Dienstbier se držel komunistů, teď nechce spolupráci. Držel se dr. Čalfy od Husáka. Pavel zmocněnce, jako dr. Štrougal, na pomoc lidem po povodních, rychle všechno opravit. Senátor Fischer hlavně starat o lidi firmy ČR. Gott syna Huga? Pavlovi přes 658 tisíc nestačí?

 V Praze, ale i v Brně a jinde je mnoho studentů ze Slovenska. Dokonce víc studentů ze SR, než z ČR. Z východu SR se v Praze objevil i syn chudých železničářů Čalfa, který studoval práva v Praze. Samozřejmě, že do SR se nechtěl vrátit. Když vystudoval, nastoupil do ČTK v Praze. Dlouho se tam ale neohřál, protože politici ze SR pomohli. Soudruzi Biľak, Husák ho doporučili na Úřad vlády, kde byl dokonce předsedou ZO KSČ. Tedy větší pravomoc než předseda vlády Štrougal. Dr. Čalfa to musel nejdříve projednat v organizaci vlády, oznámit dr Husákovi, a pak teprve se vše mohlo dál prosazovat v ČR

Dr. Čalfa byl i ministrem bez ministerstva. Manželka pracovala v Chemapolu, a do Prahy se přestěhovali i rodiče ze SR. Po převratu se dr. Čalfa seznámil s mladým Dienstbierem, s nímž si otevřeli advokátní kancelář v Praze 2. Diestbierovi vůbec nevadil komunistický politik, funkcionář od dr. Husáka. Naopak, protože dostávali zřejmě nejlepší zakázky.

Dodnes je mnoho komunistů převlečených do jiných stran a hnutí. Někteří utekli i ze soc. dem, protože tam nemohli nic dobrého očekávat, protože po Zemanovi a ing. Paroubkovi se neobjevili schopní politici do vedení. Poslankyně Buzková měla být podle Zemana dokonce nová naděje soc. dem. Dnes na soc. dem. už zapomněla, protože raději poslala 5 mil. Nerudové na to, aby se dostala na Hrad. Soc. dem. Buzková v ničem nepomohla, už se k ní nehlásí.

Soc dem neměla za celé období ani vlastní tisk, deník, jako komunisté v každém okrese, kraji, v závodech. Z Prahy se letadlem dopravovala každý den celá řada novin do SR, Bratislavy i Košic. V Brně se pokusila soc. vydávat deník Demokrat, ale vydávání v Brně je nesmysl, protože všechny spoje na dopravu novin jsou jedině z Prahy.

Po převratu KSČ mnohé miliony posílala na jiné činnosti. Někteří experti říkali, aby něco dali i soc. dem. Jistý tajemník odpověděl, že soc. dem už dostala 10 milionů a žádné jiné peníze už nemají. Každopádně spolupráce soc dem. s komunisty by se vyplatila, protože v soc dem je řada neschopných členů, jako je Dienstbier, který touží jen po velkém korytu, ale pro stranu sám nic neudělá, nezařídí.

X X X

 DR  VYVADIL:  KSČM,  SOC  DEM  DÁT  SE  DOHROMADY

UŽ  DAVNO  TO  MĚLI

Ať to dají dohromady…

Realita politických trendů ukazuje, že nakročeno k vítězství v parlamentních volbách za rok má jednoznačně Babišovo hnutí ANO, které se stalo v české společnosti i díky svému šéfovi symbolem nejvýznamnějšího odporu vůči současné vládě. Svou protibabišovskou fóbií, která je často až nechutná, a zároveň po všech stránkách neúspěšnou politikou, počínaje podporou od počátku nevyhratelné války proti Rusku a po propadáku v hospodářském vedení země to prostě nikdo jiný než Babiš či jiný představitel ANO být zkrátka nemůže.

Jiná věc ovšem je, že je nesporné, že ANO bude muset vzít někoho do party.

Evropské volby vynesly na politické nebe nové tváře, které zaujaly a kromě zajímavého průlomu Kateřiny Konečné s jejím atraktivním projektem Stačilo se prosadil i mladý bouřlivák Filip Turek za motoristy, jenž napomohl značce Přísahy Roberta Šlachty. V současných opozičních kruzích kolem Babiše  se jaksi počítá s tím i oni by mohli přispět do budoucího nového vládního uskupení.

I když ovšem liberálové prskají, neškodilo by nabourat jejich nenávistné vize přítomností alespoň trochu levicového charakteru.

V Česku nemáme špičkovou političku Saru Wagenknechtovou, která v Německu válcuje levicovou část politického spektra a ve východoněmeckých spolkových zemích se tamější ministerští předsedové          (z CDU i z SPD) stali není závislými. Svým radikálním odklonem od fanatické protiruské a progresivistické levice, se charakterizuje naopak jako konzervativní levice. Velkou inspirací je pro naši Kateřinu Konečnou, níž má a stejný druh levice vyznává i nejúspěšnější (a nejvíce liberální opozicí nenáviděný) slovenský premiér Robert Fico.

A  do této situace byla zvolena novou předsedkyní SOCDEM  Jana Maláčová, která porazila  fanatického stoupence euroatlantického vidění světa a vrcholného progresivisty Jiřího Dienstbiera.

Vítězství Maláčové radostně přivítala právě šéfka KSČM Kateřina Konečná a je to jistý náznak, že by česká levice nemusela úplně zahynout. Jana Maláčová je sice také trochu indoktrinovaná. Konečně, kdo absolvoval ASPEN institut je trochu liberálně jetý, ale spolu s Konečnou by mohly vytvořit dobrý tandem.

Andrej Babiš na přímý dotaz prohlásil, že není sice levičák, ale rozhodně je sociální. A v tom nelže. Sám jako miliardář chce mít samozřejmě peníze, ale a přeje je i většině občanům a jako premiér i s pomocí ČSSD tímto směrem působil.

Tandem Konečná – Maláčová by tak byl rozhodně rozumným příspěvkem k budoucímu spoluvládnutí. JUDr. Jiří Vyvadil,  server vasevec.cz

X X X

GEN.  PAVEL  HLAVNĚ  MYSLET  NA  LIDI  PO  POVODNÍCH

OKAMŽITĚ  ZŘÍDIT  PREZIDENTSKÉHO  ZMOCNĚNCE,  JAKO  MĚL  DR.  HUSÁK,  DR  ŠTROUGAL,  NA  OPRAVU  ND  V PRAZE,  A  OPRAVU  DÁLNICE  DO  BRATISLAVY

BYL  TO  JUDR  FERFECKY,  A  OPRAVY  MUSELY  PODLE  PLÁNU  STÁLE  POKRAČOVAT,  NEBYLA  ŽÁDNÁ  PŘEKÁŽKA

ŽÁDNÉ  ZPOŽDĚNÍ  NESMĚLO  BÝT

GEN.  PAVEL  BY TAKÉ  NEBYDLEL  V ROZVALINACH,  NEBO  NA  ULICI,  ČI  V KANÁLECH

GEN  PAVEL  NA  FIALU  NESPOLEHAT,  NIC  NEZAŘÍ,  UŽ  DÁVNO  MĚL  BÝT  ODVOLÁN,  NÁROD  VOLÁ  PO  JEHO  DEMISI

ČEHO  SE  PAVEL  BOJÍ?  TO  NEMĚL  USILOVAT  O  HRAD

 Pavlová na vojně trpěla, měla málo peněz

Juečka jí to musí dnes nahradit statisíci, musí šetřit i pro dceru?

Dokázala by žít dnes Pavlová i jako ostatní pracující žena za 20, či 15 tisíc ?

Manželka Havla Olga neměla žádný  plat,  skromná žena, žila pro národ s manželem

CHTĚLI  ÚSPĚCHY  ČR,  ABY SE  VŠEM  ŽILO,  JAKO  VE  ŠVYCARSKU,  RAKOUSKU,  NĚMECKU…

 Kouř signálu renty paní Pavlové štípe v očích

 Ministři premiéra Petra Fialy se už tři roky označují za vládu, která rozpočtově odpovědně dosáhne ekonomického růstu a lepší politické kultury. Nic z toho ale dosud nedodali. Místo toho slýcháme, že není na občany v tom či onom. Státní kasa, plněná z našich daní, si tak prý nemůže dovolit lépe placené státní zaměstnance nebo zvýšení rodičáku opravdu pro všechny. Zároveň není dost škol a školek, silnice připomínají tankodrom a na důstojnou dálniční síť se musíme dívat k sousedům. Tu protestují zemědělci, jindy učitelé a lékaři, nyní zase zaměstnanci soudů. A aby toho nebylo málo, do důchodu budeme muset odcházet později. Jak v takové situaci vnímat nápad na vysokou rentu pro Evu Pavlovou?

Vláda je kritizována ze všech stran. Zprava, že šetří málo a na nesprávných místech. Zleva, že šetří moc a na nesprávných místech. Obecně, že se více stará o zahraniční politiku než o vlastní občany. Přitom základem úspěchu v politice je starat se v první řadě právě o své občany. Ti, kteří politika volili, ho mohou volit znovu. Ti, kteří ho nevolili, ho pak spokojení s dosavadním výkonem mohou volit. Politická kultura se projevuje nálepkováním, prosazováním jediného správného názoru a vyhazovy z vlády po telefonu chvíli po osobním jednání.

Komentáře a glosy

Texty zveřejňované v rubrice Názory se nemusí ztotožňovat s postoji redakce CNN Prima NEWS. Jedná se o autorské komentáře redaktorů a externích přispěvatelů.

Skvadra Petra Fialy vypadá, že si snad myslí, že byť porušila sliby předvolební i povolební, nakonec voliče utáhne v duchu prohlášení: „sice nám to moc nešlo a nejde, ale když nás nezvolíte, tak…“ Dosaďte si, co chcete – vláda opozice, Rusko, Čína, Brusel, nedemokracie, populismus a podobné nesmysly odvádějící pozornost od podstatného – úrovně života v naší zemi. V ní si za úspěchy v zahraničí nic nekoupíme, navíc od nabídky eurokomisaře pro rozvojovou pomoc pro ministra Síkelu víme, že vládní samochvála ohledně zahraniční politiky také nebyla na místě. Je přitom pravda, že když vládu skládaly nyní strany opoziční (plus KDU-ČSL v prvním období se sociálními demokraty a hnutím ANO), nedošlo ani k ohrožení demokracie ani k ničemu jinému. A taková hospodářská slota a otrávený vzduch nálepkováním jakékoliv kritiky tady nebyly.

 Pan premiér společně s ostatními vysílali signály dlouho… A teď vyšel nový kouřový signál z dílny ministerstva práce a sociálních věcí. Lidé Mariana Jurečky navrhli, aby manželka stávajícího nájemníka Pražského hradu Petra Pavla pobírala měsíčně až 95 250 korun českých. Hrad už návrh uvítal, protože prý „první dáma“ hrozně tvrdě maká. Termín první dáma náš právní systém nezná. Žádná manželka prezidenta žádné náhrady po 35 let nepotřebovala. Letos manžel paní Pavlové bere včetně náhrad 658 700 korun. Prezident neodvádí zdravotní ani sociální, jen daň z příjmu. Považme rovněž, že dosavadní prezidenti mají po konci funkčního období rentu 50 tisíc korun, takže paní Pavlová by na tom byla dvakrát lépe.

Jakkoliv přející můžeme být, když vláda tvrdí, že není na nic, je aktuální kouřový signál štiplavý dým, z kterého se živému organismu dobře dělat nemůže. Vedle toho odboráři vyjednali pro státní zaměstnance přidání o 1 400 Kč. Na více prý není. Je zbytečné debatovat, nakolik je to amatérská práce salonních odborů vedených Josefem Středulou. Důležité je, že vláda už ani své ochotnické divadlo nehraje dobře. Poslední fraška s návrhem dát vysoké náhrady manželce prezidenta spojeného pupeční šňůrou s pětikoalicí může nést jméno „Kmáne plať, ať páni nemají po pečených holubech hlad!“.

 X X X

 SENÁTOR  FISCHER  HLAVNĚ  STARAT  O  LIDI,  FIRMY  ČR

EXPREZIDENT  KLAUS  VAROVAL  FIALU  OD  VÁLKY,  USA  UŽ  UTEKLA

Záchrana Ukrajiny je v našem vlastním zájmu. Rusko chce, aby platilo právo silnějšího, tvrdí Fischer

V Rakousku vyhrála parlamentní volby strana Svobodných (FPÖ), která vyjadřuje sympatie k Moskvě a zpochybňuje pomoc Ukrajině. Podobně mluví i politici v Maďarsku nebo na Slovensku. „Jestli je někdo skutečně vlastenec, musí se postavit ke své vlajce a spolupracovat s těmi, kteří ctí vládu práva a mezinárodní pravidla,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus Pavel Fischer (nez.), šéf senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.

 V zájmu České republiky podle něj je, aby Ukrajina zvítězila, protože naše existence i prosperita je založena právě na dodržování pravidel. „Byli bychom sami proti sobě, kdybychom si nevšimli, že je Rusko boří a zkouší, jak by vypadal svět, v němž platí právo silnějšího,“ dodává.

 Pavel Fischer, předseda zahraničně-bezpečnostního výboru Senátu

Rusko podle Fischera neuznává suverenitu menších zemí, a proto je před ním třeba mít se na pozoru: „Je potřeba veřejnosti opakovat, že cílem našeho snažení je vyhnout se ozbrojenému střetu s Ruskem.“

„Ale to znamená, že budeme budovat své schopnosti nebo pomáhat Ukrajině, která je na pomoc ostatních odkázána, a tím přimět Rusko změnit své kalkulace. Protože (ruský prezident Vladimir) Putin kalkuluje s tím, že Ukrajina nakonec zůstane sama a padne,“ doplňuje.

Strany zpochybňující pokračování pomoci Ukrajině využívají toho, že lidé si na zprávy o válce zvykli a zároveň mají dost starostí okolo sebe. Do veřejného prostoru navíc vstupuje Rusko, které se snaží zasívat zmatek a rozdělovat.

„A zároveň využívá peníze pro to, aby tady platilo nejrůznější organizace, které často vystupují jako užiteční idioti, protože hájí zájmy Ruska,“ dodává senátor.

 Rusko se snaží využívat migraci pro destabilizaci Evropy, o čemž svědčí například dění na polsko-běloruských hranicích, zdůrazňuje senátor.

„Migrace obecně nemusí být bezpečnostním ohrožením, ale jde o to, v jaké míře k ní dochází. A také jestli náhodou není organizovaná, což na vlastní oči vidíme u Ruska a Běloruska,“ tvrdí.

Otázkou podle něj je i to, jak dlouho ještě bude fungovat schengenský systém, který může z hlediska bezpečnosti představovat problém. „Ochrana vnější hranice je úkol, na který už Evropská unie vynaložila hodně úsilí a prostředků, ale stále se to nedaří,“ naznačuje Fischer. 

Nová uprchlická vlna přitom může přijít i z Ukrajiny, kde Rusko zničilo 70 procent energetického sektoru. To je jeden z aspektů konfliktu, který Fischera zneklidňuje: „Musíme si srovnat priority. Záchrana Ukrajiny je v našem vlastním zájmu a byli bychom hloupí, kdybychom si nevšimli, že se tady hraje také o nás,“ uzavírá.

X X X

Itálie a Francie bojují s obřími dluhy. Peníze si chtějí vzít od firem

Francie a Itálie se dlouhodobě řadí k nejméně rozpočtově odpovědným státům v Evropské unii. Jejich dluhové zatížení navíc po koronavirové pandemii nadále roste a tamní politici se snaží přijít s řešením. Obě ekonomiky v současné chvíli plánují, že dodatečné peníze do svých rozpočtů získají především od ziskových firem.

Podpora domácností i firem během pandemie nemoci covid-19, náklady související s ruskou válkou na Ukrajině i vysokou inflací či nakumulované dluhy z let minulých. To jsou příklady důvodů, proč Francie či Itálie momentálně snaží najít řešení, které by alespoň částečně pomohlo vyřešit jejich dluhový problém. Zdá se, že to odnesou zejména podniky, píše agentura Bloomberg.

Případná opatření vůči firmám s vysokými zisky a proti nejbohatší vrstvě společnosti mohou pomoci francouzské i italské vládě k tomu, aby se vyhnuly krokům, které v těchto ekonomikách platily během dluhové krize kolem roku 2010. Tamní politici zároveň tímto způsobem mohou dát běžnému voličstvu najevo, že v řešení dluhového břemena nejsou sami.

Narušení jistoty a strašák pro investory?

Zvýšení daní pro podniky se ale na druhé straně může jevit jako poměrně krátkodobé řešení pro země, které nutně potřebují radikálnější reformu veřejných financí. Jde tak o velkého strašáka především pro podnikatele. Ti francouzští i italští se nyní začínají ve větší míře obávat, jak dlouho mohou taková opatření platit a o kolik více si v praxi připlatí. Některá průmyslová odvětví francouzské a italské ekonomiky už stihla probíhající diskuse o zvýšení daňové zátěže ostře zkritizovat.

V centru momentální pozornosti je zejména Francie. Tamní prezident Macron ve středu zatím podpořil dočasné zdanění největších společností v zemi, což znamenalo výrazný odklon od jeho dřívějšího pro-podnikatelského postoje.

 „Dočasné zvýšení daní pro firmy je okamžitou a hmatatelnou vzpruhou pro veřejné finance. Tento druh opatření ale příliš nepřispívá ke zlepšení dlouhodobé fiskální udržitelnosti a naopak vytváří další nejistotu ohledně celkové stability daňového systému. Snižuje pobídky k investicím a přináší i jiné dlouhodobé ekonomické a fiskální náklady,“ řekl pro Bloomberg Jamie Rusk, hlavní ekonom Bloomberg Economics pro oblasti Evropy.

Maastrichtská kritéria splní Francie za 5 let

Francouzská vláda plánuje na příští rok uspořit zhruba 60 miliard eur (asi 1,5 miliard korun), a to díky kombinaci nižších výdajů a zvýšení daní. Kvůli tomu by se francouzský deficit rozpočtu měl z letošních přibližně 6,1 procenta HDP snížit na asi 5 procent HDP. Maastrichtská kritéria Evropské unie však jasně hovoří o tom, že schodek by každá členská země měla držet pod hranicí 3 procent. Na tuto úroveň se však Francie dostane nejdříve v roce 2029.

Necelých 20 miliard eur by Francie měla získat díky dočasnému zvýšení pro bohaté jednotlivce. Velké firmy budou muset bojovat s vyšším ekologickým zdaněním. Mezinárodní sdružení letecké dopravy označilo francouzské plány za katastrofální a jeho ředitel Willie Walsh uvedl, že odpovědí na těžkou rozpočtovou situaci Francie nemůže být zdanění produktivních částí ekonomiky.

 O den později než Francie se k podobným úsporným opatření odhodlal i italský ministr financí, který rovněž přišel se zvýšením daně podnikům, jež nejvíce těžily ze silně turbulentních posledních let. Oznámení souvisí s faktem, že Itálie usiluje o snížení svého rozpočtového schodku pod hranici 3 procenta v roce 2026 z dosavadních 3,8 procenta očekávaných pro rok 2024.

 X X X

 Odchod Pirátů je jako ze Čtyři z tanku a pes, kterého pak snědli, řekl Havlíček

V diskuzním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News řekla europoslankyně za ANO Klára Dostálová Věře Kovářové ze STAN, že ve Středočeském kraji jde Starostům jen o funkce. Politici z ODS se shodli, že odchod Pirátů není vládní krizí, a Karel Havlíček (ANO) ho přirovnal ke známému polskému seriálu. Tomio Okamura nastínil, co se stane, když bude Pirátka Olga Richterová „zlobit“.

 Místopředsedové Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) a Karel Havlíček (ANO) hodnotili odchod Pirátů z vládní koalice, který moderátorka označila za vládní krizi. „Žádná velká krize to nebyla, bez Pirátů má vláda pohodlnou většinu,“ uvedl Skopeček s tím, že mu jejich přesun do opozice vůbec nevadí – nebyli pro něj blízký politický subjekt a bez nich může být vláda akceschopnější.

 Jeho stranický kolega a europoslanec Alexandr Vondra prohlásil, že šlo o odchod „pidistrany“ z vlády a že Piráti by měli zpytovat svědomí, protože nezvládnutá digitalizace stavebního řízení byla opravdu velké manažerské selhání.

Neměl nahradit ministra zahraničí a bývalého Piráta Jana Lipavského někdo z ODS? „Premiér zvolil správnou cestu. Pokud by Lipavský odešel, nastal by politický boj,“ myslí si Skopeček. „Ministerstvo zahraničí volby nevyhrává,“ poznamenal Vondra. „Lipavský nedělá pragmatickou zahraniční politiku, vychýlil kyvadlo na jednu stranu (Tchaj-wan a Ukrajina). Měl by řešit i zahraniční obchodní politiku,“ domnívá se Havlíček.

Havlíček přirovnal situaci k seriálu Čtyři z tanku a pes, kdy psa utratili a snědli. „Sledujeme smutnou grotesku. To bylo samé: Petře sem, Ivane tam, lichotky. Ivan to celé zdigitalizuje a vytáhne nás z hospodářské šlamastiky, Petr na to dohlédne. Petr Ivana blbě popraví, když se nepovede jeden z nejdůležitějších projektů,“ vyjádřil se Havlíček.

„Není to groteska, ale standardní součást politiky. Hloupá jihoamerická telenovela byly výměny ministrů zdravotnictví za ANO za covidu,“ ohradil se Skopeček.

Jaký ministr bude Kulhánek?

Ivana Bartoše ve funkci ministra pro místní rozvoj nahradí bývalý hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek (STAN). Je to dobrý krok? Skopeček se domnívá, že hejtman může být dobrou kvalifikací.

„Kulhánek je správnou volbou, přesně zná problematiku ministerstva. Má analytické myšlení, je pracovitý a dokáže pracovat pod tlakem,“ řekla místopředsedkyně sněmovny Věra Kovářová (STAN).

 Havlíček s ní nesouhlasil, protože dosazovat do vlády lidi, kteří neuspěli ve volbách, je jako poslat někoho z nižší soutěže do první ligy. Navíc podle něj není náprava digitalizace za rok zvládnutelná. „Nedovedu si to představit, lepší by bylo, kdyby si agendu vzal odborný náměstek,“ uvedl Havlíček.

Na postu místopředsedkyně sněmovny zůstane Pirátka Olga Richterová. Podle Havlíčka to není správně, protože počty místopředsedů by měly odpovídat výsledkům voleb. „Vládní strany ji mají pod krkem, když bude zlobit, tak ji potrestají,“ myslí si předseda SPD Tomio Okamura.

Reorganizace vlády je podle Vondry příležitostí, aby čtyřkoalice přesvědčila voliče, přestože neuspěla v krajských a senátních volbách. „Je třeba přidat, dobít baterky a zahájit ofenzivu. Lépe komunikovat, personalizovat politiku, neřešit sto věcí naráz – soustředit se pouze na několik,“ vyjmenoval Vondra.

Ve Středočeském kraji, kde zvítězilo ANO nad Starosty a SPOLU, politici stále nepodepsali koaliční smlouvu. Jako nejpravděpodobnější se jeví koalice SPOLU a Starostů, měla by však většinu pouze o jeden hlas. ANO nabídlo SPOLU pozici hejtmana, pokud se dohodnou na koaliční spolupráci.

ANO jde do opozice, i když někteří členové ODS ve Středočeském kraji by si dokázali koalici s ANO představit, prohlásil Havlíček. „Se Starosty fungovala spolupráce v minulém volebním období. Je tam větší ideová blízkost a možnost pokračovat v projektech. Jednání s ANO bylo slušné a jeho nabídka byla velkorysá,“ reagoval Skopeček a naznačil, že se o tom radil se všemi středočeskými kolegy z ODS a právě oni s nabídkou nesouhlasili.

Připomněl špatnou zkušenost z minulosti, kdy tehdejší hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) „vyměnila v koalici ODS za socialisty a komunisty“.

Jednání se STAN, které nadále pokračuje, se mu ale nelíbilo. „Není vyloučeno, že SPOLU půjde do opozice, ale přeji si, abychom došli k dohodě. STAN s námi jednalo, jako kdyby volby vyhrálo,“ stěžoval si Skopeček. Kovářová to označila za „fňukání“, myslí si, že jsou rovnocennými partnery.

Europoslankyně za ANO Klára Dostálová reagovala, že STAN „jde jenom o funkce, nikoli o Středočeský kraj“, protože koalice by měla křehkou většinu. „Vy jste ale nenabídli hejtmana,“ ohradila se Kovářová. „Vydírali jste Starosty, že když s vámi nepůjdou, něco na ně praskne,“ vyostřila debatu Dostálová. „Nehádejte se a řešte, že lidi nebudou mít čím topit,“ přispěl do diskuze Okamura.

Podle něj by vláda měla hlasovat o důvěře, možná by nezískali většinu, myslí si. „Stanjura říkal, že SPOLU nemá smysl. Vzniká tlak v poslaneckém klubu ODS, aby ho třeba nepřeskočili lidovci,“ prohlásil Okamura. „Takto to Stanjura neříkal, povedeme diskuzi. Myslím si ale, že půjdeme jako SPOLU do voleb,“ namítl Vondra.

Debatující také okomentovali další aktuální události na politické scéně a možnou budoucnost po volbách příští rok. „Chceme být ve vládě a koaliční partner SPD by bylo jedině hnutí ANO,“ řekl Okamura. „Po volbách budeme jednat s každou demokratickou stranou, která překročí pět procent,“ nevyjádřila se Dostálová k možné koalici ANO a SPD.

Vondra se domnívá, že kdyby Miroslav Kalousek, který nedávno vystoupil z TOP 09, založil novou stranu, pravici by nepomohl, jen by ji rozředil. Dostálová pogratulovala Janě Maláčové ke zvolení předsedkyní SOCDEM a prohlásila, že očekává, že „začne spojovat levici“.

X X X

Nizozemští policisté odmítají chránit Židy. Prý z morálních důvodů

Od spolupracovnice MF DNES v Izraeli – Dnes je to přesně rok, co palestinský Hamás trýznivě povraždil v Izraeli na 1 200 lidí. O to víc šokovala Izraelce o víkendu zpráva, že někteří nizozemští policisté odmítají chránit židovské instituce a památky. Prý z morálních důvodů.

Médiím to řekli Marcel de Weerd a Michel Theeboom, kteří jsou ze Židovské policejní sítě spolupracující s nizozemskou národní policií. Někteří nizozemští policisté podle nich mají morální dilema chránit židovské objekty kvůli konfliktům v Gaze a Libanonu, kde izraelská armáda zasahuje poté, co byl Izrael z obou zemí napaden. Problém je podle nich především v tom, že policejní síly se k těmto požadavkům nestaví kriticky a ustupují jim.

„Během příprav na bezpečnost v Muzeu holokaustu byli kolegové, kteří nechtěli být zařazeni na seznam,“ řekl Theeboom s tím, že policisté si od Židů odmítli vzít i jídlo a pití.

\X X X

České lázně zdražují a ubývá jim klientů. Lidé už si pobyty nemohou dovolit

Do tuzemských lázní jezdí „na pojišťovnu“ stále méně lidí. Podle Svazu léčebných lázní ČR jich jen za letošek ubyla desetina. Na vině je byrokracie, ale i to, že se pobyty prodražují.

Oslovené lázně pro letošní rok zvedly ceny až o 10 procent. I ti, kterým pojišťovna schválí komplexní lázeňskou péči, připlácejí za ubytování, stravu a další nadstandardní služby desítky tisíc. Za nadstandard je přitom považován třeba jednolůžkový pokoj, záchod na pokoji nebo zvláštní dieta.

Revizní lékaři pojišťoven mají různě přísná kritéria pro schvalování léčby. Situace se liší kraj od kraje. Zatímco třeba děti z Ústeckého jezdí bez problémů, ty ze středních Čech se do lázní tak snadno nedostanou.

X X X

 Nebuďte smutní, že vás okradou, na zbraně máme

Smyslem důchodové reformy je neplatit nic o dva roky déle. A když už, tak podstatně míň. Na druhou stranu, je to jedno, při dnešním tempu vyzbrojování útočnými zbraněmi se zvyšuje pravděpodobnost, že se důchodu nikdo nedožije.

Sněmovna zažila polní cvičení jako při manévrech, kdy se fasují ostré, aby to ve vojšti vyvolalo pocit, že jde o život. V daném případě opravdu o život šlo, přesněji o život po pracovním životě. Na pořadu byla důchodová reforma. Bylo to vlastně ještě horší, protože nešlo o hru na válku, ale o skutečné peníze. Vládní většina potřebovala uzákonit, že vám další dva roky nic nedá.

Je to jednoduché. Dnes se odchází do důchodu v 65 letech. Pokud však vstoupí v platnost novela zákona č. 155/1995 o důchodovém pojištění, pak ti, kdo se tohoto věku dožijí, se už nemusí trmácet na poštu. Nejen proto, že tam nejspíš žádná nebude. Jde o ty důchody. Nedostanou nic. Leda tak za dva roky. A co všechno se může stát za dva roky! 

Senior ovšem z něčeho žít musí, a tak se bude dál šourat do práce. Ale kdo by tu mátohu zaměstnal? Leda tak přicmrndávat za minimální mzdu.

A to je ten druhý ventil, kterým vám tahle reforma upustí z důchodových příjmů. Jde o to, že mzdový pokles v závěru pracovního života prudce srazí základ pro výpočet důchodových nároků, které se počítají z průměru za posledních deset let. Spadnete hluboko pod úroveň, která by odpovídala vaší předchozí hvězdné pracovní kariéře. Takže kdo se penze dožije, dostane ji nejen později, ale taky podstatně nižší.

Mluvil o tom třeba poslanec Jan Kubík (ANO):

V dnešní době člověk po padesátce už jen většinou těžko sežene práci ve své odbornosti, a to z mnoha důvodů. Poslední trendem je, že vesměs mladým ti staří a zkušení ve firmách i státní správě začínají překážet.

Takže senioři v letech před důchodem se budou muset vypravit na pracovní úřad a brát dávky. Tím do systému nepřispějí, ale zase to má pro ministra práce a sociální věcí to pozitivum, že až se bude takovému člověku vyměřovat důchod, tak dostane méně. Pokud posledních sedm až deset let strávíte na pracáku, tak je pak úplně jedno, jestli jste předtím třeba působili v manažerské funkci.

Poslankyně Eva Fialová (ANO) klade logickou otázku:

Existuje nějaká ekonomická analýza zaměřená na porovnání příjmů do státní pokladny za pozdější odchod do důchodu a výdajů, které vynaložíme na podpůrné programy, aby zaměstnávaly osoby nad 55 let plus. Kolik je odhad příjmů lidí 65 plus, kteří budou pracovat, a vedle toho finanční prostředky vynaložené na to, abychom tyto lidi skutečně zaměstnali. A jestli to opravdu není jenom přelévání z jedné hromádky na druhou, jenom s tím efektem, že spoustě lidí znepříjemníme život.

Poslanec Milan Feranec (ANO) se otírá o použitou vědu:

A teď k té debatě, jak moc ty predikce, co všechno bude za třicet let, jaký bude schodek důchodového účtu, 300 miliard a tak dále. Přece predikce na nějakých třicet let – tam jsou tisíce a tisíce proměnných. Já bych chtěl vidět ten superpočítač, centrální mozek lidstva, který to všechno spočítá. Ano, spočítá to, co jsme mu dali jako podmínky.

Kdysi to řekl G. B. Shaw, já to parafrázuji: Statistika je výborná věc. Když budu chtít prokázat, že na světě žije víc Irů než Číňanů, tak to spočítám statisticky. Stačí, když budeme počítat jenom ty, co mají zrzavé vlasy. 

 Držme se ale podstatného – do důchodu později a dostanete míň.

To je však jen jedna strana mince. Na té druhé je zřetelně vytištěno, že stát ušetří. Možná. Nechme chvíli pochyby stranou. Co je jedinec, který za skříní žužlá staré kůrky, aby se schoval před exekutorem? A co je humanitární šíření demokracie, třeba i za účasti jaderných nosičů? Ani to není zadarmo, ale radost z takové budoucnosti je výživnější než dvouruký hambáč, u kterého si vyvrátíte čelist.

Ano, kdo neskáče, není Čech! Kdo by si radostně nepovyskočil, když ministryně obrny Jana Černochová znovu třískla kešení o dřevo a opatřila dva parádní velkokapacitní letouny Embraer, za které vydáme zhruba tolik jako na pomoc vytopeným občanům. Ministryně uvedla, že letouny budou mít na starost přepravu osob a těžkého materiálu na velké vzdálenosti. To mi zní jako přeprava tanků do Ameriky. Ale co by tam dělaly? Tak do Ruska, tam už by se spíš chytly.

Přeprava atomovek za dlouhou dobu, to je další užitečný projekt ministerstva obrany. Od toho budou americké stíhačky, které smíme platit už teď, přestože je dostaneme až za deset let. To všechno jsou však doklady toho, že naše vlast je konečně aktivní a zažene nepřítele poukazem na to, že vydáváme na obranu aspoň 2 procenta HDP. I kdyby to byly sebevětší blbosti. Pak se však nelze divit, že je rozpočet děravý a ani ministr financí netuší, kde ty peníze, se kterými počítá, během roku sežene.

Vládní většina uťala obecnou rozpravu ve druhém čtení, protože jinak by jí to opozice úplně rozvařila. A jak říká komunikační stratég Foltýn: Vlastní názory můžete mít jaké chce, ale nemůžete mít vlastní fakta.

Jak už jsme uvedli, potřeba důchodové reformy byla doložena vědecky. V pondělí jsme věděli naprosto přesně, že podle nejlepších statistiků, demografů a finančníků, kteří na tom pracovali tři roky, je třeba zvyšovat věk odchodu do důchodu o dva měsíce ročně, aby kopíroval průměrný věk dožití a na konci vždy zbylo 21 let v penzi. Ale ve středu jsme byli postaveni před zcela jiné vědecké zjištění, obsažené ve vládním pozměňovacím návrhu, na kterém se pracovalo necelé tři dny. Pro odskakování penzijního věku najednou stačí pouhý jeden měsíc ročně a hned k tomu říkáme, že nad 67 let nepůjdeme. To je strop.

V řadách zavilejších pozorovatelů může vzniknout dojem, že vláda sáhla po slůvku „strop“, aby vyvolala představu, že nás chce ochránit před předchozími vlastními fakty. Možná se doslechla, že lidi už hledají v kůlně vidle. I to prodlužování odchodu do důchodu bylo zpomaleno, přestože předchozí vědecké výpočty hrozily, že roku 2050 vznikne na důchodovém účtu neudržitelný schodek 300 miliard korun.

Ano, to, co nás čeká za čtvrt století, věděla vláda docela přesně. Složitější je to se schodkem státního rozpočtu na příští rok, který má mít shodou okolností zhruba stejný schodek už teď. Nebo větší. S řadou výdajů, jako jsou platby solárním baronům z roku 2009, se téměř nepočítalo. Řada příjmů jako třeba z uhlíkových povolenek, byla zase nadceněna. Stále častěji jsou výdaje, jako třeba fondu na dopravní infrastrukturu, ukrývány mimo rozpočet.

Vedle toho začíná zrychlovat krize evropského průmyslu, kterou chytáme hlavně přes automobilky a jejich dodavatele, protože nestačí čínské konkurenci. Jižní část Evropy požaduje důraznou celní ochranu, sever, hlavně Německo, je proti, protože to může způsobit hospodářkou válku s velmocí, na které jsme nesmírně závislí. Česká vláda doporučuje dělat, jako že ta konkurence není, a pokračovat ve výrobě prošlých technologií. Odkopne plechovku a má chvíli klid, za rok tady stejně nebude.

Na Blízkém východě se rozhořívá válka, která i když k nám nedolehne, urychlí fragmentaci světové ekonomiky. Mluví se o cenách ropy, ale ty jsou momentálně podprůměrné. Může se však zablokovat Hormuzský průliv, kudy se jí podstatná část přepravuje, a už nebude řeč o relativních cenách, ale o absolutní dostupnosti. Nakonec budeme rádi, že slunce dává všem a neklade podmínky.

Ministr financí Zbyněk Stanjura mě konečně jednou věcně překvapil, když uvedl, že 90 procent podpory obnovitelných zdrojů jde na soláry a z toho jde 90 procent pro solární barony z roku 2009. Není to jen obrana, kde se peníze vyhazují z okna.

Ještě horší než být starý a bez energie, je nedobrovolné vtažení do přístupu, kdy nevadí, že jsem bit, hlavně že se peru.

Dobrovolné, to je něco jiného. Je to stará škola, která má kulturní základ v dobrém vojáku Švejkovi a jeho nebojácném příteli sapéru Vodičkovi. Takhle šli spolu vyřídit diskrétní poselství v Királyhidě:

„Měl bys přece jen radši zde počkat,“ řekl Švejk k Vodičkovi před průjezdem domu, „já jen seběhnu do prvního patra a odevzdám psaní, počkám si na odpověď a hned jsem zas dole.“

„Já tě mám vopustit?“ podivil se Vodička, „ty neznáš Maďary, říkám ti to pořád. Tady musíme bejt na ně vopatrní. Já ho plácnu.“

Dnes by se našel jiný, o kterém nám to říkají pořád. Musíme bejt vopatrní a raději ho rovnou plácnout. Ale co když on pak plácne nás? Pak už nás ta důchodová reforma nemusí mrzet. Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

X X X

Útajovaný syn Karla Gotta? Jméno jsem dostal po slavném herci, říká. Jmenuje se Hugo

Gottův syn s Alicí Kovácsovou?

 Dominika Gottová, prvorozená dcera Karla Gotta, před časem vydala knihu, v níž mimo jiné tvrdila, že její slavný otec má utajovaného syna. Podle ní se mu měl narodit v mileneckém vztahu s Alicí Kovácsovou, která se provdala za herce a hudebníka Ondřeje Havelku. Nyní se ozval zpěvákův údajný syn. Co o sobě prozradil?

 Po smrti svého otce vydala Dominika Gottová velmi třaskavou knihu. V ní přišla s šokujícím tvrzením, že měl Karel Gott s Alicí Kovácsovou, ženou hudebníka a herce Ondřeje Havelky, nemanželského syna Huga. Tomu je už dnes patnáct let a je velmi umělecky nadaný, studuje hru na klavír a na bicí. Zatímco Ivana Gottová, vdova po slavném zpěvákovi, zmiňovanou knihu odmítá jakkoliv komentovat, Hugo se v rozhovoru pro iDNES.cz ke kauze nepřímo vyjádřil.

 „Se sestrou máme společný humor a rodiče“

Když dostal otázku, co má společného se svou starší sestrou Rozálií, která je zpěvačkou a ovládá hru na několik hudebních nástrojů a v čem si spolu nejvíce rozumí, odpověděl následovně: „Hlavně v humoru. Taky spolu posloucháme hudbu a máme toho spoustu společného. Třeba rodiče,“ sdělil a nepřímo tak vyvrátil spekulace, kterými Dominika Gottová zásobovala veřejnost a média.

Hugo jde ve stopách svého otce Ondřeje Havelky, po kterém evidentně zdědil lásku ke starým časům. „Poslouchám jazz, koukám na staré filmy, pouštím si LP a to moji vrstevníci, myslím, moc nedělají. Jsem asi trochu z jiné doby. Třeba je to mým jménem. Dostal jsem ho prý po Hugo Haasovi,“ prozradil talentovaný umělec.

A proč má příjmení po své matce, a nikoliv po otci, jako jeho sestra Rozálie? „Máme se ségrou každý jiné příjmení, protože rodiče si nás v tomhle ohledu rozdělili,“ uvedl Hugo. „Máma chtěla, aby taky někdo dál nesl její rodné příjmení. Navíc když se Hugo narodil, naši ještě nebyli svoji, teprve spolu krátce třináct let chodili. Svatbu měli až pár měsíců po Hugově narození,“ doplnila jeho sestra Rozálie.

Od smrti Karla Gotta 1. října uplynulo pět let.

 X X X

 Švédsko vykáže žebrání z ulic. Problém to nevyřeší, zní od kritiků

Švédská středopravá vláda se snaží vypořádat s žebrotou v ulicích, která dosáhla nepřijatelných rozměrů. Dříve, před nějakými patnácti lety, se jednalo o ojedinělé případy. Teď je žebrání v rukou zahraničních kriminálních gangů a stává systematickým a propracovaným „byznysem“.

Švédská veřejnoprávní televize (SVT) citovala Lindu Lindbergovou, předsedkyni poslaneckého klubu vládní protiimigrační strany Švédští demokraté, podle které je přijetí zákazu žebrání „správné a naprosto nezbytné“.

Není podle ní normální, aby lidé přijeli nastavovat dlaň pro příspěvky přes půl Evropy, aby obtěžovali chodce v ulicích švédských měst.

Zranitelnost lidí u dna společnosti je třeba řešit „snižováním chudoby a bojem proti diskriminaci – jak v domovských zemích, tak v rámci Evropské unie“.

X X X

 Chci se vrátit, mám v Praze o manžela větší strach než na Ukrajině, říká Češka

Veronika Ivanets se na začátku války odstěhovala na Ukrajinu. V Kyjevě mezi bombami pomáhala zraněným vojákům, učila češtinu a vdala se za Ukrajince. Teď je ale téměř půl roku zpátky v Praze, čeká totiž dítě. „Sama bych se hned vrátila, už ale nerozhoduji jen o svém životě,“ říká. Ukrajina je ale její domov.

Veronika Ivanets se za války odstěhovala na Ukrajinu, v Kyjevě pomáhá raněným vojákům, věnuje se humanitární pomoci a učí češtinu.

 X Jaké to je, vrátit se na delší dobu do Česka?

Necítím se tu moc dobře. Nejsem tady už doma, s manželem jsme zvyklí žít spolu. Je náročné být tak dlouho pryč, ještě v těhotenství. Kdyby to bylo jen na mě, vrátila bych se na Ukrajinu. Mluvíme o tom s manželem často, ale už nerozhodujeme jen sami za sebe, ale i za syna. A rodit v zemi, kde řádí válka, je hloupost. Jenomže jsme se neviděli už pět měsíců a je to pro nás hodně náročné. Mám o manžela strach, tady se vlastně bojím mnohem víc. Přestože byl vážně nemocný a legálně by tím pádem do války jít neměl, bojím se, že ho odvedou.

X  Stává se to často?

Ano. I když přímo v Kyjevě, kde žijeme, tak často ne, protože by asi byla hloupost bouřit hlavní město, ale v malých městech běžně berou muže v podstatě rovnou z ulice. Volala mi zrovna nedávno naše známá, že šla s manželem na procházku, přijel autobus a z TCC (teritoriální náborová střediska, pozn. red.) ho chtěli odvést. Je právnička, takže se jí podařilo ho zachránit, protože zná všechny zákony a kličky. Ale já bych třeba nezmohla nic. Muže prostě nacpou do autobusu a už je nikdy nikdo nevidí.

X Jak na to reaguje společnost?

Lidi jsou naštvaní. Na začátku války, když jsem se přestěhovala do Kyjeva, všichni stáli za Ukrajinou, všichni chtěli bojovat za svoji zemi. Ale teď už jsou lidé unavení. Rusům je to jedno, je jich strašně moc, ale Ukrajina je mnohem menší a dochází jí vojáci. Každý muž na Ukrajině musí být od osmnácti zaregistrovaný u TCC a musí žádat třeba i o povolení vycestovat z města, kde žije.

X Myslíte, když cestuje po Ukrajině?

Ano. Musí požádat o povolení, doložit jak dlouho, kde a proč bude. Samozřejmě čím blíž člověk jede k západním hranicím, tím je to složitější vysvětlování, protože se pořád hodně utíká.

X Asi se není čemu divit…

Jistěže není. Teď se nechal slyšet Boris Johnson, že spoustu mladých Ukrajinců ještě není na frontě… a k čemu to bude, že všichni umřou? Když jsem na Ukrajinu odjela, přijela jsem do vystrašené, ale odhodlané země. Později strach opadl a panoval jen všeobecný vztek na Rusko. Teď se strach vrátil, ale mám pocit, že se Ukrajinci už víc bojí Ukrajinců než Rusů.

Nikdo neví, co se vlastně děje. Manžel mi posílá zprávy, co vychází na Ukrajině. Když je porovnám s tím, co se děje na sociálních sítích, je to dost rozdíl. Do toho teď skončili už čtyři ministři, demisi vicepremiérky Zelenskyj nepřijal, nevíme ani, proč vláda odchází.

 X Co budete dělat, až se vám syn narodí?

Sama bych se vrátila, ale s malým dítětem? To nevím. Pokud se rozhodneme vrátit, určitě se budeme muset přestěhovat do bytu maximálně ve třetím patře ve výškovém domě. Kyjev není tak často cílem útoků, ale přeci jen pro jistotu. Zároveň bych chtěla být v domě s agregátem, protože elektřina nejde poměrně často. Zažili jsme to několik dní i v zimě, zvládli jsme to, ale s malým dítětem si to neumím představit.

Musím si hlavně požádat o prodloužení dočasného pobytu, a to můžu jen na Ukrajině. Na to ale potřebuji obnovit vízum, což jde naopak pouze z Česka. Vůbec vlastně nehraje roli, že jsem vdaná. Ale po dvojím prodloužení už budu moci žádat o občanství. O tom ale ani neuvažuji, musela bych se vzdát českého.

Nakonec se ale asi vrátím, manžel je 24 hodin denně sám zavřený v bytě a myslím, že už mu z toho trochu hrabe, mě ostatně taky. Nechci aby náš syn znal tátu jen z obrazovky telefonu. Kdy se ale vrátím do Kyjeva natrvalo, to nevím. Manžel se moc bojí, že se Ukrajina už nevzpamatuje. A taková jako před válkou nebude už nikdy.

  X X X

Nový Iveco Crossway pro automobilní školu v Ústí nad Orlicí

Automobilní škola v Ústí nad Orlicí se může pyšnit novým autobusem, který výrazně obohatí její výcvikové kapacity. Moderní autobus Crossway Line 10.8 m dodala společnost Iveco Czech Republic a.s., výrobce autobusů značky IVECO BUS z Vysokého Mýta, která dlouhodobě podporuje rozvoj technického vzdělávání a úzce spolupracuje se středními školami v Pardubickém kraji. Jedná se o zcela nový model Crossway Line 10.8, který je vybaven pokročilými asistenčními systémy ADAS a v této verzi je na trhu od července 2024.

 „Autobus značky IVECO v hodnotě čtyř milionů korun zkvalitní praktickou výuku a mohl by pomoci také s proškolováním budoucích profesionálních řidičů, kterých je obecně v České republice nedostatek. S tím se potýkají de facto všichni dopravci od Aše až po Karvinou. Škola plánuje vyškolit okolo 40 budoucích řidičů autobusů, kteří najdou ihned pracovní uplatnění v našem kraji,“ uvedl Michal Kortyš, první náměstek hejtmana pro dopravu.

 „Kromě investic do školních budov nebo odborných učeben se snažíme pomáhat našim školám také nákupem specifických výukových prostředků. Jedná se například o spolupráci se společností Tatra, kdy si studenti mohou pod dozorem celý automobil postavit, nebo v poslední době o nákup tažného letounu pro gymnázium a leteckou školu v Moravské Třebové. Autobus pro automobilku v Ústí nad Orlicí je tak dalším dobrým příkladem,“ řekl hejtman Martin Netolický. „Nový autobus, který má kapacitu 47 míst (45 sedadel pro cestující a jedno sklopné sedadlo pro instruktora a řidiče) je vybaven nejmodernějšími technologiemi, včetně povinné sady jízdních asistentů ADAS (Advanced Driver Assistance Systems), které jsou v EU povinné od července. Tyto systémy jsou navrženy pro zvýšení bezpečnosti a komfortu během jízdy a pomáhají předcházet lidským chybám,“ řekl hejtman Martin Netolický.

 Pro zvýšení komfortu je pod sedadlem instruktora na předních schodech přídavné topení, které zajišťuje pohodlí během výcviku. Zvláštností je také druhá sada pedálů pro instruktora, která zahrnuje brzdu a spojku, což umožňuje snadnější dohled nad výcvikem. Pro lepší viditelnost a bezpečnost je autobus vybaven dvojitým prosklením předních dveří a bočního okna, které brání zamlžení. Instruktor má k dispozici druhý monitor pro couvací kameru, čímž má zajištěný přehled o situaci za autobusem. Na obou stranách autobusu jsou na vnějších zrcátkách nainstalovány i přídavné kamery, které umožňují instruktorovi lépe sledovat mrtvé úhly na dvojici monitorů.

 „Automobilní škola v Ústí nad Orlicí, jedna z největších škol Pardubického kraje, již 70 let vychovává odborníky pro servisy motorových vozidel i automobilový průmysl. Žáci zde studují maturitní obory jako Dopravní prostředky, Autotronik a Průmyslová ekologie. Ústecká škola také nabízí tříleté učební obory jako Mechanik opravář motorových vozidel, Karosář, Autolakýrník a Autoelektrikář. Škola se pravidelně účastní celostátních odborných soutěží, na kterých získává úspěchy,“ doplnil radní pro školství Josef Kozel. Mgr. Dominik Barták

 

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Autor a jeho autorem je autor. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.