Zdravotní pojišťovny už předem varují pacienty ČR před léčením v Mariánských, Františkových nebo jiných oblíbených lázních v Čechách a na Moravě a doporučují jim menší lázně, jako jsou Lázně Mšené, Bohdaneč a mnohé jiné. Ukrajinci mají ve všem přednost, kterou zařídil Fiala a spol., i když je to válka Západu proti Rusku a nikdo se nestará o to, kdy skončí. Britové, Německo, Francie a další země to určitě nedělají.

Nestará se o to ani premiér Fiala, který měl hlavně dojednat, jako představitel EU, nový směr Evropy bez války, bojů, vraždění a spolupráci se všemi zeměmi Evropy a světa, jako se o to snažila i královna Britů, která sama bojovala proti Hitlerovi a rovněž dcera Mary Churchilla.

Z toho by si měli vzít příklad i sami Ukrajinci, kteří opustili Ukrajinu a jsou v ČR, SR, Polsku i jinde. Královna Britů sama, jako žena pomáhala, kde mohla, proti Hitlerovi, aby nebyla ničena Anglie a vražděni lidé. Záleží také na politicích Ukrajiny, aby měli snahu s válkou skončit a netrpěli tím lidé nejen Ukrajiny, ale celé Evropy.

X X X

BUDE  MÍT  JEŠTĚ  SNAHU  A  SCHOPNOSTI  BIDEN  VÁLKU  ZÁPADU  PROTI  RUSKU  UKONČIT?

Biden si spletl válku na Ukrajině s konfliktem v Iráku. Faux pas zamluvil další chybou

Podle New York Times to mohl Biden myslet tak, že si myslí, že služba v Iráku smrt jeho syna způsobila. V blízkovýchodní zemi se totiž Beau údajně mohl nadýchat výparů z jedovatých spálenišť. Ať už to prezident USA myslel jakkoli, navršil naneštěstí nekonečnou hromadu přeřeků, výpadků a přehmatů, kterých se v roli šéfa globální velmoci dopouští se železnou pravidelností.

Již z dřívějších rétorických výpadků Bidena je zřejmé, že ho smrt syna velmi poznamenala. O Beauovi na veřejnosti často mluví. V minulosti si prezident spletl i okolnosti úmrtí dalších lidí. Na konci září například při jednom projevu vyhlížel v davu republikánku Jackie Walorskiovou. Ta přitom v srpnu zemřela při autonehodě.

X X X

ZÁPAD  NEZNÁ  HISTORII  RUSKA

Je to dávný spor Slovanů, vy ho nerozsoudíte. Lavrov Západu recitoval Puškina

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov vzkázal západním mocnostem, aby se nepletly do konfliktu s Ukrajinou. Na těchto slovech by nebylo nic mimořádného, Rusové je často pronášeli nejen od začátku invaze na konci února, ale už v předešlých měsících a letech. Lavrov však zvolil netypický způsob – Západu citoval báseň ruského klasika Alexandra Puškina.

„Slovanů to spor jest plemenný, spor dávný, domácí, jim losem souzený – váš rozsudek ho nerozsoudí!“ recituje šéf ruské diplomacie v televizním vysílání Puškinovu báseň nazvanou Utrhačům Ruska.

Je jasné, že slovy v básni míří přímo na špičky Evropské unie a amerického prezidenta Joea Bidena. Lavrovovu recitaci totiž jeho ministerstvo doplnilo prostřihy právě na americkou hlavu státu či lídry států G7. „Co hlaholí váš hlas, vy mluvčí všeho světa? A proč má stará Rus být vaší kletbou kleta? Co pobuřuje vás? Zdaž ruch, jenž Litvou proudí?“ říká mimo jiné ve videu Lavrov.

Kromě něj se divák dočká i záběrů na ruského prezidenta Vladimira Putina, kterak nejspíš společně s dalšími politiky zpívá ruskou hymnu, nebo na lidmi zaplněné náměstí s ruskými vlajkami. Dá se tak předpokládat, že Lavrov se videem zároveň snaží povzbudit morálku Rusů.

Výhrůžný konec zůstal nevyřknut

Puškinovou básní chce Lavrov nejspíš dát Západu najevo, aby se nepletl do jeho války s Ukrajinou, potažmo do celkové mocenské sféry vlivu Ruska.

„Ó nechte nás! Co psáno krví ryzí, jste nečetli z desk oněch dějinných. Vy nechápete, vám je cizí vznik zápasů těch rodinných,“ zakončuje ve videu Lavrov. Necituje tak báseň celou, končí zhruba v jeho necelé polovině.

Za zmínku stojí, že báseň je dle překladu Elišky Krásnohorské zakončena slovy, které přímo hrozí všem protivníkům Ruska: „Nuž vyšlete sem v horovaní své syny, hanci protivní. Dost místa pro ně v ruské pláni, a necizí jim hroby v ní.“

Samotná báseň z pera Alexandra Puškina z roku 1831 pojednává o tehdejším konfliktu mezi Ruskem a Polskem. Někteří lidé se na sociálních sítích podivovali, že Lavrov do současné války takto zapojuje slavného ruského klasika a jeho dílo. Kupříkladu bývalý ukrajinský poslanec a dnes poradce tamního ministerstva vnitra Anton Heraščenko se tázal, zda jde o „nové triky ruské diplomacie“. Další uživatel na Twitteru pro změnu poznamenal, že Kreml se snaží svoji invazi Ukrajiny obhájit „starou imperiální poezií“.X X X

X X X

SKOPEČEK  BY  MRTVOLU,  JAKO   MINISTR  VNITRA  RAKUŠAN,  NEVYVĚSIL

Havlíček: Putin v pytli na mrtvoly je znakem infantility Rakušana. Skopeček by vlajku nevyvěsil

Instalace ruského prezidenta Vladimira Putina ve vaku na mrtvoly je za hranou. V pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS to uvedl místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Zkritizoval tak ministra vnitra Víta Rakušana (STAN), který velkou plachtu s vyobrazeným politikem nechal na budovu úřadu umístit. Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) řekl, že on by stejně jako Rakušan nepostupoval, šéf STAN si ale podle něj krok obhájí.

Ministerstvo vnitra v pátek na své budově vyvěsilo instalaci, na které je mezi českou a ukrajinskou vlajkou podobizna Vladimira Putina ve vaku na mrtvoly. Tento krok podrobil kritice ve vysílání CNN Prima NEWS místopředseda Poslanecké sněmovny za hnutí ANO Karel Havlíček. „Podle mého názoru je to obraz, který patří na sítě a ne na ministerstvo vnitra. Je to znakem infantility ministra, neobjevilo se to poprvé,“ řekl Havlíček v pořadu Partie na CNN Prima NEWS.

Podle něj by se měl vrcholný politik typu Víta Rakušana držet na uzdě a obrázky pytlů na mrtvoly na úřadě nevyvěšovat. „Svůj nesouhlas musí dávat najevo jinak. Česká republika jasně vyjádřila postoj, ale toto se mi zdá za hranou. Je to na internet, kde mohou lidé dávat lajky, ale toto je ministerstvo vnitra, a to je to, co mně na tom vadí,“ pokračoval v kritice Havlíček.

Druhý host pořadu místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček z ODS řekl, že si krok ministerstva obhájí sám Rakušan. „Je natolik silným politikem, že to dokáže. Svůj názor jsem už řekl. Možná nerozumím dost PR, abych to docenil. Nejsem ale příznivcem takových kroků,“ souhlasil s Havlíčkem Skopeček.

Místopředseda hnutí ANO také dodal, že se vůči krokům ruského prezidenta vymezuje často. „Myslím si, že veřejné instituce a vláda dostatečně projevují sounáležitost s Ukrajinou. A to jak symbolicky, tak i praktickými kroky. To je zásadnější než tohle,“ řekl dále Havlíček.

X X X

 Putin v pytli na mrtvoly rozhádal politiky

Ministerstvo vnitra v pátek ze své budovy vyvěsilo instalaci, na které je mezi českou a ukrajinskou vlajkou Putinova podobizna ve vaku na mrtvoly. To v pořadu 360° na CNN Prima NEWS komentoval europoslanec Ivan David (SPD), podle kterého jde o samotný vrchol nevkusu. Jeho pohled na věc nesdílí poslankyně Věra Kovářová (STAN), podle které platí, že na hrubý pytel má přijít také hrubá záplata. Člověk, který napadl svrchovaný stát, kde vraždí ženy a děti, si prý nic jiného nezaslouží.

„Já, když jsem to viděl, tak jsem se domníval, že jde o fotomontáž, kterou vytvořil nějaký hlupák. Podle mého názoru je to vrchol nevkusu. Když jsem se dozvěděl, že to je realita, dokonce od ministerstva, tak jsem si pomyslel: ,No to je teda úroveň,‘“ komentoval akci resortu vnitra lékař Ivan David.

X X X

JAK  BY  VYPADAL  V  PYTLI  FIALA  A  SPOL?

JAKÉ  ZLOČINY  JSOU  DNES  PÁCHÁNY  NA  LIDECH  A  FIRMÁCH  ČR, SR?  KDO  BUDE  STÍHAT  FIALU  ZA  ROZHAZOVÁNÍ   MILIARD  UKRAJINĚ?

Fiala: Putin v pytli na mrtvoly je v pořádku

Je na místě upozornit na zločiny, kterých se ruský prezident Vladimir Putin dopustil. K instalaci Putina ve vaku na mrtvoly na ministerstvu vnitra to uvedl Petr Fiala (ODS) v pořadu Co na to premiér na CNN Prima NEWS.

Fiala měl pro instalaci, za kterou stál ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), pochopení. „Když se podíváme na to, jaké hrůzy způsobuje ruská agrese, jak nelidským způsobem se Putin chová a jakých zločinů se dopouští na Ukrajině, je na místě na to upozornit,“ reagoval premiér.

X X X

 Biden zase mimo, paranoidní Slováci a Británie horší než reality show

Americký prezident Joe Biden se dopustil dalšího přešlapu během svého vystoupení. Dění na britské politické scéně nepřestává fascinovat ani po nástupu Rishiho Sunaka do premiérského křesla. Na Slovensku hlasovali proti americké základně, kterou nikdo neplánuje. Přinášíme tradiční přehled vybraných zahraničních událostí.

Volby do amerického Kongresu jsou za dveřmi a předvolební kampaň vrcholí. Zapojuje se do ní i prezident Joe Biden. V úterý například vystoupil na Floridě, aby podpořil kongresmanku Debbie Wasserman Schultzovou. Byla to pomoc k nezaplacení. Biden ji mylně označil za senátorku, pak si spletl válku na Ukrajině s válkou v Iráku a zopakoval nesmysl, že jeho syn Beau zahynul v bojích právě tam.

Šéf Bílého domu tak zkušeně navázal na nedávný trapas z akce ve Washingtonu, kde v publiku hledal mrtvou kongresmanku Jackie Walorskou. „Jackie, jsi tady? Kde je Jackie?“ ptal se nebohý prezident. „V nebi s Ježíšem,“ odpověděla mu pak na dálku její matka. Alespoň že se pak Biden dostal z pódia, ne jako na jiné akci krátce předtím, kde s tím měl potíže.

„Jednou za čas udělám nějakou chybu. Asi tak jednou za každou řeč,“ přiznal v květnu sebekriticky Biden. Podobně smýšlel o svém viceprezidentovi i Barack Obama. „Nepodceňujte Joeovu schopnost něco podělat,“ pronesl prý jednou.

Podivuhodné věci mezi nebem a zemí se dějí na Slovensku. Ve městě Sliač v okrese Zvolen pořádali referendum o americké základně na místním letišti, které mělo jen několik drobných nevýhod. Zaprvé – nezúčastnila se potřebná nadpoloviční většina obyvatel. Zadruhé – letiště se nenachází v katastru obce. A především zatřetí – žádnou základnu tam nikdo postavit nechce.

Ti svědomití, kteří hlasovat dorazili, nicméně ďábelský projekt jasně odmítli. Primátorka Ľubica Balgová oznámila, že se zúčastnilo 1 513 voličů, z nichž 1 127 bylo proti základně. O tom, že má u Sliače armádní zařízení vzniknout, prý někde četla, ale už neví kde. Určitě to bylo někde vlevo dole.

Na letišti je sice umístěn raketový systém Patriot, který obsluhují spojenečtí vojáci, Američané mezi nimi však nejsou. Ministr obrany Jaroslav Naď tak ujišťuje, že výsledek referenda „neznamená nic pro Slovensko, vládu, resort obrany ani město Sliač“.Slovenskou paranoiu však není radno podceňovat, stačí si například vzpomenout, jak si Košičané v květnu stěžovali, že všude po městě vlají ukrajinské vlajky, když na Den města Košice vyzdobili ulice v jeho vlastních barvách.Letošním slovem roku se podle výkladového Collinsova slovníku angličtiny stal termín permacrisis, což výtečně dokazuje, v jaké skvělé formě je Velká Británie šest let od referenda o brexitu. Bulvár Daily Star onehdy na titulní straně vyšel s obrázkem kalendáře, kde byl Rishi Sunak premiérem pro měsíc říjen, a nyní je pozornost upřena na staronovou ministryni vnitra Suellu Bravermanovou. Ta v říjnu odešla z čela resortu po měsíci a půl a nyní je kvůli svým necitlivým slovům na adresu migrantů pod tlakem, aby skončila znovu.

Není divu, že exministr zdravotnictví Matt Hancock (který loni rezignoval, když líbáním kolegyně v kanceláři porušil covidové regule) se raději v Austrálii zúčastní reality show s příhodným názve I’m a Celebrity… Get Me Out of Here (Jsem celebrita… Dostaňte mě odsud!). Soutěžící během ní čelí různým výzvám v džungli, například musejí pozřít klokaní penis. Horší než reality show posledních měsíců ve Westminsteru to být nemůže.

Pamatujete si srbského politika Bratislava Gašiče?

V lednu 2016 ho vyhodili z funkce ministra obrany za poznámku na adresu novinářky televize B92. Ta si během jeho návštěvy zbrojní továrny klekla na zem, aby nepřekážela svému kameramanovi, což Gašić okomentoval slovy „Mám rád novinářky, které si takto snadno kleknou“. Uběhlo necelých sedm let a Gašić je zpět. Jakožto nový ministr vnitra se stal členem vládní rady pro rovnost pohlaví.

Pokud vás už dění v Evropě unavuje, zaměřte se na Lesotho. Nový premiér chudé jihoafrické země Sam Matekane má styl. Na jmenování své vlády přijel luxusním rolls-roycem, v doprovodu koní a motorek. „Navrhuji společenskou smlouvu, kterou Lesothu vrátíme jeho velikost,“ řekl čtyřiašedesátiletý miliardář davu na stadionu v metropoli Maseru. Slíbil snížit vládní výdaje a ukončit opakované zneužívání veřejných prostředků.

X X X

Německo se zbaví závislosti na Číně? řekl Scholz před svou cestou do Pekingu

Německý kancléř Olaf Scholz v předvečer své cesty do Pekingu ohlásil novou politiku vůči Číně. Ve článku pro deník Frankfurter Allgemeine Zeitung uvedl, že Německo by se mělo zbavit jednostranných závislostí na komunistické zemi, zároveň by však nemělo zpřetrhat s Čínou dosavadní hospodářské vztahy. Nutnost změny německého přístupu k Pekingu zdůvodnil kancléř změnami uvnitř Číny samotné.

Scholz se kvůli svému postoji k Číně v posledních dnech dostal pod tlak svých partnerů ve vládní koalici. Majetkový vstup čínské státní rejdařské společnosti Cosco do terminálu v hamburském přístavu prosadil přes odpor několika svých ministrů. Zelená ministryně zahraničí Annalena Baerbocková mu v úterý připomněla, aby v Číně dodržoval koaliční smlouvu.

V ní se vládní strany, kterými jsou kromě Scholzových sociálních demokratů (SDP) a Zelených též svobodní demokraté (FDP), dohodly na vypracování nové strategie pro Čínu, kterou současně označily za „systémového soupeře“.

Zatímco Spojené státy dlouhodobě zastávají vůči autoritářské vládě v Pekingu tvrdý postoj, Německo, které je s Čínou hospodářsky silně provázáno, se pod vedením někdejší kancléřky Angely Merkelové rozhodlo pro pragmatismus a spolupráci, připomíná agentura DPA.

Nová strategie

Scholz v článku poprvé vysvětluje, jak si novou strategii pro Čínu představuje: Ekonomické vztahy by sice neměly být zpřetrhány, zároveň je ale nutné omezit jednostranné závislosti na Číně.

„Tam, kde vznikla nebezpečná závislost – například v případě důležitých surovin, některých vzácných zemin nebo některých technologií budoucnosti – naše firmy nyní právem rozšiřují své dodavatelské řetězce. Podporujeme je v tom, například prostřednictvím nových surovinových partnerství,“ napsal.

Kancléř odlétá do Pekingu ve čtvrtek. Strávit by tam měl pouhých 11 hodin, během nichž se sejde s prezidentem Si Ťin-pchingem. Scholz bude prvním předsedou západní vlády, který bude jednat s čínským předákem po jeho nedávném znovuzvolení do čela strany.

Právě výsledky sjezdu Komunistické strany Číny, který se konal před čtrnácti dny a na němž Si Ťin-pching upevnil svou pozici nezpochybnitelného lídra země, kancléř zdůvodnil nutnost přehodnocení německého postoje vůči Číně.

Scholz nevynechá „obtížná témata“

„Dnešní Čína už není stejná jako před pěti nebo deseti lety,“ uvedl Scholz s tím, že země se čím dál silněji vrací k marxismu-leninismu. Snaha o stabilitu komunistického systému a „národní autonomii“ bude podle něj pro čínské vedení stále důležitější. „Je jasné, že pokud se Čína změní, musí se změnit i naše vztahy s ní,“ dodal kancléř.

Scholz také uvedl, že při jednání s čínským vedením nechce vynechat ani „obtížná témata“. „Mezi ně patří dodržování občanských a politických svobod a práv etnických menšin, například v provincii Sin-ťiang,“ poznamenal. Úřad OSN pro lidská práva viní čínské vedení z útlaku převážně muslimských Ujgurů v této západní čínské provincii; vláda v Pekingu kritiku odmítá.

X X X

Před Čínou není úniku. Peking má po celém světě tajné policejní stanice, jsou i v Česku

Španělská nevládní organizace Safeguard Defenders zabývající se bezpečností ve světě představila rozsáhlý dokument, podle kterého si Číňané můžou došlápnout na své občany i v zahraničí. Peking totiž má po světě provozovat desítky utajených policejních stanic, přestože v zahraničí nemají žádnou jurisdikci. Policisté sloužící v zahraničí podle dostupných informací například přemlouvají Číňany v zahraničí, aby se vrátili do své domoviny, nebo sbírají zpravodajské informace. Podle zprávy funguje policejní zastoupení Pekingu i v České republice.

Nelegální policejní stanice vybudovali Číňané údajně ve více než stovce zemí po celém světě. Analytici ze Safeguard Defenders dokázali podle svých slov přesně lokalizovat hned 54 míst v celkem 30 zemích na pěti kontinentech, kde Peking zřídil své buňky. Sami Číňané měli podle nich uvést, že celkem mají mít v zahraničí na 110 těchto utajených policejních stanic.

Hned dvě jsou prý v Praze. O jejich existenci česká strana podle všeho ví. Médiím to před několika dny potvrdil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). „Spolupracujeme na tom s příslušnými orgány a složkami, které se nějakým způsobem věnují tomu, aby tu záležitost vyšetřily. Průběžně o tom komunikujeme i s čínskou stranou na pracovní úrovni,“ sdělil. Dvojici čínských center v Praze pak sleduje i Bezpečnostní informační služba (BIS), jak před časem informoval Deník N.

Další stanice údajně funguje ve slovenské Bratislavě, dvě v maďarské Budapešti, tři ve francouzské Paříži. Hned devět stanic pak analytici lokalizovali ve Španělsku, po třech v Barceloně a Madridu, dvě ve Valencii a jedna v Santiagu de Compostela. Minimálně po jedné stanici mají mít i italská města jako Řím, Milán nebo Florencie. Dvě stanice byly nalezeny také například v Londýně a jedna ve skotském Glasgow.

Číňané se vůbec neomezují pouze na Evropu. Aspoň trojici utajených policejních stanic prý provozují v kanadském Torontu. V USA zatím analytici ze zmiňované nevládní organizace či jejich spolupracovníci objevili pouze jedinou stanici v New Yorku, stejná situace je v Japonsku, kde má být konkrétně v Tokiu. Minimálně jednu stanici pak vyšetřování Safeguard Defence odhalilo v několika jihoamerických zemích. Utajenou policejní stanici však Peking podle dostupných informací má i třeba v africkém státečku Lesotho, v Mongolsku nebo Bruneji.

Pomoc našincům nebo nátlak na návrat do Číny?

Toto čínské nelegální zastoupení v zahraničí má podle Safeguard Defenders hned několik cílů. Údajně pomáhá čínským občanům žijícím v cizině v případě, že se jim něco stane. Tito lidé jsou však zároveň podle všeho sledováni a příslušníci z utajených stanic v zahraničí zároveň sbírají zpravodajské informace.

Nejdůležitějším úkolem těchto center je ale podle mimovládní organizace „přesvědčit“ Číňany v zahraničí, kteří doma čelí nějakému obvinění, k návratu do mateřské země. A zdá se, že se jim to daří. Čína podle dokumentu Safeguard Defenders udává, že od dubna 2021 až do července letošního roku se hned „230 tisíc podezřelých ze spáchání podvodů či telekomunikačních podvodů bylo přesvědčeno k návratu“.

A jak tyto „podezřelé“ k odchodu ze zahraničí zpět do Číny, kde je takřka jistě čeká stíhání, potažmo vězení, přemluví? Analýza z dílny Safeguard Defenders uvádí, že klíčem je rodina údajných delikventů přímo v Číně. Jednou z metod je zastrašování výhrůžkami či zatýkáním jejich nejbližších.

Další metodou je například zamezit dětem Číňanů, kteří žijí v zahraničí, přístup ke vzdělání na domácí půdě. Stejně tak má Peking například pozastavovat jejich blízkým platnost zdravotního pojištění či zakazovat jim cestování rychlovlaky či letadly. Dochází také k demolování nemovitostí, které vytipovaným lidem patří v Číně.

Zakázaná devítka

Ještě tvrději Čína postupuje vůči svým občanům, kteří se nacházejí v „zakázaných zemích“. Jedná se o státy, ze kterých podle Pekingu pochází velké množství spáchaných kriminálních činů, především pak různých podvodů. Z nich nejvíce ční Myanmar, tedy země dříve známá rovněž jako Barma.

V červenci tohoto roku kupříkladu čínské město Wen-čchang z provincie Chaj-nan dalo ultimátum všem svým občanům, kteří „nelegálně přebývali na severu Myanmaru“, aby se do 10. srpna vrátili. Pokud by tak neučinili, hrozilo, že jejich příbuzní se nedostanou k adekvátní lékařské péči a jejich děti nebudou moci chodit do škol.

Kromě Myanmaru Čína za „zakázané“ označila osm dalších států: Turecko, Spojené arabské emiráty, Thajsko, Laos, Kambodžu, Malajsii, Filipíny a Indonésii. Peking svým lidem otevřeně říká, že „kdo nemá dobrý důvod zůstat, musí z těchto zemí co nejdříve odejít“.

X X X

Polsko postaví plot na hranici s Kaliningradem, obává se nové migrační krize

Polsko postaví bariéru podél hranice s ruskou Kaliningradskou oblastí, oznámil ve středu polský ministr obrany Mariusz Blaszczak. Varšava se podle něho obává, že by na hranici mohla vzniknout migrační krize podobná té z loňského roku na polsko-běloruském pomezí. Tehdy se do Polska a pobaltských zemí snažily nelegálně dostat tisíce lidí zejména z Blízkého východu.

Polsko se podle Blaszczaka rozhodlo fyzickou zábranu postavit v souvislosti se zahájením nových letů ze severní Afriky a Blízkého východu do Kaliningradu. Bariéra podél hranice s Kaliningradem by měla být 2,5 metru vysoká a tři metry široká a budou ji tvořit tři řady žiletkového drátu.

Mluvčí polské pohraniční stráže Konrad Szwed agentuře AP řekl, že bariéra bude obsahovat i elektrický plot. Dokončena má být koncem příštího roku.

Ministr obrany upřesnil, že už tento týden začínají na hranicích přípravné práce. Podle informací agentury AP od středy působí na místě ženijní vojska. Podél 210 kilometrů dlouhé hranice v současnosti není žádná bariéra, oblast však střeží hraniční hlídky, dodal mluvčí.

Polsko v minulém roce čelilo náporu migrantů, kteří se pokoušeli překročit jeho pozemní hranici s Běloruskem. Varšava v reakci na to postavila na 187 kilometrů dlouhém úseku hranice zábranu. Náklady na ni se vyšplhaly na 1,5 miliardy zlotých (téměř osm miliard korun), napsala dříve polská média.

Evropská unie autoritářský režim v Minsku obviňuje, že migranty k nezákonnému překonání hranice povzbuzoval, a tímto způsobem je využil jako hybridní zbraň v odplatě za sankce Evropské unie. Migranti prchající před chudobou a konflikty pak živořili na hranici v nehostinných podmínkách, často v lesích.

X X X

Rusko utužuje spolupráci se Severní Koreou. Hledá tam dělníky i odbytiště zboží

Zatímco ze strany Západu čelí Rusko izolaci kvůli invazi na Ukrajinu, na východě naopak spolupráci utužuje. Po víc než dvou letech se teď obnovilo železniční spojení mezi Ruskem a Severní Koreou, které přerušila pandemie. A ruský vicepremiér Marat Chusnulin už dřív projevil zájem o severokorejské dělníky.

Po víc než dvouleté přestávce po železnici z Ruska do Severní Koreje nezamířily ani vakcíny ani potraviny nebo něco podobného, ale koně. Konkrétně 30 takzvaných orlovských klusáků, tradičního ruského plemene. Rusové je dlouhodobě dodávají do Severní Koreje, kde jsou cenným artiklem. A nejenom tam, je to obecně velmi ceněné plemeno.

V Severní Koreji kůň hraje důležitou roli v tamní mytologii. I Kim Čong-un se nejednou nechal vyfotit na koňském hřbetě. Dalším nákladem, který poputuje z Rusko do KLDR, by už měly být léky. Ani jedna ze stran neupřesnila, jaké konkrétně.

Japonský deník Jomiuri Šimbun s odvoláním na své zdroje uvádí, že Severní Korea údajně od konce srpna začala očkovat proti covidu a to právě ruskými a čínskými vakcínami, byť Pchjongjang už loni opakovaně odmítl zahraniční pomoc s pandemií.

Severní Korea a Rusko nejsou pro sebe navzájem klíčovými obchodními partnery. Pro KLDR je v tomto ohledu stěžejní spíš Čína. Totéž platí i pro Rusko.

Severní Korea nemá Rusko tolik co nabídnout. Na druhou stranu, Rusko se teď velmi aktivně snaží hledat odbyt pro svoje nerostné suroviny – ropu, plyn nebo obilí.

Obchodní zastoupení v Rusku

Jihokorejská média minulý měsíc informovala, že Pchjongjang se údajně chystá otevřít nová obchodní zastoupení v Rusku. A je tak příhodné znovuobnovení železničního spojení. Tím spíš že silniční spojení mezi zeměmi neexistuje.

Dělí je jenom kratičká hranice v délce asi 20 kilometrů, přesněji hraniční řeka Tumannaja, přes kterou vede Most přátelství.

Vicepremiér Chusnulin nedávno mluvil o tom, že by v Rusku mohli působit dělníci ze Severní Koreje. Zmiňoval to v souvislosti se stavebnictvím, kde se Rusko potýká se zásadním nedostatkem pracovních sil.

Za pandemie totiž ze země odjela řada pracovních migrantů z bývalého Sovětského svazu anebo se přesunuli do jiných, lépe placených oborů – pracují třeba jako kurýři jídla a různých zakázek.

Chusnulin konkrétně zmiňoval až 50 tisíc severokorejských dělníků. Už dřív se ale opakovaně nechal slyšet, že by se prý mohli Severokorejci angažovat i na anektovaných ukrajinských územích při obnově tamní infrastruktury.

V létě Severní Korea uznala nezávislost samozvaných republik na Donbase a v září pak podpořila i tamní pseudoreferenda. A taky na půdě OSN hlasovala proti rezolucím odsuzující ruskou invazi a anexi ukrajinských území.

Bezpečnost Jižní Koreje

Jižní Korea nese nelibě sbližování Moskvy a Pchjongjangu, zároveň je ale v nelehké situaci z hlediska vlastní bezpečnosti.

Severní Korea odpálila nejméně sedmnáct raket, tvrdí Soul. Reagoval testem tří střel vzduch-země

Přímo ruský prezident Vladimir Putin ji minulý týden v projevu na Valdajském fóru varoval před dodávkami zbraní na Ukrajinu v duchu, že Soulu by se určitě taky nelíbilo, kdyby Rusko dodávalo zbraně Severní Koreji.

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol nicméně rozporoval, že by na Ukrajinu dodávala jakékoliv zbraně. Že poskytla pouze ochranné prostředky – helmy, neprůstřelné vesty nebo zdravotnický materiál.

V uplynulých měsících ale jihokorejské zbraně – tanky, houfnice a stíhačky – nakoupilo Polsko. A Moskva se obává, že namísto Polska by mohly skončit na Ukrajině. Že Polsko je jen prostředníkem.

X X X

Odsuzujícímu rozsudku pro Babiše může zabránit Zeman. Je to možnost, vysvětluje advokát dr. Sokol

Hlavní líčení v kauze dotací na farmu Čapí hnízdo bude pokračovat 19. prosince čtením výsledků znaleckých posudků. Mezi odbornou veřejností se očekává, že během ledna by mohl být vynesen rozsudek. Podle advokáta Tomáše Sokola by tomu ale mohl zabránit Miloš Zeman udělením abolice. Tou by bylo trestní stíhání šéfa hnutí ANO a prezidentského kandidáta Andreje Babiše zastaveno.

„Je samozřejmě možné, že by pan prezident udělal něco, co ještě neudělal a co se vždy v rámci předvolebních kampaní dušoval, že by nikdy neprovedl, a to zastavit trestní stíhání před jeho pravomocným skončením,“ popisuje advokát.

 Podle ministra vnitra by v takovém případě byla reakce společnosti nepředvídatelná. „Co by se dělo pak, jestli by občané vypálili Lány nebo by udělali něco jiného,  nedokážu posoudit. Abolice by ale fungovala,“ uzavírá Sokol.

Takzvaná abolice, tedy zastavení probíhajícího trestního stíhání, nicméně vyžaduje kontrasignaci předsedy vlády. Tím momentálně je Petr Fiala, vůči jehož vládě se Andrej Babiš velmi často vymezuje. Jako pravděpodobnější by se tedy mohlo jevit udělení milosti, jež žádný spolupodpis nevyžaduje. Pro tento případ je ale nutné pravomocné rozhodnutí soudu, které ale nemusí být vydáno ve funkčním období Miloše Zemana.

I v případě, kdy by Zeman abolici Babišovi neudělil a soud by předsedu ANO uznal vinným, nenastala by žádná překážka pro jeho v neděli oznámenou kandidaturu na hlavu státu. „Po právní stránce o překážku nejde. Zda jde o politickou překážku, by měli zohlednit voliči při svém hlasování,“ konstatuje právník Marek Antoš, specialista na volební právo.

Skutečnost, že by se Andrej Babiš přes existenci odsuzujícího rozsudku mohl stát prezidentem, připouští i ústavní právník Jan Kysela. „Nepochybně by to však mělo být překážkou ve smyslu politické morálky. Tu však právě Andrej Babiš u nás účinně podrývá,“ míní. Do volby či případného převzetí úřadu podle něj ale těžko bude pravomocné rozhodnutí.

X X X

Skandál v tajné službě? Blíží se soud s exnáměstkem civilní rozvědky Zdeňkem Blahutem

2.11.2022 13:16

Bývalý náměstek civilní rozvědky Zdeněk Blahut čelí obžalobě kvůli údajným machinacím v hospodaření tajné služby. Je to pomsta, tvrdí Blahut.

 Před senátem Městského soudu v Praze stane, počínaje 7. listopadem, bývalý náměstek civilní rozvědky – Úřadu pro zahraniční styky a informace – Zdeněk Blahut. Státní zástupce z Vrchního státního zastupitelství v Praze Marek Bodlák Blahuta obžaloval ze dvou trestných činů, Blahut se podle něj dopustil machinací s penězi rozvědky. Případ souvisí mimo jiné s osvobozením českého občana – humanitárního pracovníka – v Africe. Soud bude z větší části pro veřejnost uzavřen, protože se na něm budou probírat utajované informace. Senát soudu vede předseda Petr Blažek. Zdeněk Blahut z tajné služby odešel před cca třemi lety.

Vyšetřovatelé a státní zástupci provedli poslední úkon v kauze exnáměstka civilní rozvědky Zdeňka Blahuta před skoro dvěma roky. Obžalobu ale podali až letos v květnu.

„Devatenáctého května byla podána u Městského soudu v Praze obžaloba na jednu osobu pro zločiny podvodu a zneužití pravomoci úřední osoby, a to v souvislosti s činností stíhané osoby v Úřadu pro zahraniční styky a informace,“ uvedl dozorový žalobce z Vrchního státního zastupitelství v Praze Marek Bodlák. Z kvalifikace údajné trestné činnosti vyplývá, že finanční machinace měl páchat Blahut se zájmem přilepšit sobě nebo někomu jinému.

Obžaloba je ovšem zčásti utajovaná. Žalobci přitom už na podobném módu obžaloby pohořeli v kauze bývalého příslušníka BIS Jana Petržílka.

Vyšetřovatelé (mimo jiné žalobce Ondřej Šťastný – viceprezident a tiskový mluvčí nátlakové organizace žalobců – Unie státních zástupců – pozn. red.) tvrdí, že rozvědka z popudu Blahuta realizovala smyšlený nákup několika odposlouchávacích zařízení za zhruba 200 milionů korun. Oficiální verze této ekonomické operace zněla, že peníze byly použity k propuštění odsouzeného českého misionáře v Súdánu. Za tento akt pak měly být za české peníze nakoupeny odposlouchávací zařízení – takzvané Agáty. Vyšetřovatelé ovšem tvrdí, že k nákupu Agát nedošlo a peníze vyčleněné na vysvobození misionáře zmizely.

Bývalý náměstek Úřadu pro zahraniční styky a informace (civilní rozvědky – pozn. red.) Zdeněk Blahut je obviněn a obžalován kvůli údajně fiktivnímu nákupu šesti speciálních odposlouchávacích přístrojů Agáta.

Případ úzce souvisí s odsouzením českého humanitárního pracovníka Petra Jaška, který byl v Súdánu odsouzen k dlouholetému vězení. Jašek byl prosinci 2015 zadržen súdánskou tajnou policii na letišti v Chartúmu. Čeští diplomaté se pak marně snažili o jeho propuštění. Vyjednávalo zejména české velvyslanectví v Káhiře, pod které spadá i Súdán a švýcarský konzul v Súdánu, který tam zastupuje i zájmy České republiky.

V únoru 2016 se začaly objevily zprávy, že bude Jašek souzen podle islámského práva a že mu může hrozit i trest smrti.

Záchrana misionáře

V ledna 2017 byl Jašek súdánským soudem odsouzen ke dvaceti letům za mřížemi za údajnou protistátní činnost. Podle informací europoslance Tomáše Zdechovského měl být Jašek odsouzen nejen k 20 letům odnětí svobody za špionáž, ale i k dalším šesti měsícům za šíření pomluv o Súdánu a ke dvěma rokům vězení za rozsévání nenávisti mezi náboženskými komunitami a nezákonný vstup do země. Celkový trest zněl: 23,5 let za mřížemi a pokuta ve výši 100 000 súdánských liber (zhruba 400 tisíc korun).

Do případu se vyjma ministerstva zahraničních věcí a diplomatů vložila i civilní rozvědka – Úřad pro zahraniční styky a informace.

Ve spolupráci s Egyptem se nakonec podařilo dosáhnout Jaškova odjezdu ze Súdánu. V únoru 2017 dostal prezidentskou milost a súdánský prezident Umar al-Bašír nařídil jeho propuštění. Do České republiky se vrátil 26. února 2017 společně s ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem, který byl v Súdánu a o jeho propuštění vyjednával.

Tolik oficiální popis případu.

Co ovšem nebylo veřejně známo, byly aktivity civilní rozvědky. Podle neoficiálních poznatků bylo rozhodnuto o satisfakci za pomoc při vyjednávání o propuštění Petra Jaška. „Odměnou“ pro Egypťany měly být peníze na nákup odposlouchávacích zařízení, cca 200 milionů korun. Rozvědka proto požádala o jejich vydání ministerstvo vnitra, pod které spadá, a ministerstvo financí. Resorty vydání zmiňované sumy schválily a „operace Jašek“ se rozjela a misionář byl propuštěn.

Kauza ovšem paradoxně vyvrcholila obviněním bývalého náměstka Zdeňka Blahuta. Žalobci tvrdí, že státní peníze nebyly použity k deklarovanému účelu, a že se „vypařily“.

Vyšetřování případu provází řada nestandardních rysů.

Po prvotních výsleších, respektive podání vysvětlení, se v podstatě už nic nedělo. Poslední úkon pak byl učiněn před téměř dvěma lety. To české orgány odeslaly do Egypta žádost o mezinárodní právní pomoc v této trestní věci.

Přestože bylo vyšetřování vedeno v utajovaném režimu, právní pomoc utajovaná nebyla. Tímto aktem mohli být mimo jiné ohroženi na životech lidé, které právní pomoc zmiňuje. Pokud navíc pomineme to, že žalobci tímto aktem vlastně sami vyzradili utajované informace.

Případ vyšetřovala inspekce ÚZSI (ta jej nejprve odložila), žalobce Ondřej Šťastný z Městského státního zastupitelství v Praze a dozoruje jej už zmíněný žalobce Marek Bodlák z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Žalobci všechny návrhy na doplnění dokazování ze strany Zdeňka Blahuta zamítli s tím, že těžiště dokazování bude před soudem. Marek Bodlák mimochodem aspiroval na kariéru soudce, tu mu ale „zatrhl“ prezident Miloš Zeman.

Marek Bodlák se podílel na dozorování případu někdejší ministryně spravedlnosti a obrany, dlouholeté poslankyně Vlasty Parkanové. Tu soudy pravomocně zprostily obžaloby a nedávno se jí stát prostřednictvím ministerstva spravedlnosti za nezákonné trestní stíhání omluvil. Úředníci konstatovali masivní zásah do jejích osobnostních práv s tím, že tak extrémní případ ještě neposuzovali. Stát také zaplatí Parkanové za práci Bradáčové a jejích podřízených více než 1,5 milionu korun.

Ekonomický deník požádal před časem oba žalobce o vyjádření. „Stran vašeho dotazu si Vás dovolím odkázat na Vrchní státní zastupitelství v Praze, které ve věci vykonává dozor nad zachováním zákonnosti v přípravném řízení,“ sdělil mluvčí pražského městského žalobce Aleš Cimbala.

„Posledním úkonem před podáním obžaloby bylo seznámení obviněného a jeho obhájců se spisem, k tomu došlo cca dva měsíce před podáním obžaloby. Obžaloba byla podána v příslušném stupni utajení, protože obsahuje utajované informace. Převážná většina úkonů ve vyšetřování byla vedena v příslušném stupni utajení, nikoliv však všechny. V neutajeném režimu byly provedeny ty úkony, jejichž povaha to umožňovala. Obviněný je obžalován z toho, že zneužil svou pravomoc a podvodným jednáním způsobil na majetku státu škodu velkého rozsahu,“ sdělil Ekonomickému deníku před létem žalobce Vrchního státního zastupitelství v Praze Marek Bodlák.

Marek Bodlák tedy potvrdil, že obžaloba Zdeňka Blahuta je skutečně zčásti utajená. A právě s tím může u soudu tvrdě narazit.

Paralela s únikem odposlechů Janouška

Případ má totiž podobné rysy jako kauza bývalého příslušníka Bezpečnostní informační služby, a později šéfanalytika protikorupční policie, Jana Petržílka. Také v jeho kauze pražští žalobci obžalobu utajili. Soud ji ale utajovanou nepřijal.

V této kauze šlo o únik odposlechů z Bezpečnostní informační služby, ve kterých byly zaznamenány hovory primátora Prahy Pavla Béma a lobbisty Romana Janouška. V kauze byl s Petržílkem obžalován i někdejší předseda politického hnutí Věci veřejné Vít Bárta.

Soud v této kauze zkonstatoval, že obžaloba nesmí obsahovat utajované informace. „V obžalobě se lze vyhnout samotnému popisu obsahu utajovaných skutečností, aniž by to bylo na újmu procesním požadavkům a následně trestního řádu a současně, aby obžalobu bylo možno doručit obviněným, jejich obhájcům a bylo možno ji též následně veřejně před soudem přednést,“ usnesl se Vrchní soud v Praze v reakci na podnět žalobce pražského státního zastupitelství Michala Muravského. Jak podle nalézacího městského soudu, tak druhoinstančního vrchního, proto není pro utajování obžaloby žádný zákonný důvod.

„Vrchní soud v Praze přezkoumal podle § 147 odst.1 tr. ř. napadené usnesení a řízení mu předcházející a shledal, že podaná stížnost (státního zástupce – pozn. red.) důvodná není a s ohledem na podrobnou a přesvědčivou argumentaci soudu prvého stupně na tuto v plném rozsahu odkazuje. Podle § 188 odst. 1 písm. e) tr. ř. vrátí soud po předběžném projednání obžaloby věc státnímu zástupci k došetření, je-li toho třeba k odstranění závažných procesních vad přípravného řízení, které nelze napravit v řízení před soudem,“ stojí v rozhodnutí soudu.

Pokud za závažnou procesní vadu nalézací soud považuje za dané procesní situace, v tomto konkrétním případě podání obžaloby v režimu utajení, lze se s tímto závěrem ztotožnit, vysvětlil dále svoje rozhodnutí vrchní soud.

„Neboť tehdy je procesní dispozice s podanou obžalobou ztížena, a to na úkor, nalézacím soudem vyzdvižených zásad trestního řízení, zejména na úkor práva na obhajobu v širším slova smyslu, a i další vedení trestního řízení jako fair procesu, je tím zatíženo,“ konstatoval dále soud.

„Veřejné projednání a veřejný výkon soudnictví je zcela jednoznačně významným prvkem kontroly soudní moci, která musí být jinak nezávislá, neveřejné jednání má tedy být zcela výjimečné a tomuto cíli musí orgány činné v trestním řízení podřídit příslušné procesní postupy,“ upozornil senát vrchního soudu.

Soud byl přesvědčen, že pokud existuje procesně přípustná možnost eliminovat či omezit narušení zásady veřejnosti soudního řízení včetně „volného“ nakládání s obžalobou, je potřeba ji využít.

„Vrchní soud v Praze je toho názoru, že závěr nalézacího soudu v tom směru, že obžaloba navíc není uvedena v příloze 7 nařízení vlády č. 522/2005 Sb., kterým se stanoví seznam utajovaných informací v oblasti působnosti ministerstva spravedlnosti, je správný. Obžaloba v této příloze zcela jednoznačně uvedena není, a byť lze souhlasit s tím, že tak, jak uvádí státní zástupce, tam není ani nemůže být uveden taxativní výčet písemností, které lze utajovat, je zcela zjevné, že tak důležitá písemnost, jako je obžaloba, by jistě uvedena byla, navíc když jsou tam uvedeny daleko méně důležité informace, než které vyplývají z obžaloby jako takové,“ lze se dále dočíst v odůvodnění rozhodnutí.

Pravdou je podle soudu jistě to, že je potřeba posuzovat i skutečný charakter informací, které jsou v textu obsaženy, ale právě tato skutečnost je vytýkána obžalobě, která byla nadále v režimu utajení.

„Stížnostní soud má navíc za to, že státní zástupce zcela rezignoval na to, aby posoudil obsah utajovaných informací a stanovil, které konkrétní informace jsou utajené. Z obžaloby nevyplývá a není v ní uvedeno, které konkrétní informace jsou považovány za informace utajované. Není ani uveden žádný důvod jejich utajení a nemluvě o tom, že není řešeno, zda je vůbec možné takové informace podřadit pod konkrétní ustanovení v seznamu utajovaných informací,“ zkritizoval soud práci žalobce.

Stížnostnímu soudu se stížnost státního zástupce, která byla velmi obecná, velmi těžko posuzovala. „Není tedy jasné, zda se skutečně jedná o utajované informace, a pokud ano, bylo by dobré, aby tyto informace byly v obžalobě konkrétně uvedeny a přiřazeny k určitému konkrétnímu ustanovení v seznamu utajovaných informací. Stížnostní soud si byl vědom, že státní zástupce není původcem utajovaných informací a je vázán zákonnou povinností a limity stanovenými v § 22 odst. 2 zákona o ochraně utajovaných informací. Ale i přesto by neměl státní zástupce dle soudu rezignovat na to, co je výše uvedeno, konkrétně na závěr, zda se jedná ve stíhaném skutku o utajované informace či nikoliv a pokud ano, je potřeba takovéto informace v obžalobě konkretizovat,“ upozornil soud.

Kauza Zdeňka Blahuta se tak možná dostává do analogické situace, kdy by obžalovaný exnáměstek civilní rozvědky mohl být podobně, jako Jan Petržílek a Vít Bárta, krácen na svých právech.

Zastrašení lidí v tajných službách

„V úseku, který jsem řídil, se podobné operace řešily, tak je logické, že ty informace šly za mnou. Ta částka údajné škody je dramaticky přemrštěná, lidé, kteří znají rozpočty, se tomu musí smát. ÚZSI jako zpravodajská služba samozřejmě akce v zahraničí dělá, o nich ale, kam směřují a kolik stojí, konkrétně mluvit nemůžu. Můj nástupce Radek Musílek měl za úkol zjistit, že ÚZSI stojí za Juliem Šumanem, že sledujeme Babiše a že si platí lidi blízké ČSSD. Když zhruba po měsíci zjistil to, že nic takového neprokáže, tak nemohl přijít za Babišem a říct mu: ´Oni to tam dělali dobře´, řekl Zdeněk Blahut v roce 2019 Ekonomickému deníku.

„Nejdřív pan Musílek vytvořil dokument, ve kterém popsal nějaké akce, u kterých mělo podle něj dojít ke zpronevěře velkých částek. Nejdřív se to řešilo v rámci služby, inspekce to skutečně vyšetřovala, ale nikomu nebylo sděleno obvinění. Můžeme dnes spekulovat o tom, proč byla tato věc svěřena vysoko – až Lence Bradáčové na Vrchní státní zastupitelství v Praze. Vyšetřování běželo zhruba od února v utajení,“ uvedl dále Blahut.

Bohužel jsme neměli nikdy možnost se lživým nařčením bránit. Zpravodajská služba nemůže komentovat svoje aktivity ani případné problémy. Chtěl bych se teď po odchodu ze služby všech lidí z ÚZSI zastat, říká Zdeněk Blahut. Foto: Jan Hrbáček

„Myslím si, že to byl pokus o dehonestaci lidí, kteří na těch případech pracovali, když to nevyšlo v trestním řízení. Zčásti to také mohlo být použito k zastrašení lidí, kteří tam zůstali. Ta atmosféra, která při vyšetřování vznikla není dobrá. Bohužel jsme neměli nikdy možnost se lživým nařčením bránit. Zpravodajská služba nemůže komentovat svoje aktivity ani případné problémy. Ta škoda způsobená pomluvami a pofidérním vyšetřováním je opravdu nevyčíslitelná,“ tvrdí Zdeněk Blahut.

Zdeněk Blahut je přesvědčen že vyšetřování muselo službu značně poškodit na jejím renomé.

„Poškodilo ji už jen to, že se začaly v médiích šířit informace o jejích nějakých konkrétních případech. Pomíjím to, jestli jsou nebo nejsou reálné. Partneři si takovou odezvu budou dlouho pamatovat. Ta škoda způsobená pomluvami a pofidérním vyšetřováním je opravdu nevyčíslitelná,“ pokračuje.

Hlavním důvodem této akce bylo podle něj zastrašit bezpečnostní komunitu v České republice a postupně ji přimět k rezistenci.

„Podle tohoto modelu dnes můžete podat trestní oznámení na všechny akce tajných služeb a můžete ihned sdělit obvinění všem operativcům. Tohle by se opravdu nemělo do budoucna opakovat. Proto máme zákonodárci zřízené komise pro kontrolu tajných služeb. Jejich členové by se jako první měli seznámit s tím, co se v té příslušné tajné službě děje a pak reagovat na dané podněty. To se na ÚZSI neudálo a lze jen spekulovat, proč nebyl zvolen standardní postup,“ řekl Ekonomického deníku bývalý náměstek rozvědky.

Pokud žalobce Marek Bodlák u soudu doloží Blahutovu vinu, bývalému špionovi hrozí až 12 let vězení. Jan Hrbáček, Ekonomický deník, ceskajustice.cz

X X X

Nečas stane v prosinci před soudem kvůli výpovědi ve prospěch manželky

Případ křivé výpovědi bývalého premiéra Petra Nečase (ODS) začne v prosinci projednávat soud. Obžaloba tvrdí, že Nečas dvakrát nepravdivě svědčil ve prospěch své manželky Jany (dříve Nagyové) v kauze zneužití Vojenského zpravodajství. Za křivou výpověď hrozí až tříleté vězení. V prosinci stane Nečas se svou ženou opětovně před soudem také v kauze takzvaných trafik pro poslance ODS.

Obvodní soud pro Prahu 1 původně Nečase uznal v květnu 2020 vinným z křivé výpovědi tzv. trestním příkazem, tedy bez nařízení veřejného projednání obžaloby. Uložil mu roční podmínku a peněžitý trest 100.000 korun. Nečas i státní zástupce si ale proti tomuto postupu podali takzvaný odpor.

Od té chvíle bylo na soudu, aby stanovil termín hlavního líčení. Stalo se tak až nyní, tedy po dvou a půl letech. Obvodní soud totiž nejprve potřeboval získat trestní spis ke kauze Vojenského zpravodajství, který obsahuje Nečasovu výpověď, vysvětlila dnes ČTK mluvčí soudu Eva Švíglerová. Spis byl ale nejdříve u Nejvyššího soudu, který rozhodoval o dovoláních Nečasové a ostatních odsouzených. Následně putoval k Ústavnímu soudu, kam si odsouzení po neúspěšném dovolání podali stížnost. O ní zatím Ústavní soud nerozhodl a spis vrátil minulý měsíc na obvod. Soudce Ondřej Lázna, který má věc na starosti, následně nařídil hlavní líčení na 14. prosince.

Případ Vojenského zpravodajství přispěl v červnu 2013 k pádu Nečasovy vlády. Vrchní ředitelka premiérova kabinetu a jeho milenka Nagyová o rok dříve nezákonně nařídila zpravodajcům, aby sledovali premiérovu tehdejší manželku Radku. Justice ji za to potrestala tříletou podmínkou a maximálním, tedy desetiletým zákazem působení ve vedoucích funkcích státní správy. Nečas soudnímu senátu opakovaně tvrdil, že se na zpravodajce obrátil sám, protože se obával o bezpečí své rodiny. V odůvodnění verdiktu však zaznělo, že nemluvil pravdu a že jeho verze je v rozporu s nashromážděnými důkazy.

Expremiér čelí společně s manželkou také obžalobě z podplácení v takzvané kauze trafik pro trojici poslanců ODS. Podle státních zástupců přislíbili v roce 2012 Marku Šnajdrovi, Petru Tluchořovi a Ivanu Fuksovi výhodné funkce za to, že se vzdají mandátu, a nechají tak projít vládní daňový balíček. V případě prokázání viny může bývalý předseda vlády dostat až šestileté odnětí svobody. K tomuto případu se Obvodní soud pro Prahu 1 vrátí v týdnu od 5. prosince, další termíny si vyhradil i v lednu a únoru.

Nečas není jediným bývalým českým premiérem, jehož kauzy řeší soud. Expremiér Andrej Babiš (ANO) je obžalovaný v případu podvodu při získání dotace pro farmu Čapí hnízdo.

X X X

Bývalý soudce Závurka dostal za podvody podmínku

Bývalý kutnohorský soudce Milan Závurka dostal od Okresního soudu v Pardubicích podmínku na 3 a půl roku. Soudce pomáhal hlavnímu pachateli podvodu tím, že pod hlavičkou soudu vydával nepravdivá potvrzení o majetku. Ten díky tomu získal 3 miliony korun a odsedí si 3 roky, informoval server idnes.cz.

Soudce měl svému známému Františku Drábkovi vystavit celkem 33 potvrzení, díky kterým pomohl od poškozených vylákat 1 920 009 korun.

„Poškození pak byli i na základě těchto potvrzení ochotni půjčovat hlavnímu pachateli finanční částky v řádech statisíců korun s mylnou vidinou návratnosti vložených prostředků,“ uvedl už dříve mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej.

Policie zadržela tři podezřelé v září 2020, o den později proti nim zahájila trestní stíhání. Krátce po zadržení v září 2020 Závurka na svou funkci rezignoval, ceskajustice.cz

X X X

Ústavně právní výbor Senátu dál povede Tomáš Goláň

Senát bude mít stejné výbory a komise jako v minulém funkčním období. V duchu dohod senátorských klubů o povolebním uspořádání v horní komoře se dnes senátoři změnili předsedy výborů hospodářského, školského a pro záležitosti EU a šéfy komisí pro krajany a pro sdělovací prostředky. Přestože mezi novými senátory jsou tři právničky a jeden právník, ústavně právní výbor dále povede daňový poradce Tomáš Goláň.

V Senátu je dlouhodobě málo právníků, ale letošní volby jejich počet navýšil. Uspěly tři právničky: Exministryně a advokátka Daniela Kovářová, advokátka Jana Zwyrtek Hamplová a politička Hana Kordová Marvanová. Doplnil je starosta Mostu a bývalý advokát Jan Paparega (ProMOST).

Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu nově povede Miroslav Plevný (za STAN). Vystřídal Vladislava Vilímce (ODS), který převzal vedení výboru pro záležitosti EU po Davidu Smoljakovi (STAN), který zamířil do vedení senátní komise pro sdělovací prostředky namísto Václava Chaloupka z klubu Starostů, jenž letos senátorský mandát neobhájil. Místopředsedu Senátu Tomáše Czernina (TOP 09) v čele komise pro krajany nahradil Raduan Nwelati (ODS).

Předsedou výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice se stal Jiří Růžička (za TOP 09), který si vyměnil funkce s prvním místopředsedou Senátu Jiřím Drahošem (za STAN).

výbor pro zdravotnictví Roman Kraus (oba ODS). Organizačnímu výboru z titulu funkce bude předsedat Vystrčil. Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí bude dál řídit Zbyněk Linhart (za STAN a SLK), lidoveckému klubu zůstalo předsednictví výboru pro sociální politiku pro Miluši Horskou (za KDU-ČSL).

V čele výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost zůstal nadále Pavel Fischer (nezávislý), který je jedním z kandidátů na prezidenta. Staronovým předsedou mandátového a imunitního výboru je sociální demokrat Petr Vícha z klubu ANO a ČSSD.

Komisi pro rozvoj venkova bude dál předsedat Jiří Vosecký (SLK), komisi pro dohled nad poskytováním veřejných prostředků pak opět pirátský senátor Lukáš Wagenknecht z klubu SEN 21 a Piráti. Předsedou komise pro práci Kanceláře Senátu zůstal Lumír Kantor (KDU-ČSL), šéfem komise pro ústavu Zdeněk Hraba (dříve STAN), který se rozhodl přejít do klubu ODS a TOP 09 jako nestraník. Staronovým předsedou komise věnující se suchu a záplavám je Rostislav Koštial a volební komisi vede dál Jan Tecl (oba ODS).

Ze senátorů, kteří byli letos zvoleni poprvé, se kardiochirurg Jan Pirk (za TOP 09) stal členem zdravotního výboru, advokátky Hana Kordová Marvanová (ODS) a Daniela Kovářová (nezávislá) budou působit v ústavně-právním výboru, herec Tomáš Töpfer (za ODS) ve výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost, mostecký primátor Jan Paparega (ProMost) v sociálním výboru a Jana Zwyrtek Hamplová (za NEZ) ve výboru pro veřejnou správu, územní rozvoj a životní prostředí.

V rámci schváleného zasedacího pořádku v jednacím sále zůstalo rozložení podle frakcí nezměněno. Z pohledu předsedajícího pravé křídlo a střed obsadil klub ODS a TOP 09, v sousedství pak usedli senátoři KDU-ČSL a nezávislí. Místa nalevo od nich připadla klubům Starostové a nezávislí, SEN 21 a Piráti a zcela vlevo usedli senátoři ANO a ČSSD. Fischer a Kovářová usedli za sebou ve středu sálu, Zwyrtek Hamplová zcela vlevo na místo po bývalém komunistovi Jaroslavu Doubravovi (Severočeši.cz).

Závěrečným bodem první schůze senátu byla volba senátorů do delegací v meziparlamentních orgánech. K dalšímu zasedání se senátoři sejdou už ve čtvrtek, kdy už budou rozhodovat o zákonech, ceskajustice.cz

X X X

NSS: Městský soud v Praze musí znovu otevřít spor o odvolání Vlka z rady regulačního úřadu

Nejvyšší správní soud (NSS) nařídil Městskému soudu v Praze, aby znovu projednal žalobu proti vládnímu rozhodnutí o odvolání Vladimíra Vlka z funkce radního Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Městský soud původně Vlkově žalobě vyhověl a jeho odvolání z funkce zrušil. Chyboval však v tom, že nezahrnul do řízení Vlkova nástupce v radě Petra Kusého a nedal mu prostor k vyjádření, ačkoliv rozhodnutí znejistilo Kusého postavení v radě. Nyní musí městský soud chybu napravit.

Nejvyšší správní soud (NSS) nařídil Městskému soudu v Praze, aby znovu projednal žalobu proti vládnímu rozhodnutí o odvolání Vladimíra Vlka z funkce radního Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Jak Česká justice v červnu informovala, Městský soud původně Vlkově žalobě vyhověl a jeho odvolání z funkce zrušil. Chyboval však v tom, že nezahrnul do řízení Vlkova nástupce v radě Petra Kusého a nedal mu prostor k vyjádření, ačkoliv rozhodnutí znejistilo Kusého postavení v radě. Nyní musí městský soud chybu napravit.

Kusý v kasační stížnosti výslovně uváděl, že městský soud rozhodoval „o něm bez něj“. „Městský soud ing. Kusého neuvědomil o probíhajícím řízení a nedal mu šanci uplatnit práva osoby zúčastněné. Klíčová kasační námitka je tedy důvodná,“ stojí v rozhodnutí NSS. Kromě Kusého podala kasační stížnost také vláda, stejně jako ERÚ.

Vlka odvolala v roce 2019 tehdejší vláda premiéra Andreje Babiše (ANO). Vycházela ze zpráv Bezpečnostní informační služby (BIS). Podle městského soudu šlo o závažné údaje, nebylo však možné ověřit jejich věrohodnost.

„Je proto namístě, aby rozhodující správní orgán požádal orgán, od nějž tyto utajované informace obdržel, aby svá zjištění doplnil tak, aby poskytnuté informace případně dovolily soudu přezkoumat správnost závěru správních orgánů, že žalobce hrubě porušoval své povinnosti člena rady ERÚ,“ uvedl městský soud ve svém rozhodnutí.

Spolu s Vlkem byl odvolaný také další radní ERÚ Vladimír Outrata a skončil i tehdejší předseda rady Jan Pokorný, kterému nebyl prodloužen mandát. Někdejší ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) to tehdy odůvodnil tím, že všichni tři jednali v souladu se zájmy regulovaných subjektů, a nikoliv se zájmy spotřebitelů.

Nyní musí městský soud Vlkovu žalobu projednat znovu, ovšem s Kusým jakožto osobou zúčastněnou na řízení. Kusý byl původně jmenován radním ERÚ do 31. července 2022. Zákon mu funkční období prodloužil do konce roku 2022, ceskajustice.cz

X X X

Sněmovna má mít v rozpočtu na rok 2023 o 90 milionů víc, Senát o 25 milionů

Poslanecká sněmovna by měla mít v rozpočtu na příští rok proti letošnímu původně schválenému rozpočtu téměř o 90 milionů korun více. Hospodařit by měla s 1,553 miliardy korun. Celkové výdaje Senátu mají meziročně vzrůst o 25 milionů na 661,4 milionu. Návrhy rozpočtů ve středu doporučil schválit sněmovní rozpočtový výbor. Schvalovat je bude plénum Sněmovny při schvalování celého rozpočtu.

Ve sněmovním rozpočtu je na platy zaměstnanců v pracovním poměru určeno 236 milionů korun, na platy poslanců má směřovat téměř 312 milionů korun.

Na odborné práce pro poslance je vyčleněno zhruba 57 milionů korun, paušální náhrady by si měly vyžádat 147 milionů korun. Na individuální nájemné poslanců, kteří nebydlí v poslanecké ubytovně, má směřovat 25 milionů korun.

Na investice má mít Sněmovna 90 milionů korun. Zhruba 43 milionů bude sněmovní kancelář investovat do vybavení nových prostor v novém sídle Nejvyššího kontrolního úřadu v Praze Holešovicích, kde má sídlit parlamentní knihovna a archiv. Prostory by se měly kolaudovat v lednu a stěhování se podle sněmovního kancléře Martina Plíška očekává v létě. Sněmovna tak ušetří peníze za pronájem prostor pro archivaci dokumentů.

V příštím roce plánuje sněmovní kancelář dokončit obnovu kamerového systému v objektech Sněmovny. Naplánovanou má rekonstrukci kotelny ve svém ubytovacím zařízení, rekonstrukci nouzového osvětlení nebo dílčí obnovu vozového parku. Obměnit chce i kamery v jednacím sále a ozvučení v novinářském atriu.

Předseda rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN) novinářům řekl, že Sněmovna pokryla náklady zhruba 60 milionů korun spojené s předsednictvím v EU ze svých nespotřebovaných výdajů z předchozích let a nežádala státní rozpočet o mimořádné výdaje. Podle něj se také určitě povede debata o tom, zda má Sněmovna kupovat nová auta.

„To si myslím, že pan kancléř teď velmi přísně zvažuje,“ řekl. Domnívá se, že peníze by spíš měly směřovat na platy zaměstnanců sněmovní administrativy. „Ti lidé tady dneska nocují. Zvykli jsme si na to, že tady táboříme. Myslím si, že by si to ti administrativní pracovníci zasloužili,“ dodal.

V případě investic do nemovitostí poukázal na to, že nejde jen o lepší prostředí pro poslance, ale souvisí to i s podobou celého Malostranského náměstí v centru Prahy, kde je část sněmovních budov.

Senát bude méně investovat

Běžné výdaje Senátu vzrostou zhruba o 27 milionů, ale zato klesnou výdaje na investice. Příští rok není pro Senát rokem volebním. Nárůst běžných výdajů je ovlivněn nárůstem tarifních platů zaměstnanců a platů senátorů, informovala poslance senátní kancléřka Jana Vohralíková.

Uvedla mimo jiné, že Senát bude z nespotřebovaných výdajů z minulých let hradit náklady na konferenci předsedů parlamentů členských států EU, která se uskuteční 24. a 25. dubna příštího roku.

Kancléřka upozorňovala na to, že Senát tyto ušetřené peníze spotřebuje už v příštím roce. Senát chce kromě jiného vyměnit hlasovací zařízení v jednacím sále. Investovat chce i do obměny bezpečnostních technologií a do obnovy řídicího systému pro vytápění.

X X X

‚Jsem tu zaměstnaná 17 let.‘ Zámek Lány povede ‚žena ve žlutém svetru‘ ze Zemanova nemocničního videa

Michaelu Javůrkovou nahradí ve vedení lánského zámku Kateřina Rydlová. Do veřejného povědomí se dostala, když loni pečovala o prezidenta Miloše Zemana během jeho hospitalizace i po jeho následném propuštění.

Radiožurnálu to potvrdil mluvčí Kanceláře prezidenta republiky Vít Novák. „Byla jmenována jako vedoucí Oddělení provozu, na základě jejích zkušeností a znalostí​​​​​​​,“ uvedl.

Rydlová, která na zámku podle médií pracovala jako hospodyně nebo kuchařka, bližší informace ke své kvalifikaci neposkytla.

Během loňské hospitalizaci prezidenta Miloše Zemana se Kateřina Rydlová objevila společně s tehdejším šéfem sněmovny Radkem Vondráčkem (ANO) a kancléřem Vratislavem Mynářem na videu, na kterém Miloš Zeman v nemocnici podepisuje úřední dokument ke svolání nové sněmovny.

Média spekulovala, že jde o ošetřovatelku, mluvčí Správy Pražského hradu Jan Pastor ale následně upřesnil, že se jedná o pracovnici dočasně pověřenou zajištěním servisu prezidenta. Podle zdrojů Serveru Seznam Zprávy na zámku pracovala jako kuchařka či hospodyně.

Nyní Rydlová celý zámek povede, jak Radiožurnálu potvrdil mluvčí Kanceláře prezidenta republiky Vít Novák. „Paní Rydlová byla jmenována jako vedoucí Oddělení provozu. Na základě jejích zkušeností a znalostí,“ řekl Novák.

A doplnil, že Rydlová má na starosti pouze zámek: „Došlo k oddělení zámku a přilehlých zahrad a parku. Ty byly v rámci optimalizace a úspory sloučeny s péčí o zahrady na Pražském hradě.“

50 dní, které otřásly zdravím prezidenta: jaterní problémy vydávali za nechutenství po kouření

Radiožurnál se pokoušel zeptat i samotné Rydlové na to, jakou má pro vedení zámku, který spadá pod Správu pražského hradu, kvalifikaci. „Já vám určitě nebudu podávat žádné informace. Na zámku jsem zaměstnaná 17 let, tak jen tohle vám řeknu. A já jsem nebyla jmenovaná do celého toho, já mám na starosti jenom zámek, zbytek mají jiní vedoucí. A nebudu vám dávat určitě žádné informace,“ odpověděla Rydlová.

Podobně na stejný dotaz zareagoval i mluvčí Novák. „Nejde o ředitelskou funkci v obleku a v kanceláři. Je to v podstatě funkce provozní. Nejdůležitější jsou zkušenosti, znalost prostředí a ochota pracovat od rána do pozdního večera,“ napsal Radiožurnálu.

Zámek i park měla donedávna na starost Michaela Javůrková. Minulý týden Deník N informoval o tom, že ji odvolal hradní úředník Jan Novák. Javůrková nechtěla důvody svého konce ve funkci komentovat. „Nebudu vám k tomu nic dalšího říkat,“ odvětila Deníku N a zavěsila.

X X X

Česká armáda se stahuje z Mali, v Sahelu chce však zůstat. I v Iráku

Česká armáda na konci roku ukončí své působení ve výcvikové misi Evropské unie v Mali, v oblasti Sahelu by ale chtěla Česká republika zůstat. Řekla to ministryně obrany Jana Černochová. Pokračovat naopak bude mise v Iráku. Poslance proto ministryně požádá o prodloužení příslušného mandátu.

Černochová již na konci srpna avizovala, že česká armáda zřejmě nebude v misi v Mali pokračovat. V Mali může v současné době v misi EUTM působit až 120 vojáků, česká armáda misi do poloviny prosince velí.

Aktuální mandát na působení české armády v Mali platí do konce prosince a prodloužen nebude. Podle Černochové již bylo stahování českých vojáků zahájeno. Zdůraznila, že Česko své závazky do konce roku beze zbytku splní.

Dodala, že o dalším působení ČR v zemích Sahelu, kam kromě Mali patří Mauritánie, Senegal, Burkina Faso, Niger, Čad, Súdán a Etiopie, se jedná. Není tak možné říct, v jaké zemi by mohli čeští vojáci nově působit. „Ten region je velmi neklidný. Na druhou stranu nemůžeme jako Evropa, jako západní svět tento region opouštět,“ řekla.

Připomněla, že v Mali působí ruská soukromá tzv. Wagnerova armáda (v ruském přepisu Vagnerova), i když její část byla přemístěna na Ukrajinu.

Česko nyní hledá efektivní způsob, jak v Sahelu nadále působit, dodala Černochová. V Mali to podle ní nebylo možné, protože malijská vláda nesouhlasí s pokračováním tréninkových programů malijských vojáků, kvůli čemuž mise vznikla. „Opravdu si nemůžeme dovolit mít tam vojáky, kteří budou jenom sedět na základně. Snažíme se, aby zahraniční mise, kam posíláme naše vojáky, přinesly něco i nám jako České republice a vojákům ohledně výcviku.“

Prodloužen by naopak měl být mandát české armády na působení na území Iráku. Černochová již v létě při schvalování zahraničních misí na příští dva roky avizovala, že pokud bude alianční mise v Iráku pokračovat, předloží do Sněmovny návrh na prodloužení mandátu.

Poslanci by se také mohli zabývat misí Althea, která působí na území Bosny a Hercegoviny. V OSN se podle Černochové aktuálně jedná, jestli bude mandát mise změněn. Pokud se tak stane, ministryně návrh předloží společně s iráckou misí.

X X X

Východní tangenta je kriticky ohrožena 

Desítky let vědí politici, odborníci i laická veřejnost, že bez východní tangenty dříve či později zcela zkolabuje doprava v několika olomouckých čtvrtích. Přesto, že se o zásadním významu této stavby ví a verbálně se jí přiznává strategická důležitost, je dnes realizace této stavby fatálně ohrožena. To vše se odehrává bez veřejného zájmu, odborné diskuze a povšimnutí volených představitelů města.

Za pár dnů vyprší lhůta, v rámci níž mohou uplatnit různé dotčené subjekty své připomínky a námitky vůči návrhu opatření obecné povahy (OOP) „OLMA, a.s. – změna ochranného pásma vodního zdroje II. stupně – rozšíření – další“. Ze lhůt specifikovaných v návrhu OOP vyplývá, že subjekty dotčené důsledky OPV mohou své připomínky a námitky podávat do pondělí 7. listopadu 2022. Samotný proces přípravy OOP, jeho zveřejnění a potenciální vyhlášení probíhá zcela nenápadně, ačkoliv důsledky tohoto opatření mohou mít fatální dopad nejen na území, kterého se opatření bezprostředně týká, nýbrž na celé město Olomouc a jeho široké okolí.

Rozšíření ochranného pásma vodních zdrojů zahrnuje i plochy východní tangenty. Ochranné pásmo by znamenalo zásadní omezení v jakékoliv další činnosti v tomto území. Hned prvním z pravidel v takovém ochranném pásmu je to, že „přípustná je zde pouze výstavba zařízení, souvisejících s jímáním, čerpáním a úpravou podzemní vody“. Zakázáno je hnojení, nesmí se narušovat půdní vrstvy a pásmo vymezuje dokonce i provoz na již existujících komunikacích: „dopravními značkami se vyjádří zákaz vjezdu vozidel přepravujících náklad, který může způsobit znečištění vody…“

I z laického hlediska je tedy zjevné, že opatření představují zásadní omezení v území, které ovlivňují nejen jakékoliv budoucí záměry mnoha desítek subjektů včetně zásadního vstupu do jejich práv s ekonomickými důsledky, nýbrž i v území dnes běžné činnosti od podnikání, přes dopravu až po zemědělskou činnost. Z hlediska veřejného zájmu však navíc představují faktickou stavební uzávěru v území, v němž je navíc veškerá činnost podřízena souhlasnému vyjádření jediného soukromého subjektu, společnosti Olma.

Toto vše považuji za mimořádně závažné! Bez veřejné diskuse se připravuje rozhodnutí, které zásadně negativním způsobem ovlivní kvalitu života obyvatel města Olomouce a celkovou situaci v okolí města na celá desetiletí. Vodní zdroj, který má být takto výlučně chráněn, přitom není vodní zdroj v chráněné krajinné oblasti či strategický zdroj pro zásobování obyvatelstva, nýbrž náhradní vodní zdroj soukromé společnosti. Hrozí zmaření již vynaložených prostředků a znemožnění jednoho z nejvýznamnějších strategických záměrů pro město Olomouc.

Podstatná část Olomouce se stane rukojmím zájmů jediné soukromé firmy. Přitom proběhla jednání, z nichž vyplynulo, že Olma může získat nové vodní zdroje s investiční náročností v řádu desítek milionů korun. Proti tomu stojí zmaření investice do východní tangenty v řádu mnoha miliard korun. Jak je možné, že výsledkem těchto jednání je návrh zcela jednostranného opatření, výhodného pouze pro jeden soukromý subjekt? Vědí o situaci členové Rady města Olomouce, zastupitelé a vedoucí odborů magistrátu? Je náhodou, že návrh OOP byl zveřejněn na úřední desce pouhé DVA DNY před termínem letošních komunálních voleb? Mimochodem, k prvnímu rozšíření ochranného pásma vodních zdrojů mlékárny z koncernu Agrofert došlo rovněž v tichosti, v „kovidové“ době v roce 2020.

Žádám proto primátora Olomouce, aby začal v této věci neprodleně konat a zajistil podání námitek vůči OPV ze strany Statutárního města Olomouce jako vlastníka pozemků v dotčeném území ve výše uvedené lhůtě. Tento krok je však pouze prvním krokem v procesu, který by měl následovat.

Souhlasím s tím, že ochrana přírody včetně ochrany vodních zdrojů je významným veřejným zájmem. Veřejné zájmy mají však nejrůznější podobu a formy a vždy je potřeba pečlivě vyvažovat jejich vzájemné vztahy tak, aby se našlo skutečně správné a vyvážené řešení problémů. Bezprecedentní rozšíření ochranného pásma náhradního vodního zdroje jedné soukromé společnosti rozhodně nepovažuji za významnější než základní strategický krok pro řešení dopravy v Olomouci.  JUDr. Martin Major, MBA, poslanec PS PČR

X X X

TZ: Počty církevních pohřbů rostou, hřbitovy hovoří o naší potřebě udržovat mezigenerační vztahy i tradice

Počty pohřbů v rámci katolické církve od roku 2019 rostou. V roce 2021 se jich konalo dokonce nejvíce od roku 2012, téměř 23 000. Stoupá i zájem i o tzv. jiné úkony křesťanského rozloučení se zemřelým jako je poslední rozloučení u hrobu, přítomnost kněze v krematoriu nebo zádušní mše. Jen v české provincii bylo v roce 2021 více než 1 800 takových úkonů

Nárůst pohřbů souvisí s celkovým nárůstem počtu zemřelých v posledních dvou letech (téměř 140 tis. v roce 2021 oproti 112 tis. v roce 2019)^[1] i s narůstajícím zájmem o důstojné poslední rozloučení umocněným pandemií COVID-19.

Více církevních pohřbů se stále koná na Moravě než v Čechách, a i tento podíl stále mírně roste. Vloni se vyšplhal na 63,5 % z celkového počtu církevních posledních rozloučení. Moravské diecéze patří mezi oblasti méně zasažené válečným a poválečným vysidlováním obyvatelstva, které způsobilo zejména v příhraničních oblastech zpřetrhání širších rodinných vazeb. Hřbitovy a jejich udržovanost jsou toho dokladem. V oblastech s méně narušenými mezigeneračními vztahy je tradice důstojných posledních rozloučení v křesťanském duchu stále živá. Na Moravě také přetrvává zájem o pohřby do země (2/3 ze všech katolických pohřbů).

Díky COVIDu roste zájem i o zádušní mše a další formy posledního rozloučení

Nemožnost uspořádat poslední rozloučení v širším kruhu blízkých v době pandemie patří mezi jednu z nejbolestnějších zkušeností tohoto období. Ukázalo se, že obřady posledního rozloučení mají mezi tradicemi své neodmyslitelné a pro vypořádání se s odchodem zesnulého klíčové místo. P. Mariusz Kuźniar, duchovní správce v Ořechu, který má na území farnosti několik hřbitovů, o tom ví své.„Nemožnost se důstojně rozloučit v šírším kruhů známých a přátel bylo pro mnohé rodiny zesnulých smutnou zkušenosti. Dříve byly pohřby společenskou událostí pro celou obec, podobně jak se o tom zminuje, ve svých knihách, můj slavný předchůdce na ořešské faře Jindřich Šimon Baar. “ I proto narostl v loňském roce zájem o dodatečná poslední rozloučení, například formou zádušní mše. Tu je totiž stejně jako kar možné uspořádat kdykoliv.

Na důstojné poslední rozloučení má mít právo každý

Touha po důstojném rozloučení v křesťanském duchu roste napříč celou republikou. Často se jedná právě o dodatečná rozloučení nebo možnost křesťanského způsobu rozloučení i pro nevěřící. Katolická církev se snaží důstojné poslední rozloučení nabízet všem a v různých podobách, právě podle možnosti a situace.„Pohřeb v kostele může nechat vystrojit i nevěřící potomstvo, pokud byl zesnulý pokřtěn. A pokud ne, jsou zde další možnosti, jak se v křesťanském duchu rozloučit se zesnulým, například zádušní mše, zvonění, aj.,“ vysvětluje otec Stanislav Přibyl, generální sekretář České biskupské konference.CSILIc. Monika Klimentová, vedoucí tiskového střediska
X X X

Litomyšlská nemocnice bude mít lepší zázemí pro personál

Pardubický kraj pokračuje v investicích do všech svých pěti nemocnic akutní lůžkové péče. Jednou z nich je Litomyšlská nemocnice, pro níž schválili radní desetimilionovou investici do zlepšení podmínek zaměstnanců. Přestavba části podkroví pavilonu „I“, kde se nachází interna a LDN, by měla být zahájena na jaře příštího roku.

„Chceme zahájit vestavbu nových šaten a zázemí pro personál do části podkroví pavilonu ‚I‘, propojit první až třetí podlaží budovy novým výtahem se schodištěm a zvýšit požární bezpečnost objektu. S kolegy jsme schválili zadávací dokumentaci pro veřejnou zakázku, její součástí kromě výše uvedeného bude i úprava elektroinstalace. Díky tomu zlepšíme podmínky našim zaměstnancům i umožníme snazší pohyb po samotné budově,“ přibližuje záměr Pardubického kraje Michaela Matoušková, náměstkyně hejtmana pro oblast zdravotnictví.

Pokud půjde vše podle schváleného harmonogramu, tak začne stavba na jaře příštího roku, hotovo by mělo být ve druhé polovině roku 2024. Stavební práce se budou provádět po částech za provozu všech kanceláří, pokojů lékařů, šaten a hygienického zázemí, které jsou v podkroví již umístěny. „Ve smlouvě navrhujeme předání staveniště na konci března 2023 a na práce bude mít stavební firma zhruba rok a čtvrt, ten termín dokončení je z části i podmíněn tím, že bude třeba sestavit harmonogram prací, aby mohli dělníci pracovat a zároveň v místě mohl fungovat i personál. Celková předpokládaná cena zakázky je dle zadávací dokumentace 10,3 milionu korun bez daně,“ uvedl hejtman Martin Netolický.

Plánovaná úprava podkroví a další zmíněné záměry jsou jednou ze součástí dlouhodobých investic kraje do Litomyšlské nemocnice. „Jak jsme již avizovali v minulosti, s Litomyšlskou nemocnicí do budoucna počítáme a kraj jako její zřizovatel do nákupu nového vybavení a rekonstrukcí budov za poslední roky investoval přes 100 milionů korun. Kromě nedávné rekonstrukce interny a výměny střechy na monobloku došlo například k pořízení nového vybavení na operační sály, plicních ventilátorů, sítnicového laseru, nového CT – počítačového tomografu a RTG přístrojů. Vybudování lepšího zázemí pro zaměstnance nebude poslední investicí do tamní nemocnice,“ dodává náměstek hejtmana Roman Línek. Kromě kraje s rozvojem nemocnice pomáhá i městem zřízený Nadační fond pro rozvoj zdravotnictví Litomyšlska. Ten v posledních letech pomohl zajistit nákup nového izolátoru nukleových kyselin do laboratoře, sterilizačních kontejnerů pro operační nástroje či například upgrade databázového systému pro oční oddělení. Michele Vojáček, oddělení komunikace a vnějších vztahů

X X X

Cukrovkou trpí každá dvoustá kočka, Nemoc se ale nevyhýbá ani psům

Žízeň, časté močení a ztráta hmotnosti – to jsou nejčastější projevy diabetu u domácích mazlíčků. Jenom u koček trpí cukrovkou každá dvoustá. Počet zvířecích diabetiků navíc neustále roste. Nejohroženějším plemenem jsou barmské kočky, u psů zase samojedi nebo knírači. Na cukrovku u domácích mazlíčků upozorňují odborníci u příležitosti Světového dne diabetu, který každoročně připadá na 14. listopad.

Nárůst cukrovky u koček spojují lékaři s obezitou, se kterou se domácí mazlíčci potýkají stále častěji. „Cukrovku většinou veterinární lékař objeví u starších, přibližně desetiletých koček, které trpí nadváhou. Nemoc se může projevovat rapidním hubnutím, protože tělo není schopné zužitkovat cukr a hladoví,“ vysvětluje veterinární lékařka MVDr. Katarína Hazuchová, Ph.D. Zatímco „kočičí“ cukrovku lze přirovnat k lidskému diabetu druhého typu, ke kterému se lidé takzvaně projí, psům hrozí spíše cukrovka prvního typu, kdy se v těle přestane tvořit inzulín. Lékaři nemoc u psů a koček odhalí z testů krve a moči.

Britské a skandinávské výzkumy potvrzují, že k rozvoji diabetu jsou určitá plemena náchylnější. Například barmským kočkám hrozí cukrovka až čtyřikrát více než ostatním. Mezi psy jsou více ohroženi samojedi a malá plemena jako knírači nebo jezevčíci, naopak například u boxerů se cukrovka vyskytuje zřídka. „Zdá se, že příčinou není chyba jednoho konkrétního genu, ale (stejně jako u lidí) malé mutace na více genech,“ vysvětluje MVDr. Hazuchová. Obecně pak cukrovka hrozí více kastrovaným kocourům kvůli nárůstu hmotnosti a naopak nekastrovaným fenám z důvodu hormonálních změn.

Cukrovka u psů a koček se podobně jako u lidí léčí podáváním inzulínu, který je vyroben speciálně pro zvířata. „Zpravidla jej majitel aplikuje jednou až dvakrát denně injekčně pod kůži. Pro kočky a psy existuje nová inzulínová léčba, která sníží počet aplikovaných injekcí. Nyní se také zkoumá, zda by injekce mohly nahradit léky podávané do tlamy zvířete, což by majitelům usnadnilo léčbu. Na základě výzkumu se odhaduje, že 30 % koček jejich vlastníci kvůli diagnóze diabetu bohužel nechají utratit, a to zejména proto, že je léčba příliš nákladná a majitel ji nechce nebo nemůže zaplatit. Kromě toho řada majitelů odmítá manipulovat s injekcemi, proto by léčba podávaná do tlamy zvířete mohla spoustě koček zachránit život,“ upozorňuje MVDr. Hazuchová.

Vhodnou léčbou se přitom nemoc může u koček dostat do remise a její negativní projevy mohou vymizet. Buňky slinivky dokonce začnou znovu vytvářet inzulín. Podle specialistů je ale zásadní, aby nemocné kočky zhubly. Vhodné je nahradit granule konzervami, které obsahují více vody a méně sacharidů. Ideální je zvolit krmivo s nízkým obsahem sacharidů a s větším množstvím proteinu. Je vhodné zaměřit se také na zvýšení aktivity koček, například hraním nebo vytvořením překážkových drah v bytě, které mazlíčky donutí k pohybu.

U psů je docílení remise a opětovné produkce inzulínu nemožné a podobně jako lidé, kteří trpí cukrovkou prvního typu, i naši čtyřnozí přátelé musí mít léčbu po celý život. Výjimkou jsou nekastrované feny, u některých totiž může po kastraci dojít k remisi onemocnění. Diabetu i dalším nemocem, které trápí psy, kočky nebo koně, se pravidelně věnují hosté podcastu Dogtoři. Mgr. Dominika Cardová

X X X

V TV duelu basketbalistů Prahy po krásném drama šťastnější hosté z Děčřína.

Děčín si nechal jediné své dvě trojky v utkání do koncovky 8. kolo Kooperativa NBL Děčín 67:70 (25:21, 35:40, 49:57) Televizní utkání začalo velmi svižně a oba týmy se tlačily do rychlého protiútoku.

První vážnější bodové odpoutání zařídil Pipes, po sedmi minutách autor 11 bodů (19:13). Domácí si vedení udrželi a vyhráli první čtvrtinu 25:21. Vyrovnaná podívaná pokračovala a USK se v 15. minutě dopustil už své deváté ztráty, přesto vedl o 6 bodů. Američan Nichols zařídil Děčínu vedení 34:33 po koši s faulem a následně přidal další dva body z rychlého protiútoku. Jednalo se o sedmý bod v řadě hostí a domácí reagovali oddechovým časem.

Jenže po něm Děčín přidal rychle další 4 body a rázem byl na koni 40:33. Válečníci vyhráli druhou čtvrtinu 19:10, přestože za první půli neproměnili ani jednu trojku, naopak využili 13 domácích ztrát z kterých dali 14 bodů. Návrat z šaten domácím vyšel, ale Děčín byl ostražitý a důsledně háji náskok. Po 26 minutách byl stav 44:52. Třetí čtvrtina skončila 19:14 pro Děčín, když Walton s klaksonem úspěšně zakončoval, jak jinak, než z protiútoku. Krásné a tvrdé drama ale mělo pokračovat. Sovy srovnaly skóre na 61:61 pět a půl minuty před koncem, šňůrou 12:4. Vyrovnaný stav 63:63 platil i minutu a 40 vteřin před koncem.

Nejen televizní diváci dostali své. Pomikálek proměnil pouze jeden trestný hod a na druhé straně chytře proměnil nájezd Vyroubal. Sovy ve vedení 65:64 a do konce minuta. Na tahu Děčín ale Sovy dvakrát blokují a Walton v zápalu boje fauluje Pipese. Ten je na čáře trestného hodu a do konce minuta. Reparát z koncovky v Ústí na Labem zvládá a sovy vedou o tři. Nichols zahraňuje soupeře a dává těžkou trojku. První trojku v utkání svého týmu. Pipse na druhé straně najíždí, je faulován, sudí mlčí a Nichols na druhé straně znovu za tři úspěšný. Sovy už během dvou vteřin odpovědět nedokázaly a prohrály rozdílem tří bodů 67:70 s pachutí v úspěch.

Nejlepším dnešním střelcem domácích byl s 20 body Pipes. Na straně Děčína to byl s 20 body Nichols. Sovy dnes jako první tým KNBL přispěly na charitativní konto Bez faulu celkem 8300 Kč, Tomáš Grepl (trenér BK ARMEX Děčín): „Dneska to byl zaslouženě zápas v TV. Oba týmy předvedly velmi dobré výkony. Rvali jsme se o ten výsledek oba až do poslední vteřiny. Já to nebudu nějak obšírně hodnotit, my jsme šťastní, že jsme tu dnes dokázali vyhrát.“ Francesco Tabellini (trenér USK Praha): „Na konci jsme byli schopni se vyrovnat s jejich tvrdostí, ale to mělo být po celé utkání. Oni ukázali, proč jsou na špici ligy. Nám chybí konzistence po celých 40 minut utkání.“ /mš/

X X X

Adapterra Awards 2022 ocenila soběstačný dům, energeticky pozitivní školu i protierozní prvky v krajině

Pořadatelé z Nadace Partnerství a Integra Consulting vyhlásili vítěze jednotlivých kategorií soutěže Adapterra Awards, která prezentuje a oceňuje nejlepší projekty v oblasti adaptačních opatření na změnu klimatu.

Ceny poroty si odnesly: obnova krajiny u jihomoravské obce Ořechov, projekt revitalizace školy Českobrodská v Praze 9, paraglidingové centrum Flight Park Javorový ze severní Moravy a Český soběstačný dům z jižních Čech. Veřejnost v online hlasování udělila Cenu sympatie úspěšné revitalizaci Sedmihorských mokřadů na Semilsku. Cenu Prahy získaly úpravy Čelakovského sadů v blízkosti Národního muzea.

Soutěž se letos konala již počtvrté pod záštitou Ministerstva životního prostředí. Mezi partnery soutěže je společnost Nestlé Česko i hlavní město Praha. Informace o vítězných i dalších adaptačních opatřeních jsou dostupné v databázi inspirativních projektů na www.adapterraawards.cz.

V kategorii Volná krajina uspěla obec Ořechov na Brněnsku, která se dlouhodobě věnuje obnově okolní krajiny či hospodaření s dešťovou vodou uvnitř i mimo obec. Ořechov využil veškeré obecní plochy k vybudování polních cest, výsadbě stromořadí, tvorbě remízků či rozsáhlého valu s biokoridorem, který brání záplavám a splavování orné půdy do obce. Vznikly zde také 3 přírodní rybníčky, suchý poldr, sedmihektarový mokřad či 4 retenční nádrže na dešťovou vodu.

„Ořechov získal od společnosti Nestlé finanční odměnu ve výši 100 tisíc Kč za pozitivní proměnu krajiny ve svém okolí. Ta pomohla chránit obec i obyvatele před následky přívalových dešťů, eroze i sucha a zároveň jim zpřístupnila krajinu k procházkám. Věříme, že Ořechov poslouží jako zdroj inspirace dalším obcím v celé ČR, které trpí podobnými problémy,“ upřesňuje Martina Šilhánová z Nestlé Česko, partnera soutěže.

První místo v kategorii Zastavěná území získala proměna areálu pražské střední školy v ulici Českobrodská. Z původní budovy ze 70. let, která se přehřívala, zatékalo do ní a obsahovala nebezpečný azbest, zůstala pouze nosná konstrukce. Plášť dnes tvoří inovativní lehká dřevěná fasáda ENVILOP vyvinutá aplikovaným výzkumem ČVUT.

Budova využívá tepelná čerpadla, chytré větrání i osvětlení (řízené čidly a časovými programy) či automatické venkovní žaluzie. Na zelené vegetační střeše se nachází fotovoltaická elektrárna doplněná o bateriové uložiště. Použitou vodu z umyvadel a sprch přečišťují a používají ke splachování toalet. Dešťovou vodu zadržují v retenčních nádržích pro zálivku zeleně.

V kategorií Pracovní prostředí odborná porota ocenila beskydské paraglidingové centrum Flight Park Javorový, které díky chytrému softwaru propojenému s rezervačním systémem efektivně vyhřívá objednané pokoje i teplou vodu, čímž výrazně šetří energii. Ta navíc částečně pochází z udržitelných zdrojů, protože ji vyrábí malá fotovoltaická elektrárna umístěná na střeše hotelu. Doplňují ji 4 solární kolektory na ohřev vody s celkovou kapacitou 800 litrů vody. Cílem majitelů je vytvořit zde co nejvíce energeticky soběstačný systém a do budoucna jej rozšířit ještě o ostrovně řešené obytné chaty.

Na fungování bez inženýrských sítí (tj. bez připojení na vodu, elektřinu a kanalizaci) se zaměřil také projekt Český soběstačný dům z jihočeského Kyselova, vítěz kategorie Náš domov. Do navrhování a realizace projektu se zapojilo více než 40 odborníků i nadšenců. Doslova na zelené louce vyrostl dům, který si vyrábí veškerou elektřinu se slunce, topí biomasou, zachycuje maximum dešťové vody a po přečištění ji využívá ke sprchování i splachování. Projekt zájemcům na svém webu sdílí veškeré své technické principy a zkušenosti, které by měly být uplatnitelné i v „připojené“ zástavbě.

„Cenu sympatie opět udělovala veřejnost prostřednictvím hlasování na webu soutěže, do něhož se zapojilo téměř 6 tisíc hlasujících. Nejvyšší počet hlasů získal projekt revitalizace Sedmihorských mokřadů,“ říká koordinátorka soutěže Andrea Křivánková z Nadace Partnerství.

Území Sedmihorských mokřadů na Semilsku v minulosti těžce poškodilo odvodňování. Po nejprve složitém řešení majetkoprávních vztahů mohlo dojít k odstranění husté sítě odvodňovacích kanálů a k následnému vyhloubení 14 tůní. Dnes zdejší mokřady zadržují až 26 500 m³ vody (v tůních i půdě). Na území se začaly vracet vzácné druhy obojživelníků i ptáků a v budoucnu snad i orchidejí.

Na závěr pořadatelé vyhlásili letos již potřetí také Cenu Prahy, kterou si odnesla Obnova Čelakovského sadů a okolí Národního muzea. Porota vyzdvihla zejména zdejší úpravy stanovištních podmínek pro zeleň, která v přehřívajícím se centru s hustou dopravou velmi trpí. Inspirativní je také práce se zadržováním dešťové vody s pomocí dlážděných ploch, speciálně upraveného podloží či ochranou před zhutňováním půdy.

„Jsem ráda, že v soutěži Adapterra se letos opět objevilo několik inspirativních a kvalitních adaptačních projektů realizovaných v Praze. Čtyři se dostaly i do finále. Oceněný projekt v Čelakovského sadech u Národního muzea podtrhuje důležitost správného návrhu i realizace všech detailů umístění zeleně ve městě v kombinaci s kvalitním návrhem místa. Jedná se o příklad, jak využít například městský Standard pro hospodaření s dešťovou vodou i Standard péče o stromořadí, které si Praha schválila. Oba dokumenty pomáhají reagovat na stále častější jevy, jako jsou usychání stromů, potřebu zalévání, prašnost, vlny veder a zmírňování vlivu na zdraví obyvatel, přívalové deště či přetížení kanalizace,“ dodává Jana Plamínková, náměstkyně primátora HMP pro oblast životní prostředí.

Vítězové v jednotlivých kategoriích:

Volná krajina –Revitalizace krajiny a hospodaření s vodou v Ořechově (Ořechov, okres Brno-venkov, Jihomoravský kraj)

Zastavěná území– Revitalizace školy Českobrodská v Praze 9 (Praha)

Pracovní prostředí– Flight Park Javorový (Třinec-Oldřichovice, okres Frýdek-Místek, Moravskoslezský kraj)

Náš domov– Český soběstačný dům (Kyselov, Vyšší Brod, okres Český Krumlov, Jihočeský kraj)

Cena Sympatie– Revitalizace Sedmihorských mokřadů (Karlovice-Sedmihorky, okres Semily, Liberecký kraj)

Cena Prahy– Obnova Čelakovského sadů a okolí Národního muzea (Praha)