ČR se konečně dočkala. Odstranila neschopného Fialu. Vláda Babiše s důvěrou. Změny politiků. Scholz: Putin se rozhodl pro válku dva roky před rozpoutáním.Zelenský vraždí Ukrajince mrazem, nepohá ani Západ, Vatikán.Vojtěch výrazně zasáhne do správní rady VZP. Pryč půjde i Kalousek

Babišova vláda získala důvěru. Poslanci délkou diskuse zlomili rekord. Vláda ANO, SPD a Motoristů sobě získala důvěru Sněmovny, když ji podpořilo 108 poslanců nové koalice. „Jsem velice rád, že jsme získali všechny hlasy koalice. Uděláme všechno pro to, abychom byli vládou pro všechny občany,“ řekl po hlasování premiér Andrej Babiš. Rozprava před hlasováním trvala čistého času více než 25 hodin, což je rekordně dlouho.

Proti vládě hlasovali všichni přítomní poslanci pěti opozičních stran ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Nepřítomna byla Barbora Urbanová ze zdravotních důvodů. Proti vládě tak hlasovalo 91 poslanců.

X X X

ZELENSKÝ  VRAŽDÍ  UKRAJINCE  ZIMOU,   MRAZY

ZÁPAD,  NATO,  NEŔEŠÍ   UKRAJINU  KAPITULACí,  JAKO  NĚMECKO

MÍSTO  TEPLA   UKRAJINA   ZBRANĚ  NA  VÁLKU  ZA  MILIARDY

NEBOUŘÍ  SE  ANI  VATIKÁN,  PAPEŽ

 Mráz prichádza z Kremľa… na Ukrajinu. Putin využíva zimu ako zbraň, Ukrajincom po útokoch chýba teplo a elektrina

Nočné teploty v Kyjeve klesajú až na 20 stupňov pod nulou, no ľudia sa nemajú kde zohriať. Rusko systematicky útočí na ukrajinskú energetickú sieť, len v utorok zostalo bez elektriny až 70 percent hlavného mesta. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj Moskvu obvinil z úmyselného zneužívania krutej zimy a vyhlásil núdzový stav v energetickom sektore.

Pre ľudí, ktorí zostali bez kúrenia a elektriny, pripravili v Kyjeve takéto vyhrievané stany.

„Dôsledky ruských útokov a zhoršujúcich sa poveternostných podmienok sú vážne,“ napísal v stredu na sociálnej sieti Telegram.

„Opravárske tímy, energetické spoločnosti, verejnoprospešné služby a Štátna záchranná služba Ukrajiny nepretržite pracujú na obnovení dodávok elektriny a tepla. Mnohé problémy si vyžadujú urgentné riešenie,“ dodal Zelenskyj.

Rusi spustili v noci zo štvrtka na piatok 9. januára kombinovaný útok na Kyjev. / Zdroj: Reuters

Po stredajšom mimoriadnom zasadnutí vlády informoval, že zriadili pracovnú skupinu, ktorá bude škody odstraňovať. Na výmenu zničenej energetickej infraštruktúry sa majú použiť i zdroje zo zahraničia a zvýši sa počet núdzových miest v Kyjeve a okolí, kde by pre obyvateľov zabezpečili teplo a elektrinu. V ukrajinskej metropole sa tak dočasne uvoľní aj súčasný zákaz vychádzania, ktorý platil po polnoci.

Mrazivé byty

Ako uviedol riaditeľ Centra pre energetický výskum Oleksandr Charčenko, svet ešte nič podobné nezažil. Rusi raketami a dronmi útočili na energetickú infraštruktúru pri teplote –15 °C, a to v meste s centrálnym vykurovaním, ktoré tým prakticky zničili.

Problém bol najmä s dodávkami elektriny a napriek tomu, že sa včera vo väčšine domácností podarilo obnoviť kúrenie, nik nevie, ako dlho vydrží, pretože vývoj nemožno odhadnúť. Ťažkosti sú hlavne s elektrinou. 

„V súčasnosti je dostupná len približne pre tretinu Kyjeva,“ citoval Charčenka portál Ukrainska Pravda. „Sú stovky budov, kde sa pre nedostatok elektriny nedajú spustiť obehové čerpadlá, aby sa teplá voda z potrubí dole pod budovami dostala do vykurovacieho systému,“ vysvetlil.

V hlavnom meste elektrický prúd vypadával i predtým, no kým Rusi nezačali cielene ničiť energetické zariadenia a siete, dalo sa to predvídať a dodávky rýchlo obnovovať.

Podľa ukrajinskej spravodajskej služby SBU sú ruské údery na energetickú infraštruktúru v krajine súčasťou politickej stratégie, ktorá má zdecimovať civilné obyvateľstvo, čo vlastne znamená zločiny proti ľudskosti.

Počas výpadku energií, ktoré spôsobili ruské letecké útoky, vyhľadávajú Ukrajinci útočiská, kde sa môžu zahriať aj najesť.

Ako pripomenul portál Kyiv Independent, od začiatku vykurovacej sezóny v októbri minulého roka zaznamenala SBU až 256 ruských leteckých útokov na energetické zariadenia a systémy dodávajúce teplo.

Okupanti sa zamerali až na 105 elektrární a 151 elektrických rozvodní po celej krajine. Na údery nasadili balistické strely, strely s plochou dráhou letu, ale aj ďalšie rakety a množstvo dronov.

Najťažšie útoky evidovali v hlavnom meste a v Kyjevskej oblasti, ale aj v Charkove, Odese, Dnepropetrovsku, v Sumskej, Mykolajivskej či v Černihivskej oblasti. Minulý týždeň úrady oznámili, že následkom toho zostalo iba na juhovýchode Ukrajiny celé hodiny bez dodávok tepla a pitnej vody vyše milióna obyvateľov. 

„Toto je najchladnejšia zima, akú som kedy v tomto byte zažila. Kvôli chladu, výpadkom prúdu a neustálym útokom sa tu jednoducho nedá žiť,“ posťažovala sa serveru Kyiv Independent 28-ročná Anna Diačenková, ktorá pred pár dňami musela opustiť domov a útočisko našla u priateľov.

Predtým bývala v Pečersku, peknej štvrti v centre Kyjeva, s tichými dvormi a pestrou zeleňou. V čase mieru je to skvelé miesto pre život, ale teraz… V slabo vykúrených tehlových bytoch ukazuje teplomer iba 3 °C, niekedy aj menej.

„Prvý raz po dlhšom čase máme na Ukrajine skutočnú zimu,“ zhodnotila ironicky Julija Mychajľuková, ktorú v jej starom byte na východnom brehu Dnepra navštívili reportéri on-line denníka Kyiv Independent.

„Pri týchto teplotách mínus 12 až mínus 16 stupňov a bez kúrenia sa byt veľmi rýchlo ochladí,“ povzdychla si. Elektrinu mali v ten deň asi len štyri minúty a vybili sa im aj všetky powerbanky. S mužom a ročným synom, ktorého poriadne naobliekali, sa tak zahrievali aspoň pri plynovom sporáku.

Obyvatelia Kyjeva so psom v jednom z vyhriatych stanov 13. januára 2026.

Útočisko vo vlaku

Podľa Zelenského aj ministra energetiky Denysa Šmyhaľa bol práve Kyjev na takéto rozsiahle útoky slabo pripravený, oveľa horšie ako Charkov. Aby ľudia nepomrzli, v metropole pre nich otvárajú rôzne núdzové priestory.

Na železničnej stanici na predmestí stoja napríklad dva modro-biele vozne, zvané „vlaky neporaziteľnosti“. Ich naftové motory neprestajne bežia, ale súprava sa nehýbe. Je tam na to, aby sa v nej ľudia zohriali.

„Bývam v novostavbe na 17. poschodí, no výťah nejazdí, nemáme elektrinu ani vodu,“ zverila sa britskej stanici BBC Alina, ktorá sa sem uchýlila so synom a s dcérou.

Charitatívne organizácie mysleli aj na deti, vo vlaku je plno hračiek. Pre mladú matku je to i vhodné miesto na oddych, zatiaľ čo jej manžel pracuje v továrni. 

Jedenásťročný Stas (Stanislav) sa sem prišiel zohriať, pozhovárať s kamarátmi a nabiť si mobil. U nich doma je vraj veľmi chladno a už 36 hodín nemajú elektrinu. Na mierové časy pred ruskou agresiou si už ani nespomína, zvykol si na vojnu.

„Keď počujem niečo letieť, je to naozaj desivé, lebo neviem, či to teraz vybuchne, alebo to poletí ďalej a prežijem,“ prezradil reportérom BBC a poznamenal, že „život je ťažký“.

Vo vagónoch sa stretávajú rôzni ľudia a nepohodlie znášajú celkom dobre. V porovnaní s tým, čo zažívajú vojaci na fronte, to údajne nie je také hrozné. Ani vo vlaku však neuniknú vojne.

Zdanlivý pokoj prerušuje varovný signál z mobilných telefónov – v Kyjeve vyhlásili letecký poplach. Do vozňov prichádza sprievodca a všetkým prikazuje, aby vystúpili. Niektorí zamieria do krytu, iní sa poberú domov.

Elektrikári opravujú energetickú infraštruktúru, ktorú poškodili ruské letecké útoky v Kyjevskej oblasti.

A kým sa Kyjevčania trasú v bytoch od zimy, zamestnanci súkromných energetických spoločností a mesta ustavične opravujú poškodené energetické zariadenia a ďalšiu infraštruktúru, aby pre trojmiliónovú metropolu zaistili teplo a elektrinu.

Niekedy sa stáva, že len čo sa im to podarí, systém opäť skolabuje, no nie pre útok, ale preto, lebo všetci naraz zapínajú elektrické zariadenia, dobíjajú zásobníky energie a preťažená sieť nápor nevydrží.

Starosta Kyjeva Vitalij Kličko tento týždeň preto navrhol, aby obyvatelia, ktorí môžu, odišli z mesta a zmiernili tak tlak na kritické zdroje.

X X X

 Čína může přijít o svůj černý obchod s ropou. Zásoby jí vydrží jen do března

Čína se dlouhé roky spoléhá na dovoz levné ropy z Ruska, Íránu i Venezuely. Import cenově výhodné suroviny se stal jedním z pilířů nastolené strategie přispívající i k růstu celé čínské ekonomiky. Asijská velmoc však dlouhodobě profituje i z toho, že obchází uvalené sankce Spojených států a Evropy. To by se v blízké době mohlo změnit.

Data společnosti Kpler ukazují, že až třetina ropy, kterou Čína momentálně dováží, pochází ze zemí, na které západní země uvalily sankce. Země využívá mimo jiné toho, že nedemokratické režimy nabízejí svou ropu proti cenám na trhu s výraznými slevami. Odhady ukazují, že na černém trhu se každý den obchoduje až s 6 miliony barelů ropy, píše The Wall Street Journal.

Za jeden barel venezuelské ropy platila Čína loni skoro o 9 amerických dolarů (asi 200 korun) méně, než jaká byla tržní cena. V součtu jen díky tomu v roce 2025 ušetřila několik miliard dolarů, které mohla využít jinde. Vpád Spojených států do Venezuely ale naznačuje, že se zřejmě musí připravit na změnu. Ještě nedávno přitom odebírala půl milionu barelů ropy z Venezuely každý jeden den.

Po odstavení Madurova režimu Spojené státy začaly úřadovat a venezuelská ropa se i díky tomu vrátí na oficiální trh. Čína se tak na levnou komoditu už nemůže do budoucna spoléhat a musí pro své potřeby hledat nové dodavatele. Nebude to mít ale jednoduché.

Čína může přijít i o ropu z Íránu

Aktuálně totiž už několik týdnů probíhají demonstrace v Íránu, které by mohly vést až ke změně režimu. Pokud by se tak skutečně stalo, znamenalo by to pro Čínu další tvrdou ránu. Přišla by totiž i o levnou íránskou ropu, na kterou se čínské firmy rovněž dlouhodobě spoléhají.

 Ve stejnou chvíli Spojené státy začínají přitvrzovat i vůči Rusku, které s Čínou rovněž obchoduje. Konkrétně Trumpova administrativa zpřísnila v posledních týdnech sankce vůči ruským ropným gigantům Lukoil a Rosněfť, které obchodování s ruskou ropou v globálním měřítku výrazně omezily. „Ruská ropa se nedostává ke svým odběratelům,“ potvrzuje analytik Warren Patterson ze společnosti ING.

Čína se může krátkodobě opřít o své zásoby

Čínská strategie postavená na dovozu levné ropy z nedemokratických a sankcionovaných režimu se tedy nyní jeví jako velmi riskantní. Země si však možné problémy uvědomuje, a proto poslední rok výrazně pracuje na hromadění ropných zásob ve svých skladech.

 „Nynější stav zásob ukazuje, že Čína má ve svých skladech dost ropy až do března,“ tvrdí analytik Tom Reed. To však zároveň znamená, že už za několik týdnů bude muset nakupovat svou ropu jinde. Levná ropa z Venezuely je totiž nejspíš nenávratně pryč. Číně se ve stejnou chvíli nabízí třeba Kolumbie či Kanada. Ta však bude výrazně dražší, což se promítne i do její ekonomiky.

Západ navíc ve stejnou chvíli začíná přitvrzovat také na moři. Tankery, které ropu ze sankciovaných zemí převážejí, jsou čím dál častěji zabavovány. To se nelíbí hlavně již zmíněnému Rusku, které se na svou stínovou flotilu spoléhá. Mimo jiné proto, že právě příjmy Ruska z prodeje ropy jsou hlavní a důležitou složkou ruského státního rozpočtu. Rusko tímto způsobem generuje miliardy rublů ročně, které může využít i ve válce na Ukrajině, uzavírá The Wall Street Journal.

X X X

 V Íránu je nejpočetnější tzv. mlčící většina. I ona teď zjistila, že proti represím není imunní, míní Tureček

Írán odmítl informace, podle nichž pořádkové síly zabíjejí civilisty, kteří se účastní rozsáhlých protestů proti režimu. Podle lidskoprávních organizací je ale mrtvých více než 3500. „Iránský režim vždycky zvolí takovou brutální represi, která splní účel. Kdyby byla menší, tak ho nesplní. Kdyby byla větší, tak by to bylo asi zbytečné,“ komentuje tamní situaci v pořadu Interview Plus novinář Břetislav Tureček.

V posledních dnech přitahoval pozornost případ Erfána Soltáního, 26letého muže, který měl být údajně za protesty odsouzen k smrti a popraven. To sice popřela íránská justice i ministr zahraničí, podle Turečka to ale splnilo cíl, tedy odstrašení.

 Břetislav Tureček, novinář, analytik, vysokoškolský učitel na Metropolitní univerzitě Praha

„Mezitím vidíme, že lidé jsou zastrašeni a protesty do velké míry utichly oproti tomu, co se dělo o víkendu,“ uvádí s tím, že Írán v minulosti popravoval lidi, kteří se dopustili vážnějších přečinu, než je prostá účast na demonstraci.

Pokud se ale režim cítí ohrožen, sahá k brutálním represím přímo v ulicích a videonahrávky ukazují plošnou střelbu do lidí. „Brutalita byla taková, že do velké míry dostala ty lidi z ulic. Ne úplně a neříkám, že je všemu konec, ale vidíme určitý zlom, už to nejsou demonstrace desítek a stovek tisíc lidí,“ pokračuje analytik

 Vyloučen podle něj stále není ani zásah Spojených států. Cílem by ale muselo být svržení režimu, protože v případě amerického zapojení by teokracie proti demonstrantům zasáhla ještě větší silou. K pádu režimu by prý byl potřeba razantní impulz, například změna postoje části bezpečnostního aparátu.

„Že zkrátka někdo z Revolučních gard rozhodne, že se nebude zapojovat do represí a připojí se k demonstrantům. Něco tohoto typu. Nelze to vyloučit. Ale tito lidé nepůjdou do předem prohrané bitvy. Tak to bylo i v roce 1979, 15. ledna uprchl šáh, ale výročí revoluce se slaví až o měsíc později, kdy se k protestujícím přidala armáda,“ porovnává.

Mlčící většina

Tureček se domnívá, že íránský režim je nyní nejslabší za půlstoletí své existence a poslední dění silně oslabilo jeho legitimitu v očích obyvatel. 

„Většina Íránců není prorežimních ani protirežimních, je to mlčící většina, které vadí špatné životní podmínky a drahota. Ta byla po desetiletí vystavena ve velkých uvozovkách jen restrikcím, ale ne represím. A teď viděla, že proti nim není imunní,“ vysvětluje.

Zastánci režimu mají různé motivace. Někteří jsou přesvědčeni, že byl odpovědí na jiné zlo, které představovala šáhova monarchie. „V roce 1979 to nebyla islámská revoluce, to je ex post vytvořený pojem. Šlo o širokou paletu lidí, konzervativců i liberálů, žen i mužů, vzdělanců i dělníků. Byly to miliony lidí, kteří se na ní aktivně podílely,“ podotýká.

Ačkoli je Írán autoritářský stát a spíše než o teokracii jde do značné míry o polovojenský režim, probíhá v něm často lítý politický boj mezi konzervativci a reformisty, díky čemuž v minulých letech vypluly na povrch případy vraždění či znásilňování ve věznicích a dalších hrůz.

Pro režim také vždy byla důležitá legitimita a vysoká volební účast ve volbách prezidenta, parlamentu či Shromáždění znalců, kteří volí nejvyššího vůdce země. „Není to demokracie, ale ani úplná autokracie. Samozřejmě to má velmi úzké mantinely. Ale na legitimitě vždycky stavěl a ve chvíli, kdy ji ztrácí, mu už mnoho věcí nezbývá,“ uzavírá. 

X X X

 Putin se rozhodl pro válku dva roky před jejím rozpoutáním, řekl Scholz

Ruský prezident Vladimir Putin se podle bývalého německého kancléře Olafa Scholze rozhodl vpadnout na Ukrajinu nejméně dva roky před tím, než invazi nařídil. Bývalý kancléř to řekl v úterý večer při křtu knihy, která se věnuje německé politice vůči Rusku. Některých svých požadavků mohl přitom Putin podle Scholze dosáhnout i bez zbraní, rozhodl se ale přesto pro válku.

 „Jsem pevně přesvědčený, že Putin svou útočnou válku napevno plánoval dva roky před jejím začátkem a že ho od ní nemohlo takřka nic odradit,“ řekl Scholz.

Putin nařídil invazi na Ukrajinu v únoru 2022. Rozpoutal tak největší ozbrojený konflikt v Evropě od druhé světové války. Ruská válka proti Ukrajině už trvá déle, než trvala válka Sovětského svazu proti nacistickému Německu.

 Podle Scholze by Putin dosáhl některých svých požadavků i bez války, například odmítnutí vstupu Ukrajiny do NATO či zákazu umístění raket dlouhého doletu na ukrajinském území.

„Toho by býval mohl dosáhnout i bez války, Ukrajinci by s tím nakonec souhlasili a my všichni také. Znamená to jediné: Chtěl válku,“ uvedl bývalý německý kancléř.

 Sociální demokrat Scholz se předsedou německé vlády stal v prosinci 2021, tedy necelé tři měsíce před zahájením ruského útoku na Ukrajinu. Německo se po počátečním váhání stalo největším evropským dodavatelem vojenské pomoci Ukrajincům. Exkancléř v úterý hovořil při křtu knihy s názvem Das Versagen (Selhání), v níž autoři Katja Glogerová a Georg Mascolo kriticky analyzují německou politiku vůči Rusku v posledních desetiletích.

 X X X

Udělej, co ti říkám, nebo tě vybombarduji do doby kamenné

Podle zpráv z médií prezident Trump prohlásil Grónsko za nezbytné pro národní bezpečnost USA a nařídil americké armádě, aby se připravila na invazi do Grónska.

Neexistuje žádný odkaz na dokument o národní bezpečnosti, který by podporoval Trumpovo tvrzení, že Grónsko je nezbytné pro národní bezpečnost USA. Invaze do Grónska by byla válečným aktem a podle Ústavy USA by vyžadovala vyhlášení války americkým Kongresem.

V 21. století američtí prezidenti prohlašují země za hrozby, aniž by vysvětlili, proč to o nich říkají. Například v roce 2015 prezident Obama prohlásil Venezuelu za „neobvyklou a mimořádnou hrozbu pro národní bezpečnost USA“, aniž by hrozbu jakkoli vysvětlil.

Někteří Rusové, kteří stále doufají v mírovou dohodu mezi Washingtonem a Moskvou, interpretují Trumpovu hrozbu Grónsku jako Trumpův záměr rozbít NATO a tím dospět k mírovému řešení s Ruskem.

Evropští členové NATO podle zpráv z médií diskutují o možnosti vyslání vojenských sil na obranu Grónska.

S největší pravděpodobností se jedná o Trumpovu hrozbu, že se stáhne výměnou za dohodu o Grónsku. Trump však prohlásil, že mezinárodní právo „nepotřebuje“ a je vázán pouze svou „vlastní morálkou“. „Můj vlastní rozum je jediná věc, která mě může zastavit.“   Jinými slovy, Trump je sám sobě zákonem.

Trump také nařídil Kubě, aby uzavřela dohodu, „než bude příliš pozdě“. Militarismus je na obrázku, ale není známo, zda se jedná o skutečný jev, nebo o zastrašovací taktiku.

Zprávy o tom, zda se zastrašování daří, se s venezuelskou vládou rozcházejí.

Trumpův přístup není diplomatický a ukazuje jeho pevnou víru v hegemonii USA. Všimnou si toho Rusko, Čína a Írán, nebo strkají hlavy do písku jako pštrosi?

Dokáže Trump prosadit své hrozby na širokém území Země od Latinské Ameriky přes člena NATO až po Írán? Pokud ne, budou USA Trumpovými hrozbami izolovány?

Trumpova poslední výmluva pro uchvácení Grónska je zabránit Rusku a Číně v tom. Předseda dánského obranného výboru prohlásil, že je bludné se domnívat, že Čína a Rusko mají vojenskou přítomnost v Grónsku a mají v úmyslu získat dánské území.

Paul Craig Roberts, Institut pro politickou ekonomii

(výběr a příprava J. Putzlacher)

X X X

 Putin si postěžoval na chování těch, kteří právem silnějšího chtějí diktovat ostatním

Vztahy Ruska s evropskými zeměmi by mohly být lepší, řekl ve čtvrtek ruský prezident Vladimir Putin při slavnostním přebírání pověřovacích listin od velvyslanců tří desítek zemí. Ceremonie se zúčastnil mimo jiné nový český ambasador v Moskvě Daniel Koštoval. Podle Putina se situace na mezinárodní scéně zhoršuje.

„Dnes jsem předal pověřovací listiny ruskému prezidentovi. Šlo o standardní diplomatický krok, který se týkal dalších 31 velvyslanců z celého světa. Představil jsem přístup nové české vlády k zahraniční politice, včetně důrazu na diplomaticko-politické řešení situace na Ukrajině,“ uvedl podle Koštoval českého ministerstva zahraničí.

 Putin prohlásil, že s každým z evropských států zastoupených na ceremonii má Rusko „hluboké historické kořeny“.

Akce se v Kremlu účastnilo 32 velvyslanců, včetně zástupců devíti evropských zemí – Česka, Slovinska, Francie, Portugalska, Norska, Švédska, Švýcarska, Rakouska a Itálie.

 „Stav ruských vztahů s evropskými zeměmi nechává mnoho prostoru pro zlepšení. Jsme otevřeni vzájemně výhodné spolupráci se všemi zeměmi bez výjimky,“ uvedl Putin na úvod slavnostní ceremonie v Kremlu. Situace na mezinárodní scéně se podle něho neustále zhoršuje.

Nepřímý odkaz na Trumpa

„Diplomacie, hledání konsensu a kompromisu, jsou stále častěji nahrazovány jednostrannými a nebezpečnými akcemi. A místo dialogu mezi státy slyšíme monolog těch, kteří právem silnějšího považují za přípustné diktovat svou vůli, učit ostatní, jak žít, a dávat rozkazy,“ prohlásil Putin, který dal v únoru 2022 rozkaz k útoku na Ukrajinu.

Svou poznámkou ale nepochybně mířil na amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž v lednu nechal zadržet venezuelského prezidenta a ruského spojence Nicoláse Madura či obsadit dva tankery z ruské stínové flotily

Ukrajina v současnosti dvě třetiny zpravodajských informací získává od Francie, řekl dnes francouzský prezident Emmanuel Macron podle agentury Reuters. Francie podle šéfa Elysejského paláce do velké míry nahradila Spojené státy, které zemi vzdorující ruské invazi až do loňska předávaly valnou část informací od tajných služeb.

Umělá inteligence se podle ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova stala spojencem Ukrajiny ve válce. Stovky jejích řešení fungují na frontě a jsou využívány na všech úrovních vojenských operací.

Ukrajina podle Fedeorova směřuje k plné autonomii na bojišti, od strojového vidění a analýzy dat až po roje dronů. Cílem je učinit z Ukrajiny první zemi na světě, která dokáže předvídat a neutralizovat nepřátelské útoky pomocí umělé inteligence.

Zástupce britské vlády v Moskvě ve čtvrtek přijel na ruské ministerstvo zahraničí. Před budovou se shromáždil dav lidí s transparenty s nápisy: „Vaše zbraně zabíjejí děti“, „Londýn šíří smrt“ a „Británie je teroristický stát.“

Podle ruského prezidenta je nutné vytrvaleji požadovat, aby celé mezinárodní společenství dodržovalo mezinárodní právo. „A také aby poskytovalo skutečnou pomoc novému, spravedlivějšímu multipolárnímu světovému řádu, který si razí cestu,“ konstatoval.

Rusko je podle šéfa Kremlu „ideálům multipolárního světa upřímně oddáno“. „Naše země vždy prosazovala a bude i nadále prosazovat vyváženou, konstruktivní zahraniční politiku, která zohledňuje jak naše národní zájmy, tak objektivní trendy globálního rozvoje,“ pokračoval.

 Ruský lídr rovněž uvedl, že Moskva opakovaně předkládá iniciativy na vybudování „nové, spolehlivé a spravedlivé architektury pro evropskou a globální bezpečnost“. „Domníváme se, že by stálo za to vrátit se k věcné diskusi o těchto iniciativách, aby se upevnily podmínky, za nichž lze dosáhnout mírového řešení konfliktu na Ukrajině,“ prohlásil.

Putin opět obvinil NATO

Válka v sousední zemi je podle Putina „přímým důsledkem mnoha let ignorování legitimních zájmů Ruska a úmyslného vytváření hrozeb pro naši bezpečnost a posouvání NATO směrem k ruským hranicím“.

„Spolupráce v klíčových mezinárodních a regionálních otázkách byla zmrazena. Chtěl bych věřit, že se situace časem změní a naše země se vrátí k normální, konstruktivní komunikaci založené na principech respektování národních zájmů a zohledňování legitimních bezpečnostních obav,“ uvedl dnes ruský prezident.

 Ruský prezident také podotkl, že Rusko „usiluje o „dlouhodobý a udržitelný mír, který spolehlivě zajistí bezpečnost všech“.

„Ne každý, včetně Kyjeva a hlavních měst, která ho podporují, je na to připraven. Doufáme však, že uznání této potřeby dříve či později přijde. Do té doby bude Rusko i nadále důsledně sledovat své cíle,“ pohrozil.

Moskva žádá obnovu památníku v Teplicích

Česko má s Ruskem napjaté diplomatické vztahy od roku 2021 po zjištění českých tajných služeb a vyšetřovatelů, že do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni agenti ruských tajných služeb. Následovalo vzájemné vyhošťování diplomatů, které pokračovalo po ruské invazi na Ukrajinu. Rusko tehdy také zařadilo Česko společně s USA na seznam takzvaně „nikoliv přátelských“ států.

Koštoval odjel do Moskvy loni v květnu. Předchozí český velvyslanec v Rusku Vítězslav Pivoňka skončil ve funkci ke konci května 2024, už od roku 2022 však byl v Praze a Česko v Moskvě zastupovali diplomaté na nižší úrovni. Koštoval loni v květnz řekl, že považuje za svůj hlavní cíl pochopit, jaké jsou ruské zájmy a záměry vůči ČR a přenést informace tak, aby se česká vláda rozhodovala na základě faktů.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová ve čtvrtek vyzvala Prahu, aby podnikla kroky k obnově památníku Rudé armády v českých Teplicích.

 Pomník sovětského vojáka stál v teplických Havlíčkových sadech od roku 1955 jako součást pietního místa. Sochu loni v květnu zničil neznámý pachatel či pachatelé tím, že ji strhli z podstavce. Vedení severočeského města čin tehdy odsoudilo. Rusko následně zahájilo trestní řízení kvůli zničení této sochy, proti čemuž se ohradil tehdejší český ministr zahraničí Jan Lipavský. Označil ho za ruské vměšování.

„Dne 15. prosince 2025 učinily úřady českého města Teplice nehorázné rozhodnutí o úplném zlikvidování památníku věnovaného rudoarmějcům, který se nachází v městském parku,“ řekla Zacharovová na tiskové konferenci.

„Domníváme se, že takové kroky české strany jsou naprosto nepřijatelné a odporují historické paměti,“ pokračovala mluvčí ruské diplomacie a vyzvala českou stranu, aby „okamžitě podnikla kroky k obnově památníku v Teplicích“. Ruské velvyslanectví v Praze podle ní podalo v této věci českému ministerstvu zahraničí důrazný protest.

 X X X

 Šéf armádní elity má šest týdnů do konce služby a neví, co bude dál. Černochová to nechala na nového ministra

Budoucnost prvního muže Ředitelství speciálních sil, brigádního generála Miroslava Hofírka, je podle zjištění iROZHLAS.cz nejistá. V lednu příštího roku mu končí služba v armádě. A v tuto chvíli není rozhodnuto, zda bude pokračovat. O dalším působení vojáků se přitom zpravidla rozhoduje rok dopředu. Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) vysvětluje, že personální záležitosti už jsou věcí nového ministra.

Sobota 31. ledna 2026 je posledním dnem, kdy bude generál Hofírek příslušníkem armády. Letos sedmačtyřicetiletý důstojník s opakovanými zkušenostmi z misí v Afghánistánu stojí téměř tři roky v čele Ředitelství speciálních sil, pod které spadá 601. skupina speciálních sil a Centrum podpory speciálních sil. Jde o elitu armády.

Hofírek je současně jedním z nejbližších spolupracovníků náčelníka generálního štábu Karla Řehky, jemuž přímo podléhá a s nímž se léta zná právě ze společného působení ve speciálních silách. Sloužili spolu třeba právě v Afghánistánu. A za Řehky vystoupal Hofírek na špici ředitelství.

Vzhledem k blížícímu se konci služby požádal o prodloužení závazku, aby mohl v ozbrojených silách pokračovat. O takových žádostech rozhoduje ministr obrany. Dnes bývalá vedoucí resortu Jana Černochová už se však touto agendou nezabývala. Hofírek je tak v situaci, kdy 44 dní před koncem služby neví, zda v ní bude moct setrvat.

‚Slušné a férové vůči mému nástupci‘

„Závazky, které končí až v příštím roce, jsem neprodlužovala nikomu z generálů a nechala jsem to na mém nástupci Jaromíru Zůnovi, kterého jsem na to společně se státním tajemníkem upozornila. Rozhodnuti o panu Hofírkovi a dalších generálech je tedy na ministrovi Zůnovi,“ sdělila redakci exministryně a současná poslankyně.

Jak sama upozornila, podle zákona lze o pokračování závazku rozhodnout ještě v poslední den jeho platnosti. Zpravidla se však vypořádávají s daleko větším předstihem. Oproti zvyklostem se tak budoucnost ředitele Hofírka bude řešit nestandardně až na poslední chvíli.

„Takové věci se vyřizují obvykle rok dopředu, aby ten daný člověk věděl, jak to má s kariérou. Aby se případně mohl včas připravit na jinou kariéru nebo jiné povinnosti. Řešit takovou záležitost měsíc dopředu je blbost, to je velmi krátká doba,“ vysvětil redakci někdejší náčelník generálního štábu a exministr obrany Vlastimil Picek. Podle vyjádření jednoho z aktivních důstojníků armády lze ještě za standardní lhůtu považovat šest měsíců.

Černochová argumentuje, že své si splnila tím, že prodloužila závazky končící v tomto roce. Takto podepsala třeba pokračování služby generálovi Vladimíru Studenému, šéfovi armádní agentury personalistiky. O generalitě končící příští rok má podle ní rozhodnout Zůna. „Toto je slušné a férové jednání odcházejícího ministra vůči nastupujícímu ministrovi,“ zdůraznila.

Černochová Hofírka kritizovala

V době mandátu Černochová generála Hofírka opakovaně kritizovala. Například jí vadilo, že se s odstupem až tří dní dozvěděla o incidentu, při kterém na podzim 2024 jeden z příslušníků speciálních sil coby instruktor omylem postřelil keňského vojáka během výcviku tamější armády. A že kvůli tomu vznikla prodleva pro objasnění.

„Byť mohu mít pochybnosti o kompetentnosti velení Ředitelství speciálních sil, pan generál (Řehka) samozřejmě ví, že mám výhrady k fungování pana ředitele speciálních sil, pana generála Hofírka, tak neplánuji personální opatření,“ řekla Černochová na sněmovním výboru pro obranu loni 26. listopadu, kde se incident z Keni probíral.

Ještě v čele resortu se také ozvala proti tomu, jakým způsobem se vyřizuje udělování diplomatických pasů příslušníkům speciálních sil pro plnění jejich úkolů v zahraničí. Podle ní při jejich vydávání panoval chaos a porušovala se pravidla. I tento nedostatek jde z jejího pohledu za Hofírkem.

„Žádosti na desítky diplomatických pasů byly podepisované neoprávněnou osobou. Je to velmi vážné provinění. Uznal to i náčelník generálního štábu. I on uznal, že pan generál Hofírek neoprávněně podepisoval žádosti, které tito vojáci nosili na ministerstvo zahraničí,“ řekla loni den před zmíněným jednáním výboru v rozhovoru pro Deník N.

Závazky řešil se Zůnou prezident

Redakce zjišťovala, zda je ministr Zůna připravený Hofírkův závazek prodloužit. A není to vyloučené. „Pan ministr se s panem generálem Hofírkem v nejbližší době k řešení zmíněné situace setká,“ sdělil redakci mluvčí obrany David Šíma. Diskutovalo se o tom už ale při Zůnově prvním pracovním jednání na generálním štábu i za účasti prezidenta Petra Pavla uplynulou středu.

„Pan prezident se u příležitosti návštěvy Generálního štábu Armády České republiky setkal s novým ministrem obrany a otázku závazku důstojníků a generálů otevřel,“ potvrdil redakci šéf hradní komunikace Vít Kolář. Podle informací webu iROZHLAS.cz má především náčelník Řehka zájem na pokračování Hofírka v armádě.

Na dotazy k budoucnosti prvního muže Ředitelství speciálních sil odbor komunikace generálního štábu reagoval, že personální otázky vojáků není oprávněný komentovat. „Pan generál se vyjadřovat také nechce,“ sdělila Zdeňka Sobraňa Košvancová z tiskového oddělení. Kolika dalším generálům končí příští rok služba a chtějí pokračovat, není jasné.

X X X

 Nový ministr vnitra Metnar odvolal členy dozorčí rady České pošty. Kvůli údajným krokům vedení

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) v úterý odvolal členy dozorčí rady České pošty. Metnar to sdělil na dotaz. Podle něj nebude mít snížení počtu členů dozorčí rady významný dopad na fungování pošty. Důvodem odvolání byly podle něho zásadní personální a organizační zásahy, které připravovalo vedení pošty a neinformovalo o nich včas a transparentně.

Dozorčí rada České pošty má 15 členů, z toho pět volí zaměstnanci, které ministerstvo odvolat nemůže. Na změny v dozorčí radě v úterý upozornil server Odkryto.cz. Premiér Andrej Babiš (ANO) serveru řekl, že důvodem odvolání bylo dlouhodobě ztrátové hospodaření pošty a špatná obchodní strategie.

 

 Dozorčí rada dohlíží na činnost pošty včetně jejího vedení, kontroluje hospodaření podniku a schvaluje další rozvoj.

„Důvodem byly připravované zásadní personální a organizační zásahy do České pošty, o nichž jsem s ohledem na můj pondělní nástup do resortu neměl žádné informace a které mohou mít významný hospodářský dopad na fungování a provoz podniku,“ sdělil Metnar.

„Taková rozhodnutí měl management České pošty řešit v předstihu podstatně dříve a předložit dozorčí radě transparentně a včas, za standardního vedení resortu, nikoli předkládat na dozorčí radu netransparentně a narychlo prakticky druhý den po mém jmenování,“ dodal ministr.

Podle něj teď bude následovat vyhodnocení situace a jmenování nových členů dozorčí rady.

Česká pošta loni vykázala ztrátu 1,25 miliardy korun. Podnik se v posledních dvou letech transformuje, což má stabilizovat hospodaření. Součástí transformace je letošní oddělení komerční Balíkovny do samostatného odštěpného závodu a hledání strategického partnera pro ni.

Minulý týden Česká pošta uvedla, že za letošek očekává ztrátu pod 400 miliony korun. V případě úspěšného prodeje menších nemovitostí může být hospodářský výsledek podle pošty až téměř vyrovnaný.

X X X

Nová mise bývalého policejního prezidenta. Švejdar bude odpovídat za bezpečnost Letiště Václava Havla

Bývalý policejní prezident Jan Švejdar se stane výkonným ředitelem bezpečnosti Letiště Václava Havla, redakci iROZHLAS.cz to potvrdilo vedení letiště. Nástup do nové funkce potvrdil i sám Švejdar. Po více než třech letech života v ústraní se bývalý nejvyšší představitel sboru vrací pracovat pro stát v oblasti bezpečnosti.

Od dubna 2022 žil Jan Švejdar po 35 letech služby u policie poklidný život na venkově. V Hořicích v Královéhradeckém kraji má živnost, v jejímž rámci se věnuje lesnictví, zpracování dřeva a dřevěným výrobkům. Jak ale zjistil iROZHLAS.cz, tato éra se chýlí ke konci. Od nového roku má před sebou nový úkol.

 „Výběrové řízení na pozici výkonného ředitele bezpečnosti bylo ukončeno. Vítězem se stal pan Jan Švejdar, který prošel standardním několika­kolovým výběrovým procesem. Do funkce nastoupí 5. ledna,“ potvrdila redakci mluvčí Letiště Václava Havla Denisa Hejtmánková. Letiště prostřednictvím resortu financí vlastní Česká republika.

Redakce už v říjnu informovala, že se Švejdar do soutěže příhlásil. Nakonec v ní porazil více než dvacet dalších uchazečů. „Pro mě je to výzva, mám k tomu obrovský respekt. Bude to zase něco jiného, očekávám velmi zajímavou práci. Letiště a letectví mě vždy velmi zajímaly,“ uvedl pro iROZHLAS.cz.

Odchod po rozmluvě s Rakušanem

Předchozí Švejdarovu službu u policie uzavřel jediný rozhovor. Po sněmovních volbách 2021 s ním mluvil tehdy ještě kandidát na ministra vnitra Vít Rakušan (STAN). Švejdar z rozmluvy seznal, že nastupující šéf resortu už s ním na nejvyšší pozici ve sboru nepočítá.

„Dospěl jsem k názoru, že moje další setrvání ve funkci není žádoucí a zbytečně by komplikovalo věcné řešení současných policejních a bezpečnostních témat,“ informoval Švejdar na sociální síti X 16. prosince 2021. Uniformu definitivně odložil k poslednímu březnu 2022, tehdy končil jako v pořadí jedenáctý policejní prezident.

Na špici policie vystoupal Švejdar 1. prosince 2018, kdy ho po úspěšném výběrovém řízení uvedl do funkce tehdejší ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Předtím dohromady šest let řídil policii v Královéhradeckém a Pardubickém kraji. Dříve byl také šéfem Úřadu kriminální policie a vyšetřování na policejním prezidiu.

Soutěž běžela od srpna

Letiště Praha, státní firma provozující letiště Václava Havla, otevřela výběrové řízení na místo výkonného ředitele pro bezpečnost 15. srpna.

 Posledním ředitelem letiště pro bezpečnost byl Radek Kučera. Ve funkci skončil loni v květnu po dvou letech jejího vykonávání. Předtím odpovídal za bezpečnost v pražském dopravním podniku.

Zúčastnit se soutěže o tuto funkci se Švejdar rozhodl po impulsu zvenčí. Sešlo se to s tím, že během odpočinku na venkově už nabral dostatek sil pro možnou novou kariéru. „Vážně jsem si potřeboval odfouknout,“ řekl redakci v říjnu.

Po Švejdarovi velí policii Martin Vondrášek, předtím byl náměstkem policejního prezidenta pro uniformovanou policii.

Po letošních volbách se uvažovalo, že resort vnitra, pod který spadá i policie, převezme SPD. Po vyjádření šéfa hnutí Tomia Okamury, že by Vondráčka odvolal, připadlo ministerstvo hnutí ANO. Od pondělí ho řídí Lubomír Metnar.

X X X

Vedoucí zaměstnanec firmy senátora Czernina napadl úřednice z kontroly, útočník i společnost dostali trest

Trest za nezákonné chování dostala potravinářská firma senátora Tomáše Czernina (TOP 09) a vedoucí této společnosti. Redakci iROZHLAS.cz to potvrdil Krajský soud v Praze, jenž případ pravomocně rozhodl. Představitel firmy během kontroly z potravinářské inspekce inzultoval dvě úřednice. Neumožnil jim provést prověrku už dříve zjištěných nedostatků.

Už je to více než tři roky, ale příběh dostal pravomocnou tečku až minulý týden. Bez pozornosti veřejnosti či médií Krajský soud v Praze rozhodl, že incident v jedné z prodejen firmy Czernin Agro byl trestným činem. Dopustil se ho prokura společnosti Radek Š. (protože nejde o veřejně známou osobu, redakce nebude uvádět celé jméno).

 

„Obžalovaná fyzická osoba byla odsouzena pro přečin násilí proti úřední osobě k peněžitému trestu 80 tisíc korun,“ potvrdila redakci mluvčí soudu Hana Černá. Odpovědnost podle soudu nese i samotná firma. „Byla odsouzena pro přečin násilí proti úřední osobě k peněžitému trestu 200 tisíc korun,“ doplnila mluvčí.

Krajský soud v Praze zamítl odvolání Radka Š. a společnosti proti rozsudku Okresního soudu v Nymburku, do jehož pravomoci spadá prodejna firmy v Rožďalovicích, kde prokura kontrolorky napadl. Původní verdikt z letošního srpna před krajskou instancí obstál téměř kompletně, odvolací soud jen změnil výrok o odškodnění.

Jednu strčil, až upadla

Firma Czernin Agro se zabývá zpracováním hovězího a vepřového masa pro prodejce. Sama pak provozuje dvě prodejny ve Středočeském kraji a dvě v Královéhradeckém. Společnost ze sta procent patří senátorovi Tomáši Czerninovi, který v horní komoře parlamentu působí od roku 2016. Také byl čtyři roky prvním místopředsedou TOP 09.

Radek Š. coby prokura má zmocnění k právnímu jednání za společnost. A jako takový byl u kritické kontroly prodejny v Rožďalovicích, jež proběhla v dubnu 2022. Dvě úřednice ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce přišly ověřit, zda prodejna napravila nedostatky zjištěné při první prověrce o měsíc dříve. Týkaly se kvality některých potravin a jejich označení.

Podle soudních dokumentů, které má iROZHLAS.cz k dispozici, se incident odehrál následovně: Radek Š. jednu kontrolorku strčil tak, až upadla. Druhé fyzicky bránil, aby první pomohla vstát. Následně jejich věci vynesl ven. Vedoucí prodejny pak instruoval, ať vyvěsí ceduli „Z technických důvodů zavřeno“. Tím znemožnil, aby kontrola proběhla. Z místa poté odešel.

Nejdříve bylo stíhání zrušeno

Radka Š. původně policie obvinila z ublížení za zdraví. Jak ale v červenci 2023 upozornil server Aktuálně.cz, dozorová státní zástupkyně po stížnosti prokury jeho stíhání zrušila. Podle tehdy získaných důkazů dospěla k závěru, že Radek Š. jen reagoval na to, když po něm první úřednice sáhla ve chvíli, kdy jí sebral její pracovní pomůcky.

 U ženy se v důsledku incidentu rozvinula posttraumatická stresová porucha. Trpěla úzkostnými stavy a brala antidepresiva. „Obviněný nemohl předpokládat, chtít a ani s tím nemohl být srozuměn, že tímto jednáním poškozené způsobí újmu na zdraví v podobě duševní poruchy,“ vysvětlila žalobkyně, proč stíhání zrušila.

Jenže kriminalisté po novém objasnění případu dospěli k závěru, že je namístě obvinit prokuru z násilí proti úřední osobě. Tuto kvalifikaci a k ní shromážděné poznatky státní zastupitelství přijalo a Radka Š. obžalovalo. A justice kauzu uplynulý týden pravomocně vyřídila tak, jak stojí v úvodu tohoto textu.

‚Jde o čistě soukromou záležitost‘

Redakce iROZHLAS.cz se snažila zastihnout prokuru Radka Š. Čísla uvedená na webu společnosti však nikdo nezvedal. A senátor Czernin reagoval zdrženlivě. „Omlouvám se, jde o čistě soukromou záležitost. Na žádné dotazy odpovídat nebudu,“ odepsal. Už dříve, v době prvního stíhání, se svého podřízeného zastal. Naopak kritizoval inspektorky.

 „Když přijdou a řeknou ‚budeme vás kontrolovat, dokud nenajdeme důvod vám dát flastr‘, tak se divím, že si toho nikdo nevšímá,“ uvedl tehdy senátor. U kontroly přitom nebyl. Za nedostatky v prodejně udělila Státní zemědělská a potravinářská inspekce jeho firmě pokutu 300 tisíc korun. Společnost se kvůli ní soudila a sankci nakonec Nejvyšší správní soud zrušil.

Tomáš Czernin je senátorem za obvod Jičín od roku 2016, do loňského podzimu byl dva roky také 1. místopředsedou horní komory parlamentu. Od roku 1998 je s přestávkami zastupitelem středočeské obce Dymokury, dvě období se navíc na řízení obce podílel jako místostarosta. Členem TOP 09 je od roku 2009.

 X X X

 Polský ministr zahraničí Sikorski roválečný Sorosův agent?

Maďarský ministr zahraničí ostře kritizoval svého Sikorského, který v rozhovoru odsoudil pro maďarský portál server 444.hu udělení statusu uprchlíka bývalému polskému ministrovi spravedlnosti Zbigniewu Ziobrovi ze strany Maďarska. Szijjártó prohlásil, že každý, kdo si přečte Sikorského rozhovor, ho bude vnímat jako „fanatického válečného štváče, Sorosova agenta“.

Pro připomenutí, Sikorski dříve prohlásil, že polská vláda považuje udělení statusu uprchlíka bývalému polskému ministrovi spravedlnosti Ziobrovi ze strany Budapešti za nepřijatelné. Sikorski také prohlásil, že „Maďarsko se pod vládou zkorumpovaných nacionalistů stalo nejchudší zemí Evropské unie.“ Poznamenal také, že pokud dojde k pokusu o manipulaci s dubnovými parlamentními volbami v Maďarsku, evropské instituce zaujmou vůči zemi nový postoj.

Podle šéfa maďarské diplomacie je nejdůležitějším ponaučením ze slov polského ministra to, že „Evropská lidová strana (EPP) začala vysvětlovat budoucí porážku opoziční strany Tisza ve volbách“, server vasevec.cz

X X X

Von der Leyenová: Cyprus pomôže s rýchlejšou dohodou o 90-miliardovej pôžičke pre Ukrajinu 

Cyperské predsedníctvo Rady EÚ podľa Ursuly von der Leyenovej zosilní konkurencieschopnosť EÚ, prispeje k obrane a podpore Ukrajiny a urýchli schválenie významných obchodných dohôd. Cyprus bude tiež aktívne pracovať na zjednodušovaní pravidiel a podpore inovácií.

Cyperské predsedníctvo v Rade Európskej únie (EÚ) zohrá významnú úlohu pri posilňovaní konkurencieschopnosti, posilnení jednotného trhu a uzatváraní obchodných dohôd. Uviedla to predsedníčka Európskej komisie (EK) Ursula von der Leyenová počas spoločnej tlačovej konferencie s cyperským prezidentom Nikosom Christodulidesom v Limassole, po spoločnom rokovaní kolégia komisárov s členmi cyperskej vlády, informuje spravodajca TASR.

  • Cyperské predsedníctvo posilní konkurencieschopnosť a jednotný trh EÚ.
  • Hlavné oblasti sú obrana, konkurencieschopnosť, dekarbonizácia a demokracia.
  • Cyperské predsedníctvo podporí nový rozpočet EÚ a obchodné dohody.
  • Zásadné sú inovácie, znižovanie administratívnej záťaže a nové legislatívy.
  • EÚ pripravuje najväčšiu zónu voľného obchodu s Mercosurom.

Šéfka EK pripomenula, že za súčasnej geopolitickej situácie vhodným mottom cyperského predsedníctva by bolo „autonómna Únia otvorená svetu“. Podľa nej to znamená, že EK a Cyprus budú spoločne pracovať na troch kľúčových oblastiach, ktoré posilnia nezávislosť EÚ – bezpečnosť a obrana, konkurencieschopnosť a dekarbonizácia, demokracia a partnerstvá

Obrana a Ukrajina

V oblasti obrany sa podľa nej vlani dosiahol väčší pokrok ako desaťročia predtým a dodala, že s oblasťou bezpečnosti a obrany je úzko spojená Ukrajina. Christodulidesovi pripomenula, že cyperské predsedníctvo zohrá kľúčovú úlohu pri zabezpečovaní rýchlej dohody medzi Radou EÚ a Európskym parlamentom o pôžičke vo výške 90 miliárd eur, ktorú eurokomisia predložila v stredu (15. 1.).

Ocenila, že Cyprus chce s EK pracovať na konkurencieschopnejšej Európe. Zdôraznila význam inovácií a to, že v EÚ je zaručená sloboda výskumu a že vlani v máji bol spustený program „Choose Europe“ (Vyber si Európu). Cyperské predsedníctvo v máji zorganizuje konferenciu o tomto programe.

Legislatíva a inovácie

„Srdcom našej ekonomiky je jednotný trh,“ povedala Von der Leyenová s dôrazom na to, že EK predloží legislatívny balík pre 28. daňový režim na podporu inovatívnych spoločností v Únii – jednotný a jednoduchý súbor pravidiel pre fungovanie v rámci EÚ a na zníženie byrokracie.

Upozornila, že kľúčové pre konkurencieschopnosť EÚ je riešenie vysokých cien energií, pričom inštitúcie EÚ už pripravili niekoľko kľúčových návrhov. Cyperské predsedníctvo bude hľadať konsenzus medzi členskými štátmi pre schválenie legislatívy o elektrických sieťach a pre udeľovanie povolení.

Znižovanie záťaže

„Pokračujeme v práci na zjednodušovaní a znižovaní administratívnej záťaže,“ odkázala šéfka EK so spresnením, že sa pripravuje až 10 „omnibusov“, teda balíkov na zjednodušenie pravidiel.

„Počas cyperského predsedníctva musia dosiahnuť svoj cieľ. Podnikateľský sektor na to čaká. Celkovo to zníženie záťaže ušetrí 12 miliárd eur ročne,“ vysvetlila.

Obchodné dohody

Šéfka EK nezabudla ani na „silnejúcu a rastúcu sieť obchodných dohôd“ EÚ, ktoré podľa nej pomáhajú diverzifikovať a znižovať riziká. Spomenula, že v sobotu v Paraguaji „sa bude písať história“, keď po 25 rokoch rokovaní EÚ podpíše dohodu o partnerstve s Mercosurom, čím vznikne najväčšia zóna voľného obchodu na svete.

„Usilovne pracujeme na tom, aby sme koncom mesiaca ukončili obchodné rokovania s Indiou, ešte počas cyperského predsedníctva. Rovnako ako s ďalšími partnermi, ako sú Austrália, Spojené arabské emiráty a Malajzia,“ povedala.

Budúci rozpočet EÚ

Von der Leyenová potvrdila, že Cyprus bude zohrávať kľúčovú úlohu pri presadzovaní budúceho dlhodobého rozpočtu EÚ, pričom lídri EÚ na decembrovom samite podporili zámer mať návrh „moderného a ambiciózneho rozpočtu EÚ“ do konca roka 2026.

X X X

 Žádné politické procesy. Šéf Nejvyššího soudu odmítá slova Babiše o ovlivňován

Předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy Foto: Nejvyšší soud obhájil post místopředsedy Sítě předsedů nejvyšších soudů členských států EU. Foto: Nejvyšší soud

 Zástupci soudní moci odmítají silné výroky premiéra Andreje Babiše (ANO), podle nichž se v justici najdou soudci rozhodující politicky. Proto se nenechá vydat k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. Předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy i prezident Soudcovské unie Libor Vávra pro Českou justici uvedli, že čeští soudci rozhodují podle zákona, nikoli na základě politických motivů. Předseda Vrchního soudu Luboš Dörfl připomněl, že každý účastník řízení může při podezření na nestrannost podat námitku podjatosti.

Kauza Čapí hnízdo pokračuje čtvrté volební období. Babiš dnes uvedl, že někdejší prezident Miloš Zeman mu nabídl abolici, tedy zastavení trestního stíhání. Sněmovna už třikrát pokračování stíhání umožnila. „A to jsem si ještě myslel, že veškerá justice rozhoduje nestranně, nepoliticky. Já nezpochybňuju justici, ale přece jenom se najdou soudci, kteří rozhodují politicky. A proto se nenechám vydat, proto,“ řekl premiér.

Soudci nesouhlasí s tím, že by rozhodnutí mohla být politicky motivována. „Určitě ne. Naši soudci rozhodují podle zákona, rozhodně ne na jakoukoliv objednávku,“ uvedl předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy v reakci na Babišova slova. Odmítl, že by v České republice existovali soudci, kteří by rozhodovali politicky. „Nemáme žádné politické procesy, nic takového. Čeští soudci rozhodují jedině podle zákona,“ doplnil. Babiš už dříve prohlásil, že kauza Čapí hnízdo je podle něj politickým procesem.

Předseda Vrchního soudu v Praze Luboš Dörfl Foto: Vrchní soud v Praze

Může podat námitku

Předseda Vrchního soudu v Praze Luboš Dörfl na dotaz České justice uvedl, že výroky premiéra Andreje Babiše nevnímá jako adresnou kritiku konkrétních soudců či soudních institucí, ale spíše jako součást politické debaty ve Sněmovně. Právě senát Vrchního soudu v Praze dvakrát zrušil rozhodnutí nalézacího soudu v kauze Čapí hnízdo. „Vnímám to jako součást politické debaty na půdě parlamentu, v určitém kontextu. Nemám pocit, že by šlo o adresnou kritiku,“ uvedl.

Dörfl zároveň připomněl, že pokud by existovaly konkrétní skutečnosti, které by zakládaly pochybnosti o nestrannosti soudce, právní řád s tím počítá. „Kdyby zazněly konkrétní okolnosti, které by odůvodňovaly obavu z podjatosti soudce například kvůli politickému názoru, existují procesní prostředky, jak se účastník může domáhat přezkumu,“ uvedl.

 Zdůraznil, že právo namítat podjatost soudce je zachováno. „Ta práva účastníka namítat podjatost tady jsou a zůstanou zachována,“ dodal.

Vávra: Rozhodnutí mohou mít dopad do politiky

S vyjádřením Babiše o politickém rozhodování soudců nesouhlasí prezident Soudcovské unie Libor Vávra. „Nemyslím si, že by soudci rozhodovali politicky,“ uvedl. Některá soudní rozhodnutí ale mají nepochybně politický dopad, zdůraznil. „Některá rozhodnutí soudů prostě mají dopad do politiky,“ řekl.

Prezident Soudcovské unie Libor Vávra Foto: Kongres Právní prostor

Zároveň ale zdůraznil základní roli soudce. „Soudce musí rozhodnout ve věci podle zákona a podle svého svědomí a vědomí,“ uvedl. Podle něj nelze zaměňovat politické důsledky soudních rozhodnutí s jejich motivací.

Politická deklarace premiéra, ne obraz justice

Vávra zároveň upozornil, že výroky premiéra vnímá jako politickou deklaraci. „Je to politické prohlášení premiéra, na které má právo. Je to úplně přirozené,“ uvedl. Podle něj by ale tato slova neměla být vykládána jako obecné hodnocení práce soudů. „Řada soudních rozhodnutí má dopad do politiky, ale to neznamená, že jsou politicky motivovaná,“ zopakoval.

Babiš a jeho někdejší poradkyně, nyní europoslankyně Jana Nagyová čelí obžalobě kvůli padesátimilionové dotaci na areál Čapí hnízdo u středočeských Olbramovic. Pražský městský soud je dvakrát nepravomocně osvobodil, oba rozsudky ale zrušil odvolací Vrchní soud v Praze. V posledním rozhodnutí loni v červnu navíc odvolací senát zavázal městský soud k tomu, aby obžalované na základě provedených důkazů uznal vinnými.

Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

 Bývalý zpravodajec z BIS známý z kauzy odposlechů Béma a Janouška nedosáhl na bezpečnostní prověrku

Kariéra výrazného a dlouholetého příslušníka bezpečnostních složek Jana Petržílka dostala podle zjištění iROZHLAS.cz novou ránu. Bývalý zpravodajec a nyní policista nezískal prověrku, o kterou žádal. Národní bezpečnostní úřad mu ji nesvěřil kvůli jeho rizikovému nakládání s utajovanými informacemi. O osvědčení nyní vede Petržílek spor. V minulosti byl obžalován kvůli úniku odposlechů z Bezpečnostní informační služby, soudy ho však očistily.

Bývalý zpravodajec z BIS známý z kauzy odposlechů Béma a Janouška nedosáhl na bezpečnostní prověrku

Miloš Zeman byl v prezidentské funkci několik měsíců, zemi řídil úřednický kabinet Jiřího Rusnoka a bylo pár týdnů po volbách do Poslanecké sněmovny, které poprvé vynesly k podílu na moci hnutí ANO Andreje Babiše. Ve čtvrtek 31. října 2013 si pro Jana Petržílka přišli kriminalisté. Provedli u něj domovní prohlídku a obvinili ho.

 Petržílek tehdy sloužil jako vrchní analytik Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality, za sebou měl také 17 let působení v Bezpečnostní informační službě. Právě z kontrarozvědky podle obvinění vynesl odposlechy, jež zachycovaly někdejšího pražského primátora Pavla Béma v hovorech s politickým podnikatelem Romanem Janouškem.

Po letech stíhání ho justice před třemi lety pravomocně zbavila obžaloby. Petržílek se mohl vrátit k policii, nastoupil do Národní centrály proti organizovanému zločinu, do níž se protikorupční útvar včlenil. Jak ale zjistil iROZHLAS.cz, výše popsaná kauza ho nyní znovu doběhla. Jen v jiné rovině. Národní bezpečnostní úřad mu kvůli ní odmítl svěřit bezpečnostní prověrku.

Fotografie dokumentů

„Opatřil a v místě svého bydliště přechovával utajované informace. Jednalo se o pět digitálních fotografií uložených na externím datovém nosiči (…), které zachycovaly dokument označený stupněm utajení Důvěrné, přičemž šlo o součást informace, vytvořené (…) v rámci Bezpečnostní informační služby,“ stojí v soudní listině, již iROZHLAS.cz získal.

„Jednání žalobce (Petržílka), v němž bylo shledáno bezpečnostní riziko (…), tedy závažná činnost proti zájmům České republiky, má nepopiratelný přesah do oblasti ochrany utajovaných informací, a může tak ovlivnit jeho schopnost poskytovat utajovaným informacím požadovanou ochranu. Umožnění přístupu žalobce k utajovaným informacím je podle žalovaného (Národní bezpečnostní úřad) s ohledem na ochranu zájmů České republiky značně rizikové.“

Městský soud v Praze

Citace je shrnutím hlavního zjištění Národního bezpečnostního úřadu, jenž Petržílkovi odmítl prověrku vydat. Tajné informace se mají podle zákona uchovávat v zabezpečené oblasti, kterou se rozumí trezor, uzamykatelná skříň nebo obdobný prostor na certifikovaném pracovišti. Nikoliv v bydlišti příslušníka.

Materiály byly u Petržílka zajištěné při zmíněné domovní prohlídce z konce října 2013. Vedle nich měl v bytě na datovém nosiči i neutajované informace, které však byly interní povahy, souvisely s plněním úkolů v BIS i policii a jež ve formě několika desítek dokumentů shromažďoval dlouhodobě.

„Musel si být dobře vědom nejen protiprávnosti svého jednání a jeho rozporu se zákonem a s vnitřními předpisy BIS, ale současně též možných následků v případě zneužití takovýchto informací, jejichž znalostí na straně nepovolané osoby by byla narušena činnost BIS,“ shrnuje soudní listina závěry NBÚ.

Rozsudek příští rok

Petržílek kvůli odepření prověrky podal na Národní bezpečnostní úřad žalobu. Městský soud v Praze ji zamítl, po příslušníkově kasační stížnosti nyní leží spis k případu na Nejvyšším správním soudu. „Rozsudek v této věci lze očekávat až příští rok,“ sdělila iROZHLAS.cz mluvčí instance Lucie Nechvátalová.

Jak Petržílek vnímá současné dění kolem jeho bezpečnostního osvědčení, není jasné. V žalobě před Městským soudem v Praze ho zastupoval advokát Lukáš Trojan, ten mu však své služby už neposkytuje. Ve sporu o prověrku ho nezastupuje ani jeho advokát z trestní kauzy Václav Němec.

Za NBÚ měl poslední slovo v nevydání prověrky Petržílkovi ředitel úřadu Jan Čuřín | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Mohu jen potvrdit, že můj klient už neslouží v Národní centrále proti organizovanému zločinu, ale v jiném útvaru policie,“ uvedl Němec. Redakce přes něj Petržílkovi poslala prosbu, zda by se nechtěl k okolnostem žádosti o prověrku, odmítnutí ze strany NBÚ a probíhající soudní pře vyjádřit. Petržílek se však neozval.

Není tak jasné, do jaké míry mu neudělení osvědčení komplikuje službu u policie. O prověrku se žádá mimo jiné právě proto, aby díky ní mohl příslušník bezpečnostních sborů plnit všechny úkoly, které se po něm vyžadují a jež vyplývají z jeho pozice. NBÚ rozhodl o nevydání osvědčení Petržílkovi v loňském roce.

Srdeční záležitost

Podle Městského soudu v Praze jsou evidentní limity v Petržílkově ochotě a schopnosti zacházet s utajovanými informacemi obezřetně tak, aby se nedostaly do rukou nepovolaných osob, které by díky tomu zjistily metody práce zpravodajských služeb či policejních útvarů.

„Zjištění témat, kterými se zpravodajská služba zabývá, což může být důsledkem nedostatečného zabezpečení utajovaných informací ze strany žalobce, nepovolanými osobami, není v zájmu České republiky,“ stojí v rozsudku, proč Petržílkovi prověrka nenáleží a proč mu stát v tomto ohledu nemůže důvěřovat.

 Samotná kauza s odposlechy rozhovorů mezi Bémem a Janouškem se ve prospěch příslušníka uzavřela v květnu 2022. Tehdy ho pravomocně očistil Vrchní soud v Praze. „Práce pro stát je moje srdeční záležitost,“ reagoval Petržílek na rozhodnutí, jež mu umožnilo vrátit se do služby.

Podle obžaloby záznamy telefonátů Béma s Janouškem vynesl v roce 2009 do bezpečnostní agentury ABL, kterou řídil pozdější ministr dopravy a hlavní postava hnutí Věci veřejné Vít Bárta. Ten byl v případu druhým obžalovaným, ale také jeho Vrchní soud v Praze obžaloby pravomocně zbavil. Petržílek dostal za nezákonné stíhání odškodnění 930 tisíc korun.

X X X

Šéf Městského úřadu v Čáslavi se dostal do funkce podvodem. Radnici tak připravil o miliony korun

O více než šest milionů korun obral město Čáslav tajemník jejího městského úřadu. Na funkci dosáhl díky tomu, že při výběrovém řízení lhal o svých pracovních schopnostech. Plat od města tak pobíral neoprávněně. Pravomocně o tom rozhodl Krajský soud v Praze, jenž úředníka odsoudil za podvod. Tajemník tím ve funkci skončil. Server iROZHLAS.cz popisuje podrobnosti.

Martin Ronovský coby tajemník řídí Městský úřad v Čáslavi téměř sedm let, do nejvyšší úřednické funkce usedl v březnu 2019. Jenže takovou pozici neměl nikdy získat. Dostal se do ní podvodem, protože při výběrovém řízení oklamal komisi, když předložil nepravdivé dokumenty o své profesní kvalifikaci.

Aby mohl pomýšlet na vítězství v konkurzu, musel doložit zkušenosti z vedoucí pozice. Jenže Ronovský nikdy nikoho neřídil. V čestném prohlášení přitom uvedl, že pracovní kolektiv vedl. Dokument navíc doprovodil dvěma zfalšovanými pracovními smlouvami, jež měly jeho tvrzení doložit.

Server iROZHLAS.cz byl ve čtvrtek u toho, když se Ronovský dozvěděl, že tím spáchal trestný čin. Pravomocně o tom rozhodl Krajský soud v Praze. „Bylo plně prokázáno, že pan obžalovaný ve výběrovém řízení doložil požadavek falešnou zprávou a takové jednání spadá pod zločin podvodu,“ prohlásila předsedkyně soudního senátu Renata Humpová.

Jako trest dostal Ronovský dva roky a osm měsíců podmíněně se zkušební lhůtou čtyř let, současně musí zaplatit pokutu 520 tisíc korun. Po tomto verdiktu také musí opustit funkci a vrátit městu veškerý plat, který mu poslalo – celkem 6 187 388 korun.

Ve firmě ho nikdy neviděli

Ronovského podvod se datuje k 29. listopadu 2018. Právě tehdy postoupil čáslavskému městskému úřad nepravdivé dokumenty, aby se mohl o funkci tajemníka ucházet. Podle nich byl v letech 2010 až 2015 vedoucím zaměstnancem firmy, která obchodovala s kovy a jako taková byla dodavatelem pro hutě.

„Pro společnost nikdy nepracoval. Věděl, že předložením nepravdivého čestného prohlášení a nepravdivých pracovních smluv uvede osoby podílející se na jeho výběru v omyl, čímž v případě zisku pracovního místa bude pobírat plat, který by mu bez tohoto podvodného jednání nenáležel,“ uvádí rozsudek soudu první stupně, jenž u odvolací instance obstál.

Okresní soud v Kutné hoře Ronovského nepravomocně potrestal loni v říjnu. Ve svém verdiktu podrobně popsal, jak tajemník lhal. Ve zmíněné firmě ho nikdo neznal. Společnost navíc neobchodovala s kovy, ale zabývala se nakládáním s odpady. A jako jejího zaměstnance Ronovského neevidovala ani Česká správa sociálního zabezpečení. On sám nebyl schopný říct, na jaký účet mu chodila výplata.

„Pakliže obžalovaný jednal takto protiprávně a drze, tvrdil nepravdivé skutečnosti a k jejich prokázání ani neváhal předkládat nepravdivé (účelově vytvořené) listiny, nelze toto jeho pochybení přesouvat na poškozeného s tím, že měla fungovat lepší kontrola z jejich strany,“ podotkl soud k obhajobě Ronovského, že případné pochybení jde za městským úřadem.

‚Jsem absolutně nevinný‘

„Jsem absolutně nevinný, všechno jsem dělal v dobré víře ve prospěch svého zaměstnavatele. Nerozumím, proč jsem byl prvním stupněm odsouzen,“ uvedl v síni krajského soudu Ronovský krátce před verdiktem. U správy sociálního zabezpečení prý nemohl být evidován jako zaměstnanec, protože má od roku 2004 souběh coby osoba samostatně výdělečně činná.

 Tajemník s předchozím starostou Vlastislavem Málkem (STAN) rozkryli, že firma AVE CZ, provozující skládku v katastru města, nehradí radnici odpovídající poplatky. Nynější starosta města Jaromír Strnad (SOCDEM) naopak prosazoval rozšíření skládky. Se Strnadem má Ronovský napjaté vztahy, starosta se ho opakovaně snažil odvolat. Také mu uložil výtku.

Vrchní státní zastupitelství v Praze kvůli krácení poplatků společnost loni obžalovalo, o peníze vedle Čáslavi měla AVE CZ připravit další tři města. Celkem šlo o 940 milionů korun, z toho Čáslav podle žalobce tratila jednáním firmy 614 milionů. Státní zástupce pro ni navrhuje jako trest pokutu ve výši až 1,2 miliardy korun.

X X X

Obtížně obhajitelné cesty, negativní medializace, střet zájmů, stojí v dokumentu vlády k odvolání šéfa NSA

Ondřej Šebek (ODS) už není předsedou Národní sportovní agentury, jež rozděluje dotace sportovním svazům na jejich činnost. Odvolala ho vláda Andreje Babiše (ANO) na svém prvním oficiálním zasedání. Server iROZHLAS.cz nyní získal neveřejnou důvodovou zprávu, na jejímž základě kabinet konal. Dokument kriticky shrnuje Šebkovo působení v čele agentury. Vedle něj skončil i člen rady NSA František Horák.

„Pan předseda si z toho udělal cestovní kancelář a my si myslíme, že peníze mají dostávat hlavně naše děti, které určitě rády sportují,“ řekl premiér Babiš uplynulé pondělí krátce po poledni poté, co jeho nová vláda poprvé zasedala. A po jejímž jednání Šebek coby šéf NSA skončil. Více k důvodům jeho odstavení ministerský předseda ale neprozradil.

 Z redakcí získané důvodové zprávy jednoznačně plyne, proč kabinet Šebka zbavil funkce. Podle vládního materiálu je Národní sportovní agentura v první řadě povinná při správě veřejných peněz postupovat hospodárně, efektivně a účelně. Vnitřní regule navíc agenturu zavazují k transparentnímu chování. A to se podle nové vlády nedělo.

„Jako významnou skutečnost odporující shora uvedeným principům lze uvést, že byly realizovány služební cesty předsedy NSA, zaměstnanců úřadu i externích spolupracovníků, jejichž náklady jsou vzhledem k doloženým výstupům obtížně obhajitelné,“ uvádí coby první důvod vládní materiál.

‚Nepřispívá to pověsti NSA‘

Server iROZHLAS.cz letos v květnu podrobně zmapoval, jaké cesty Šebek a někteří jeho kolegové podnikali v souvislosti s výkonem své funkce. Vypravili se například na Bahamy, do Singapuru či Japonska. Zpravidla se letecky přepravovali byznys třídou či se ubytovávali v pětihvězdičkových hotelech.

„Z dostupných podkladů vyplývá, že přínos těchto cest neodpovídal jejich finanční náročnosti, účast externích pracovníků vedla k neúměrnému navyšování nákladů a nebyla nastavena odpovídající pravidla pro posuzování jejich účelnosti,“ uvádí k tomu vládní dokument.

Bývalý člen dozorčí komise Arnošt Štěpánek (Piráti) má ale za to, že si šéf Národní sportovní agentury Ondřej Šebek cíleně vybírá turisticky atraktivní místa. „Přínos pro stát tam není,“ tvrdí.

Náklady na výpravy jsou podle kabinetu obtížně slučitelné s požadavky na hospodárnost, účelnost a efektivitu. Dokument se navíc vyjadřuje k veřejnému obrazu těchto zahraničních cest. „Některé případy služebních cest byly rovněž negativně medializovány, což nepřispívá k dobré pověsti NSA navenek.“

Šebek na jaře pro iROZHLAS.cz vysvětloval, že výpravy mají svůj účel. A jsou ku prospěchu tuzemskému sportu. „Na zahraniční cesty jezdím na základě pozvání národní nebo mezinárodní federace za účelem účasti na konkrétní sportovní akci, ve většině případů je účast spojena s konkrétním jednáním, často o konání obdobné akce v Česku,“ uvedl.

Dotace pro Šebkovy veslaře

Radiožurnál v září rozkryl systém rozdělování miliardových subvencí. NSA v tom naslouchala poradnímu týmu, jehož členové však řídí sportovní spolky, kluby a svazy, které peníze přijímaly. A minulý měsíc Radiožurnál upozornil, že na tvorbě pravidel pro přidělování dotací se podílel Šebkův poradce Robert Musil, který je přitom viceprezidentem florbalového svazu. A ten se dostal mezi nejštědřeji dotované skupiny. 

Poradci-experti mají navrhovat a doporučovat NSA, na co má dávat státní miliardy, jakým způsobem je má rozdělovat sportovním organizacím, mluví i do toho, co mají dotační programy a výzvy obsahovat.

„Nedostatky lze spatřovat i v souvislosti s poradním týmem NSA, zejména v souvislosti s neexistencí nastavení odpovídajících pravidel v oblasti střetu zájmů u většiny jeho členů a nastavení jejich transparentní komunikace s úřadem,“ uvádí k tomu vládní materiál. Ivo Jebousek (STAN) pověřený řízením agentury v pátek celý poradní tým zrušil.

Radiožurnál se také opakovaně věnoval tomu, jak Český veslařský svaz nakládal s dotací ve výši 37 milionů korun na pořádání mistrovství světa ve veslování v Račicích v roce 2022. Třeba pět milionů ze subvence vydal na pronájem areálu, jejž přitom dříve vlastnil a poté ho bezplatně daroval vlastnímu spolku. V té době navíc svaz řídil Šebek.

Český veslařský svaz si pro mistrovství světa pronajal areál, který předtím daroval svému spolku. Využil na to 5 milionů korun ze státní dotace. Podle odborníků jde o plýtvání veřejnými penězi.

„Závažným problémem je i postup NSA při vyřizování žádostí o informace týkající se vyúčtování dotace poskytnuté Českému veslařskému svazu. Citlivost případu je umocněna skutečností, že stávající předseda NSA vykonával před svým jmenováním funkci předsedy dotčeného svazu, který dotaci obdržel,“ uvádí zpráva.

Tři roky v čele agentury

Ondřeje Šebka, jinak člena ODS, jmenoval do funkce předsedy Národní sportovní agentury kabinet Petra Fialy (ODS) k 1. prosinci 2022. Předtím od května 2021 řídil zmíněný Český veslařský svaz, za sebou měl tehdy také dvacetileté působení na různých pozicích v pardubickém hokejovém klubu. Byl i funkcionářem hokejového svazu.

 „Možná mě překvapil ten způsob a rychlost, protože jsem netušil, že Národní sportovní agentura je tak důležitým tématem pro novou vládu, ale plně to respektuji a jsem připravený agendu předat,“ reagoval Šebek pro Radiožurnál na své odvolání.

Národní sportovní agentura vznikla v roce 2019, prostřednictvím svých programů na rozvoj sportu a turistiky poskytuje sportovní dotace ze státního rozpočtu. Prvním šéfem NSA byl Milan Hnilička, v květnu 2021 ho nahradil Filip Neusser. Agentura každoročně spravuje peníze ve výši kolem osmi miliard korun.

X X  X

 Státní zástupce obžaloval prezidentova šoféra. Poblíž Pavlovy chaty naboural limuzínu a pak nadýchal

U trestního soudu skončí prezidentský řidič, který měl nehodu pod vlivem alkoholu. Jak pro iROZHLAS.cz potvrdilo státní zastupitelství, podalo na něj obžalobu. Kvalifikace se přitom od vyšetřování změnila. Dotyčný příslušník prezidentské ochranky je od havárie postaven mimo službu. Je to druhý veřejně známý případ za posledních pět let, kdy příslušník Útvaru pro ochranu prezidenta České republiky usedne na lavici obžalovaných.

K nehodě došlo letos pozdě večer 8. února v obci Česká Čermná v Královéhradeckém kraji. O incidentu informoval deník Blesk. Současně upozornil, že v obci má prezident Petr Pavel chalupu. Řidič Vojtěch K. (protože nejde o veřejně známou osobu, redakce neuvádí celé jeho jméno) byl v době bouračky ve voze sám. Po příjezdu hlídky nadýchal.

 Případ vyšetřovala Generální inspekce bezpečnostních sborů a hned na jaře příslušníka obvinila. Případ od nahlášení nehody objasňovala deset měsíců. Když kauzu předala do rukou státnímu zástupci, ten se rozhodl řidiče obžalovat. Redakci iROZHLAS.cz to potvrdila náměstkyně krajského státního zástupce v Hradci Králové.

„V předmětné trestní věci byla na obviněného podána obžaloba k Okresnímu soudu v Náchodě pro přečin porušení povinnosti příslušníka bezpečnostního sboru,“ sdělila náměstkyně Hana Flídrová. Prezidentskému šoférovi hrozí v případě uznání viny až dva roky vězení případně zákaz činnosti.

Změna kvalifikace během vyšetřování

V průběhu vyšetřování se kvalifikace změnila. Inspekce příslušníka původně stíhala kvůli ohrožení pod vlivem návykové látky. Jenže podle informací iROZHLAS.cz lékařské vyšetření nakonec nepotvrdilo, že by měl šofér v krvi jedno promile alkoholu, což je hranice trestného činu. Proto se původní vyhodnocení skutku změnilo.

„Kdo ke škodě bezpečnostního sboru nesplněním uložené služební povinnosti, byť i z nedbalosti, podstatně sníží použitelnost výzbroje, výstroje nebo jiných věcných prostředků, bude potrestán (…),“ zní přesná kvalifikace činu, pro který je Vojtěch K. obžalovaný.

Dozorový žalobce konal rychle. Inspekce mu postoupila spis s návrhem na obžalobu 10. prosince, o devět dní později ji státní zástupce podal. Příslušník už měsíce nesmí plnit své povinnosti. „Je od 7. března 2025 zproštěn výkonu služby,“ sdělil už dříve iROZHLAS.cz mluvčí Policejního prezidia Ondřej Moravčík.

Dva jiné příslušníky justice osvobodila

Čerstvě podaná obžaloba je podle dostupných informací druhým případem příslušníka prezidentské ochranky za posledních pět let, jenž skončí u soudu. Roku 2020 začala generální inspekce prověřovat dva hradní instruktory střelby, že ukradli 20 tisíc nábojů, druhý byl navíc podezřelý z nedovoleného ozbrojování. V únoru 2021 je zadržela

 Muži putovali před soud po obžalobě ze zpronevěry, druhý se navíc zodpovídal ze zmíněného nedovoleného ozbrojování. Po několika soudních kolech, kdy si instance případ po rušení rozsudků vracely, se kauza pravomocně uzavřela letos v červenci. Justice oba muže s konečnou platností očistila.

Útvar pro ochranu prezidenta čítá 200 lidí. Chrání bydliště prezidenta a další objekty, ve kterých při cestách po Česku či v zahraničí pobývá. Hlídá i bývalé hlavy státu. Přímou stráž zajišťují příslušníci z odboru ochrany chráněných osob. Ředitelem útvaru je poslední dva a půl roku plukovník Radim Kincl.

X X X

 První čistka nové vlády, Vojtěch chce výrazně zasáhnout do správní rady VZP. Pryč půjde i Kalousek

Podle zjištění iROZHLAS.cz chystá nová vláda Andreje Babiše (ANO) první razantní personální zásah. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) navrhuje dramaticky obměnit správní radu Všeobecné zdravotní pojišťovny. Nově obsazenou ji chce mít už ve čtvrtek, jeho návrh musí schválit kabinet. Z deseti radních jmenovaných vládou mají zůstat pouze tři.

Kandidát na ministra zdravotnictví za ANO do budoucí vládní koalice ANO, SPD a Motoristé.

Všeobecná zdravotní pojišťovna je největším ústavem svého druhu v zemi, hradí náklady na zdravotní péči pro zhruba šest milionů klientů. K dispozici má k tomu více než tři sta miliard korun. Ředitelem pojišťovny je už třináct let Zdeněk Kabátek, který personálně podléhá správní radě

 Třicetihlavý orgán volí ze dvou třetin Poslanecká sněmovna, deset členů spadá do kompetence vlády. A jak zjistil iROZHLAS.cz, nová vláda Andreje Babiše chce bleskově svou část rady obměnit. Vojtěch navrhuje sedm členů odvolat tak, aby jejich náhradníci zasedli už ve čtvrtek.

„Podle zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně deset členů Správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny jmenuje a odvolává vláda České republiky na návrh ministra zdravotnictví. V souladu se shora uvedeným ministr zdravotnictví navrhuje odvolání všech deseti členů,“ zní návrh, jejž iROZHLAS.cz získal.

Kalousek i Skopeček pryč

Z deseti odvolaných chce Vojtěch potvrdit pouze tři, radními se mají v novém období znovu stát vedoucí odboru dohledu nad zdravotním pojištěním ministerstva zdravotnictví Adam Ander, ředitel odboru regulace cen a úhrad stejného resortu Tomáš Troch a vrchní ředitel sekce ekonomiky a zdravotního pojištění tamtéž Jan Zapletal.

Zbylých sedm radních skončí úplně. Mezi nimi jsou mimo jiné bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (dříve TOP 09) či ekonomický expert ODS Jan Skopeček. Oba dva působili ve výkonném orgánu pojišťovny od roku 2022.

Správní radu má také opustit senátor za ODS Ondřej Šimetka, vrchní ředitel sekce legislativy a práva resortu zdravotnictví Radek Policar či senátor za STAN Karel Zitterbart. Angažmá v radě se uzavře také pro ortopeda a člena ODS Radka Černého.

Jeden už ve správní radě byl

Nově má ve správní radě zasednout například vedoucí expertního týmu ANO pro zdravotnictví ve stínové vládě hnutí David Šmehlík. Ten už ve správní radě v minulosti sloužil, za minulé vlády Andreje Babiše také vykonával funkci náměstka ředitele VZP pro zdravotní péči.

Novým členem správní rady se má stát i vrchní ředitel sekce veřejných rozpočtů ministerstva financí Karel Tyll. Vojtěch dále navrhuje jmenovat vedoucí oddělení interního auditu resortu zdravotnictví Terezu Pavlíčkovou, kdysi začínala v resortu financí za Andreje Babiše, či ředitelku legislativního odboru ministerstva práce a sociálních věcí Lucii Krausovou.

Správní radu má na návrh Vojtěcha doplnit také ředitel provozně ekonomické sekce Státního ústavu pro kontrolu léčiv Petr Jarema, expertka na medicínské právo se zkušenostmi ze zahraničí Aneta Bernardová a předseda spolku Zdravotnictví 2030+ Ladislav Švec.

X X X

 Černínský palác platil miliony pracovníkům ambasády za to, že je nechal expert Motoristů vyhodit

Ministerstvo zahraničí v průběhu posledního roku vydalo více než pět milionů korun na odškodnění za to, že dva zaměstnanci velvyslanectví v Buenos Aires přišli o místo. Jejich propuštění bylo nezákonné. Velvyslanectví v té době řídil dnešní poslanec a zahraniční expert hnutí Motoristé sobě Karel Beran. Server iROZHLAS.cz popisuje podrobnosti.

V době povolebního jednání o sestavení nové vlády na půdorysu ANO, SPD a Motoristé sobě bylo jméno Karla Berana jediným, které vedle Filipa Turka oficiálně zaznělo coby možného kandidáta na ministra zahraničí. Variantu „Beran do Černínského paláce“ připustil v polovině října dnes čerstvý první vicepremiér vlády Karel Havlíček (ANO).

 Dávalo to smysl. Beran sloužil na ministerstvu zahraničí od roku 1992 a vedle práce v ústředí má za sebou tři zahraniční mise. Tou poslední bylo angažmá velvyslance v Argentině, kde vedl od září 2016 do září 2020 ambasádu v Buenos Aires. A právě v tomto období se odehrála epizoda, která Česko stála více než pět milionů korun.

Velvyslanectví pod jeho vedením propustilo dva místní pracovníky. Ti se však obrátili na tamější justici, aby se jich zastala. A vedli si úspěšně. Základní kontury tohoto příběhu bez odkazů na zdroje popsal server Hlídací pes. Na základě oficiálních informací od Černínského paláce nyní přesné a nové podrobnosti k případu přináší server iROZHLAS.cz.

5 380 604 korun odškodnění

„V případě osoby první se jednalo o soudní spor v Argentině podle argentinských zákonů, v případě druhé osoby byla uzavřena mimosoudní dohoda o odškodnění,“ potvrdila redakci mluvčí Černínského paláce Mariana Wernerová.

České velvyslanectví v Buenos Aires | Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky

První propuštěný se před argentinskou justicí domohl kompenzace 30. září 2024, kdy v jeho prospěch padl pravomocný rozsudek. Po tomto výsledku se s druhým vyhozeným zaměstnancem velvyslanectví v Buenos Aires dohodlo na odškodném mimosoudně.

„Částku uhradilo Velvyslanectví ČR v Buenos Aires na soudní účet argentinského soudu dne 23. prosince 2024. Osoba druhá byla zastupitelským úřadem v Buenos Aires odškodněna mimosoudně 26. února 2025. Celkem šlo o částku 5 380 604,35 korun,“ doplnila mluvčí. Jeden dostal 4,154 milionu korun a druhý zbytek.

Detaily k důvodům propuštění nelze zjistit. Ale jak podotkla Wernerová, v hlášení změn o pracovních poměrech stojí, že došlo „k hrubému porušení pracovní kázně“. Tehdejší velvyslanec, dnešní poslanec a místopředseda výboru pro obranu Karel Beran na dotazy redakce přes opakované pokusy ho zastihnout nereagoval.

‚Za velvyslanectví odpovídá vedoucí‘

Na otázku, kdo stojí za vyhazovem obou pracovníků, což kasu ambasády v Argentině přišlo na miliony korun, odpověděla mluvčí následovně: „Vždy platí, že za chod zastupitelského úřadu ČR odpovídá jeho vedoucí, a to včetně pracovněprávních záležitostí souvisejících s pracovními poměry místních sil.“

Jak stojí výše, poslanec Beran na dotazy redakce nereagoval. K dispozici je měl na mailu od pondělí, byl na ně upozorněn i v SMS zprávě. Telefon nebral. Jedinou jeho odpovědí bylo, že poslal kontakt na mluvčí Motoristů sobě Barborou Šťastnou. Ale ani ta nezvedala telefon a na dotazy do vydání textu neodpověděla.

V současnosti není jasné, jak se Černínský palác k vyplacení kompenzace staví. Vznikly mu tím výdaje způsobené chybným rozhodnutím. Redakce se proto ptala, zda ministerstvo uhrazenou částku bude vymáhat, případně zda ji bude nárokovat přímo na tehdejším velvyslanci Beranovi.

„Agenda vymáhání škody patří výhradně do gesce škodní komise MZV. Ta může návrh dalšího postupu a příslušná opatření předložit až ve chvíli, kdy obdrží úplnou dokumentaci k příslušné kauze. To se týká i tohoto případu,“ podotkla mluvčí.

Expert Motoristů pro zahraničí

Beran vedl kandidátku Motoristů na Vysočině. Vystupoval coby expert pro oblast ekonomické diplomacie a zahraničního obchodu. „Nejde mi o osobní ambice stát se ministrem, získat nějaký post. Moje role je, že chci podpořit vstup nové strany do parlamentu, která bude reprezentovat konzervativní pravici,“ řekl během kampaně serveru iDNES.cz

 

 Jeho potenciální angažmá v čele Černínského paláce se minimálně pro tuto chvíli nenaplnilo. Původní kandidát Filip Turek po sérii skandálů sice ministerstvo nepřevzal, ale prezident Petr Pavel do jeho čela jmenoval předsedu Motoristů sobě Petra Macinku. Turek je v tuto chvíli adeptem na řízení resortu životního prostředí.

„Chtěl bych, abychom byli sebevědomější vůči Evropské unii, abychom jenom nepřijímali priority Bruselu u nás, ale spíše, abychom byli schopni formulovat naše národní zájmy,“ pojmenoval některé své priority Macinka coby čerstvý šéfdiplomat.

X X X

 Prezident hasičov potvrdil, že nové Scanie sú plne funkčné a v súlade so zákonom

 V poslednom období sa objavili pochybnosti o prevádzkyschopnosti a postupe pri nákupe hasičských vozidiel Scania pre AHZS 1B.

BRATISLAVA: Prezident Hasičského a záchranného zboru (HaZZ) Adrián Mifkovič sa postavil pred novinárov, aby definitívne ukončil špekulácie ohľadom nákupu nových zásahových vozidiel. Na pôde hasičskej stanice Hálková v Bratislave ukazoval pripravenosť techniky, ktorá už slúži v teréne.

V poslednom období sa v súvislosti s obstarávaním automobilov hasičskej a záchrannej služby (AHZS 1B) značky Scania objavili pochybnosti o ich prevádzkyschopnosti či legislatívnom postupe pri nákupe. Šéf hasičov však tieto tvrdenia rázne odmietol.

Technika je v teréne, pochybnosti sú minulosťou

Podľa slov prezidenta zboru bol celý proces nákupu pod drobnohľadom a spĺňa všetky zákonné náležitosti. Vozidlá nie sú len „na papieri“, ale reálne posilňujú krajské riaditeľstvá po celom Slovensku.

Hasičský a záchranný zbor vo svojom oficiálnom stanovisku uviedol: „Prezident HaZZ plk. Ing. Adrián Mifkovič za prítomnosti novinárov na hasičskej stanici Hálková vyvrátil pochybnosti o vozidle AHZS 1B Scania. Vozidlá boli obstarané v súlade s legislatívou a sú plne prevádzkyschopné.“

Článok pokračuje pod videom:

Takmer tri desiatky nových vozidiel

K dnešnému dňu už zbor disponuje značnou časťou objednanej flotily. „K dnešnému dňu bolo prevzatých 29 kusov, ktoré sú rozdistribuované na krajské riaditeľstvá,“ spresnil zbor s tým, že modernizácia techniky prebieha podľa plánu.

Nové vozidlá Scania sú určené na náročné zásahy, kde sa vyžaduje vysoká spoľahlivosť a moderné vybavenie, čo má v konečnom dôsledku prispieť k vyššej bezpečnosti občanov.

X X X

 Šťastný: Česká televize i Český rozhlas musí zůstat nezávislými. Ve hře je ale i financování státem

Česká televize a Český rozhlas musí podle Borise Šťastného (Motoristé) zůstat nezávislými médii, i když je kvůli vyšší transparentnosti ve hře jejich financování státem. Předseda poslaneckého klubu Motoristů to v neděli řekl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Předsedkyně poslanců ANO Taťána Malá dodala, že financování obou veřejnoprávních médií nebude ohroženo, pokud bude definováno zákonem stanoveným výdajem státního rozpočtu.

Obavy opozice ze zestátnění obou veřejnoprávních médií vyvracela v nedělním pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News také místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. „Nechceme žádné zestátnění veřejnoprávních médií, ale chceme, aby se definovala veřejnoprávní služba a my věděli, co má být její náplní a za co si budeme platit,“ uvedla.

„Budeme trvat na tom, aby tyto instituce zůstaly nezávislými,“ prohlásil Šťastný, který stejně jako Alena Schillerová mluvil o potřebě kontroly hospodaření obou médií Nejvyšším kontrolním úřadem. Nechtěl komentovat, zda chystaný program počítá i se sloučením České televize a Českého rozhlasu. „Já nevím, jestli se budou slučovat, nebo nebudou slučovat,“ řekl dnes Šťastný s tím, že program se ještě může měnit.

 Před podřízením obou veřejnoprávních médií státu varovali jak europoslanec STAN Jan Farský, který v neděli v pořadu Partie řekl, že by to byla postupná cesta k ovládnutí médií, tak v Otázkách Václava Moravce předsedkyně poslanců STAN Michaela Šebelová a předseda poslanců ODS Marek Benda.

Šebelová připustila i možnost obstrukcí budoucí opozice při pokusu o takovou změnu, která by podle ní mohla znamenat „ohrožení demokracie v České republice“.

Se zrušením poplatků a sloučením České televize, Českého rozhlasu a České tiskové kanceláře do jedné státem placené zpravodajské instituce počítal volební program SPD. „Šel jsem tam se zrušením koncesionářských poplatků, výsledek nemůžu říct, ale byl k naší spokojenosti a domluvili jsme se,“ řekl v pátek během vyjednávání předseda SPD Tomio Okamura

X X X

 Babiš ke kauze Čapí hnízdo: Nenechám se vydat. Některým soudcům nevěří 

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve Sněmovně uvedl, že se nenechá vydat k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. Zdůraznil, že nezpochybňuje justici jako celek, podle něj se ale najdou soudci, kteří rozhodují politicky. Řekl to v souvislosti s tím, že se trestní případ znovu vrací před soud a současně se znovu otevírá otázka jeho poslanecké imunity.

Kauza Čapí hnízdo pokračuje čtvrté volební období. Babiš dnes uvedl, že někdejší prezident Miloš Zeman mu nabídl abolici, tedy zastavení trestního stíhání. Sněmovna už třikrát pokračování stíhání umožnila. „A to jsem si ještě myslel, že veškerá justice rozhoduje nestranně, nepoliticky. Já nezpochybňuju justici, ale přece jenom se najdou soudci, kteří rozhodují politicky. A proto se nenechám vydat, proto,“ řekl premiér.

O žádosti soudu o vydání premiéra začne příští týden věcně jednat mandátový a imunitní výbor. Doporučení plénu Poslanecké sněmovny by měl výbor dát na začátku února. Bez souhlasu Sněmovny nelze trestní stíhání obnovit.

Odmítá vydání, mluví o politickém kontextu

Babiš před poslanci uvedl, že případ považuje za dlouhodobě politizovaný. Zopakoval, že se ničeho nezákonného nedopustil a že se chce bránit před soudem, nikoliv ale za situace, kdy by podle něj mohl být trestní proces zneužíván k politickému boji. Vydání ke stíhání proto odmítá.

Připomněl také, že soudy se případem zabývají řadu let a že v minulosti padla dvě zprošťující rozhodnutí. Zároveň ale zaznělo, že respektuje soudní systém jako celek, i když má výhrady k jednotlivým rozhodnutím a jejich odůvodněním.

 Jak daleko je teď trestní řízení

V kauze padesátimilionové dotace na areál Čapí hnízdo čelí obžalobě Andrej Babiš a jeho někdejší poradkyně, dnes europoslankyně Jana Nagyová. Státní zástupce je obžaloval z dotačního podvodu a z poškození finančních zájmů Evropské unie, oba obvinění vinu odmítají.

Městský soud v Praze je poprvé nepravomocně zprostil obžaloby v lednu 2023. Tento verdikt však Vrchní soud v Praze na podzim téhož roku v neveřejném zasedání zrušil. Městský soud následně vynesl druhý zprošťující rozsudek, který odvolací soud letos v červnu opět zrušil.

Vrchní soud v Praze v posledním rozhodnutí uvedl, že v jednotlivých krocích jednání spatřuje znaky trestných činů, a zavázal soud prvního stupně, aby při dalším rozhodování vycházel z jeho právního názoru. Tento postup vyvolal odbornou debatu, protože odvolací soud tím výrazně zasáhl do hodnocení skutkového stavu.

Imunita jako klíčový moment

Trestní stíhání Andreje Babiše je nyní přerušené, protože v posledních volbách do Poslanecké sněmovny získal poslanecký mandát, a tím i imunitu v plném rozsahu. Právě proto se případ znovu vrací do Sněmovny.

Mandátový a imunitní výbor nyní posoudí žádost soudu a doporučí, zda má být premiér ke stíhání vydán. Babiš už ale dal jasně najevo, že se vydání bránit hodlá a že v této fázi považuje rozhodování Sněmovny za zásadní nejen pro sebe, ale i z hlediska politického dopadu celé kauzy.

Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

 Súdna rada SR úspešne zvolila 26 nových členov disciplinárnych senátov z radov sudcov

Tento krok je priamou reakciou na legislatívne zmeny a volanie európskych inštitúcií po obnovení dvojinštančného konania. Podľa predsedníčky rady Marcely Kosovej je široké zastúpenie sudcov zo všetkých stupňov súdov jasným signálom, že justícii záleží na zvyšovaní dôvery verejnosti a dodržiavaní etických štandardov.

Súdna rada SR zvolila na svojom tohtotýždňovom zasadnutí 26 členov disciplinárnych senátov z radov sudcov. Predsedníčka súdnej rady Marcela Kosová vyhlásila 10. novembra 2025 voľbu na členov disciplinárnych senátov, čím reagovala na zmeny zákona o Súdnej rade SR, zákona o sudcoch a prísediacich, zákona o súdoch a zákona o disciplinárnom poriadku Najvyššieho správneho súdu SR. Kancelária Súdnej rady SR o tom informovala na svojom webe.

Kosová: Je to jasný signál, že sudcom nie je ľahostajná dôvera verejnosti v súdnictvo

„Veľmi oceňujem, že kandidátov navrhli jednak sudcovské rady, kolégiá predsedov sudcovských rád i Združenie sudcov Slovenska ako stavovská organizácia sudcov. Členmi disciplinárnych senátov sa stali sudcovia okresných súdov, mestských súdov, krajských súdov, správneho súdu aj najvyššieho súdu. Je to jasný signál, že sudcom nie je ľahostajná dôvera verejnosti v súdnictvo a zhostili sa tejto výzvy zodpovedne,“ uviedla Kosová.

V lehote do 15. decembra 2025 bolo podaných 28 návrhov na 27 členov disciplinárnych senátov, jedna kandidátka vzala svoj súhlas späť.

Obnovenie dvojinštančného disciplinárneho konania je podľa Kosovej významným počinom, ktorý reflektoval aj na výhrady viacerých európskych organizácií zaoberajúcich sa spravodlivosťou a právnym štátom.

X X X

Blížiace sa voľby v Maďarsku môžu zmeniť pravidlá hry. Opozičná TISZA má podľa prieskumov navrch 

Voľby v Maďarsku v roku 2026 majú podľa magazínu Politico najväčší význam pre celú EÚ, keďže opozičná strana TISZA vedie v prieskumoch a jej úspech by mohol prelomiť dominanciu Viktora Orbána. Očakávaný výsledok môže zásadne ovplyvniť vzťahy krajiny s Európskou úniou.

Voľby v roku 2026 značil magazín Politico za najdôležitejšie v rámci EÚ. Opozičný vyzývateľ, strana TISZA, dominuje prieskumom, pričom jej úspech môže zmeniť maďarskú politickú scénu ovládanú Viktorom Orbánom.

  • Voľby 2026 označil Politico za najdôležitejšie v EÚ.
  • Opozičná strana TISZA vedie v prieskumoch pred Orbánom.
  • Orbán ovláda mediálny trh a zvýhodňuje svoju stranu.
  • Brusel podporuje opozičného kandidáta Pétera Magyara.
  • Prípadná zmena vlády neznamená rýchle reformy systému.

Orbánov vplyv a volebný systém

Podľa Politico budú voľby vnímané ako referendum o „neliberálnej demokracii“ Viktora Orbána, ktorý čelí opozícii v náročnom volebnom systéme, prepracovanom favoritizovať vládnu stranu. Jeho vláda kontroluje 80 percent mediálneho trhu a nastavenie pravidiel hlasovania znevýhodňuje určitú časť Maďarov.

Budúcnosť Maďarska a EÚ

Brusel vyjadril podporu kandidátovi opozície Péterovi Magyarovi, s očakávaním bližšej spolupráce s Európskou úniou. Hoci Magyar nie je jednoznačne zaviazaný EÚ, jeho postoj môže byť rozhodujúcim aspektom pre budúcnosť Maďarska.

Odborníci upozorňujú, že aj prípadná zmena vlády neprinesie radikálne reformy, nakoľko legislatívny systém vytvorený Fideszom si vyžaduje dvojtretinovú väčšinu na jeho úpravu.

X X X

Jaroslava Naďa objavili v orgánoch ukrajinskej firmy, Zoroslav Kollár s Blahom vidia škandál. Vysvetľujeme, o čo naozaj ide

Zoroslav Kollár a Jaroslav Naď na zábere z roku 2024 aj s visačkou firmy UDS na krkuZdroj: Aktuality.sk

„Nezatajoval som to, poskytoval som rozhovory, dokonca som bol hrdý, že som bol súčasťou tímu, ktorý na Ukrajine odmínoval,“ tvrdí Naď.

Šéf novej strany Právo na pravdu Zoroslav Kollár začal o strane Demokrati šíriť, že môže byť financovaná peniazmi z Ukrajiny. Kollár na sociálnych sieťach zverejnil video, v ktorom tvrdí, že Naď je členom „dozornej rady ukrajinskej firmy, ktorá sa zaoberá mínami“.

Informácie sa vzápätí chopil aj podpredseda Smeru Ľuboš Blaha, ktorý hovorí o vlastizrade. V skutočnosti nič škandalózne neodhalili.

Šéf Demokratov sa svoje pôsobenie v spoločnosti, ktorá sa nezaoberá mínami, ale venuje sa odmínovaniu, nijako nesnažil utajiť.

Tvrdenia, že by jeho strana brala akékoľvek peniaze zo zahraničia, Naď odmieta. Proti Kollárovej úvahe, že by Demokrati poberali financie z Ukrajiny, okrem toho hovoria oficiálne výsledky hospodárenia strany.

Kollárove otázky

„Vyzerá to tak, že Ukrajinci platia nielen Naďa, ale možno aj stranu Demokrati. Myslím si, že by sa tým mala zaoberať polícia aj finančná správa,“ vyhlásil Zoroslav Kollár, ktorý už v minulosti viackrát útočil na oponentov bez dôkazov.

„Otázka teda znie: robí naozaj nejakú prácu na Ukrajine? A kto ho vlastne platí? Pýtam sa, sú to Ukrajinci, ktorí sponzorujú vašu stranu? Nie je to náhodou odmena za darovanú vojenskú techniku?“ kladie Kollár otázky vo videu.

Podobne to vidí aj europoslanec Ľuboš Blaha, ktorý informáciu od Kollára prevzal a tiež si zverejnil video. „Odmenili sa mu teplým flekom a cez jeho výplatu zjavne financujú stranu, ktorej jedinou agendou je vojna proti Rusku,“ tvrdí Blaha. Líder Demokratov je podľa neho zrelý na veľké vyšetrovanie. „Toto smrdí vlastizradou,“ dodal.

Niekdajší minister obrany Naď skutočne sedel v dozornej rade firmy UDS (Ukrainian demining services), ktorá, ako už jej názov naznačuje, sa venuje odmínovaniu územia. Naď hovorí, že v orgánoch spoločnosti pôsobil presne rok.

X X X

 Donald Trump chystá operáciu, popri ktorej by bola anexia Grónska len epizódnou udalosťou

Donald Trump chystá operáciu, popri ktorej by bola anexia Grónska len epizódnou udalosťou

Blíži sa prvé výročne inaugurácie zrejme najkontroverznejšieho prezidenta v dejinách USA,

Donald Trump sa pokúša ovládnuť FED, aby získal kontrolu nad „tlačením“ peňazí.

Od vypuknutia hospodárskej krízy v roku 2008 sa totiž manipulácia s úrokmi stala základnou zbraňou proti ekonomickým problémom.

Keď americká nezamestnanosť vyletela zo 4,6 percenta v roku 2007 na 9,3 percenta v roku 2009, FED znížil základný úrok z 5,2 na 0,16 percenta

Nižšie úroky zlacňujú pôžičky a prílev peňazí vytvára pracovné miesta.

Problém je, že „tlačenie peňazí“ sa môže vymknúť spod kontroly.

V roku 2022 vyskočila v USA inflácia na 8 percent. V roku 2023 preto FED reagoval zvýšením úroku na 5,03 percenta.

Inflácia v ďalších rokoch klesla, no zase začala rásť nezamestnanosť. Trump sa preto opäť dožaduje nižších úrokov.

To však podľa ekonómov môžu znovu naštartovať znehodnocovanie dolára.

A v situácii, keď verejný dlh USA stúpol zo zhruba 10 biliónov dolárov v roku 2008 na asi 38 biliónov v roku 2025 sa Trump púšťa do „hry“ s nepredvídateľnými následkami.

 X X X

 Štyria zranení a poškodené okolie: Požiar v Utrechte sprevádzali scény chaosu. 

Silný výbuch v centre Utrechtu spôsobil rozsiahle škody a najmenej štyria ľudia utrpeli zranenia. Úrady evakuovali okolie a preverujú únik plynu ako jednu z možných príčin.

Vo štvrtok popoludní otriasol holandským mestom Utrecht výbuch, ktorý spôsobil požiar v jednej z budov na ulici Visscherssteeg. Incident, ku ktorému došlo približne o 15:30, spôsobil rozsiahle škody a zranenia najmenej štyroch osôb. Podľa miestnych úradov trosky a rozbité sklo zasiahli okolie budovy, pričom presný rozsah škôd a počet zranených zatiaľ nie je možné určiť. Starostka Utrechtu Sharon Dijksmaová uviedla, že okolnosti výbuchu sú predmetom vyšetrovania, pričom niektorí obyvatelia hlásili zápach plynu pred samotným incidentom.

  • V Utrechte došlo k výbuchu a následnému požiaru budovy.
  • Zranenia utrpeli najmenej štyria ľudia, škody sú rozsiahle.
  • Presná príčina výbuchu nie je zatiaľ potvrdená, skúma sa únik plynu.
  • Okolie bolo evakuované a prístup zostáva obmedzený kvôli bezpečnosti.
  • Úrady vyzývajú obyvateľov k opatrnosti a situáciu vyšetrujú.

Výbuch a chaos

Hoci sa pôvodne objavili správy o dvoch explóziách, táto informácia zatiaľ nebola potvrdená. Predstavitelia mesta zdôraznili, že nič nenasvedčuje tomu, že by išlo o úmyselný čin alebo teroristický útok. Očití svedkovia opísali situáciu ako chaotickú – na ulici ležali kusy muriva a rozbité okná, čo vyvolalo paniku medzi miestnymi obyvateľmi. Hasiči mohli vstúpiť do poškodenej budovy až o dve hodiny neskôr, okolo 17:30, keď sa podarilo stabilizovať situáciu.

Evakuácia a vyšetrovanie

Polícia a hasiči okamžite uzavreli oblasť a evakuovali obyvateľov z okolitých budov. Prístup na miesto incidentu je stále blokovaný z dôvodu pretrvávajúceho nebezpečenstva. Záchranné zložky zároveň preverujú, či sa pod troskami nenachádzajú ďalšie osoby. Vyšetrovanie príčiny výbuchu pokračuje, pričom jednou z hlavných hypotéz je únik plynu. Miestne úrady vyzvali obyvateľov, aby sa vyhýbali oblasti a dodržiavali pokyny záchranných zložiek.

Obavy z ďalších rizík

Incident v Utrechte opäť poukazuje na dôležitosť bezpečnostných opatrení v mestských oblastiach, najmä v súvislosti s možnými únikmi plynu. Miestne úrady prisľúbili, že budú informovať verejnosť o ďalšom vývoji situácie, keď budú k dispozícii nové informácie.

X X X

 Irán uzavrel vzdušný priestor pre takmer všetky lety, uvádza Flightradar 

Uložiť článok

Flightradar potvrdil, že Irán na pár hodín obmedzil lety ponad svoje územie, čím spôsobil výrazné komplikácie v leteckej doprave. Lufthansa preto úplne mení svoje letové trasy.

Irán vydal v stredu v noci upozornenie pre leteckú dopravu NOTAM, ktorým uzavrel svoj vzdušný priestor pre všetky lety. Výnimkou sú medzinárodné lety z a do Iránu, ktoré majú povolenie. Informoval o tom portál Flightradar na platforme X, píše TASR.

„Irán práve vydal nové upozornenie NOTAM, ktorým uzatvára vzdušný priestor pre všetky lety okrem medzinárodných letov do/z Iránu s povolením. NOTAM je v platnosti o niečo viac ako dve hodiny,“ potvrdil portál Flightradar v príspevku na X krátko po 23.00 h SEČ.

Lufthansa mení trasy

Agentúra AFP v stredu večer informovala, že nemecká letecká spoločnosť Lufthansa zrušila všetky lety nad iránskym a irackým vzdušným priestorom „až do odvolania“. Reagovala tak na hrozbu Spojených štátov, že v súvislosti s potláčaním protivládnych protestov v Iráne zasiahnu.

Lufthansa, ktorá tiež zastrešuje aerolinky Swiss, Austrian Airlines, Brussels Airlines, Eurowings, Discover a ITA Airways vo svojom vyhlásení uviedla, že obchádza vzdušný priestor Iránu a Iraku „v dôsledku súčasnej situácie na Blízkom východe“, uvádza AFP.

X X X

 Česko ve Vídni ukazuje, že patří mezi nejatraktivnější destinace Evropy

Ferien-Messe Wien, největší rakouský veletrh zaměřený na dovolenou, cestování a volný čas, odstartoval. Na letošním ročníku se prezentuje přibližně 430 vystavovatelů z celého světa a nabízí profesionálům i široké veřejnosti pestrý přehled destinací, zážitků a novinek v oblasti turismu. Na místě nechybí ani česká expozice, kde Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism společně se 14 partnery představuje tuzemsko jako atraktivní, snadno dostupnou a rozmanitou turistickou destinaci pro rakouské cestovatele.

Veletrh se koná 15.-18. 1.2026 ve Vídni a každoročně přiláká přes 100 tisíc návštěvníků. Akce má výrazný přesah do segmentů B2B i B2C a patří mezi nejdůležitější platformy cestovního ruchu v Rakousku. Českou expozici dnes slavnostně otevřeli velvyslanec České republiky v Rakousku Jiří Šitler a ředitelka Zahraničního zastoupení CzechTourism pro Rakousko a Švýcarsko Markéta Valenta.

 „Česko má s Rakouskem mimořádně blízký vztah – historicky, kulturně i lidsky. Rakouské cestovatele přirozeně láká snadná dostupnost, kulturní provázanost, dobré jídlo i podobná mentalita. Právě cestovní ruch tak hraje klíčovou roli v dalším prohlubování našich vzájemných vazeb. Ferien-Messe Wien představuje ideální platformu, kde můžeme rakouské veřejnosti ukázat rozmanitost českých regionů a zároveň rozvíjet spolupráci s partnery z oboru,“ říká velvyslanec Jiří Šitler.

 „Rakousko patří z pohledu tuzemského cestovního ruchu mezi nejstabilnější trhy. Naší dlouhodobou prioritou je představovat Česko jako destinaci, kam se vyplatí vracet v průběhu celého roku – nejen za památkami, ale i za aktivním odpočinkem a autentickými zážitky. Právě tato kombinace dnes rozhoduje o konkurenceschopnosti destinací,“ doplňuje ředitel České centrály cestovního ruchu – CzechTourism František Reismüller.

 Rakousko – stabilní a rostoucí trh pro Česko

Rakousko dlouhodobě patří mezi nejdůležitější zdrojové trhy pro český cestovní ruch a aktuální čísla to jen potvrzují. Zatímco v roce 2024 zavítalo do Česka celkem 347 210 návštěvníků z Rakouska, z toho 257 751 během prvních tří čtvrtletí roku, už za první tři kvartály roku 2025 jejich počet vzrostl na 265 098. Trend rostoucího zájmu o Česko tak pokračuje i letos.

 Mezi nejoblíbenější destinace rakouských turistů nadále patří Praha, Jihočeský a Jihomoravský kraj. Rakušané preferují aktivní dovolenou – vyhledávají dálkové cyklostezky, lázeňská a wellness centra a zároveň kladou důraz na udržitelnost a individuální zážitky. Během pobytu v Česku stráví v průměru téměř tři dny. Nejdéle zůstávají v Karlovarském kraji, na Vysočině či v Královéhradeckém kraji.

 Feel free – směr, kterým se Česko vydává

Letošní komunikaci CzechTourism dominuje mezinárodní kampaň „Feel free“, která vybízí k objevování Česka v přítomném okamžiku a všemi smysly. Jejím cílem je motivovat cestovatele k návštěvě regionů mimo hlavní turistická centra a upozornit na aktuální dění, výročí a jedinečné příležitosti k cestování právě teď. Mezi letošní klíčová témata patří připomínka 150 let od narození Tomáše Bati, jehož odkaz se promítá do bohatého kulturního programu i současného pojetí designu, architektury a inovací spojených se Zlínem a celým regionem.

 „Na rakouském trhu dlouhodobě vnímáme silnou poptávku po aktivní, udržitelné a autentické dovolené. Právě v těchto oblastech má Česko výraznou konkurenční výhodu – nabízí kombinaci kulturních památek, kvalitní gastronomie, lázeňství i široké možnosti pro cyklistiku a pěší turistiku v bezprostředním okolí téměř každého cíle, který si návštěvník pro svou dovolenou vybere,“ přibližuje ředitelka Zahraničního zastoupení CzechTourism pro Rakousko a Švýcarsko Markéta Valenta.

 České regiony a partneři: pestrá nabídka na jednom místě

Na stánku CzechTourism se návštěvníci mohou seznámit s nabídkou Česka společně se 14 tuzemskými spoluvystavovateli, kteří reprezentují jak tradiční, tak méně známé regiony i specifické produkty cestovního ruchu.

 Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava, z.s.p.o., Centrála cestovního ruchu Olomouckého kraje, Centrála cestovního ruchu Plzeňského kraje, Jihočeská centrála cestovního ruchu, Kongresové centrum Praha a.s. / Holiday Inn Prague

Lázně Luhačovice, a.s., Město Mikulov, Statutární město Brno, Středočeská centrála cestovního ruchu, p.o., Redvale a.s. (Aquapalace Hotel Praha), ŠÉM, a.s. (Resort Svatá Kateřina), Vysočina Tourism, p.o., Znojemská Beseda, Živý kraj – Destinační agentura pro Karlovarský kraj, z.s.

X X X

 Nasvícená Zoo Hluboká bodovala. Opět aspiruje na nejnavštěvovanější turistický cíl v Jihočeském kraji

 Oblíbená akce Vánočně nasvícená Zoo Hluboká opět přilákala desítky tisíc návštěvníků. Světelná expozice každoročně pomáhá zvýšit návštěvnost. Hlubocká Zoo je dlouhodobě nejnavštěvovanějším turistickým cílem v Jihočeském kraji. K pravděpodobnému prvenství směřuje také za rok 2025.

 Během akce Vánočně nasvícená Zoo Hluboká zdobí areál statisíce světýlek a světelné modely zvířat. Tato show láká návštěvníky do zoologické zahrady v průběhu prosince a začátkem nového roku již patnáct let, přičemž na Hluboké šlo o vůbec první instalaci svého druhu na jihu Čech. Aktuální ročník skončil před pár dny, a tak provozovatelé bilancují. Pozitivně! “Do nasvícené zoo se od 28. listopadu 2025 do 4. ledna 2026 přišlo podívat 32 369 návštěvníků. Nutno dodat, že do této statistiky se počítají jen hosté, kteří přijdou po 15. hodině, kdy rozsvicujeme. Dá se tedy říct, že jsou to opravdu jen ti, které láká samotná světelná instalace. Řada dalších návštěvníků přichází mnohem dříve a zůstávají do rozsvícení a do této statistiky se tak nepropíší”, uvádí ředitel Jihočeské zoologické zahrady Vladimír Pokorný. Návštěvnost samotné akce pak tvoří zhruba 12 % celkové roční návštěvnosti zoo.

 Díky této aktivitě je prosinec pro zoo návštěvnicky třetím nejsilnějším měsícem hned po letní sezoně a pomáhá zvyšovat celkovou návštěvnost. Zoo Hluboká je podle statistik Tourdata.cz od roku 2021 čtyřikrát v řadě nejnavštěvovanějším turistickým cílem v Jihočeském kraji a s návštěvností bezmála 266 tisíc osob za rok 2025 opět směřuje k tušenému prvenství. “Zoo Hluboká v loňském roce předběhla Státní hrad a zámek Český Krumlov o téměř 42 tisíc návštěvníků za rok, a tak věříme, že i tentokrát budeme mít nejnavštěvovanější turistický cíl jižních Čech právě na Budějovicku. Zároveň je pro nás jako destinační management samozřejmě důležité, aby návštěvnost rostla i na dalších místech a docházelo tak k plynulému pohybu turistů po celém území. Pro Budějovicko představuje Zoo Hluboká jeden ze stavebních kamenů nabídky pro cestovní ruch a velmi často se dostává do vícedenních itinerářů našich hostů opakovaně, třeba právě během adventu,” sdělil Tomáš Polanský, ředitel Turistické oblasti Budějovicko.

 Přestože světelná akce již skončila, Zoo Hluboká má i nyní, na začátku roku, co nabídnout. Aktuálním hitem jsou tři mláďata tygra ussurijského, která objevují zasněžený výběh, nový chov koně převalského, ale také mláďata dalších druhů zvířat, která se v poslední době v zoo narodila. Vojen Smíšek

X X X

Kraj podpoří činnost venkovských spolků i v letošním roce

Venkovské spolky budou moci i v letošním roce čerpat finanční podporu od Plzeňského kraje. Dlouholetý dotační program „Investiční a neinvestiční podpora spolků 2026“ vyhlašuje kraj na podporu činnosti a rozvoje nestátních neziskových organizací pro rok 2026. O dotaci budou moci spolky žádat během února. Z rozpočtu kraje je na program vyčleněna částka 3 mil. Kč.

„Venkovské spolky jsou nedílnou součástí komunitního života mimo západočeskou metropoli. Naším úkolem je jim činnost ulehčit. Z dotačního programu mohou čerpat až 200 tisíc korun na rekonstrukci a modernizaci svého majetku. V minulých letech jsme podpořili například nepomucké pionýry při opravách chatek či vrtu studny, nezvěstické, klatovské chovatele při rekonstrukci zázemí nebo úterský spolek při obnově vstupu z náměstí do historických sklepů,“ vysvětluje náměstek hejtmana pro oblast ekonomiky, majetku a Centrální nákup Pavel Strolený s tím, že od roku 2020 jde ročně o 3 mil. Kč vynaložené z krajského rozpočtu na tento dotační program. „Podporujeme obvykle 30 až 40 žadatelů,“ doplňuje.

Podpora nestátních neziskových organizací ale není pro kraj novinkou. Již od roku 2012 na spolkovou činnost dává kraj 3 mil. Kč ročně.

Elektronické podání žádostí prostřednictvím systému eDotace proběhne od 12. února 2026 do 27. února 2026.

O programu

Program je zaměřen především na opravy, rekonstrukce a modernizace nemovitého majetku, který je ve vlastnictví spolků či jejich pobočných spolků, případně na objekty, které mají spolky dlouhodobě v nájmu nebo ve výpůjčce. Podpořeny mohou být projekty realizované v obcích do 30 000 obyvatel na území Plzeňského kraje.

O dotaci mohou žádat spolky a pobočné spolky se sídlem v Plzeňském kraji. Výjimku tvoří případy, kdy má spolek sídlo ve větší obci, ale jeho projekt se týká nemovitosti v menší obci na území kraje.

Maximální výše dotace na jeden projekt činí 200 000 Kč a může pokrýt nejvýše 75 % celkových nákladů projektu. Zbývající část nákladů hradí příjemce z vlastních nebo jiných zdrojů.

Podpořené projekty

Pionýrská skupina Nepomuk – v loňském roce dotace 120 tis. Kč na opravu táborové chaty

Český svaz chovatelů Nýrsko – 2020-2025 úpravy venkovních i vnitřních ploch a zázemí

Základní organizace Českého zahrádkářského svazu Klatovy I – střed – investice do objektu Moštárny

Český svaz chovatelů, z.s., Základní organizace Nezvěstice – investice do objektu spolku (výměna kotle, elektroinstalace, střešní krytina)

Úterský spolek Bart – oprava přístupů do historických sklepů, komunitní centrum se sociálním zázemím. TJ Sokol Radnice, spolek – rekonstrukce zázemí (šatny, hygienické zařízení, vestibul)

 X X X

 Světový pohár žen ve Špindlerově Mlýně dostal souhlas. Lyžařky čeká poslední test před olympiádou

Organizátoři Světového poháru žen ve Špindlerově Mlýně dostali konečný souhlas od technických delegátů Mezinárodní lyžařské federace. Závody se tak příští víkend mohou konat. Komisaři ve čtvrtek osobně prohlíželi důkladně celou trať, zajímala je hlavně výška a kvalita sněhové pokrývky. Světový pohár ve Špindlerově Mlýně bude pro slalomářky generálkou před Zimními olympijskými hrami v Cortině d´Ampezzo.

Špindlerův Mlýn 19:11 15. ledna 2026.

Z českých lyžařek pojede Martina Dubovská a představí se také spousta mladších a nadějných lyžařek.

Komisaři ve čtvrtek osobně prohlíželi důkladně celou trať. Zajímala je hlavně výška sněhové pokrývky, její množství a kvalita. Podle ředitele závodu Petra Záhrobského pořadatelé ale splnili vše a trať je tak oficiálně připravená a schválená. Finální preparace přijde na řadu před samotným pohárem.

Do Špindlerova Mlýna přijeli techničtí delegáti Mezinárodní lyžařské federace. Provedli finální kontrolu trati před nadcházejícím Světovým pohárem žen

Chystání začalo už v létě, kdy komisaři kopec procházeli, určovali, kde budou starty, nebo kde budou mezičasy. Na samotnou finální kontrolu mají komisaři speciální vrtačky, pomocí kterých zjišťují vrstvu sněhu. Potvrzeno je, že na sjezdovce je od půl metru do jednoho metru sněhu. Podle Záhrobského je důležité, aby sjezdovka byla opravdu hodně pevná, a tak ji pořadatelé už při první preparaci prolili 1,5 miliony litrů vody.

Ve Svatém Petru je živo, přijíždí kamiony a nákladní auta, která přiváží různé materiály, které se tu postupně staví. Rostou tribuny, zázemí pro kamery, novináře, ale také zázemí pro závodnice, jejich týmy a pro diváky a fanoušky, kterých pořadatelé očekávají tisíce.

Generálka na Olympiádu

Pro slalomářky to budou poslední závody, které budou generálkou před Zimními olympijskými hrami v Cortině d’Ampezzo. 

Final Entry, tedy konečné potvrzení startujících závodnic bude jasné až v pátek. Ale organizátoři už na 100 procent počítají s fenomenální Američankou Mikaelou Shiffrinovou, která ve Špindlerově Mlýně závodila už ve svých 15 letech.

Z českých lyžařek pojede Martina Dubovská a představí se také spousta mladších a nadějných lyžařek. Diváci se mohou těšit například také na úspěšnou Polku Marynu Gąsienicu-Danielovou, které se v poslední době velmi daří. Start Slovenky Petry Vlhové zatím potvrzený není.

X X X

USA prodávají venezuelskou ropu o 30 procent dráž. První prodej byl dohromady za 500 milionů dolarů

Spojené státy dosahují při prodeji venezuelské ropy zhruba o 30 procent vyšších cen, než za jaké ji prodávala samotná Venezuela. Řekl to americký ministr energetiky Chris Wright. Spojené státy začaly s prodejem ropy z této latinskoamerické země poté, co americké síly začátkem letošního roku unesly prezidenta Nicoláse Madura a postavily ho v USA před soud.

 Washington podle mluvčího amerického ministerstva energetiky uskutečnil první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (10,5 miliardy Kč). Další prodej se očekává v následujících dnech a týdnech.

Při prodeji stejného barelu ropy nyní dosahujeme zhruba o 30 procent vyšší realizované ceny, než za jakou se prodával před třemi týdny,“ řekl Wright podle serveru CNBC ve čtvrtek na setkání Americké energetické asociace. Konkrétní prodejní cenu ale nesdělil.

Americké speciální jednotky Madura zadržely začátkem tohoto měsíce při operaci, která měla podle Washingtonu přispět k obnovení politické stability v zemi.

Americký prezident Donald Trump minulý týden uvedl, že Venezuela Spojeným státům předá 30 milionů až 50 milionů barelů ropy, na které se dosud vztahovaly americké sankce. Ropa má být prodána za aktuální tržní ceny.

 Ekonom: Venezuela, Írán, Grónsko? Donald Trump znervózňuje trhy víc než skutečné zásoby ropy

Trump na sociálních sítích uvedl, že výnosy z prodeje bude kontrolovat, aby prostředky sloužily jak Venezuele, tak Spojeným státům.

Podle ministerstva energetiky půjde pouze o první tranši, přičemž prodej venezuelské ropy má pokračovat na neurčito.

Ropné zásoby

Venezuela disponuje největšími prokázanými zásobami ropy na světě, odhadují se zhruba na 303 miliard barelů. Jeden barel je 159 litrů. Dlouhodobý nedostatek investic tam ale za Madura a za jeho předchůdce Huga Cháveze vedl k výraznému úpadku ropného sektoru.

Koncem loňského roku Venezuela podle odhadů těžila přibližně 800 tisíc barelů denně, zatímco v 90. letech těžba dosahovala až 3,5 milionu barelů denně.

Armáda Spojených států zabavila v Karibiku tanker zvaný Veronica. Porušoval prý blokádu na Venezuelu

Trump rovněž minulý pátek oznámil, že americké ropné společnosti investují nejméně 100 miliard dolarů (2,1 bilionu Kč) do obnovy venezuelského energetického sektoru. Spojené státy podle něj zajistí bezpečnost, aby investoři dosáhli odpovídajících výnosů.

Trump se v Bílém domě setkal se zástupci společností ExxonMobil, Chevron, ConocoPhillips, Halliburton, Valero a Marathon, s nimiž jednal o investicích ve Venezuele. Generální ředitel společnosti Exxon Darren Woods prezidentovi sdělil, že venezuelský trh je v současném stavu neinvestovatelný.

„Problém venezuelské ropy není technický ani obchodní, ale v zásadě lidský a politický,“ uvedl bývalý šéf obchodování ve společnosti Petronas a spoluzakladatel firmy Index Baron Lamarre.

Politolog Bílek: Trump chce ve Venezuele stabilitu, ne demokracii. Spolupracovat bude i s diktaturou

„Dokud investoři nezískají důvěru v dlouhodobou politickou stabilitu, zůstane kapitál opatrný, postupný a podmíněný,“ dodal.

Venezuela v roce 2007 znárodnila aktiva amerických společností Exxon a Conoco. Caracas má vůči těmto firmám stále miliardové závazky vyplývající z arbitrážních řízení.

Globální trh s ropou se nyní potýká s přebytkem nabídky, který v uplynulém roce tlačil ceny dolů. Severomořská ropa Brent se v pátek po poledni prodávala zhruba za 65 dolarů za barel, zatímco americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) stála téměř 60 dolarů.

V obou případech cena vykazovala růst asi o jedno procento. Růst následoval po výrazném čtvrtečním poklesu, kdy obchodníci přehlíželi napětí mezi Spojenými státy a Íránem.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Autor a jeho autorem je autor. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.