Dvořákova ČT s Fridrichovou se propůjčuje ženám, které se chtějí bavit sexem a nevědí, jak na to. Dr. Uzel už před časem zdůraznil, že se už dávno měly ozvat, ale neudělaly to. Ať se poradí s odbornicemi v Praze v Perlově ulici, nebo v Paříži, na Pigalle, v Německu, Rakousku, Itálii. Tam všude dostanou dostatek informací o sexu. Ženský sex s muži prosazují i experti gynekologie z Holandska, Belgie a dalších zemí Západu, který provozovala stážistka Lewinská s exprezidentem Clintonem. Jsou názory, že prospěje i ženám, které chtějí mít děti, a moc jim to nejde.

X X X

Před lety vypukla aféra o sexuálním poměru prezidenta Clintona se stážistkou Lewinskou. Po celý rok, kdy kauza plnila přední stránky novin, se Clinton kromě podpory manželky Hillary těšil i nebývalé podpoře veřejnosti. Na dvě třetiny Američanů byly po dobu vyšetřování proti jeho sesazení, ačkoli už tehdy bylo zřejmé, že prezident v dané věci nemluvil vždy pravdu. K tomu, že lživě svědčil, se Clinton přiznal v lednu 2001 – v poslední den v úřadě. Dnes je tomu už dávno konec. Lewinská o tom napsala knihu. Fridrichová a spol. by si o tom mohly přečíst podrobnosti, aby se poučily.

X X X

U  POLITIKŮ  ČSSD  SE  HLEDÁ  190  MILIONŮ?

Zaorálkův důkladný výslech. Exministr vypovídal v kauze zmizelých stamilionů

Několikahodinový výslech absolvoval v pondělí u Městského soudu v Praze bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Vypovídal jako svědek v případu exnáměstka rozvědky Zdeňka Blahuta, který podle obžaloby připravil stát v souvislosti s případem Čecha uvězněného v Súdánu o 190 milionů korun.

 Hlavní líčení probíhá za mimořádně přísných bezpečnostních opatření a s vyloučením veřejnosti. Na vývěsce u speciálně vyhrazené jednací síně visí upozornění, že nikdo nemá vstupovat dovnitř bez vyzvání.

Jedny ze dvou dveří jsou zapečetěné, u druhých bezpečnostní pracovníci důkladně kontrolují každého vcházejícího účastníka, aby se vyloučilo, že tam někdo vnese nahrávací zařízení. Samozřejmostí jsou odevzdané mobilní telefony.

Průběh jednání výrazně protahuje to, že se výslechy diktují a zapisují na psacím stroji, jako by byla osmdesátá léta minulého století. Největší tuzemský soud totiž podle jednoho z obhájců nedisponuje počítačem certifikovaným Národním bezpečnostním úřadem, do něhož by bylo možné nahrávat zvukový záznam z hlavního líčení vedeného v utajeném režimu.

V případu někdejšího druhého muže Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), exnáměstka pro operativní činnost Zdeňka Blahuta, který podle obžaloby vylákal v roce 2017 z tajné služby peníze pod záminkou, že je použije na vysvobození českého občana zadržovaného v Africe, přišel v pondělí svědčit tehdejší ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

Po třech hodinách udělal předseda senátu dvacetiminutovou pauzu a poté výslech politika pokračoval. Tehdejší šéf diplomacie se v letech 2016 a 2017 angažoval v případu českého misionáře Petra Jaška, který dostal v Súdánu kvůli údajné protistátní činnosti 20 let vězení.

Žalobce Marek Bodlák tvrdí, že bývalý náměstek Blahut, který do Súdánu služebně odjel, měl už v roce 2016 informace o tom, že Jašek bude v zemi odsouzen a následně tamním prezidentem omilostněn „v očekávání zlepšení bilaterálních vztahů“.

Blahut ale podle Bodláka v prosinci 2016 nepravdivě informoval ředitele ÚZSI o tom, že existuje možnost zajistit propuštění občana prostřednictvím intervence Egypta, a to výměnou za dodávku „technického zařízení“ (šesti kusů odposlouchávacích zařízení Agáta) v hodnotě 190 milionů korun. Technické zařízení však nebylo ani zakoupeno, jak bylo uvedeno ve svazcích rozvědky, a peníze nebyly Egyptu předány, což podle obžaloby tvrdil Blahut.

Kam se 190 milionů korun ztratilo, není jasné. Blahut před soudem vinu za údajný podvod a zneužití pravomoci odmítl. „Počkal bych do skončení soudu, pak se rád vyjádřím,“ řekl novinářům před dvěma týdny, v první den hlavního líčení.

O penězích nebyla řeč, tvrdí Zaorálek

V pondělí vyslýchaný svědek Zaorálek byl v pauze na soudní chodbě vstřícnější. „Moje osobní návštěva v Súdánu byla jednou z podmínek súdánské strany, aby byl pan Jašek propuštěn. Bylo to dramatické a do poslední chvíle jsme nevěděli, jestli to tak dopadne,“ řekl iDNES.cz bývalý ministr, který odsouzeného Čecha v únoru 2017 z Afriky nakonec přivezl.

O mnoho měsíců dříve, když se Zaorálek o zadržení Jaška dozvěděl, se sešel se svým súdánským protějškem v New Yorku. „Už na té první z několika schůzek, které jsme měli, mě ujistil, že vidí cestu, že to dopadne dobře a že se máme spolehnout na to, že pana Jaška zachráníme. Nebyla to první akce tohoto typu a většinou to dopadlo úspěšně, takže jsem si myslel, že i tady to bude podobné,“ vysvětluje Zaorálek.

Egypt se podle něj vyjednávání o propuštění Jaška neúčastnil. „Nyní i tehdy jsem byl přesvědčen, že vztahy mezi Egyptem a Súdánem nejsou takové, že by nám v tom Egypt mohl pomoci. Nebylo to tak, že bych chápal Egypt jako součást té věci,“ dodává. Souvislost s Egyptem vidí zejména v tom, že v Káhiře byla nejbližší ambasáda a tamní česká velvyslankyně se Jaškovi snažila maximálně pomoci.

„Súdáncům bylo úplně jedno, co by Egypt chtěl,“ odpovídá na otázku, zda se k němu donesla informace o částce 190 milionů korun a údajném nákupu odposlouchávacích zařízení Egypťanům, kteří údajně měli s propuštěním Jaška pomoci. „Připadá mi podivné s tím nějak operovat. O žádných penězích nebyla nikdy řeč,“ reaguje exministr na Blahutovu verzi. Podle Zaorálka vyloučila angažmá Egypta v propuštění Jaška i česká velvyslankyně.

Svědčit má Chovanec i Sobotka

Soud měl v pondělí v plánu výslech ještě jednoho ministra tehdejší Sobotkovy vlády, a sice Milana Chovance, který vedl vnitro, pod nějž ÚZSI spadá.

„Celkem si divím otevřenosti mého předřečníka (Lubomíra Zaorálka, pozn. red.) v kauze, která je utajovaná. Omlouvám se, ale dostal jsem přípis od soudu, že kauza je v režimu důvěrné. Můžu vám říct jednu jedinou věc, že mé znalosti o této věci jsou velmi, velmi malé. Určitě budu vypovídat, určitě splním svoji občanskou povinnost. Akorát mi teď sdělili, že se na mě nedostane. Prý na jaře, tak se možná uvidíme někdy zjara,“ řekl iDNES.cz Chovanec. Podotkl, že v zahraničí slyšel na naši tajnou službu ÚZSI vždy jen chválu.

 Jednací síň později opustil s tím, že nový termín, kdy má k soudu přijít svědčit, dostal skutečně až v příštím roce. „Byl bych velmi zklamaný, kdyby se potvrdila verze obžaloby,“ dodal ještě.

Na svědky má soud vyhrazeny i další jednací dny, kterých bude do konce roku ještě pět. Mezi jinými by měl přijít svědčit také bývalý premiér Bohuslav Sobotka. Výslechy některých ministrů jeho vlády údajně hodlá navrhnout soudu také obhajoba. „Rozsudek? Možná na konci příštího roku,“ glosoval vlekoucí se hlavní líčení Blahutův obhájce Lukáš Trojan.

X X X

Politické kampaně chce hlídat Sivera, potvrdil kandidaturu na šéfa úřadu

Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (ÚDHPSH) bude brzy bez kontrolorů kampaní. A to zrovna v období prezidentských voleb. V prosinci končí mandát současného předsedy Vojtěcha Weise, v březnu dalším čtyř členům. Zájem o vedení úřadu potvrdil dosavadní člen František Sivera. Redakce iDNES.cz o jeho návrhu na zvolení informovala už minulý týden.

„S nominací souhlasím. Pokud budu navržen, budu rád, protože si myslím, že úřad má smysl. Dohlíží, aby politické strany a hnutí hrály fér hru a byly férově financované. To samozřejmě vede k tomu, že by měla být větší důvěra voličů v celý politický systém,“ řekl Sivera.

Jako dobrou volbu jeho nominaci zhodnotili i další členové vedení Jan Outlý a Tomáš Hudeček.

Předsedu dohledového úřadu jmenuje prezident republiky na základě nominací Sněmovny a Senátu. Zatím jediným adeptem je Sivera, kterého navrhuje vládní koalice. Úřad vznikl v roce 2017, současnému předsedovi Weisovi končí šestileté období, dále kandidovat nehodlá.

„První období bylo takové vytvářející. Co se týče členů, myslím, že jsme věci týkající se dohledu posunuli hodně daleko a nastavili jsme systémy tak, jak by měly do budoucna fungovat,“ uvedl Sivera. Přivítal by ale upřesnění kompetencí jednotlivých členů a fungování uvnitř úřadu, zlepšil by i komunikaci.

„Snažili jsme se o jednotný postup, ale jako členové jsme naráželi na celou řadu bariér. Naše kompetence končila tím, že jsme se potkali, něco si řekli, ale reálně bylo rozhodnutí na panu předsedovi, který s námi tolik nekomunikoval,“ řekl Sivera.

Outlý chce pokračovat, Novotný v úřadu končí

Podle Outlého je nominace Sivera vhodná. „Na funkci předsedy se hodí. Má dobrý vhled do dohledové problematiky, je to profesionál, má manažerské schopnosti a zkušenosti a je to po mnoha stránkách dobrá volba,“ zhodnotil Outlý. Sám by chtěl jako člen úřadu pokračovat.

ADVERTISING

„Na začátku se ztratilo zbytečně hodně času a nefungovalo to, jak by mělo. Dlouhodobě jsme říkali, že to funguje špatně,“ poukázal Outlý stejně jako Sivera na rozdílné pohledy na věc oproti končícímu Weisovi. Podle Outlého by úřad mohl fungovat lépe.

„Myslím, že tam jde mnoho věcí dělat lépe a úřad má na to, aby fungoval dobře i při těchto zákonech a nedokonalé legislativě,“ dodal.

Ve funkci člena úřadu naopak končí Jiří Navrátil. „Nebudu se ucházet znovu a vracím se do akademické sféry,“ uvedl ekonom Navrátil, který tak ani nekomentoval nominaci Sivery. Poslední člen úřadu Tomáš Hudeček se zatím rozmýšlí, zda bude chtít pokračovat dál.

„Zvažuji to. Zjišťuju, jestli je to vůbec schůdné, nechci jít do předem prohrané bitvy. Pokud bych se nesetkal se vstřícností senátorů, myslím, že by to bylo zbytečné,“ uvedl Hudeček. Siverovu nominaci ale vítá. „Nominaci nelze než kvitovat s povděkem. Úřad se potřebuje dál nějak vyvíjet do lepší a vyspělejší podoby. A jistá kontinuita je výhodná,“ dodal Hudeček.

Současný šéf je nekompetentní, tvrdí TI

Weis byl za svou práci v úřadu kritizován kvůli své údajné nekompetentnosti.

„První předseda ÚDHPSH pan Vojtěch Weis předvedl ve své funkci absolutní nekompetentnost. Nebyl schopen spolupracovat s ostatními členy Úřadu nebo jinými institucemi. Proto je naprosto nepředstavitelné, že by mohl v roli předsedy pokračovat,“ uvedl ředitel organizace Transparency International Ondřej Kopečný pro iDNES.cz.

Weis tato tvrzení odmítl. Podle někoho vykonával svou dostatečně a povedlo se mu vytvořit dobře fungující instituci. „Já jsem byl postaven jako předseda ústředního správního úřadu před úkol vytvořit fungující instituci bez předchozí historie, se všemi náležitostmi, personálním a materiálním vybavením, a to od nuly. To se mi také povedlo,“ řekl Weis.

Dosluhující šéf se odkazoval také na spolupráci s Poslaneckou sněmovnou a ministerstvem vnitra, která byla podle něj na velmi dobré úrovni. Výjimkou ale byla spolupráce s jednotlivými členy vlády. Tu označil za problematickou.

„V průběhu funkčního období zaznamenala dynamiku, kdy členové místo toho, aby se věnovali dohledové a kontrolní činnosti, zasahovali do kompetencí vyhrazených předsedovi úřadu v oblasti provozní činnosti či investic,“ vysvětlil.

X X X

SOUDCI  V  BRNĚ  UDĚLILI  POSTIH  ŠÉFOVI  POLICIE  MACHALOVI,  VYŠETŘOVAL  KORUPCI  BYTŮ

Exšéfovi brněnské kriminálky Machalovi udělil soud pokutu 100 tisíc korun

S peněžitým trestem 100 tisíc korun odešel dnes od Městského soudu v Brně bývalý vedoucí 1. oddělení brněnské hospodářské kriminality Vladimír Machala, jenž od léta 2018 vyšetřoval podvody s městskými byty. Soud ho shledal vinným v tom, že předával neveřejné informace z trestního řízení někdejšímu šéfovi technického oddělení správy nemovitostí na radnici Brno-střed Petru Kosmákovi.

 Dále soud Machalu odsoudil za to, že zmařil domovní prohlídku u bývalého starosty Rojetína Pavla Hubálka, jenž podle kriminalistů používal k přidělování bytů padělaná razítka městských úřadů a firmy, která nemovitosti v Brně spravuje.

Machalův obhájce se na místě odvolal. „Bylo to překvapující rozhodnutí, protože, kdyby se soud snažil rozhodnout spravedlivě, musí klienta zprostit obžaloby,“ řekl obhájce Pavel Hála s tím, že rozhodnutí může být nebezpečným signálem pro práci policistů s informátory.

„Je naprosto vyloučené, aby policisté postupovali zcela podle pravidla, v realitě je to nesmírně obtížná situace. Je to přehnaný extenzivní výklad ze strany soudu. Při takovém postupu by se už nedalo nic řešit při pronikání do zájmového prostředí,“ doplnil obhájce.

Bez trestu odešla Machalova podřízená Jitka Broďáková. Podle obžaloby využívala společně s Machalou zvláštní policejní fond na placení informátorů ve svůj prospěch. Šlo o 10 tisíc korun. Soudce tento čin předal k prošetření vnitřní policejní kontrole, aby zjistila, zda nejde o kázeňský přestupek.

Státní zástupkyně Petra Lastovecká podala stížnost proti rozhodnutí v bodě, který se týkal právě zneužití peněz. Ponechala si také lhůtu na případné odvolání. „Soud shledal, že nešlo o žádnou politizaci, inkviziční proces, nejednalo se o nic nezákonného ze strany státního zastupitelství. Obhajoba Machaly byla agresivní, cílená vůči mé osobě,“ řekla Lastovecká.

Podle ní je hlavní dějovou linkou případu vztah Machaly a Kosmáka. Zatímco Machala tvrdil, že Kosmák pro něj pracoval jako informátor, Lastovecká tento status rozporovala. „Machala nedodržel pokyny policejního prezidenta pro využívání informátora. Sděloval Kosmákovi neveřejné informace, které se ho týkaly,“ řekla Lastovecká.

Kosmák byl nakonec jedním z těch, kteří byli letos nepravomocně potrestáni v kauze Stoka týkající se korupce při přidělování zakázek na opravy městských bytů, a pohyboval se v prostředí, kde více lidí páchalo trestnou činnost. Kosmák dostal tříletou podmínku s pětiletým odkladem a také trest propadnutí majetku v hodnotě tří milionů korun.

Časově spolu obě kauzy souvisejí. Machala však uvedl, že o Kosmákově trestné činnosti v době, kdy ho měl jako informátora, nevěděl. Jako informátor měl Kosmák působit v Hubálkově případu, kterého prý Machala v té době považoval „pouze“ za podvodníka při přidělování městských bytů a uvedl, že nevěděl, že je součástí větší skupiny přiživující se na kupčení s městskými byty.

Domovní prohlídku policisté udělali u Hubálka doma v červnu 2018, jeho případ dosud nedospěl k vynesení rozsudku. K domovní prohlídce byl tehdy přizvaný Kosmák jako osoba nezúčastněná. Obžaloba však uvedla, že byl osobou zúčastněnou. Podle soudce tím Machala zmařil domovní prohlídku.

Navíc nezúčastněná osoba nemá být nijak informována o podrobnostech prohlídky, což Machala také porušil. Kvůli tomu mohly být později získané důkazy označené jako „nezákonně získané“.

Kosmáka informoval o prohlídkách

Soudce také uvedl, že Machala informoval Kosmáka o Hubálkově vyšetřování nejen ve chvíli, kdy nevěděl, že je Kosmák vyšetřovaný, ale i poté. A že Machala věděl od začátku o tom, že Kosmák má povědomí o nezákonném Hubálkově jednání. Kosmákovi také sdělil, že se budou dělat prohlídky v kancelářích správy nemovitostí na radnici Brna-střed, což Kosmák dále sdělil dotčeným pracovníkům. A sděloval mu také výsledky této prohlídky.

Zatímco Lastovecká považovala Machalův úmysl za přímý, soudce za nepřímý. I proto nepřistoupil na návrh trestu, jak jej žádala Lastovecká. Kromě pokuty chtěla také podmíněný trest a zákaz činnosti u policie. Stejný trest žádala i u Broďákové.

Hubálek později při výpovědích mluvil i o dalších lidech, kteří se na podvodech podíleli. Obhájci Machaly i Broďákové dnes zmínili jména, která už se v médiích v této souvislosti vyskytla, a to o ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi, brněnské primátorce Markétě Vaňkové a jejím náměstku Robertu Kerndlovi (všichni ODS).

Případ dnes vyšetřuje Národní centrála proti organizovanému zločinu a obhájci i Machala naznačovali, že se někomu nechce vyšetřovat trestnou činnosti politiků, ale jen „menších hráčů“. „Přitom u (Otakara) Bradáče kauza nekončí,“ zmínil v závěrečné řeči Machala bývalého předsedu bytové komise městské části Brno-střed, který je nyní ve vazbě. Skončil v ní poté, co policisté provedli 4. října razii kvůli kauze manipulace s městskými byty.

X X X

 Největší oporu mají Ukrajinci v Polácích a Češích. Maďary nezajímají

Češi jsou ochotni přijmout uprchlíky z Ukrajiny, do rodiny by si je však vzít nechtěli, zjistil průzkum agentury STEM/MARK spolu s European National Panel. Další členové visegrádské čtyřky (V4) a Bulhaři jsou také pro přijímání uprchlíků do země. Poláci projevují nejvíce solidarity, naopak Maďarsko je potřebným nakloněno nejméně.

Situace na Ukrajině nejvíc znepokojuje Poláky a Čechy, ukázal průzkum STEM/MARK a European National Panel, který se konal v zemích Visegrádské čtyřky a Bulharsku. Data výzkumníci sbírali od ruského útoku na Ukrajinu.

Obavy projevily zhruba tři čtvrtiny dotázaných. Češi se ale s ohledem na vzdálenost od konfliktu nejméně bojí o vlastní bezpečnost. Na otázky ve všech zemích odpovídalo přes 500 obyvatel s výjimkou Bulharska, kde bylo dotázaných 300.

STEM zveřejnil výzkum jak se Čechů, členů V4 a Bulharska dotýká situace na Ukrajině. Výzkum probíhal od února 2022. (21. listopadu 2022)

Největší obavy a nedůvěru k Rusku mají Maďaři, kteří sdílí s Ukrajinou hranici. Pětačtyřicet procent z nich přitom odpovědělo, že válečné dění buď nesleduje, nebo se jich nijak nedotýká. „Je to o to paradoxnější, že se Maďarsko od začátku války proti Rusku jednoznačně nevymezilo a dokonce s Ruskem dále obchoduje,“ komentoval výsledky průzkumu ředitel STEM/MARK Jan Tuček.

Češi, Slováci a Bulhaři se víceméně shodují v názoru, že jednotlivci mohou přispět především osobní, materiální nebo finanční pomocí. Poláci se navíc výrazně přihlásili k bojkotu produktů z Ruska.

Země jsou pro přijímání uprchlíků z Ukrajiny

Poláci projevují nejvíce solidarity, lidi prchající před válkou jsou ochotni vzít i do vlastní rodiny, v čemž se od Čechů liší. Česká republika je o něco ochotnější přijmout uprchlíky do své země, kraje, dokonce i obce než Slováci nebo Bulhaři, ovšem co se rodiny týká, tam jsme ze všech pěti národů nejuzavřenější.

Tři čtvrtiny obyvatel všech států se shodly na tom, že nějaká forma pomoci je užitečná, v Polsku to bylo dokonce 80 procent dotázaných. V Maďarsku se naproti tomu více než 42 procent občanů o pomoc pro Ukrajinu vůbec nezajímá.

STEM zveřejnil výzkum jakým způsobem by Češi, členové V4 a Bulhaři pomáhali Ukrajině. Výzkum probíhal od února 2022 (21. listopadu 2022)

Poláci nejvíce podporují vládu, aby Ukrajině pomáhala. „Ač katolická země, lidé by prosazovali výrazně více i dodávání zbraní či munice,“ řekl k postoji Poláků Tuček.

Občané ostatních zemí vidí hlavní úlohu státu v humanitární pomoci a v poskytování azylu uprchlíkům. Třetina Maďarů naopak tvrdí, že se stát nemusí angažovat vůbec.

Zdrženlivější jsou respondenti k přijetí Ukrajiny do evropských struktur. Za Ukrajince se opět nejvíc postavilo Polsko, více než 56 procent obyvatel je pro přijetí Ukrajiny do EU a NATO. Ve zbylých zemích by souhlas dalo 18 až 25 procent respondentů, vyplývá z průzkumu.

Podle zářijové zprávy ukrajinské vlády Rusové zabili více než 7000 civilistů, dalších 24 000 jich bylo zraněno. Podle ukrajinského ministra obrany Oleksije Reznikova se ale počet zabitých ukrajinských civilistů blíží k 100 000.

Z Ukrajiny za sedm měsíců od začátku ruské invaze uprchlo na 7,7 milionu lidí. Vyplývá to z dat Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), podle kterých 4,2 milionu uprchlíků získalo v některé z evropských zemí dočasnou ochranu.

Podle OSN je exodus Ukrajinců ze země nejrychleji rostoucí uprchlickou krizí na území Evropy od konce druhé světové války.

X X X

Za čtyři roky 8,5 milionu. Německo pobouřil inzerát na fotografa pro ministra

Reuters: Německé ministerstvo hospodářství hledá fotografa, který by dokumentoval cesty a jednání ministra Roberta Habecka. Finanční odměnou za to nabízí až 350 tisíc eur (8,5 milionu korun) v případě smlouvy na čtyři roky. Německá média považují částku za nezvykle vysokou, proto pracovní nabídku označují za zlatou příležitost.

Ministerstvo hospodářství uvádí, že pracovní náplní fotografa bude doprovázet ministra na jeho zahraničních cestách a pracovních jednáních a schůzkách, a také poskytovat úřadu snímky pro informování veřejnosti.

Se smlouvou se počítá na dva roky od 1. ledna 2023, možné je ale její prodloužení o další dva roky. Za tyto čtyři roky je ministerstvo připraveno vynaložit 350 tisíc eur bez započtení daně z přidané hodnoty, s daní pak částka přesáhne 400 tisíc eur.

Na vysokou částku upozornilo několik německých médií. „Kdo nyní hledá práci a umí to s focením, má právě zlatou příležitost,“ napsal magazín Focus.

To, že se chce Habeck nechat zvěčnit v obzvláště lichotivých pózách za 400 tisíc eur, je podle nejprodávanějšího německého deníku Bild políčkem do tváře každého daňového poplatníka.

Ministerstvo hospodářství kritiku odmítá a uvádí, že částka 350 tisíc eur je celkovým stropem, který zpravidla dosažen nebývá. V letošním roce podle ministerstva stály služby fotografa 26 500 eur (645 tisíc korun).

To, že ministerstva mají vlastní fotografy, je v Německu běžnou praxí. Úřad spolkového kancléře má dokonce čtyři.

Magazín Der Spiegel ale poukázal na to, že chybí jednotná praxe, jak takové pozice honorovat. Například ministerstvo práce uvedlo, že snímky pořizuje často sám tiskový odbor a že profesionální fotografy využívá nepravidelně. Naopak ministerstvo financí uzavřelo čtyřletou rámcovou smlouvu, která pro toto období počítá s náklady až 327 tisíc eur (7,9 milionu korun).

Plat fotografů pracujících pro státní úřady se řešil počátkem roku také v České republice, a to když vyšlo na povrch, že bývalá ministryně financí Alena Schillerová za svého fotografa a kameramana, kteří ji dokumentovali od září 2020 a jejichž tvorbu používala i na svém Instagramu, zaplatila necelé dva miliony korun z rozpočtu ministerstva. Schillerová posléze tvrdila, že dvojice se podílela i na propagaci celého resortu.

X X X

Rakousko chce žalovat jádro, EU se postavila za „český“ kompromis

Rakousko se bude soudit s Evropskou komisí kvůli vstřícnosti Evropy k jaderné energetice. Na té se letos shodla komise, europoslanci i členské státy. Češi kompromis vítají, ovšem většina veřejnosti netuší, že nový český reaktor bude nejdřív až za 20 let.

Původně to vypadalo, že elektřina z jaderného štěpení to bude mít do budoucna v Evropě těžší. Rakousko, Lucembursko, Německo nebo Belgie chtěly prosadit, aby bylo pro investory složitější sehnat financování na stavbu nových reaktorů, než třeba na projekt solárních panelů nebo větrných elektráren.

Dlouhodobě proti jaderným elektrárnám včetně českých bojuje hlavně Rakousko. Svého času vyhrožovalo Praze kvůli reaktorům zhatit i vstup do Evropské unie.

Jenže zpřísnění pravidel financování nových jaderných zdrojů nakonec nepodpořila Evropská komise, europoslanci ani zástupci jednotlivých států. Štěpení proto zůstává (při splnění některých podmínek) na jedné lodi s obnovitelnými zdroji. Když Evropská komise letos v květnu představila svůj plán investic do nezávislosti na ruských fosilních palivech, s jádrem v něm počítá také.

Co Češi nevědí o Evropské unii? Velmi povšechně dění v Evropě zajímá asi 40 procent Čechů, jen desetina ho ale sleduje blíže. Víc než polovina společnosti neví, že jsou to český premiér a ministři, kdo Česko zastupuje na jednání Rady Evropské unie a spolurozhodují tak o návrzích, které ovlivňují životy Evropanů. Víc než třetina veřejnosti neví, že o tom, kam nakonec potečou evropské peníze, rozhodují české úřady. Právě ty rozdělují dotace. A 40 procent lidí neví, že ve všech klíčových oblastech, jako je zahraniční politika, bezpečnost nebo daně má každý z 27 států EU právo veta. Pokud členské země nenajdou shodu, nemůže návrh projít. V seriálu se na tyto „otazníky“ zaměřujeme.

„Velká část Čechů si myslí, že Evropská unie rozhoduje jen podle Německa, případně dalších mocností. Případ jádra ukazuje, že při spojení více zemí i velcí hráči musí ustoupit kompromisu, na kterém je fungování EU založeno. Ten na sto procent nevyhovuje pořádně nikomu, ale tak už to s kompromisy bývá,“ vysvětluje sociolog z výzkumného ústavu STEM Nikola Hořejš.

Vídeň se teď s komisí bude soudit. Podle rakouské vlády jádro ve skutečnosti „zelené“ není, a je nebezpečné tvrdit opak. Jenže žaloba má jen malou šanci na úspěch. Důvodem je fakt, že vstřícnější postoj k jádru je kompromis, na kterém se nakonec shodly státy napříč Evropou – a jak je u unijní legislativy pravidlem – také instituce EU.

Kompromis prošel z několika důvodů. Spokojené totiž mohly být nejen jaderné státy – kromě Česka třeba i Francie, Finové nebo také Slovinci – ale také zájemci o používání zemního plynu – tedy hlavně Německo. Právě Berlín jádro také odmítá, tváří v tvář široké koalici na jeho podporu se ale dalších sporů výslovně zřekl.

Jádro tak zůstane nedílnou součástí evropské energetiky klidně další desítky let (když budou státy chtít), jak potvrdil také vrchní komisní vyjednavač celého opatření, Čech Pavel Špolc, jednoznačnou výhodu ale dostanou nejnovější a nejbezpečnější technologie. Reaktory, které umí „spálit“ všechno palivo, a nezpůsobují tak problém, kam s nebezpečným jaderným odpadem, nemusí řešit vůbec žádná omezení.

Jaderní Češi? Spíš slunce a vítr

Jaderná energetika má v Česku skvělou pověst. Stát chce právě na štěpení vsadit v zajištění vlastní energetické bezpečnosti i do budoucna. Na příslušném ministerstvu průmyslu a obchodu se tak konkrétně rozvoji elektřiny z jádra věnuje mnohem víc lidí, než ostatním tématům.

Průzkum STEM: Měly by se podle vás v následujících letech v České republice podporovat nebo omezovat uvedené zdroje elektrické energie a tepla?

Jenže Češi si neuvědomují, jak přesně to má v Česku s jádrem proběhnout. Jaderná energetika má totiž jeden velký nedostatek: postavit reaktor dlouho trvá a stojí to spoustu peněz. Jak ukazují nedávné zkušenosti, většina velkých jaderných projektů se protahuje a prodražuje.

Z nedávného průzkumu agentury STEM ale vyplývá, že třetina veřejnosti věří, že výrobu elektřiny v nově postavených blocích můžeme zahájit už před rokem 2035. To ale není pravda.

Ministerstvo průmyslu počítá se zkušebním provozem nových reaktorů v Dukovanech od roku 2036, jak ale připouští i předsedkyně Státního ústavu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, elektřinu z nových bloků nebudeme mít dřív než okolo roku 2040. Správně na jadernou otázku v průzkumu odpovědělo jen 15 procent dotazovaných. Polovina veřejnosti neví.

Česká veřejnost sice jádro také většinově podporuje, ve srovnání s elektřinou a teplem z vody, slunce a větru ale obliba tohoto zdroje zaostává. Populárnější je dokonce i biomasa.

X X X

Zvyšme poplatek za lékařskou pohotovost z 90 na 200 korun, chce Kubek

Poplatek za lékařskou pohotovost by se mohl zvýšit z 90 na 200 Kč, řekl v neděli šéf České lékařské komory Milan Kubek v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Podle něho neplní regulační funkci.

„Pokud rostou náklady, tak jak rostou, zdravotnická zařízení na rozdíl od ostatních podnikatelů nemají možnost ty zvýšené náklady přenést do ceny svých služeb, protože ty určuje ministerstvo zdravotnictví svojí vyhláškou.“ Vyhláška totiž nepokrývá nárůst ceny inflace a energií. Proto Česká lékařská komora navrhla zvýšení sazby regulačního poplatku za ošetření pacienta na pohotovosti.

Kubek uvedl, že výši poplatku nepovažuje za nejdůležitější problém trápící pohotovosti v době, kdy se rozpadl systém lékařských pohotovostí. Na návrhu na zvýšení se nicméně sjezd domluvil.

Současný poplatek 90 korun je podle komory velmi nízký, neplní svou regulační funkci a nepřispívá ke snižování přetíženosti lékařských pohotovostních služeb. Podle Kubka zdravotní systém zatěžuje více to, že na pohotovosti vozí pacienty sanitky záchranářů, v jejichž posádkách chybějí oproti minulosti lékaři, kteří mohou posoudit, zda nemocný odvoz do nemocnice potřebuje, nebo ne.

Kubek se také vyjádřil proti možnosti očkování v lékárnách. Nedává to podle něho smysl z lékařského hlediska. Farmaceuti jsou odborníci na něco jiného než lékaři a lékárny nejsou na očkování zařízené.

Jedním tématem debaty na ČT byla otázka, zda změnit zákon tak, aby byla možnost očkování lidí proti chřipce a covidu i v lékárnách. Předseda vzdělávací rady farmaceutů Aleš Krebs řekl, že změnu zákona podporuje. „Je to logické v návaznosti na očkování v lékárnách v jiných zemích.“

„Záleží na zdravotnickém výboru a na Sněmovně. Byl bych rád, kdyby se o to diskutovalo a změna zákonu by prošla 2. čtením.“ reagoval na otázku ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. „Jsem zastánce očkování v lékárnách. Ale lékárníci nejsou schopni se vypořádat s vedlejšími účinky možnými po očkování.“

Kubek dále řekl že problém není v malém počtu očkovacích míst nebo nedostupnosti, ale v tom, že lidé se očkovat nechtějí nechat. „ Míra proočkovanosti je malá, a to se musí řešit. Lidé nemají zájem, to je hlavní problém.“

X X X

Stát zvažuje nákup největších zásobníků plynu v Česku od RWE. Z unie chce dotaci 7,5 miliardy korun

Ministerstvo průmyslu a obchodu zvažuje, že by si stát koupil největší zásobníky zemního plynu v Česku. Konkrétně jde o zařízení, které vlastní v tuzemsku firma RWE Gas Storage z německé skupiny RWE. Úřad nákup zásobníků v minulých týdnech nově doplnil mezi projekty, kterými chce posílit energetickou infrastrukturu a tím i bezpečnost země. Na ně může čerpat peníze z Evropské unie v rámci programu RePowerEU.

 Už nyní má schváleno přes 16 miliard korun, nyní se ale jedná o dalších penězích v rámci úprav Národního plánu obnovy. Například jen na produktovody a energetické sítě ministerstvo navrhuje získat celkem přes 25 miliard korun dotací.

Nákup zásobníků zařadilo ministerstvo do návrhu projektů, který na začátku listopadu projednala vláda. Podle informací Radiožurnálu cílem mimo jiné bylo, aby mělo Česko pro pozdější jednání s Evropskou komisí více „ambiciózních“ plánů.

Úřad chce na zásobníky žádat o sumu 7,5 miliardy korun, což je druhá největší položka mezi všemi projekty energetické infrastruktury.

Už dříve šéf resortu Jozef Síkela (STAN) uvedl, že bude chtít z fondu RePowerEU získat 8 miliard korun na výstavbu nového česko-polského plynovodu Stork 2, jenž by umožnil zčásti nahradit dovozy plynu z Ruska.

Dalších 6,5 miliardy korun má jít například na investice do elektrických přenosových sítí, které bude třeba posílit kvůli očekávanému boomu fotovoltaických elektráren.

‚Budeme se ptát‘

Náměstek ministra průmyslu a obchodu Marian Piecha Radiožurnálu k návrhu koupit zásobníky řekl, že je to jedna ze strategických věcí, o níž se ještě bude s Evropskou komisí jednat.

„Budeme se ptát na to, zda v tomto případě lze využít evropské zdroje a za jakých podmínek. Informace, kterou od komise obdržíme, pak samozřejmě může ovlivnit i rozhodnutí o potenciálním nákupu těchto zásobníků,“ uvedl Piecha, který má evropské fondy na úřadě na starosti.

Firma RWE Gas Storage v Česku provozuje celkem šest podzemních zásobníků, což je většina těchto zařízení v zemi.

Skladovat se v nich dá 2,7 miliardy metrů krychlových zemního plynu, což představuje zhruba třetinu roční spotřeby v Česku. V zimě by to vystačilo asi na dva měsíce.

Sama RWE se rozhodla svoji tuzemskou dceru RWE Gas Storage prodat už loni. Letos na jaře ale obchod zrušila. Přes původní velký zájem řady evropských firem totiž podle neoficiálních informací podal nabídku nakonec jen holding EPH miliardáře Daniela Křetínského.

Zájem měl původně i polostátní ČEZ, nakonec se ale rozhodl do soutěže nejít a stát mu to ani nenařídil prostřednictvím dozorčí rady.

„Intenzivně jsme se zabývali tím, zda má tato akvizice významnější strategické přínosy, a rovněž jsme řešili ekonomickou stránku takového projektu. Po důkladném zvážení jsme se nakonec rozhodli nabídku nepodat,“ uvedl v květnu mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

 Německý list Handelsblatt na konci roku 2021 s odvoláním na informované zdroje uvedl, že RWE z prodeje očekává zisk přes 12 miliard korun.

Proč stát nyní navrhuje na nákup zásobníků dotaci 7,5 miliardy korun, zda jde jen o část předpokládané ceny, Piecha nechtěl komentovat.

RWE samotný obchod ani své další záměry, tedy zda jsou stále zásobníky na prodej, nechce komentovat.

„Na otázky prodeje společnosti máme stále jedinou odpověď a ta je, že je nekomentujeme,“ reagovala mluvčí RWE Gas Storage Simona Hladíková. Neuvedla tak ani, zda stát RWE kvůli zásobníkům oslovil, ani nekomentovala výši navrhované dotace.

Význam zásobníků vzrostl letos po vyostření vztahů Evropy s Ruskem. Státní plynárenská firma Gazprom totiž v zemích Evropské unie před zimou nenaplnila své tamní zásobníky, a po napadení Ukrajiny a zavedení evropských sankcí začala zastavovat i běžné dodávky plynu.

Kvůli obavám o jeho dostatek tak cena v Evropě vylétla do historických výšek, zdražila se tím i elektřina, a státy nyní musí spotřebitele dotovat.

Kromě RWE vlastní v Česku dva zásobníky plynu ještě skupina KKCG miliardáře Karla Komárka. Jeden z nich má napůl s ruským Gazpromem, který si však celou jeho kapacitu, kolem půl miliardy kubíků, pronajal až do roku 2030.

Ruská firma zásobník letos také neplnila, a ministr Síkela proto využil novou úpravu zákona, která mu umožňuje „zabavit“ kapacitu skladu pro ostatní. Plyn tam poté uložil ČEZ.

KKCG také začala letos se státem jednat o převzetí svého podílu v tomto zásobníku. V září podepsala s firmou Prisko vlastněnou ministerstvem financí dohodu o vzájemném porozumění ohledně budoucí transakce.

Ministerstvo financí tehdy potvrdilo, že posuzuje nabídku KKCG ohledně potenciální akvizice jejich podílu. „Jednání stále probíhají,“ uvedla pro Radiožurnál mluvčí ministerstva Michaela Lagronová. Odhad ceny není známý. KKCG věc nekomentuje.

Vztahy s Ruskem i emise

Jak velké má Česko šance získat evropské dotace na projekty týkající se plynu, není zatím vůbec jasné. Už proto, že Evropská komise chce země spíš motivovat k ukončení používání tohoto paliva než je podporovat dotacemi.

Jednak kvůli zamrzlým vztahům s Ruskem, ale hlavně kvůli snižování emisí, které vznikají při jeho spalování.

Evropská komise schválila pomoc Česka pro firmy zasažené růstem cen energií. Připraveno je 30 miliard

 Jisté tak mimochodem není ani přiklepnutí osmi miliard na plynovod Stork 2, což je pro vládu strategický projekt. „Stork 2 je prioritou české vlády a vůbec bych nevylučoval, že se bude realizovat bez ohledu na to, zda se zafinancuje z evropských fondů,“ upozorňuje ale náměstek Marian Piecha.

Aby Česko bylo úspěšné, bude podle něj muset obhájit, že cílem není navyšovat tuzemskou spotřebu plynu a tím fakticky neplnit závazky vyplývající z balíčku Fitfor55.

V něm se evropské státy zavázaly snížit do konce roku 2030 objem vypouštěných emisí o 55 procent. „Naším cílem je diverzifikace plynovodů a zajištění bezpečnosti,“ uvedl Piecha.

Z fondu RePowerEU chce ministerstvo průmyslu a obchodu kromě výše zmíněných akcí financovat také rozšíření ropovodu TAL plus, který do Česka vede jinou než ruskou ropu. Na to žádá 1,5 miliardy korun.

‚Chceme být více ambiciozní‘

I v tomto případě přitom bude muset Brusel přesvědčit, že to nepovede ke zvýšení spotřeby ropy coby fosilního paliva a že Česko má na druhé straně dostatek projektů na zvýšení čisté mobility.

Další návrhy v oblasti energetiky se týkají dotací na výstavbu 50 kilometrů produktovodu státní firmy Čepro vedoucího na letiště Mošnov nebo stavby menšího logistického centra LNG, které má vybudovat rovněž Čepro.

Zásadní je podle Piechy také projekt Elektroenergetického datového centra za miliardu korun.

O penězích pro RePowerEU stát vyjednává souběžně s financováním Národního plánu obnovy. Pro něj už ještě za minulé vlády Andreje Babiše (ANO) získalo Česko 180 miliard korun, nyní má možnost získat dalších 14 miliard korun.

Část z toho by se mohlo převést právě na programy RePowerEU. Další částí celého balíku je možnost získat na některé projekty půjčku, celkem až 375 miliard korun.

„Chceme být v projektech více ambiciózní, ostatně Evropská komise nás k tomu také vyzvala,“ uvedl Piecha. Na co Brusel peníze schválí má být jasno v prvním čtvrtletí příštího roku.

X X X

Ukrajina zdraží tranzit ropy do Maďarska a na Slovensko. Kvůli poškozené infrastruktuře

Ukrajina chce od ledna zvýšit poplatek za tranzit ropy do Maďarska a na Slovensko o více než osmnáct procent na 13,60 eura (331 korun) za tunu. S odkazem na provozovatele ukrajinské sítě ropovodů Ukrtransnafta o tom v pondělí informovala agentura Bloomberg. Ukrajinský podnik tvrdí, že ke zvýšení ceny je nucen kvůli tomu, že Rusové poškodili jeho energetickou infrastrukturu.

 „Pokračující ničení ukrajinské energetické infrastruktury vedlo k výraznému nedostatku elektřiny, ke zvýšení jejích nákladů, k nedostatku paliva a náhradních dílů,“ stojí v dopise, do kterého měl Bloomberg možnost nahlédnout.

Podle dopisu, který podepsal generální ředitel společnosti Ukrtransnafta, se také zvýšily náklady na organizaci bezpečných pracovních podmínek pro personál a náklady na ochranu zařízení.

Ukrajina zvýšila poplatek za tranzit už v dubnu. Za rok je tak cena za přepravu ruské ropy přes Ukrajinu ropovodem Družba do zemí střední Evropy vyšší asi o 51 procent. Družba přivádí ruskou ropu i do České republiky.

Minulý týden se tok ruské ropy do střední Evropy na den zastavil. Bylo to proto, že dělostřelecká palba zasáhla transformátor, který je nutný pro fungování ropovodu Družba na ukrajinském území. Rusko ten den podle kyjevského letectva odpálilo na Ukrajinu asi sto raket.

Za dva týdny vstoupí v platnost sankce Evropské unie na dovoz ruské ropy. Rusko ale mezitím přišlo o devadesát procent svého trhu v severních zemích EU, píše Bloomberg.

Do Rotterdamu, což je pro Rusko jediná zbývající evropská destinace pro námořní dodávky mimo oblast Středozemního a Černého moře, Rusko během čtyř týdnů do 18. listopadu dopravovalo pouze 95 tisíc barelů suroviny denně.

Ještě začátkem února přitom putovalo do přístavů v regionu denně více než 1,2 milionu barelů ropy. Státy jako Litva, Francie a Německo tento dovoz ale před několika měsíci zastavily. Polsko je následovalo v září.

Evropská unie se dohodla, že od 5. prosince přestane dovážet ruskou ropu a o dva měsíce později i ropné produkty. Z embarga bude dočasně vyňata přeprava ropy ropovodem Družba. Embargo je součástí sankcí, které západní země zavádějí vůči Rusku za jeho invazi na Ukrajinu.

X X X

 Stotisícová sankce za dřívější splacení hypotéky: Banky na ně nemají nárok, jak se bránit?

Pokud potřebujete splatit hypotéku dřív, než jste původně plánovali, připravte se, že některé banky si účtují sankce vysoce přesahující i sto tisíc korun. Experti radí, jak se bránit, protože podle nich na poplatky v takové výši nemají finanční domy nárok. Co a kdy si banka smí účtovat a jak se lze extrémní pokutě vyhnout?

Bývalý klient banky Oto Čech měl zájem o levnější hypotéku, tu stávající dražší se proto rozhodl předčasně splatit. Banka mu vyčíslila pokutu ve výši necelých 117 tisíc korun. „Jakmile jsem informaci vidět na monitoru, strašně jsem se rozčílil. Částka mě dost překvapila,“ svěřil se Čech pro CNN Prima NEWS. Obrátil se tedy na svého finančního poradce a vyslyšel jeho rady. „Doporučil, že by bylo vhodné sepsat e-mail včetně informace o podmínce, pokud částka nebude snížena na akceptovatelnou úroveň.“

 V korespondenci Čech zmínil i to, že věc předá finančnímu arbitrovi. „Banka se rozhodla, že přistoupí na můj požadavek a sníží sumu ze 116 tisíc na 10 tisíc korun,“ dodal Čech. Obchodní ředitelka portálu hyponamiru.cz Veronika Kráčmar Hegrová se ale setkala s ještě vyššími sankcemi. „Největší pokuta byla sto sedmdesát tisíc,“ uvedla.

Zdarma lze předčasně splatit hypotéku na konci fixace anebo v případě vážné nemoci či úmrtí osoby, na kterou je hypotéka psaná. Pokud majitel nemovitost zatíženou hypotékou prodává po více než dvou letech, nesmí mu banka účtovat víc než procento ze zbytku úvěru. Například u dvou milionů je to maximálně 20 tisíc korun. V ostatních případech si banka muže naúčtovat jen prokazatelné náklady. Co všechno lze do nich zahrnout, je ale předmětem sporů. Banky vysvětlují pokuty tak, že jde o skutečné náklady.

O změnu usilovalo hnutí ANO

„Někteří klienti podávali stížnost na Českou národní banku a na základě klientů pak proběhly kontroly u bank,“ vyjádřila se Kráčmar Hegrová. Banky už proto vyjednávají s ministerstvem financí, aby se formulace pravidel zpřesnila. „Je potřeba vyjasnit, co se stane ve chvíli, kdy se klient rozhodne pro předčasné splacení hypotéky,“ dodal Šalša.

O změnu se snažili v minulém volebním období i poslanci dnes největší opoziční strany. „Není kam spěchat, protože úroky jdou nahoru. Banky tak nemají žádné ztráty, ale pojďme se o tom bavit,“ uvedl poslanec Patrik Nacher (ANO). Některým klientům by mohla změna ušetřit hodně peněz.

X X X

Po ruském ostřelování se u Charkova zřítil obytný dům. Jeden člověk zemřel, dva jsou zranění

Nejméně jednu oběť na životě si vyžádalo ruské ostřelování města Ševčenkove v Charkovské oblasti na východě země. V sutinách obytného domu, který se zřítil po nedělním zásahu ruskou raketou S-300, záchranáři našli mrtvou osmatřicetiletou ženu a dva raněné, oznámil dnes server RBK-Ukrajina s odvoláním na šéfa oblastní správy Oleha Syněhubova. Záchranáři pokračují v odstraňování trosek.

  V Donbasu, kde zuří nejúpornější boje, ruská palba zranila v neděli tři civilisty, dva v Bachmutu a jedno ve vsi Kosťantynivka v Doněcké oblasti, napsal list Ukrajinska pravda s odvoláním na gubernátora Pavla Kyrylenka.

V této oblasti od začátku války podle údajů oblastní správy zahynulo již 1216 civilistů a dalších 2616 utrpělo zranění. V neděli prezidentská kancelář oznámila, že během soboty zde Rusové zabili tři civilisty a 16 zranili, dodal deník na svém webu.

X X X

ZAMINOVANÁ BUDOVA TAJNÉ SLUŽBY.

Ukrajinské úřady jednají o demolici budovy ukrajinské tajné služby SBU v Chersonu na jihu země. Je podle nich plná min a výbušnin, napsala dnes agentura Interfax-Ukrajina. Podle úřadů bude levnější a jednoduší zajistit řízenou detonaci stavby, spíš než budovu od min důkladně vyčistit. Ukrajinské tajné služby si tak budou muset najít nové sídlo.

X X X

OCHRANA JADERNÝCH ELEKTRÁREN.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters dnes vyzval členy NATO, aby zaručili ochranu ukrajinských jaderných elektráren před ruskými sabotážemi. „Všechny naše národy mají zájem na tom, aby nedošlo k žádným nebezpečným incidentům v našich jaderných zařízeních,“ uvedl Zelenskyj ve videoposelství na Parlamentním shromáždění NATO v Madridu. „Všichni potřebujeme zaručenou ochranu před ruskými sabotážemi v jaderných zařízeních.“

X X X

MAĎARSKÉ OBCHODY S RUSKEM.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó je v Rusku, kde se dnes účastní fóra o jaderné energetice. Maďarsko udržuje politické i ekonomické vztahy s Moskvou navzdory ruské invazi na Ukrajinu. Szijjártó uvedl na facebooku, že se v Soči na fóru Atomexpo sejde se šéfem ruského Rosatomu kvůli plánovanému rozšíření jediné maďarské jaderné elektrárny, jejíž dva nové bloky má postavit tato ruská státní společnost pro jadernou energetiku.

X X X

OBCHOD S INDIÍ.

Rusko se v první polovině fiskálního roku 2022–2023 poprvé stalo největším dodavatelem hnojiv do Indie. Nabídlo totiž slevy oproti převládajícím světovým cenám, a získalo tak více než pětinový podíl na trhu. S odvoláním na vládní a průmyslové zdroje o tom dnes informovala agentura Reuters.

„Indie se po vyostření konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou snažila zajistit hnojiva za rozumné ceny. Rusko je dodávalo včas a za rozumné ceny. Pomohlo nám to vyhnout se možnému nedostatku,“ uvedl vládní úředník. Ceny hnojiv na světovém trhu od března stouply. Západní země kvůli invazi Moskvy na Ukrajinu uvalily na dodávky hnojiv z Ruska a Běloruska sankce.

X X X

Putinovy dcery přehledně: Na dvě je hrdý, třetí popírá. Podoba je však zřejmá

Kolik má ruský prezident potomků, dosud není jasné. I když si Vladimir Putin přes 20 let svého politického působení střeží soukromí, oficiálně se přiznal pouze ke dvěma dcerám. Hovoří se ale ještě o jedné, jejíž matka by měla být prezidentovou bývalou milenkou.

Putin vládne Rusku přes 20 let a je známý tím, že si chrání svůj soukromý život. Jak upozornil web Mirror, příčinou utajování je především prezidentův strach ze ztráty moci. „Nechce být zranitelný. Kdokoliv, kdo by toho věděl hodně o jeho příbuzných, by mu mohl ublížit,“ míní bývalý americký diplomat Howard Stoffer.

Ruský prezident dlouho žil s exmanželkou Ljudmilou, bývalou letuškou a učitelkou francouzštiny a němčiny. Po jednatřiceti letech manželství se v roce 2014 rozvedli. Ze vztahu má ruský prezident dvě dcery, ke kterým se hlásí. Starší Maria vystudovala medicínu a biologii a věnuje se dětské endokrinologii. Vdala se za holandského podnikatele, se kterým žije v Moskvě. Je dokonce spolumajitelkou velké farmaceutické firmy, která se zabývá výzkumem léčby rakoviny.

Velmi výraznou postavou je i mladší dcera Jekatěrina. Je velmi pohybově nadaná, pravidelně se totiž účastní soutěží v akrobatickém rokenrolu. Předsedá fondu národního intelektuálního rozvoje a společnosti Innopraktika, kde dohlíží na výstavbu nového vědeckého centra Lomonosovy univerzity, tedy nejstarší univerzity v Rusku. V roce 2013 se vdala za ruského podnikatele, manželství však nevydrželo ani pět let.

Utajená dcera je influencerkou

Údajně existuje ještě třetí Putinova dcera, Luiza Rozovova. Hvězda sociální sítě Instagram se 100 tisíci sledujícími donedávna denně sdílela střípky ze svého luxusního života. Obličej však ukazovala jen velmi zřídka, podoba s ruským prezidentem je totiž více než zřejmá. Po vypuknutí války na Ukrajině se účet Rozovove stal terčem výhružek, ale i proseb, aby otci domluvila. Po pár dnech si profil smazala.

Putin se k otcovství Luizy nikdy nepřiznal, i přes to ale existuje několik nepřímých důkazů, že ji měl ze vztahu s exmilenkou, uklízečkou Světlanou. Ta dlouholeté spekulace o otcovství nepopírá. Ruský diktátor údajně měl ze Světlany udělat miliardářku. Kromě nadějné influencerky se spekuluje i o dalších čtyřech nemanželských dětech, a to údajně s bývalou moderní gymnastkou Alinou Kabajevovou. Dohromady by tak Putin měl 7 dětí.

Hrad se před volbami zbavil dlouholetých vedoucích. ‚Svádí to k různým pohledům,‘ říká exkancléř Mathé

Radiožurnál zjistil, že po odvolání ředitele Správy Pražského hradu Ivo Velíška došlo v organizaci k sérii personálních změn. O funkce pod novým vedením přišlo pět vedoucích odborů. Tři z nich, kteří pro Hrad pracovali přes dvanáct let, končí úplně.

Postup Hradu kritizuje bývalý kancléř prezidenta Václava Havla Ivo Mathé. Podle něj není načasování krátce před volbami nové hlavy státu vhodné a „svádí k různým pohledům“.

Hradní mluvčí Vít Novák ale odmítl, že by to s lednovým výběrem Zemanova nástupce souviselo. Kroky vysvětluje snahou o zlepšení fungování Správy Pražského hradu a také nutností šetřit.

 Druhý mandát prezidenta Miloše Zemana skončí už v březnu. Současné vedení Hradu ale stále ještě úřaduje a těsně před lednovými prezidentskými volbami odstartovalo sérii personálních změn ve Správě Pražského hradu. Ta se stará třeba o provoz Pražského hradu nebo prezidentského zámku v Lánech.

Začalo to tím, že hradní kancléř Vratislav Mynář odvolal šéfa správy Ivo Velíška. Toho dočasně nahradil Jan Novák a následovalo rychlé odvolání Michaely Javůrkové, která řídila odbor starající se o lánský zámek. Během uplynulého měsíce pak o funkce v hradní správě přišli ještě další čtyři vedoucí, jak nyní zjistil Radiožurnál.

Hrad však odmítá, že by rošáda v příspěvkové organizaci, která spadá pod Kancelář prezidenta republiky vedenou stíhaným kancléřem Vratislavem Mynářem, souvisela s blížícím se nástupem nové hlavy státu.

„Správa Pražského hradu je apolitická, tedy ji nelze spojovat s mandáty jednotlivých prezidentů republiky. V případě Kanceláře prezidenta republiky se část úřadu obměňuje, avšak i zde řada zaměstnanců působí kontinuálně bez přímého navázání na jednotlivé prezidentské mandáty,“ tvrdí Radiožurnálu Mynářův mluvčí Vít Novák.

Přístup současného vedení prezidentské kanceláře ale kritizuje někdejší kancléř exprezidenta Václava Havla Ivo Mathé. Bývalý šéf hradní kanceláře je přesvědčený, že „pět měsíců před koncem mandátu se takové změny prostě nedělají“.

„To je věc příštího managementu. Přijde nový vedoucí kanceláře prezidenta, s vlastní perspektivou jmenování ředitelů svých příspěvkových organizací. Tohle je nejspíše výroba změn pro změny. Dělat něco takhle zásadního pár měsíců před uplynutím dvou mandátů není šťastné, je to neefektivní a svádí to k různým pohledům,“ míní Mathé, který v minulosti působil například i jako rektor pražské akademie múzických umění.

Podle hradního mluvčího Nováka změny souvisí s finančními úsporami. A nejen s nimi. „K personálním změnám došlo a bude docházet z důvodu nutnosti zlepšení fungování Správy Pražského hradu v mnoha oblastech,“ sdělil mluvčí s tím, že na mysli má třeba oblast péče o zahrady, včelařství nebo chovu drůbeže.

Důvod nám neřekli

Radiožurnál ale oslovil jednotlivé vedoucí, kteří v uplynulých týdnech přišli o svou funkci. A ti se většinou shodují, že oficiálně od nadřízených žádný důvod svého konce neslyšeli. Pro Radiožurnál to zmínila například odvolaná šéfka prezidentského zámku v Lánech Javůrková.

„Velice mě to zasáhlo, protože jsem to nečekala. Důvod nám neřekli, že prý jde o organizační změnu, ale to říkají všem, když vás chtějí vyhodit. To není žádný důvod. Do konce prosince jsem na překážkách,“ přiblížila Javůrková. O jejím konci ve funkci poprvé informoval Deník N.

„Oni asi vědí, proč to dělají, ale je to tak zvláštně pojaté. Devět a půl roku jsme nikomu nevadili, fungovalo to a najednou se stane tohle,“ povzdechla si Javůrková, která na Hradě pracovala celkem dvanáct let.

Radiožurnál již dříve informoval, že ji ve funkci nahradila Kateřina Rydlová. V zámku Lány dříve působila jako hospodyně nebo kuchařka.

Podobně jako Javůrková se o svém konci ve funkci dozvěděl Martin Dittmann, donedávna vedoucí servisního odboru Hradu. Ve Správě Pražského hradu pracoval 19 let. „Jsem na překážkách do ledna, byl jsem odvolán tak jako ostatní kolegové. Důvod mi nebyl sdělen,“ uvedl Dittmann pro Radiožurnál.

Důvody odvolání se ostatně oficiálně nedozvěděl ani ředitel Ivo Velíšek. Radiožurnál na základě zákona o svobodném přístupu k informacím požádal Hrad o vysvětlení toho, proč musel Velíšek skončit.

„Rozhodnutí vedoucího Kanceláře prezidenta republiky o odvolání Iva Velíška z funkce ředitele Správy Pražského hradu žádné důvody odvolání neobsahuje neboli byl odvolán z funkce bez udání důvodů,“ stojí v odpovědi.

Kancléř Vratislav Mynář ale posléze minulý týden v SMS Radiožurnálu napsal, že k odvolání Velíška přistoupil na základě dílčích výsledků auditu Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) a po revizi některých smluv.

Velíšek se ale brání, že od Mynáře nikdy žádné výtky na svou práci nedostal. „Za celou dobu mého působení v pozici ředitele Správy Pražského hradu mi ze strany Kanceláře prezidenta republiky nikdy žádná chyba vytknuta nebyla. Ani během mého odvolání mi nebyl sdělen žádný důvod, proto vyčkám, jaké závěry vyplynou ze zprávy NKÚ,“ vzkázal Velíšek Radiožurnálu.

x x x

REAKCE VEDOUCÍHO KANCELÁŘE PREZIDENTA VRATISLAVA MYNÁŘE NA PERSONÁLNÍ ZMĚNY VE SPRÁVĚ PRAŽSKÉHO HRADU

Odvolání ředitele SPH Ivo Velíška je pravomocí vedoucího KPR. Učinil jsem tak po důkladném zvážení, na základě dílčích výsledků auditu NKÚ a po revizi některých smluvních závazků. Vedením SPH je momentálně pověřen Jan Novák a kromě toho, že napravuje některé chyby v uzavřených smlouvách, se mu také daří optimalizovat personální složení vedení SPH, racionalizovat a zvýšit kvalitu provozu, zlepšit služby pro veřejnost a obnovovat pozici Pražského hradu jako otevřeného kulturního centra.

Raději rezignovat

Ve funkci vedoucího kulturního odboru už v říjnu skončil i Václav Beránek. Na rozdíl od Javůrkové nebo Dittmanna ale nebyl Novákem odvolán, nýbrž sám rezignoval. „Jsem šťastný, že jsem to místo mohl za těchto okolností opustit. Ten, kdo odešel, tak vyhrál,“ řekl Beránek, který na Hradě působil od roku 2009. „Je to srdcová záležitost ten Hrad, dokud člověk může žít a dýchat,“ říká přitom.

K rezignaci se Beránek rozhodl ve chvíli, kdy si ho zavolal Jan Novák z kanceláře prezidenta, dočasně pověřený vedením Správy Pražského hradu, a oznámil mu, co od něj nyní očekává a jak si představuje další spolupráci. „S radostí jsem odmítl. Když mi dal na výběr, jestli chci být odvolán, nebo rezignuji, tak jsem si vybral rezignaci. Nechtěl jsem od něj být odvolán,“ vysvětluje Beránek.

Podle něj se s personální rošádou zároveň radikálně změnily úkoly jednotlivých oddělení. „Bez ohledu na schopnosti nebo možnosti jednotlivých pracovníků se zadávají úkoly, které jsou v daných termínech nesplnitelné. Všichni, kdo s tím mají problém, jsou vystaveni velmi nepříjemnému nátlaku,“ tvrdí. Nyní je Beránek do konce roku na překážkách a v lednu odchází do důchodu.

Přišli o funkci, ale zůstávají

Změny ve Správě Pražského hradu se dotkly ještě dvou dalších vedoucích. V první půlce listopadu byl odvolán ředitel Odboru informačních technologií Jan Falc. Jeho odbor byl změněn na oddělení s dvěma pracovišti, přičemž jedno z nich dostal Falc na starost. „Asi pochopíte, že se k tomu nemohu vyjadřovat, je mi líto,“ reagoval na dotazy Radiožurnálu.

Podobně byl zrušen i odbor movitého majetku, v jehož čele stále Viera Kořínková. Z odboru se nyní stalo oddělení uměleckých sbírek a movitého majetku. To má Kořínková stále na starost. K dění ve správě se ale vyjadřovat nechtěla.

Výrazné změny, které přišly s příchodem Nováka, vedly ještě k jednomu odchodu: výpověď podal mluvčí Správy Pražského hradu Jan Pastor.

„Po odvolání pana ředitele Velíška jsem od nového vedení Správy Pražského hradu očekával výpověď. Tu jsem ovšem nedostal, a tak jsem ji podal sám. Bylo by pro mě naprosto nemyslitelné, abych jakkoliv spolupracoval s lidmi, kteří bez jediného vysvětlení, v podstatě na hodinu, vyhodili několik lidí, kteří ve správě dlouhé roky zodpovědně pracovali,“ uvedl pro Radiožurnál Pastor.

Kromě všech zmíněných rezignuje ke konci roku na svou funkci i ředitel Lesní správy Lány Miloš Balák. Tomu soud v srpnu nepravomocně uložil peněžitý trest 870 tisíc korun a dvouletý zákaz činnosti v organizacích, které spravují státní majetek.

Vedení ostatních odborů či oddělení, které přišly o své šéfy, dočasně převzali někteří dosavadní zaměstnanci.

„Do doby nástupu nových vedoucích je pro oddělení informačních technologií pověřen jeho řízením pan Patrik Wagner, pro oddělení servisu je pověřen pan Petr Vajnar, pro oddělení uměleckých sbírek a movitého majetku je pověřena paní Viera Kořínková, pro oddělení kultury je pověřena řízením paní Mgr. Andrea Hozáková,“ stojí v interním e-mailu, který má Radiožurnál k dispozici.

Kdy přesně budou místa opět obsazena, mluvčí Novák nekonkretizoval. „Na všechny uvolněné funkce bude v blízké době vypsáno otevřené výběrové řízení a bude se postupovat podle běžných pravidel,“ napsal pouze.

X X X

Nelituji toho, že jsem kdysi pila, říká sestra Jiřího Korna. Žila i na ulici

Yvetta Kornová (60) promluvila o alkoholismu a svěřila se, že plánuje svatbu. Známá dětská herečka a sestra zpěváka Jiřího Korna popsala, co momentálně dělá a čím se živí. Diváci ji mohou od února příštího roku vidět v třináctidílném seriálu Společně sami režiséra Tomáše Magnuska.

 „Když mi Tomáš Magnusek nabídl roli bezdomovkyně, měla jsem obrovskou radost. Jeden čas jsem sama byla ulici, takže to mám zaryté v kůži,“ svěřila se Yvetta Kornová v rozhovoru pro pořad Showtime.

K filmu se vrací po třiceti letech. Někdejší dětská herecká hvězda bojovala v minulosti se závislostí na alkoholu a skončila na ulici. „Nelituji toho, že jsem pila. Myslím si, že vsichni lidé pijí. A hodně mladých lidí dnes bere drogy. Jen s tím umějí žít,“ míní Kornová.

„Když jsme v mém dětství točili My z konce světa a Přijela k nám pouť, byla jsem vyhraněná na to, že jsem byla taková držtička. Všechno jsem si tvrdohlavě vydobyla a byla jsem docela nekompromisní. Což už je dnes jinak. Prožívám dnes při natáčení daleko větší trému a na vše se připravuji,“ říká.

Dnes žije poklidný život kousek od Náchoda. „Mám doma osm koček, dvě ovce a jezdím vařit kávu do penzionu důchodcům. Myslím si, že je bohulibé se věnovat seniorům. Říkám jim starší dámy, jsou velice noblesní. Od těch starších se můžete hodně naučit,“ myslí si herečka.

„Já už vlastně od života nic nepotřebuji a nechci. Jsem šťastná, že mám tři zdravé děti. To je to jediné, co se mi v životě povedlo,“ usmívá se Yvetta Kornová a těší se, až se podruhé vdá. „Mám dlouholetý vztah. Plánujeme takovou bláznivou svatbu. Jen my dva a dva svědci. Říkali jsme si, že si je možná vybereme na ulici mezi bezdomovci. Říkala jsem vždycky, že podruhé se budu vdávat až v sedmdesáti. Ale asi to zkusím dřív. Možná už příští rok,“ dodává.

V seriálu Společně sami si vedle Yvetty Kornové, Zlaty Adamovské, Martina Dejdara, Ivana Vyskočila, Jany Krausové či Hany Čížkové zahraje i spousta mladých herců. Představí se například Jindřich Žampa, Štěpán Tuček, Ladislav Ondřej, Jakub Moulis, Natálie Grossová, Adam Kraus, Tereza Ševčíková, Dominika Hrazdílková a další.

x x x

Messiho poslední šance. Chci si splnit svůj velký sen, říká před prvním duelem na MS

Hvězdný argentinský fotbalista Lionel Messi si chce na svém posledním mistrovství světa splnit velký sen: poprvé turnaj vyhrát. Účast na pátém šampionátu si vychutnává. Po fyzické stránce se útočník Paris St. Germain cítí výborně a pochvaluje si, že do Kataru dorazil v ideální chvíli.

„Tento světový šampionát je pro mě výjimečný, protože je můj poslední. Pokusím se splnit si svůj velký sen,“ řekl pětatřicetiletý Messi na tiskové konferenci před úvodním duelem v úterý proti Saúdské Arábii. Dalšími soupeři Argentiny ve skupině C jsou Mexiko a Polsko.

 „Nevím, jestli je to nejšťastnější chvíle mé kariéry, ale cítím se dobře. Chci všechno pořádně prožít, každý okamžik, který mi přijde do cesty. Dnes si tohle všechno užívám mnohem víc, protože jsem předtím o tom nepřemýšlel. Dřív se spousta podstatných věcí v mé kariéře odehrála bez povšimnutí,“ prohlásil Messi, který v této sezoně zaznamenal v dresu PSG v 19 soutěžních utkáních 12 branek a 14 asistencí.

Jako před osmi lety

V tomto ohledu chce apelovat i na debutanty v kádru Argentiny. „Je složité je přesvědčit, aby pochopili, že si musí vychutnat to, co je před nimi. Mistrovství světa je speciální a nikdy nevíte, kdy si na něm znovu zahrajete. Měli by si tu zkušenost vychutnat až do dna stejně jako atmosféru a zápasy,“ uvedl rekordní sedminásobný držitel Zlatého míče.

Těší ho jeho kondice. „Myslím si, že jsem dorazil ve skvělou chvíli jak z osobního, tak i fyzického hlediska. Nic mě netrápí. Trénoval jsem jinak, jelikož jsem byl lehce zraněný, ale na tom není nic neobvyklého. Bylo to preventivní opatření,“ podotkl někdejší hráč Barcelony.

Na MS došel nejdál do finále před osmi lety v Brazílii, kde však Argentina po prodloužení nestačila na Němce. „Současný tým mi hodně připomíná ten z roku 2014. Tehdy jsme měli velmi podobnou skupinu hráčů, která měla jasno v tom, co dělala na hřišti a po čem toužila. Když pak přijdete na hřiště, dodá vám to hodně sebevědomí,“ konstatoval Messi, jehož největším úspěchem s „Albiceleste“ je loňský triumf na Copě América.

X X X

‚Každé vydělané euro díky potu a slzám.‘ Djokovič vyrovnal Federera a získal nejvyšší odměnu v historii

Novak Djoković se znovu zapsal do tenisové historie. Pětatřicetiletý Srb porazil v Turíně Nora Caspera Ruuda 7:5 a 6:3 a vyhrál pošesté v kariéře Turnaj mistrů. Vyrovnal tak rekord Švýcara Rogera Federera. Jeho výhru dokumentoval i Radiožurnál Sport.

Esem zakončil Novak Djoković finálový duel letošního Turnaje mistrů v Turíně. Ani ve čtvrtém vzájemném zápase s Norem Ruudem neztratil set. Sezonu tak srbský tenista zakončil mnohem veseleji, než ji začal, když byl v lednu vyhoštěn z Austrálie kvůli chybějícímu očkování proti koronaviru.

„Cítím velké uspokojení a také úlevu. A to hlavně kvůli tomu, čím jsem si letos prošel. To, že jsem se nemohl zúčastnit Australian Open, mě v úvodu roku ovlivnilo. Trvalo mi, než jsem se zase na kurtu dostal zpátky ke své hře,“ vzpomínal Djoković na svůj první letošní triumf na květnovém turnaji v Římě.

Shodou okolností i poslední trofej v roce 2022 získal v Itálii. Za triumf na letošním Turnaji mistrů v Turíně dostal navíc Djoković šek na nejvyšší jednorázovou odměnu v historii tenisu. Jako neporažený vítěz získal v přepočtu víc než 111 milionů korun.

„Myslím, že každé euro, které jsem si kdy vydělal, bylo díky potu a slzám. Nic neberu jako samozřejmost. Vím, jaké to je mít ‚nulu‘, pětičlennou rodinu a k tomu ve válce. Nezapomínejme, odkud pocházím a v jaké době jsem vyrůstal. Takže znám i opačnou stránku a to mi v životě pomáhá víc si vážit toho, co jsem získal,“ komentoval Djoković vysokou výhru.

Závěrečný turnaj sezóny ovládl Djoković už v roce 2008 a pak čtyřikrát po sobě v letech 2012 až 2015.

„Mám velmi dobrou paměť, co se týče mých zápasů a všeho, čeho jsem na kurtu dosáhl. Ale neumím si vybavit, který triumf na Turnaji mistrů byl nejtěžší. Každé vítězství je unikátní. Myslím, že první triumf v roce 2008 proti Davyděnkovi v Šanghaji. Poprvé je to samozřejmě vždy speciální,“ prohlásil Novak Djoković, který stejně Švýcar Federer dokázal vyhrát Turnaj mistrů šestkrát.

X X X

USA – Wales 1:1, utkání ve vysokém tempu, Velšany zachránil z penalty Bale

 Atraktivní duel nakonec skončil remízou. Fotbalisté USA na mistrovství světa dělili body za výsledek 1:1 proti Walesu. V prvním poločase, který kompletně ovládli Američané, skóroval Weah. Do druhé půle vstoupily celky jako vyměněné, Velšský vzestup korunoval v 82. minutě brankou z penalty Bale. Závěrečných chyb pramenících z velké únavy obou mužstev už ale nikdo nevyužil.