Lídři kyjevského režimu by měli odjet do Moskvy, dokud je ještě možné vyjednat mír s ruským prezidentem Vladimirem Putinem výměnou za zachování ukrajinské státnosti. Tento názor vyjádřil bývalý poradce vedoucího Kanceláře prezidenta Ukrajiny Alexej Arestovyč, který hovořil na kanálu YouTube kyjevského politologa Jurije Romanenka. Podle Arestovyče  se západní zprostředkování v mírovém urovnání ukázalo jako neúčinné, pokud jde o obranu zájmů Kyjeva, a proto musíme jít a jednat s Putinem o „finlandizaci Ukrajiny“.

Zdůraznil, že Kreml se v tuto chvíli zcela spokojí s neutrálním statusem Ukrajiny, ze kterého žádná vojenská ohrožení Ruské federaci nehrozí. Kyjev si však musí pospíšit, protože situace se mění.

„Pokud budeme takto pokračovat další rok a půl, pak budeme skutečně mluvit o tom, že vše, co z Ukrajiny zbude, skončí na Putinově oběžné dráze,“   varoval bývalý poradce.  Věří, že Kyjev nemá jiné možnosti. Případná dohoda s Moskvou navíc vůbec neznamená úplné přerušení vztahů se Západem, tím spíš, že sami Rusové na tom netrvají.

„Takto vypadá realita z mého pohledu. A nevedu za to kampaň, jen říkám: takhle se věci teď mají,“  uzavřel Arestovyč., server vasevec.cz

 X X X

 Trump hrozí Číně cly 50 procent. EU chce prodat energie, vadí mu, že málo nakupuje

 Spojené státy uvalí na dovoz z Číny dodatečné clo ve výši 50 procent, pokud Peking nezruší odvetná opatření vůči americkým clům, sdělil americký prezident Donald Trump. USA s Čínou přeruší rozhovory ohledně požadovaných setkání. Jednání s ostatními zeměmi, které rovněž požádaly o schůzky, podle něj začnou okamžitě. Zároveň se chce při jednáních s EU o možném snížení cel zaměřit na prodej energie.

 Prezident zároveň opět obvinil EU, že nenakupuje dost amerického zboží. „Budou od nás muset kupovat energii, protože ji potřebují,“ poznamenal Trump na adresu evropského bloku.

Americký prezident minulý týden oznámil zavedení cel na dovoz z naprosté většiny zemí světa včetně evropského bloku. Cla Trump označuje jako „reciproční“ a zdůvodnil je údajně neférovým obchodním přístupem těchto států vůči USA, což řada dotčených zemí zpochybňuje. O víkendu začalo platit plošné desetiprocentní clo na většinu dovozu do USA, od středy naskočí cla vyšší pro několik desítek zemí, často blízkých amerických spojenců.

„Evropská unie se k nám chová velmi špatně,“ řekl v pondělí Trump novinářům v Bílém domě. Na dovoz z EU má začít platit 20procentní clo, 25procentní poplatky za import oceli a hliníku platí již od poloviny března.

Cly se Trumpova administrativa zřejmě snaží odstranit deficit, který Spojené státy mají v obchodování se řadou zemí světa, od jeho výše ostatně k překvapení řady odborníků odvodila výši nově spouštěného cla. „Mohou si ji (energii) koupit a my to můžeme srazit o 350 miliard dolarů za týden,“ prohlásil podle agentur Trump.

Evropská komise je s USA připravena jednat o nulových průmyslových clech a nulových celních bariérách pro automobily, řekl v pondělí v Lucemburku komisař pro obchod Maroš Šefčovič. Dojednané řešení ale podle něj musí být přijatelné pro obě strany.

Evropská unie se od začátku ruské agrese vůči Ukrajině snaží diverzifikovat své energetické zdroje a dovoz například zkapalnělého zemního plynu z USA je jednou z často zmiňovaných možností. V lednu už ostatně do EU směřoval skoro veškerý vývoz LNG ze Spojených států. Téměř devět z deseti nákladů, které opustily USA, mířilo do Evropy, oznámila na začátku února na základě předběžných údajů finanční společnost LSEG.

Dodatečné clo pro Čínu

Na Čínu se z rozsáhlého balíčku cel vztahuje 34procentní poplatek, celkové clo na dovoz z Číny do USA se tím zvyšuje na 54 procent.

Peking na Trumpův krok v pátek reagoval oznámením dodatečného 34procentního cla na veškerý dovoz ze Spojených států. Čínské ministerstvo obchodu zároveň vyzvalo Washington, aby cla okamžitě zrušil a případné spory řešil dialogem s obchodními partnery.

Americký prezident v pondělí na své sociální síti Truth Social napsal, že pokud Peking do úterý nezruší 34procentní clo na dovoz z USA, uvalí na Čínu další dodatečné 50procentní clo, které bude platit od středy. „Navíc budou zrušeny veškeré rozhovory s Čínou ohledně požadovaných setkání s námi! Jednání s jinými zeměmi, které rovněž požádaly o schůzky, začnou okamžitě,“ dodal.

 X X X

 Odpálíme jaderné rakety. Írán ve videu hrozí útokem na základnu USA

 Íránská propaganda zveřejnila video simulující jaderný úder na americkou základnu na ostrově Diego García, největším na Čagoském souostroví v Indickém oceánu. Vyhrůžka přichází poté, co americký prezident Donald Trump v březnu pohrozil Íránu bombardováním v případě, že se s Washingtonem nedohodne na svém jaderném programu.

 USA mají na základně řadu strategických bombardérů, pomocí nichž by mohly íránské území zasáhnout. Právě na letadla se propagandistické video Teheránu zaměřilo. Nabízí pohled na letouny Rockwell B-1 Lancer, F-22 Raptor nebo B-2 Spirit. Nechybí ani stíhačky F-35.

Na dalších záběrech se objeví íránský generální štáb. Jeden z mužů zmáčkne „červené tlačítko“ a zahájí raketový úder. Následuje scéna s atomovým hřibem nad ostrovem Diego García, základnou rozmetanou na kousky a pohled na zdrceného Trumpa s rukama v dlaních.

Šéf Bílého domu dal v březnu Íránu dvouměsíční ultimátum na obnovení jednání o dohodě o jeho jaderném programu. Také uvedl, že pokud diplomacie neuspěje, mohl by Írán čelit americkému bombardování.

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí v reakci uvedl, že Washington v takovém případě musí počítat s tvrdou odvetou.

Íránský prezident Masúd Pezeškján pak v minulém týdnu prohlásil, že Írán chce s USA jednat na úrovni rovnocenných partnerů. „Pokud se chce jednat, tak proč vyhrožovat? USA v současnosti ponižují nejen Írán ale celý svět,“ uvedl s narážkou na cla zavedená americkou administrativou.

Od původní dohody z roku 2015, která měla omezit íránský jaderný program výměnou za zrušení protiíránských sankcí, Trump v roce 2018 za svého prvního prezidentského mandátu odstoupil.

Írán posléze přestal dohodu dodržovat a začal obohacovat uran na úroveň, která ho přibližuje k možné výrobě jaderné zbraně. Teherán přesto tvrdí, že jeho jaderný program slouží pouze k mírovým účelům.

Trump kývl na předání ostrovů Mauriciu

Trump začátkem dubna podepsal předání Čagoských ostrovů Mauriciu, čímž Velké Británii otevřel cestu k předání suverenity nad svou poslední africkou kolonií. Spojené království a Mauricius se o území přely několik desetiletí.

Londýn se podle podmínek dohody vzdá kontroly nad souostrovím a zároveň bude platit za zachování kontroly nad společnou vojenskou základnou USA a Británie na Diego García na základě 99letého pronájmu. Roční poplatek má podle návrhu činit 90 milionů eur.

Dohoda čelila kritice amerických republikánů i britských konzervativců, podle nichž předání ohrozí bezpečnost společné vojenské základny kvůli vztahům Mauricia s Čínou. Vůdce britských nacionalistů Nigel Farage otevřeně lobboval u Trumpa a jeho poradců, aby dohodu odmítli.

 X X X

Výrobci koňaku kvůli americkým clům bojují o přežití. Trump hrozí i vinařům

Na francouzské producenty koňaku dopadla cla vyhlášená Donaldem Trumpem obzvlášť tvrdě. Americký trh je pro ně klíčový a dvacetiprocentní celní sazba vyhlášená na všechno evropské zboží jejich byznys ohrožuje. Ve hře je navíc dokonce dvousetprocentní clo, kterým Trump v minulosti také hrozil.

 Jedním z výrobců koňaku, který má z nápadů amerického prezidenta těžkou hlavu, je i Christophe Fillioux. Ten na jihozápadě Francie vede firmu, jež v roce 1894 založil jeho prapradědeček.

„Situace je velmi obtížně zvládnutelná. Nejistota je obrovský problém,“ líčí Fillioux pro agenturu Reuters uprostřed vinohradů, které jeho otec vysázel před pětačtyřiceti lety. Rodinný byznys Filliouxových se táhne už pět generací, ustál války i finanční krize. Teď už ovšem situace došla tak daleko, že se Fillioux rozhodl část vinic vytrhat.

 Příčinou problémů je rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit 20procentní cla na veškeré evropské zboží. Spojené státy jsou pro francouzské koňakové firmy klíčový trh. Američané odebírají totiž zhruba polovinu jejich celkové produkce, proto cla vyvolávají takové obavy.

Na byznys producentů koňaku, který ročně dosahuje tří objemu miliard dolarů, navíc dopadaly obchodní spory už dříve. Loni v říjnu se na ně zaměřil Peking, který zavedl cla v návaznosti na rozhodnutí Evropské unie zvýšit sazby uvalované na elektromobily vyrobené v Číně. Od té doby se prodej koňaku do Číny, která je objemově druhým největším trhem, propadl o více než polovinu.

 Trump navíc pohrozil 200procentními cly na evropské víno a lihoviny, pokud Evropa uvalí v odvetě další cla na americký bourbon. USA jsou hlavním francouzským exportním trhem i pro víno. Podle Federace vývozců vína a lihovin se loni prodej zvýšil o osm procent na 2,1 miliardy eur, částečně proto, že se kupující v očekávání Trumpovy politiky zásobili. Vývoz koňaku do USA v loňském roce činil zhruba miliardu eur.

Dopady na pěstitele

Filliouxova firma spolupracuje se svými distribučními partnery a snaží se rozvíjet nové trhy v dalších zemích, jako je Thajsko, Vietnam nebo Nigérie. Proti jiným výrobcům má naštěstí jen malé dluhy a svou vlastní značku, takže je méně závislý na spolupráci s velkými koňakovými domy.

S poklesem výroby ale roste nezaměstnanost. Výrobci a dodavatelé koňaku včetně stáčíren, balicích firem a výrobců sudů zaměstnávají v regionu zhruba 70 000 lidí. Nyní však přestávají přijímat krátkodobé zaměstnance, nebo pracovníky rovnou propouštějí.

 Někteří z nich, jako například Tonnellerie Vicard, stoletý výrobce dubových sudů, čelí dalšímu náporu, protože své zboží vyváží i americkým vinařům. „Ještě téhož večera nám zákazníci sdělili, že musí přehodnotit již zadané objednávky a snížit objemy o výši cel, které budou muset pravděpodobně zaplatit,“ uvedl pro Reuters generální ředitel Jerome Schmitt.

Pěstitel Pascale Dupuy zase uvedl, že v této sezoně bude pravděpodobně méně destilovat a více prodávat hrozny velkoodběratelům vyrábějícím levné víno, aby omezil své ztráty. Dodal také, že hlavní značka koňaku Remy Martin mu již seškrtala objednávky téměř o polovinu. Očekává, že Hennessy bude také nakupovat podstatně méně. To povede k 40procentnímu poklesu jeho očekávaných příjmů v tomto roce.

Tím, že jeho dcera nemá navíc o pokračování v rodinném podniku zájem, smiřuje se Dupuy pomalu s tím, že bude posledním producentem koňaku v rodové linii čítající čtyři generace. „Začínáte se sám sebe ptát, jestli to celé má ještě smysl,“ posteskl si.

X X X

  Saakašviliho stranu a její satelity čeká v Gruzii zákaz činnosti

 Gruzínská strana Jednotné národní hnutí, založené exprezidentem Gruzie Michailem Saakašvilim, a strany s ní spojené budou prohlášeny za protiústavní a jejich činnost nebude povolena. Uvedl to výkonný tajemník vládní strany Gruzínský sen – Demokratická Gruzie Mamuka Mdinaradze.

„Již v této fázi je jasně vidět, že závěr parlamentní vyšetřovací  komise bude pevným právním základem pro prohlášení těchto stran  za protiústavní, a jsem si jist, že Ústavní soud učiní objektivní rozhodnutí,“  uvedl.

Jak zdůraznil Mdinaradze, hlavní opoziční strany „budou prohlášeny za protiústavní jako protigruzínské, protistátní, protinárodní a zločinné a jejich činnost bude zakázána“. Poznamenal, že několik jednání parlamentní komise vyšetřující zločiny za Saakašviliho vlády (2003-2012) již ukázalo, jakému nebezpečí může země čelit, pokud se Spojené národní hnutí vrátí k moci.

Podle výkonného tajemníka Gruzínského snu bude konečný závěr parlamentní komise důvodem k podání k Ústavnímu soudu, aby prohlásil Spojené národní hnutí, jakož i strany s ním spojené, za protiústavní. Navíc, jak poznamenal Mdinaradze, do parlamentu již byl předložen návrh zákona, který má prohlásit strany za neústavní – dědice stávajících hlavních opozičních stran, pokud jsou jejich složení nebo cíle totožné.

Před parlamentními volbami v říjnu 2024 slíbil Gruzínský sen svým voličům, že   pokud po volbách získá ústavní většinu (113 křesel ze 150 křesel),  budou provedeny kroky vedoucí k  ukončení činnosti  těchto stran.

. Vládnoucí strana vyhrála volby, ale získala prostou většinu v parlamentu (89 křesel). Přesto byla v parlamentu vytvořena komise pro vyšetřování zločinů za Saakašviliho vlády, která musí během několika měsíců připravit závěr a poslat jej na prokuraturu. Na schůzích komise odpovídají bývalí úředníci a vojenští pracovníci na otázky týkající se různých epizod, včetně genocidní války vyvolané Michailem Saakašvilim proti  Jižní Osetii v roce 2008. Server vasevec.cz

X X X

FIALA  ZADLUŽIL  V   ČR  LIDI  I  PODNIKY

SPRÁVCI  V  NEJISTOTĚ

 Počet lidí, kteří v Česku míří do oddlužení, dál roste. Jen za první čtvrtletí bylo podáno přes šest tisíc insolvenčních návrhů. Zároveň ale roste tlak na samotné insolvenční správce – kvůli nejasnostem v zákoně se ocitají ve finanční nejistotě. Jejich práce je přitom stále náročnější, zatímco odměny zůstávají na bodu mrazu.

Insolvenčních návrhů meziročně přibylo téměř o 14 %

V České republice přibývá lidí, kteří se potýkají s dluhy. Počet insolvenčních návrhů tak setrvale roste. Za první čtvrtletí letošního roku bylo podáno 6667 insolvenčních návrhů, což je o 13,77 % více než ve stejném období v roce 2024.

„Řada dlužníků vyčkávala, co se bude dít po přijetí novely insolvenčního zákona. Patrná je také zhoršující se finanční situace. Například zrychlování tempa růstu objemu ohroženého dluhu na spotřebu je rekordní,“ vysvětluje Tomáš Valášek, výkonný ředitel společnosti Insolvence 2008, která vyvíjí IT řešení pro insolvenční správce a věnuje se i jejich vzdělávání.

Na rostoucím počtu dlužníků se podle něj podepisuje i stagnující ekonomika a rostoucí nezaměstnanost. V únoru dosáhl počet nezaměstnaných v Česku osmiletého maxima.

Novela zákona zkrátila dobu oddlužení, přinesla ale nejasnosti

Od října loňského roku platí novela insolvenčního zákona, která zásadně mění pravidla oddlužení. Doba oddlužení se zkrátila z pěti let na tři. Soudy zároveň nově určují minimální částku, kterou musí dlužník během oddlužení splatit – a to už na začátku řízení, na základě jeho příjmů a výše dluhů.

Změna, která aktuálně nejvíc rezonuje mezi insolvenčními správci, se týká jejich odměňování. Novela totiž výslovně neřeší, kdo má hradit odměnu za přezkum přihlášených pohledávek. Rozhodnutí vrchních soudů přitom označila ukládání záloh na tyto odměny za nezákonné.

„Pro insolvenční správce to znamená, že v řízeních zahájených po 1. říjnu 2024 nemohou spoléhat na to, že jim bude odměna za přezkoumané přihlášky pohledávek hrazena formou záloh před schválením oddlužení,“ upozorňuje Valášek. Insolvenční soudy teď musí hledat nové zákonné cesty, jak správcům zajistit spravedlivé odměňování.

Správcům rostou povinnosti, ale odměny zůstávají stejné

Insolvenční správci se ocitají v těžké situaci – povinností přibývá, ale finanční kompenzace stagnují. „Zkrácením doby oddlužení se odměna správcům snížila o 40 %, její výše se přitom nezměnila od roku 2008,“ říká Valášek. K tomu je třeba připočítat kumulovanou inflaci, která za tu dobu dosáhla 46 %, a také rostoucí náklady a administrativní zátěž.

Možným řešením podle něj může být důsledná digitalizace a outsourcing některých agend. Zároveň by situaci mohla narovnat nová úprava zákona, která by jasně stanovila, kdo a jak má hradit odměnu za přezkum přihlášených pohledávek. Ve hře je také možnost, že výklad sporných ustanovení poskytne Nejvyšší soud. Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

EKONOM,  EXMINISTR  MERTLÍK  RADÍ  FIALOVI

 Evropa by měla jednat i použít sílu? Třeba zdanit americké technologické firmy, míní ekonom Mertlík

Akcie se propadají v reakci na masivní cla, která minulý týden vyhlásil americký prezident Donald Trump. Mnozí politici i ekonomové mluví o konci světa, jaký jsme znali. „Trhy obecně nemají rády nejistotu, která je nyní mimořádná, protože nikdo neví, jaké jsou Trumpovy další úmysly a nakolik to s výškou cel myslí vážně,“ potvrzuje pro Český rozhlas Plus ekonom a bývalý ministr financí Pavel Mertlík, který dnes působí na Unicorn University.

 Spojené státy podle něj porušují uzavřené obchodní dohody, i proto nelze očekávat, že akciové trhy umažou ztráty posledních dní. Zároveň si všímá jisté míry pragmatismu, kdy jsou z cel vyjmuta například léčiva, která se do USA ve velké míře dovážejí z Evropy.

 Pavel Mertlík, bývalý ministr financí, vysokoškolský učitel na Unicorn University

„Pro některá specifická odvětví v Americe možná mohou být cla výhodná, ale plošně v žádném případě. Už teď tam jsou velké ztráty u drobných střadatelů, zároveň jde o největší skokové zvýšení nepřímých daní od roku 1968. Čili to zaplatí americké domácnosti,“ pokračuje někdejší ministr financí.

Trumpovým deklarovaným záměrem je přivést do Spojených států investice a výrobu ze zahraničí. Mertlík ovšem podotýká, že nebývá zvykem investovat v zemi, kde je vysoká míra politické nejistoty a rizika.

„Jeden z největší problémů je, že USA ztrácejí důvěryhodnost v očích svých obchodních partnerů,“ dodává vysokoškolský učitel na Unicorn University.

 Jednat a odpovídat

Mertlík se pozastavuje nad výpočtem cel, který prý nedává žádný ekonomický smysl a podle všeho vychází z obchodní bilance. „Když USA mají s nějakou zemí obchodní deficit, je to proto, že kupovaly hodně zboží a zaplatily za něj. A i když jiné země kupovaly méně amerického zboží, tak za něj také zaplatily. Čili si jsou kvit,“ zdůrazňuje.

Trump už navíc nedodává, že Spojené státy jsou globálně největším exportérem služeb, takže například bilance s Evropskou unií je ve výsledku poměrně vyrovnaná a americký deficit bezvýznamný.

„Kladu si otázku, zda si Američané skutečně myslí, že je zbytek světa ožebračuje. Anebo jde vyjednávací pozici a schválně vysoko nastavenou laťku,“ zamýšlí se Mertlík a upozorňuje na to, že evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič po Trumpově inauguraci opakovaně jezdil do Spojených států nabízet řešení, ale Američané na to nereagovali. 

 Miliardář a Trumpův blízký člověk Elon Musk se o víkendu nechal slyšet, že ve vztahu k Evropě by byla nejlepší oboustranně nulová cla. Mertlík ale připomíná, že ta už zde mohla být, kdyby Trump už v roce 2016 nezastavil jednání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství.

Evropa v reakci na to uzavřela obchodní smlouvy s řadou dalších zemí, což se ukázalo jako správná strategie. S USA je podle ekonoma nyní třeba jednat, ale Evropa by měla použít sílu, kterou má. A pokud budou jednání neúspěšná, musí přijít symetrická odpověď.

„Americký problém je deficit zahraničního obchodu s Evropou. Evropský problém je obrovská dominance amerických technologických firem. Čili se nabízí zdanění firem jako Microsoft, Google, Meta a další. To je pro Spojené státy podobně citlivé jako pro Evropu třeba export aut,“ uzavírá.

X X X

 EXPERTKA  DVOŘÁKOVÁ:  ČR  NEHOSPODAŘÍ  ÚČELNĚ

  Politoložka: Stát nehospodaří účelně. Jednodušší než náprava je ale osočit úředníky z NKÚ z neznalosti

Národní kontrolní úřad zveřejnil výroční zprávu za loňský rok. Prověřil majetek státu v objemu 83 miliard korun. Podal 6 trestních oznámení kvůli podezření z podvodu, dotačního podvodu a porušení při správě cizího majetku. Politoložka Vladimíra Dvořáková v pořadu Jak to vidí… Českého rozhlasu Dvojka ale kritizuje nezájem státu o závěry NKÚ: „Mnohem jednodušší je říct, že to jsou jen účetní, kteří tomu nerozumí a někde něco špatně spočítali.“

 „Ve zprávě Národního kontrolního úřadu (NKÚ) není podstatných ani tak oněch šest trestních oznámení, jako spíše to, že kontroloři nevidí dlouhodobě účelnost ve vynakládání peněz,“ poznamenává politoložka Vladimíra Dvořáková z Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT.

 Opakovaně se ukazuje, že účelnost je velmi malá. „Mnoho cílů, které byly ve strategických záměrech vlády, nepřinesly očekávané výsledky, přestože na ně byly vynaloženy nemalé peníze. Ať už jde o digitalizaci státní správy nebo o ústavní péči a vytváření podmínek pro péči náhradní.“

Nulový efekt

Slib digitalizovat agendu státu do roku 2025 byl místo toho odložen na rok 2027. Ani loni se podle NKÚ výrazně nepodařilo vylepšit hospodaření státního rozpočtu. Nesplněno má podle kontrolorů ministerstvo práce a sociálních věcí a spolupracující resorty školství a zdravotnictví, které ani za 16 let nedokončily transformaci a sjednocení systému péče o ohrožené děti.

 „Je to neuvěřitelné. I přes vynaložené prostředky to nevede k efektům, které bychom potřebovali,“ zdůrazňuje Dvořáková, podle níž má celá situace velmi silné dopady na společnost.

„Ať už se to týká dětí, které mají bez rodinné péče mnohem horší vstup do normálního života, nebo neustálých pokusů o digitalizaci státní správy. Problém skutečně netkví v tom, že by byly prostředky zneužity nebo rozkradeny, ale v účelnosti jejich vynaložení a v tom, že jsou změny neprofesionálně připravené.“

Náprava v nedohlednu?

Zoufalé je podle Dvořákové hlavně to, že i když NKÚ na problémy rok co rok upozorňuje a vydává doporučení, k nápravě nedochází. „NKÚ prezentuje své výsledky na vládě i na patřičném výboru Poslanecké sněmovny. Přesto tu není nikdo, kdo by kontroloval, zda došlo k nápravě.“

  Inspiraci bychom podle politoložky ale měli. Například v Německu rozpočtový výbor neschválí rozpočet, pokud nemá zprávu o tom, jak bylo naloženo s nálezy kontrolního úřadu. 

„U nás ale vládne dlouhodobě naprostý nezájem cokoli v této oblasti měnit. Mnohem jednodušší je říct, že to jsou vlastně jen účetní, kteří tomu nerozumějí nebo kteří někde něco špatně spočítali.“

Přesto by se podle Dvořákové daly ve zprávě NKÚ najít i pozitivní příklady. Například fungování Českého statistického úřadu nebo spuštění systému DiPSy, který umožňuje přihlásit se na přijímací zkoušky na střední školy on-line.

X X X

 Jak se nyní postavit k tržním propadům?

 „Trhy se intenzivně vyprodávají, na současných cenách spatřuji příležitost pro dlouhodobé investory, ale zároveň propady ještě nemusí být u konce,“ říká analytik BHS Timur Barotov.

 V období, kdy se ceny akcií intenzivně propadají jako je tomu nyní je obzvlášť důležité zachovat chladnou hlavu a chovat se racionálně. Emocionální prodeje aktiv v období akutní deflace cen aktiv je jeden z nejhorších zlozvyků investorů. V tomto článku se budu snažit dát tomuto tržnímu propadu řád a poskytnout analýzu několika pravděpodobných scénářů dalšího možného vývoje na americkém trhu akcií. V tomto případě budu analýzu provádět na hlavním indexu akcií S&P 500, který je nyní od vrcholu o 17 % níže a každým dnem hrozí, že vstoupí do medvědího trhu.

 Historicky se americký index pětiset největších společností v USA (S&P 500) v recesích propadl od svého vrcholu v průměru o 30–40 %. Vzhledem k tomu, že v současnosti je propad indexu zhruba o 17 % již dokonán, je z historického pohledu tento pokles již hrubě řečeno asi „v polovině cesty“, pokud nastane recese v USA. To je ale samozřejmě jen spekulace, přesné dno trhů nikdo předem nezná. Nejhorší propad index zaznamenal v roce 1932 následkem Velké hospodářské krize, tehdy jeho hodnota klesla až o 86 %. Druhý nejhorší propad v historií index S&P 500 zaznamenal během finanční krize v roce 2009, kdy hodnota indexu klesla až o 57 % ze svého vrcholu. Pokud tedy pomineme nejhorší scénář, který se kdy udal, tak pokles o 57 % se zdá být realistický v případě, že by svět a potažmo Spojené státy byly uvrženy do silné krize následkem obchodních válek a dalších událostí. Takový scénář byl reprezentován poklesem indexu S&P 500 k nejspodnější horizontální linii. Ovšem od současných úrovní by to představovalo menší pokles o 46 %.

 Pokud se bavíme o hrubém průměru poklesu indexu (30-40 %) v recesi, která jsou seriózní ale nikoli extrémní jako v letech 2009 a 1932, pak by index musel klesnout ještě až o 29 %. Uvažujeme-li horní hranici recesního poklesu (-30 % od vrcholu), pak index klesne již „pouze“ o 15 %. Recese hrozí v případě, že obchodní válka bude setrvávat příliš dlouho a americká ekonomika zrychlí svůj trend zpomalujícího ekonomického růstu, který se pak překlopí do záporných čísel a nezaměstnanost začne strmě stoupat ještě v letošním roce. Tento vývoj považujeme za poměrně pravděpodobný vlivem probíhajících událostí a v případě setrvávající absence podpory trhů Trumpovou administrativou, nebo centrální bankou (Fed).

 V případě, že se Spojeným státům podaří vyhnout recesi, pak úroveň podpory, na které může index S&P 500 dosáhnout svého dna od kterého se následně odrazí výše může být přibližně v zeleném poli v grafu, nebo nad ním. Zelené pole odpovídá propadu indexu o 25–35 % ze svého vrcholu a bylo vybráno na základě výše objemu obchodování. Jinými slovy ukazuje to na cenovou oblast indexu, kdy historicky bylo zobchodováno vysoké množství kontraktů, což pak zvyšuje šanci toho, že index zde nalezne své dno, nebo minimálně záchytný bod. Ze současných cen by tak musel index klesnout již „pouze“ o 9–21 %, aby se ocitl v tomto poli. Index může nalézt své dno v tomto poli v případě, že Trump rychle urovná současný chaos a přistoupí ke svižné redukci recipročních cel na dovoz zboží do USA. Také Čína a EU by musely zmírnit svá odvetná opatření a Fed by musel přistoupit k urychlenému snižování úrokových sazeb USA. 

 Zároveň je třeba mít na paměti, že v současnosti je propad na trzích velice intenzivní a strmý. Technicky se tak indexy blíží momentu, kdy je vysoce pravděpodobné, že dojde k obvykle svižnému odrazu cen výše. Ve prospěch tohoto odrazu hraje přeprodanost trhů, extrémní pesimismus, a tedy otočit toto momentum nemusí být obtížné, pokud se celní válka začne vydávat lepším směrem. V neprospěch toho hraje fakt, že Evropa ještě neoznámila svá odvetná opatření a také další nejistoty kolem Mexika, Kanady a dalších významnějších partnerských zemí USA. Na úrovni 4 770 bodů se tak nachází další silná podpora, od které by se mohl index výrazně odrazit výše, pokud tomu budou podmínky přát. Tato úroveň představuje maximum, které utlo rallye v roce 2021 a zároveň pokud se index dotkne této hranice, bude to znamenat, že index oficiálně spadl do medvědího trhu (propad o 20 % a více). Tato hranice je také podstatná z toho důvodu, že se tam nachází klíčové klouzavé průměry. Je to tedy ve zkrátce jakási „záchytná“ úroveň, která může na chvíli utnout pesimismus a nechat trhy nadechnout. Pokud se ale celní situace výrazně nezlepší, je pravděpodobné, že se tato úroveň časem zase proboří a index půjde níže směrem k recesním úrovním.

 Ve shrnutí: uprostřed současného pesimismu a strachu je potřeba pamatovat na to, že takto výrazné propady na akciových trzích jsou dosti výjimečné. Historicky představovaly dobrý moment k opatrným nákupům finančních aktiv za snížených cen. Dlouhodobě ceny akcií stoupají výše a Spojené státy i přes veškeré problémy i nadále zůstávají a v dohledné době zůstanou vojensky, politicky a ekonomicky nejmocnějším státem světa.

Mgr. Barotov Timur, Capital Markets Analyst

X X X

 Ultrazvuk snižuje riziko mrtvice při operaci krční tepny, potvrdila mezinárodní studie

Operaci krční tepny, která u pacientů s aterosklerózou snižuje riziko cévní mozkové příhody, mohou provázet komplikace v podobě vzniku krevních sraženin. Mezinárodní studie publikovaná v jednom z nejprestižnějších medicínských časopisů BMJ prokazuje účinnost a bezpečnost využití ultrazvukových vln v předcházení těchto komplikací. Autoři z Lékařské fakulty Ostravské univerzity, 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice si od studie slibují významný dopad do klinické praxe u nás i v zahraničí. Mgr. Lukáš Malý, Oddělení komunikace a marketingu 1. LF UK

 X X X

 Pardubicko podpoří venkovské obchody také ze státní dotace

 Rada Pardubického kraje na svém pondělním jednání schválila poskytnutí finančních prostředků z Programu na podporu provozu venkovských prodejen za rok 2024 Ministerstva průmyslu a obchodu ČR s názvem Obchůdek 2021+. Celkově bylo pro kraj alokováno 3,8 milionu korun. Vedle tohoto státem zajišťovaného dotačního programu kraj již od roku 2009 podporuje udržení venkovských prodejen v rámci vlastního Programu obnovy venkova.

 „Státem vyhlašovaný dotační program Obchůdek 2021+ je určen subjektům, které provozují maloobchodní prodejnu v obci do 1 000 obyvatel, nebo v obci do 3 000 obyvatel, jejíž místní části mají do 1.000 obyvatel. Maximální podpora činí až 130 tisíc korun s tím, že na náš kraj byla alokována částka 3,8 milionu korun. Parametry dotace jsou odlišné od naší dotace v rámci Programu obnovy venkova a není možné žádat do obou zároveň. O tom, že v regionu je velký zájem o zachování prodejen, svědčí fakt, že nám dorazilo 56 žádostí v celkovém požadovaném objemu podpory 7,1 milionu korun. Proto jsme byli nuceni výši dotace na jednoho žadatele upravit na 69 033 korun,“ uvedl krajský radní pro venkov, zemědělství a životní prostředí Miroslav Krčil.

 Podle radního Krčila roste zájem také o krajský dotační program, který byl poprvé vyhlášen již v roce 2009 a Pardubický kraj tak byl prvním regionem, který zavedl systematickou podporu pro udržení venkovských prodejen. „Celkový počet žádostí, ale také požadavek na finanční krytí z krajského rozpočtu narůstá. Pro rok 2025 bylo podáno v rámci krajského programu celkem 102 žádostí s celkovým požadavkem na dotaci přesahujícím devět milionů korun. Například v roce 2020 to bylo 98 žádostí s dotací 5,3 milionů korun. Téměř dvojnásobný nárůst požadované částky je mimo jiné způsobený zavedením motivační složky při rozšíření nabídky regionálních produktů v rámci jednotlivých segmentů. Maximální výše dotace v hodnotě 120 tisíc korun tak může být navýšena o 10 až 40 tisíc korun. Tímto benefitem se snažíme ve větší míře dostávat regionální produkty do našich prodejen a tím i ke spotřebitelům,“ uvedl radní Krčil.

Mgr. Dominik Barták, Pardubice

X X X

KARLOVARSKO  POTŘEBUJE  NOVÉ  LÉKAŘE

KDY  SE  PROHLOUBÍ  SPOLUPRÁCE  SE  ZDRAVOTNÍKY  NĚMECKA?

 Karlovarský kraj podpoří další studenty medicíny

 Karlovarský kraj pokračuje v úspěšném stipendijním programu pro studenty lékařských fakult, kteří se vzdělávají v oborech všeobecné lékařství a zubní lékařství. Jak rozhodla rada kraje, podporu ve výši 1,2 milionu korun získá dalších osm budoucích lékařů. Vzhledem k tomu, že dotační titul ještě nebyl uzavřen, je stále možné z něj čerpat podporu. Kraj proto vybízí všechny mediky, kteří chtějí spojit svou budoucnost se západočeským regionem, aby využili této příležitosti.

„Pokud chceme v budoucnu kvalitní a dostupnou zdravotní péči, musíme začít u studentů. Zároveň chceme studentům dát jasný signál, že si budoucích lékařů vážíme a že jsme připraveni jim pomoci na jejich cestě za vzděláním. Naším cílem je, aby se po studiích vrátili k nám do regionu a našli zde potřebné uplatnění,“ uvedla radní pro oblast vzdělávání, školství, sportu a tělovýchovy Hana Žáková.

Většina studentů, kteří si zažádali o podporu, studuje všeobecné lékařství. Jeden student je pak z oboru zubní lékařství. Medici se se vstupem do programu zavazují k tomu, že po úspěšném dokončení školy začnou do 3 let pracovat jako lékaři v Karlovarském kraji. Je pak zcela na nich, jestli to bude v některém ze zdravotnických zařízení při úvazku, jenž v souhrnu činí plný pracovní úvazek, anebo budou podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná s ordinační dobou v rozsahu minimálně 30 hodin týdně. Čím déle finanční podporu čerpají, tím více se zvyšuje délka jejich závazku. V případě, že nedodrží podmínky dotačního titulu, budou muset získané prostředky, případně jejich poměrnou část, vrátit.

Karlovarský kraj vyplácí v rámci celé České republiky jedny z nejvyšších příspěvků zdravotníkům a nabízí nejširší a nejucelenější okruh podpory pro studenty medicíny, začínající lékaře i ty s mnohaletou praxí. Kompletní přehled poskytovaných benefitů najdou zájemci na webu Lékaři Karlovarského kraje.

   Mgr. Veronika Svobodová, Vary