ČR třeba rázné řešení, ráznými odborníky. Odstranit Fialu, novou vládu. Zatím skupinky, bojují samy za sebe. Odboráři všech rezortů dát se dohromady, podniků, akademici, zemědělství, venkova a velké protesty proti Fialovi a za novou vládu, jako za Havla

Orbán: Nejdůležitější čtvrteční zprávou je návrat Roberta Fica. Maďarský předseda vlády Viktor Orbán poskytl dnes ráno tradiční rozhovor rozhlasové stanici Kossuth Rádió. Dlouze kromě jiného hovořil o maďarském postoji k válce na Ukrajině. Orbán řekl, že „dnes jsou všechny ostatní členské státy EU zapleteny do války, všechny mluví o vedení války proti Rusku. EU se chová jako válčící strana. Poprvé jsme dali jasně najevo, že to není dobrá strategie,“ vyvodil Orbán zkušenost ze čtvrtečního summitu EU.

Podle něj by se neměl ničit evropský obchodní a energetický systém, neměla by se generovat inflace, zvyšovat ceny energií a snižovat konkurenceschopnost, protože „to skončí porážkou“.

„Na tomto místě nyní stojíme. Ostatních 26 států poslouchalo skutečnost, že ukrajinský prezident má vítězný plán. Co měl dosud?“ položil otázku. Za dobrý nápad by premiér Orbán považoval vyjednávat z pozice síly, „ale my jsme slabí“, dodal k tomu při hodnocení možností unie. „Myslím, že dobrou myšlenkou není bojovat, ale uzavřít mír,“ konstatoval. Podle slov Orbána je nejsilnějším příznivcem války Evropská lidová strana v čele s německým politikem Manfredem Weberem.

Podle maďarského premiéra je nejdůležitější čtvrteční zprávou to, že se vrátil Robert Fico, a to ve „výbušné podobě“, server vasevec.cz

X X X

BIDEN  VYPROVOKOVAL  VÁLKU  NA  UKRAJINĚ,  VÁLKU  ZÁPADU,  ANGLIE…

V  ČR  SE  POSTAVIL  PROTI  NI  EXPREZIDENT  KLAUS,  ZEMAN

DO  SLUŽEB  ZÁPADU  SE  DAL  FIALA  A  SPOL,  VŠECHNY  STÍHAT  ZA  MILIARDVÉ  ŠKODY  A  MRTVÉ  NSZ  STŘÍŽ

Trump: Tuto válku vyprovokoval Biden

 J.V: Ti, kteří podporují válku Západu proti Rusku – a rozhodně jich není málo- si samozřejmě přejí vítězství Kamaly Harris v nadcházejících amerických prezidentských volbách. Ti, kteří ví, že Biden a celé NATO nikdy nemělo dát Zelenskému příslib, že v každém případě bude Ukrajina do tohoto vojenského uskupení přijata, podporují přirozeně Trumpa. Nuže vítězství Trumpa by konečně vrátilo Západ k realismu a mohli bychom si od Zelenského, který na nás vyskakuje každý den z obrazovek odpočinout. A nejen to. Byla by to i politická porážka válkychtivé vlády Fialy a spol. A to by bylo sladké…

Podle portálu Politico Donald Trump považuje Vladimira Zelenského za vinného z rusko-ukrajinské války. „Neměl dovolit, aby tato válka začala. Válka je ztracena,“ řekl Trump, když o Zelenském mluvil v podcastu s konzervativním komentátorem Patrickem Bet-Davidem.

Prezidentský kandidát dodal, že prezident Joe Biden „vyprovokoval tuto válku“. O té opakovaně prohlásil, že by „nikdy nenastala“, kdyby se stal prezidentem.

Politico podotýká, že Trump prokazuje stále přátelštější vztahy se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem kvůli pokračujícímu konfliktu na Ukrajině. Během debaty s viceprezidentkou Kamalou Harrisovou minulý měsíc řekl, že vojenský konflikt musí skončit. Dvakrát ale nedal přímou odpověď, zda věří, že by Ukrajina měla vyhrát.

Trump je také pevně přesvědčen, že Rusko, Čína a KLDR nebudou pro Washington nepřáteli, pokud budou mít Spojené státy „chytrého prezidenta“. Vcelku logicky se za takového sám pokládá.

J.V. Volby prezidenta v Americe jsou zcela zásadní pro charakter Západu. Ten současný progresivistický a válečnický se buď udrží, a nebo bude smeten. Kdyby autor těchto řádků mohl hlasovat, hlasoval by pro tu druhou variantu a těšil by se na to politické zemětřesení, které otřese současným Západem, počínaje USA, přes Evropskou unii po českou vládu. Realisticky uvažující lidé by si to zasloužili. JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

 PRIMÁTOR  PRAHY  SVOBODA  ŽADÁ  REZIGNACI  VEDENÍ  DP

 Pražský primátor chce rezignaci vedení dopravního podniku, které čelí obvinění z braní úplatků

Pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) požaduje okamžitou rezignaci obviněných představitelů dopravního podniku a vyhlášení výběrového řízení na jeho ředitele do konce října. Kromě toho požaduje plné obsazení orgánů podniku. Primátor to v pátek řekl novinářům na mimořádné tiskové konferenci. V sídle dopravního podniku v pondělí zasahovali policisté a vrchní státní zastupitelství v Praze poté oznámilo obvinění řady fyzických a právnických osob.

 „Jsem přesvědčen, že je potřeba provést kroky tak, aby to bylo začátkem řešení problému v dopravního podniku, protože do této doby žádné zásadní kroky učiněny nebyly,“ řekl primátor.

Dodal, že Piráti při koaličních vyjednáváních o kontrolu dopravního podniku usilovali, ale nyní je podle něj zjevné, že kontrola města nad jeho největší firmou není uplatňována dostatečně.

„Dneska jsme místo konstruktivního řešení svědky nějakého okopávání kotníků,“ řekl primátor. Dodal, že tři zmíněné požadavky směřují na jeho náměstka Zdeňka Hřiba (Piráti), jenž je předsedou dozorčí rady podniku, což je hlavní kontrolní nástroj města nad jeho firmou.

V pondělí se bude situací podle Svobody zabývat i rada města. V pondělí zasedne také mimořádná dozorčí rada podniku, kterou svolal Hřib. Primátorova náměstkyně Alexandra Udženija (ODS) dodala, že otázku jistě projedná i městské zastupitelstvo, které zasedne příští čtvrtek.

Předseda pirátského zastupitelského klubu Viktor Mahrik Českému rozhlasu řekl, že Piráty páteční tisková konference překvapila. „Její svolání nebylo konzultováno s klubem Pirátů ani s panem náměstkem Hřibem,“ řekl.

 Primátorem zmíněné požadavky se pak podle něj shodují s těmi pirátskými, které vznesli již dříve tento týden. „Všechny ty body, které zmiňoval pan primátor, tak jsou na programu dozorčí rady. Pokud primátor tady vyzývá ke změnám, tak my to samozřejmě velmi vítáme,“ dodal.

Do výběrového řízení se podle Svobody samozřejmě může přihlásit i současný ředitel Petr Witowski. Termín do konce října na splnění požadavků je podle zástupců ODS sice šibeniční, ale Hřib již měl na řešení stavu v podniku dostat času.

„Jestli nebude (termín) dodržen, tak potom samozřejmě je debata o tom, jak dál a kdo tu zodpovědnost vezme,“ řekla Udženija. Doplnila, že i současná kauza patří mezi následky korupční kauzy Dozimetr z minulého volebního období.

„K moji rezignaci není právní, ani jiný důvod. Jak jsem opakovaně řekl v minulosti, pokud bude vypsáno výběrové řízení na pozici generálního ředitele DPP, přihlásím se do něj,“ uvedl Generální ředitel pražského dopravního podniku Witowski. Dodal, že primátor vyzval k rezignaci obviněné členy představenstva podniku, což on není.

Pětičlenné představenstvo

V Praze aktuálně vládne koalice Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL), Pirátů a STAN, která má v 65členném zastupitelstvu většinu 36 hlasů. V opozici jsou Praha Sobě, ANO a SPD.

Dopravní podnik řídí pětičlenné představenstvo, jehož předsedou je generální ředitel podniku Witowski, který podle svého vyjádření obviněný není. Na ně dohlíží patnáctičlenná dozorčí rada, které předsedá Hřib.

Pokud by rezignovali dva obvinění členové představenstva a následně případně i Witowski, představenstvo by bylo neusnášeníschopné, čehož se mimo jiné týká třetí z primátorových požadavků.

Mahrik k tomu řekl, že podle jeho informací má dozorčí rada připraven postup i pro tuto situaci. Zástupce v dozorčí radě mají koalice i opozice či zástupci zaměstnanců. Valnou hromadou dopravního podniku je městská rada.

Mahrik dodal, že již avizované požadavky Pirátů jsou zavést v dopravním podniku protikorupční opatření, rezignace obviněných osob a Witowského z vedení podniku či postavení obviněných zaměstnanců mimo pracovní poměr.

Za překvapivé označil, že se Svoboda nevyjádřil k tomu, že z dozorčí rady podniku odstoupil obviněný Jan Marek, který tam od minulého volebního období zastupoval TOP 09, nyní tvořící spolu s ODS a KDU-ČSL koalici Spolu.

‚Trváme na rezignaci‘

Opoziční ANO požaduje dlouhodobě výměnu celé dozorčí rady a nyní i Hřibovu rezignaci z dopravního podniku i vedení města. „Dnešní tisková konference jen zopakovala část usnesení, které jsem navrhl a prosadil už ve středu na kontrolním výboru. Je s podivem, že dodnes jsou v pracovním poměru v dopravním podniku obvinění členové managementu. I proto trváme na rezignaci náměstka Hřiba, který situaci naprosto nezvládá a je za ni plně odpovědný,“ uvedl předseda pražského ANO Ondřej Prokop.

Poslanec a opoziční zastupitel Patrik Nacher (ANO) označil vystoupení vedení města za šaškárnu. Rada je podle něj ve schizofrenní situaci, kdy polovina koalice byla ve vedení města již v minulém volebním období. Podle Nachera je třeba začít hovořit o změně fungování dopravního podniku.

 Vrchní státní zastupitelství v Praze v pondělí oznámilo, že obvinilo 13 fyzických a právnických osob za úplatkářské trestné činy související s plněním veřejných zakázek, podle serveru Seznam Zprávy se počet obviněných rozšířil na 14. Všichni obvinění jsou stíháni na svobodě.

Dopravní podnik je největší firmou, kterou hlavní město vlastní. Loni dosáhl obratu 27,27 miliardy korun. Město dává ročně na jeho chod okolo 18 miliard korun. Zakázky dopravního podniku řeší policie opakovaně, z poslední doby je nejznámějším případem kauza Dozimetr, ve které čelí obžalobě devět lidí z účasti na organizované zločinecké skupině, úplatkářství a praní špinavých peněz.

Obžaloba tvrdí, že skupina obsadila v dopravním podniku důležité pozice tak, aby spřátelení manažeři mohli ovlivňovat výběrová řízení s cílem získat od vítězných firem úplatky.

 X X X

 MLADÍ  LĚKAŘI  BOJUJÍ  ZA  SEBE,  VÍCE  PENĚZ

KDO  BUDE  BOJOVAT  ZA  JINÉ  LÉKAŘE,  SESTRY,  ŠKOLY,  LIDI   V  DOPRAVĚ,  TOVÁRNÁCH,  HORNIKY,  HUTNÍKY,  ZEMĚDĚLCE?

MLADÍ  LEKAŘI  ZALOŽIT  VÝBOR  NA  NOVÉ  VEDENÍ  ČR  MSTO  FIALY,  JAKO  DEMONSTRACE  VEDL  HAVEL

Všichni doufáme, že stávka nakonec nebude nutná. Nejde o naše platy, tvrdí předseda Mladých praktiků

Sdružení praktických lékařů připravuje na 29. a 30. října stávku na protest proti návrhu úhradové vyhlášky. „Vyhláška neodráží to, co pan ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) dlouhodobě tvrdí, a sice, že mu jde hlavně o to, aby měl dostatek praktických lékařů. To je signál, který nemůžeme nechat bez odezvy,“ vysvětluje praktický lékař a předseda spolku Mladí praktici Vojtěch Mucha v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu.

Bude stávkovat i spolek Mladí praktici?
Chtěl bych předně říct, že všichni doufáme, že stávka nakonec nebude nutná, že dojde k nějaké dohodě mezi ministerstvem a představiteli našich odborových organizací a našeho sdružení praktických lékařů.

 Praktický lékař by měl být průvodcem pacienta. Vidíme, že když pacient nemá praktického lékaře, tak je to skoro nejméně efektivní, říká předseda spolku Mladí praktici Vojtěch Mucha

Pokud ovšem proběhne, tak samozřejmě i my, Mladí praktici, se k tomuto protestu připojíme.

Proč?
Důvodů je hodně. Chtěl bych asi zdůraznit to, že nejde o naše platy nebo něco podobného. Jde prostě o to, že úhradová vyhláška, jak ji navrhuje ministerstvo zdravotnictví, neodráží to, co pan ministr dlouhodobě tvrdí, a sice, že mu jde hlavně o to, aby měl dostatek praktických lékařů pro dospělé, pro děti, případně třeba psychiatrů a podobně.

To neustále deklaruje, ale skutečnost potom zdaleka není tak růžová. Je pravda, že v minulých letech toto úhradová vyhláška alespoň částečně odrážela, ale letos je to opravdu krok zpět. A to je signál, který nemůžeme nechat bez odezvy.

Na druhé straně ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) ve čtvrtek v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu tvrdil, že praktičtí lékaři mají i tak dostat příští rok meziročně přidáno nejvíc ze všech. Mluvil také o tom, že letos se úhrady praktikům, dětským lékařům a ambulantním specialistům oproti minulému roku zvýšili o čtrnáct, deset, respektive šestnáct procent. Je fér v téhle situaci stávkovat?
Úplně přesně nevím, kde pan ministr vzal to číslo, že náš segment poroste nejrychleji. Když jsem se snažil návrh úhradové vyhlášky interpretovat, tak to vypadá tak, že průměrný nárůst je výrazně vyšší než ten, jaký je navrhován pro praktické lékaře.

Což si vykládám tak, že nás podporuje méně než mnohé ostatní obory, přičemž jsou tam i takové, které mají třeba deset procent a podobně. Ale znovu opakuji, to nejsou žádné peníze, které by šly na naše platy nebo mzdy, to jsou úhrady za péči o pacienty.

Návrh hlavně počítá s tím, že úhrady nejdou všem stejně. Je to například rozloženo do věkových indexů. To znamená, víc by dostal takový praktický lékař, který pečuje o pacienty starší, o pacienty rizikovější a podobně.

Také se samozřejmě počítá s tím, že by to mělo především motivovat lékaře, aby šli tam, kde například žádní v tuto chvíli nejsou, protože máme v České republice bohužel opravdu veliké množství pacientů, kteří nemají žádného praktického lékaře.

A co je smutnější, mnoho z nich jsou i děti. Máme třeba 200 tisíc dětských pacientů, kteří nemají svého praktického pediatra, což jsou dva celé ročníky, obrovské číslo.

Motivační faktory

Předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka v posledních dnech opakuje, že v Česku milion lidí nemá praktického lékaře, že dětští lékaři chybí na polovině území. Jak velkou roli v tomto hrají peníze?
Je to výborná otázka. Myslíme si, že samozřejmě velkou, protože peníze jsou až na posledním místě. Ve chvíli, kdy budou praktičtí lékaři dobře zaplaceni, budou třeba motivováni otevírat ordinace i v okrajových oblastech, budou za to bonifikováni a podobně. To je určitě jeden z faktorů, které k situaci mohou pomoci.

‚Nemocnice budou zodpovědné.‘ Zdravotnické odbory se nepřipojí k praktikům, své protesty chtějí příští rok

 Bohužel na druhou stranu víme, že to není jediný faktor, protože velké průzkumy, které provádělo nejenom naše sdružení, ale ve spolupráci třeba s pracovní skupinou Pro venkov pod Společností všeobecného lékařství jsme společně zjistili, že motivačních faktorů je víc. Peníze jsou často až třeba na druhém, třetím místě.

Co jsou ty další, možná ještě důležitější motivační faktory?
Je to především uplatnění, respektive nějaké nabídky pro rodinu praktického lékaře. Musíme si uvědomit, že se sice jmenujeme praktičtí lékaři, ale jsme asi ze 70 procent praktické lékařky. Většina praktických lékařů jsou ženy.

To znamená, je potřeba jednak myslet na uplatnění pro partnera, čili pro toho, se kterým praktický lékař žije, takže nějaká pracovní pozice. Dále potom kvalitní vzdělávání, případně volnočasové aktivity pro děti a další faktory pro rozvoj celé rodiny.

To znamená, v situaci, v jaké se nachází náš venkov, kde jsme v posledních letech zavřeli nejprve hospodu kvůli covidu a EET, následně poštu a teď už by tam měl zůstat jenom praktický lékař, tak se nelze divit, že tam mnohdy zůstat nechce.

Průvodce systémem

Ve čtvrtečních Dvaceti minutách Radiožurnálu pan ministr Válek mluvil o posilování role praktických lékařů jako průvodců systémem, aby péče nebyla zneužívána nebo nadužívána. A řekl, že to jako ministr dělá. Souhlasíte? Vidíte, že to dělá?

 Strašně rád bych se pod tohle podepsal. Praktický lékař by opravdu měl být takovým průvodcem pacienta, protože vidíme velmi často, že tam, kde pacient nemá praktika, tak to je skoro nejméně efektivní.

Jednak potom pacient chodí rovnou ke specialistům, případně do nemocnice, což je samozřejmě řádově dražší. Za druhé se často netrefí do správného oboru, který mu pomůže. A za třetí přichází o prevence, screeningová vyšetření a tak dále. To znamená, že pacient pak ve výsledku může být mnohem nemocnější.

A směřuje k tomu ten systém?
Myslím, že zatím pacient, hlavně teda dospělý, není nikterak motivován k tomu, aby měl svého praktického lékaře, chodil k němu, chodil na prevence. Řekl bych, že jenom tak minimálně, že jsou tam ty podmínky, že třeba máte uhrazenou dentální hygienu a podobně. Ale jsou to spíše, řekl bych, náznaky. Myslím si, že motivace by klidně mohla být razantnější.

X X X

 POLITIK   ZAHRADIL:  O  KONCI  FIALY  SE  ŠEPTÁ  UŽ  DLOUHO…

DOSUD  SE  NENAŠEL  ODVÁŽLIVEC,  KTERÝ  BY  HO  POSLAL  BOJOVAT  NA  UKRAJINU

 Zahradil: O konci Fialy si šeptá spousta členů ODS. Z čela strany měl odejít už v roce 2019

Petr Fiala měl z čela ODS odejít už v roce 2019. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl dlouholetý člen občanských demokratů a někdejší europoslanec Jan Zahradil. Podle něj si mnoho jeho spolustraníků šeptá o tom, že by měl Fialu ve funkci předsedy někdo nahradit. Má Zahradil ODS stále rád? Co mu na jeho straně nejvíce vadí? A jak by podle něj měl vypadat nástupce Petra Fialy?

X Máte ODS stále rád? 

Značku ODS určitě ano. Co se pod ní skrývá v současné době, už zas tak rád nemám. Dnešní náplň ODS se výrazně odchýlila od toho, na co jsem byl zvyklý.

X Zajímalo by mě, v čem se podle vás ta náplň změnila. Co vám vadí nejvíce?

Všechno se odvíjí od vzniku koalice Spolu v roce 2020. V posledních sněmovních volbách tento, řekněme, trik sice vyšel, jenže zároveň vedl k jistému naředění ODS, posunu strany více do středu a ke ztrátě identity. Kdybych si měl pomoci bonmotem, řekl bych, že Václav Klaus kdysi z Občanského fóra vytvořil ODS, Petr Fiala dnes z ODS tvoří opět Občanské fórum.

Ohledně kritiky koalice Spolu vám určitě hrají do karet výsledky krajských voleb v jižních Čechách. ODS tam s Martinem Kubou získala 47,5 procenta hlasů. Bez koalice Spolu… Co dělá Martin Kuba lépe než jeho spolustraníci?

Myslím, že volby v Jihočeském kraji nebyly o značce ODS a už vůbec ne o značce Spolu. Byly o osobnosti Martina Kuby. Očividně funkci hejtmana dělá dobře. Proto ho lidé volili.

Mají občanští demokraté šanci uspět ve sněmovních volbách, když budou mít v čele Petra Fialu?

Zatím to tak nevypadá. Já osobně jsem přesvědčen, že Petr Fiala by měl udělat to, co Miloš Zeman v roce 2002. Ten několik měsíců před volbami provedl řízenou výměnu v čele ČSSD, kdy ho nahradil Vladimír Špidla. Myslím, že Petr Fiala měl z čela ODS odejít už v roce 2019. Tehdy se definitivně ukázalo, že strana pod jeho vedením nepřekročí 15 procent. Je vidět, že bonus, který Petr Fiala v roce 2014 mohl představovat, se prostě vyčerpal. Řízená výměna v čele by stranu mohla oživit. Obávám se ale, že k tomu nedojde a že se současné vedení bude držet koalice Spolu i v příštích parlamentních volbách.

X Jako takový mezník jste zmínil rok 2019. Ať už ODS měla jakékoliv preference, o dva roky později se Petr Fiala stal premiérem, mimo jiné i díky koalici Spolu. Z tohoto úhlu pohledu ty volby 2021 lze považovat za úspěšné. Nebo ne?

Ano, ten trik jednou vyšel. Identita ODS se přikryla širší identitou koalice Spolu. Myslím, že podruhé už takový trik nevyjde. Otázkou také je, jestli vůbec premiérské křeslo stálo za to, aby se ODS vzdala základních programových principů. Řekl bych, že jsme volební vítězství v roce 2021 nekapitalizovali.

 Jako dost nepochopitelnou záležitost vnímám třeba skutečnost, že jsme se před časem nepokusili zabojovat o post ministra zahraničí. Pan předseda Fiala místo toho přemlouval bývalého člena Pirátské strany bez politické podpory a zázemí. Přitom na zahraničí máme náměstka ministra Jiřího Kozáka – mladého a dynamického člověka ze středočeské ODS. Pan Kozák je na ministerstvu zahraničí stejně dlouho jako pan Lipavský. Dokázal by ten resort řídit minimálně stejným způsobem jako pan Lipavský. Příští volby ukážou, že cena, kterou jsme zaplatili za premiérské křeslo, byla příliš vysoká.

 X Slýcháte názory svých spolustraníků, že by měl Petra Fialu ve funkci šéfa ODS někdo nahradit?

Můžu prozradit, že se o tom ve straně mluví. Nikdo s tím nevystoupí veřejně, ale šeptá si o tom spousta lidí. Členská základna je nyní nastavená tak, že čeká do sněmovních voleb 2025, pak se možná něco rozhýbe. Podle mě je to škoda. Můžeme se dostat do situace, kdy promeškáme poslední šanci na nějakou resuscitaci.

X Pokud sněmovní volby 2025 nedopadnou pro ODS dobře a Petr Fiala se vzdá funkce předsedy strany, kdo by ho měl nahradit?

Nechci nikoho jmenovat. To by bylo takové rozdávání polibků smrti.

X A zkusil byste alespoň typově?

Nemělo by jít o recyklaci. Starý kádr ze současného vedení nepomůže. Měl by to být někdo, kdo se zatím na vedení strany nepodílel. Představoval bych si dynamického čtyřicátníka či padesátníka, který by tomu dal novou šťávu.

X X X

STŘEDULA  ZNIČIL  ODBORY  ČR,  UŽ  DÁVNO  HO  MĚLI  VYHODIT

TŘEDULA  SE  BOJÍ ZORGANIZOVAT  AKCE  NA  ODSTRANĚNÍ  FIALY

DÁT  DOHROMADY  VŠECHNY  ODBORÁŘE  ZE  VŠECH  REZORTŮ,  ZEMĚDĚLCE,  CELÝ  VENKOV

KDYŽ  TO  STŘEDULA  NEUMÍ,  NEMÁ  VE  VEDENÍ  CO  DĚLAT

 Středula: Politici se ochrání a dají lidem zlámanou grešli. Zmínil belgický model proti inflaci

Politici se zajistí automatickým navyšováním platů, ale lidem dají zlámanou grešli, prohlásil v pořadu 360° na CNN Prima NEWS předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Připomněl, že v Belgii platí pro všechny mzdový automat, který chrání pracovníky před inflací, ale „v Česku nemáme nic“. Ekonom a člen NERV Petr Zahradník poznamenal, že celá debata získala „kocourkovské kontury“.

Vládní návrh na zvýšení platů politiků, soudců a státních zástupců vyvolal v řadách opozice bouřlivou reakci – hnutí ANO požádalo o mimořádnou schůzi, která se uskuteční příští čtvrtek. „Očekávám plytkou diskuzi. Všechny problémy, které souvisely s tématem navyšování mezd politiků, pocházejí z toho, že někteří populističtí poslanci v minulosti začali mrazit platy ústavních činitelů,“ řekl v pořadu 360° místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miloš Nový (TOP 09).

 Středula si posteskl, že je mu „z celé debaty smutno“. „Politici se zajistí automatem a lidem dají zlámanou grešli. Když se lidé ozvou, že se jim to nelíbí, začnou je peskovat s tím, kdo tedy tu politiku půjde dělat,“ podotkl odborový předák.

 „V Belgii mají zavedený automat platů, který řeší důsledky inflace. V Česku ale nemáme nic,“ řekl. Středulovi vadí, že „vládní zástupci požadují po těch, kteří peníze nemají, ať se uskromní, ale sami to odmítají“.

K ožehavému tématu se vyjádřil i ekonom Zahradník. „Je mi líto, že diskuzi spustili soudci, kteří se v porovnání s ostatními nemají zase tak špatně. Celá záležitost získala kocourkovské obrysy,“ podotkl.

„Automat mezd však nemusí být univerzální. Může se přizpůsobit vývoji reálných i nominálních mezd. Na druhou stranu by měl být viditelný nějaký výkon. Nejen ve vrcholové politice, ale i na úrovni regionů vidíme dennodenně korupční aféry nebo nesplnění úkolů ve veřejné sféře. Tito lidé si nezaslouží jakékoliv přidání,“ shrnul ekonom.

 X X X

 Návrh vlády znamená podle Vávry protiústavní zmrazení platů soudců. Je to závod ke dnu, říká Šimka

 Politici znovu a znovu zasahují protiústavně do platů soudců. Ministerstvo spravedlnosti selhává a nedokáže zabezpečit soudcům podmínky dané zákonem a vyplývající z nálezů Ústavního soudu. Na shromáždění delegátů Soudcovské unie v Táboře to uvedl její prezident Libor Vávra. „Považuji na celé situaci za nejhorší, že vláda spojuje naše odměňování s odměňováním administrativy soudů,“ uvedl Vávra v kritickém příspěvku. Poukázal na to, že tím, že návrh neodpovídá nálezu Ústavního soudu, vláda problém přesunula jen na další vládu. Podle předsedy Nejvyššího správního soudu Karla Šimky mají platy ústavních činitelů odrážet vážnost práce a není vhodné se populisticky snažit vyhovět veřejnému mínění. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) se z účasti na sněmu omluvil.

Rozhodnutí vlády o růstu platů vrcholných politiků, soudců a státních zástupců o 6,95 procenta v příštím roce podle Vávry neodpovídá nálezu Ústavního soudu. A to nejen kvůli tomu, že se zástupci justice nebl návrh projednán. „Chtěl bych politické reprezentaci poblahopřát, že se do politických platů soudců snaží zasáhnout za tři roky počtvrté protiústavním způsobem,“ uvedl Vávra a poukázal na to, že není pravda, že by soudci nebyli solidární. Dvakrát totiž byly jejich platy zmrazeny kvůli povodním nebo kvůli ekonomické krizi v souvislosti s epidemií nemoci Covid-19 a tehdy soudci návrh akceptovali.

„Návrh zcela popírá návrh Ústavního soudu. Znamená to opět zmražení platů. Najednou se objevuje, že můžeme přidat administrativě soudů jen z peněz pro soudce. Proč pracovníci soudů nedostali peníze, kterých se soudci vzdali povodní či za covidu. Je to otázka politická. Nikdo nikdy dříve nepracoval s argumentací, že postaví administrativu proti soudcům,“ uvedl prezident Soudcovské unie. Připomněl, že tato možnost se zvažovala asi před deseti lety, ale i politici tehdy dospěli k tomu, že to není bezpečné pro zachování nezávislosti soudní moci.

PPodle Vávry je očividné, že narychlo spíchnutým návrhem vláda problém jen odsouvá. Argument můžeme číst jedině tak, že vláda odsouvá ten problém za svoje volební období, aby tentýž problém musel řešit někdo v roce 2025,“ dodal Vávra. Spoléhat podle něj soudci mohou pouze na úpravy ve Sněmovně, Senátu nebo na zásah prezidenta Petra Pavla.

Šimka: Politik by měl mít podle veřejnosti plat jako zapisovatelka

Ten poukázal také na to, že platy administrativy neřeší vlády více než dvacet let. I kvůli vysoké inflaci dospěla situace do stavu opakovaných stávek. Podle Vávry se Soudcovská unie i zástupci soudů snaží dohodnout další schůzku s představiteli vlády, ale zatím neúspěšně. „Není na to čas,“ uvedl.

Předseda České advokátní komory Robert Němec a prezident Exekutorské komory Jan Mlynarčík Foto: Soudcovská unie

Předsedu NSS Karla Šimku prý celá debata o platech doslova štve. „A to kvůli všem ústavním činitelům této země. Je to závod ke dnu, ve které nemáme odvahu trvat si na svém. Platy ústavních činitelů mají odrážet vážnost práce, kterou ústavní činitelé odvádějí. Chápu, že panuje pocit, že musíme vyhovět veřejnému mínění, že si politici nezaslouží nic. Veřejné mínění by bylo spokojeno, až když by měl politik plat začínající zapisovatelky na okresním soudu,“ řekl ve svém projevu.

 Politika se podle něj v moderní době stala povoláním a proto má být dobře placená. „Mrzí mě a stydím se, že můj plat možná bude vyšší než plat premiéra této země. Opět se schválí paskvil a základ se nevyřeší. Opět se prohloubí propast mezi soudci a dalšími činiteli,“ dodal s tím, že se ale zejména prohloubí psychologická propast a soudci a politici se budou dále více nenávidět. To podle něj nemá být, protože politici a soudci jsou na jedné lodi.

Do justice je snadné si kopnout

Ministerstvo spravedlnosti na sněmu reprezentuje náměstek Karel Dvořák. Ten označil za Šimkova slova za výstižná.

Předseda Ústavního soudu Josef Baxa se ve svém projevu věnoval zejména platům administrativy a finančnímu zabezpečení soudů. Připomněl absenci reforem, absenci digitalizace a neexistující Nejvyšší radu soudnictví, která by soudce zastupovala. „Je vlastně malý zázrak, že za těchto podmínek justice ještě neselhala. Navzdory hašení požárů soudnictví stále funguje,“ uvedl. Zkritizoval také zásah do do systému kárných řízení, která mají být opět dvoustupňová. „A jak se systém stará o lidské zdroje? Léta zanedbávaná otázka stability odborného personálu vyústila ve stávky a zbrkle se přichází se spojením platy administrativy s opětovným zásahem do soudcovských platů,“ reagoval Baxa na nejnovější krok vlády.

Předsedkyně Krajského soudu v Českých Budějovicích Martina Flanderová

Sněm Soudcovské unie se koná v Táboře. Úvodní projev proto měla předsedkyně Krajského soudu v Českých Budějovicích Martina Flanderová. „Justice není levicová, pravicová, ani ekologická a tím trochu dráždíme. Nestojí za námi žádná síla na rozdíl od vlády a proto je snadné si do nás kopnout,“ řekla delegátům.

Jako další host vystoupil na sněmu předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy. Ten upozornil na to, že tak nízké nástupní platy administrativního personálu jako v ČR nejsou ve většině evropských zemí. „Nižší jsou pouze v Maďarsku a Srbsko, zaostáváme i za Slovenskem či Rumunskem,“ uvedl předseda Nejvyššího soudu. Soudcům také oznámil, že v nejbližších dnech na soudy pošle novou verzi Etického kodexu soudce. Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

 Výpočet platů soudců a politiků je protiústavní a hrozí další žaloby, zní z justice

 Středeční rozhodnutí vlády o růstu platů vrcholných politiků, soudců a státních zástupců o 6,95 procenta v příštím roce vypadá podle dosavadních informací tak, jako že se vláda rozhodla nerespektovat nález Ústavního soudu. Uvedl to prezident Soudcovské unie Libor Vávra. Návrh na růst platů musí ještě schválit zákonodárci. Zástupci justice navíc upozorňují, že návrh nebyl projednán se soudci, což ÚS rovněž stanovil jako podmínku. Soudcovská unie dnes zahajuje dvoudenní sněm v Táboře.

Platy poslanců, členů vlády, prezidenta, soudců a dalších funkcionářů se vypočítávají s pomocí koeficientu a průměrné měsíční mzdy na přepočtené počty zaměstnanců za předloňský rok. Podle schváleného návrhu bude platová základna soudců v roce 2025 činit 2,822násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za předminulý rok. Platová základna státních zástupců bude představovat 90 procent platové základny soudců, zatímco představitelé státní moci budou pobírat 83,3 procenta základny soudců, uvedlo ve středu ministerstvo práce.

„Podle tiskové zprávy ministerstva to zatím vypadá na přímé popření nedávného nálezu Ústavního soudu,“ prohlásil Vávra. Platy politiků, soudců a státních zástupců se v minulých letech kvůli krizovým situacím zmrazily. Soudci se obrátili na Ústavní soud. Ten konstatoval, že snížení jejich platů po trvalé změně koeficientu odporuje ústavnímu pořádku. Koeficient pro ně od příštího roku zrušil.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) po jednání vlády uvedl, že se neobává, že soudci narovnání platů opět napadnou. Za silný argument považuje to, že návrh počítá se solidaritou uvnitř justice, kdy část peněz vyčleněný na růst platů soudců a státních zástupců dostanou administrativní pracovníci, kteří jsou podle ministra nedostatečně ohodnoceni. Podle několika soudců, se kterými Česká justice mluvila, se ale soudci budou pravděpodobně znovu bránit u Ústavního soudu. A to i z toho důvodu, že politici rozhodnutí neprojednali s justicí. Krátce před rozhodnutím si pozvali pouze prezidenta Soudcovské unie a nejvyššího státního zástupce. Předsedové soudů chyběli. „Za administrativu jsem rád, ale to spojení je nehezké. Nevím, proč to politici takto nevyřešili v posledních třech letech, kdy jsme volali po tom, aby administrativa dostala přidáno. Mám za to, že tento způsob staví soudce proti zaměstnancům na soudech,“ řekl České justici šéf Soudcovské unie Libor Vávra.

Vláda totiž ve středu také rozhodla, že se další peníze, které byly zahrnuté v rozpočtu na původně navrhovaný vyšší růst platů, využijí na vyšší platy administrativních pracovníků v justici. Bude to až 700 milionů korun. Zástupce odborů zaměstnanců soudů, státních zastupitelství a Probační a mediační služby (PMS) pozval k jednání o platebních podmínkách ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) na příští čtvrtek. Zaměstnanci soudů zůstali po třídenním protestu kvůli nízkým mzdám ve stávkové pohotovosti. Tři dny stávkoval také odborný personál pražských státních zastupitelství, ceskajustice.cz

X X X

 Sílící aliance Ruska a Íránu děsí Západ. Teheránu by jaderné know-how pomohlo urychlit vývoj zbraní

Západ s rostoucími obavami sleduje, jak se vztahy mezi Ruskem a Íránem v posledních letech utužují. Znepokojení vzbuzuje hlavně jejich prohlubující se vojenská spolupráce, díky které Moskva získává íránské zbraně pro svou válečnou agresi na Ukrajině. Jak ale upozorňuje analytik Vlastislav Bříza, Írán za to chce něco na oplátku. Existují přitom reálné obavy, že by Rusko mohlo Íránu pomoct na cestě k získání jaderné zbraně sdílením svého know-how.

 Sílící aliance Ruska a Íránu děsí Západ. Teheránu by jaderné know-how pomohlo urychlit vývoj zbraní

Vztahy Ruska a Íránu nebyly vždy na tak dobré úrovni jako dnes. Země, geograficky propojené Kaspickým mořem, jsou historickými geopolitickými rivaly, jejichž vztahy provázela staletí vzájemné nedůvěry. Přesto se v minulosti dokázaly spojit proti společnému protivníkovi, kterého dnes ztělesňují hlavně Spojené státy. Válka v Sýrii a ruská agrese proti Ukrajině pak jejich vojenské, ekonomické i diplomatické vazby ještě prohloubily, uvádí nedávná analýza think-tanku Carnegieho nadace pro mezinárodní mír.

 „Vlády obou zemí v současnosti považují své partnerství za zásadní pro své vnitřní přežití. Dokud budou (íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí) Chameneí a (ruský prezident Vladimir) Putin u moci a budou i nadále považovat světový řád pod vedením USA za ohrožující a zranitelný, jejich partnerství pravděpodobně přetrvá. Toto partnerství vzdoru a vzájemného přežití představuje významnou výzvu pro globální stabilitu a západní vliv,“ píše se v analýze.

O „novém světovém řádu“, který stojí v opozici vůči Západu, hovořil šéf Kremlu se svým íránským protějškem Masúdem Pezeškjánem také během setkání v hlavním městě středoasijského Turkmenistánu minulý pátek 11. října. „Máme teď mnoho příležitostí a musíme si v našich vztazích pomáhat… Naše principy a pozice na mezinárodní scéně jsou podobné těm vašim,“ uvedl Pezeškján během jednání s Putinem, které bylo jejich prvním osobním setkáním od nástupu íránského prezidenta do funkce.

Ztělesněním jejich prohlubujících se vztahů je dohoda o strategickém partnerství mezi Ruskem a Íránem, jehož návrh schválil Vladimir Putin už v polovině září. „Je to politický dokument, který umožňuje relativně velké možnosti spolupráce mezi těmito dvěma státy,“ říká o strategickém partnerství odborník na mezinárodní vztahy a jaderné zbraně z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Vlastislav Bříza.

Obavy Západu přitom vzbuzuje zejména jejich vojenská spolupráce, která se prohloubila po zahájení otevřené války Ruska proti Ukrajině.

Írán jako klíčový dodavatel

Írán je pro Rusko důležitým dodavatelem zejména bezpilotních prostředků, které Moskva ve velkém využívá ve vojenské agresi vůči Ukrajině. Jedná se hlavně o bezpilotní letouny Šáhed, které si Rusko už licenčně vyrábí samo na svém území. „Dokázalo je dokonce modifikovat a dát jim vlastní naváděcí systémy,“ podotýká Bříza.

 Kromě dodávek tisíců íránských dronů, které Rusko nasazuje při náletech proti ukrajinským městům, vesnicím a kriticky významné energetické infrastruktuře, se ale vojenská spolupráce obou zemí posunula ještě dál. Írán Rusku poskytl například i velkorážovou munici, kterou Moskva získává také od Severní Koreje.

„Rusko nutně potřebuje velkorážovou munici, nutně potřebuje obrněnou techniku, těžkou techniku i útočné prostředky vzdušného boje. A vidíme, že Írán mu je schopný dodávat jak velkorážovou munici, tak nyní i balistické rakety. Rusku to opravdu pomáhá. Přešlo sice na polovojenskou ekonomiku, vzhledem k velké intenzitě toho konfliktu na Ukrajině ale ruský průmysl samostatně nezvládá vykrývat ztráty, které mu Ukrajina působí. To je realita. Severní Korea mu sice dodává velkorážovou munici v podstatně větších množstvích a stejné to je i s balistickými raketami, nicméně kvalita KLDR je horší než v případě Íránu,“ popisuje Bříza pro iROZHLAS.cz.

Právě dodávky íránských balistických raket do Ruska představují nejnovější prohloubení rusko-íránské vojenské kooperace, na kterou v posledních týdnech upozorňují Spojené státy a jejich spojenci. Rusko sice odmítá potvrdit, že by balistické rakety od Íránu získalo, připouští ale, že s Teheránem spolupracuje i „v těch nejcitlivějších oblastech“.

„Největší obavu posledních týdnů představují balistické rakety. To je věc, kterou Írán může dodat Rusku v řádu několika set kusů a to by mělo na konflikt na Ukrajině velmi neblahý vliv, protože by tím Rusko mohlo zintenzivnit svoje útoky sofistikovanými vzdušnými systémy. Balistické rakety totiž mají takovou rychlost, že jsou těžko zachytitelné pro protivzdušnou obranu,“ varuje odborník fakulty sociální věd, podle kterého za tuto klíčovou výpomoc v boji proti Ukrajině Rusko musí Íránu poskytnout něco na oplátku.

Touha po systému S-400

To, co Rusko může Íránu nabídnout, jsou zejména moderní prostředky protivzdušného boje. Teherán po Rusku řadu let požadoval dodání moderních stíhacích letounů Su-35 a první z nich v Íránu přistály teprve v minulých měsících. „Více než dekádu chtěl Írán po Rusku moderní stíhačky Su-35 a jejich dodání je pro Írán dramatický posun. To je o jednu až dvě generace modernější letadlo než to, čím Írán disponuje,“ upozorňuje bezpečnostní analytik, podle kterého Rusko tyto stroje Íránu poskytlo jenom proto, že je jejich spolupráce oboustranná.

 „Írán navíc touží po ruském protivzdušném systému poslední generace S-400 a ukazuje se, že Rusko je čím dál svolnější mu tyto prostředky dodat. To by ale mělo neblahý vliv na rusko-izraelské vztahy. Víme dobře, co se děje mezi Íránem a Izraelem, a zpevnění íránské protivzdušné obrany by pro Izrael znamenalo problém. Izrael dlouho dodržuje pozici relativní neutrality vůči Rusku a Ukrajině, mohlo by se ale stát, že jeho protivzdušné systémy v takovém případě skončí na Ukrajině,“ popisuje dopady případného poskytnutí systému S-400 Íránu.

Pro Teherán, který v současnosti řeší vyostření konfliktu s Izraelem, by byl takový obchod obzvlášť přínosný. Poté, co Írán 1. října vypálil salvu více než 180 raket na Izrael, Teherán očekává izraelskou odvetu. O formě a rozsahu útoku nyní izraelská vláda vedená Benjaminem Netanjahuem čile debatuje zejména se Spojenými státy, které se Izrael snaží odradit zejména od útoku na íránská jaderná zařízení. Další diskutovanou možností je pak zaútočit na íránské rafinerie a ropná zařízení. I to by ale byla silnější odpověď, než jakou Izrael zvolil po prvním raketovém útoku Íránu na Izrael v dubnu letošního roku.

V reakci na vzdušný úder proti íránskému konzulátu v syrském Damašku nechal Teherán v polovině dubna vyslat proti Izraeli více než 300 dronů a balistických raket, díky izraelskému protiraketovému deštníku a zapojení zahraničních partnerů ale nezpůsobily významnější škody. Stejně tak ale zásadní škody nevznikly ani po následné odplatě Izraele poblíž íránského města Isfahán.

„Írán v noci ze 13. na 14. dubna vypustil džina z lahve a poprvé v dějinách přímo zaútočil téměř čtyřmi stovkami vzdušných prostředků na Izrael, čímž došlo k prvnímu přímému střetu mezi těmito státy a ví, že se bude muset bránit potenciálním vzdušným útokům Izraele. Následná izraelská odveta byla spíše symbolická, dříve či později se ale Írán většího útoku dočká. A pokud Rusko dodá Íránu moderní systémy S-400, získá jeden z nejpokročilejších systémů protivzdušné obrany na světě. To je opravdu špičková věc,“ podotýká Bříza.

Transfer jaderného know-how

Spolupráce Ruska a Íránu by ale mohla zajít ještě dál. Některé západní země v poslední době vyjadřují obavy, že by Rusko mohlo Íránu pomoct na cestě k získání jaderných zbraní. Podle odborníka na mezinárodní vztahy a jaderné zbraně jsou přitom tyto obavy reálné.

 „Je nepopíratelným faktem, že Írán pokračuje v obohacování uranu o izotop 235. Kdyby chtěl sestrojit jadernou zbraň, už se nebavíme o tom, že to bude otázka vyšších jednotek let, ale mluvíme o relativně brzké době. Podle mého názoru bude Írán za dobu vyšších jednotek měsíců disponovat dostatečným množstvím obohaceného uranu na to, aby byl schopen jadernou zbraň sestrojit. Nemyslím si, že v tomto směru ruští vědci pomáhali, není to ani nezbytně nutné. Problém ale může nastat v jiné oblasti,“ podotýká Bříza.

„Pokud učiníte pokus jaderného výbuchu, je ještě hodně dlouhá cesta – v řádu let – k tomu, abyste prošli procesem takzvané miniaturizace jaderné zbraně. To je to podstatné. Laicky řečeno, aby jaderná zbraň mohla být namontovaná ve formě hlavice například na balistickou raketu, jako je třeba často skloňovaná moderní raketa středního dosahu Fattah, musíte projít velice sofistikovaným procesem miniaturizace. A tu Írán v tuto chvíli nemá sebemenší šanci zvládnout. Obava proto je, že by Rusko mohlo pomoci Íránu právě v tomto ohledu. I když o tom nic konkrétního samozřejmě nevíme a ani vědět nemůžeme,“ dodává.

Varování před sdílením určitého technologického „know-how“ v jaderné oblasti, které by Rusko mohlo Íránu poskytnout výměnou za jeho balistické rakety, zazněla i v době zářijového jednání amerického prezidenta Joea Bidena a britského premiéra Keira Starmera. Informoval o tom britský deník The Guardian, podle kterého podobné varování zaznělo už dříve také od amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena.

Obávaná spolupráce obou zemí v oblasti jaderného programu by se tak týkala především technické oblasti. Jak totiž upozorňuje Bříza, proces miniaturizace je mnohem složitější než samotné sestrojení jaderné zbraně.

„Bude-li mít dostatečné obohaceného uranu a Írán se k tomu blíží svým vlastním vývojem a výrobou, viz ony centrifugy, o kterých se mluví, bude schopen jadernou zbraň sestrojit prakticky bez pomoci vnějšího světa. Pak ale bude potřebovat proces miniaturizace urychlit, jinak to bude trvat řádově dalších několik let, než si to vyvine sám. Je to opravdu velmi složitý proces,“ popisuje pro iROZHLAS.cz odborník, podle kterého ale ani pro Rusko není ideální scénář, pokud by se měl „prestižní jaderný klub“ rozšiřovat o další země. Mohl by se pak stát nekontrolovatelným.

 „Pro Írán by to byl svatý grál, kdyby mu v tom Rusko pomohlo. Já se ale nedomnívám, že to je primární cíl Ruska. Není to tak, že by Rusko ochotně šířilo jaderné technologie,“ dodává s tím, že Rusko bude v tomto směru našlapovat velmi opatrně.

Pokud by Írán disponoval jadernou zbraní, podle odborníka by to pro Rusko samotné nepředstavovalo bezpečnostní riziko. Ruský jaderný arzenál je totiž kvantitativně i kvalitativně tak nadřazený, že by Moskva „dokázala Írán vygumovat z mapy světa“. V první řadě mu v tom ale brání vztahy s Izraelem, pro který představuje velkou hrozbu už jen dodání stíhaček Su-35 a možné dodávky systému protivzdušné obrany S-400. Rusko si je navíc vědomé, že by získání jaderné zbraně Íránem znamenalo vážné ohrožení bezpečnosti regionu.

„Pokud by Írán měl zařadit do svého arzenálu jadernou zbraň, jsem přesvědčen o tom, že by velký regionální rival v podobě Saúdské Arábie nechtěl stát stranou. Zcela vážně by tak zvažoval, že zahájí vlastní jaderný program. Znamenalo by to renesanci jaderných zbraní, ale i snahu nových států zařadit do výzbroje jadernou zbraň. Takováto regionální nestabilita by pro Rusko nebyla nic příznivého. Na druhou stranu bližší košile než kabát a pro Rusko je v tuto chvíli důležitější, aby mu Írán dodával konvenční zbraňové systémy pro válku s Ukrajinou,“ varuje Bříza.

Na to v nedávné zprávě upozornil také think-tank Atlantic Council, podle kterého je Rusko na poskytování íránských dronů a další pomoci Teheránu v jeho válce proti Ukrajině závislé. Washington proto nemůže očekávat, že se Moskva připojí k obnovenému úsilí zabránit Íránu získat jaderné zbraně. „Putinův režim by dokonce mohl uvítat myšlenku na jaderně vyzbrojený Írán, aby se tak odvedla pozornost USA a dalších západních zemí od války na Ukrajině,“ píše Atlantic Council.

Za minutu dvanáct

Západní země mají jen omezené možnosti, jak prohlubující vojenské spolupráci mezi Íránem a Ruskem bránit. Snaží se o to mimo jiné zaváděním nových sankcí.

Naposledy k tomu došlo v pondělí, kdy ministři zahraničí věcí Evropské unie schválili uvalení sankcí na 14 osob a subjektů z Íránu zapojených do dodávek balistických raket a bezpilotních prostředků Rusku. Na sankčním seznamu nově figurují tři íránské aerolinky a dvě další společnosti, které se podílejí na dodávkách íránských dronů do Ruska. Další dvě sankcionované firmy se zabývají výrobou pohonných hmot používaných pro odpalování raket. Na seznamu se pak ocitl například i náměstek íránského ministra obrany nebo představitelé íránských revolučních gard.

 Stejně tak ale může Západ a také Izrael jen těžko bránit tomu, aby Írán získal jaderné zbraně.

„Máme precedens z minulosti. Na začátku 80. let Izrael úspěšně provedl operaci Opera, kdy zklikvidoval za pět minut dvanáct irácký jaderný program. Díky tomu následně Irák nedovyvinul jadernou zbraň a nemohl ji zařadit do svého arzenálu. Izrael už tedy podobnou operaci provedl a není to tak, že by to bylo nemyslitelné. Izrael o tom určitě uvažuje a je to jedna z variant případné odvety vůči Íránu. Neříkám, že k ní dojde, ale uvažovat nad tím musí. Íránský jaderný program není ve stavu za pět minut dvanáct jako irácký, je za minutu dvanáct,“ varuje Bříza.

Podobná operace vůči íránským jaderným zařízením by ale pro Izrael byla mnohem těžší, než byla ta proti Iráku v roce 1981, kdy nálet izraelského letectva vážně poškodil irácký jaderný reaktor Osirak, ležící 15 kilometrů západně od Bagdádu. Ochrana íránských jaderných zařízení je totiž mnohem nedobytnější, než byla ta irácká.

„Z velké části se nachází ve skalních komplexech a v podzemí. To raketovým nebo leteckým útokem nevyřešíte. Navíc je rozmístěn na více místech, kdežto Irák to soustředil na jedno, a navíc povrchové místo. Nicméně hypoteticky to možné je a Izrael nad tím uvažuje, protože Írán je pro Izrael existenční hrozbou – otevřeně deklaruje, že chce Izrael zničit,“ vysvětluje Bříza, podle kterého bude do jisté míry hrát roli i výsledek amerických prezidentských voleb.

„Podpora Izraele je bezesporu u obou táborů, je nicméně obecným faktem, že Donald Trump je ochoten k ještě riskantnějším akcím proti Íránu, než je demokratická administrativa,“ dodává Bříza.

X X X

 Větší komfort i soukromí. Škoda představila nové řešení vagonu pro noční cesty

Společnost Škoda Group představila nové řešení pro noční cestování vlakem. Návrh, který firma uvedla na veletrhu InnoTrans 2024, má cestujícím zajistit vyšší komfort i soukromí. Design vyvinuli designéři z rakouské kanceláře společnosti, nový koncept nedávno získal patent.

 Náš design zvyšuje pohodlí a soukromí, aniž by byla obětována kapacita. Jsme přesvědčeni, že tento koncept mění pravidla hry v oblasti nočních vlaků a zvyšuje atraktivitu a udržitelnost cestování po železnici. Již nyní toto řešení aktivně nabízíme našim zákazníkům,“ uvedla společnost.

Kapsle jsou uspořádány do dvojitých jednotek, každá jednotka nabízí dva soukromé prostory. Každý cestující má k dispozici okno, úložný prostor pro zavazadla na úrovni podlahy, prostor pro příruční zavazadla, světlo i zásuvku.

Zatím jde o zkušební model. Společnost sbírá zpětnou vazbu od cestujících a dalších zainteresovaných stran. „Vytvořili jsme prototyp, který ukazuje nový směr nočního cestování vlakem, ale jsme i nadále odhodláni jej zdokonalovat a vylepšovat,“ uvedl k novému vlaku Martin Zsifkovits, Managing Director ve Škoda Group Austria. „Každý poznatek, který získáme, je cenný a pomůže nám zdokonalit design tak, aby splňoval očekávání provozovatelů i cestujících,“ doplnil.

Myšlenku spací kapsle poprvé představil Wilhelm Berbig z rakouské kanceláře v rámci interní inovační výzvy, kterou pořádala společnost Škoda Group. Koncept „Sleep in Motion“ v minulém ročníku výzvy zvítězil.

 X X X

 Na přípravu nového cykloúseku na trase Loučky–Loket kraj přispěje půl milionu korun

 Cyklistická síť v Karlovarském kraji se opět rozšíří. V plánu je vybudování nového úseku na trase Loučky–Loket s napojením na páteřní cyklostezku č. 6 podél Ohře. Krajští radní na jednom ze svých posledních zasedání schválili individuální dotaci městu Loket na projektovou dokumentaci ke stavebnímu povolení dotčeného úseku. K těmto účelům půjde z rozpočtu kraje 500 000 korun.

„Původně se zamýšlelo cyklostezku Chodov–Loket napojit na páteřní cyklostezku č. 6 v Lokti podél železniční tratě. Tento projekt nakonec nebude realizován a nový návrh počítá s využitím stávající cyklotrasy od železniční zastávky Loučky podél silnice D6 k loketským Finským domkům dále podél bývalého koupaliště do Lokte a vyústěním přímo na páteřní cyklostezce,“ přiblížil radní pro oblast regionálního rozvoje Patrik Pizinger.

Výstavba cykloúseku je nezbytná i vzhledem k nepříjemným situacím, které hrozí právě kvůli jeho absenci. „Stává se, že turisté nebo lidé, kteří to zde neznají tak dobře, v tomto úseku zmatkují, bloudí a jezdí v protisměru. Navíc je to místo s vysokou koncentrací automobilů, které v těchto místech sjíždějí nebo vjíždějí na dálnici. Po dokončení úseku se to změní a zvýší se nejen komfort, ale zejména bezpečnost cyklistů,“ doplnil radní Patrik Pizinger.

Karlovarský kraj s ohledem na tradičně vysoký zájem o cykloturistiku v letošním roce vyčlenil na rozvoj, opravu a přípravu nových cyklostezek a cyklotras rekordních 10 milionů korun. Na páteřní Cyklostezce Ohře je aktuálně ve výstavbě úsek Všeborovice–Šemnice, na který se podařilo získat dotaci z Integrovaného regionálního operačního programu. Stavba trasy
o délce 1,7 kilometru bude dokončena v polovině roku 2025. V roce 2027 by pak měl být hotový poslední úsek Cyklostezky Ohře směrem k německé hranici, jde o trasu z Pomezí nad Ohří do Chebu. Výstavba bude probíhat společně s rekonstrukcí silnice II/606. I tato akce je spolufinancována z Integrovaného regionálního operačního programu.  
Mgr. Jarmila Ivasková

X X X

  Nejlépe placeným fotbalistou zůstává Ronaldo, hvězdný Portugalec si za rok vydělá přes šest miliard

Nejlépe placeným fotbalistou světa je podle magazínu Forbes stejně jako před rokem Portugalec Cristiano Ronaldo. Devětatřicetiletý útočník vydělá ročně 285 milionů dolarů (6,6 miliardy korun), z toho 220 milionů dolarů díky lukrativní smlouvě v saúdskoarabském klubu an-Nasr.

 Druhý zůstává jeho věčný rival Argentinec Lionel Messi z Interu Miami se 135 miliony dolarů (3,1 miliardy korun). Sedmatřicetiletý kapitán úřadujících mistrů světa má větší část příjmů z reklamy a obchodní činnosti – 75 milionů dolarů.

Na třetí místo se posunul Brazilec Neymar z al-Hilálu, který přitom už rok nehraje kvůli vážnému zranění kolena. Nejdražší fotbalista historie si přijde na 110 milionů dolarů (2,6 miliardy korun) ročně.

Čtvrtý je další hráč působící v Saúdské Arábii Francouz Karim Benzema (104 milionů dolarů), kterému smlouva s al-Ittihádem vynese 100 milionů dolarů za rok. Ze třetí na pátou pozici klesl jeho krajan Kylian Mbappé (90 milionů dolarů), jenž v létě vyměnil Paris St. Germain za Real Madrid.

Šestý zůstal norský kanonýr Manchesteru City Erling Haaland (60 milionů). Za ním následují Brazilec Vinícius Júnior z Realu Madrid (55), Egypťan Muhamad Salah z Liverpoolu (53), Senegalec Sadio Mané z an-Nasru (52) a Belgičan Kevin De Bruyne z Manchesteru City (39).

 

 

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Autor a jeho autorem je autor. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.