní letkou vyšla na miliony. Rozkaz vydalo i NATO

Nedávná letecká přeprava prezidenta Volodymyra Zelenského stála nejméně dva miliony korun. Zajišťovala ji základna dopravního letectva v Praze vládním speciálem. Ukrajinský prezident pak využil letoun k dalším cestám po Evropě a do Turecka. Cenu zvýšila i dvojice gripenů s letovou hodinou za bezmála 700 tisíc korun. Rozkaz k jejich vzletu vydalo přímo velitelství NATO.

 „Letecká přeprava prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského s delegací a doprovodem ve dnech 6. až 8. července 2023 byla zabezpečena Armádou České republiky vojenským dopravním letadlem Airbus A-319CJ za účelem státní návštěvy v České republice v souladu s ustanovením zákona o ozbrojených silách České republiky,“ uvádí ministerstvo obrany.

O přepravu požádal premiér Petr Fiala na trasách z Prahy do Sofie (Bulharsko) a ze Sofie do Prahy dne 6. července 2023. Dále pak lety z Prahy do Bratislavy (Slovensko), z Bratislavy do Istanbulu dne 7. července 2023 a v poslední řadě z Istanbulu (Turecko) do Řešova (Polsko) dne 8. července 2023.

„Když se podíváte na ty lety, vzdálenosti a rychlost toho letadla, bavíme se celkem okolo deseti letových hodinách. K tomu je třeba započítat veškerý servis, catering, přistávací, respektive letištní poplatky, pokud nejsou odpuštěny a tak podobně,“ říká bývalý dopravní pilot, který si nepřál být jmenován.

Airbus za 180, Gripen za 650 tisíc

Jedna letová hodina z údajů poskytnutých ministerstvem obrany vychází na 180 tisíc korun. Při deseti letových hodinách, ale i dalších poplatcích a cateringu se pak bavíme nejméně o dvou milionech korun. Náklady na leteckou přepravu ukrajinské delegace hradilo ze svého rozpočtu ministerstvo obrany.

Gripen v plné výzbroji při doprovodu letadla

Dvojice gripenů, která doprovázela vládní speciál při cestě v Česku pak byla vyslána na základě rozkazu velitele operačního střediska vzdušných sil NATO. Jejich letová hodina je výrazně dražší, protože se do ní musí rozpočítat nájem. Nejsou ve vlastnictví AČR, ale Švédska. Samotná spotřeba paliva by pak v případě gripenů byla v desítkách tisíc korun.

„V případě vzletu dvou bojových letadel dne 6. července 2023 za účelem doprovodu letadla, kterým byla přepravována ukrajinská delegace, vydal rozkaz velitel operačního střediska. Tento let se uskutečnil v rámci výcviku pilotů systému protivzdušné obrany států Severoatlantické aliance,“ uvádí dále ministerstvo.

Podle informací obrany celková cena letové hodiny bojového letadla JAS-39 Gripen v roce 2023 byla zhruba 650 000 korun. Doprovod, leč v rámci výcviku tak vyšel na statisíce.

X X X

LIDÉ  ČR   UMÍRAT  PŘED  NEMOCNICEMI?  TRESTNÍ  OZNÁMENÍ  NA  FIALU,  VÁLKA   A  KOALICI

Experti: Černý scénář zdravotnictví? Bezzubá populace a pacienti umírající před nemocnicemi

Ve zdravotnictví bude hůř. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to uvedl viceprezident Svazu pacientů ČR Vladimír Dryml. Obává se toho, že se péče o pacienty stane selektivní a zákony se nebudou dodržovat, stejně jako Ústava ČR. „Vláda čeká na to, až lidé budou umírat před branami nemocnic, nebo jak si to vlastně představují?“ ptal se. Stejné obavy má prezident České lékařské komory ČR Milan Kubek, který si „dokáže představit bezzubou populaci, ale ne to, že lidé budou umírat například na onkologická onemocnění“.

„Bude hůř ve smyslu, že péče bude skutečně selektivní, nebudou se dodržovat zákony ani Ústava ČR a bude jenom pro někoho. Možná to bude vypadat, jako to začíná ve stomatologii, kde si určují ceny od tisíců po statisíce,“ líčil černou budoucnost zdravotnictví Dryml. Podotkl, že by ministerstvo financí nemělo kvůli maržím kontrolovat pouze benzinky, ale také zubaře. „Začíná to i u gynekologů a bude to pokračovat dál. Myslím, že smyslem současné vlády je ušetřit na občanech, pacientech za každou cenu,“ kritizoval.

Aktuální situaci podle Drymla pacienti pociťují. „Podívejte se, nejsou léky a na podzim bude hůře. Řekl to i náměstek ministra zdravotnictví, že opět nebudou. Dlouhodobě se čeká na některá vyšetření. Na CT to jsou třeba dva měsíce, na magnetickou rezonanci půl roku. Na operaci kyčelního kloubu zase dva roky. Čeká vláda na to, až lidé budou umírat před branami nemocnic, nebo jak si to vlastně představují?“ ptal se.

 Obecně se Dryml domnívá, že zdravotní systém selhává. „Rozpadá se, buď plánovitě, anebo hloupostí, možná nekompetentností – je to vidět třeba u ministra Vlastimila Válka (TOP 09). Zdravotnictví trpí finančním nedostatkem,“ nastínil. S tím souhlasil i Kubek. „Čím větší nedostatek bude, tím se zvětší rozdíl mezi teorií a praxí. Čím větší bude nedostatek peněz, tím bude zdravotní péče hůře dostupná, a to ta základní,“ varoval.

Dvě oblasti ve zdravotnictví

Připomněl, že už nyní je nedostatek pediatrů, psychiatrů, a to nejen na „prériích“, ale i ve velkých městech. „Máme zde dvě oblasti. Jedna je o penězích, kdy si je někdo ochoten někde připlatit, druhá je takzvaný sociální kapitál. Někteří lidé mají známé, ví, kdo je kvalitní lékař a dokáže tak domluvit péči, opravdu kvalitní péči, která bude rychlá. Není to o úplatcích, ale o znalostech, vědomostech a kolegialitě,“ podotkl.

  Existuje však medicínský termín kulich – prominentní pacient, kterého si chytrá nemocnice hýčká. „Těmi jsou myšleni ti, kteří si něco připlácí, je tím míněna šedá či jaká ekonomika. A takovým odstrašujícím příkladem je stomatologie. U ní jsme dospěli k tomu, že rozdíl mezi tím, co máme všichni garantované zákonem, a tím, co reálně dostaneme, je největší,“ prohlásil.

„Všichni máme nárok na bezplatné zubní ošetření na základě svého pojištění, reálně ale neseženeme zubaře, který by byl ochotný pracovat na pojišťovnu. Jako prezident lékařské komory se budu snažit o to, abychom nemuseli touto stomatologickou stezkou jít. Dovedu si představit, že budeme mít populaci bezzubých lidí, ale nedovedu si představit, že nám lidé budou umírat na onkologická či jiná onemocnění. Je to předobraz toho, jak to bude dál, když politici nebudou situaci řešit,“ varoval.

Dodal, že „povinností politiků je zajistit profinancování“. „Je tady společenská objednávka, která je určena tím, co hradí veřejné zdravotní pojištění, a je povinností politiků zajistit, že tato společenská objednávka bude zaplacena,“ doplnil.

X X X

LIDÉ  PO  TORNÁDECH  V CELÉ  ČR  POTŘEBUJÍ  POMOC

MÍSTO  NA  UKRAJINU  ZASÍLAT  MILIARDY  LIDEM  ČR

Rychnovskem se prohnalo další tornádo. Nic výjimečného, víc očí víc vidí, tvrdí experti

Na Rychnovsku se odpoledne objevilo slabé tornádo, potvrdil Český hydrometeorologický ústav. Vzdušný vír podle hasičů poškodil v okrajové části Rychnova nad Kněžnou několik domů a způsobil menší škody. Zasáhl rychnovskou část Lokot, nikoho naštěstí nezranil, uvedli hasiči na Twitteru. Nezisková organizace Czech Thunderstorm Research Association (CTRA) na Facebooku uveřejnila video od svědků události. Podle meteorologů se letos nad českým územím objevil tento nebezpečný úkaz devětkrát, v posledních čtyřech dnech dokonce počtvrté.

 „Obyvatele Lokotu vyděsil vzdušný vír, který se krátce po 15. hodině prohnal okrajovou částí Rychnova nad Kněžnou. Jeho následkem došlo k poškození střech čtyř objektů, stržení plotu, poškození ohřevu bazénu či vyvrácení dopravní značky,“ uvedl mluvčí krajských hasičů Radek Mencl. Zástupci organizace CTRA také uvedli, že ve 14:44 byla zachycena na video tromba z obce Synkov pohybující se tímto směrem.

„Další, opět velmi slabé tornádo, se vyskytlo odpoledne západně od Rychnova nad Kněžnou. Zaznamenáno bylo na přeháňce, opět bez bleskové aktivity,“ potvrdili meteorologové na sociální síti Twitter. Za poslední čtyři dny jde o čtvrté zaznamenané –⁠ v neděli bylo na Děčínsku a Nymbursku, v pondělí ve Fryštáku za Zlínsku.

Hasiči na místě pomáhali se zabezpečením a opravou poškozených střech, zajišťovali i odstranění popadaných stromů. „Z dostupných informací to vypadá na klasický vzdušný vír, zvedal tašky na střeše a podobně,“ hlásil z místa Mencl.

 „I když by se mohl zdát tento nárůst výrazný, jedná se o výběrový efekt. Všechna tato tornáda byla zaznamenána veřejností a umístěna na několik stránek Facebooku, které dohromady mají přes 100 tisíc členů. Zcela jistě je tento zdánlivý nárůst oproti minulým letům způsoben právě tímto faktem. Více očí více vidí,“ uvedli meteorologové.

Středeční tornádo bylo podle nich v Česku letos deváté. „Nutno ale zmínit, že například v roce 2002 a 2006 jsme zaznamenali tornád osm. A to bylo v době před výrazným rozmachem sociálních sítí,“ uklidnili veřejnost odborníci na předpověď počasí. Dodali, že jakákoli souvislost například s případnou změnou klimatu je v tomto případě v současnosti neprokázaná.

Tornáda v posledních dnech nezískala na síle a způsobila jen drobné škody. Na území Česka se jich ročně vyskytne jen pár, většinou slabých, některý rok se neobjeví žádné. Nicméně krátkodobá tornáda se podle meteorologů zřejmě vyskytují častěji, ale nemají žádného svědka. Výjimečná pak nastala 24. června 2021, kdy extrémní bouře spojená s tímto jevem zasáhla několik jihomoravských obcí na Břeclavsku a Hodonínsku a způsobila škody přibližně za 15 miliard korun.

X X X

RAJCHL:  SVOLAT  PROTEST  ČR  PROTI  VLÁDĚ

Šéf neparlamentní strany PRO Jindřich Rajchl svolává protest Česko proti vládě. Bude se konat 16. září v Praze na Václavském náměstí. Mezi hosty mají být i senátorka Jana Zwyrtek Hamplová či šéf Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek. Rajchlovi příznivci budou na akci požadovat demisi vlády Petra Fialy.

„Tahle vláda neudělala za dobu svého působení pro občany vůbec nic,“ tvrdí Rajchl.

Úsporný balíček, který představila vládní pětikoalice označil za výsměch, stejně jako to, že jeho představení uvedl premiér slovy „Česko ve formě“.

„Česko klesá stále níž, ceny energie jsou stále na vysoké úrovni,“ prohlásil ve středu Rajchl.

Českou republiku přirovnal k Titanicu. „Dohraje hudba a naše loď půjde ke dnu. Je třeba vyměnit kapitána,“ řekl na tiskové konferenci.

„Absolutně odmítáme balíček. Upadá životní úroveň a tak, jak je navržen konsolidační balíček, ubírá nejvíce těm, kteří mají nejnižší platy,“ řekl odborář Dufek.

Kabinet Petra Fialy vyzval Rajchl k demisi už při dubnové demonstraci, která se konala také na Václavském náměstí. Demonstrace nazvané tehdy Česko proti bídě se zúčastnily tisíce lidí a z náměstí pak mnozí z nich pochodovali i k Úřadu vlády. Někteří tam pak i nocovali.

„Každý, kdo zůstane doma, zvedá ruku pro setrvání vlády Petra Fialy další dva roky,“ tvrdí nyní Rajch, lídr strany, kterou by v červnu podle průzkumu agentury Median podpořilo 1,5 procenta voličů.

X X X

Legalizace marihuany kvůli ekonomice? To můžeme začít prodávat i lidské orgány, řekl senátor Hraba

Legalizace marihuany by do státního rozpočtu mohla přinést až 1,8 miliardy korun na daních ročně, tvrdí Piráti. Ekonomická rovina by neměla hrát hlavní roli, tak by se mohlo argumentovat i legalizací prodeje lidských orgánů, prohlásil ve vysílání CNN Prima NEWS senátor Zdeněk Hraba (nestraník za ODS).

Piráti tvrdí, že legalizací konopí by stát mohl ročně získávat na daních 650 milionů až 1,8 miliardy korun. Ve studii, kterou si nechali zpracovat navrhují různé možnosti regulace trhu s marihuanou včetně povinné registrace uživatelů. To, že by legalizace konopí měla pozitivní ekonomický dopad na státní rozpočet, Hraba nezpochybňuje. Rozhodně by to podle něj nemělo být hlavní kritérium.

„Za mě ekonomické důvody absolutně ne. To můžeme absurdně argumentovat, že bychom měli legalizovat prodej lidských orgánů, protože když by to stát zdanil, tak by z toho měl peníze,“ reagoval Hraba ve vysílání CNN Prima NEWS.

 Jana Michailidu (Piráti), členka rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislosti, potvrdila, že Piráti s prací na přípravě předlohy finišují. Paragrafové znění by podle jejích slov mohlo být na podzim. „Do konce roku bychom si představovali, že návrh doputuje do Sněmovny,“ řekla. Schéma by podle ní mohlo mít tři pilíře. „Jeden je samopěstování – dospělí lidé, kteří se zaregistrují, si budou moci vypěstovat nějaké množství konopí. Dále budou umožněny konopné kluby a posledním pilířem by měla být komerční dostupnost konopí,“ popsala Michailidu. Tímto způsobem by se měla pokrýt  poptávka, která v České republice je, a současně by se omezil legální trh s konopím.

Michailidu je přesvědčena, že legalizace marihuany by znamenala omezení její dostupnosti pro děti a mladistvé. „Na ilegálním trhu se samozřejmě na občanku nikdo neptá, v legálním systému bude potřeba se prokázat registrací, která bude vydána jen dospělým občanům,“ sdělila Michailidu. V případě samopěstitelů se bude muset zamezit přístup dětem. „Budou i omezení, která se budou týkat rodin, kde je například nějaký dohled OSPODu nebo kde již byly nějaké problémy s výchovou dětí a podobně,“ dodala.

Senátor Hraba by akceptoval legalizaci samovýroby, aby například nedocházelo ke zbytečné kriminalizaci těch, kteří si pěstují konopí doma pro léčebné účely, a to i s ohledem na snahy o legalizaci například v Německu. „Bude tendence směřovat spotřebu do zahraničí,“ uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS.

X X X

Nigerský puč, Nullandová i Prigožin…

Nigerský protiamerický a protifrancouský puč dostává víceméně podobu hlavního střetu mezi USA a Ruskem, a proto do Niamu dorazila známá aktivistka z ukrajinského protiruského puče Nullandová, která kdysi vsadila všechny karty proti Putinovi, aby nakonec zjevně prohrála na Krymu, kde „ zelení mužíci“ mezi nimiž byli již tehdy Wagnerovci bez jediného výstřelu Krym pro Rusko získali.

Američané mají vážný problém. Pokud podpoří vojenský útok proti pučistům v Nigeru vrátí se ke svým po desetiletí uplatňovaným praktikám, ale převezmou i modus vivendi Ruska na Ukrajině. A tak i když je některými sousedy Nigeru vyhrožováno vojenskou intervencí s cílem třebas i násilím vrátit k moci svrženého prezidenta, státní tajemník USA Blinken se postavil za diplomacii. Mimochodem proč tak neuvažuje v případě Ukrajiny?

A tak se hlavní americká specialistka na Rusko Nullandová ocitla v Nigeru a jednala s představiteli vojenské junty. Četl jsem celý její rozhovor a je to dokonalé bla -bla -bla . Snad to nejpodstatnější je, že varovala členy vojenské moci před skupinou Wagnera. No bodejť  by nevarovala, když ji již  jednou porazili ohledně Krymu..

Daleko zajímavější  je informace je, že představitelé vojenské moci jmenovali zřejmě vysoce kompetentního nového premiéra, který zjevně věcem rozumí a již jednou napravoval chyby po předchozím už nevím kolikátém puči. Tato informace dokládá, že vojenská moc se zdaleka necítí v defenzívě a ukazuje nebývalý konstruktivní klid a zatím i kompetenci. A vidí-li člověk desetileté drancování této země ze strany Francie i USA a totální bídu místních, musí chápat  odpor prostých lidí vůči stávajícímu prezidentovi.

Takže :

Nigerští vůdci vojenského převratu oznámili jmenování Aliho Mahamana Lamine Zeineho předsedou vlády v pondělí večer v prohlášení přečteném v národní televizi.

Z jeho životopisu vyplývá, že jej již dřívější bývalý prezident Mamadou Tandja v roce 2001 ředitelem kabinetu a v roce 2002 ministrem financí, aby zvrátil chaotickou ekonomickou a finanční situaci. To byla situace zděděná po armádě, která se dostala k moci po atentátu na generála a prezidenta Ibrahima Baré Maïnassary v roce 1999 v zemi, jejíž historie je přerušována uchopením moci silou.

Pan Zeine byl ministrem financí, dokud nebyl Mamadou Tandja svržen státním převratem v roce 2010 majorem Salou Djibo, před prezidentskými volbami, které vyhrál Mahamadou Issoufou, předchůdce Mohameda Bazouma, který byl sesazen 26. července.

Jistě chápu, trvalý chaos…Ale zpět:

Ali Mahaman Lamine Zeine, vystudovaný ekonom, byl také rezidentním zástupcem Africké rozvojové banky (AfDB) v Čadu, Pobřeží slonoviny a Gabonu.

Narodil se v roce 1965 v Zinderu (jih), druhém nejlidnatějším městě země, na ministerstvo hospodářství a financí nastoupil v roce 1991 po studiu na Ecole nationale d’administration (ENA) v Niamey. Je také absolventem Centre d’études financières, économiques et bancaires v Marseille a Paris-I.

Tato jmenování přicházejí den poté, co Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) dalo vládnoucí armádě ultimátum, aby znovu nastolila funkci prezidenta Mohameda Bazouma. Organizace nevyloučila použití síly, pokud tento požadavek nebude splněn.

A vojenské vedení na to odpovědělo…

Zdá se, že jde o zajímavou volbu, zjevně na místní poměry vysoce kompetentní osobnost – ekonoma, která podle uvedených údajů pomáhal po každém převratu k finanční konsolidace země.

Z rozhovoru s Nullandovou vyplývá, že byla dosud neúspěšná. Není šance, aby vojenská moc ustoupila nátlaku  ze zahraničí a nelze ani nevidět, že Wagnerova skupina v Africe pokořuje vojska Západu, ale relativně úspěšně i islamisty.

My, kteří si přejeme mír, zatímco USA, ale i Francie obě imperialistické mocnosti proti africkému  domorodému obyvatelstvu, musíme souhlasit s tím, že kolonialismu už bylo dost a má-li to z hlediska geopolitického znamenat vytlačení Západu z Afriky, posílení vlivu Ruska, byť nepřímo prostřednictvím zjevně schopné Wagnerovy skupiny, která mimochodem  vytlačila z Mali i nás, je to rozumný krok. Vzhledem k tomu, že současný prezident se zcela příčí mým představám o prezidentovi, protože jsou mi blízcí Beneš, Masaryk, Klaus  a s výjimkou posledních několika měsíců jeho spolupráce s pětikoalicí i Zeman, musím přidat škodolibou poznámku k prezidentovi, který kdysi horoval pro Varšavskou smlouvu a dnes pro NATO, že náčelník jeho Vojenské kanceláře  generálmajor Radek Hasala, byl jmenován v červnu 2022 velitelem výcvikové mise Evropské unie (EUTM) v západoafrickém státě Mali a byl tak z české strany zřejmě posledním velitelem přihlížejícím kolapsu EU v této oblasti…Nikdo dnes už tuto trapnou epizodu ani nepřipomíná…

Jde to dobře, přátelé…JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

Armáda Nigeru vyhnala Francouze s Macronem z Afriky.

Súvislosti prevratu v Nigeri s globálnym chaosom

Afrika, najmä subsaharská, patrí k oblastiam, kde ešte stále dochádza k zmenám štátnej moci cestou vojenských prevratov (pučov). V tomto storočí tam bolo v ôsmich štátoch 11 úspešných vojenských prevratov: v Burkine-Faso (v januári 2022 a septembri 2022, podľa niektorých britských zdrojov údajne aj za podpory ruských vagnerovcov), v Guinei (v december 2008 a septembri 2021), v Guinei-Bissau (v septembri 2003), v Malgašsku (počas politickej krízy od januára do novembra 2009), v Mali (v marci – apríli 2012 a v máji 2021), v Nigeri (vo februári 2010), v Stredoafrickej republike (v marci 2003) a v Zimbabwe (v novembri 2017). Počet neúspešných pokusov o vojenské prevraty, vzhľadom na nejasnosti pri ich politicko-mediálnej interpretácii nemožno presne určiť.

Vojenské prevraty sú spravidla jednorazovou akciou, ale môžu byť spojené aj so širšími spoločenskými procesmi – násilnými nepokojmi, politickými krízami, občianskymi vojnami a pod. Môžu ich spustiť, ale byť aj ich výsledkom. Vzhľadom na to rôzne zdroje neuvádzajú počty úspešných vojenských prevratov rovnako.

Pri charakteristike vojenských prevratov sa poukazuje aj na to, že ich väčšina má vnútropolitický charakter. Nie vždy však ide o „izolované“ udalosti, lebo v rôznej miere majú aj medzinárodné súvislosti, prípadne v nich dochádza aj k zasahovaniu zo zahraničia. Mediálne sa prevraty rozdeľujú aj podľa toho, či boli „pokojné“, teda bez obetí na životoch, alebo krvavé.

Nový rozruch prenieslo vyhlásenie nigerských ozbrojených síl (prezidentskej stráže), že 26. júla zatkli Mohameda Bazouma (*1960), ktorý bol vo funkcii prezidenta od apríla 2021. Oznámili aj pozastavenie činnosti všetkých inštitúcií v krajine, zatvorenie hraníc a nočný zákaz vychádzania. Moci sa ujal generál Abdourahamane (niekedy Omar) Tchiani (*1960/1961?), ktorý je od roku 2015 veliteľom prezidentskej gardy. Pod jeho vedením sa vytvorila Národná rada pre ochranu vlasti, ktorá pozostáva z generálov všetkých významných zložiek ozbrojených síl ako aj dočasná vláda. Za základnú príčinu odstránenia M. Bazouma od moci sa označila jeho skorumpovanosť spojená s napojením na Francúzsko. Podľa niektorých mediálnych zdrojov novej moci vyjadruje podporu aj časť obyvateľstva.

V Nigeri sa uskutočnili od získania nezávislosti v roku 1960 štyri úspešné vojenské prevraty. Okrem už spomenutého v roku 2010, to bolo v rokoch 1974, 1996 a 1999. Došlo aj k viacerým pokusom o prevrat. Naposledy to bolo tesne pred nástupom M. Bazouma. Bola to však len skôr akcia typu pouličnej streľby, ktorá došla až do prezidentského paláca, kde bola ochrankou rýchlo „spacifikovaná“.

Na prvý pohľad by sa v Nigeri v súvislosti s piatym vojenským prevratom v poradí nič historicky zvláštne nestalo. V súčasnom „polykrízovom“ svete však získal neočakávaný prevrat širšie súvislosti tým, že má protizápadný, najmä protifrancúzsky charakter. Francúzsky prezident Emmanuel Macron sa zlostí na špionáž, že nič mu ani nenaznačila. Nová moc zrušila dohody o vojenskej spolupráci s Francúzskom a právomoci veľvyslancov v Paríži a vo Washingtone. Zakázalo sa aj vysielanie francúzskych tv kanálov.

Vzhľadom na to, že Niger je v našich podmienkach málo známym štátom, podáme jeho stručnú charakteristiku, ktorá naznačuje základné aspekty komplikovanosti vývoja v ňom aj v kontexte jeho regionálneho pôsobenia. Ide o vnútrozemský štát v západnej Afrike. Z geografického i ekonomického hľadiska je významné, že jeho územie sa nachádza čiastočne na Sahare a v jej južnej časti Sahel, kde sú trávnaté pastviny (savana) a oddeľuje ju od tropickej Afriky. Je tam horúce a suché podnebie. V posledných rokoch sa v regióne sociálno-ekonomická situácia zhoršuje nielen dezertifikáciou (rozširovaním púštnych území), ale aj v dôsledku vysokej pôrodnosti. Niger sa považuje za jeden zo štátov s najvyššou pôrodnosťou na svete.

Niger (hlavné mesto Niamey) má asi 1 267 000 km2, kde žije podľa odhadov viac ako 25 mil. obyvateľov. Národnostne má obyvateľstvo pestré zloženie. Viac ako polovica z neho patrí k Hausom (jedna z najväčších etnických skupín v regióne). O niečo viac ako 20 % patrí ku skupine Džermov (Zarmov) a Sangwajov. Vyše 10 % obyvateľstva tvoria Tuaregovia. Ďalšie národnosti sú v oveľa menších počtoch. Z náboženského hľadiska je štát homogénny, lebo takmer celé obyvateľstvo je islamského vierovyznania.

História súčasného Nigeru sa odvodzuje od roku 1960, keď 3. augusta vyhlásil nezávislosť na Francúzsku. Väčšina susediacich štátov (Alžírsko, Benin /predtým Dahomé/, Burkina Faso /predtým Horná Volta/, Čad a Mali) bola francúzskymi kolóniami. Výnimkami je len susedný štát s podobným názvom Nigéria, ktorá bola britskou kolóniou, a Líbya, ktorá bola v rokoch 1911 – 1942 talianskou kolóniou a potom až do získania samostatnosti v nej vládli Briti a Francúzi.

Vývoj štátu, ktorý zostal jedným z kľúčových partnerov Francúzska v regióne, bol zložitý. Politologické pramene uvádzajú, že sa v ňom ústavne vytvorilo postupne až 7 republík. Zatiaľ posledná vznikla na základe ústavného referenda v októbri 2010. Do vývoja v Nigeri zasiahli okrem viacerých politických kríz, štátnych (vojenských) prevratov aj nepokoje a regionálne konflikty. Išlo najmä o povstania Tuaregov (najmä v rokoch 1990 – 1995 a 2007 – 2009).

Podľa zoznamu OSN Niger ekonomicky patrí medzi 46 najmenej rozvinutých štátov vo svete (spolu so susednými Beninom, Burkina-Faso, Čadom a Mali /teda všetko bývalými francúzskymi kolóniami/). Štát má relatívne veľké zásoby uránovej rudy. Podľa údajov na webovej stránke Statista je najväčším dovozcom tejto suroviny do EÚ, najmä Francúzska. Ťažba uránu bola dlho francúzskym monopolom, ale začala sa na nej podieľať aj Čína. Ťaží sa aj zlato, kamenné uhlie, fosfáty, medené a železné rudy a soli.

V regióne pôsobí Hospodárske spoločenstvo západoafrických štátov (anglicky Economic Community of West African States – ďalej len ECOWAS), ktoré bolo vytvorené v roku 1975. V súčasnosti má 15 členov rozdelených do dvoch zón. V zóne A sú Gambia, Guinea, Guinea-Bissau, Kapverdy, Libéria, Mali, Senegal a Sierra Leone. V zóne B sú: Benin, Burkinu-Faso, Ghana, Mauritánia, Niger, Nigéria, Pobrežie Slonoviny a Togo. Po vojenských prevratoch majú zastavené členstvo v spoločenstve od roku 2021 Mali a Guinea a od roku 2022 aj Burkina-Faso.

Vznik ECOWASU ako regionálneho spoločenstva bol svojho času spojený s rozpadávaním africkej jednoty a vytváraním organizácií napojených na bývalé koloniálne metropoly. Nový impulz k zjednocovaniu Afriky sa vytvoril v 90. rokoch minulého storočia, keď ju politicky i finančne podporil bývalý líbyjský vodca Muammar al-Kaddáfí. ECOWAS pôsobí aj po vzniku Africkej únie v roku 2002, pričom je prozápadne orientovaný. Novým fenoménom sa v západnej Afrike sa stala Sahelská päťka (Burkina-Faso, Čad, Mali, Mauritánia a Niger), ktorá vznikla v roku 2014 a v poslednom čase sa z pôsobenia ECOWASU začala vymykať.

Jednou z komplikácií, ktorá sa môže v podmienkach narastajúcej nestability v regióne stať, je oslabenie boja proti islamistickým teroristom. V Saheli prebieha islamistické (džihádistické) povstanie, do ktorého sú zapojené najmä Islamský štát a Boko Haram (predovšetkým v Nigérii). Niekedy sa označuje aj za vojnu v Saheli. Militanti v regióne sa aktivizovali po tzv. arabskej jari. Do Nigeru sa ich pôsobenie rozšírilo v roku 2015 z Mali a v súčasnosti je intenzívne v hraničnej oblasti medzi Nigerom, Mali a Burkinou-Faso.

Ešte v roku 2013 v rámci operácie Juniper Shield boli do Nigeru vyslané jednotky špeciálnych síl USA s dronmi, ktoré mali pomáhať vláde a francúzskym vojakom pri protiteroristických operáciách. Ich pôsobenie zahŕňa aj výcvik ozbrojených síl hostiteľskej krajiny. USA vytvorili v Nigeri vojenskú základňu (majú ju tam aj Francúzi) a ich vojaci sa zúčastňovali na „prestrelkách“ s militantmi. Doteraz Washington „investoval do bezpečnosti“ Nigeru asi pol miliardy USD. Po rokoch sa čoraz viac ukazuje, že „boj proti terorizmu v podaní USA“ je len dôvodom na rozmiestňovanie ich vojakov po svete. Slúži totiž viac na presadzovanie záujmov Washingtonu, ako na skutočný boj s terorizmom, ktorý malé vojenské kontingenty nie sú schopné viesť.

Vedenie EÚ, ktoré má v poslednom čase najmä vo vzťahu k ukrajinskej kríze a Číne silácke reči, sa zároveň stáva veľmi alarmistickým a obáva sa narastajúceho množstva hrozieb. Strápňuje sa aj v súvislosti s nigerským prevratom. Za možné dôsledky prevratu v Nigeri považuje nielen problémy s dovozom uránovej rudy, ale aj nárast migrácie. Obáva sa aj o osud Transsaharského plynovodu, o výstavbe ktorého sa v roku 2009 dohodli Alžírsko, Niger a Nigéria. Mal fungovať od roku 2015, ale dosiaľ k tomu nedošlo najmä kvôli rastu islamistických teroristických aktivít. EÚ zhodne s USA reagovalo na prevrat len spupne prerušením rozvojovej pomoci Nigeru, čo môže mať znovu kontroverzné následky.

Africká únia vyzvala novú moc v Nigeri, aby do 15 dní obnovila ústavný poriadok a aby sa vojaci okamžite vrátili do kasární. ECOWAS bol ešte dôraznejší a minulú nedeľu vyzval na okamžité obnovenie ústavného poriadku. Junte dal ultimátum do 6. augusta a v prípade nesplnenia požiadaviek pohrozil vojenskou intervenciou. Zatiaľ Nigéria vyhlásila nad Nigerom bezletovú zónu. Uvidíme, čo sa v napätej situácii udeje v najbližších dňoch.

Symptomatické je, že zvrhnutá prozápadná vláda prezidenta M. Bazouma súhlasila s tým, aby Francúzsko vojensky intervenovalo v Nigeri v záujme oslobodenia jeho osoby a „obnovenia demokracie“. Zaujímavé je, koľko neoliberálnych stúpencov má maoistická zásada „puška plodí moc“. Paríž sa však zachoval chladnokrvne a v súčasnej zložitej vnútropolitickej i medzinárodnopolitickej situácie zostal zdržanlivý.

Nestabilita sa môže rozšíriť aj regionálne. Alžírsko, ktoré má v Afrike druhé najväčšie ozbrojené sily a nedávno dalo nové veľké „zbohom“ Francúzsku, vyjadrilo podporu novej nigerskej moci. Pučistov politicky podporili aj tri suspendované štáty ECOWAS, pričom Burkina Faso a Mali vyhlásili, že pomôžu aj vojensky, ak by spoločenstvo zaútočilo. Podľa neoverených správ Niger požiadal o pomoc aj ruských vagnerovcov (ktorí sú vraj v Mali).

Širšie neželané následky udalostí v Nigeri sú vyvolané pôsobením neoliberálneho neokolonializmu v regióne. Niektoré kruhy ho vidia aj ako určité varovanie pre USA. Bojovať s Ruskom, tlačiť na Čínu a snažiť sa udržať slabnúce pozície v Latinskej Amerike a Afrike, sa stáva nestráviteľným sústom pre nenásytnú, ale upadajúcu zahraničnú a bezpečnostnú politiku Washingtonu. Počuť sa nechal aj turecký prezident „neoosmanista“ Recep Erdoğan, ktorý (škodoradostne?) povedal, že zastavenie dodávok uránovej rudy a zlata do Francúzska je výsledkom jeho politiky v Afrike v posledných desaťročiach.

USA sa síce obávajú, že po prevrate v Nigeri sa ďalej posilní vplyv Ruska v západnej Afrike. Napriek všetkým protirečeniam sa však objavujú náznaky zištnej výhodnosti vznikajúcej situácie pre Washington.

Po prvé, ak sa situácia v regióne zhorší a dôjde k ozbrojeným zrážkam medzi štátmi, môže to čiastočne odpútať pozornosť od neúspechu ukrajinského protiútoku podporovaného USA. Po druhé, kríza oslabuje v prvom rade Francúzsko, ktorého prezident E. Macron stále prichádza s rôznymi návrhmi, hoci len parciálnymi, na zvýšenie samostatnosti svojej zahraničnej a bezpečnostnej politiky, ale vyzýva k tomu aj EÚ, čo upadajúci Washington veľmi irituje.

Zakončíme tým, že udalosti v Nigeri sú do určitej miery výsledkom náhodnej súhry procesov. Majú však aj rozsiahle a dlhodobé korene. Nejde pritom len o dodávky nigerskej uránovej rudu, prípadne zlata, ktoré sú zdanlivo na povrchu udalostí.

Vývoj v týchto podmienkach ťažko predvídať a možno, žiaľ, len smutne konštatovať, že najmä v spojení s ďalšími bezpečnostnými a sociálno-ekonomickými problémami v Afrike ide o ďalší „čriepok“ z mozaiky zhoršujúceho sa „polykrízového“ vývoja sveta. Je to však len ďalší dôsledok toho, že Západ nie je schopný riešiť problémy sveta podľa deformovaného „medzinárodného poriadku založeného na pravidlách“, ktorý mu však stále nanucuje. František Škvrnda, Nové slovo, Veci-verejné

 X X X

EXPREMIÉR  ČR  PAROUBEK:  UKRAJINSKÁ  PROTIOFENZÍVA   V  KONCÍCH?

 Vypadá to tak. Zdrojem této informace nejsou „prokremelská média“, ale liberální listy z východního pobřeží Spojených států a americká televizní stanice CNN.

Hlavním důvodem, proč se ukrajinské vedení vydalo cestou protiofenzivy, byla především nereálná očekávání Západu v ukrajinsko-ruské válce. Teď už se sice evropská mainstreamová média, ba ani česká média, nehemží perlami o neschopnosti ruské armády a jejích velitelů, ale tak jaksi samozřejmě se očekávalo, že se ruská obrana na jihu a východě Ukrajiny zhroutí. Západ zjevně přecenil potenciál ukrajinských vojenských sil, které nemohou dosáhnout na více než tisíc kilometrů dlouhé frontě početního přečíslení ruských jednotek. Bylo by to snad možné nějakými manévry a náhlým soustředěním sil v určitém bodě fronty, ale to při dnešních možnostech sledování pohybu protivníka satelity a drony, lze jen teoreticky. Prostě, každý větší pohyb vojsk protivníka je vidět na satelitních snímcích a protivník může okamžitě reagovat masivní dělostřeleckou palbou či zásahem raket. Kromě toho Západ sice poslal na Ukrajinu modernější zbraně (mám v tuto chvíli na mysli tanky Leopard a Abrams), ale ty v minových polích a po cílené dělostřelecké palbě ruských vojsk hoří jako fagule.

Odhaduje se, že v prvních dvou měsících protiofenzivy (a opět jsou to odhady ze Západu) byla zničena zhruba třetina Západem dodaných zbraní. Také přeškolování ukrajinské armády, alespoň podle americké CNN, na kombinované mechanizované bojové síly podle doktríny NATO, neprobíhá dostatečně rychle. A je vůbec otázka, zda je tato změna na ukrajinském bojišti vlastně k něčemu dobrá. Ukrajinští důstojníci, kteří se účastní výcviku vedeného západními, hlavně americkými instruktory, se dávají slyšet, že tento druh výcviku snad byl dobrý v Afghánistánu nebo v Iráku, ale proti ruské armádě je neúčinný. Podle CNN ukrajinská armáda utrpěla v bojích v posledních dvou měsících (doslova přepisuji) „ohromující ztráty“.

Rusové mají na jihu a východě Ukrajiny zřejmě pět propracovaných linií obrany, před kterými byly položeny desítky tisíc min, a v rámci vícevrstvých obranných linií je mnoha set kilometrová síť zákopů. Podle západních pozorovatelů neprolomila ukrajinská armáda ještě ani první linii ruské obrany. Prostě, zatím to vypadá na fiasko, které zřejmě nedokážou změnit ani další dodávky zbraní a zbraňových komplexů ze Západu.

Připomeňme si, že jen americká vojenská pomoc Ukrajině již dosáhla sumy 43 mld. dolarů. Mimochodem, z Česka byla podle oficiálně vyčíslených údajů odeslána pomoc Ukrajině za cca 45 mld. Kč. A zřejmě desítky miliard korun šly z Česka, řekněme, nikoliv přes evidenci státu a státního rozpočtu.

Příčinou prakticky žádných výsledků ukrajinské protiofenzivy není malá statečnost ukrajinských vojáků. Možná snad jedině jejich určitá nezkušenost, pokud jde o nové rekruty v bojových svazcích, které byly cvičeny na Západě. Důvodem nejsou ani malé dodávky zbraní ze Západu, ale prostě to, že ruská armáda zvolila dobrý koncept obrany a má účinné zbraně i motivované vojáky a bojem již poučené velitele. Čím dříve si to Západ uvědomí, tím lépe pro Západ i pro Ukrajinu. Na Ukrajině zbytečně umírají další lidé, tisíce vojáků a také civilisté. Jsou ničeny nezměrné hodnoty. Jedenáct kol ekonomických a dalších sankcí vůči Rusku žádný přínos, pokud jde o oslabení Ruska, nemělo.

A tak se nutně vkrádá otázka, kterou si nepoložil ani Napoleon, ani Hitler, když napadli Rusko (Hitler dokonce hovořil o tom, že stačí jen rozkopnout dveře a celá ta stavba Ruska se zřítí k zemi. Ale nestalo se tak.) Ale tuto otázku bychom si měli věcně položit my: Je možné porazit zemi, která disponuje prakticky vším možným nerostným a jiným bohatstvím, počínaje potravinami přes pohonné hmoty a plyn až k průmyslovým kovů? A má účinné zbraňové systémy? A nezapomeňme na to nejdůležitější, disponuje také největším počtem raket s jadernými náložemi na světě.

Západ by měl hledat východisko v mírovém jednání s Ruskem. Podívat se pravdě do očí, že představy o bezpodmínečné kapitulaci Ruska se prostě nenaplní. Rusko neopustí ani Krym, ani ruskojazyčné východní a jižní části Ukrajiny. Je to pro něj otázka života a smrti.

Nalhávat si, že na nedávném shromáždění cca 40 zemí v Džiddě došlo k nějakému průlomu ve prospěch Ukrajiny, nemá smysl. Ani Čína ani Indie nezměnily svůj názor na konflikt. Jsou příliš úzce spjaty s Ruskem v rámci sdružení zemí BRICS, že lze těžko očekávat, že podpoří Zelenského maximalistické návrhy. Prostě válka vytvořila ve východní Evropě novou realitu. Nemá smysl se ani strašit tím, že Rusko má zálusk na další územní zábory ve východní a střední Evropě. Na to prostě nemá sílu. Nedávno zveřejněná čísla o vojenských výdajích Ruska za minulý rok, které činí prý 2 biliony korun (tedy cca 90 miliard dolarů), mohou ohromit jen nezasvěcené. Jen americké vojenské výdaje v běžném roce jsou desetkrát vyšší.

Akce na povzbuzení morálky Západu

Malé pokroky ukrajinské protiofenzivy jsou zřejmě důvodem, proč ukrajinská armáda přikročila k útokům zejména bezpilotními letouny a drony na ruské území. S ohledem na obrovské rozměry Ruska není problém ukázat ruskou zranitelnost. I když naprostá většina bezpilotních prostředků, které Ukrajina používá, končí v troskách po úderech ruské protivzdušné obrany. Nicméně pro marketing je hezké ukázat ruskou zranitelnost, když ne na východě a jihu Ukrajiny, tak tedy v těchto de facto nevýznamných individuálních útocích. Ing. Jiří Paroubek, expremiér vlády ČR, server vasevec. cz

X X X

PAPEŽ,  IZRAEL,  POLITICI  SVĚTA  CHTĚJÍ  KONEC  VÁLKY

Válka vyhlíží konec

Série mírových plánů, které by zastavily masové vybíjení mladé generace Ukrajinců v bezmocných pokusech o prolomení překvapivě silné ruské obrany na východě a jihu země, staví na protikladných představách, jak to může dopadnout. Sílí zájem, aby to skončilo rychle, ale v tomto ohledu jsme závislí na tom, jak se budou vyvíjet americké volby. Bohužel.

Kritika iluzí o vítězství ve válce na Ukrajině už soustavně proniká i do českých médií. Třeba Mladá fronta Dnes informuje o obavách, co by mohl způsobit hrozící neúspěch ukrajinské ofenzívy.

„Po týdnech trvající protiofenzivě dostávají západní politici stále „střízlivější“ hodnocení potenciálu ukrajinských sil k tomu, aby znovu dobyly pořád ještě obrovské kusy okupovaného území, informovala CNN. A to s odkazem na čtyři vysoce postavené americké a další západní představitele, kteří jsou obeznámeni s nejnovějšími zpravodajskými informacemi,“ uvádí trochu kostrbatý překlad z americké zpravodajské televizní sítě.

CNN je přitom spíše exportní artikl, čili je více umírněná a vyvážená, zatímco ryze domácí Fox News, která jasně straní Donaldu Trumpovi, se staví za rychlé ukončení pomoci Ukrajině. Trump má stále drtivou podporu v republikánském táboře, třeba v Arizoně, na kterou se soustředil poslední předvolební průzkum společnosti Emerson, by získal v primárkách 58 procent hlasů, zatímco druhý DeSantis jen 11 procent. Ale prezident Joe Biden má ve svém táboře ještě větší převahu, toho by v arizonských primárkách Demokratů volilo 65 procent, zatímco druhého Roberta Kennedyho mladšího jen 10 procent. V Arizoně by Trump porazil Bidena v poměru 45 – 43, ale celostátně je to Biden, kdo o fous vede.

Války nehrávají v americké domácí politice větší roli, snad s výjimkou bouří proti vietnamské válce v letech 1968 – 1970, kdy se po protestujících studentech i střílelo. Pro běžného Američana jsou války daleko a nezáleží na tom, jak dopadnou, vydělá se na nich vždycky. Náklady válečného úsilí jsou příjmy vojensko-průmyslového komplexu, které se zaplatí státním dluhem, takže se kapsy voliče moc nedotknou. A vítězné země platí za úspěch totálním zničením svého území, takže zastrašující efekt je dostatečný, ať to dopadne jakkoliv.

Teď to však dostalo novou faleš. Trump si potřebuje vyrovnat účty s „hlubokým státem“, který ho bezdůvodně pronásledoval za vymyšlené „spiknutí s Ruskem“ po celé jeho funkční období. Trumpovo vítězství ve volbách by znamenalo vymetení zbytků „Clintonova klanu“ z vládních struktur, kde tvoří opěrné body neocons. Tedy včetně ministra zahraničí Anthony Blinkena a poradce pro národní bezpečnost Jakea Sullivana, kteří jsou rozhodnými stoupenci války „až do vítězství“ a spolupracují s Bidenem už celá desetiletí. Jenže bitva „hlubokého státu“ s Trumpem stále pokračuje a možná ho k volbám vůbec nepustí.

Ale také Biden je na tom stále hůř, protože na něj se zase množí obvinění, že zneužil svého postavení viceprezidenta Obamovy vlády, kdy byl pověřen řízením vztahu USA s Ukrajinou po Majdanu. V úterý večer se pustil do Bidena na Fox News bývalý předseda republikánského klubu ve Sněmovně reprezentantů USA Newt Gingrich a prohlásil, že všechna tvrzení Bílého domu popírající ukrajinskou korupci, která proudila přes prezidentova syna jsou „lži“.

Je tak možné, že ani Joe Biden se k dalším prezidentským volbám nedostane. Padla věrohodnost prohlášení, že se synem Hunterem o jeho podnikání nikdy nemluvil. Nejprve Hunterův někdejší přítel a společník Archer sněmovnímu výboru pro dohled nad činností sněmovny dosvědčil, že Hunter často volal otci z jednání v ukrajinské plynařské Burisma nebo s čínským CEFC, a dělal to s hlasitým odposlechem, aby potvrdil hodnotu „značky“, kterou představuje jméno Biden. Dával najevo moc řešit případné problémy.

A nejen to. „Archer také řekl sněmovnímu výboru pro dohled, že většina z 3,5 milionu dolarů, které mu v únoru 2014 poslala bývalá první dáma Moskvy Jelena Baturina, jež se zúčastnila přinejmenším jedné večeře s tehdejším viceprezidentem Bidenem a jeho synem, byla nakonec převedena na firmu, kterou spoluvlastní Archer a Hunter Biden. Tam nakonec zamířila po původním přijetí subjektem, o němž Bidenovi obhájci tvrdili, že je řízen výhradně Archerem,“ píší New York Post, které spolu s Fox News jdou nejzarytěji po Bidenově krvi.

Je tu také utajené svědectví o roli Huntera, které vyplavalo z FBI, nebo svědectví finančních inspektorů ve sněmovním výboru, kteří si stěžovali na to, jak se je snažilo ministerstvo spravedlnosti odstínit, když šli po penězích pro Bidenovy.

Poslední rána pochází z pondělí. Jak zjistily Fox News, Hunterův společník a úřadující ředitel jeho poradenské a lobbistické firmy Rosemont Seneca Partners, kterou pomáhal i zakládat, Eric Schwerin, navštívil Bílý dům a další centrální vládní pracoviště nejmíň 36krát mezi lety 2009 a 2016. Byl i v pracovně tehdejšího viceprezidenta Joe Bidena, i když není jasné, zda se setkal přímo s ním. Schwerin tou dobou vedl také rodinné finance Huntera Bidena. Zmíněné údaje o kontaktech poblíž hlavy státu a jeho pravé ruky jsou vyčteny z návštěvních knih Bílého domu a Západního křídla, které však nezahrnují případy považované za „výlučně osobní návštěvu“ prezidenta nebo viceprezidenta.

Připomeňme dále, že Trump byl pronásledován nejen jako údajná „ruská spojka“, ale také za pokusy dozvědět se něco o Bidenově ukrajinském angažmá od nového prezidenta Zelenského.

Byl za takový telefonát okamžitě udán agentem CIA, který byl infiltrován do jeho okolí, a vyústilo to v pokus o impeachement na jaře 2019. Trump si chtěl potvrdit i podezření, že také v dokumentech o „ruské spojce“ měli prsty Ukrajinci. Kdyby teď v bitvě o Bílý dům vyhrál, určitě by se s Bidenem nepáral, ale Biden má šanci dosáhnout toho, aby k něčemu takovému nikdy nedošlo, i kdyby se měl prezidentem stát někdo jiný. Připomíná to tak spíše rodovou válku jako vystřiženou ze Shakespearovy tragédie o Romeovi a Julii. Tam autor vyhubil všechny hrdiny, což může být příklad k následování.

Co by se stalo s Ukrajinou, kdyby v prezidentských volbách se utkali místo titánů Trumpa a Bidena skřítci DeSantis a RFK j.?

Na ukrajinských oficiálních webech lze najít obavu, že vyjádření republikánského kandidáta DeSantise sice nejsou jednoznačná, ale lze z nich vyčíst, že je zastáncem ukončení války, kterou zpočátku nazýval pouhým „územním sporem“. O existenční národní zájem USA tu podle něj nejde. Ale i demokratický kandidát Robert Kennedy ml. je v rozporu s oficiální politikou Bidenovy vlády a mluví o válce Washingtonu proti Rusku prostřednictvím Ukrajiny. Odmítá eskalaci.

Jenže neocons vám vlezou všude. Nestačí je hledat jen na straně Demokratů. Další taková pevnost útočného neokonservatismu je třeba v American Enterprise Institute, tradičním ideologickém centru Republikánů. Teď je v některých věcech menšinové, ale stále si zaslouží pozornost. Příspěvek Bena Lefkowitze, člena týmu pro studium zahraniční a obranné politiky, ve Foreign Policy vyjadřuje zděšení nad návrhy Číny, Saúdské Arábie nebo dokonce Africké unie na řešení ukrajinské krize, protože to by mohlo proběhnout za zády Američanů.

Poslední odstavec dlouhého textu vyjadřuje všechno. V zásadě je pro to, aby vyjednávali jen skuteční majitelé cirkusu:

„Přenechání role zprostředkovatele někomu jinému je v rozporu se zájmy USA i Ukrajiny. Zdá se, že Rusko se považuje za velmoc, stejně jako Spojené státy, a mít za prostředníka méně mocnou zemi by pravděpodobně vedlo k tomu, že by Rusko bylo méně ochotno k ústupkům. Bylo by chybou přenechat diplomatický prostor protivníkům USA, než aby si nevyhnutelní ukrajinští vítězové mohli diktovat, jak tato válka skončí. Neúspěchy dohody z Dohá začaly, když se Spojené státy rozhodly opustit Afghánistán. Nutit Kyjev k mírovým jednáním zprostředkovaným Číňany, Africkou unií nebo Saúdy, místo aby Ukrajině poskytly podporu, kterou potřebuje k porážce Ruska, znamená riziko ztráty vítězství ve válce i ztráty míru.“

Jsou tam hezké předpoklady, které jsem podtrhl. Prvním je nevyhnutelné ukrajinské vítězství. Za ním se nejspíš skrývá podpora přímé americké intervence. To je ten druhý předpoklad. Nejde o většinový názor americké veřejnosti, ale podle některých zdrojů ho hlásá asi třetina populace.

Na jiném místě Lefkowitz argumentuje i druhou stranou. Jak píše, průzkum veřejného mínění z počátku února ukázal, že 97 % Ukrajinců věří v porážku Ruska, a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zdůraznil, že jakékoli urovnání musí zahrnovat „stažení ruských vojsk z celé naší nezávislé země“ včetně Krymu.

Údaj o čase průzkumu, na který se autor odkazuje, potvrzuje, o jakou jde křeč. Bylo to v době, kdy se ofenzíva slavně plánovala, dnes však reálný obraz trosek ofenzívy nenabízí moc optimismu, pokud jde o totální stažení ruských vojsk.

Nejvtipnější je vědecká část příspěvku:

„Jak poznamenal politolog Roy Licklider, 85 % občanských válek končí vojenským vítězstvím, nikoliv vyjednaným politickým urovnáním. Rozsáhlé datové modelování konfliktů, které provedl Lincoln Bloomfield z Massachusettského technologického institutu, tato zjištění potvrzuje. Historik Geoffrey Blainey však tuto představu vyvrací ve své zásadní knize The Causes of War (Příčiny válek), kde dokazuje, že umírněné smlouvy, tedy vyjednané dohody o ukončení války, zvyšují pravděpodobnost budoucích válek. Dochází k závěru, že „přísná mírová smlouva s větší pravděpodobností prodlouží mír“ protože „přísná mírová smlouva byla většinou výsledkem války, která skončila rozhodujícím vítězstvím, a (…) rozhodné vítězství má tendenci podporovat trvalejší mír“.

Je tu tedy především předpoklad, že tato válka, která vyčistila arzenály NATO, takže už není z čeho brát, je válkou občanskou. A měli bychom k ní přistupovat se stejnou bezstarostností, s jakou likvidujeme protivníka v počítačové hře. Modelování konfliktů, což není nic jiného, jasně ukazuje, že protivníka je potřeba nejprve na hlavu porazit, aby zalehl na dostatečnou dobu a soustředil se jen na to, že si bude lízat rány. Tak do toho.

Jak vidno, nejen nevíme, kdo do prezidentských voleb v USA nakonec půjde, natož abychom tušili, kdo by měl větší šanci na výhru, ale nedá se z toho vyčíst ani to, co to s americkou politikou udělá. Pravdu má francouzský prezident Emmanuel Macron, že Evropa by neměla být odkázána na výsledky amerických voleb.

Pokud jde o možné řešení války na Ukrajině, asi nepomůže považovat ji za lokální, dokonce snad občanský konflikt. Nezbytné bude hledat skutečně dlouhodobé mírové řešení pro celý svět. Množí se souhlas s úvahou, že klíčové je jednání mezi „majiteli cirkusu“, tedy přímé jednání USA a Ruska, a to nejen o Ukrajině. Širší rámec tohoto konfliktu dokládá i fakt, že do hledání míru se hrnou také Číňané, Saúdi nebo Africká unie. Těm však rozhodně nejde o věčný mír hřbitovů. Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

X X X

V Itálii klepnou banky přes prsty

Italský vicepremiér Matteo Salvini v pondělí večer oznámil 40% daň z „nadměrných zisků“ bank ve výši „miliard“ eur, aby vyrovnal náklady domácností a podniků spojené s prudkým nárůstem úrokových sazeb.

Salvini řekl, že Itálie chce tuto daň zavést, aby vyrovnala náklady domácností a podniků spojené s prudkým zvýšením úrokových sazeb. „Tento růst, který výrazně zvýšil zisky bank, poškodil jejich zákazníky, kteří nesou hlavní tíhu nárůstu úrokových sazeb za půjčky,“ pronesl Salvini po jednání vlády. „Nemluvíme o pár hrstkách milionů, ale o několika miliardách. To je míra spravedlnosti,“ řekl lídr Ligy, která je součástí vládní koalice vedené Georgií Meloniovou.

Bankovní daň z nadměrného zisku, která musí být zaplacena do června 2024, se bude vztahovat na fiskální roky 2022 a 2023. Daň ve výši 40 % se uplatní, pokud čistý úrokový výnos zaznamenaný v roce 2022 překročí fiskální rok 2021 alespoň o 3 %. Tato daň se bude vztahovat na část převyšující částku za předchozí finanční rok. V roce 2023 musí být pro uplatnění daně zisky o 6 % vyšší než v roce 2022.

Italské banky, stejně jako jiné evropské finanční domy, zaznamenaly prudký nárůst čistého úrokového výnosu v důsledku zvýšení úrokových sazeb, aniž by zvýšily úroky na běžných účtech svých klientů, server vasevec.cz

X X X

EXPREZIDENT  ZEMAN  FREMRA  DO  ÚS  ODMÍTL

Zeman školí Pavla: Sám jsem Fremra odmítl, nepotřebuji, aby mě vodili za ruku

Bývalý prezident Miloš Zeman nepřímo zkritizoval svého nástupce na Hradě Petra Pavla v souvislosti s nominací Roberta Fremra na soudce Ústavního soudu. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS vysvětlil, proč Fremra před dvěma lety nechtěl za šéfa Nejvyššího soudu.

„Mohu pouze zopakovat, že když byl pan Fremr navržen na předsedu Nejvyššího soudu, opatřil jsem si informace a na základě nich jsem ho odmítl jmenovat. To jsou fakta,“ uvedl Zeman. Fremr byl před rokem 1989 mimo jiné předsedou soudního senátu v kauze Olšanské hřbitovy, jež byla zjevně manipulována Státní bezpečností. Podle informací, které v posledních dnech vyplouvají na povrch, také opakovaně vynášel rozsudky nad emigranty z Československa. Fremrovu minulost kritizuje významná část nejen opozičních, ale i vládních politiků.

 Zeman na dotaz, zda souhlasí s postojem prezidenta Pavla, který se rozhodl odložit Fremrovo jmenování, uvedl: „Já bych ho (Fremra) vůbec nejmenoval. Nemám potřebu, aby mě nějací Kyselové vodili za ruku, a opatřím si informace sám.“ Pavel se o svém další postoji radí se svým expertním týmem, v němž zasedá například ústavní právník Jan Kysela.

V roce 2021 prezidentu Zemanovi ministryně spravedlnosti Marie Benešová navrhla Roberta Fremra coby kandidáta na předsedu Nejvyššího soudu. Zeman nesouhlasil. Jeho hlavním argumentem nicméně nebylo Fremrovo působení před listopadem 1989, ale soudcův pozdější postoj k Izraeli. Fremr byl v letech 2018–2021 místopředsedou Mezinárodního trestního soudu v Haagu, který otevřel vyšetřování možných válečných zločinů spáchaných Izraelem na palestinských územích. Zeman je znám jako velký zastánce izraelské politiky.

Doufám, že si vyrazím na člunu, říká Zeman

Bývalý prezident v rozhovoru pro CNN Prima NEWS mluvil také o svých plánech na dovolenou. „Zítra (ve čtvrtek) odjíždím na Vysočinu, a kdyby mně jenom oči pro pláč zbyly, já se na Vysočinu vrátím. Já se tam třeba i poslepu vrátím,“ poznamenala bývalá hlava státu. Podle svých slov doufá, že dojde i na oblíbený nafukovací člun. Pokud jde o zdravotní stav, Zeman poznamenal: „Učím se chodit jako malé dítě a jde to.“

X X X

Petr Hlaváček povede tým ÚSTR, který bude zkoumat Fremrovu profesní minulost

 Tým badatelů, který bude zkoumat profesní minulost soudce Roberta Fremra na pozadí fungování normalizační justice, bude vést ředitel odboru výzkumu a vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Petr Hlaváček. O poskytnutí výsledků bádání v kauze soudce Fremra požádala ÚSTR kancelář prezidenta republiky, informoval ústav na webu. Fremrovu kandidaturu na ústavního soudce schválil Senát. Prezident Petr Pavel ho však zatím nejmenuje vzhledem k novým informacím o Fremrově činnosti před rokem 1989.

“Ústavu pro studium totalitních režimů ale nejde pouze o jednoho vybraného soudce. Ústav musí zkoumat fungování celé komunistické justiční mašinerie, podobně jako to činí kolegové z paměťových institucí v Německu, Polsku či v pobaltských státech. Veřejnost má právo vědět, jak fungovala komunistická justice. Stejně tak si ale zaslouží informace o tom, jak rozhodovali konkrétní soudci v konkrétních případech v rámci normalizačního soudního aparátu,“ uvedl ředitel ÚSTR Ladislav Kudrna.

Výzkumníci se budou zabývat především kauzou Olšanské hřbitovy z roku 1988. Tento případ Fremr rozhodoval, důkazní materiální v něm podle ústavu manipulovala Státní bezpečnost. Historici přezkoumají i případy odsouzených za emigraci. Za nedovolené opuštění republiky bylo odsouzeno přes 110.000 lidí, což z nich podle ÚSTR činí nejvíce pronásledovanou skupinu obyvatel v komunistickém Československu.

Fremr podle předběžné rešerše Archivu hlavního města Prahy za “nepovolené opuštění republiky” odsoudil ve 105 případech celkem 145 osob. Všichni byli po revoluci rehabilitováni a procesy byly označeny za politické, uvedl ústav. Emigraci trestal komunistický režim jako opuštění republiky podle paragrafu 109 tehdejšího trestního zákoníku, ceskajustice.cz

X X X

Pavel se chce zabývat problémy justice. Jak probíhalo jednání s „motorkářem“ Angyalossym?

 Během své existence hostil Nejvyšší soud ČR řadu významných osobnosti z celého světa, a to nejen vrcholné představitele justice, ale rovněž významné politické osobnosti. Až do včerejška byli ovšem v tomto čestném seznamu zastoupeni pouze tři čeští prezidenti. Aktuálně úřadující Petr Pavel sice do Brna zavítal především kvůli střídání předsedů Ústavního soudu, během „soudného dne“ – jak svoji návštěvu v Brně sám s nadsázkou nazval, si ale udělal čas i na zbývající dva vrcholné soudy působící v moravské metropoli. A právě na Nejvyšším soudu celý brněnský program zakončil.

Nutno přiznat, že pro novináře byla tato část programu hodně konvenční – kameramani a fotografové sotva stačili pořídit pár záběrů při bleskurychlém příchodu a uvítání prezidenta a jeho doprovodu ve foyeru a vše další se pak až do závěrečného briefingu odehrávalo mimo dosah objektivů a mikrofonů. Jen málokdo z přítomných si přitom mohl vybavit zcela odlišnou atmosféru, která se na stejném místě odehrála o necelé tři desítky let dříve, kdy nově zřízený Nejvyšší soud České republiky navštívil v rámci „justičního kolečka“ Václav Havel. Média mohla z bezprostřední blízkosti sledovat prakticky celou jeho návštěvu, a když s trochou nostalgie na chvíli vstoupil v přízemí budovy do zamřížovaných prostor určených pro souzené delikventy, musel se tam vzápětí vrátit, aby si jej mohli natočit i ti, kteří napoprvé nebyli dost pohotoví.

Samozřejmě, tehdy byla „jiná doba“ – jiná atmosféra ve společnosti, jiná bezpečnostní rizika i jiné oficiální PR. A přesto se zdá, že Petr Pavel ve svém vztahu k justici navazuje spíše právě na prvního českého prezidenta než na jeho další dva následovníky. Přinejmenším v tom, že justici nevnímá jako soupeře (vzpomeňme na opakované výroky o „soudcokracii“, některé personální střety či dokonce případy, kdy prezident jednal v rozporu se soudním verdiktem), ale naopak o ní hovoří jako o důležitém spojenci a rádci. To ostatně potvrdil právě na konci své návštěvy, kdy shrnul obsah jednání s předsedou Nejvyššího soudu ČR Petrem Angyalossym: „Z toho dnešního jednání si odvážím celou řadu podnětů, kterými se budu dále zabývat. Myslím, že není teď ani prostor, abychom se bavili o konkrétních věcech, ale až si to zanalyzujeme po návratu, tak to bude i předmětem mého jednání s ministrem spravedlnosti, předsedou vlády a dalšími ministry, kterých se příslušná legislativa týká.“

Dva motorkáři

Témat bylo tolik, že ke společnému koníčku – motorkám – se ani při jednání mezi čtyřma očima patrně vůbec nedostali: fungování justice v době covidové pandemie a její odraz v legislativě, postavení české justice v evropském měřítku, co trápí jednotlivé soudy z hlediska kompetencí a působnosti, rodinné právo zejména ve vztahu k dětem atd. Podle Angyalossyho je to právě Nejvyšší soud, kdo může prezidentovi poskytnout komplexní a fundovaný přehled. V řadě otázek týkajících se justice se hned při prvním pracovním setkání shodli: „Byla to pouze informativní schůzka. Na žádných konkrétních věcech jsme se nedomlouvali, pouze na tom, že pochopitelně budeme spolu kooperovat. Ale nabídl jsem panu prezidentovi, že kdykoliv bude potřebovat zodpovědět jakoukoliv otázku z oblasti justice, jsem připraven na ni odpovědět v co nejkratší době.“

Po odjezdu prezidenta republiky Petr Angyalossy ještě přidal pár informací ohledně chodu instituce, v jejímž čele stojí už přes tři roky. Za velký úspěch nikoliv svůj, ale všech soudců považuje fakt, že se daří snižovat počet neskončených věcí. Ve srovnání s dřívějškem, kdy v civilních řízeních bylo 100-150 věcí ležících na NS déle než dva roky, je jich aktuálně kolem deseti a většina z nich je přerušena kvůli předběžné otázce adresované Evropskému soudnímu dvoru či postoupení Ústavnímu soudu.

Na tomto příznivém stavu se přitom podepisuje nejen zvýšené úsilí a lepší organizace práce jednotlivých soudců, asistentů i administrativy, ale rovněž mírně snížený nápad nových případů. I tak ovšem stále připadá na každého z 72 soudců ročně v průměru stovka věcí, především civilních a trestních dovolání. A právě zjevně neopodstatněná dovolání jsou podle předsedy Angyalossyho pro soudce zbytečně velkým břemenem, byť v civilních řízeních se alespoň částečně projevilo několik let staré zpřísnění tohoto institutu: „Uvítali bychom – a to jsem taky dnes zmínil při rozhovoru s panem prezidentem – pokud bychom se bagatelními nebo zbytečnými dovoláními nemuseli sáhodlouze zabývat a nemuseli podrobně odůvodňovat, proč. Že bychom je prostě jednoduchým způsobem odmítali bez nějakého obsáhlého odůvodňování věci a mohli se tak zaměřit na reálné, skutečné právní problémy, které v rámci dovolacího řízení musíme řešit.“ Ivan Holas, ceskajustice.cz

X X X

Plus4U podala trestní oznámení na insolvenčního správce společnosti Mammoth

 Trestní oznámení na insolvenčního správce společnosti Mammoth s.r.o. Pavla Fabiana podala společnost spadajících pod vliv konsorcia Unicorn Plus4U Fair Pay. Správce mohl podle trestního oznámení porušit své zákonné povinnosti při správě cizího majetku. Současně ho podezírá z možného nadržování dvěma věřitelům – T-Mobile a J&T Leasingové společnosti. „To se v praxi projevuje tím, že insolvenční správce uznává jejich sporné, nedostatečně podložené pohledávky, a naopak odmítá uznat jasně podložené pohledávky jiných věřitelů,“ uvedla v tiskové zprávě zástupkyně Plus4U Fair Pay Aneta Havlová.

Mammoth, provozovatel zkrachovalého e-shopu Mamut.cz, dluží miliardy korun. Většinu prostředků dluží firmám T-Mobile a J&T Leasing, od kterých odebíral elektroniku. Tvrdí, že dodávky zboží byly pouze fiktivní. Elektroniku odebíral do svých společností podnikatel Břetislav Janoušek za účelem údajných pronájmů koncovým zákazníkům. Na konci března na sebe firma podala návrh na insolvenci.

Plus4U upozorňuje, že minimálně část dodávek elektroniky byla problematická  Některé zboží podle ní bylo fakturováno vícekrát. Celkem zmizelo přes 100 tisíc mobilů a přes 360 tisíc sluchátek. Společnost proto tento týden vyhlásila originální akci s názvem Lovci jablek. Pátrací akce je postavena na jednoduché online aplikaci, do které může jakýkoliv uživatel telefonů Apple vyplnit jejich sériové číslo. Pokud se toto číslo shoduje s databází telefonů, o které v podvodu jde, majitel telefonu může získat 100 tisíc korun.

Společnost do insolvence upadla, když Janoušek přestal společnosti Mammoth za odebrané zboží platit. „Bylo však prokázáno, že část pohledávek T-Mobile a J&T není oprávněná z důvodu opakovaných dodávek téhož zboží a je velmi pravděpodobné, že tento scénář, tedy fiktivní opakované dodávky téhož zboží, se týká i dalších pohledávek,“ uvedla Havlová.

Insolvenční správce si je podle ní této skutečnosti vědom a byl nucen z důvodu duplicitních dodávek odmítnout 30,28 % všech sporných pohledávek přihlášených do insolvenčního řízení J&T Leasing, ke kterým je k dispozici dostatečná dokumentace. „Zbývá však obrovské množství sporných dodávek, ke kterým kompletní dokumentace chybí, resp. ji společnosti T-Mobile a J&T Leasing zatím insolvenčnímu správci ani společnosti Mammoth neposkytly. Insolvenční správce ale tyto sporné pohledávky v případě společnosti J&T Leasing přesto uznal, aniž by se obtěžoval tím, že by si vyžádal řádné doložení. V případě pohledávek společnosti T-Mobile je vyloučil k separátnímu jednání, kde hrozí opakování stejného scénáře,“ dodala.

Insolvenční správce zároveň odmítl uznat pohledávku společnosti Plus4U Fair Pay a.s. ve výši 61.856.795,51 Kč. Podle Plus4U se jedná o řádně doloženou půjčku, kterou firma poskytla společnosti Mammoth na úhradu splátek za pronájmy T-Mobile a úhradu DPH finančnímu úřadu v době, kdy docházelo k opožďování plateb od společností Břetislava Janouška, za účelem udržení cash flow společnosti.

Insolvenční správcemá podle trestního oznámení také ignorovat podezření, že společnosti T-Mobile a J&T Leasing, resp. jejich vysoce postavení manažeři, mohli být do celého podvodu zapleteni. „Pohledávky těchto věřitelů vůči společnosti MAMMOTH s.r.o. tak mohou být ve skutečnosti výnosem z trestné činnosti. V této souvislosti je zarážející, že správce, místo aby se věnoval podrobnému zkoumání přihlášených pohledávek a dokázal se vyrovnat s fakty, která mu jsou předkládána, raději osobně kontroluje existenci zboží úpadce v hodnotě desítek tisíc korun českých uskladněné v přímořském letovisku v Chorvatsku,“ dodává zástupkyně firmy, ceskajustice.cz

X X X

Realitní makléř nemůže požadovat pokutu za to, že zájemce nakonec neuzavře smlouvu

 Nejvyšší soud (NS) zamítl dovolání realitního zprostředkovatele, který uzavřel rezervační smlouvu s prodávajícími a se zájemci o koupi nemovitosti obsahující ujednání o smluvní pokutě pro případ neuzavření kupní smlouvy. Přestože zájemci projevili vážný zájem nabízenou nemovitost koupit, k uzavření kupní smlouvy s prodávajícími nakonec nedošlo. O rozhodnutí informovala mluvčí soudu Gabriela Tomíčková.

Obchod se nakonec nekonal, protože realitní zprostředkovatel nezajistil zápis pozemku do katastru nemovitostí a nevyřešil problém s chybějícími přípojkami a s přístupovou cestou. Poté, co od rezervační smlouvy odstoupili, se zájemci žalobou domáhali vrácení rezervačního poplatku. Realitní makléř ale tvrdil, že si rezervační poplatek ve výši 72 600 Kč ponechal jako smluvní pokutu za to, že nedošlo k uzavření smlouvy.

Obvodní soud pro Prahu 9 a odvolací Městský soud v Praze žalovanému uložily povinnost rezervační poplatek žalobcům vrátit.

Odvolací soud připomněl dosavadní ustálenou judikaturu, podle níž neuzavření smlouvy se třetí osobou nemůže být v rámci zprostředkovatelské smlouvy sankcionováno a jakákoliv ujednání v rámci rezervačních či obdobných smluv zakládající právo realitního makléře na smluvní pokutu za to, že zájemce o koupi nedodrží smluvní závazek uzavřít s prodávajícím kupní smlouvu, jsou absolutně neplatná. Taková povinnost může být sjednána pouze pro osoby ve vzájemném postavení věřitele a dlužníka hlavního závazku. řečeno. K uzavření budoucí smlouvy se mohou zavázat pouze účastníci smlouvy, která má být v budoucnu uzavřena.

Odvolací soud nepřisvědčil názoru žalovaného, že strany uzavřely smlouvu nepojmenovanou či smlouvu o smlouvě budoucí, ale uzavřel, že jde o smlouvu spadající pod režim zákona o realitním zprostředkování, který možnost uložit zájemci, který je spotřebitelem, povinnost uzavřít realitní smlouvu, popř. smlouvu o uzavření budoucí realitní smlouvy, výslovně zapovídá (§ 14 zákona).

Žalovaný se jako realitní zprostředkovatel ve smlouvě zavázal vykonávat činnosti směřující k uzavření realitní smlouvy, tudíž jako realitní zprostředkovatel vystupoval nejen ve vztahu k prodávajícím (s nimiž rovněž uzavřel smlouvu), ale i ve vztahu k žalobcům coby zájemcům o koupi dotyčné nemovitosti.

Žalovaný v dovolání se závěrem odvolacího soudu, že se jedná o smlouvu o realitním zprostředkování, nesouhlasil. Argumentoval i tím, že v praxi by docházelo ke zcela absurdní situaci, kdy strana kupující bude blokovat jiným zájemcům možnost koupě nemovitosti, ačkoliv se sama nemůže ke koupi platně zavázat a ani není povinna transakci dokončit.

Smlouva je smlouvou o realitním zprostředkování

NS shledal dovolání přípustným pro řešení otázky hmotného práva dosud neřešené, zda se zákon o realitním zprostředkování vztahuje na dotyčnou trojstrannou rezervační smlouvu označenou jako „smlouva o rezervaci“.

Aplikací judikatorně ustálených pravidel pro výklad právního jednání – oproti mínění dovolatele – dospěl NS k závěru, že posuzovaná smlouva je smlouvou o realitním zprostředkování. Shledal tudíž správným právní závěr odvolacího soudu, že smlouva podléhá úpravě zákona o realitním zprostředkování, a to včetně jeho ustanovení § 14, podle něhož ve smlouvě o realitním prostředkování nelze uložit zájemci, který je spotřebitelem, povinnost uzavřít realitní smlouvu nebo smlouvu o uzavření budoucí realitní smlouvy.

Jak totiž podle soudců Nejvyššího soudu správně poznamenal odvolací soud, dotyčné ustanovení je reakcí zákonodárce na nežádoucí praxi realitních zprostředkovatelů, kteří se obdobné povinnosti snaží ve smlouvách uvádět, přestože to odporuje povaze zprostředkovatelských smluv. Ve vazbě na závěry ustálené rozhodovací praxe, která taková ujednání považuje za absolutně neplatná. Protože se dovolateli nepodařilo zpochybnit správnost rozhodnutí odvolacího soudu, NS dovolání zamítl, ceskajustice.cz

X X X

 Z Německa roste čipová velmoc. Tchajwanci postaví velkou továrnu u Drážďan

V Německu by se už v roce 2027 mohla otevřít první evropská továrna tchajwanského výrobce Taiwan Semiconductor Manufacturing. Firma plánuje do závodu kousek od Drážďan investovat společně s podniky Bosch, Infineon a NXP. Celková hodnota investic by měla přesáhnout deset miliard eur (zhruba 242 miliard korun).

Deníky v Německu uvádí, že asi polovinu investičních nákladů pokryjí v rámci státních subvencí peníze německých daňových poplatníků. TSMC plánuje výstavbu zahájit už ve druhé polovině příštího roku a v továrně by mělo vzniknout kolem dvou tisíc pracovních míst. TSMC bude vlastnit 70 procent podniku, firmy Bosch, Infineon a NXP budou mít desetiprocentní podíly.

Německý ministr hospodářství Robert Habeck rozhodnutí TSMC přivítal. Dodal, že vláda projekt podpoří v rámci evropské normy označované jako Evropský akt o čipech, jejímž cílem je zvýšit výrobu čipů v EU. „Do Německa přichází další globální hráč v polovodičovém sektoru. Ukazuje to, že Německo je atraktivní a konkurenceschopnou lokalitou,“ uvedl Habeck.

Tchajwanská společnost jednala o výstavbě závodu se spolkovou zemí Sasko od roku 2021. Továrna TSMC je podle agentury Reuters důležitá pro snahu Berlína o rozvoj domácí výroby polovodičů, která je zapotřebí k udržení konkurenceschopnosti německého automobilového průmyslu.

„V Německu vznikne skutečný ekosystém pro výrobu polovodičů,“ uvedl Habeck. „Bude to vytvářet práci pro celé odvětví: pro výrobce strojů, pro výrobce optických zařízení, pro kvalifikované pracovníky,“ dodal ministr.

Proč zrovna čipy?

Čipy tvoří součást integrovaných obvodů a patří k základním komponentům pro výrobce automobilů, chytrých telefonů a videoherních konzolí i dalších výrobků spotřební elektroniky, jako jsou pračky, lednice či budíky.

Problémy s nedostatkem čipů již delší dobu komplikují výrobu automobilů po celém světě. Nedostatek čipů panuje od jara 2020, kdy byly automobilky nuceny uzavřít továrny kvůli rychle rostoucímu počtu případů nemoci covid-19.

Výrobci čipů se tak zaměřili na odvětví spotřební elektroniky, aby podpořili prudký růst prodeje počítačů a her. Když automobilky výrobu znovu obnovily, což bylo dříve, než se očekávalo, nevyráběli výrobci čipů tolik, aby byli schopni uspokojit poptávku. Studie poradenské společnosti Alix Partners z loňského listopadu předpověděla, že globální automobilový průmysl se bude s omezováním výroby v důsledku nedostatku čipů potýkat přinejmenším do roku 2024.

Čipy podporuje i Evropská unie

Evropská unie chce v rámci normy Evropský akt o čipech do konce desetiletí podpořit vývoj a výrobu polovodičů investicemi za 43 miliard eur (více než bilion korun) a zdvojnásobit podíl EU na celosvětové produkci čipů na 20 procent.

Společnost Infineon už na jaře zahájila výstavbu vlastní továrny na výrobu polovodičů v Drážďanech a investovat chce do ní pět miliard eur. V saské metropoli se nacházejí také závody na výrobu čipů společností Bosch a GlobalFoundries.

Výrobci čipů mají tendenci stavět závody ve skupinách, což umožňuje, aby nákladná zařízení mohla využívat infrastrukturu a pracovníky na místě.

Do Německa míří i americký Intel

V březnu 2022 oznámila i společnost Intel, že postaví v německém Magdeburku závod na výrobu mikročipů za 17 miliard eur (404 miliard Kč).

Letos v červnu firma po podpisu dohody o společném záměru s německou vládou oznámila, že investuje do továrny na čipy v Magdeburku dokonce přes 30 miliard eur (713 miliard korun).

Německá vláda v červenci oznámila, že na podporu výroby čipů v zemi vyčlení celkově 20 miliard eur (485 miliard korun). Zhruba tři čtvrtiny uvedené částky půjdou právě americké firmě Intel a tchajwanskému výrobci TSMC.

Intel investuje i jinde

Zástupci společnosti Intel před časem zároveň uvedli, že Intel posílí svou stávající továrnu v Irsku, zatímco ve Francii zřídí centrum, které se bude soustředit na výzkum a projektování. Firma by měla investovat i do nového závodu v Itálii.

V polovině června Intel oznámil, že postaví velkou továrnu na výrobu čipů i v polské Vratislavi. Investuje do ní 4,6 miliardy dolarů (100 miliard Kč). Intel se v tomto podniku chystá montovat a testovat mikroprocesory. Do roku 2027 by mělo v továrně vzniknout zhruba 2000 vysoce kvalifikovaných míst a podnik očekává, že další tisíce jich vzniknou díky případnému nabírání nových pracovníků u dodavatelů.

Co Česko?

Česká republika v čipovém byznysu zatím spíše zaostává. Jednou z nejvýznamnějších investic v České republice by byla případná investice amerického výrobce čipů Onsemi v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku.

Onsemi chce do rozšíření výroby čipů investovat dvě miliardy dolarů (asi 44 miliard korun). Do letošního podzimu by se měla firma rozhodnout, zda investici umístí ve svých výrobních závodech v USA, Jižní Koreji nebo právě v Česku. Ve svém závodě v Rožnově má Onsemi nyní asi dva tisíce zaměstnanců, rozšíření výroby by znamenalo práci pro dalších asi tisícovku nových zaměstnanců.

X X X

Rusko posílí západní hranici, bojí se Polska. To posílá další síly k Bělorusku

Rusko posílí vojska rozmístěná u své západní hranice, uvedl jeho ministr obrany Sergej Šojgu, podle něhož několikanásobně vzrostly hrozby pro ruskou bezpečnost na západě a severozápadě země, konkrétně z Polska a Finska. Varšava vyšle na hranice s Běloruskem dalších 2000 vojáků kvůli obavám z migrantů a ruské žoldnéřské Wagnerovy vojenské skupiny.

 „Značnou hrozbu představuje militarizace Polska, které se stalo hlavním nástrojem protiruské politiky USA,“ prohlásil na poradě svého resortu Šojgu. Údajná militarizace se podle něj projevuje nejenom posilováním armády, ale také nákupy zbraní z USA, Británie a Jižní Koreje. Podle Šojgua by Polsko navíc chtělo okupovat západní část Ukrajiny.

Rusko z tohoto úmyslu obviňuje Varšavu dlouhodobě, aniž by poskytlo jakékoliv důkazy. Bylo to přitom právě Rusko, které loni v únoru napadlo Ukrajinu a okupuje rozsáhlá území na jihu a východě země.

Polsko nedávno rozhodlo, že navýší počet vojáků u své hranice s Běloruskem, které je spojencem Ruska. Na hranicích je nyní rozmístěno přibližně 2000 polských vojáků a stovky policistů a příslušníků pohraniční stráže. Šojgu sdělil, že v blízkosti hranic takzvaného „svazového státu“, který formálně tvoří Rusko a Bělorusko, je asi 360 000 vojáků.

Ohrožení Ruska podle Šojgua představuje také nedávný vstup Finska do NATO. „Na finském území pravděpodobně dojde k rozmístění dalších armádních kontingentů NATO a útočných zbraní aliance, které jsou s to na značnou vzdálenost zasáhnout kriticky důležité objekty na severozápadě Ruska,“ prohlásil také Šojgu.

Varšava posílá dalších 2000 vojáků

Varšava uvedla, že na hranice s Běloruskem pošle dalších 2000 vojáků. Je to dvojnásobek toho, co původně žádala pohraniční stráž kvůli zvýšené migraci, z jejíž organizace Varšava obviňuje Minsk, a přítomnosti ruských žoldnéřů z Wagnerovy skupiny v Bělorusku, osvětlil náměstek polského ministra vnitra Maciej Wonsik.

„Posílení nebude činit 1000, ale 2000 vojáků,“ sdělil Wonsik, podle něhož vojenské posily dorazí na hranice v Podlaském a Lublinském vojvodství během následujících dvou týdnů. Tlak na polsko-běloruských hranicí narůstá, i když není srovnatelný s tím, jaká byla situace před dvěma roky, podotkl Wonsik s odkazem na období, kdy se pokoušely hranice z Běloruska do Polska překonat tisíce migrantů mimo jiné z Blízkého východu, Afghánistánu nebo Afriky, odkud prchali před chudobou nebo ozbrojenými konflikty.

Varšava a EU tehdy obvinily autoritářský režim, že migranty využil jako hybridní zbraň v odplatě za sankce Evropské unie uvalené na režim Alexandra Lukašenka kvůli porušování lidských práv a potlačování opozice. Wonsik v pondělí tvrdil, že na hranici s Běloruskem sílí agresivita vůči polským pohraničníkům a vojákům a z organizace nelegální migrace obvinili běloruské bezpečnostní složky. Ve středu obvinění zopakoval. „Kdybychom měli na druhé straně skutečnou pohraniční stráž, a ne pašeráckou službu, tyto přechody by vůbec neexistovaly,“ prohlásil.

Bělorusko v pondělí zahájilo poblíž hranic s Polskem a Litvou vojenské cvičení. Obě země posílily ostrahu hranic už dříve, reagovaly tak na skutečnost, že do Běloruska se přesunuli wagnerovci, kteří se před tím účastnili ruské invaze na Ukrajinu.

K napětí přispěl také nedávný incident, kdy dva běloruské vrtulníky v malé výšce narušily polský vzdušný prostor, Minsk narušení hranic popřel. Polsko v souvislosti s dřívějším přílivem migrantů na hranici s Běloruskem vybudovalo oplocení vybavené elektronickou ochranou.

X X X

V Severním Irsku unikly údaje všech policistů, ti se teď děsí zločinců

Policisté v Severním Irsku jsou vyděšení a mají obavy o své rodiny a přátele. A to poté, co osobní údaje celého sboru unikly na internet. Stanici BBC to sdělila bývalá severoirská ministryně spravedlnosti Naomi Longová. Někteří z dotčených policistů podle ní zvažují odchod ze sboru. Může jim totiž hrozit nebezpečí ze strany separatistických ozbrojených skupin.

 Jména a další údaje o všech uniformovaných policistech i civilním personálu unikly poté, co je severoirská policie omylem sdílela na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Na veřejnost se nicméně nedostaly adresy bydliště jednotlivých policistů.

„Muži a ženy, které zastupuji, jsou konsternovaní a právem naštvaní. Ztratili kvůli tomu důvěru,“ řekl BBC Liam Kelly, předseda Policejní federace Severního Irska, která funguje podobným způsobem jako odbory, ale nemá právo na stávku.

„Tihle lidé, jak strážníci, tak další personál, se vystavují riziku, aby nás ostatní drželi v bezpečí. A jejich organizace nedokázala chránit jejich data a tím i jejich bezpečí,“ reagovala bývalá ministryně Longová, která současně předsedá Alianční straně Severního Irska (APNI).

Dodala, že bude požadovat rozsáhlé vyšetřování incidentu a že digitální stopu údajů na internetu bude téměř nemožné odstranit. Policejní sbor má prý proto povinnost přijmout opatření k ochraně zaměstnanců.

Chyba se podle zástupce policejního šéfa Chrise Todda stala poté, co nejmenovaný zástupce veřejnosti požádal, zda může dostat informace o počtu policistů každé hodnosti a počtu zaměstnanců v každém oddělení. Namísto prosté číselné tabulky mu však přišel velký dokument s údaji o celém sboru.

„Rozsah tohoto omylu je enormní, jde nejspíš o největší únik dat ve dvaadvacetileté historii organizace. A následky toho jdou jen těžko odhadnout. Pokud by ten soubor býval obsahoval i adresy, bylo by to katastrofální, jelikož by snadno navedl teroristy ke konkrétním policistům,“ komentoval incident analytik BBC pro severoirské vnitřní záležitosti Julian O’Neil.

Za tři desítky let násilných nepokojů v Severním Irsku, které skončily mírovou dohodou z roku 1998, bylo zavražděno 302 policistů.

X X X

Protržená hráz a vykolejený vlak. Velká voda překvapila Nory i Švédy

V Norsku se kvůli lijákům částečně zhroutila hráz přehrady u vodní elektrárny v Braskereidfossu. Záchranáři v noci na úterý evakuovali přes 600 lidí, během dne pak své domovy musely opustit další stovky Norů. Všechny hlavní silnice mezi Oslem a Trondheimem jsou uzavřené, jedna žena zemřela. Pod vodou také přístav v druhém největším švédském městě Göteborgu.

 „Zažíváme krizi celostátních rozměrů,“ uvedla vedoucí představitelka norského kraje Innlandet Aud Hoveová. „Lidé v několika obcích jsou odříznuti od okolí a existují obavy, že se záchranáři nedostanou k těm, kteří potřebují pomoc,“ dodala.

Deště přinesla do Skandinávie a Pobaltí bouře Hans. V Norsku i Švédsku došlo k sesuvům půdy, některé řeky se vylily z břehů, povodně poškodily silnice a padající větve stromů zranily lidi. Ve Švédsku kvůli sesuvy vykolejil také jeden osobní vlak.

Na rozvodněných řekách bylo vidět malé domky a kůlny odnášené proudem vody. Norská policie označila situaci v regionu za chaotickou.

V Norsku se také částečně zhroutila hráz přehrady na největší řece Glomma. Obyvatele obcí pod přehradou v Braskereidfossu úřady včas evakuovaly. Tamní hydroelektrárna je zatopená a mimo provoz. Podle elektrárenské společnosti Hafslund voda odtéká požadovaným směrem.

Úřady původně uvažovaly o tom, že část hráze nechají kontrolovaně odstřelit, a odvedou tak vodu z nádrže požadovaným směrem. Voda se celé hodiny hromadila u hráze. Nicméně pak zalila parkoviště u elektrárny a začala postupně protékat po straně hráze. V obcích pod přehradou žije asi tisíc lidí a úřady uvedly, že byli včas evakuováni.

Jinde v Norsku zemřela seniorka, která v úterý spadla do řeky. Podařilo se ji sice dostat se na břeh, ale kvůli záplavám záchranářům trvalo několik hodin, než ji dopravili do nemocnice, píše agentura AP. Podle norského listu Aftenposten je v současné době téměř nemožné dostat se z východu na západ a z jihu na sever země. V jižním Norsku a centrálním Švédsku mají podle meteorologů lijáky pokračovat.

X X X

Soulož v areálu školy: Slovenskému páru hrozí tři roky vězení, muž je pro policii známá firma

Policisté v Bratislavě v úterý vyjížděli k nevšednímu případu výtržnictví. Devětatřicetiletý Michal Č. a o čtyři roky starší Silvie H. se měli oddávat pohlavnímu styku na veřejnosti. K činu mělo navíc dojít v areálu základní školy, přičemž muž z nachytané dvojice v minulosti už za podobný prohřešek pykal, což mu může u soudu přitížit. Páru v případě prokázání viny hrozí až tři roky vězení.

 „Krátce po půl deváté ráno jsme na lince 158 přijali informaci, že na veřejně přístupném místě, přesněji v areálu jedné ze základních škol v druhém bratislavském okrese, měli muž a žena vykonávat vzájemné orální uspokojování a následně i pohlavní styk,“ informovali policisté na Facebooku.

 Strážci pořádku se okamžitě vydali na místo, aby důvěryhodnost oznámení prověřili a následně potvrdili. Dvojice byla poté převezena na oddělení, kde policisté zjistili, že Michal Č. se o rok dříve provinil podobným způsobem a následně to potvrdil i soud. I tehdy se jednalo o delikt spojený se sexuálním exhibicionismem.

A i tentokrát dvojice zamíří k bratislavskému soudu. „V této souvislosti bylo vzneseno obvinění z trestného činu výtržnictví proti devětatřicetiletému Michalovi Č. a třiačtyřicetileté Silvii H. V případě, že jim bude prokázána vina před soudem, hrozí jim za takovýto čin odnětí svobody na šest měsíců až tři roky,“ dodaly pořádkové složky na závěr.

X X X

Muchová vyzve v Montrealu světovou jedničku. Plíšková na turnaji končí

Karolína Muchová postoupila po výhře 7:5, 6:4 nad Rumunkou Soranou Cirsteaovou do osmifinále tenisového turnaje v Montrealu. O čtvrtfinále se střetne se světovou jedničkou Igou Šwiatekovou z Polska, která v druhém kole porazila 7:6, 6:2 Karolínu Plíškovou.

 Čtrnáctá nasazená Muchová zvládla i druhý zápas v Montrealu bez ztráty setu. Vyrovnané sady rozhodla šestadvacetiletá česká tenistka vždy v závěru, kdy vzala soupeřce servis a sama pak brejk potvrdila.

Se Šwiatekovou se Muchová střetne dva měsíce poté, co ji Polka ve třísetové bitvě porazila ve finále Roland Garros.

Jednatřicetiletá Plíšková sehrála s o devět let mladší Šwiatekovou vyrovnaný první set, v němž každá z tenistek dvakrát vzala soupeřce podání. Sadu rozhodl až tie-break, který Šwiateková vyhrála 8:6.

Karolína Plíšková během druhého kola turnaje v Montrealu.

Druhý set už se hrál v režii čtyřnásobné grandslamové šampionky, jež při podání Plíškové proměnila první mečbol, když česká tenistka zahrála forhend do sítě. Aktuálně třiadvacátá hráčka žebříčku, jež si v prvním kole v Montrealu připsala teprve druhé vítězství od dubna, prohrála se Šwiatekovou letos podruhé a celkově potřetí.

„Tenhle první zápas byl docela výzva. Výzva je to vždycky, zvlášť proti takové hráčce,“ řekla na kurtu po vítězství Šwiateková, jež měla v prvním kole volno. „Ona rozhodně využila v prvním setu své zkušenosti, takže jsem ráda, že jsem ho dokázala v tie-breaku získat. V druhém setu už jsem hrála lépe. Potřebovala jsem se přenastavit, uvědomit si, co bych mohla udělat lépe, a jsem ráda, že se mi to povedlo,“ dodala polská tenistka.

V druhém kole ještě hrají wimbledonské šampionky Markéta Vondroušová a Petra Kvitová.

X X X

SRPEN PŘINÁŠÍ DVA PRESTIŽNÍ AUTOMOBILOVÉ PODNIKY V ČR

Na společné tiskové konferenci 52. ročníku Barum Czech Rally Zlín a Mistrovství Evropy v autocrossu v Přerově byly představeny novinky, startovní listiny a informace o doprovodných programech. Druhá polovina srpna tak přináší dva velmi prestižní podniky, patřící k nejvýznamnějším nejen v České republice, ale také v celé Evropě.

 Dvaapadesátý ročník Barum Czech Rally Zlín, který proběhne v termínu 18. – 20.8.2023, bude podle seznamu přihlášených špičkově obsazený. „Máme přihlášeno 114 posádek z 22 zemí, pět jezdců má nejvyšší prioritu FIA A. O nabité startovní listině svědčí i to, že náš Honza Kopecký má startovní číslo 18. Fanoušci rally se mohou těšit na taková jména jako například Hayden Paddon, Mads Ostberg, Efrén Llarena a mnoho dalších. Letošní novinkou je mimo jiné návrat na některé úseky, na kterých se jelo naposledy v polovině devadesátých let,“ vysvětluje ředitel podniku Jan Regner.

„Barumka bude jezdecky jednou z nejobsazenějších za posledních deset let. Jsem rád, že se na domácí půdě potkám se svými evropskými soupeři, kteří vědí, že Barumka je obávaný a velmi těžký závod.  Letošní Evropa je neskutečně nabitá a umístění v top10 považuji na každém závodě za hodnotný výsledek. Z první desítky mají všichni jezdci šanci na vítězství. Největším oříškem na Barumce bude pravděpodobně jako obvykle volba pneumatik. Máme povoleno pouze 16 gum a s tím musíme odjet celou soutěž. Když zaprší, je to velká loterie. Na domácí závod se těším, chtěl bych pochopitelně zajet co nejlépe a vylepšit si své bodové skóre,“ poznamenal pravidelný účastník evropského šampionátu Filip Mareš.

Mistrovství Evropy v autocrossu se poslední víkend v srpnu (26.-27.8.2023) přesune do známého „Údolí mamutů“ v Přerově. Už nyní je přihlášeno 104 jezdců z patnácti zemí Evropy. „O jezdeckou účast nemáme obavy, ale pro diváky chceme ještě víc, takže připravujeme opravdu rozsáhlý doprovodný program. Zajímavý bude určitě vložený závod osobností, kterého se zúčastní například Olga Lounová, Martin Dejdar nebo Michal Kavalčík. Diváci si také určitě užijí akrobatické vystoupení Martina Šonky nebo koncert Olgy Lounové a skupiny Harlej,“ prozradil předseda Auto Klubu Přerov – Jakub Vymazal.

„V Přerově se opět potkáme s početnou evropskou konkurencí. Náš čtrnáctibodový náskok v čele hodnocení divize SuperBuggy je sice příjemný, ale v autocrossu to nic neznamená. Čeká nás tedy opět náročný závod. České tratě jsou specifické svým velkým převýšením, a to platí obzvlášť o Přerově. Mamutí skok je mezi jezdci velmi obávaný, stejně jako celá trať. V nejrychlejší pasáži jedeme okolo 200 kilometrů hodině, což je na nezpevněném povrchu mezi ostatními jezdci poměrně slušná mela,“ nechal se slyšet úřadující mistr Evropy v SuperBuggy – Petr Nikodém.

„Jsem velmi rád, že máme u nás v České republice tak skvělé a zkušené pořadatele, díky kterým můžou příznivci motoristického sportu navštívit tak významné akce, jako je právě Barum rally nebo evropský autokrosový šampionát v Přerově. Čeští pořadatelé mají vysokou reputaci v celé Evropě, což potvrzují nejen účastníci závodů, ale také zahraniční pořadatelské týmy. Děkuji zlínským a přerovským organizátorům za jejich profesionální práci a přeji úspěšný průběh oběma podnikům,“ doplnil krátce prezident AČR – Jan Šťovíček.

Pořadatelům obou akcí patří poděkování nejen za přípravu a organizaci podniků, ale také za korektní spolupráci ve výběru jejich termínů, aby si v nabitém kalendáři nekonkurovaly. Příznivci motoristického sportu si tak můžou naplno užít oba významné závody. Jan Koudelka, AMK

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Autor a jeho autorem je autor. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.