Dmytruk: Zelenský krade Ukrajině ročně přes 10 miliard dolarů? Kdo bude soudit Zelenského? Ukrajina, mezinárodní tribunal? Zelenský za škody do vězení?  Čína nechce, aby Rusko prohrálo válku. Trump chce po cestovatelích do USA poplatek tisíce 

 Ukrajinská normálka. V ostrém rozhovoru pro RT vznesl ukrajinský poslanec Artem Dmytruk výbušná obvinění proti prezidentu Volodymyru Zelenskému a tvrdil, že každoročně krade ukrajinskému lidu přes 10 miliard dolarů. Dmytruk tvrdí, že Zelenskyj organizuje razie protikorupčních agentur, aby potlačil vyšetřování svého nejbližšího okruhu, včetně místopředsedy vlády Černyšova.

Poslanec označil Zelenského za „ponuré žně“, který pronásleduje občany, rozkládá instituce a drží se moci pomocí strachu a síly. S rostoucím politickým napětím Dmytruk varuje, že Ukrajina se pod taktovkou nelegitimního a paranoidního režimu propadá do chaosu.

 Toto prohlášení nikoho nemůže překvapit, kdo sledoval Ukrajinu v době, kdy nebyl problém jí vidět takovou jaká je a jaká nepochybně bude až veškerý povyk se současným konfliktem s Ruskem skončí, tak jak skončit přirozeně musí, tj. její porážkou.

Ukrajina je prostě svá: Na jedné straně nesporně vojensky udatnější než celý kolektivní Západ, ale zároveň nejkorupčnějším státem v Evropě.

Asi tak.

JUDr. Jiří Vyvadl, server vasevec.cz

x X X

Zelenského korupční autokracie? Razie na Ukrajině vyplašily západní spojence

 Značné znepokojení nezávislých médií i západních spojenců vyvolala pondělní razie ukrajinské tajné služby SBU v protikorupčním úřadu NABU. Zátah zaměřený proti údajnému ruskému „krtkovi“ přišel jen krátce po největší rošádě v ukrajinské vládě od začátku války a v době, kdy ukrajinská média a opozice prezidenta Zelenského čím dál častěji podezírají z autoritářských tendencí.

Slova o „vážném znepokojení“ dnes zaznívají ze všech stran. Ukrajinské bezpečnostní a politické struktury se dostaly pod palbu Evropské unie, protikorupční organizace Transparency International i diplomatů reprezentujících země sdružené ve skupině G7.

„G7 pozorně sleduje dnešní události v NABU, zejména vyšetřování několika zaměstnanců podezřelých ze spáchání trestných činů. Máme vážné obavy a hodláme tyto události projednat s vedením vlády,“ uvádí se v prohlášení vyslanců skupiny G7, které zdůrazňuje význam nezávislých institucí a boje proti korupci.

Kromě vládní rošády a zátahu proti NABU pozornost západních médií vzbudilo i vyšetřování Vitalije Šabunina, asi nejznámějšího protikorupčního aktivisty, který si svým urputným rozkrýváním úplatkářství nadělal v politice i byznysu hromady nepřátel.

 X X X

OBAMA  VLASTIZRÁDCE?

Je čas jít po lidech, řekl Trump a nařkl Obamu z vlastizrady

 Americký prezident Donald Trump nařkl exprezidenta Baracka Obamu z vlastizrady, protože se podle něj v minulosti snažil zmanipulovat prezidentské volby. Je čas jít po lidech, řekl. Stalo se tak v Oválné pracovně poté, co současná hlava Spojených států dostala dotaz ohledně kauzy Jeffreyho Epsteina. Místo odpovědi ale Trump obvinil svého předchůdce i demokratku Hillary Clintonovou.

Trumpovo vyjádření se vztahuje k údajnému objevu šéfky zpravodajských služeb Tulsi Gabbardové, že zpravodajci za Obamy nezjistili, že by Rusko v roce 2016 pozměnilo výsledky prezidentského hlasování skrz hackerské útoky na volební infrastrukturu. Jak ale poznamenává například server Axios, žádné vyšetřování nikdy ani netvrdilo, že se něco takového stalo.

Vyšetřování se tehdy soustředilo na to, jestli se Rusko pokusilo volby ovlivnit nepřímo. Speciální vyšetřovatel Robert Mueller i republikány vedený senátní výbor pro zpravodajské služby, v němž měl významnou pozici nynější ministr zahraničí Marco Rubio, došli k tomu, že Rusko do voleb v roce 2016 zasáhlo, aby pomohlo k Trumpově vítězství.

ump ale nyní tvrdí, že Gabbardová objevila jasné důkazy, které Obamu usvědčují ze zločinů včetně vlastizrady. „Je vinný,“ prohlásil v úterý na okraji setkání s filipínským prezidentem Ferdinandem Marcosem. „Nikdy se nic takového v historii naší země nestalo,“ poznamenal dále, a tak jako mnohokrát, znovu mluvil o údajných volebních podvodech v roce 2020, kdy podlehl Joemu Bidenovi.

Obama, lídr gangu

„Lídrem gangu byl Obama,“ řekl Trump, který viní také exministryni zahraničí a bývalou kandidátku na prezidentku Hillary Clintonovou či Bidena. Už v neděli na sociální síti Truth Social zveřejnil umělou inteligencí vytvořené video, v němž Obamu v Bílém domě zatýkají agenti Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI).

Obamova kancelář v reakci uvedla, že nic v dokumentu od Gabbardové „nepodkopává široce přijímaný závěr, že Rusko se snažilo ovlivnit prezidentské volby v roce 2016, ale nepodařilo se mu manipulovat s hlasy“. Trumpova „bizarní obvinění“ označila za směšná a za slabý pokus odvést pozornost.

Podle některých médií se Trump snaží odvrátit pozornost od kauzy sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. V ní jde mimo jiné o to, že Trump i další členové jeho administrativy o případu opakovaně šířili konspirační teorie, když třeba naznačovali, že Epsteinova smrt ve vězení nebyla sebevražda, a slibovali, že zveřejní dokumenty, včetně údajného seznamu známých osobností s kauzou spojených.

Tento měsíc ale administrativa oznámila, že žádné další materiály o zesnulém finančníkovi nezveřejní, což pobouřilo řadu radikálně naladěných prezidentových stoupenců, mezi nimiž bují konspirační teorie, že se úřady snaží ochránit bohatou elitu, s níž se Epstein stýkal.

Trump v reakci na to uvedl, že chce nechat zveřejnit část soudních dokumentů o případu. Tlak ze strany vlivných představitelů strany i krajní pravice a části veřejnosti ale neustal.

X X X

 Čína nechce, aby Rusko prohrálo válku, řekl ministr. EU si uvědomila, že se na Peking nemůže spoléhat

Čínská lidová republika od začátku ruské invaze na Ukrajinu prohlašuje, že zastává neutrální postoj a nikomu nestraní. Na začátku července ale ministr zahraničí Wang I přiznal, že Peking nechce vidět prohru Ruska, aby se k nim neobrátila pozornost Spojených států. „Čínští diplomaté mají velmi dobrá školení. Když něco takového řekl, brala bych to velmi vážně, protože chtěl, abychom to slyšeli,“ hodnotí pro iROZHLAS.cz sinoložka Simona Fantová.

Prohlášení, že si Čína nepřeje prohru Ruska ve válce, bylo po třech a půl letech války vůbec prvním, ve kterém Peking něco takového přiznal. Postoj, o kterém prvně informoval hongkongský list South China Morning Post, představil na neveřejném setkání čínský ministr zahraničí Wang I zástupkyni Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaje Kallasové.

Ministr Wang to zdůvodnil tím, že si jeho země nepřeje, aby se pak pozornost Spojených států obrátila proti Číně.

 Vždycky se stavěli do pozice, které říkáme proruská neutralita. Implicitně víme, že si přesně tohle mysleli a že by pro ně bylo krajně nevýhodné, kdyby Putinův režim padnul, protože by to destabilizovalo celou situaci. Ale tohle bylo asi prvně, kdy něco takového řekli takhle přímo,“ říká pro iROZHLAS.cz sinoložka a analytička projektu Sinopsis Simona Fantová.

Čína je pro Rusko největším obchodním partnerem. Peking kupuje ruské nerostné suroviny a dodává do země zboží, které se z jiných stran do Ruska kvůli sankcím nedostane. Čína se navíc k západním sankcím nepřidala.

„Čínští diplomaté mají velmi dobrá školení. Nejsou to jednodušší lidé, ale tvrdí bojovníci a Wang I určitě takový je. A když něco takového řekl, tak to určitě není něco, co by mu jen tak mimochodem vyklouzlo, protože si nedal pozor před Kajou Kallasovou,“ domnívá se Fantová.

„Když něco takového řekl, tak to takhle myslí a řekl to s nějakým důvodem. Proto bych to brala velmi vážně, protože chtěl, abychom to slyšeli,“ dodává.

Čtyřhodinová debata mezi EU a Čínou se odehrála před nadcházejícím společným summitem, který začne tento týden a na kterém se oslaví 50 let od ustanovení oficiálních bilaterálních vztahů.

Zároveň mělo při setkání dojít k podepsání již předdomluvené klimatické dohody. K tomu ale nedošlo, Evropská unie totiž označila klimatické závazky Číny za nedostatečné. 

Reakce EU

Evropská unie po návratu amerického prezidenta Donalda Trumpa k moci vzhlížela k Číně jako k možnému stabilnějšímu partnerovi. Wangovo prohlášení však podle Fantové nyní vedlo k určitému uvědomění si, že se nedá spolehnout ani na Peking.

Prezentuje to na sdělení předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, která s ním vystoupila krátce po setkání Wanga s Kallasovou. „Víme, že čínská neústupná podpora Ruska vytváří zvýšenou nestabilitu a nejistotu v Evropě. Můžeme říct, že Čína de facto umožňuje ruskou válečnou ekonomiku. To nemůžeme přijmout,“ prohlásila.

 „Tohle byl ten moment, který vrcholovým politikům možná pomohl si uvědomit, že to nepůjde. Těžko můžete spolupracovat s někým, kdo podporuje útočnou válku Ruska v Evropě,“ říká analytička.

Reakce Číny

V oficiálních dokumentech po setkání Peking o žádných neshodách neinformoval. „Čína a EU nemají žádný zásadní konflikt zájmů, mají široké rozpětí stejných zájmů,“ uvedlo ministerstvo zahraničí v prohlášení. „Evropa v současnosti čelí několika výzvám, ale žádná nepochází z Číny, a nepocházela ani v minulosti, současnosti a budoucnosti. Dvě strany by se měly respektovat, učit se od sebe navzájem, vyvíjet se společně a vytvářet nové příspěvky civilizaci,“ cituje z prohlášení South China Morning Post.

Přesto Wang I ještě při setkání s Kallasovou uvedl, že oproti původnímu dvoudennímu summitu se bude setkání na výročí půlstoletí trvajících vztahů konat jen jeden den. Jisté není ani to, zda dorazí čínský prezident Si Ťin-pching, kvůli kterému byl summit přesunut z Evropy do Číny.

Možná neúčast prezidenta s sebou také nese určitou zprávu. „Zejména Peking si potrpí na výročí a cokoliv dělají, tak tomu vkládají určitou symboliku. Padesát let je pro ně určitě důležitá věc – ať už pozitivně, nebo naopak v rámci toho, že se vůči nám nějak vymezí. Určitě v tom vidí důležitost,“ říká Fantová.

X X X

 Izraelci v pásmu Gazy napadli objekty Světové zdravotnické organizace

Světová zdravotnická organizace (WHO) oznámila, že izraelská armáda provedla tři razie v rezidencích jejích zaměstnanců a hlavním skladu organizace ve městě Dajr al-Balah v pásmu Gazy. Byli zadrženi dva zaměstnanci WHO a dva členové jejich rodin. Rezidence zaměstnanců organizace byla napadena třikrát, což mělo za následek požár a značné škody. Životy zaměstnanců WHO jejich rodinných příslušníků byli vystaveny bezprostřednímu nebezpečí.

Podle oficiálního prohlášení WHO vtrhly izraelští ozbrojenci do zařízení a lidé  byli pod hrozbami zbraní spoutáni, svlečeni, na místě vyslýcháni a prohledáni pod pohrůžkou zbraně.   Poté Izraelci  donutily ženy a děti k pěší evakuaci směrem k Al-Mawasi.

Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus oznámil, že izraelské bezpečnostní síly zadržely dva zaměstnance WHO a dva jejich rodinné příslušníky. Tři byli po několika hodinách propuštěni, zatímco jeden zůstává ve vazbě. V prohlášení se uvádí: „WHO požaduje okamžité propuštění zadržených zaměstnanců a ochranu všech zaměstnanců.“

WHO zároveň oznámila, že její hlavní sklad, který se nachází v evakuační zóně, byl při útoku poškozen, což způsobilo exploze a požár uvnitř budovy. Organizace prohlásila, že navzdory incidentům zůstane v na místě  a bude pokračovat a rozšiřovat své aktivity na pomoc potřebným.

V Dajr al-Balah je koncentrace Palestinců vyhnaných v důsledku konfliktu a  po izraelských evakuačních příkazech, jejichž cílem bylo údajně zničit infrastrukturu a bojový potenciál Hamásu.

V pondělí izraelské tanky poprvé vstoupily do jižní a východní čtvrti Dajr al-Balah.  Tanková palba zasáhla domy a mešity, nejméně tři Palestince zabila a několik dalších zranila, uvedli místní zdravotníci. Téhož dne izraelské ostřelování v severním pásmu Gazy podle palestinského ministerstva zdravotnictví zabilo nejméně 67 Palestinců a desítky dalších zranilo. Oběti údajně čekaly na konvoj s humanitární pomocí distribuovanou OSN. Podle palestinských zpráv se jedná o další útok na civilisty shromažďující se kolem stanic pomoci. Podobný incident den předtím si vyžádal 36 obětí.

Od začátku války v Gaze bylo zabito 59 000 Palestinců. 142 000 jich bylo zraněno. 11 000 se pohřešuje. Počet obětí útoků Hamásu 7. října v Izraeli dosahuje 1 139,  někteří oale  zemřeli v důsledku činnosti Izraelských obranných sil.

Server vasevec.cz

X X X

KOMU  VĚŘÍ  LIDÉ  V  AMERICE?

 : Věří tam lidé ještě někomu? Proč Trumpův náraz do Epsteina rozhodil USA

Náraz Donalda Trumpa do mrtvého Jeffreyho Epsteina není hlavní bouřka tohoto léta, nýbrž přehnaná předpověď počasí, jakých je letos v létě plno. To ale neznamená, že problémy si nezpůsobil Trump sám a že to není nezajímavé, protože trumpisté se začali emancipovat od svého Tatíčka.

Trump proti sobě nešikovně obrátil prak, kterým ostřeloval demokraty. Dlouho tvrdil, že sebevražda bývalého přítele mocných a potom pedofila a kuplíře, v širším lidovém podání taky velkovyděrače a agenta všech špionáží Epsteina byla třeba vraždou, aby se chránili ti nahoře. Říkali to i nynější viceprezident J. D. Vance, nynější šéf FBI Kash Patel a řada dalších: Epstein měl prý seznam klientů, který vláda tajila, aby chránila demokratické elity a celebrity. Motto všeho: Až nás zvolíte, my to zveřejníme a odhalíme vám pravdu.

Politika bezohledně ohýbala pravdu, dokonce lhala úmyslně. Do toho se přidal internet, kde už je úplně jedno, co je pravda a co lež. René Descartes je dneska k smíchu se svým „myslím, tedy jsem“.

 X X X

 SLOVÁK  ZABIL  V  NĚMECKU  TŘI  LIDI?

 Německá policie objevila tři zabité lidi, k vraždám se přiznal Slovák

 Ze zabití tří lidí podezírá německá policie sedmatřicetiletého Slováka. Sám o činech informoval rakouskou policii, ta německá pak v pondělí odpoledne skutečně nalezla mrtvá těla v domě v bavorském městečku Zwiesel, které leží u českých hranic.

 O případu se policie dozvěděla díky tomu, že ji lidé upozornili na opilého a zmateného muže v rakouském Linci. Po příjezdu na místo a jeho tvrzení k trestným činům ho policie předběžně zadržela a poslala na psychiatrii.

Němečtí policisté pak v domě, o kterém Slovák informoval rakouské strážníky, našli tři těla. Oběťmi jsou dvaadvacetiletá žena a šestapadesátiletý muž. Oba jsou Němci. „O totožnosti třetího člověka zatím nelze poskytnout žádné informace,“ uvedla mluvčí německé policie.

Podle bulvárního deník Bild je třetí obětí žena. Pachatel její tělo rozřezal a dal do lednice, tvrdí list s odkazem na nejmenované zdroje. Policejní mluvčí ale tuto zprávu nepotvrdila. Vyšetřovatelé nicméně vycházejí z toho, že šlo o násilné trestné činy. Jak lidé zemřeli, policie nepřiblížila.

Nejméně dvě z obětí ve zchátralém domě se Slovákem bydlely. Jestli i ve stejném bytě, zatím není jasné. Jasný není ani vztah dotyčného se zabitými, ani možný motiv.„Je toho zatím opravdu velmi málo, co se dá potvrdit,“ konstatovala policejní mluvčí.

Německo nyní usiluje o vydání podezřelého, což většinou trvá dva až čtyři týdny. Podezřelý se nachází ve vazbě. V současné době se zařizuje jeho vydání do Německa,“ uvedla mluvčí.

Adresa, na které žilo celkem deset lidí, je podle Bildu policii dobře známá – opakovaně zde řešila výtržnosti a fyzické násilí mezi jeho obyvateli. Podle sousedů často popíjeli alkohol a chovali se hlučně. Policie zbylé obyvatele nemovitosti přemístila. Nyní na místě pracují její forenzní specialisté.

X X X

 Sociální sítě mají doplatit miliardy. Kauza může dopadnout i na Česko jako člena EU

Přístup italských daňových úřadů by mohl mít dopad na všechny podniky, které na svých internetových stránkách poskytují bezplatné služby pod podmínkou, že uživatelé souhlasí s poskytováním osobních údajů. Foto: Pixabay

Americké internetové společnost Meta, X a LinkedIn se odvolaly proti požadavkům na doplacení daně z přidané hodnoty (DPH) v Itálii. S odvoláním na zdroje obeznámené se situací to dnes uvedla agentura Reuters. Tato kauza by podle ní mohla ovlivnit daňovou politiku v celé Evropské unii.

Daňové spory italských úřadů s velkými technologickými společnostmi dosud vždy končily dohodou o mimosoudním urovnání. Tentokrát by se však mohly řešit v plnohodnotném soudním řízení.

Itálie nyní požaduje téměř 888 milionů eur (téměř 22 miliard Kč) od společnosti Meta, zhruba 140 milionů eur (téměř 3,5 miliardy Kč) od firmy LinkedIn a 12,5 milionu eur (přes 300 milionů Kč) od provozovatele sítě X. Italské daňové úřady tvrdí, že bezplatnou registraci uživatelů na platformách Meta, X a LinkedIn je třeba považovat za transakci podléhající zdanění, protože je poskytována výměnou za osobní údaje uživatelů, píše Reuters.

Oborníci se domnívají, že tento přístup italských daňových úřadů by mohl mít dopad na všechny podniky, které na svých internetových stránkách poskytují bezplatné služby pod podmínkou, že uživatelé souhlasí s poskytováním osobních údajů. Považují za možné, že se tento přístup rozšíří také do ostatních členských zemí EU.

 Co na to Evropská komise?

Společnost Meta je vlastníkem sociálních sítí Facebook a Instagram či komunikační služby WhatsApp. Firma uvedla, že „důrazně nesouhlasí s myšlenkou, že poskytování přístupu k internetovým platformám by mělo podléhat DPH“.

Sociální síť X miliardáře Elona Muska na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagovala. Profesní sociální síť LinkedIn pak uvedla, že v současnosti nemá v souvislosti s touto záležitostí nic ke sdělení.

Itálie nyní podle zdrojů agentury Reuters hodlá požádat Evropskou komisi o stanovisko jejího výboru pro DPH. Ten se schází dvakrát ročně. Stanovisko výboru sice bude pouze nezávazné, pokud však bude v rozporu s přístupem italských úřadů, mohlo by to Řím přimět k ukončení kauzy, uvedly zdroje, ceskajustice.cz

X X X

SWIFT končí? Trump dal zelenou kryptodolaru

Americký prezident v pátek podepsal a uvedl v platnost úplně první větší zákon, který reguluje kryptoměny a někteří to vnímají jako první krok směrem k legitimizaci kryptoměnového ekosystému. Takzvaný GENIUS Act („Guiding and Establishing National Innovation for U.S. Stablecoins“) byl schválen v kongresu s velkou většinou, a to i ze strany demokratů, což poukazuje na obecně vnímanou užitečnost zákona. Trump prohlásil, že „tohle může být největší technologickou revolucí ve financích od počátku samotného internetu“ a někteří členové jeho administrativy považují zákon za velmi podstatný pro uchování konkurenceschopnosti amerického dolaru. Tato legitimizace může přidat na serióznosti a důvěryhodnosti kryptoměn, což také odráží například současný zvýšený zájem o Bitcoin, či Ethereum ať už ze strany institucionálních ale i soukromých investorů.

GENIUS Act si neklade za cíl vytvořit nový oficiální vládní kryptodolar, ale spíše regulovat již existující soukromé vydavatele dolarem krytých tokenů neboli stablecoinů. Zákon zavádí jasná pravidla pro emitenty dolarových stablecoinů, výměnou za oficiální licencování jejich tokenů. Ty tak musí být plně kryté skutečnými dolary nebo vládními dluhopisy, musí podléhat dohledu a pravidelným auditům. Tento zákon pravděpodobně urychlí již tak dynamickou adaptaci stablecoinů, které nově budou regulované a tedy bezpečnější, transparentní a pod kontrolou.

 Co je to Stablecoin?

Stablecoin je digitální token postavený na stejné blockchainové technologii jako například Bitcoin, ale na rozdíl od Bitcoinu se jeho cena téměř nehýbe. Principem stablecoinu je totiž navázání hodnoty tokenů na hodnotu podkladového aktiva, nejčastěji na americký dolar v poměru jedna ku jedné. Tyto tokeny se tak stávají „digitálními dolary“. Vydavatel těchto stablecoinů může být kdokoliv a v principu by měl být každý token kryt skutečným dolarem, který vydavatel pak drží jako kolaterál na bankovním účtu, nebo v krátkodobých amerických dluhopisech. Tím pádem ho uživatelé mohou kdykoli směnit zpět za dolary. Stablecoiny mají tu výhodu, že s nimi lze rychle, levně a jednoduše provádět mezinárodní transakce mimo SWIFT, nebo s nimi lze jednoduše obchodovat s kryptoměnama. Trh se stablecoinama v posledních letech rychle roste na popularitě, drtivá většina se opírá o americký dolar a globální objem transakcí ve stablecoinech se jen v první polovině letošního roku odhaduje na 4,6 bilionu dolarů. V celém roce 2024 se pak jednalo o 5,7 bilionu dolarů. Stablecoiny hojně vyhledávají mimo jiné například i obyvatelé rozvojových zemí, kteří nedůvěřují vlastním národním měnám a mají ztížený přístup k bankovnictví.

 

USA podporují odklon od SWIFT?

Pokračující legislativní podpora stablecoinů časem povede k odklonu mnoha lidí od systému SWIFT za účelem uspokojení svých mezinárodních transakčních potřeb. Na první pohled to vypadá že si Spojené státy tímto výrazně uškodí, protože jím starý systém SWIFT poskytoval mnohá privilegia. Ovšem pravdou je, že tuto inovaci nelze zastavit, neboť zastaralý systém korespondenčních bankovních transakcí je drahý, pomalý a neefektivní. Rozumným řešením je tak místo pracného zachraňování starého platebního systému se ujmout vedení v tom novém. Mnohá privilegia systému SWIFT se pod právě schválenými zákony pouze přesunou do světa kryptoměn. Jinými slovy licencovaní vydavatelé stablecoinů budou muset identifikovat své klienty, provádět kontrolu ve spojitosti s praním špinavých peněz, a hlavně budou muset zmrazit, nebo konfiskovat majetek uživatelů tokenů na povel americké vlády. Ačkoli se tak na první pohled může zdát, že si Spojené státy pod sebou podřezávají větev, lze o nově legislativě uvažovat jako o pouhé aktualizaci starého modelu SWIFT.

  Podpora konkurenceschopnosti a solventnosti USA

Mimo jiné si od toho američtí vládní představitelé slibují zvýšený globální zájem o americký dolar, a tedy i o americký dluh. Jak již bylo zmíněno, vydavatelé stablecoinů musí držet skutečné dolary jako kolaterál a spíše jednou z možností je koupit za tyto peníze krátkodobé pokladniční poukázky USA, aby se tento kolaterál úročil. To zvýší zájem o americký dluh, což je podstatný faktor teď když USA čelí problémům se zadlužením a již naznačili, že se budou pokoušet přesunout splatnost svého dluhu směrem ke krátkodobým dluhopisům. To je jeden z hlavních důvodů, proč Trump tlačí na americkou centrální banku (Fed), aby okamžitě snížila úrokové sazby i když tomu ekonomické podmínky nesvědčí. Zkrácení splatnosti amerického dluhu povede k levnějšímu financování v soukromém sektoru a také alespoň opticky prodlouží solventnost Spojených států. 

Mgr. Barotov Timur,Capital Markets Analyst

X X X

  Návštěvy USA se prodraží. Trump chce po cestovatelích jako poplatek tisíce 

Poplatek za vstup do USA

Cestování do Spojených států amerických se prodraží. Nově totiž budou někteří muset uhradit poplatek za „bezúhonnost víz“, a to v hodnotě tisíců korun. Platba je součástí Trumpova „velkého krásného zákona“, který se točí kolem rozsáhlých úprav rozpočtu. Bude se týkat i Čechů?

Cizinci, kteří zamíří do Spojených států, budou muset nově uhradit „poplatek za bezúhonnost víz“ v hodnotě 250 amerických dolarů. To je v přepočtu více než pět tisíc korun. Poplatek přichází vedle běžných a zpoplatněných víz, která jsou pro vstup do USA rovněž potřeba.

ČTĚTE TAKÉ: Trump je v Rusku za senilního dědka, Putin se mu vysmívá. USA dojde trpělivost, míní Zdechovský

Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že se poplatek bude vztahovat na veškeré zahraniční cestující, kteří se budou hlásit o neimigrační vízum. Dopadne tak na zahraniční studenty mířící na americké školy, podnikatele a obchodníky či lidi na pracovních cestách.

11 fotografií

 

 Spojené státy vystoupí z UNESCO. Důvodem mají být propalestinské a pročínské postoje organizace

 

USA

Stanice CNN popsala, že jen za loňský rok Spojené státy vydaly téměř 11 milionů neimigrantských víz. Pokud by nové pravidlo platilo už minulý rok, kasa USA by si přišla na skoro tři miliardy dolarů navíc.

Podle CNN se však nový poplatek nebude vztahovat na turisty ze zemí, se kterými USA má bezvízový styk, a zůstávají v USA méně než 90 dní. Mezi zmíněné země patří většina Evropy včetně České republiky. Dále pak Austrálie, Japonsko, Izrael, Jižní Korea, Tchaj-wan nebo Katar.

Cashback, pro který chybí mechanismus

Na druhou stranu mají mít cestovatelé, kteří zmíněný poplatek uhradí, při splnění všech podmínek s vízy během svého pobytu právo na refundaci či návrat této částky zpět. Zatím však není nijak popsáno, jak by takový mechanismus fungoval.

27Zobrazit galerii

„Poplatek za bezúhonnost víz vyžaduje koordinaci mezi jednotlivými ministerstvy a úřady, než bude implementován,“ cituje CNN vyjádření amerického ministerstva vnitra.

Nový poplatek přichází v rámci tzv. „velkého krásného zákona“ z dílny administrativy Donalda Trumpa. Kontroverzní rozpočtový zákon na jedné straně umožňuje různé daňové úlevy a prodloužení daňových škrtů z roku 2017, na straně druhé má být jeho součástí i redukce programů potravinové pomoci či zdravotního pojištění. K tomu se přidává zmíněný poplatek pro určité skupiny cestovatelů mířících do USA.

Podle znění zákona, který čerstvě prošel Kongresem, by poplatky, které se nebudou cizincům z různých důvodů vracet, měly být „uloženy do hlavního fondu státní kasy“.

 

X  X X

 

 

MMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMM

Příspěvek byl publikován v rubrice Autor a jeho autorem je autor. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.