Německý deník Die Welt musel z Ukrajiny evakuovat svoji korespondentku, ruskou novinářku a bývalou spolupracovnici prokremelské televize Marinu Ovsjannikovovou. Stalo se tak poté, co mnozí novináři protestovali proti tiskové konferenci v Kyjevě, na níž měla Ovsjannikovová mluvit o fungování ruské propagandy. Serveru Meduza novinářka řekla, že jí novináři adresovali četné nadávky a že se jí jen „zázrakem“ podařilo z Ukrajiny odjet.
Ovsjannikovová v polovině března narušila živé vysílání nejsledovanější ruské televizní stanice Pervyj kanal, když se v hlavním vysílacím čase objevila za zády moderátorky a roztáhla plakát, kde mimo jiné stálo: „Zastavte válku, nevěřte propagandě, tady vám lžou“. V dubnu pak přišla zpráva, že třiačtyřicetiletá novinářka bude točit a psát reportáže z Ukrajiny a Ruska pro list Die Welt.

Novinářka Ovsjannikovová čelí v Rusku obvinění z diskreditace armády. Hrozí jí pokuta až 50 tisíc rublů

Na Ukrajinu se podle svých slov Ovsjannikovová vydala s „bohulibým záměrem pomoci úřadům, nahrát rozhovor se (ukrajinským prezidentem Volodymyrem) Zelenským, ukázat Buču a Charkov“.

Vlna odporu

Proti její přítomnosti v zemi se ale zvedla vlna odporu, když s ní agentura Interfax-Ukrajina ohlásila na 1. června tiskovou konferenci. Podle dřívějších zpráv ukrajinských médií Ovsjannikovová vystupuje například za zrušení sankcí uvalených Západem na Rusko kvůli jeho invazi na Ukrajinu a tyto postihy označila za rusofobii.

„Novináři začali křičet, že jsem moskalka (ukrajinské hanlivé označení pro Rusy – poznámka ČTK), agentka FSB, propagandistka, že bývalí propagandisté neexistují a že mám být zatčena,“ popsala serveru Meduza Ovsjannikovová nadávky na svoji adresu.

„Nakonec mě redakce Die Welt evakuovala tím nejneuvěřitelnějším způsobem… Byla to hrůza, jen tak tak se nám podařilo odjet autem přes Rumunsko. Odjela jsem zázrakem,“ okomentovala svůj odjezd z Ukrajiny.

Ovsjannikovová pracovala pro Pervyj kanal od roku 2003. Po jejím březnovém protestu jí ruské úřady udělily pokutu a obvinily ji z diskreditace armády.

X X X

Rusko vyhlásilo osobní sankce proti americkým představitelům. Na seznamu je i ministryně financí

Moskva přijala sankce proti 61 americkým představitelům včetně například americké ministryně financí Janet Yellenové a ministryně energetiky Jennifer Granholmové. Uvedlo to na svém webu ruské ministerstvo zahraničí. Na novém sankčním seznamu jsou také vedoucí představitelé médií, činitelé z oblasti obrany nebo manažeři některých firem.

 Ruské ministerstvo ve stručném vysvětlení uvedlo, že sankce přijalo v reakci na neustálé rozšiřování amerických sankcí proti ruským politickým představitelům, veřejně známým lidem a osobnostem byznysu.

Abramovič a další oligarchové žalují Evropskou unii. U soudu se brání proti uvaleným sankcím. Na ruské černé listině se ocitli také například generální ředitel firmy Netflix Reed Hastings nebo šéfka firmy Nasdaq Adena Friedmanová.

Spojené státy a ostatní západní země uvalily na Rusko bezprecedentní sankce po jeho únorové invazi na Ukrajinu. Poslední velký balík personálních sankcí Washington oznámil spolu s EU po stažení ruských vojsk ze severu napadené země, kdy vyšla najevo zvěrstva páchaná v obcích okolo Kyjeva.

V úterý pak Washington informoval o nových sankcích, které mají mířit především na spolupracovníky ruského prezidenta Vladimira Putina. Na sankční seznam Washington přidal i majetek nejbohatších Rusů včetně jachet a další ruské a běloruské subjekty.

X X X

Švýcarsko boří mýtus o dovezené inflaci. Ceny zde rostou pětkrát pomaleji než v ČR

Přestože celý hospodářsky vyspělý svět čelí nejvyšší míře inflace za několik posledních dekád, Švýcarsku se cenový růst, který by se vymykal z normálu, vyhýbá. Vždyť v květnu se zde cenová hladina meziročně zvýšila o necelá tři procenta. Co dělá alpská země jinak než ostatní?

Řidiči platí stále moc

Současná inflace je dovezená, zní oblíbená fráze českých politiků, kteří se ještě loni na podzim nacházeli ve vládních pozicích. Míra růstu cen v Česku začala nabírat výrazně rostoucí směr na přelomu července a srpna loňského roku. Od té doby se stačila z přijatelných úrovní kolem tří procent vyšplhat až na takřka pětinásobnou hodnotu.

Podobný vývoj zaznamenaly také další země, které lze zařadit k bohaté části zeměkoule, včetně Spojených států, Německa nebo Velké Británie. Výjimkou ze zajetých kolejí je ale země uprostřed Alp – Švýcarsko. Jeho inflace je sice také nejvyšší za řadu let zpět, ale co by za takovou „nejvyšší“ inflaci dalo třeba Estonsko, kde už ceny poskočily meziročně o více než 20 procent. Inu posuďte sami: Švýcarský statistický úřad uvedl, že květnová meziroční míra inflace dosáhla 2,9 procenta.

Silný frank tlumí zdražování ropy

Jak je to možné? Copak pro Švýcarsko teze o dovezené inflaci neplatí? Je snad alpská velmoc hospodářsky izolovaná od okolního světa? „Je to opravdu svým způsobem úkaz. Švýcarsko je podobně otevřená ekonomika jako Česká republika, základní úroková sazba Švýcarské národní banky je dosud v záporných hodnotách, přesto jako by inflace po Švýcarsku sklouzávala jako po kusu teflonu,“ řekla CNN Prima NEWS Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické.

Jenže při bližším zkoumání faktorů, které cenovou hladinu v konfederaci uprostřed alpských štítů ovlivňují, zjistíme, že ani ne tříprocentní tempo zdražování je pro tuto zemi vlastně logické. Jednou z nejmocnějších protiinflačních zbraní je švýcarský energetický mix. Kolem 57 procent veškeré vyrobené energie totiž ve Švýcarsku pochází z vody. Země je tím pádem méně citlivá na růst cen energetických komodit ve světě.

A přestože jsou Švýcaři odkázáni na dovoz ropných produktů, zejména pohonných hmot, udržet cenový růst na uzdě jim pomáhá další mocná zbraň, kterou je jejich měna. Švýcarský frank totiž za poslední rok zpevnil vůči americkému dolaru přibližně o 12 procent, vůči euru asi o 6,5 procenta.

Rozpočet v přebytku

„K tomu je třeba přidat také velmi střídmou rozpočtovou politiku. Zatímco českým veřejným rozpočtům bylo v uplynulých dvou letech doslova puštěno žilou, švýcarské v loňském roce vykázaly schodek jen ve výši 2,3 procenta HDP. Na letošní rok dokonce Švýcaři počítají s přebytkem 0,2 procenta HDP,“ upozornila Hedija. Česko loni i předloni hospodařilo se schodkem veřejných financí kolem šesti procent HDP a letos nebude výsledek o moc lepší.

 Švýcarská vláda v poslední době podnikla také několik opatření, která k tlumení růstu cenové hladiny přispěla. Nejednalo se ovšem o snižování daní na pohonné hmoty nebo stanovení cenových stropů na energie. V první řadě šlo o posílení antimonopolních pravidel, která zlepšila konkurenční prostředí. Druhým významným opatřením byl zákaz geoblockingu. Díky tomu mohou švýcarští kupující pořizovat zboží na internetu ze zahraničí bez cenové diskriminace. Dosud totiž nebylo výjimkou, že e-shopy stanovovaly vyšší ceny pro nakupující, kteří si zboží objednávali právě ze Švýcarska.

Umírněný mzdový růst

Švýcarsko v některých případech zaznamenalo i lehký pokles cen. A to dokonce v případě zdravotní péče. „To je jedna z oblastí, kde namísto růstu cen došlo k deflaci. Také zde se projevil určitý politický tlak,“ řekla agentuře Reuters Nannette Hechler-Fayd’herbeová, hlavní investiční analytička společnosti Credit Suisse. Podle ní totiž vláda vyzvala zdravotní pojišťovny, aby snížily pojistné.

V neposlední řadě k výrazně podprůměrné inflaci (ve srovnání se zbytkem vyspělého světa) přispívá mírný mzdový růst. Například švýcarský telekomunikační operátor zvýší v tomto roce mzdy jen o 0,9 procenta. „Odhadujeme, že letošní celoroční průměrná inflace dosáhne kolem 1,8 procenta, ačkoli je zde riziko, že růst cen ropy může inflaci ještě nepatrně zvýšit. Pro rok 2023 však předpokládáme, že inflace bude přibližně jedno procento,“ dodala Hechler-Fayd’herbeová.

X X X

Viceprezident Špicar: Některé firmy už propouští. Ekonomice ČR bude velmi úzko

ČR se nadále potýká s vysokou inflací. Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Radka Špicara má skokový růst cen neblahý dopad na českou ekonomiku, v důsledku čehož už některé firmy začínají propouštět své zaměstnance.

„Situace s tuzemským průmyslem je velmi vážná. Propadá se meziročně, ale také už meziměsíčně. Celé české ekonomice včetně průmyslu bude velmi úzko. Když se ptáme firem, jak na tom jsou, jejich výhled je velmi pesimistický a negativní,“ řekl Špicar v pořadu 360° na CNN Prima NEWS. Podle něj některé podniky už v důsledku krize musely začít propouštět.

 „Například sektor sklářství. Problémem je cena plynu. Firmy to nebyly schopny kompenzovat jinak než propouštěním. Zkusily přitom všechno možné. Snižovaly marže, zvyšovaly ceny produktů,“ dodal Špicar.

Kromě sklářství na vysoké ceny energií doplácí například ocelárny, výrobci vápna a cementu či automobilový průmysl. U něj však Špicar podotkl, že jeho kondice nebyla dobrá ani před vypuknutím ruské invaze na Ukrajinu.

Kromě energií stoupají rychle i ceny potravin. „Do lidí bylo za poslední dva covidové roky napuštěno spoustu peněz. Proto když obchodníci zvednou ceny a lidé si jdou koupit potraviny znovu, tak nemají žádný důvod jít s cenou dolů,“ vysvětlila jeden z faktorů zdražování analytička Lenka Zlámalová. Růst cen má bezpochyby vliv na to, že si Češi u svých zaměstnavatelů říkají o vyšší mzdu.

Zlámalová z vysoké inflace viní mimo jiné expremiéra Andreje Babiše (ANO). „Rozházel 900 miliard korun, šlo o příspěvky pro důchodce, zvýšení platu státních zaměstnanců a tak dále,“ jmenovala Zlámalová ve vysílání CNN Prima NEWS.

Souhlasil s ní i agrární analytik Petr Havel. „Mezi Čechy je hodně peněz, jsou bonitní, což je jeden z důvodů, proč se může zdražovat. Potraviny byly za socialismu dotovány. Lidi si zvykli na relativně nízké ceny, což je základ pro to, aby se zdražovalo,“ doplnil.

Špicar si zase neodpustil kritiku současné vlády. Ta podle něj ve srovnání s jinými evropskými vládami nepomáhá tuzemským firmám dostatečně.

X X X

Novela energetického zákona zavádí opatření, které mají urychlit plnění zásobníků plynu, tvrdí energetik

Nedávno schválená novela energetického zákona umožňuje, aby obchodníci s plynem, kteří nevyužijí plyn v zásobnících v požadovaném množství, mohli o část této kapacity přijít. Bude tato pojistka stačit, aby příští zima nepřinesla výpadky v dodávkách? Kolik plynu bychom ideálně měli mít před topnou sezónou v zásobnících? Pro Radiožurnál odpovídal Jiří Gavor z Asociace nezávislých dodavatelů energií.

 Ve stavu legislativní nouze schválili poslanci novelu energetického zákona. Ta předchozí přitom vešla v platnost prvního ledna. Proč byla potřeba nové změny?
Nová změna jednoznačně reagovala na válku na Ukrajině, ke které mezitím došlo. V podstatě zavádí opatření, které by urychlily plnění podzemních zásobníků plynu a také reaguje na zkušenosti s režimem dodavatele poslední instance, trochu ho vylepšuje a zlepšuje ochranu zákazníka.

Chystaný úsporný energetický tarif? Už bylo načase, aby vláda poskytla plošnou podporu, říká energetik Gavor

X Změna legislativy mimo jiné umožňuje, aby stát odebral obchodníkům s plynem rezervovanou kapacitu, pokud ji nevyužívají. Zvýší to naši energetickou bezpečnost, jak to tvrdí ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS)?
Zvýší. Já myslím, že to pravidlo, které se v anglickém originálu nazývá „use it or lose it“, to znamená využij rezervovanou kapacitu nebo o ni přijdeš, je užitečné. Zejména vzhledem ke zkušenostem, které jsme měli už v závěru loňského roku, ještě před Ruskou agresí na Ukrajině, kdy Gazprom měl sice rezervované kapacity v podzemním uskladňování, ale minimálně je naplnil. To už by nemělo být možné.

Týká se to všech, nikoliv pouze Gazpromu, libovolných obchodníků. Když máš rezervovanou kapacitu, tak ji koukej naplnit, protože teď je to vzhledem k nadcházející topné sezoně, která se blíží, opravdu nutné. I když jsme na začátku léta, měli bychom dodržet stanovený cíl od Evropské unie o naplnění minimálně na 80 %.

X  Ekonomický deník píše to, co jste před chvílí řekl, že je to opatření zacílené na Gazprom, který prý blokuje téměř celou kapacitu zásobníku Moravia Gas Storage v Dambořicích na jižní Moravě. Mění se tedy zákon kvůli jedné firmě?
Nejen. Problém s plněním zásobníků byl v Evropě všeobecně. Netýkalo se to pouze Gazpromu. V jeho případě šlo zřejmě o geopolitické cíle, ale v případě ostatních obchodníků šlo o komerční úvahu, kdy nevycházela spekulace. Spekulovali, že dojde k poklesu cen plynu a dodatečně nakoupí, to ale nevyšlo. I tomu by se mělo zabránit. Příprava na zimu by v každém případě měla být řádná.

Praha nebude dotovat plynové kotle, chce omezit závislost na dodávkách ruského plynu

 X Nevyužitou kapacitu bude muset provozovatel zásobníku nabídnout prostřednictvím aukce. Pokud se mu to nepovede ani za nulovou cenu, co se stane pak?
Pak dojde dokonce k další aukci, která bude startovat na záporné ceně. To znamená, že zde bude určitá prémie pro ty, kteří tuto kapacitu využijí. Takže je to opravdu radikální krok. Zatím to koneckonců vypadá, že se plnění podzemních zásobníků plynu v ČR a koneckonců i v celé Evropě daří naplňovat. Nyní už jsme určitě nad 55 procenty kapacity a to je slušné.

X Podaří se podle vás dosáhnout nařízení Evropského parlamentu k prvnímu listopadu naplnit kapacitu plynových zásobníků na 80 %? Je to nutné?
Je to určitě užitečné, v současné situaci, řekl bych, že nutné. Já doufám, že jestliže bude pokračovat tempo plnění podzemních zásobníků tak, jak se to zatím velice slibně jeví, tak bychom mohli cíl osmdesáti procent překročit. Bylo by to dobré.

Speciální tarif na energie by měl být hotový do konce srpna. Firmy ale dosud neznají parametry programu

I v bývalých dobách byly roky, kdy se podařilo naplnit kapacitu více než na 80 %. Dokonce byla překračována i 90% kapacita. No a zvláště v současné době, kdy žijeme ve stresu, jestli nebudou přerušeny dodávky ruského plynu, tak si myslím, že to je o to důležitější.

X Podle vás není nutné dosáhnout úplné nezávislosti na ruském plynu – jaká je tedy optimální míra odběru, co myslíte?
Já bych tak řekl, že kdybychom místo těch loňských 40 % – letos už to bude nepochybně méně v procentním vyjádření – byli na 10 %, tak si rozhodně Rus nemůže diktovat své požadavky. Výpadek 10 procent, s tím se už ekonomika dokáže vždy nějak popasovat. Výpadek 40 procent, jak teď víme v naší současné praxi, už rychle nahradit nelze. Dokonce těch nějakých pár procent, které budeme obchodovat, určitě nebudou obchodovány za nejvyšší ceny. Naopak, bude to zřejmě ten nejlevnější plyn.

X X X

  Soud ve Štrasburku začal loni řešit 14 nových stížností na ČR, zabývá se i platy v justici

   Evropský soud pro lidská práva se loni začal věcně zabývat 14 novými stížnostmi proti ČR, což představuje o jednu více než předloni. U žádného z českých případů v loňském roce neshledal porušení úmluvy o ochraně lidských práv. Vyplývá to ze zprávy vládního zmocněnce.

Mezinárodní soud ve Štrasburku loni vůči České republice nevydal žádný odsuzující rozsudek ani rozsudek o spravedlivém zadostiučinění. Zároveň vyhlásil jeden verdikt, v němž ohledně šesti stížností dospěl k závěru, že Česko neporušilo úmluvu o ochraně lidských práv. Případ se týkal povinného očkování dětí proti běžným nemocem.

„Soud rozhodl, že zejména nedošlo k porušení práva rodiče a dětí na soukromý život chráněný článkem 8 úmluvy tím, že jednomu stěžovateli byla za nenaočkování jeho dětí uložena pokuta a ostatní stěžovatelé nebyli pro nepodstoupení povinného očkování přijati do mateřské školy,“ popsal ve zprávě vládní zmocněnec Vít Alexander Schorm.

Naprostou většinu stížností podaných do Štrasburku soud žalované vládě nenahlašuje. Proces jejich projednávání končí tak, že je odmítne samosoudce, nebo administrativním odmítnutím pro nesplnění formálních náležitostí. Čtrnáctka nových stížností, které loni soud české vládě oznámil, bylo i loni jen zlomkem těch, které byly proti Česku ve skutečnosti podány – 332 jich soudci odmítli a dalších 147 čekalo na vyřízení. Tato čísla se podle Schorma meziročně příliš nemění.

Šest stížností podali čeští soudci kvůli snížení soudcovských platů v letech 2011 až 2014. Namítají v nich porušení ochrany vlastnictví, spravedlivého procesu a také zákazu diskriminace. Dalších šest stížností na ČR směřuje proti nepřiměřeným délkám řízení a zbylé dvě se týkají kauz z oblasti rodinného práva.

Soudně schváleným smírem loni skončily čtyři z dřívějších případů. V praxi to znamená, že Česko uznalo porušení úmluvy a dohodlo se s poškozeným člověkem na výši zadostiučinění. Česká vláda se takto loni zavázala vyplatit celkem 24.610 eur (zhruba 608.000 korun), přičemž všechny čtyři případy se týkaly nepřiměřené délky řízení, a tedy práva na spravedlivý proces. Předloni vláda obdobně vyplatila 70.869 eur (zhruba 1,8 milionu korun).

Od vzniku samostatné České republiky až do konce loňského roku řešil soud ve Štrasburku celkem 827 stížností proti ČR. Žádné porušení úmluvy neshledal v 321 případech, alespoň jedno porušení pak v 225 kauzách. U 31 případů Česko porušení úmluvy samo uznalo. Bez konečného rozhodnutí je 60 kauz a ve zbylých 65 případech vzali stěžovatelé své stížnosti zpět. Zbytek kauz skončil smírně.

„Česká republika je orgány úmluvy nazírána jako běžný smluvní stát, který ničím výrazně nevybočuje z řady a v poslední době vyvolává zanedbatelnou zátěž pro soud, co se týče počtu stížností, které by proti naší zemi směřovaly,“ uzavřel Schorm.

X X X

Odebrání oprávnění i 90 tisíc korun pokuty. Ministerstvo zveřejnilo, jak trestalo insolvenční správce za chyby

 90 tisíc korun pokuty dostal od Ministerstva spravedlnosti insolvenční správce, který do majetkové podstaty dlužníka sepsal nemovitosti, které nepatřily jemu, ale firmě. Správce to zdůvodnil tím, že dlužník do nemovitostí investoval svůj majetek a zároveň i pohledávku dlužníka. Bez právního důvodu tak znemožnil firmě s majetkem disponovat a významně zkreslil informace o stavu majetkové podstaty dlužníka.

Rozhodnutí v rámci dohledové činnosti nad insolvenčními správci ministerstvo zveřejnilo v průběhu května. Insolvenční správce podle resortu závažným způsobem porušil povinnost postupovat svědomitě a s odbornou péčí při soupisu majetkové podstaty. „Ministerstvo tímto pokračuje v deklarovaném přístupu ve vztahu k insolvenčním správcům, jehož účelem je zvýšit jejich právní jistotu, jakož i transparentnost a předvídatelnost výkonu pravomocí dohledového orgánu,“ stojí na webu úřadu.

Obviněný správce namítal, že správní orgán hodnotí jeho jednání pouze na základě výsledku incidenčního sporu a nikoli podle stavu v době, kdy byl soupis majetku dlužníka do majetkové podstaty učiněn. Ministerstvo podle něj nevzalo v úvahu okolnosti, které obviněného k sepsání Nemovitostí do majetkové podstaty dlužníka vedly. Dlužník měl podle správce uzavřít ústní dohodu o tom, že jako protiplnění k investicím dlužníka do nemovitostí bude zřízeno podílové spoluvlastnické právo dlužníka. K naplnění dohody nedošlo.

Správce měl mít informace o tom, že právnická osoba činí kroky k vyvedení svého majetku ze společnosti a za tímto účelem uzavřel kupní smlouvu se třetí osobou, jejímž předmětem byly předmětné nemovitosti.

Ministerstvo uvedlo, že v době soupisu nebyl žádný zákonný důvod, pro který by měly být nemovitosti do jeho majetkové podstaty zapsány. „Nemovitosti náleží do majetkové podstaty dlužníka na základě skutečnosti, že dlužník do Nemovitostí investoval své peněžní prostředky, nelze toto považovat za zákonný důvod, který by obviněného opravňoval k sepsání Nemovitostí do majetkové podstaty dlužníka,“ stojí v rozhodnutí.

Další insolvenční správce ministerstvo pokutovalo například částkou 25 tisíc korun za prodej pozemku mimo dražbu bez předchozího souhlasu insolvenčního soudu, jenž v předmětném insolvenčním řízení zároveň vykonával působnost věřitelského výboru nebo částkou 15 tisíc korun za to, že správce neinformoval o změně adresy svého sídla.

Ve dvou případech na základě dohledu resort dokonce dotyčnému odňal oprávnění vykonávat funkci správce. V jednom případě kvůli zpeněžování majetku a v druhém kvůli pravomocnému odsouzení správce za zmanipulované exekuční řízení.

Aktuálně Sbírka rozhodnutí na webu ministerstva obsahuje výčet vybraných rozhodnutí v přestupkových a (de)licenčních věcech (ochranné opatření o zrušení povolení) týkajících se porušení povinností stanovených zákonem č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčním zákonem), a to vždy v anonymizované podobě. „Zveřejněná rozhodnutí nepředstavují kompletní výčet rozhodnutí vydaných dohledovým útvarem. Sbírka rozhodnutí proto bude postupně doplňována tak, aby obsahovala většinu rozhodnutí vydaných ministerstvem, a to nejenom ve věci porušení povinností stanovených insolvenčním zákonem, ale i zákonem o insolvenčních správcích. S tím souvisí i úvahy ministerstva nad vydáním „Zelené“ sbírky rozhodnutí, která by kromě vybraných relevantních rozhodnutí obsahovala i jejich právní věty,“ uvedli zástupci resortu.

Pro zveřejnění rozhodnutí ministerstva byla využita aplikace určená primárně pro zveřejňování soudních rozhodnutí, proto nezohledňuje určitá specifika v činnosti ministerstva jako správního orgánu. Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X                                                                                                                                     Lidé brzy začnou umírat. Na Srí Lance zoufale potřebují léky

Bezprecedentní ekonomická krize, která už měsíce tíží Srí Lanku, nedopadá jen na tamní zásoby nafty nebo plynu na vaření. Citelně se projevuje i v nemocnicích a lékárnách. Lidé s rakovinou nebo epilepsií si mnohde musejí své léky shánět sami, a pokud už nějaké najdou, kupují je mnohem dráž než dřív. A vláda výpadky „lepí“ jen díky pomoci ze zahraničí.

Epileptik Sushantha Weerasuriya už jen při pomyšlení na chvíli, kdy mu dojdou léky, cítí strach. O své zdraví, život, o svou rodinu. V posledních dnech proto objíždí Srí Lanku a snaží se sehnat alespoň pár dalších tabletek. A i když nějaké najde, jen horko těžko si je může dovolit.

Jen v květnu za ně zaplatil celkem 10 tisíc rupií (629 korun). Bez léků se však neobejde. „Pokud je vysadím, po pěti dnech se má nemoc vrátí a naplno se rozjede,“ bojí se. Hrozí mu záchvaty i ztráta vědomí. „Živím rodinu. Musím zajistit svou ženu a čtyřletou dceru. Pokud onemocním, nebudu moct pracovat. Živobytí mé rodiny je v nebezpečí,“ dodává dvaačtyřicetiletý muž.

Srí Lanku už měsíce svírá ekonomická krize a před dvěma týdny země zbankrotovala. Lidem chybí všechno od pohonných hmot přes potraviny až po léky. Tíživá situace vyhnala občany do ulic a nakonec vedla k výměně premiéra. I ten však Srílančany upozornil, že je těžké měsíce teprve čekají.

Ostrovní stát je teď závislý na pomoci spojenců. I v běžném stavu dováží přes 80 procent léčiv. V neděli například dorazilo 25 tun zdravotnických potřeb z Indie, anestetika a základní vybavení pro plicní medicínu v hodnotě 300 tisíc eur darovala také Francie. „Tento příspěvek nám pomůže udržet v chodu nouzové operační sály v nemocnicích na dalších devadesát dní,“ pronesl vděčný ministr zdravotnictví Keheliya Rambukwella.

A slíbil, že ve snaze zachovat dosavadní úroveň zdravotní péče na Srí Lance „nenechá kámen na kameni“. V pondělí pak podle tamního listu News First řekl, že se díky těmto dodávkám podařilo snížit deficit léků na ostrově zhruba o třetinu. Přesto očekává, že krize potrvá ještě nejméně dva měsíce, než Szemě dostane finanční injekci od Světové banky.

Ta oznámila, že sice nemá v plánu lít do srílanského rozpočtu další peníze, dokud vláda nezavede požadovaná ekonomická opatření, ale s ohledem na kritickou situaci přesměruje finance z některých dříve schválených projektů tak, aby rodiny v nouzi dostaly nutné léky a peníze na školní obědy pro své děti.

Pomocnou ruku nyní nabízí i Japonsko. Jenže spoléhat se na dárky ze zahraničí není trvale udržitelné a léků ani tak není dost pro všechny. „Čelíme obrovskému etickému dilematu,“ říká pro list The Guardian lékař Ruvaiz Haniffa, který pracuje v metropoli Colombu. Podotýká, že se svými kolegy tušil, že k současným výpadkům léků dojde. Už od ledna. Úřady však nechaly krizi dál bujet a nezačaly ani tvořit zásoby – nemají na to.

Neléčené nemoci se za pár let projeví

„Mívali jsme velmi výkonný zdravotnický systém, ale už nemáme. Zemřou další lidé, což je nepřijatelné,“ pokračuje Haniffa. Upozorňuje, že se důsledky současné krize projeví i v budoucnosti. „Neléčíme nemoci ledvin, cukrovku ani vysoký tlak, což bude mít dlouhodobé dopady. Za pět let tu budeme mít narůst mrtvic, infarktů, neurologických problémů i rakoviny,“ vysvětluje.

Také jeho pacienti si musejí potřebné léky obstarat sami a zaplatit za ně mnohdy o 40 procent vyšší cenu, než bývalo obvyklé. Haniffa dodává, že někteří lidé si musejí vybrat, jestli koupí léky, zaplatí svým dětem poplatky za studium, nebo pojedou natankovat, aby se vůbec dostali do práce.

Situace se však v jednotlivých oblastech liší a podle listu The Sunday Times například nemocnice v Balangodě ve vnitrozemí dostala od vlády pokyn, aby jí poslala své přebytky léků a pro sebe si nechala zásobu na měsíc. V Marawile na západě země dělají totéž, ale docházejí jim antibiotika pro děti.

Vyděšení jsou i rodiče malé pacientky s leukemií. „Předtím jsme měli alespoň nějakou naději, protože jsme měli léky, ale teď žijeme v obrovském strachu. Jsme opravdu bezmocní, a když slyšíme o výpadcích dodávek léků, naše budoucnost potemní. Nemáme peníze, abychom své dítě odvezli na léčbu do zahraničí,“ vypráví matka čtyřleté Binuli Bimsaraové.

Obecně teď chybí na dvě stě různých zdravotnických potřeb včetně zhruba osmdesátky těch úplně nejzákladnějších. Třeba léky na ředění krve, antibiotika, vakcíny proti vzteklině i koktejl léků používaný při chemoterapiích. V některých nemocnicích stanovili limity na denní spotřebu chirurgických rukavic nebo gáz.

Léky na rakovinu nyní patří mezi ty nejméně dostupné. Onkologové se tak snaží svým pacientům pomoci i sami. Píší dopisy soukromým dárcům, různým organizacím i zahraničním vládám. Prosí je, aby přispěli a zajistili, že nemocní Srílančané nebudou trpět ještě víc, než musejí.

„Díky darům to zatím zvládáme bez větších problémů, ale museli jsme některé chemoterapie odložit, což může nepříznivě ovlivnit stav pacientů s rakovinou,“ varuje onkolog z kliniky v Colombu Buddhika Somawardana. Dochází také anestezie a chirurgické vybavení v nemocnicích.

Ty proto často provádějí jen nejnutnější operace a všechny ostatní posouvají na neurčito. „Lidé nakonec začnou umírat,“ říká lékařka, která si nepřála uvést své jméno. „Stalo se nám, že se rodiny pacientů vydaly sehnat potřebné léky, ale když se vrátily, bylo už pozdě a pacient zemřel,“ popisuje s tím, že má obavy i o srílanské ženy, které jsou nyní v jiném stavu a rodit by měly císařským řezem. „Nevím, jestli na to budeme mít dost léků.“

„Pokud se situace rychle nezlepší, mnoho pacientů bude prakticky čelit trestu smrti,“ uzavírá lékař Roshan Amaratunga.

X X X

   Doprava i bydlení. Jak se končícímu vedení Prahy podařilo splnit sliby?

Splnilo podle vás současné vedení Prahy sliby, které obyvatelům města před čtyřmi lety dalo, nebo zklamalo a se správou metropole nikam nepokročilo? Vzhledem k tomu, že se blíží konec volebního období koalice Pirátů, Prahy sobě a Spojených sil pro Prahu (TOP 09 a STAN), podívali jsme se detailně na programové prohlášení a přinášíme přehled toho, co se povedlo a co nikoliv. Na první pohled je patrné, že největší změny proběhly v oblasti dopravy, územního rozvoje nebo životního prostředí. Koalice naopak selhala v řešení bydlení nebo slíbené transparentnosti majetkové struktury města.

„Máme jedinečnou příležitost dohnat zpoždění, které za poslední léta Praha nabrala v oblasti dopravy, bydlení, kvalitního městského prostředí a využití moderních technologií. Chceme z Prahy učinit mnohovrstevnaté, sebevědomé a úspěšné město, které snese srovnání s Berlínem, Kodaní nebo Barcelonou, moderní metropoli 21. století se snadnou a udržitelnou dopravou, kde chodec, cestující MHD, řidič auta i cyklista spolu koexistují s respektem a bez konfliktů,“ slibovalo vedení města v programovém prohlášení z roku 2018.

Jak se to zvoleným zástupcům povedlo, na to se podíváme po jednotlivých oblastech. Obecně je však i přes častou kritiku opozičních politiků možné konstatovat, že se řadě členů rady skutečně podařilo práci pojmout koncepčně a nejenže rozjeli vlastní projekty, ale nemálo jich připravili i do dalších let.

1. Stabilita vedení – SPLNĚNO

I přesto, že především v začátku volebního období některé hádky prosakovaly na venek, a hlavně od TOP 09 přicházely snahy o změnu koalice a vytvoření nového uskupení s ODS, jež skončila v opozici, tak rada nakonec přečkala celé čtyři roky ve stejném složení. To se za posledních 20 let zatím nepodařilo.

Na základě debaty s koaličními i opozičními politiky působícími na magistrátu jsou za svou práci nejvíce oceňování náměstek pro dopravu Adam Scheinherr a jeho kolega a náměstek pro finance Pavel Vyhnánek (oba z Prahy sobě). Kladné hodnocení však mají také náměstci Petr Hlaváček, jenž má na starosti územní rozvoj a plánování, a jeho kolega Petr Hlubuček (oba nyní za STAN), který se zaměřuje na životního prostředí.

„První věc, kterou musím zásadně ocenit a která sice není hmatatelná, ale pro fungování města je strašně důležitá, je stabilita rady. V moderní historii města nenajdete čtyřleté volební období, kdy by rada odcházela ve stejném složení, jak nastupovala. Za Krnáčové tu bylo dokonce bezvládí a za ODS i TOP 09 se koalice protočily kolikrát. Spousta těch věcí, které dnes jsou, jsou jen díky tomu, že radní spolu skutečně spolupracovali,“ zhodnotil čtyřleté fungování jeden z nich – náměstek Pavel Vyhnánek.

Podobně to vidí i primátor Zdeněk Hřib (Piráti). „Velký posun je určitě v dopravě, kde je to i nejvíc vidět kvůli mediálnímu zájmu. Podle mě ale velké změny proběhly také v územním rozvoji, energetické soběstačnosti a ekologických tématech. Postupujeme dobře i v inovacích a digitalizaci, v některých sociálních aspektech, kultivaci veřejného prostoru a pochopitelně narovnávání páteře v zahraničních vztazích,“ řekl pro CNN Prima NEWS Zdeněk Hřib s důrazem na to, že role primátora je hlavně udržet stabilní prostředí a dobré vzájemní vztahy, aby bylo možné pracovat na velkých projektech.

2. Doprava

Klíčové téma, které před čtyřmi lety otevíralo programové prohlášení rady a na které byl kladen největší tlak i ze strany veřejnosti. Bez pochyby jde o nejsložitější a nejméně vděčnou oblast z celé agendy, jež radní v hlavním městě mají. Ne náhodou jde ročně do této oblasti téměř třetina peněz celého městského rozpočtu. Výdaje na dopravu se za nynějšího vedení Prahy zvýšily o zhruba pět miliard na 33 miliard korun vyčleněných pro rok 2022. Nejde ale jen o prostředky na investice, ale především o výdaje na dopravní obslužnost.

Pražský náměstek pro dopravu Adam ScheinherrZdroj: Facebook.com

Za oblast primárně odpovídá náměstek a jeden z nejviditelnějších politiků Prahy sobě – Adam Scheinherr.

„Po našem nástupu jsme nepřebrali jediný velký rozestavěný projekt nebo aspoň akci připravenou ke stavbě. Nečekalo na nás jediné stavební povolení. Museli jsme okamžitě začít dávat současnou infrastrukturu do pořádku, aby silnice nebyly samá díra a mosty nepadaly. Mezitím jsme připravovali nové projekty, které promění město,“ shrnuje Scheinherr stav, v jakém se Praha, co se týče dopravních staveb, nacházela.

Jaké byly sliby?

• Metro D – Budeme pokračovat v přípravě podzemní části – SPLNĚNO

Praha v roce 2022 získala stavební povolení na metro D a na jaře se rozjela stavba prvního úseku Pankrác – Nové Dvory. Jen výstavba těchto pěti stanic by měla stát přibližně 52 miliard korun a trvat by měla nejméně do roku 2028.

• Pražský okruh – Budeme pokračovat v přípravě stavby 511 (Běchovice–D1) – SPLNĚNO ČÁSTEČNĚ

Pražský okruh je stavba, která primárně spadá pod stát. Praha má na jeho stavbu jen vedlejší vliv. I přesto si vytyčila pro toto volební období dva zásadní úkoly. Tím prvním je výkup zelených pásů, na kterých budou vznikat protihlukové valy. V současné době má město vykoupeno 40 procent těchto pozemků, což je zhruba o polovinu víc než v době, kdy rada nastupovala.

Druhým úkolem byla debata s městskými částmi o tom, jak jim vyjít vstříc, aby byl dopad stavby na občany co nejmenší. Ani to se zcela nepodařilo. Do září 2020 se totiž ke stavbě sešel kamion připomínek, které stále vypořádávají úředníci v Českých Budějovicích, bez jejichž rozhodnutí se nic nepohne. Mezi připomínkami se paradoxně objevily i námitky od městských částí, kde vládnou zástupci ODS a ANO, kteří na magistrátu současné vedení často za průtahy kritizují. Přitom jsou to ale oni sami, kteří ke zpomalení procesu přispěli.

• Městský okruh – Vlasta – Dobudování okruhu považujeme za nezbytné – SPLNĚNO ČÁSTEČNĚ

Městský okruh nebo také pokračování Blanky prošel za čtyři roky na první pohled méně viditelnými změnami. Především proběhl geologický průzkum a došlo ke změně původního návrhu, kdy většina okruhu bude v tunelech. Podle náměstka Petra Hlaváčka je shoda s městskými částmi a je připravená dokumentace pro územní rozhodnutí.

Zda skutečně jednou k dostavbě okruhu dojde, bude velmi záležet na novém vedení a na tom, jak se metropoli podaří sehnat finance. Pokud by vše pokračovalo dle plánu, mohla by část okruhu delší než 10 km získat stavební povolení v příštím volebním období.

• Dvorecký most – Zahájíme stavbu – SPLNĚNO

Stavba bude zahájena v létě 2022. Celkem bude Dvorecký most stát něco málo přes 1 miliardu korun. Otevřen by měl být v roce 2025.

• Rohanský most – Zahájíme přípravu realizace architektonické soutěže – NESPLNĚNO

Rohanský most má propojovat Rohanský ostrov a Holešovice. Praha ale zatím neví, kudy přesně povede. Stavba má být součástí revitalizace Rohanského ostrova, kde je v plánu vznik nových bytů a parku. Mělo by jít o jeden z prvních projektů, kdy město postaví vlastní rezidenční objekty. Samotný most ale zatím zůstává jen návrhem.

• Trojská lávka – Vybudujeme lávku přes Vltavu do Troje – SPLNĚNO

Otevřena v roce 2020

• HolKa – lávka z Holešovic do Karlína – Zahájíme stavbu – SPLNĚNO

Stavba byla zahájena v lednu 2022 a vyjde zhruba na 300 milionů korun. Projít by se po ní měli Pražané už koncem tohoto roku.

• Rekonstrukce mostů – Prosadíme urychlenou rekonstrukci mostů – SPLNĚNO

Na jaře 2022 začala první etapa opravy Barrandovského mostu. V průběhu roku začne i rekonstrukce Libeňského mostu. Oba jsou v havarijních stavech a hrozí jejich pád. Kolem oprav Libeňského mostu vedlo dlouhé pře minulé politické vedení v čele s Adrianou Krnáčovou (za ANO), jež dokonce jako jednu z variant navrhovalo svržení mostu. Celkově jde o miliardové investice do oprav mostů.

 Náměstek Adam Scheinherr zdůrazňuje, že opravou před letošním rokem prošly i všechny klíčové městské tahy.

„Peníze šly hlavně do rekonstrukcí důležitých pražských komunikací a radiál – Prosecká, Argentinská, Strakonická, Wilsonova, Koněvova nebo Veselská atp. Na pražské infrastruktuře byl dluh 30 miliard korun. To znamená, že 30 miliard korun v minulosti mělo jít na opravy a nešlo,“ dodává.

• Tramvajové trati – Zahájíme stavbu tramvajových tratí do Slivence, na Libuš i na Václavské náměstí – SPLNĚNO

Zahájená je stavba z Barrandova do Holyně, z Modřan do Libuše a ještě letos započne také stavba z Divoké Šáry na Dědinu.

• P+R parkoviště – Investujeme 2 mld. do rozvoje parkovišť P+R – SPLNĚNO

Během těchto čtyř let byl otevřen parkovací dům na Černém mostě a zahájena stavba v Nových Butovicích. Zprovozněna jsou nová parkoviště na Opatově a v Braníku. Ještě před koncem roku se zahájí stavba nového P+R Opatov pro 450 vozidel. Připravená je rovněž dokumentace pro stavební povolení na P+R Depo Zličín a Depo Hostivař, kde zaparkuje 1 100 aut.

Právě parkování bylo jedním z největších problémů pro mimopražské občany. K tomu by se dal přidat i systém modrých zón, po jejichž zrušení z počátku volala část opozice. Za čtyři roky se ale karta obrátila a dnes je trend spíš opačný a zóny se rozšiřují.

• Cyklodoprava – Podporujeme cyklodopravu a budování nových cyklotras – SPLNĚNO

Zřejmě nejožehavější téma, za které je současné vedení kritizováno. Cyklostezky nebo cyklopruhy se během čtyř let objevily na většině silnic po Praze a kritici často říkají, že nemají smysl, nikdo je nevyužívá a jen brání hladkému průjezdu aut. Například ODS je chce zrušit. Jen v roce 2021 šlo do budování cyklostezek téměř 370 milionů korun.

• Mobilní signál v metru – Zavedeme signál do celé sítě metra – SPLNĚNO

3. Bydlení

Zatímco v dopravě se viditelně řada věcí skutečně pohnula, oblast bydlení by se dala považovat vyloženě za selhání pražské koalice. Bydlení si již na začátku rozdělili radní Hana Marvanová (nyní TOP 09), která měla na starosti přípravu konceptu družstevního bydlení, Pirát Adam Zábranský, jenž měl vyřešit nájemní bydlení a náměstek Petr Hlaváček, který se měl soustředit na investice a stavbu nových bytů.

Jaké byly sliby?

• Zvýšíme dostupnost bydlení v Praze – NESPLNĚNO

Ceny bytů stále rostou, poptávka je jak po těch nájemních, tak i po bytech na koupi a řešení je zřejmě v nedohlednu. Nutno ovšem dodat, že karty má v této oblasti ve svých rukách spíše stát než město. I přesto data o bytové výstavbě z února 2022 uvádí, že v roce 2021 v Praze bylo zahájeno 9 698 bytů, což by mělo být nejvíce od roku 2000.

• Družstevní bydlení – Podpoříme výstavbu realizovanou stavebními bytovými družstvy či neziskovými subjekty – SPLNĚNO ČÁSTEČNĚ

V oblasti družstevního bydlení, které měla na starosti Hana Marvanová, se podařilo jen málo. Vznikl sice koncept Dostupného družstevního bydlení, ale žádný projekt ještě realizován nebyl. Ten první by mohl být v Praze 5, ale bude se ještě vybírat partner, se kterým město bytové družstvo založí, a to se rozhodně v tomto volebním období již nestihne. Navíc ani jednotliví radní nejsou v této otázce jednotní a zdá se, že koncepce, kterou Marvanová připravila, není tou nejvhodnější. Pokud nebude chtít v projektu pokračovat další vedení, zřejmě zanikne a byty se nikdy nepostaví.

• Nájemní bydlení – Připravíme jasná pravidla pro nakládání s bytovým fondem Prahy + pronájem potřebným – SPLNĚNO

Tuto oblast měl na starosti Adam Zábranský a nutno říct, že to bylo téměř to jediné, co měl na starosti. Magistrát a městské části mají ve správě celkem 30 345 obecních bytů, z toho 7 625 vlastní Praha a 23 080 městské části. Hlavním záměrem Zábranského bylo byty neprodávat a naopak opravit ty ve špatném stavu a získat nové, jelikož dlouhodobý trend ukazuje, že Praha má bytů stále méně. V květnu 2022 například zastupitelstvo schválilo koupi 35 bytů od Prahy 3.

Zábranský je opozicí kritizován především za to, jak s městskými byty Praha nakládá a komu je pronajímá.

„Je dobré, že se obecní byty postupně rekonstruují a zároveň je důležité, aby byly co nejvíce využívány lidmi, kteří je skutečně potřebují, včetně podporovaných profesí, seniorů a lidí se zdravotním postižením,“ uvedl koncem roku 2021 radní pro bydlení s tím, že byty jsou primárně poskytovány potřebným, například sociálně slabším.

Pravidla a podmínky tak sice jsou, ale ne všichni s nimi souhlasí a je proto otázkou, co se stane, pokud bytovou politiku převezme po volbách někdo jiný.

• Výstavba nových bytů – SPLNĚNO ČÁSTEČNĚ

S ohledem na počet bytů, který je potřeba, ale řešení jen těch městských nepomůže. Jedinou možností je stavba nových, a to buď soukromými investory nebo Prahou samotnou. A právě na tuto oblast se zaměřil náměstek pro územní rozvoj Petr Hlaváček. Inicioval vznik tzv. Pražské developerské společnosti, která si od začátku až do konce stavbu bytů zajistí sama. První rezidenční jednotky by měly vzniknout už v roce 2023 na Černém mostě.

4. Územní rozvoj

Jednoduše se dá říct, že jde o oblast, bez které by se v Praze na chodník neumístila ani židle, ale zároveň o oblast, která je nejméně viditelná. Každá stavba v Praze musí podléhat shodě s územním plánem, což hlídá právě náměstek pro územní rozvoj. Zároveň předkládá všechny změny územního plánu pro veškeré stavby a spolupracuje na jejich koordinaci.

„V oblasti územního rozvoje došlo za čtyři roky k velkému průlomu. Poprvé v moderní historii města se začalo o jeho fungování přemýšlet komplexně a v souvislostech. Postavil jsem kolem sebe tým mladých i zkušených lidí z architektury, stavebnictví a urbanismu obecně, kteří na město koukají v celé jeho celistvosti. Připravili jsme nový Metropolitní plán, vybudovali Pražskou developerskou společnost a skrze spolupráci s Adamem Scheinherrem i dalšími se nám podařilo odšpuntovat miliardové stavby, se kterými nebyli předchozí politici schopní pohnout,“ řekl CNN Prima NEWS náměstek Petr Hlaváček.

Jaké byly sliby?

• Metropolitní plán – Budeme podporovat co nejrychlejší projednání Metropolitního plánu – SPLNĚNO ČÁSTEČNĚ

Metropolitní plán neboli nový územní plán se aktuálně nachází ve stavu po vypořádání zásadních připomínek, především po dohodě se všemi ministerstvy. Nyní si ho může prohlédnout veřejnost, která má zároveň možnost se k dokumentu až do konce června vyjádřit. Proces jeho tvorby se táhne od roku 2012 a původně měl platit od roku 2020. Dosud však nový plán neexistuje a jede se podle toho starého. Předpoklad je, že by mohl nový materiál začít platit od roku 2023.

Plán se soustředí na několik zásadních oblastí, a to klimatickou změnu, bydlení, veřejná prostranství nebo vybavenost. Na jeho tvorbě pracoval tým kolem Petra Hlaváčka a odborníků z IPR téměř tři roky.

• Pražská developerská společnost – zásadně urychlíme výstavbu bytových domů  SPLNĚNO ČÁSTEČNĚ

Jde o zcela nový záměr, který nynější politická reprezentace rozjela od plenek. Když to zjednodušíme, tak výsledkem je, že má Praha vlastního developera. Díky tomu může stavět byty na svých pozemcích sama. Část z nich si nechá pro vlastní potřebu a další prodá na komerčním trhu, čímž bude generovat i zisk. Město si vlastní byty programově a plánovaně v podstatě nikdy nestavělo.

V první fázi musela společnost vytipovat pozemky, které by pro stavbu byly vhodné. Nyní už má několik pilotních projektů, z čehož ten první by měl být realizován příští rok na Černém mostě.

• Brownfieldy – Odblokujeme rozvoj a revitalizaci těchto území – SPLNĚNO ČÁSTEČNĚ

Jde především o tři území a to Smíchov kolem Lihovaru, Nákladové nádraží Žižkov a Bubny Zátory. Na všechny tři oblasti tým Petra Hlaváčka zpracoval studie a vizualizace s tím, že neřešil pouze chátrající oblast jako takovou, ale zapojil ji i do současné výstavby. Zároveň nastavil podmínky pro developery s tím, že se musí podílet na stavbě doprovodné infrastruktury.

Zatímco na Smíchově už se pomalu stavět začíná, na Žižkově se čeká na schválení změn územního plánu a nejinak je tomu také v Bubnech. Podle Hlaváčka se vše posouvá i díky tomu, že se debatou s městskými částmi i památkáři podařilo zkrátit proces územního řízení.

Součástí oblasti Bubny Zátory by měla být i Vltavská filharmonie. V rámci projektu byl v květnu 2022 vyhlášen vítěz architektonické soutěže. Jak rychle budou jednotlivé oblasti procházet proměnou bude záležet především na tom, zda v daných projektech budou pokračovat další politici, a zda na ně budou peníze.

• Revitalizace Václavského náměstí – SPLNĚNO

Rekonstrukce Václavského náměstí začala v roce 2020 a už měla být dokončena. Kvůli průtahům kolem stavebních prací způsobených především covidem a zároveň změnami ze strany města se ale vše zpožďuje a na náměstí stále ještě není zcela hotovo. Jde o první fázi rekonstrukce. Ta druhá by se měla týkat horní části lokality a měla by znamenat i návrat tramvají na náměstí.

Kromě tohoto náměstí prošlo změnou třeba i náměstí před magistrátem.

5. Životní prostředí

Tuto oblast mají už po dobu osmi let pod kontrolou Starostové. Poslední čtyři roky vytvářel koncepční kroky ve spolupráci s dalšími kolegy Petr Hlubuček.

Petr HlubučekZdroj: Wikipedie

• Stromy – Vysázíme milion stromů za osm let – SPLNĚNO

Praha k rozšiřování zeleně založila vlastní web, prostřednictvím kterého si může každý zkontrolovat, kde se stromy skutečně sází. Za čtyři roky bylo vysázeno půl milionu stromů a cíl na toto volební období je tak splněn.

• Klimatický plán – SPLNĚNO

Většina věcí týkajících se ekologických postupů a přístupu k městu je shrnuta v tzv. klimatickém plánu, který zastupitelstvo schválilo v roce 2021. Splněn má být do roku 2030. Jak rychle se z něj bude dařit věci dokončovat ale opět záleží na tom, jaká reprezentace nastoupí po volbách a jak moc ho bude chtít respektovat.

Jeho součástí jsou čtyři pilíře – udržitelná mobilita, cirkulární ekonomika, udržitelná energetika a adaptace na změnu klimatu. Na první pohled se to může zdát složité, ale v praxi se pod danými hesly skrývají projekty, jako jsou rozšiřování elektrobusů, rekonstrukce spalovny v Malešicích, výkup bioplynové stanice na bio odpad, stavba kanalizací v částech Prahy, kde ještě není, případně revitalizace a rozšiřování parků, vodních toků nebo třeba i umísťování pítek do města a jeho ochlazování.

V rámci projektů, které se podařilo splnit vypíchněme jen některé.

Elektrobusy – Od roku 2022 v Praze jezdí první elektrobusy, do kterých zatím město investovalo přes 200 milionů korun. Do roku 2030 by mělo být až 75 procent vozového parku MHD bezemisní.

Rekonstrukce spalovny v Malešicích – za 2,7 miliardy korun proběhla rekonstrukce, která by měla umět zpracovat až 400 tisíc tun odpadu. Zprovoznění celé spalovny je v plánu do konce letošního roku.

Bioplynová stanice – V květnu 2022 je podepsaná smlouva na koupi bioplynové stanice v Chrásti. Právě zde má Praha ambici do dvou let řešit celé bio hospodářství.

Obnovitelná energie – Vzniklo pražské společenství obnovitelné energie, které má za cíl instalovat na městské domy fotovoltaické panely. První jsou již nově připojeny na Černé mostě. Do roku 2030 by takto mělo být osazeno zhruba 20 tisíc domů.

Nekompletní je i plnění dalších bodů programu

• Holešovická tržnice – Podpoříme, aby se Holešovická tržnice stala sociálním, kulturním a gastronomickým centrem Prahy – SPLNĚNO

Po dlouhých soudních přích se podařilo ukončit nevýhodné nájmy v tržnici, ve které skončili vietnamští trhovci. Vystřídali je farmářské trhy a bohatý kulturní program města. Pro danou lokaci nyní probíhá architektonická soutěž.

• Průmyslový palác – Zahájení rekonstrukce Průmyslového paláce – SPLNĚNO

Průmyslový palác vyhořel v roce 2008. Od té doby se nepodařilo získat stavební povolení pro jeho opravu. Za cíl si to vytyčil náměstek pro finance Pavel Vyhnánek a pod jeho vedením se investice za více než 2,6 miliardy korun dala do pohybu letos v únoru. Stavba by měla být hotová za dva roky.

• Koncepce majetkové politiky – Provedeme komplexní audit nemovitého majetku města a soupis veškerého majetku v přehledné podobě zveřejníme – NESPLNĚNO

Tato oblast spadá pod radního pro majetek, kterým je v tomto období Jan Chabr z TOP 09. Obecně jde o problematiku, která se považuje za nejméně transparentní z celého magistrátu. Téměř nikdo ve skutečnosti do detailu neví, co všechno vlastně Praha vlastní, komu to pronajímá, kolik za to nájemci platí a jak vypadají nájemní smlouvy.

Radní pro majetek Jan Chabr (TOP 09)Zdroj: ČTK

Byl to právě Chabr, kdo sliboval, že v této oblasti udělá pořádek. Z tabulek hospodářské činnosti, kterou každý rok odbor majetku sepisuje, je patrné, že hospodaří s téměř sedmi miliardami ročně, což skutečně není málo. Některé z těchto peněz jdou i na investiční činnost města. Nejde ale o nic koncepčního, ale zcela nahodilého.

I přesto, že dosud žádný veřejný soupis neexistuje, radní Chabr CNN Prima NEWS slíbil, že se tak do konce volebního období stane.

• Majetkové směny se státem – NESPLNĚNO

Ani v této oblasti zatím není hotovo. Přesto Chabr opět slibuje, že se tak do konce volebního období, tedy do září, stane. Praha s vládou již čtyři roky řeší především to, zda stát odkoupí Fakultní nemocnici Bulovku, a co za to. Bývalý premiér Andrej Babiš celou věc blokoval pozemkem v Letňanech, kde plánoval vybudovat právě nemocnici. Projekt neměl ale od počátku šanci na úspěch.

Nyní to vypadá, že se schyluje k dohodě. Za Bulovku by Praha měla dostat Kasárna Karlín, dům v Hybernské a objekt na Bohdalci. Zároveň by měla proběhnout i druhá směna, kdy Praha od státu získá zámek Veleslavín, zahrádkářskou osadu na Balkáně, Sokol Vinohrady a areál u Branického potoka. Výměnou za to dá Faustův dům a parkoviště u Nemocnice na Homolce.

• Realitní web – Nabídky komerčních pronájmů budeme inzerovat i na realitních webech – SPLNĚNO

Podařilo se zprovoznit tzv. realitní web, kam Praha umísťuje svůj majetek k prodeji nebo pronájmu. Efektivita webu je podle Chabra vysoká.

• Rozklikávací rozpočet – SPLNĚNO – Každý si může zkontrolovat kolik peněz a na co Praha dává
• IT – Provedeme kompletní digitální úklid a konsolidaci dat – SPLNĚNO ČÁSTEČNĚ

Oblast IT si vzal pod svou patronaci primátor Zdeněk Hřib. Dobře podle něj funguje tzv. Portál Pražana, kde lidé mohou z domova zaplatit třeba poplatek za popelnice nebo za psa. Stále pokračuje také projekt Lítačka, díky kterému mají občané možnost nakupovat přes internet časové kupony na MHD nebo si zkontrolovat zpoždění dopravních spojů. Vedle toho se do on-line světa přenesla i platba parkování nebo používání sdílených kol.

Podle Hřiba je největší hodnotou těchto aplikací to, že jsou levné. „Povedlo se nám zrušit absolutní projekty v IT a ročně šetříme 145 milionů korun oproti rozpočtu, který byl v roce 2018,“ řekl CNN Prima NEWS Hřib.

Obecně, co se týče webů pro různé účely, tak těch vyprodukovala Praha desítky. Problém je ale v tom, že Pražané z velké části ani neví, že stránky existují a že je mohou používat. K tomu všemu má magistrát stále velmi nepřehledné a netransparentní vlastní stránky. Dodnes není například možné pustit si přenos jednání zastupitelstva zpětně a neexistuje z něj ani doslovný přepis.

Jako jeden z největších úspěchů koaliční politici vnímají možnost on-line jednání, které se podařilo zprovoznit hlavně díky tomu, že byl covid. Zasedání přes internet se přitom týkají i jednání rady. Zároveň zástupci vedení města připomínají také rychlý vznik aplikací na očkování a testování v době koronaviru.

Nejmenší ohlas má aktivita radních v oblasti školství, kultury nebo sociálních služeb. Jde také o tři téměř neviditelní radní – Vít Šimral (Piráti – školství), Hana Třeštíková (Praha sobě – kultura) a Milena Johnová (Praha sobě – sociální služby). Ani jeden z nich přitom nemá jasné ambice znovu na magistrát kandidovat a slabší je v tomto ohledu i podpora z vedení jejich stran.

X X X

Dojemné gesto vévodkyně Kate: Alžbětě vzdala hold náušnicemi z královniny sbírky

Vévodkyně z Cambridge vzdala královně další decentní a milou poctu. Na slavnostní přehlídce před Buckinghamským palácem se totiž ukázala v náušnicích ze soukromé sbírky Alžběty II., píše Daily Mail. Šperk panovnice dostala k narozeninám v roce 1945.

Vévodkyně Kate je známá svým citem pro módu. Zazářila i tentokrát, a to doslova. K příležitosti oslav 70. výročí vlády Alžběty II. si vzala náušnice, které byly zapůjčeny z královniny soukromé sbírky.

Květinové náušnice jsou osázeny zlatem a drahokamy. Na dojemné gesto upozornil web Daily Mail. Šperk je součástí sady, kterou královně darovali její rodiče král Jiří VI. a královna Alžběta k jejím 19. narozeninám v roce 1945.

Královna je měla na sobě při focení se svým novorozeným synem princem Charlesem v roce 1949. Veřejnost je mohla vidět i na Kate už v roce 2018, a to v Den Commonwealthu, kdy byla těhotná s princem Louisem.

Letos si je čtyřicetiletá vévodkyně z Cambridge vzala k růžovým šatům na zakázku od Stelly McCartney. „V šatech s dlouhými rukávy, které měly v pase detaily a rozšířenou sukni, vypadala na poslední z oslav královnina jubilea bez námahy stylově,“ napsali britští módní kritici.