Švýcarská banka Credit Suisse tajila úzké vazby na nacisty. Podle nových údajů byla část informací o nacistických účtech utajována. Kromě toho byla částečně potlačena šetření v této záležitosti. Informuje o tom Wall Street Journal na základě analýzy materiálů z dříve uzavřených archivů.

Podle zdroje se před čtyřmi lety nezávislý ombudsman a ceněný právník Neil Barofsky rozhodl zahájit nové vyšetřování spolupráce švýcarské banky s nacisty. Vedení organizace ho nakonec vyřadilo z vyšetřování kvůli „překročení povolených hranic“. Poté ještě mohl pokračovat ve své práci a objevil dosud neznámé dokumenty fyzických a právnických osob související s nacistickými zločiny.

Předběžné pátrání u 99 známých nacistů přineslo 13 shodných jmen. Nezávislí výzkumníci jsou přesvědčeni, že banka ne vždy sdílela informace, které měla. Dokonce už v  90. letech vědci dospěli k závěru, že bankéři přehlíželi nacistické krádeže židovského majetku a často mařili pokusy rodin dostat se k němu, server vasevec,cz

 X X X

Pověstný francouzsko-německý unijní motor se zadřel.

X X X

 Uspěje Herbert Kickl?

 Kdo si vzpomene na založení Patriotů pro Evropu ve Vídni, vzpomene si, jak vedle sebe stáli Herbert Kickl, Viktor Orbán a Andrej Babiš. Založení tohoto třetího největšího politického klubu v EP dráždilo.

Následovala protiakce evropských lidovců, socialistů a liberálů, kteří vůči nově vzniklému poslaneckému klubu, jehož předsedou je předseda Národního shromáždění Jordan Bardella,   vytvořili tzv. cordon sanitaire, aby zabránili členům třetího největšího poslaneckého klubu v EP v aktivní politické činnosti.

Sluší se konstatovat, že pověření Herberta Kickla sestavením vlády je přece jenom velkým překvapením, ale po ztroskotání pokusu lidoveckého předsedy vlády Nehammera  se tato cesta jeví jako logická. A potom už jen nové volby…

Neznamená to, že se Kicklovi podaří vládu vytvořit, ale rozhodně tu šance je.

V každém případě je třeba rozbít současný nedemokratický krunýř, který je zhoubný.

Pokud by se vládu vytvořit podařilo, bylo by dobrou zprávou, že tři středoevropské státy, kdysi spadající pod Rakousko -Uhersko mají myšlenkově velmi blízké premiéry. A byť je Robert Fico věrný socialista, jistě by se  v zásadních zahraničních otázkách rád přidal.

Liberální mainstream by zaplakal a moc Ursuly von der Leyen by se dále otřásla a náš Fiala by sténal, že vítězí směr Rusko.

Uvidíme. JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

 Po Ficově cestě za Putinem zůstává řada otazníků. Neví se ani, jak se dostal do Moskvy

Slovenský premiér Robert Fico vyrazil krátce před vánočními svátky rokovat do Moskvy s Vladimirem Putinem. Tuto informaci média získala od srbského prezidenta Alexandara Vučiće, zatímco doma na Slovensku – zdá se – nikdo nic nevěděl. Co se podařilo zjistit týden po návštěvě a jak by taková cesta měla standardně vypadat, shrnuje slovenský Denník N.

 Slovenská veřejnost stále neví, kdy se cesta dohodla, kdo všechno se jí zúčastnil, kdy a jak Fico do Ruska letěl, ani kdy se vrátil. Zcela jasné není ani to, o čem se v Kremlu debatovalo, píše Denník N.

 Fico ve statusu na sociálních sítích napsal, že v dlouhém rozhovoru si s Putinem vyměnili názory na vojenskou situaci na Ukrajině, možnosti brzkého mírového ukončení války a na vzájemné vztahy mezi Slovenskou republikou a Ruskou federací.

Na druhé straně se ke schůzce vyjádřil Putinův poradce Jurij Ušakov, který byl na jednání přítomen. Ruské agentuře TASS prozradil, že rozhovor trval přibližně dvě hodiny. Její účastníci se prý dotkli otázky energetiky a do hloubky se věnovali současné situaci na Ukrajině, včetně způsobů, jak válku ukončit.

‚Pohrdání pravidly diplomacie‘

Novináři Denníku N se obrátili na současnou europoslankyni Ľubicu Karvašovou ze strany Progresivní Slovensko, která v minulém volebním období pracovala jako poradkyně několika premiérů pro evropské záležitosti a podílela se i na přípravě jejich zahraničních cest. Podle ní není na Ficově cestě do Moskvy standardního vůbec nic.

 „Je úplně mimo jakékoliv standardy země, která je členem Evropské unie a NATO, aby premiér jel na jednání takovým způsobem. Je to pohrdání pravidly diplomacie par excellence,“ konstatovala Karvašová s tím, že něco podobného během svého působení v politice ještě nezažila.

Dosud bývalo zvykem zahraniční cesty členů vlády průběžně schvalovat a dopředu plánovat. Denník N ale upozorňuje, že veřejnosti chybí odpovědi na zásadní otázky. Mimo jiné třeba není jasné, jestli o cestě s předstihem věděl prezident republiky Peter Pellegrini nebo proč o ní byl informován zrovna prezident Srbska.

I v minulosti sice docházelo k tomu, že některé zahraniční cesty schvalovala vláda dodatečně. V případě premiéra Fica se ale možná rodí nový standard, protože dochází k opožděnému schvalování i v případech, kdy jde o cesty avizované týdny či měsíce předem.

Jak se dostal do Moskvy?

Co se týká konce tranzitu plynu do Evropské unie přes Ukrajinu, jde o věc, o které se ví už od října předloňského roku, připomíná exministr zahraničních věcí Miroslav Wlachovský. „Měli rok na to, aby se tím zaobírali a aby takovou cestu v případě nutnosti zajistili,“ upozorňuje a dodává, že i v takovém případě by byl adresát nesprávný, protože plynovod přece vede přes území Ukrajiny.

 Pokud jde o Ficovu návštěvu Moskvy, neví se ani to, jak dlouhou dobu v Rusku strávil nebo jak a s kým cestoval. Podle informací Denníku N byly všechny čtyři vládní speciály v době jednání v Kremlu doma na Slovensku.

„To ho přivezla ruská zpravodajská služba? Nebo letěl komerčním letem? Kdo platil náklady, kdo ho doprovázel? Je to otázka nejen bezpečnosti, ale i korupce,“ zlobí se další bývalý ministr zahraničních věcí Rastislav Káčer. Upozorňuje také na skutečnost, že chybí oficiální zpráva z cesty, kterou má dostat k dispozici vláda. Materiál sice může být utajený a neveřejný, ale musí existovat.

Ficův kabinet však nedostává ani zprávy po summitech Evropské rady, připomíná Karvašová s tím, že poslední je z října 2023. Zákonná povinnost pro předkládání informací o zahraničních cestách sice neexistuje, uznává bývalý ministr Wlachovský, jde ale o zvyklost.

Kdo jel s Ficem?

S premiérem obvykle jezdívá na zahraniční cesty přinejmenším státní tajemník ministerstva zahraničních věcí nebo poradce premiéra pro evropské záležitosti. Obě tyto pozice v současné době zastává Marek Eštok.

Podle europoslankyně Karvašové je také zvykem přizvat šéfy resortů, jejichž agenda má být předmětem debaty. V případě cesty do Moskvy by mohlo jít o ministryni hospodářství Denisu Sakovou ze strany HLAS a ministra zahraničí Juraje Blanára ze Směru.

Veřejnost ale nemá žádné informace o tom, kdo Fica do Moskvy doprovázel. Na Kremlem zveřejněných fotografiích se kromě slovenského premiéra a ruského prezidenta objevil jen Putinův poradce Ušakov. I toto složení ale bylo „absolutně nestandardní“, upozorňuje Wlachovský, podle kterého se žádný partner dobrovolně nevystaví situaci, kdy je v menšině.

Káčer považuje za nejdůležitější otázku to, jestli byli o Ficově cestě informováni ostatní členové vlády. Premiér není majitelem firmy, glosuje exministr a dodává, že to, co dělá Fico, není v zájmu Slovenska, ale Ruské federace.

Otazníky zůstávají viset i nad tím, jestli byl informován prezident Pellegrini. Na cestu reagoval až 23. prosince prohlášením, že od premiéra očekává bližší informace o výsledcích jednání. Upozornil také, že návštěva Ruska v době války má mimořádně silný zahraničně-politický rozměr, a varoval před poškozením Slovenska v očích spojenců v Evropské unii a Severoatlantické alianci, uzavírá slovenský Denník N.

X X X

 USA stojí za kybernetickými útoky, ale pomlouvají ostatní

 Jsou to Spojené státy, kdo organizuje kybernetické útoky, aby z nich později obvinily Peking. Americké sankce proti čínským firmám souvisejícím s informačními technologiemi nemají žádný základ, řekl Liou Pengyu, oficiální zástupce Velvyslanectví Čínské lidové republiky ve Spojených státech.

„USA  docházejí k závěrům bez podstatných důkazů, vznášejí nepodložená obvinění a pomlouvají Čínu zavedením sankcí proti čínským společnostem,“ komentoval postoj Washingtonu.  „Spojené státy jsou pánem a iniciátorem kybernetických útoků, ale pomlouvají ostatní země,“ řekl diplomat. Vyzval USA, aby „zastavily kybernetické útoky a krádeže po celém světě“.

Americké ministerstvo financí 3. ledna uvalilo sankce na čínskou společnost Integrity Technology Group. Ministerstvo ji obvinilo z podpory vládních kybernetických útoků.

Již dříve bylo oznámeno, že skupina hackerů, údajně spojená s Čínou, zaútočila na elektronické systémy amerického ministerstva financí. Podle listu The New York Times získali útočníci přístup k pracovním stanicím vládních zaměstnanců a neutajovaným dokumentům.

 X X X

  Je to docela nervák, než Trump nastoupí

 Alternativní média pozorně sledují paniku v řadách sil spojených s washingtonskými neocons, kteří přicházejí o své věčné války.

Rok 2025 bude rokem alternativních médií. Muskova sociální síť X už na americké scéně dominuje, a nejen tam, ke zděšení mnohých. U nás zesilují pokusy alternativní scénu umlčet, ale těžko se pak může vláda zaříkat demokracií.

Velmi obohacující je alternativní české sbližování se slovenskými zdroji, jak to vidíme třeba na Vaší věci v příspěvcích z bratislavského Nového slova. Ale oni zase přebírají nás. Společně tak zarovnáváme nesmyslný příkop mezi našimi bratrskými národy, který se vláda snaží krátkozrace vykopat.

Teď mají alternativní média ideální příležitost, které se média hlavního proudu bojí dotknout. Blížící se nástup nového amerického prezidenta Donalda Trumpa ohrožuje nikoliv jen pár vrcholových funkcionářů, kteří se snadno vymění, ale celý systém, a s nimi i spoustu zahraničních slouhů, kteří na něm byli závislí. Je to drama, jaké generace nezažily. Potvrzují to opakované pokusy Trumpa zabít.

Nenahlíží se do toho snadno. Nejzajímavější jsou pohledy bývalých zpravodajců, šéfů tajných služeb, lidí se zkušeností z nejvyšší exekutivy, kteří znají logiku rozhodovacího procesu. Dnes bych dal přednost postřehům ze zahraničních zdrojů, které se vyskytují na platformě Substack.

Mnozí své blogy provozují skoro jako deník. Strategický analytik Julian McFarlain, který tam vede „forenzní zpravodajství“ (News Forensic) a sleduje z Tokia zejména asijskou scénu, si všímá snahy odcházejícího establishmentu svázat Trumpovi ruce, aby i on byl uzavřen do systému nekonečných válek.

 Je to docela nervák, jak píše:

Do Trumpovy inaugurace zbývají pouhé dva týdny a někteří analytici, dokonce i někteří známí a uznávaní, hovoří o možnosti izraelsko-amerického úderu na Írán, který by „uřízl hlavu hadovi“. Nejsem si jistý, zda jde o hlavu Íránu, nebo Trumpa. Zdá se, že tato myšlenka koluje v britských médiích, což je samozřejmě hadí jáma.

Ti, kdo tomuto nesmyslu věří, to zdůvodňují tím, že Izraelci bombardují syrské systémy protivzdušné obrany, aby mohli nepozorovaně vyslat velkou flotilu letadel směrem k Íránu – což ukazuje, jak se plýtvá dobrým vzděláním na špatné mozky.

Ptáte se, proč útok zrovna teď?

Za pár dní, 17. ledna navštíví Moskvu íránský prezident Masúd Pezeškán, aby podepsal dohodu o komplexní vzájemné spolupráci, která samozřejmě zahrnuje i spolupráci v oblasti bezpečnosti. S ruskou pomocí bude Írán do roka v mnohem silnější pozici, aby se mohl bránit. A Orešník ukázal, že k tomu nepotřebujete jaderné zbraně. Takže USA a Izraeli nezbývá mnoho času!

O tom, že Rusové a Íránci podepíší dohodu o vzájemné spolupráci, Západ ví už měsíce. Rusko sdílí s Íránci vojenské technologie a systémy na základě dohody quid pro quo (něco za něco). Mají tam protivzdušné raketové systémy S-400, radary dlouhého dosahu jako je Voroněž-DM, letouny Su-35 a podobně. Chystaná dohoda o vzájemné spolupráci je však zaměřena na obchod, průmysl, dopravu, je to dlouhodobá, především ekonomická dohoda. Vojenské záležitosti se řeší bez ní.

Pokud jde o zničení místních systémů protivzdušné obrany Sýrie, nemělo to vliv na schopnost Íránu bránit se, ať už si o tom myslí západní analytici cokoliv. Rusové nikdy nedodali Sýrii své nejnovější systémy ani nejnovější radary. Systémy, které dodali, byly určeny k detekci a obraně blízkých cílů, byly o generaci pozadu. Zato Írán má nejmodernější ruské radary (údajně s dosahem až 10 000 km) s protiletadlovými vlastnostmi a nejrůznějšími zvonky a píšťalkami.

Irán má také čínské radary. A svoje vlastní. Jeho rakety protivzdušné obrany místní výroby jsou velmi dobré, ale vedle nich má i ruské a čínské systémy. K tomu je třeba připočíst, že pro omezený počet izraelských útočných letounů první linie je to z Izraele do Íránu velmi daleko. Není to krátký skok jako do Bejrútu, jižní Sýrie nebo Gazy. Naposledy se Íránci o takovém útoku dozvěděli včas, a byl proto naprosto neúspěšný.

Pokud by se Izrael pokusil udeřit na íránské strategické cíle – většina z nich je zakopána hluboko pod zemí a využívá výhod hornatého terénu – byl by opět tvrdě poražen. Samozřejmě je třeba vzít v úvahu americké letadlové lodě, ale ty si zatím nedokázaly poradit s Hútíi, jsou pro ně velkým a velmi zranitelným cílem. Íránské rakety, kdyby na to došlo, jsou mnohem vyspělejší.

Poslední izraelský pokus o útok na Írán způsobil minimální škody. Nestály za to, aby Írán odpovídal masivní odvetou, která by měla Izrael a jeho armádu existenčně ohrozit. Nemělo smysl vyprovokovat velkou válku kvůli bezvýznamnému a neúčinnému úderu. A Biden je už na odchodu.

Avšak masivní útok USA a Izraele by si vynutil odpověď, která by nutně byla totální. Potopit letadlovou loď nebo dvě? Zničit polovinu Tel Avivu a všechny izraelské vojenské základny plus energetickou síť?

Írán měl prostředky na obranu už dříve, avšak nyní má více zdrojů a může to udělat úplněji.

Samozřejmě se mohu mýlit, uklidňuje nás nakonec strategický analytik Julian McFarlane… Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

X X X

 Státní zástupce žádá pro hejtmana Půtu vězení na 3,5 roku. Obviněný je v kauze rekonstrukce kostela

Žalobce v pondělí u soudu v Liberci navrhl v korupční kauze pro libereckého hejtmana Martina Půtu (Starostové pro Liberecký kraj) trest 3,5 roku vězení a zákaz činnosti na pět let. Pro firmu Metrostav žádá peněžitý trest 55 milionů Kč a zákaz plnění veřejných zakázek a účasti na veřejných soutěžích na tři roky. Půta podle spisu od pracovníků této firmy přijal úplatek v souvislosti s rekonstrukcí libereckého kostela sv. Máří Magdalény.

 Půta měl dostat 830 000 Kč, vyplaceno mu podle obžaloby bylo 530 000 Kč, přičemž vinu od počátku odmítá. V pondělí novinářům řekl, že očekává osvobozující verdikt. V úterý bude mít závěrečnou řeč.

 „Za mě osobně je mi líto, že náhradní státní zástupce, který tady byl poprvé, vůbec nereflektoval to, co bylo v průběhu soudního řízení prokázáno, ani to, že pro obžalobu nejsou ve spisu žádné důkazy. A já jenom podtrhnu to, že jsem nic nelegálního nespáchal. Ve spisu pro to nejsou žádné důkazy a očekávám zproštění,“ řekl.

Půta byl z přijetí úplatku obviněný na podzim 2014. Liberecký soud se případem zabývá podruhé. Poprvé mu státní zástupce navrhoval pětiletý trest, v květnu 2020 ale krajský soud všechny obžalované zprostil viny. Vrchní soud pak rozsudek zrušil a vrátil k novému projednání.

U soudu v Liberci v pondělí začaly závěrečné řeči, své návrhy zatím kromě státního zástupce přednesla i většina obhájců. Pro své klienty žádají osvobozující verdikty. V úterý vystoupí poslední obhájce a poté přijdou na řadu se závěrečnými řečmi obžalovaní, včetně Půty. V kauze je obžalováno devět lidí a pět firem.

Trest, který v pondělí u soudu navrhl státní zástupce pro Metrostav, je souhrnný. Tedy oproti předchozímu odsouzení této stavební firmy v jiných korupčních kauzách je navýšený o 20 milionů korun.

Obhájce Metrostavu žádá o upuštění od souhrnného trestu, jeho dosavadní výši považuje za dostatečnou. Žalobce pro Půtu zároveň žádá zákaz činnosti na pozicích spojených s rozhodováním o veřejných zakázkách na pět let.

Evropské dotace

Kauza je spojená se dvěma projekty liberecké společnosti Geotermální energie pro občany (GEPO) v Liberci z let 2012 až 2014 téměř za 100 milionů korun. Obecně prospěšná společnost na ně chtěla čerpat evropské dotace, vyplaceno ale nic nebylo.

V případu jsou obžalováni dva bývalí pracovníci liberecké pobočky ROP Severovýchod, žadatelé o dotaci i pracovníci stavebních firem. Státní zástupce jim navrhl tresty od podmínek po 7,5 roku vězení.

Nejpřísnější žádá pro Petra Jirkůva, jenž byl předsedou správní rady GEPO a administrátorem zakázky na rekonstrukci kostela sv. Máří Magdalény, kterou obžaloba považuje za zmanipulovanou. Jirkův vinu odmítá. Vězení na 5,5 roku žádá státní zástupce pro bývalého ředitele liberecké pobočky ROP Bořka Machatého a také pro tehdejšího pracovníka Metrostavu Jana Petráně. Oba odmítají jakoukoliv vinu.

Půty se týká část obžaloby, a to v souvislosti se zajištěním 55milionové evropské dotace na rekonstrukci kostela sv. Máří Magdalény za 65 milionů, kterou dělala firma Metrostav. Obžaloba Půtu viní z toho, že přijal úplatek a zneužil pravomoc veřejného činitele, za což mu hrozí tři až deset let vězení. Půta u soudu od začátku tvrdí, že o žádný úplatek nežádal a ani ho nepřijal.

Hejtmana měli podle obžaloby uplácet dva tehdejší zaměstnanci Metrostavu, jeden zemřel a druhý obvinění odmítá. Metrostav čelí i obvinění, že zakázku na rekonstrukci kostela zmanipuloval a předražil ve svůj prospěch. Metrostav i jeho obžalovaná dceřiná společnost Metrostav Infrastructure uzavřely sice se státním zástupcem dohodu o vině a trestu, soud ji ale nepřijal.

Státní zástupce v pondělí i tak pro Metrostav navrhl stejný trest, jaký byl v návrhu dohody. Obhájce Metrostavu žádal od upuštění od souhrnného trestu. Míní, že již dříve uložené tresty jsou pro firmu dostatečné. „Byla za jednání svých bývalých zaměstnanců v době před deseti lety již dostatečně potrestána,“ uvedl v pondělí obhájce.

X X X

 Rakouští Svobodní a Rusko? Jsou antimainstream, proto se staví proti Ukrajině, usuzuje velvyslanec

Poté, co rezignoval rakouský kancléř Karl Nehammer, protože zkrachovala jednání o nové vládní koalici mezi lidovci, sociálními demokraty a liberální stranou NEOS, pověřil v pondělí prezident Alexander Van der Bellen sestavením vlády lídra Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Herberta Kickla. Podle českého velvyslance v Rakousku Jiřího Šitlera se toto pověření dalo čekat, uvedl v pořadu Interview Plus na Českém rozhlase Plus.

 Lidovci (ÖVP) i liberálové (NEOS) ukončení jednání zdůvodňují nepřiměřenými požadavky sociálních demokratů (SPÖ), které prý neodpovídají ekonomickým možnostem země, například pokud jde o penzijní reformu.

 Jiří Šitler, český velvyslanec v Rakousku

„Současné vedení sociálních demokratů je poměrně radikálně levicové, takže je zjevné, že ekonomické programy stran šlo obtížně sblížit. Na druhou stranu Rakousko je tradičně zemí konsenzu, takže všichni čekali, že se přes tyto rozpory překlenou. Konec rozhovorů byl proto poměrně velkým překvapením,“ poznamenává velvyslanec.

„Zdá se, že doba, kdy se spíš hledaly shody než rozpory, je pryč. Stranické rozpory začínají převažovat nad vůlí k hledání shody, což svědčí o celkové nejistotě v zemi,“ dodává.

Neschopnost najít programovou shodu tak nakonec byla silnější než snaha nepustit k vládě Svobodné, přičemž minimálně část lidovců nemá se spoluprací s nimi zásadní problém. Obě strany už spolu v minulosti vládly.

 „V případě NEOSu a sociálních demokratů jsou ty důvody zásadní, programové a hodnotové. U lidovců převažovala nedůvěra k FPÖ vzhledem ke zkušenostem k předchozí vlády, především pak k předsedovi Herbertu Kicklovi, který byl ministrem vnitra a v podstatě rozbil rakouskou službu na ochranu ústavy,“ přibližuje diplomat.

Prezident Van der Bellen přesto v pondělí Kickla pověřil sestavením vlády.

Vždy proti

Předseda lidovců Christian Stocker už v neděli prohlásil, že je ochoten zahájit s Kicklem koaliční rozhovory, přestože v minulosti patřil k jeho silným kritikům.

Pokud jde o priority případné vlády vedené FPÖ, strana podle Šitlera pracuje s tématem inflace, která v posledních letech Rakušany silně zasáhla, a kritizuje migraci, především tu z Afriky a ze zemí Blízkého východu.

 Zatímco ukrajinští uprchlíci jsou v Rakousku vnímáni jako snadno integrovatelní, vůči Ukrajině jako takové se Svobodní vymezují a kritizují podporu napadené země ve válce s Ruskem.

„Zřejmě by došlo ke změně či zmírnění té podpory, ale záleželo by na konkrétní dohodě s lidovci. Určitě by také došlo k většímu tlaku na reformu migračních opatření,“ míní velvyslanec.

O Svobodných sice média často píší jako o proruské straně, Šitler se ale nedomnívá, že by otázka vztahů s Moskvou byla pro její voliče to nejdůležitější. Daleko víc prý rezonuje postoj strany během pandemie koronaviru, kdy se stavěla proti omezujícím opatřením.

„Spekuluji, ale hlavním důvodem je podle mě to, že FPÖ se profiluje jako antimainstreamová strana. A když mainstream na rakouské politické scéně inklinuje k podpoře Ukrajiny, FPÖ se staví na opačnou stranu,“ konstatuje.

 X X X

 Kvůli sankcím hrozí Sýrii katastrofa. Zásoby paliva a obilí máme jen na pár měsíců, tvrdí ministr obchodu

Sýrie má zásoby paliva a obilí jen na několik měsíců. Bez pozastavení či zrušení mezinárodních sankcí tak zemi hrozí katastrofa. V rozhovoru, který v pondělí zveřejnila agentura Reuters, to řekl ministr obchodu Máhir Chalíl Hasan. Sankce státy, například USA a další země, zavedly proti vládě tehdejšího prezidenta Bašára Asada, která se zhroutila na začátku prosince. Washington v pondělí oznámil uvolnění některých restrikcí.

I s dodávky paliv a musí tak spoléhat na své zásoby. Podle člena nové vlády by toto zboží mohly Sýrii dodat například některé arabské země.

Spojené státy v pondělí oznámily dočasné uvolnění některých restriktivních opatření. Krok má umožnit právě určité finanční transakce se syrskou vládou, například při nákupu pohonných hmot, elektřiny, vody a dalších základních statků, uvedlo ministerstvo financí.

Podle agentury AP však rozhodnutí neznamená ukončení sankcí a navíc bylo poskytnuté na šest měsíců. Další postup úřadů bude záležet na vývoj v Sýrii, uvedlo ministerstvo.

Otázku sankcí často zmiňují noví vládní představitelé v rozhovorech se zahraničními delegacemi a ministry. Minulý týden německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková uvedla, že zrušení sankcí bude záležet na dalším politickém vývoji v zemi.

Noví vládci v Sýrii tvrdí, že chtějí sestavit inkluzivní vládu a že budou dodržovat práva náboženských menšin či žen. Podstatnou část koalice, která donutila Asada uprchnout ze Sýrie, tvoří členové islamistického uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS), což vyvolává opatrnost západních zemí.

Lídr HTS a nyní nejmocnější muž v zemi Ahmed Šara vyjádřil naději, že by sankce mohla odvolat administrativa budoucího amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vstoupí do úřadu 20. ledna. Spojené státy dosud HTS včetně Šary považovaly za teroristy a jejich přístup k novým vládcům Sýrie je i vzhledem ke střídání v Bílém domě nejasný.

 X X X

 Korupce a ilegální financování kampaně. Začal soud s bývalým francouzským prezidentem Sarkozym

Ve Francii v pondělí začal soud s bývalým prezidentem Nicolasem Sarkozym v kauze korupce a ilegálního financování volební kampaně z roku 2007 penězi z Libye. Očekává se, že proces potrvá do 10. dubna. Pokud bude exprezident usvědčen, hrozí mu podle médií až deset let vězení a pokuta 375 000 eur (9,4 milionu korun). Jednání bylo pro pondělí přerušeno, pokračovat bude ve středu, napsala agentura AFP.

  Sarkozy se pondělního soudu, pro něj již pátého během pěti let, osobně zúčastnil.

‚První exprezident Francie, který bude nosit elektronický náramek.‘ Soud Sarkozymu potvrdil trest

 Při příchodu do soudní síně musel projít kolem hradby televizních kamer, s novináři ale podle deníku Le Monde nemluvil a tvářil se vážně. Soud je ve Francii ostře sledován, rozlehlou soudní síň v pondělí zcela naplnili novináři, napsala AFP.

Kauza se týká obvinění, že Sarkozyho prezidentská kampaň získala miliony dolarů od režimu tehdejšího libyjského vůdce Muammara Kaddáfího. Korupční dohodu s Kaddáfím podle obvinění uzavřel Sarkozy v roce 2005, kdy zastával post ministra vnitra.

Bývalý francouzský prezident to vždy popíral a podle jeho okolí je odhodlán prokázat před soudem svou nevinu, uvedla AFP. Spolu se Sarkozym se zodpovídá dalších 12 lidí včetně někdejších ministrů vnitra Clauda Guéanta a Briceho Hortefeuxa, kteří podle obžaloby pomohli dohodu s Kaddáfím uzavřít.

 Slyšení bylo v pondělí večer přerušeno a bude pokračovat ve středu. Líčení se budou konat vždy v pondělí, ve středu a ve čtvrtek odpoledne, a to až do 10. dubna. Sarkozy bude podle svého okolí přítomen v prvním měsíci každému z nich, napsala AFP.

Pátý soud

Sarkozy už stanul u soudu kvůli svým aférám čtyřikrát. Loni v prosinci nejvyšší soud potvrdil verdikt, kdy bývalý prezident dostal tříletý trest vězení za korupci a obchodování s vlivem. Dva roky mu byly podmíněně odloženy, třetí bude Sarkozy místo nástupu do vězení nosit elektronický monitorovací náramek.

Ten ale Sarkozy zatím ještě nemá, protože jeho přidělení může trvat i několik týdnů. To exprezidentovi umožnilo strávit vánoční svátky na Seychelách s manželkou Carlou Bruniovou a jejich dcerou, poznamenala AFP. Sarkozy byl prezidentem Francie v letech 2007 až 2012.

 X X X

 Íránské úřady minulý rok popravily nejméně 31 žen. Jedná se o nejvyšší počet od roku 2008

Íránské úřady v roce 2024 popravily nejméně 31 žen. S odvoláním na v pondělí zveřejněnou zprávu lidskoprávní organizace Iran Human Rights (IHR) o tom informovala agentura AFP. Tento počet je nejvyšší od roku 2008, kdy organizace začala problematiku trestů smrti v této zemi sledovat.

 Mezi lety 2010 až 2024 zaznamenala IHR nejméně 241 popravených žen, z nichž 114 bylo odsouzeno za vraždu a 107 za delikty spojené s drogami. „Mnoho žen popravených za vraždu bylo oběťmi domácího násilí nebo sexuálního násilí a jednalo v zoufalství,“ uvedla zpráva IHR. V 16 případech se nepodařilo zjistit, za jaký čin byly ženy popraveny.

 Ve čtyřech případech byly ženy odsouzeny za činy „ohrožující bezpečnost země“. Mezi nimi byla například Nasím Namázíová, jež byla viněna ze „spolupráce se sionistickým režimem (Izraelem) s cílem narušit bezpečnost země“ a popravena v prosinci 2023. V květnu 2010 byla popravena Šírín Alamhúlíová kvůli spolupráci s kurdským ozbrojeným uskupením Strana svobodného života Kurdistánu (PJAK).

Za vraždu muže, který se ji dle jejích slov pokusil znásilnit, byla v roce 2014 popravena šestadvacetiletá Rejháne Džabbáríová. Její příběh rekonstruuje dokumentární film z roku 2023 Sedm zim v Teheránu.

Zpráva mapuje pouze období od roku 2010, nezabývá se tedy hromadnými popravami politických odpůrců v 80. letech, ani trestem ukamenování za cizoložství, jenž se v zemi nepraktikuje od roku 2000.

 X X X

 Ruský řetězec otevře nový obchod v Česku. Pro Ukrajince má speciální přístup

Ruský diskontní řetězec Mere pokračuje v expanzi v České republice, již brzy zde otevře svou pátou pobočku – v Ústí nad Labem. Před třemi lety zástupci společnosti hovořili o zprovoznění celkem 50 prodejen. Ve svých pracovních inzerátech Mere do svých řad láká zejména uprchlíky z Ukrajiny, která se již téměř tři roky brání ruské agresi, informoval web Kupi.cz.

Společnost Mere na svém Facebooku oznámila otevření nejnovější prodejny, která by se podle informací Kupi.cz měla nacházet v centru Ústí nad Labem.

 Ruský Mere vstoupil na český trh na podzim roku 2021 a hlásal, že chce konkurovat zaběhnutým řetězcům s potravinami. První pobočku otevřel v Mostě, následovala Příbram a Písek, naposledy přibyla v listopadu 2023 prodejna v Plzni. Společnost chystala ambiciózní expanzi, cílem bylo otevřít 50 poboček po celé České republice, po více než třech letech však Mere za svými konkurenty zaostává, píše Kupi.cz.

Mimo Českou republiku je řetězec aktivní také například v Německu, Rumunsku či ve Velké Británii, zákazníky se snaží nalákat na ceny, které mají být údajně až o 30 % nižší než u konkurence. Odlišná je také podoba samotného obchodu, zboží je totiž umístěno přímo na paletách, na nichž bylo dovezeno.

Řetězec, spadající pod skupinu Svetofor se sídlem v ruském Krasnojarsku, se v současné době podle dostupných inzerátů soustředí zejména na hledání zaměstnanců do svých již fungujících prodejen. Na pozici pokladní pak podle inzerátu zveřejněného 14. prosince minulého roku na webu personalka.cz ruský řetězec výslovně poptává uprchlíky z Ukrajiny, která se již téměř tři roky brání ruské invazi. Nezvyklé jsou samotné podmínky, za kterých bude uchazeč v pobočce zaměstnán – pracovní nabídka začíná 7denní brigádou provedenou na dohodu o provedení práce (DPP), možnost uzavření roční smlouvy na hlavní pracovní poměr (HPP) následuje až po této „zkušební době“.

Firma zažívá kvůli již zmiňované ruské agresi vůči Ukrajině v posledních letech těžké období, v roce 2022 byla nucena uzavřít několik obchodů ve Španělsku, Francii či Velké Británii. V minulosti se diskutovalo o možném vstupu Mere na trh na Slovensku, spekulace se však záhy ukázaly být nepravdivé. „Vstup na Slovensko jsme oficiálně nikdy neoznámili. O žádné expanzi na slovenský trh v této chvíli nemáme informace,“ uvedla společnost.

 X X X

 Česko opět zaostává v přijímání směrnic EU. Hrozí i pokuty od Soudního dvora 

V zapracovávání evropských směrnic do právního řádu se ČR za vlády Petra Fialy (ODS) polepšila. Z plánu legislativních prací je ale zřejmé, že i ona zanechá svým nástupcům dluh. Již nyní je v prodlení u zhruba desítky unijních předpisů, k nimž měla přijmout zákon v roce 2024. Českým firmám by tak mohly hrozit zmatky při obchodu se zahraničím, státu popotahování s Evropskou komisí a v krajním případě sankce od Soudního dvora EU.

Když se Fialova vláda ujímala mandátu, čekalo na převedení do tuzemského právního řádu 36 směrnic, jejichž transpoziční lhůta už uplynula. V příštím roce má kabinet a ministerstva podle plánu legislativních prací pracovat na 38 zákonech vyplývajících z evropských předpisů. Z toho u deseti už vypršela zcela nebo z části lhůta pro převedení do české legislativy. U dalších k témuž dojde v průběhu letošního roku. Protože ale od prvotního předložení do finálního schválení zabere legislativní proces zhruba rok, nemají tyto normy prakticky žádnou šanci, že by je zákonodárci stihly schválit včas, než volby přeruší projednávání.

Z byznysově významných změn takto nejspíš propadne například novela zákona o spotřebitelském úvěru, která má harmonizovat českou právní úpravu s pravidly Evropské unie. „Cílem je vytvořit společný rámec pro právní a správní předpisy, které zajistí ochranu spotřebitelů a transparentnost úvěrových podmínek. Transpozice pravidel je plánována na listopad 2025, přičemž zákon by měl nabýt účinnosti v listopadu 2026,“ uvádí partnerka advokátní kanceláře Peterka & Partners Barbora Urbancová. Zpoždění zákona by mohlo výrazně ovlivnit ochranu spotřebitelů a jednotné podmínky na trhu úvěrů v Evropské unii.

Zpoždění Česko zřejmě nabereme i v oblasti pracovního práva, navíc u směrnice, která má pomoci přivřít rozdíl v platech žen a mužů. Jde tedy o oblast, ve které Česko výrazně vybočuje z evropského standardu, a má hodně co dohánět. „Tato regulace přináší zásadní změny, neboť se budou nově reportovat výše odměn na úřad práce a zaměstnavatelé nesmí připustit odchylky v odměňování na stejných pozicích o více než pět procent,“ upozorňuje Jiřina Procházková, partnerka advokátní kanceláře Deloitte Legal a lídr projektu Zákon roku. Firmy budou muset podle směrnice provést důkladnou revizi odměňování a případně nepřípustné rozdíly narovnat. Procházková proto doporučuje, aby na zákon nečekaly a regulací se začaly zabývat preventivně již nyní, aby dokázaly správně plánovat náklady budoucích let.

 Z premiantů lůzry

Nejde ale jen o zpoždění zákonů, které se na ministerstvech teprve začínají psát. V ohrožení volební pauzou jsou i některé z těch, které jsou dávno připravené. Patří mezi ně i často diskutovaný zákon o kybernetické bezpečnosti zpřísňující požadavky na ochranu proti kybernetickým hrozbám.

Paradoxem přitom je, že Česko bylo jednou z prvních zemí Evropské unie, která sepsala návrh nové úpravy vycházející ze směrnice známé pod zkratkou NIS2. Včas, tedy do října 2024, ho ale nakonec parlament projednat nestihl. „Souvisí to s tím, že tato norma významně zasahuje do otázek jako je zahraniční politika, bezpečnostní politika, ochrana soukromí, svoboda slova, svoboda projevu. A to jsou všechno věci, na kterých se ne vždy dokáže najít ve společnosti i v politické reprezentaci konsenzus,“ vysvětluje politolog Lukáš Jelínek.

Na průběhu legislativních prací je to jasně vidět. První návrh nové právní úpravy představil Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost už v roce 2023. Jenže ještě před předložením do formálního legislativního procesu procházel řadou úprav a opakovaných připomínek. Vrátila ho také legislativní rada vlády, které se nelíbilo, že nepoužívá zaběhlou legislativní terminologii.

„S jeho podobou nejsou spokojena ani některá ministerstva, Hospodářská komora nebo organizace zastupující mobilní operátory. Zaznamenal jsem také kritiku na Hospodářském výboru sněmovny, a to i od koaličních poslanců,“ upozorňuje Viktor Paggio, expert na oblast kybernetických rizik poradenské společnosti Deloitte.

Do sněmovny se návrh dostal až na třetí pokus loni v červenci. A i tam to vypadá, že si poslanci dávají s jeho projednáním na čas. Původní ambice mít zákon schválený v říjnu se nepodařilo naplnit. „Brzdí ho výbory a lobbing. Bylo tam několik výborů, kterým se to muselo znovu poslat. Obrana tam měla nějaké problémy, průmysl a obchod,“ upozorňuje advokát a specialista na kybernetickou bezpečnost Sedlakova Legal Jiří Hradský.

Na začátku nového roku je tak návrh zákona o kybernetické bezpečnosti stále ještě před druhým čtením, zatímco například zákon o elektronických komunikacích předložený o měsíc později, sněmovna ve třetím čtení finálně schválila před Vánoci. „Aktuálně to vypadá, že s přijetím zákona o kybernetické bezpečnosti cílíme na začátek léta před sněmovními prázdninami. Ale je to velká otázka, protože se nám to pořád posouvá,“ míní Hradský. Pokud by se z návrhu stalo téma předvolební debaty, hrozilo by, že se věcné projednání normy posune až do příštího volebního období. To je přitom vzhledem k důležitosti normy a sílící politické snaze o hledání balancu mezi ochranou a nepřípustným sledováním občanů žhavé téma.

Nová pravidla kybernetické bezpečnosti v Česku dopadnou na zhruba 6 tisíc společností. Dosud účinný zákon se totiž týká jen 400 strategicky významných firem a organizací, jež jsou důležité pro fungování společnosti a státu. Nově mezi ně má spadat například potravinářský sektor, ale i oblasti, které s bezpečností příliš nesouvisí – například domovy pro seniory nebo čistírny odpadních vod.

Změnit pravidla

Opakovaná zpoždění v transpozici evropský předpisů vrhá Česko v Evropě do špatného světla. Může pro ně mít i finanční důsledky. Hrozí mu vysoké pokuty ze strany Soudního dvora Evropské unie. To se odvíjí od délky zpoždění přijetí tuzemského zákona oproti unií danému termínu. Například s přijímáním zákona o whisleblowingu bylo Česko v prodlení 550 dnů. Pokuta vystoupala na více než 60 milionů korun.

Český stát také odpovídá soukromým subjektům za škodu způsobenou zpožděním implementačních zákonů. Vystavuje se tak hrozbě žalob. Pro subjekty ve veřejné sféře pak mají směrnice přímý účinek směrnice i bez přijetí zdejšího zákona, což vytváří riziko různého zacházení a právní nejistoty.

Česko by tak mělo zapracovat na tom, aby ke zpožděním ani v exponovaných volebních letech nedocházelo. „Určitě by stálo za to zvolit pro tyto transpoziční normy v jednacím řádu sněmovny nějaký zvláštní způsob zacházení. Také by bylo vhodné usilovat od začátku až do konce volebního období u implementačních normám o konsenzus mezi vládou a opozicí,“ doporučuje Lukáš Jelínek.

Alžběta Vejvodová, ceskajstice.cz

 X X X

 EXPREMIÉR   ČR  PAROUBEK:  ZAJISTIT  LIDEM  BYDLENÍ

Proč je třeba podpořit nájemní bydlení

 –MMR pod vedením piráta Bartoše, nedokázalo za 3 roky vyprodukovat žádnou legislativní iniciativu v oblasti bydlení, která by umožnila rozsáhlejší výstavbu dostupného bydlení. Až v samotném závěru, před svým vyhazovem z funkce ministra, jsme se dozvěděli, že MMR a stát de facto z úvěrových peněz, zapůjčených z evropských fondů, získá 7 miliard Kč na výstavbu nájemních bytů. Podle představy MMR, by mělo takto vzniknout 3500 bytů.

To samozřejmě není sice úplně špatné číslo, ale 3500 bytů znamená, že na každý ze čtrnácti krajů, vyjdou finance na výstavbu v průměru cca 250 bytů, a to je směšně málo. Kromě toho, jednou stát bude muset tyto peníze také do fondů EU vrátit. Před třemi lety, z iniciativy poslanců ČSSD, byl předložen sněmovně návrh zákona, zpracovaného na základě britských a rakouských zkušeností. Podle této právní normy by bylo možné stavět levné nájemní byty. Dělo by se tak prostřednictvím neziskových subjektů, vytvářených obcemi a spolupracujících s obcemi. Návrh zákona, nyní zaparkovaný ve sněmovním archivu, počítá s tím, že by obce poskytly neziskovým subjektům zdarma pozemky určené pro bytovou výstavbu. Neziskové subjekty by si vzaly dlouhodobé úvěry na výstavbu komunálních bytů od komerčních bank, např. s dobou splatnosti dvaceti let či delší. Anuita úvěrů by byla splácena z přijatého nájemného. A o rozdělování bytů by rozhodovala obec, která by tak mohla uspokojit především své naléhavé personální potřeby. Tedy, byty by mohly získat lékaři, obecně zdravotníci, učitelé či policisté anebo mladé rodiny ad.. Obecně profese, které obec na svém území velmi postrádá.

V médiích čteme alarmují zprávy o tom, že na konci letošního druhého kvartálu stál průměrný byt v Česku, podle společnosti Deloitte, téměř 102 tisíc korun za metr čtvereční. Za sedmdesáti metrový byt tak kupci zaplatili více než 7 milionů korun. Predikce ČNB je taková, že tento byt by stál na konci příštího roku zhruba o 800 tisíc Kč více. Některé soukromé bankovní domy, předpokládají dokonce ještě vyšší nárůst cen bytů.

Na pořízení bytů na hypotéku tak dosáhne jenom velmi malá část české společnosti. A velká většina zejména mladších lidí je prakticky vyřazena z možnosti získat nový byt. Východisko by mělo být v tom, uvést do života zákon o financování komunální bytové výstavby, který je již přes 3 roky zaparkován ve sněmovním archivu.

Je třeba dodat, že návrh zákona, zpracovaný odborníky ČSSD byl korigován tehdejším Ministerstvem pro místní rozvoj, v čele s paní Dostálovou.

Podobným způsobem, jak to předpokládá návrh zákona, se např. v Anglii dlouhodobě a každoročně staví desítky tisíc bytů. Mou představou bylo a zůstává (patřil jsem k inspirátorům vzniku zmíněného návrhu zákona), že takto může být u nás stavěno např. deset tisíc levných komunálních bytů ročně k využití pro občany obcí. Některé obce mají vlastní pozemky určené pro bytovou výstavbu. V případě jiných obcí drží tyto pozemky, vhodné pro bytovou výstavbu, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Ten by na požádání obcí, měl převést všechny pozemky, určené územním plánem pro bytovou výstavbu na obce. Schválením a uplatněním tohoto návrhu zákona, který uvízl ve sněmovně v závěru minulého volebního období před třetím čtením, by se uspokojila velká poptávka po levných komunálních bytech. A masivnější výstavba levných bytů by mohla také srazit cenu nově stavěných bytů. Tu de facto určují velcí developeři, v podstatě oligopolním způsobem. Tedy s mimořádně velkými maržemi nad pořizovacími náklady.

Je zřejmé, že přijetí takového návrhu zákona je v zájmu širokých vrstev občanů, ale nikoliv velkých developerů. Ti by rádi stavěli i komunální byty pro obce za „své“, monopolně vysoké ceny. A stát by platil jako mourovatý, po koupi enormně drahých bytů obcemi, by erár platil příspěvky na nájemné nájemníkům, kteří by neměli na nájem v takto drahých bytech. Anebo je zde druhá alternativa, že by to všechno (tedy monopolně vysoké ceny) zaplatily developerům obce a nepromítaly by to v plném rozsahu do nájemného. Jedno i druhé by nebylo rozumné. Ing. Jiří Paroubek, expremiér ČR 

X X X

 V klidu a bez námitek. Kongres s Harrisovou potvrdil Trumpovo vítězství

Americký Kongres v pondělí na slavnostním zasedání potvrdil výsledek listopadových prezidentských voleb, v nichž zvítězil republikán Donald Trump. Ceremonii předsedala viceprezidentka Kamala Harrisová, kterou Trump ve volebním klání o Bílý dům porazil.

 Kongres dnes na společném zasedání Sněmovny reprezentantů a Senátů potvrdil výsledné hlasování sboru volitelů, v němž Trump získal 312 hlasů ku 226 pro Harrisovou. K vítězství potřebuje kandidát získat nejméně 270 volitelů. Hlasování sboru je procedurální krok. Zasedání jako předsedkyně Senátu, jakožto viceprezidentka, předsedala Harrisová.

Americká média si všímají, že pondělí událost proběhla v klidu a bez žádných námitek. To podle nich stojí v kontrastu s děním před čtyři roky, kdy Trumpovi stoupenci vtrhli do Kapitolu ve snaze zabránit potvrzení vítězství demokrata Joea Bidena ve volbách v roce 2020.

Trump vzápětí po hlasování v příspěvku na své sociální síti Truth Social uvedl, že jde o „významný okamžik v dějinách“ a „potvrzení obrovského volebního vítězství“.

Hlasování ve Washingtonu se uskutečnilo navzdory nepříznivému počasí, jelikož se východní pobřeží USA potýká se silným sněžením. Podle předpovědí by ve Washingtonu mělo napadnout až 15 centimetrů sněhu, což vedlo k rušení stovek letů a zpožděním v dopravě.

X X X

 Německo zaznamenalo rekordní počet pravicově extremistických trestných činů

Německá policie loni zaznamenala téměř 34.000 trestných činů motivovaných pravicovým extremismem. S odvoláním na předběžné údaje o tom dnes informoval web RND. Podle něj se jedná o rekordní počet těchto činů za rok, který by navíc mohl do zveřejnění konečné zprávy v květnu ještě vzrůst.

V roce 2023 Spolkový kriminální úřad (BKA) zaznamenal 28.945 trestných činů, které zařadil do statistiky jako „politicky motivované trestné činy na pravici“. Do loňského 30. listopadu jich evidoval 33.963. Z nich bylo 1136 násilných trestných činů.

Největší část pravicově extremistických trestných činů činily loni činy spadající do kategorie propagace hnutí potlačujících práva a svobody. Bylo jich přes 21.000. K těmto činům patří například malování hákových křížů a dalších zakázaných symbolů či provolávání zakázaných hesel. Případů takzvaného štvaní lidu, tedy trestného činu spojeného s nenávistí vůči určitým skupinám lidí, bylo přes 5000.

Naprostá většina pachatelů násilných pravicově extremistických trestných činů jsou dospělí. Podle RND ale v posledních letech roste počet mladistvých mezi pachateli.

 Data, která RND získalo od ministerstva vnitra a dnes zveřejnilo, neobsahují údaje o dalších formách extremistických trestných činů, například z levého okraje politického spektra.

X X X

 Zákaz balení zeleniny či hotelových šamponů do plastu se lidem i firmám prodraží, varuje poslankyně Peštová

Z evropských hotelových koupelen brzy vymizí drobná balení šampónů či mýdel. Balit do plastů nebude možné ani ovoce či zeleninu. Evropské instituce přijaly nařízení o obalech a obalových odpadech, které se dotkne všech členských států včetně Česka. Na rozdíl od směrnice totiž nařízení platí přímo. Maximálně lze požádat o výjimku. Nová evropská pravidla předepisují snížení objemu obalových materiálů i omezení množství tzv. „přepravovaného vzduchu“ a povinné zálohování některých nápojových obalů. Nařízení podle poslankyně hnutí ANO Bereniky Peštové dolehne citelněji na chudší státy, které produkují menší objemy odpadu. Česko tak bude podle ní v následujících letech platit i za ty, kteří už mají s přebujelými obaly dlouhodobý problém.

Nová pravidla jsou aktualizací starší směrnice o obalech a obalových odpadech. Hlavním cílem je postupná eliminace zbytečných obalů a plýtvání materiálem, jež do drtiček odpadu a na skládky každoročně dodává nesmírná kvanta. Nejde přitom o první podobnou iniciativu: již dříve evropské instituce schválily třeba směrnici známou jako Single Use Plastics, která zakázala jednorázové příbory, plastová brčka či talíře.

Nařízení má své kritiky. „Především záměr nařízení snížit množství obalového odpadu je pochopitelně správný, ale jeho provedení je rafinovaně nespravedlivé. Každý chápe, že množství obalů souvisí s životní úrovní,“ varuje poslankyně Berenika Peštová (ANO).

186 kilo odpadu na obyvatele za rok

Průměrná spotřeba obalů v EU je podle posledních čísel z roku 2022 okolo 186 kg na obyvatele na rok. Bohaté státy jako Francie, Lucembursko nebo Německo mají vysokou spotřebu, a proto produkují více odpadu. Chudší státy jako Česko, Slovensko nebo Chorvatsko naopak méně. V míře recyklace to je však naopak — Německo podle dat Evropské agentury pro životní prostředí zrecyklovalo v roce 2022 téměř 70 procent komunálního odpadu, Česko jen asi 43 procent.

„Ten rozdíl je obrovský, Německo s 227 kg obalů na obyvatele produkuje o 75 % více obalů než my s našimi 130 kg a Chorvatsko se svými 82 kg o 64 % méně než Německo. Komise však vymyslela způsob, jak stanovit cíle, tak, aby maximálně dopadly na ty státy, které mají nízkou, ale postupně rostoucí spotřebu, zatímco na bohaté státy s vysokou spotřebou je dopad daleko menší,“ míní Peštová.

Podle poslankyně Silvie Doušové (STAN) nařízení představuje zásadní krok směrem k udržitelnosti a cirkulární ekonomice. Lidé podle ní budou mít prospěch z ekologičtějších produktů, problém však může nastat u dopravců. „Očekávám, že pozitivně ovlivní české výrobce tím, že je vyzve k inovacím a efektivnějšímu nakládání s obaly. Považuji tento přístup za rozumný, ale je důležité také zvažovat další alternativy, které by mohly být efektivní v podpoře udržitelného rozvoje,“ uvedla pro Českou justici.

Podobné obavy z dopadů nařízení na Česko má i poslanec Marek Novák (ANO). „Domnívám se, že jeho konkrétní podoba není pro Českou republiku ideální. Vidím v tom značnou administrativní a finanční zátěž, která může negativně ovlivnit výrobce i spotřebitele. Z mého pohledu je potřeba hledat řešení, která by měla menší ekonomické dopady a byla by zároveň flexibilnější vůči místním podmínkám,“ říká.

Opakované použití vázacích pásek může v dopravě narazit

Poslankyně Peštová varuje, že některé body nařízení se rozchází s praxí. „Nařízení přináší spoustu požadavků, které tvořili lidé zřejmě bez jakékoli praktické zkušenosti v logistice. Například vyžaduje opakované používání vázacích pásek, kterými se zboží upevňuje na palety, kromě toho, že je to nepraktické, je to vyložený bezpečnostní hazard ve skladech a v dopravě,“ uvedla s tím, že některé parametry by se mohly ještě změnit. Zatím podle ní podniky přemýšlejí, čím budou fixovat zboží při dopravě.

Povinné opakované používání obalů při přepravě také zřejmě bude znamenat více plastových přepravek, které se budou vozit. „Nucené omezování hmotnostního množství obalů znamená buď omezení spotřeby, nebo při jejím zachování nucené používání lehčích obalů, tedy více lehkých plastů, méně těžkého skla nebo přeci jen těžšího papíru. Také asi bude omezen prodej menších balení, ale to u potravin obvykle znamená více nedojedených balení a více potravinového odpadu,“ popisuje Peštová důsledky plynoucí ze striktního požadavku využívat lehčí a opakovaně použitelné obaly.

Podle Nováka by bylo vhodnější zaměřit se na podporu dobrovolných iniciativ a inovací v oblasti obalových materiálů. „Například investice do ekologičtějších technologií nebo rozvoj udržitelných balicích řešení by mohly přinést dlouhodobé výsledky bez zbytečného zatěžování výrobců a spotřebitelů. Spolupráce mezi státy, průmyslem a spotřebiteli by podle mě mohla vést k efektivnějšímu a méně nákladnému řešení,“ říká poslanec.

Zálohování nápojů jako záchrana, nebo slepá ulička?

Nařízení dopadá rovněž na lahve i plechovky, jejichž zálohování již schválila vláda v rámci snah splnit recyklační cíle. Členské země EU budou muset splnit cíl zpětného odběru těchto komodit na úrovni 90 procent v roce 2029. Zatímco většina lidí zálohování podporuje, Svaz měst a obcí nebo Hospodářská komora jsou proti. Podle nich by bylo výhodnější zlepšit stávající systém.

Skeptická k zálohování je i poslankyně Peštová. „Na první pohled o cestu k omezení odpadu, ale bohužel tomu tak není. Zálohy jsou jen formou intenzivního sběru pro recyklaci, zálohováním se může recyklace zvýšit, ale množství odpadu se nezmění. Proto Komise v nařízení požaduje, aby současně výrobci nápojů přecházeli na opakované použití obalů. V roce 2030 by mělo být 10 % nápojových obalů opakovaně plněno, v roce 2040 by to mělo být 40 %. Dokonce dává členským státům právo, až povinnost, stanovit vyšší cíle opakovaného použití, pokud to potřebují pro snížení množství obalového odpadu,“ uvedla.

Kritici zálohování navrhují jít cestou například dobrovolného zálohování pomocí QR kódů či opakovatelně plnitelných lahví. „Zálohováním nezměníme množství obalového odpadu, protože míra opakovaného použití se tím nezvýší,“ doplňuje Peštová. Skutečný problém podle ní bude snížení množství obalových odpadů o 11 procent. Z pohledu Bruselu by zálohování mělo jít ruku v ruce právě se snahou o opakované plnění. A právě v Česku bude hrát roli, zdali se podaří sladit požadavky na opakované využití, omezení prázdného prostoru v krabicích a zákaz drobných balení, aniž by to pro podniky a spotřebitele znamenalo další náklady. Pavlína Ječmínková, ceskajustice.cz

X X X

 Europoslanec Zdechovský čelí kvůli omluvě exekuci, čeká na rozhodnutí Nejvyššího soudu

Europoslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský čelí exekuci kvůli tomu, že se neomluvil za zveřejnění obrázku s podobiznou advokáta Petra Němce, informoval dnes Němec na síti X. Zdechovský reagoval že proti příslušnému pravomocnému rozsudku podal v listopadu dovolání k Nejvyššímu soudu (NS), které zahrnuje i návrh na odklad jeho vykonatelnosti. Omluvu tak nebude zveřejňovat do té doby, než o návrhu NS rozhodne.

Zdechovský před sněmovními volbami v roce 2021 sdílel takzvaný meme napodobující kampaň konkurenčních Pirátů s advokátovou fotkou a textem „Když si z nás budete dělat srandu, podáme trestní oznámení“, uvedl iDNES.cz. Němec podle portálu obrázek označil za použití autorského díla v politické kampani a podal na Zdechovského žalobu.

Podle Němce královéhradecký okresní soud uložil Zdechovskému, aby se na síti X omluvil, že „neoprávněně zasáhl do práv Petra Němce použitím jeho profesní fotografie a její stylizací do volební grafiky uskupení Piráti a Starostové“. Rozhodnutí potvrdil krajský soud a Zdechovský podle Němce povinnost čas nesplnil. „Pan europoslanec nerespektuje pravomocný rozsudek soudu a neomluvil se mi. Proto byla nařízena exekuce a pan europoslanec začal dostávat pokuty,“ uvedl Němec.

Zdechovský napsal, že Němec už jedno řízení jednoznačně prohrál a musel zaplatit veškeré náklady. „Toto je druhé řízení, které není ukončené,“ uvedl. Proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové podal dovolání, protože s ním nesouhlasí a právní posouzení provedené nižšími soudy nepokládá za správné.

 „Společně s dovoláním jsem podal taktéž návrh na odklad vykonatelnosti soudního výroku ohledně omluvy, přičemž tento se opírá o předchozí rozhodovací praxi NS. Do doby, než bude o mém návrhu rozhodnuto, omluvu uveřejňovat nebudu,“ napsal europoslanec. Dodal, že o tom včas informoval i Němce. „Ten však i navzdory tomu podal exekuční návrh a tuto situaci zneužívá k veřejnému poškozování mé osoby,“ uvedl, ceskajustice.cz

X X X

Británie se chystá na válku v Arktidě. Slavní Commandos dostali sněžné skútry a přesunuli se za polární kruh

Britská námořní pěchota přišla v roce 2020 s revolučním konceptem. Její slavné jednotky Commandos, sahající svou historií až do druhé světové války, se mají reorganizovat a vykročit směrem k budoucí podobě ozbrojených konfliktů.

Pryč jsou časy, kdy se britští speciálové připravovali na vylodění na nepřátelských plážích po vzoru Normandie 1944. Válka v 21. století bude rychlejší, vedená na delší vzdálenost a velmi pravděpodobně v ní nikdy nebude možné koncentrovat tak velké síly na jednom místě – zejména kvůli obrovskému technickému pokroku na poli naváděných raket a dělostřelectva, ke kterému v posledních dekádách došlo.

Jeden z praporů Commandos se od té doby speciálně vyčlenil pro operace při Severním pólu. Tito „arktičtí Commandos“ mají od předloňska základnu ve Skjoldu na severovýchodě Norska, kde zimní teploty klesají až k mínus 30 stupňům Celsia. Jejich úkolem je být připraveni k nasazení v řádu několika hodin.

Za pomoci speciálního vybavení, mezi které patří rychlé motorové čluny, pásová vozidla Viking či sněžné skútry, Britové cvičí na válku v extrémních podmínkách. Součástí výcviku je lyžování, budování iglú i lov polární zvěře. O náročnosti této přípravy vypovídá své i fakt, že do Arktidy se před dvěma lety přijel podívat slavný dobrodruh a někdejší voják SAS Bear Grylls a s britskými speciály absolvoval mimo jiné skoky do ledové vody.

Třetí světová

Arktičtí Commandos mají operovat po boku norských spojenců, kteří mají základnu nedaleko. Z letiště v Bardufossu zase Brity podporují útočné helikoptéry Apache. V případě války má být hlavním úkolem celého uskupení bleskový přesun a likvidace nepřátelských odpališť raket a protiletecké obrany – tak, aby umožnili vzlétnout víceúčelovým letounům F-35.

Právě kolem možností přesunu ale teď vznikají nepříjemné otázky. Britské výsadkové lodi třídy Albion, které jsou pro takové úkoly primárně určeny, mají totiž podle nové labouristické vlády dosloužit už v březnu letošního roku. Pro transport Commandos sice mohou sloužit i letadlové lodi HMS Queen Elizabeth a HMS Prince of Wales, jejich primární úkol to ale není. Arktickým speciálům by se tak vcelku snadno mohlo stát, že se v rozhodující chvíli ocitnou bez podpory námořnictva, což by byla zásadní čára přes rozpočet.

Britové Arktidu považují za strategicky významné území. Z Norska dovážejí ropu a zemní plyn a za polárním kruhem se nachází také oblasti bohaté na minerály a čím dál tím významnější vzácné zeminy, ze kterých se vyrábí pokročilá elektronika.

Například nová kniha někdejšího velitele britských ozbrojených sil Davida Richardse a historika Juliana Lindleyho-Frenche The Retreat from Strategy začíná sporem o souostroví Špicberky. V tomto hypotetickém scénáři Moskva nejdříve vypoví Špicberskou dohodu z roku 1920, kterou se zavázala uznávat svrchovanost Norska nad souostrovím. NATO odpoví vysláním zesíleného kontingentu do Bardufossu, do kterého se z obav o eskalaci nezapojí německý Bundeswehr. Čína a Rusko následně „oslepí“ západní satelity a provedou obojživelný přepad Špicberk. Británie reaguje vysláním letadlových lodí a brzy se zapojují i Spojené státy. Začíná třetí světová válka.

X X X

V Kongu zadrželi Číňany se zlatými cihlami. Zemi sužuje nelegální těžba

Úřady na východě Konga zadržely tři muže čínské národnosti, kteří ve svém autě ukrývali 12 zlatých cihel a 800 tisíc dolarů (19,3 milionu Kč). Minulý měsíc se přitom dostala na svobodu skupina Číňanů, kterou konžské úřady předtím zadržely pro podezření z nelegální těžby.

Bezpečnostní jednotky zadržely tři Číňany v oblasti Walungu, nedaleko hranic s Rwandou. Celou operaci provedly úřady v tajnosti, uvedl guvernér provincie Jižní Kivu Jean-Jacques Purusi.

Někteří z překupníků, kteří kupují kovy od ozbrojených skupin kontrolujících tamější doly, mají totiž dobré vztahy s vládou v hlavním městě Kinshase, vysvětlil Purusi.

Guvernér tak narážel na incident z minulého měsíce, kdy Kongo propustilo 17 Číňanů obviněných z nelegální důlní činnosti. Vládní orgány jim také dovolily vrátit se zpět do Číny. Takové jednání podle Purusiho podkopává snahy místních úřadů, které proti nelegální těžbě bojují. Propuštění Číňané navíc dluží vládě deset milionů dolarů (242 milionů Kč) na daních a pokutách, řekl Purusi agentuře Reuters. Čínská ambasáda se k případu nijak nevyjádřila.

Zatčení se uskutečnilo v době, kdy povstalci v sousední provincii Severní Kivu ovládli tamější strategické město Gomu. Před měsícem také Kongo zažalovalo dceřiné společnosti americké technologické společnosti Apple, že používají nerostné suroviny z konfliktních oblastí na východě Konga.

V žalobě také stojí, že nelegálně vytěžené suroviny se poté pašují přes Rwandu, Ugandu a Burundi a dále se jejich původ „propere prostřednictvím mezinárodních dodavatelských řetězců“, napsala dříve BBC. Rwanda toto nařčení odmítá.

Východní část Konga sužuje násilí už téměř 30 let kvůli bohatým zdrojům zlata, diamantů a nerostů, z nichž se potom vyrábí baterie pro elektrická auta a mobily.