ČR nemá po Václavu Havlovi schopné, nebojácné politiky, odboráře, organizátory protestů a stávek za odstranění škod, jaké páchá na lidech Fialova vláda. V Německu si už mnozí pracovníci různých oborů od vedení státu dlouhou stávkou zajistili zlepšení, které žádali. Neustoupili ani zemědělci ve Francii, Belgii i jinde.
MACRON UDĚLAL NÁPRAVU
STEJNĚ BY SE MĚL CHOVAT I VENKOV ČR, JEDNAT S FIALOU
Operace Hlemýžď ochromila Francii. Politici již zemědělcům ustoupili, ti dál protestují
Traktory zatím Paříž nezablokují. Francouzská vláda zemědělcům ustoupila. Splnila jeden z hlavních požadavků naštvaných farmářů, tedy že nezvýší daň na takzvanou zemědělskou naftu. Premiér Gabriel Attal také slíbil zjednodušení administrativy. Pro některé farmáře je to dostačující a blokádu ukončili. Největší zemědělské odbory jsou ale odhodlané protestovat dál.
Operace Hlemýžď. Tak se ve Francii říká protestu, kdy se vozidla, třeba i traktory, sunou velmi pomalu po cestě. Francouzští farmáři se k protestům evropských kolegů přidali minulý týden. Sunuli se z jihu, blokovali důležité dálnice, stavěli barikády ze slámy i traktorů a dál hrozí blokádou Paříže.
Symbolem odporu se stal dvaačtyřicetiletý chovatel skotu Jérome Bayle, s blokádami ve Francii začal. Bývalý ragbista rodinnou farmu převzal před deseti lety, když jeho otec kvůli práci na farmě spáchal sebevraždu. Právě na jih, kde protesty začaly, dorazil včera i nový francouzský premiér. Řečnil u stohu slámy. Zemědělcům slíbil, že chce jejich odvětví stavět nade vše ostatní.
Ale na hezké řeči zemědělce neužije. Přesvědčilo je až zrušení zvýšení daně na takzvanou zemědělskou naftu, slíbené zjednodušení administrativy i podpora. Bayle tak blokádu odvolal. Kromě cen pohonných hmot ale zemědělce trápí také podle nich nesmyslné normy Unie a tlak na cenu. Největší zemědělské odbory ve Francii proto radí protestovat dál. A přidali se i farmáři z Belgie.
Nespokojenost dávají najevo i tuzemští farmáři. Zemědělci si stěžují na vysoké daně, drahé energie nebo narůstající byrokracii. Zatím ale plány na velké protesty odložili. Čekají, jak dopadnou další jednání na české i evropské úrovni.
Majitel ekofarmy Martin Král hospodaří na víc než 220 hektarech půdy v oblasti Dolní Moravy na Pardubicku. O tom, co konkrétního se má na poli udělat, by měl podle něj rozhodovat každý sedlák sám a ne úředníci z Bruselu. „Kolem dokola je hodně papírování, dávají limity nad deset hektarů, musíte vynechávat pruhy,“ popsal CNN Prima NEWS hospodář.
Podle něj stojí zemědělství v současnosti na křižovatce a padá pomalu, ale jistě na kolena. Jeho slova potvrzuje taky Agrární komora. „Zemědělci prodávají svoji produkci za ceny, které odpovídají bohužel nominálně roku 1989, k tomu se neustále hromadí různé požadavky, regulace, omezení,“ uvedl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Řešit chtějí agrárníci také ceny zemědělských komodit, které ovlivňují bezcelní dovozy z Ukrajiny a dalších zemí do Evropské unie. I to je zřejmě důvod, proč si za české ovoce zaplatíme víc než za to dovezené. Po jednání s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL) zatím zemědělci velké protesty neplánují. Dali mu čas do konce února, aby jim vyjednal výhodnější podmínky.
X X X
HAŠEK DO POLITIKY S RAJCHLEM, ZORGANIZUJÍ I GEN. STÁVKU PROTI FIALOVI?
Exhejtman Hašek zkouší restartovat svoji politickou kariéru u Rajchla v PRO
Michal Hašek, dlouholetý jihomoravský hejtman za sociální demokracii, se pokouší restartovat svou politickou kariéru v neparlamentní straně Právo Respekt Odbornost (PRO) Jindřicha Rajchla, který organizoval protivládní protesty. Hašek se stal předsedou jihomoravské krajské organizace PRO.
„Hašek to o víkendu oznámil na své facebookové stránce. „Ve čtvrtek po tiskovce s kolegy se zde rád podrobně vyjádřím,“ napsal.
V neděli nevzal iDNES.cz telefon. „Nemohu teď hovořit. Ozvu se později,“ odepsal nejprve Hašek. „Vyjádřím se ke všemu potřebnému ve čtvrtek,“ reagoval později na písemně zaslanou otázku, zda bude kandidovat v podzimních krajských či senátních volbách.
Hašek je zatím zřejmě nejznámější tváří, kterou Rajchl získal do neparlamentní strany PRO, která se snaží oslovit radikálně protivládně naladěné voliče. Zatím se jí ale nepodařilo navýšit preference tak, aby jí to dávalo šance na zisk křesel ve Sněmovně. Podle volebního modelu agentury Median zveřejněného v půli ledna by měla strana PRO šanci získat 2,5 procenta hlasů.
Hašek, který byl hejtmanem Jihomoravského kraje mezi lety 2008 a 2016, měl v minulosti našlápnuto i do čela tehdy nejsilnější sociální demokracie a jen těsně prohrál v roce 2011 v Brně souboj s Bohuslavem Sobotkou o post šéfa strany.
Jeho kariéra ve straně se ale zadrhla, když se o dva roky později v den vítězství strany ve volbách společně s dalšími spiklenci u prezidenta Miloše Zemana radil o postupu oproti Sobotkovi a pak o tom opakovaně lhal v přímém přenosu v České televizi. Netušil, že jeden z účastníků schůzky, pozdější ministr vnitra Milan Chovanec tajnou poradu u Zemana potvrdil. Puč proti Sobotkovi jeho odpůrcům nevyšel a on se stal premiérem, zatímco Haškova kariéra začala jít strmě dolů.
Skončil nejprve jako druhý muž v sociální demokracii, v následujícím roce jako poslanec, o v roce 2016 i jako hejtman. Udržel si ještě funkci krajského zastupitele za stranu, v níž patřil ke spojencům tehdejšího prezidenta Zemana.
Vedle práce koncipienta v Advokátní kanceláři Jansta, Kostka se stal v roce 2018 po jmenování menšinové vlády ANO a ČSSD, kterou vedl Andrej Babiš, externím poradcem ministra zemědělství Miroslava Tomana a byl také neplaceným poradcem prezidenta Zemana pro regionální rozvoj.
Někteří mě mají za černou ovci, připustil Hašek před několika lety
„Někteří z vás mě mají za černou ovci, pučistu, belzebuba,“ řekl o sobě sebekriticky Michal Hašek v roce 2019 na sjezdu sociálních demokratů.
„Vyhlašme konec zlatokopectví v naší nádherné zemi. Utněme obří vyvádění zisku nadnárodních společnosti, udělejme pořádek v obřím byznyse s vodou, tu si chraňme jako oko v hlavě. Dejme vodě a půdě nejvyšší, ústavní ochranu,“ vyzval delegáty sjezdu sociální demokracie Hašek.
O nakouknutí zpět do vysoké politiky se pak ještě pokusil o návrat do vyšších pozic, když z něj tehdejší šéf strany Jan Hamáček udělal svého politického náměstka na ministerstvu vnitra. I tato cesta se ukázala jako slepá, když stranu vyhnali voliči po volbách v roce 2021 ze Sněmovny. V dubnu 2022 pozastavil Hašek své členství v sociální demokracii.
Nyní tedy zkouší štěstí u Rajchlovy strany PRO, které se zatím nepodařilo výrazně prosadit v konkurenci hnutí SPD Tomia Okamury a hnutí ANO.
Kromě Haška jsou ve vedení jihomoravské krajské organizace PRO další bývalí politici. První místopředsedkyní tam bude, jak upozornily parlamentnilisty.cz, bývalá krajská zastupitelka Klára Liptáková, která byla i místopředsedkyní KDU-ČSL a druhým místopředsedou Jozef Regec, bývalý československý reprezentant v cyklistice Jozef Regec, který by senátorem za obvod Blansko a ze sociální demokracie přeběhl k miniaturní Straně práv občanů podporující tehdejšího prezidenta Miloše Zemana
X X X
Měli i ohňostroj. Putin a Medveděv brojili na leningradském výročí proti nacismu
Rusové si v sobotu v Petrohradu připomněli 80. výročí prolomení obléhání města německými vojsky za druhé světové války, tehdy známého jako Leningrad. Prezident Vladimir Putin u této příležitosti opět obvinil „režim v Kyjevě“ ze sympatizování s nacisty a sliboval udělat vše pro „vymýcení nacismu“. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv obdobně vyzval k „vymýcení nepřátel z povrchu zemského“.
„Režim v Kyjevě velebí komplice (vůdce nacistického Německa Adolfa) Hitlera, esesáky, používá teror proti všem nežádoucím,“ prohlásil v sobotu podle serveru Meduza Putin, na jehož příkaz ruská armáda před téměř dvěma roky vtrhla do země v jejímž čele stojí demokraticky zvolený prezident Volodymyr Zelenskyj, jenž má židovský původ, a kde krajní pravice podle volebních výsledků sehrávala na politické scéně okrajovou roli.
Ukrajina, Západ a nezávislí odborníci Putinovu snahu vykreslit Ukrajince jako sympatizanty nacismu opakovaně odmítli, podotkla agentura AFP. Ukrajina během blokády Leningradu sama zažila kvůli někdejší německé armádě devastaci.
Tezi o neonacistickém režimu v Kyjevě ruský prezident už dříve obhajoval tím, že na Ukrajině pokládají za národního hrdinu vůdce Organizace ukrajinských nacionalistů Stepana Banderu. Moskva také trvá na tom, aby Ukrajina byla neutrální a nestala se členem NATO, o což usiluje Kyjev.
Putin dále obviňoval pobaltské státy z nedodržování lidských práv. „V pobaltských státech jsou desetitisíce lidí prohlášeny za podlidi, zbaveny svých nejzákladnějších práv a vystaveny pronásledování,“ tvrdil ruský prezident podle agentury Reuters, která připomněla, že Moskva opakovaně viní pobaltské země z xenofobie a ze zacházení s ruskými menšinami jako s „druhořadými“.
Estonsko, Lotyšsko a Litva, které bývaly součástí Sovětského svazu, a nyní jsou členy Evropské unie a NATO, patří k nejostřejším kritikům ruské invaze na Ukrajinu.
Kyjevský režim vyzývá Rusko, tvrdil Medveděv
„Je naší povinností pečovat o památku hrdinských činů sovětského lidu. Je pro nás zdrojem odvahy a houževnatosti v boji proti silám neofašismu. Kyjevský režim se s podporou Západu snaží vyzvat na souboj nejen Rusko, ale i celý civilizovaný svět. Udělejme vše pro to, aby stejně jako před 80 lety naši nepřátelé navždy zmizeli z povrchu zemského,“ napsal na ruskou síť VKontakte místopředseda ruské bezpečnostní rady a bývalý ruský prezident a premiér Dmitrij Medveděv.
Šéf Kremlu v sobotu položil květiny k pomníku padlých sovětských obránců města a poté na Piskarevském hřbitově, kde jsou pohřbeny statisíce obětí obléhání. Odpoledne se k Putinovi přidal běloruský autoritářský vůdce a spojenec Ruska Alexandr Lukašenko. Společně se zúčastnili otevření památníku připomínajícího obyvatele SSSR, kteří zahynuli během Velké vlastenecké války, jak Rusko nazývá část druhé světové války, kdy bojovalo proti nacistickému Německu.
Putin se narodil a vyrostl v Leningradu po válce, jeho bratr však během obléhání zemřel hlady a jeho otec byl během bojů raněn. Nacistická blokáda Leningradu (dnešního Petrohradu) trvala dva roky, čtyři měsíce a tři týdny a vyžádala si přinejmenším 800 000 životů lidí, kteří zemřeli hlady, zabily je nemoci nebo bombardování.
Rudá armáda blokádu prolomila 27. ledna 1944. Vzpomínka na Velkou vlasteneckou válku zůstává v Rusku zdrojem hrdosti a představuje základní pilíř militaristického vlastenectví prosazovaného Kremlem, napsala AFP.
X X X
MAĎARSKO CHCE ZAKARPATSKO
Jestli Ukrajina prohraje, vezmeme si Zakarpatsko, hlásá maďarská pravicová strana
Maďarská krajně pravicová strana Naše vlast by vznesla nárok na západní region Ukrajiny, kde žije asi 150 tisíc etnických Maďarů, pokud Ukrajina prohraje válku a přijde o státnost. Na konferenci to v sobotu prohlásil předseda strany László Toroczkai. Mapu takzvaného Velkého Maďarska, která zahrnuje některé oblasti Ukrajiny, Slovenska, Rumunska či Chorvatska, už v minulosti několikrát ukázal premiér země Viktor Orbán.
Naše vlast má v maďarském parlamentu čítajícím 199 poslanců šest zákonodárců. Konference, kde Toroczkai hovořil, se zúčastnili zástupci německé krajně pravicové strany Alternativy pro Německo (AfD) a stejně orientovaného nizozemského Fóra pro demokracii (FvD).
„Co se týče války na Ukrajině, naše poselství je velmi jednoduché: okamžitý klid zbraní, mír a řešení prostřednictvím rozhovorů,“ řekl Toroczkai ve videu zveřejněném na webových stránkách strany. Vyzval k autonomii pro etnické Maďary na západní Ukrajině.
„Pokud tato válka skončí tak, že Ukrajina ztratí svou státnost, protože i to je na stole, pak mi dovolte, abych za jedinou maďarskou stranu, která zastává tento postoj, vzkázal, že si nárokujeme Zakarpatskou oblast,“ řekl dále a sklidil potlesk.
Maďarský ministr zahraničí Peter Szijjártó se má v pondělí na západě Ukrajiny sejít se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou a premiérem Denysem Šmyhalem, aby připravili půdu pro případné setkání vůdců obou zemí.
Kyjev omezuje etnické Maďary, tvrdí Budapešť
Zálusk na území sousedních suverénních států několikrát vyjádřil i sám premiér Maďarska Viktor Orbán ze strany Fidesz, když na veřejnosti prezentoval mapu historického Velkého Maďarska. Tyto jeho projevy vždy pobouřily sousední země – Slovensko, Rumunsko, Chorvatsko i Ukrajinu.
Budapešť totiž tvrdí, že Kyjev omezuje právo zhruba 150 tisíců etnických Maďarů používat svůj rodný jazyk.
Minulý měsíc se všechny státy Evropské unie s výjimkou Maďarska, které je rovněž členem NATO, dohodly na zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou. Vedoucí představitelé bloku obešli Orbánův nesouhlas tím, že ho při přijímání rozhodnutí nechali odejít z místnosti.
Nedokázali však překonat jeho odpor k revizi unijního rozpočtu, která by Kyjevu poskytla 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč). Očekává se, že se k této otázce vrátí na mimořádném summitu příští čtvrtek.
X X X
OTEVŘÍT VEŘEJNÉ ZDRAVOTNÍ DOMY, JAKO VE FRANCII, NĚMECKU I JNDE, NEBUDE ZNÁSILNĚNÍ
Znásilnění je někdy jen na podmínku, hájí možnost soudů ministr Blažek
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News řekl, že by nebylo správné, aby za znásilnění nebylo možné uložit podmíněný trest. Poté nastínil dva příklady, kdy by například za hromadné znásilnění uložil doživotí. Současně také poznamenal, že jinak by trestal mladého opilého muže. „Tím pachatele nehájím,“ zdůraznil.
Tématem diskuze byl případ, kdy nevlastní otec téměř dva roky znásilňoval nevlastní dceru, někdy i pětkrát týdně. Natočil si ji na video a pak jí vyhrožoval zveřejněním. Okresní soud mu udělil trest tři roky vězení, ale Krajský soud v Brně trest zmírnil na podmínku. Se zdůvodněním, že znásilňování nemělo na dívku větší dopad.
Ministr spravedlnosti v pořadu řekl, že je nutné nastudovat spis. „Tím, že odvolací soud rozhodoval pouze o trestu, tam je jediný limit, zda udělil zákonný trest,“ uvedl Blažek. Podle něj celý příběh je složitější než to v prvních dnech vypadalo.
„Není to tak černobíle, jak to vypadá“
„Pozornost byla způsobena tím, že jeden novinář byl přítomen na vyhlášení rozsudku. Není to tak černobíle, jak to vypadá. Tím samozřejmě nehájím pachatele,“ pokračoval ministr.
Podle svých slov ministr spravedlnosti může udělat v tomto případu jednu věc, a to podat stížnost pro možné porušení zákona. „To můžu podat Nejvyššímu soudu pouze tehdy, pokud mám za to, že byl porušen zákon. Byl bych nerad, aby se v médiích vždy objevil případ a my museli najednou zasahovat,“ řekl dále Blažek.
„Nechci se nikoho dotknout, protože ten příběh je složitý. Neříkám tím, že měl být uložen podmíněný trest. To budeme teprve zkoumat,“ zdůraznil ministr spravedlnosti.
I podle poslankyně Taťány Malé z hnutí ANO bylo nešťastné zveřejnit pouze část z celého složitého příběhu. „Byl to i důvod, proč jsem chtěla umožnit ve výboru pro problematiku domácího a sexuálního násilí výstup celého trestního senátu,“ řekla poslankyně.
„Změníme definici znásilnění“
Podle ní by se měl zavést důraz na možná znásilnění v manželství nebo v partnerském vztahu. „Je třeba říci, že řada znásilnění se odehrává v blízkých vztazích. I proto jsme se dohodli na tom, že změníme definici znásilnění a já děkuji ministerstvu spravedlnosti, že bylo konstruktivní a že jsme našli dohodu,“ dodala Malá.
V obecné rovině ohledně trestů za znásilnění ministr spravedlnosti podotkl, že by nebylo správné, aby za znásilnění nebylo možné uložit podmíněný trest. Nicméně vyžaduje kontrolu toho, jakým způsobem soudy podmínky ukládají.
„Představme si hromadné znásilnění, těm bych dal doživotí, protože se nedokážou vcítit do oběti. Pak je další možnost znásilnění, dva mladí lidé se opijí, kdy muž o tom ani nepřemýšlí a vykoná nějakou pohlavní aktivitu se ženou, která je taky opilá. Taky je to znásilnění, ale když někdo takový pak půjde do vězení, tak za tři roky až vyleze, z něj bude jiný člověk. Tím pachatele nehájím,“ uvedl na příkladech Blažek.
Povinné školení pro soudce
Ministr také zdůraznil řekl, že je nutné kontrolovat rozhodnutí soudů. Na jeho slova reagovala poslankyně Malá. „Na stole je téma povinného vzdělávání soudců. Považuji to za velmi důležité, aby se uměli vcítit do oběti. Změna definice znásilnění může řadu věcí vyřešit,“ uvedla.
Blažek také promluvil o nutnosti vzdělávání soudců. „Školení jsou, někteří tam chodí, ale někteří ne,“ uvedl ministr s tím, že resort chce zavést povinné vzdělávání. Rozhodnutí v pořadu kvitovala i Malá.
X X X
KDYBY BYLI V ČR SCHOPNÍ POLITICI, NEVOLALI BY LIDÉ O POMOC SOUDCE
VYBOJOVALI BY SI GENERALNÍ STÁVKOU I DEMISI FIALY A NOVOU VLÁDU
DŘÍVE TO DĚLAL VÁCLAV HAVEL
PAVEL NA HRADĚ LIDEM A PODNIKŮM NEPOMŮŽE
PAVEL JE VOJÁK, STARÁ SE JEN O VÁLKU UKRAJINY, ZBRANĚ NA VRAŽDĚNÍ LIDÍ
EXPERTI: KDYBY SOUDCI CHTĚLI, LIDEM MOHLI POMOCI…
NEZASTÁVAT SE FIALY
Ostuda ctihodného Ústavního soudu. Zákonné neznamená spravedlivé a morální
Ústavní soud rozhodl ve prospěch vlády, politické opozici a menšině neuznal ani bod. Dozvěděli jsme se, že sice bylo narušeno legitimní očekávání seniorů, vláda měla vyslyšet prognózy inflace, podmínky pro valorizace byly splněny co do výše inflace, ale stejně smolík. Soudce zpravodaj připustil, že byl vynesen verdikt „navzdory Evropskému soudu pro lidská práva“.
V odůvodnění rozsudku se zopakovaly politické argumenty vlády, i my si tedy zopakujme politické argumenty. Senioři dostali přidáno, jen ne tolik, a obzvláště si polepšili ti s penzemi nízkými, zapreludoval soudce zpravodaj. Zapomnělo se na zásluhovost, že kdo víc přispěl, víc dostává, což Ústavní soud potvrdil v minulosti. Ohledně penzí se prý musí myslet na budoucnost. Jinak řečeno, stát a všichni kvůli seniorům zchudnou. To je odměna za celoživotní práci a výchovu dětí? Zkusí vládní představitelé a 12 z 15 ústavních soudců žít za dvacet tisíc průměrného důchodu?
Legitimní očekávání i podle proběhnuvší slovní ekvilibristiky u Ústavního soudu narušeno bylo. Bylo legitimní očekávat, že se penze zvýší podle mechanismu nastaveného pro čas ekonomické sloty. Jenže prý i přes naplnění této podstaty je zákonné, když vláda v době, kterou má na uvedení zákonného nároku do praxe, valorizaci změní.
Sice na ni byl nárok ke konci ledna, ale platností zákona od druhé poloviny března (Petr Pavel coby novopečený prezident podepsal 16. března 2023) prý bylo dosaženo souladu, byť legitimní očekávání bylo narušeno. Co je to za argumentaci? Až příště bude zaměstnanec nebo živnostník očekávat, že např. ve lhůtě tří týdnů v měsíci následujícím po měsíci odpracovaném dostane mzdu podle dohody, může ji zaměstnavatel či objednavatel svévolně snížit?
Existuje právo pozitivní soustředěné na dané platné normy bez ohledu na cokoli, prosté čtení paragrafů. Tak Ústavní soud rozhodnul. Pak je právo přirozené, které je výrazem ideálu, má se co nejvíce blížit spravedlnosti. Právo, jaké by dle požadavků přírody, rozumu či morálky mělo být, věčné, neměnné a univerzální. Promítá se do našeho právního systému tak, že se zákony mění, přijímají nové atd., protože nejsou ideální, jelikož pozitivní právo coby soubor platných norem neodpovídá právu přirozenému. Z hlediska práva přirozeného jistě platí, že rodičům a prarodičům jsme povinování úctou. Obecně i lidem starším do doby, než zavdají příčinu k opaku.
Další rána pro důvěru ve stát
Zavdali snad dnešní senioři příčinu brát jim peníze, na něž měli nárok? Tato vláda se holedbala, že jim nejvíce zvýšila důchody, přičemž jen postupovala dle dávno platného zákona. A právě tento zákon přitom při první příležitosti po skončení prezidentské volby honem upravila, aby se nepředala. Mají soudci a vládci křišťálovou kouli, že vědí, co bude za třicet let? Vzpomeňme na svět před třiceti lety, kdo čekal on-line obchodování v miliardách a internet v mobilu?
Posílí důvěru v demokracii i stát, když sice Ústavní soud přiznal, že námitky vůči narušení legitimního očekávání jsou případné, ale i přesto rozhodl ve prospěch vlády? Nebudou se lidé ptát, jaký vliv má fakt, že si část soudců najmenoval nový prezident spojený pupeční šňůrou s touto vládou? Mohou penzisté za to, že tato vláda nechala urvat inflaci z řetězu? A můžeme my ostatní za to, že prý nejsou peníze pro všechny, ale evidentně na zbraně včetně drahých stíhaček jsou? Z hlediska přirozeného práva vyhrála amorálnost a nespravedlnost, včetně odůvodnění stavu legislativní nouze hrozbou hospodářské škody. Která další skupina jí bude označena příště?
Technicistní argumentace v rozporu s přirozeným právem jen posílí odpor a pocit arogance moci. Tu je možné zjednodušit takto: „Je pravdou, že se životní úroveň za naší vlády propadla všem, ať se tedy propadne i seniorům, kterým se 30 let zákonem slibovalo, že budou chráněni.“ Holt, sliby, pětikoaliční chyby.
X X X
NĚMECKO: UKRAJINA NEVĚŘÍ VE VÍTĚZSATVÍ
Ani Ukrajina nevěří ve své vítězství, tvrdí nová německá strana. Chce zrušit sankce
Nová německá levicová strana Spojenectví Sahra Wagenknechtová (BSW) v sobotu vyzvala na svém prvním sjezdu v Berlíně k jednání s Ruskem a zrušení hospodářských sankcí uvalených po začátku války na Ukrajině.
Strana, kterou agentury označují za populistickou, tak razí opačnou politiku, než současná německá vláda, která patří k největším dodavatelům zbraní Ukrajině. V domácí politice by pak strana chtěla navýšit výdaje na zdravotnictví a důchody a naopak zredukovat ekologické programy.
„Tato válka musí skončit velmi rychle skrze jednání,“ řekla zakladatelka a hlavní tvář strany Sahra Wagenknechtová. Podle ní je nutné zastavit závody ve zbrojení.
„Dodáváme zbraně Ukrajině pro vítězství, kterému nevěří ani ukrajinští generálové,“ řekla politička, která novou stranu založila po odchodu z postkomunistické Levice. Podle nové strany by Německo mělo zrušit sankce uvalené na Rusko po začátku invaze na Ukrajině a vrátit se k nákupům ruského plynu a ropy.
Wagenknechtová také ostře kritizovala německou vládu, kterou označila za nejhloupější v Evropě. Nové straně se například nelíbí ekologické plány kabinetu Olafa Scholze, například přechod k tepelným čerpadlům, které by zrušila. Straně se ani nelíbí zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory, který by měl vstoupit v platnost v roce 2035, či obchodování s emisními povolenkami, píše agentura DPA.
BSW naopak prosazuje rychlejší zvyšování důchodů a výdajů na zdravotnictví. Chce se zaměřit na tradiční levicová témata, na která podle ní ostatní strany zapomněly. „Nejsme Levice 2.0,“ uvedla Wagenknechtová.
BSW podle analytiků míří na voliče, kteří zvažují volbu krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD). Nová stran má silné zázemí na východě Německa, kde AfD dosahuje nadprůměrných výsledků. Obě strany mají v některých bodech podobné programy. Představitelé BSW však paralely s AfD odmítají s tím, že pravicová strana hájí zájmy bohatých lidí.
BSW ve velké míře tvoří lidé, kteří odešli z postkomunistické Levice, za kterou byla Wagenknechtová poslankyní a europoslankyní. Prvním testem popularity strany budou volby do Evropského parlamentu na začátku června.
X X X
FIALA PORUŠIL SLIBY LIDEM ČR
Tři rány české aneb Rozhodly se elity zbavit lidi zbytků víry v systém?
Poslední dobou nás stíhá jedna politická rána za druhou. Napřed vláda poruší prakticky všechny zásadní sliby, které voličům dala. Pak přijde na řadu korespondenční volba. Ta v podstatě nemá jiný cíl než udržet pomocí hlasů ze zahraničí naživu ty partaje, které by to jinak měly u tuzemských voličů spočítané. A do toho všeho přijde další ťafka – rozhodnutí Ústavního soudu ve věci valorizace důchodů, jež se v podstatě nese v duchu hesla „Všechno bylo v pořádku, zapomeňte“. Člověk by téměř propadl pocitu, že se politické elity rozhodly zbavit občany posledních zbytků víry v systém. V jeho férovost a demokratičnost.
Je pravda, že třeba ve starozákonním Egyptě těch ran bylo ještě mnohem víc. A byly také daleko horší. V tomto směru si tedy nemůžeme zase až tak stěžovat. Vždyť co jsou porušené vládní sliby proti takové invazi hladových kobylek nebo náletu krvežíznivých komárů? Co je korespondenční volba ve srovnání s morem nebo vředy, že? A vedle ničivého krupobití či štěnic vypadá i aktuální verdikt Ústavního soudu vlastně docela nevinně.
Ale ironii stranou. Rány, jež tuto společnost poslední dobou potkávají, nijak nevinné nejsou. Právě naopak. Jsou zásadní a mohou mít hodně nepříjemné následky. V demokracii má totiž fungovat cosi jako vyvažování. Mají fungovat nějaké korekční mechanismy, chcete-li záchranné brzdy. Brzdy, za něž se dá zatáhnout v případě, že dojde k selhání.
To znamená – porušili jsme všechny sliby, jež jsme občanům dali? Ztrácíme důvěru i vlastních voličů? Ok, pak je tu korekční mechanismus zvaný volby, který má občanům umožnit výměnu politické reprezentace. Vy ale tento korekční mechanismus obejdete. Navrhnete korespondenční volbu, začnete ji na sílu tlačit a pokusíte se hlasy nespokojených českých voličů naředit (snazším) přílivem hlasů ze zahraničí. Ještě před tím ale obejdete další mechanismus, jímž je pětiprocentní volební klauzule. To uděláte tak, že se stranami, které by se do Parlamentu samostatně jen těžko dostaly, uzavřete předvolební koalici. Díky tomu předsedkyně minoritní partaje získá jednu z nejvyšších ústavních funkcí v zemi a životní podmínky důchodců ovlivňuje šéf dvouprocentní straničky.
Jenže v demokracii by přece měly fungovat ještě další pojistky. Třeba prezident. Nebo jako nejvyšší instance zmiňovaný Ústavní soud. Chyba lávky! Prezident nebude hrát roli pojistky vůči vládě, která mu v podstatě dopomohla ke zvolení. Viděli jsme to už několikrát – poprvé právě v souvislosti s důchody. A co pojistka v podobě ÚS? Nic… Pokračuje praxe, kdy je tento orgán de facto třetí komorou Parlamentu.
To se tento týden projevilo i tím, že se soud ve svém nálezu věnoval kritice jednání opozice a vládu nechal „vyhrát“. Systém záchranných brzd a možnost korekce byly nahrazeny principem „ruka ruku myje“. Přístupem, v němž se neptáme na správnost nebo špatnost, ale klademe si otázku qui bono. Pokud by se snad ukázalo, že je nějaký krok v neprospěch politických spojenců, pak raději na záchrannou brzdu ani nesáhneme. Abychom tím snad nepomohli někomu, kdo „není jedním z nás“. A přesně tohle je asi ta nejtěžší politická rána vůbec.
Z historie víme, že Egyptské rány měly donutit faraona, aby propustil izraelský lid a nechal ho putovat do země zaslíbené. Co ale nevíme je, k čemu se všemi těmi českými politickými ranami snaží naše reprezentace donutit nás. Tedy k čemu jinému, než k rezignaci, erozi důvěry a k ještě větší otrávenosti…
X X X
USA ČIPOVÁ VELMOC?
Z USA bude opět čipová supervelmoc. Dají miliardové dotace na nové továrny
Administrativa prezidenta Joea Bidena by měla v nadcházejících týdnech udělit miliardové dotace výrobcům čipů, například Intelu nebo firmě TSMC, na výstavbu nových závodů ve Spojených státech. Cílem chystaných oznámení je nastartovat výrobu vyspělých čipů, které pohánějí chytré telefony, umělou inteligenci (AI) a zbraňové systémy.
Informoval o tom v sobotu list The Wall Street Journal (WSJ). Dotčené strany se k věci zatím nevyjádřily.
Některé ze zdrojů mají za to, že oznámení přijde před Bidenovým projevem o stavu unie, který přednese 7. března. Mezi příjemci dotací bude patrně americký Intel, který má rozpracované projekty v Arizoně, Ohiu, Novém Mexiku a Oregonu, které budou stát přes 43,5 miliardy dolarů (přes 992,3 miliardy korun), napsal WSJ.
Financí od vlády se nejspíše dočká i tchajwanská firma TSMC. Tento největší smluvní výrobce čipů na světě má rozestavěné dva závody poblíž Phoenixu v celkové hodnotě 40 miliard dolarů.
O vládní subvence se uchází uchází také jihokorejský Samsung Electronics. Stavba jeho závodu v Texasu za 17,3 miliardy nabrala zpoždění. Výrobu by měl zahájit příští rok. Z hlavních uchazečů WSJ dále připomíná podniky Micron Technology, Texas Instruments a GlobalFoundries.
X X X
Šli 600 km, aby zničili ruské bombardéry. Rodáka z Milovic ocenili in memoriam
Ukrajina je zodpovědná za srpnové zničení či poškození až pěti ruských bombardérů Tu-22M3, oznámila s časovým odstupem ukrajinská rozvědka (HUR). Na operacích se podle ní podílela jednotka padlého plukovníka Oleha Babije, kterého Kyjev nyní vyznamenal. Server The Kyiv Independent uvedl, že muži museli urazit 600 kilometrů pěšky po nepřátelském území, aby splnili úkol.
Ruské letectvo na základně hluboko na svém území loni v srpnu během série útoků přišlo o pět bombardérů Tu-22M3, které s výzbrojí těžkých střel běžně používá při náletech na civilní cíle v ukrajinských městech. K výbuchu jednoho ze strojů došlo na základně Soltsy-2 v Novgorodské oblasti 700 kilometrů od hranic. Média tehdy psala o útoku dronů.
Ke zničení minimálně tří těchto strojů se nyní v lednu Ukrajina hrdě přihlásila. V oznámení o vyznamenání mrtvého plukovníka Babije server The Kyiv Independent s odkazem na rozvědku uvedl, že to právě Babijova jednotka stála za sabotáží tak hluboko v týlu nepřítele.
Podle podrobností zveřejněných HUR plukovník a jeho jednotka urazili pěšky přes 600 kilometrů přes nepřátelské území, aby „zastavili ruské teroristické bombardování mírových ukrajinských měst“. Při cestě do ruského týlu jednotka úspěšně zničila jeden bombardér a vyřadila dva další, uvedla vojenská zpravodajská služba.
Operace podle Ukrajiny značně destabilizovala provoz letišť a leteckých základen, způsobila nepříteli značnou hospodářskou ztrátu a vyvolala paniku mezi místním obyvatelstvem a ruským vojenským personálem.
Při návratu na území ovládané Ukrajinou nicméně skupinu přepadly ruské síly a dvaatřicetiletý Babij byl v nerovném boji 30. srpna zabit, když kryl ústup svých vojáků. Plukovníkovi Ukrajina posmrtně udělila titul Hrdina Ukrajiny. Zůstala po něm vdova se dvěma dětmi.
Babij se podle webu Tsn.ua narodil v českých Milovicích, kde v časech komunistického režimu sídlila sovětská okupační vojska, a na Ukrajině obdržel několik řádů. Podle HUR byl mimo jiné odpovědný za devět průzkumných výpadů do ruského týlu a 12 speciálních operací v Rusku nebo na podporu odporu na Ruskem okupovaném území Ukrajiny. Babijovy operace měly údajně významný vliv na průběh války. Díky jeho jednotce „bylo možné narušit ruskou logistiku a zničit důležité cíle a kritické prvky infrastruktury“.
X X X
Global Times: Válečné hry NATO opakují konfrontaci studené války
Poté, co NATO vede vleklý konflikt v Evropě, nastavilo kurz do Asie, píše čínský Global Times. Generální tajemník bloku Stoltenberg zároveň řekl, že „do Asie se nestěhuje aliance, ale Čína se k ní blíží“. To je podobné přibližování NATO k ruským hranicím. Je načase, aby byly státy regionu ostražité. Komentář čínského listu hodnotí situaci:
Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO) ve středu zahájila „Cvičení Steadfast Defender 2024“, své největší vojenské cvičení od studené války. Účastní se přibližně 90 000 vojáků z 31 členů NATO a Švédska, přičemž související cvičení potrvají do 31. května. Ruská média uvedla, že NATO poprvé otevřeně přiznalo, že cvičení je reakcí na „ruský útok“ a jeho cílem je sdělit západní populace, že „tato válka je nevyhnutelná“.
Global Times píše: Cvičení přichází ve dvou zásadních okamžicích – rusko-ukrajinský konflikt vstupuje do třetího roku a USA jsou ve volebním roce. Konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou nejeví žádné známky zmírnění. Vzhledem k tomu, že ukrajinská armáda neustále čelí neúspěchům na bojišti, NATO se jako podněcovatel tohoto konfliktu rozhodlo vyvinout vojenský tlak na Rusko. Odborníci se domnívají, že cílem NATO je pokračovat ve formování „ruské hrozby“, získat podporu občanů EU pro svou protiruskou politiku a ospravedlnit další výdaje na obranu a ekonomický tlak na Rusko.
Toto cvičení NATO dále eskaluje napětí v Evropě, řekl Wang Xianju, vedoucí výzkumný pracovník na School of Global and Area Studies na Renmin University of China. Konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou trvá téměř dva roky a mezinárodní společenství obhajuje mír. NATO však jde proti proudu, provokuje a tlačí na Rusko prostřednictvím rozsáhlých vojenských cvičení, čímž vytváří konfrontaci po celém světě.
Mezitím pozornost a energii Bidenovy administrativy stále více spotřebovávají nadcházející prezidentské volby, takže není schopna nadále poskytovat nezbytnou podporu ukrajinské konvenční válce. Finanční a vojenská pomoc, kterou může Západní aliance v současnosti Ukrajině poskytnout, nestačí k udržení jejího odporu proti Rusku. NATO si proto klade za cíl využít rozsáhlých vojenských cvičení k odstrašení Ruska.
Komentář Global Times soudí, že: Kromě udržování rusko-ukrajinského konfliktu je dalším alarmujícím trendem NATO jeho pokus o expanzi do asijsko-pacifického regionu. Vypuknutí a dlouhotrvající povaha rusko-ukrajinského konfliktu spolu s globálním nepořádkem a změnami daly NATO, které francouzský prezident Emmanuel Macron kdysi popsal jako „zažívání mozkové smrti“, příležitost popadnout dech a prodloužit svou existenci. pokusit se dosáhnout svých geopolitických ambicí divokými prostředky.
NATO není spokojeno se svou stopou v Evropě a Severní Americe, a proto neustále usiluje o expanzi tím, že láká na palubu země Asie a Tichomoří, jako je Japonsko a Jižní Korea. Dokonce se řídí americkým scénářem, propaguje „čínskou hrozbu“ a vměšuje se do asijských záležitostí. Minulý týden generální tajemník NATO Jens Stoltenberg tvrdil, že NATO se do Asie nestěhuje, ale Čína se k NATO přibližuje. Tento argument je krajně absurdní a je přípravou NATO z hlediska veřejného mínění na další expanzi do asijsko-pacifického regionu. Bývalý australský premiér Paul Keating jednou řekl, že Evropané mezi sebou bojují po většinu 300 let, včetně dvou světových válek v minulém století a „vyvážet ten zákeřný jed do Asie by bylo podobné, jako když Asie vítá mor.“
NATO je mluvčím a prosazovatelem zájmů USA, řekl pro Global Times vojenský expert Song Zhongping. NATO je ve skutečnosti ovládáno vůlí USA, zachvácené panikou a napětím vyvolaným USA a stává se sekerou, kopím a lopatou Washingtonu. NATO prohlašuje, že chování Číny porušuje „základní principy NATO demokracie, právního státu a svobody projevu“, což je ozvěnou toho, jak USA označily Čínu a Rusko za „osu zla“.
Jako produkt studené války mělo být NATO po skončení studené války posláno na smetiště dějin. NATO však pod vlivem USA nejen zesiluje krizi v Evropě, ale plánuje expanzi do Asie. Asijské země k tomu musí zůstat velmi ostražité. – uzavírá komentář čínský Global Times, server vasevec.cz
X X X
V USA KONFLIKT SEVER PROTI JIHU?
Máme tu konflikt Sever proti Jihu?
Ultimáta amerického demokratického prezidenta Joe Bidena, která měla zastavit texaského republikánského guvernéra Grega Abbotta v samostatném zajišťování jižní hranice USA proti migrantům, Spojené státy rozdělují. Texas má podporu další desítky států s republikánskou vládou a může počítat s republikány vedenou Sněmovnou reprezentantů USA i Donaldem Trumpem.
Zatím to má charakter výhrůžek a strkanic. Texaská Národní garda hlídkuje na mexické hranici a nechce si do toho nechat mluvit federálními pohraničníky, kteří jsou mnohem tolerantnější vůči imigrantům. Národní garda Texasu vytlačuje federály z jejich pozic a na mnoha úsecích hranice rozvinula kotouče žiletkového drátu. To je však podle Washingtonu naprosto nepřijatelné a mělo by to být okamžitě odstraněno. Americký prezident Joe Biden dokonce vyslovil ultimátum, že náprava musí přijít „do 24 hodin“. Opíral se přitom o rozhodnutí Nejvyššího soudu.
Odstraněno? Ale kdo to udělá? Greg Abbott, republikánský guvernér státu Texas, je odhodlán hájit svá opatření proti federálním zásahům silou, i když doufá, že k tomu nedojde. Je dokonce připraven na „nepravděpodobný případ“, že by prezident Biden texaskou Národní gardu federalizoval. Texas má přitom podle Abbotta podporu deseti dalších států s republikánským vedením a některé už mu pomáhají na hranici hlídkovat. Podporu mu přislíbili také republikánský předseda kongresové Sněmovny reprezentantů Mike Johnson a bývalý prezident Donald Trump.
Charakter konfliktu s prezidentem Joe Bidenem teď Abbott osvětlil v rozhovoru s ostrým republikánským moderátorem Tuckerem Carlsonem. To je mimochodem stále vlivnější komunikační kanál, protože Carlson, který byl loni vypuzen z Fox News, spíše zvýšil svoji sledovanost, když se probíjel k divákům přes Twitter a další sociální sítě. Nyní má nezávislou internetovou Tucker Carlson Network (TCN) s klíčovými rozhovory „bez cenzury“, ke kterým patřil i ten s Abbottem.
„Tak zaprvé, byl bych v šoku. Byl by to z jeho strany kostrbatý krok, naprostá katastrofa,“ řekl Abbott o případné federalizaci texaské Národní gardy. Jedná se o součást ozbrojených sil USA, kterou však ústava, nedůvěřivá vůči koncentraci moci v centru, svěřila do kompetence jednotlivých států Unie.
„Kdyby však k této nepravděpodobné události došlo, to první, co jsme zajistili, jak si asi umíte představit, bylo pokračování přesně toho, co jsme už měsíc dělali, a to je budování těchto bariér,“ dodal Abbott.
Konflikt s Washingtonem, který se bojí zasáhnout proti imigrantům, aby neoslabil voličskou podporu Joe Bidena v prezidentských volbách, se rozhořel už v prosinci, když guvernér Abbott prosadil zákon, podle kterého je ilegální přechod jižní hranice zločinem proti státu Texas.
Tento týden Národní garda Texasu ignorovala rozhodnutí Nejvyššího soudu, který schválil odstranění žiletkového plotu podél hranice, a ve výstavbě pokračovala. Guvernér se odvolával na ústavní pravomoc státu bránit se proti invazi, neboť nápor migrantů přicházejících na hranici pokračuje.
Jak Abbott řekl Carlsonovi, vyslal na hranici příslušníky texaského ministerstva vnitra „a další ozbrojené síly“ spolu s příslušníky Národní gardy z jiných států. Avšak pomohlo by, jak dodal, kdyby jich bylo více.
Texaský guvernér uvedl, že s Bidenem o této patové situaci sice přímo nemluvil, ale v minulosti poslal administrativě dopisy „s dostatečným množstvím okamžitých řešení“, která by nevyžadovala přijetí „žádného nového zákona“.
Abbott řekl, že by byl „šokován a zklamán“, kdyby státy, které mu přislíbily podporu v jeho úsilí, nakonec do Texasu členy své Národní gardy nevyslaly. „Nyní se s námi spojily a je to boj za budoucnost Ameriky, jak všichni vědí,“ řekl v pátek. „A tak věřím, že se do tohoto úsilí zapojí všichni,“ prohlásil v rozhovoru, který byl detailně zchycen i známým washingtonským pozorovatelem kongresového dění The Hill.
Je zřejmé, že už nejde jen o marginální konflikt s nějakým venkovským činovníkem, který se potřebuje ukázat na začátku volební sezóny. Začíná to být důležitá složka příštího souboje Joe Bidena s Donaldem Trumpem, pokud se stanou hlavními kandidáty v listopadových prezidentských volbách. Je to trochu zamotané, ale ochrana jižní hranice je jednou z podmínek, kterou si Republikáni ve Sněmovně reprezentantů kladou pro schválení trvalejšího rozpočtového zákona, než jsou neustálá čtvrtletní provizoria. Takový zákon však neprojde přes Demokraty, kteří kontrolují Senát. Ti mají dost sil, aby jakýkoliv nepřijatelný návrh bezpečně zablokovali obstrukcí, kterou lze překonat jen převahou deseti hlasů. Tu v této věci Republikáni nemají.
Zákon o jižní hranici není jen podmínkou pro schválení stálého federálního rozpočtu. Sněmovna jím podmiňuje také další podporu Ukrajiny. Nyní vyjednává ve Washingtonu německý kancléř Olaf Scholz, že nějaký čas by mohla tuhle zátěž převzít EU, která by poskytla 50 miliard euro, ale víc už asi ne. Jenže i Scholzovi se to doma politicky drolí. Zároveň vidí, že v Americe nastavily tón první dvě kola primárních voleb, ve kterých Trump jasně dominuje a zvyšuje svůj vliv na celou Republikánskou stranu. Scholz a celá EU musí tedy s Bidenem vyjednávat opatrně, s vědomím, že příště už je v Bílém domě uvítá Trump.
Konflikt na jižní hranici Bidena oslabuje, stejně tak neschopnost prosadit trvalý rozpočet a pomoc Ukrajině. Porážka na Ukrajině by ho jasně pohřbila, a to by se ani nemusely moc vytahovat aféry Bidenova syna Huntera. Biden by se mohl pokusit ukázat rozhodnost pokusem o násilné řešení sporu s kovbojským Texasem, ale začíná být zřejmé, že by to nebylo jen s tímto státem, ale s řadou dalších republikánských, které by držely pod dohledem Trumpa basu. Republikánský je celý jižní blok od Texasu až po Floridu. Chce snad někdo dopustit novou válku Severu proti Jihu? Zbyněk Fiala, server vasevec.cz
X X X
VTĚZNÝ VSTUP BASKETBALISTŮ PRAHY DO A1
Vítězný vstup do A1 a povedená premiéra Juniora
USK Praha – BC GEOSAN Kolín 89:80 (18:18, 47:41, 71:56)
Nástavbovou část A1 otevřel USK Praha trojkou z ruky Dalibora Vlka, ze strany hostů mu sekundoval střelou z podkoše Veljković. V tomto duchu se nesl průběh celé první hrací části. Hosté dokázali odpovědět na každou proměněnou střelu domácích, čehož důkazem byl i výsledek první hrací části, 18:18. V rámci ní zarezonovaly zejména první body nejnovější posily USK, Mbidu, který je zaznamenal hned po 20 vteřinách strávených na hřišti.
Druhá čtvrtina se nadále nesla ve vyrovnaném duchu. Za hosty se bodově rozjelo trio Číž – Veljković – Goga, kteří zaznamenali 30 z celkových 41 bodů v prvním poločase. Domácích táhl houževnatými nájezdy Johnsonn II, bodovým lídrem byl však Vlk, který uzavřel první poločas 14 body a s celkovou úspěšností střelby 83%. Do šaten se šlo za stavu 47:41 a do druhé poloviny měli lépe našlápnuté domácí Sovy.
Druhý poločas otevřel alley-oop akcí domácí Samoura a hned v dalším útoku donutil bránícího Číže k druhé osobní chybě. Střelecké konto si následně otevřel Halada, za domácí však odpověděl akrobatickým nájezdem navrátilec po zranění, Švec. Náskok domácích postupně rostl, ruku k dílu přiložili rovným dílem všichni hráči, ale klíčová byla zejména trojka Vyroubala. Ta zajistila domácím 12 bodové vedení a trenér Meděďů Beňaček sáhl po oddechovém čase. Po něm se už hosté nezmohli na žádný comeback, ba naopak. Sovy z tempa neubrali a třetí čtvrtinu uzavřely 15 bodovým náskokem.
Hosté to však nevzdávali a režii závěrečné desetiminutovky se snažili vzít do vlastních rukou. Z náskoku domácích postupně ukrajovali Novotný, Číž a Halada. Rozdíl ve skóre byl rázem jen 8 bodů. Domácí už však žádné překvapení nedopustili a nakonec se radovali z výhry 89:80.
Frank Kuhn (trenér USK): “Dnes to byl opravdu ofenzivní zápas, oba týmy nastřílely více než 80 bodu. Nikdy pro nás není snadné využít toho, když se hra vyvíjí v tomto tempu. Svým hráčům gratuluji, protože jsme se nevzdali, ani když Kolín začal hrát zónovou obranu a přestali jsme proměňovat, ale poradili jsme si s tím. Přesto musíme být velmi opatrní, abychom více kontrolovali doskok a měli lepší obranu při pick and roll situacích. Celkově se mi líbilo, jak jsme si posouvali míč a hráli týmově, plus naše agresivita – myslím, že to dnes večer rozhodlo.”
:Junior Mbida (USK): “Vyhráli jsme a to je pro mě to nejhlavnější. První polovina byla o něco náročnější, ale ve druhém poločase jsme ukázali charakter a zabojovali jsme zejména v obranném doskoku, jako důkaz jsou 3 útočné doskoky Kolína, zatímco v první jich měli 9. Máme dobrý útok, musíme ještě vylepšit obranu a myslím, že budeme na další zápasy připraveni.”
Predrag Benáček (trenér KOL) : “Gratuluji USK k zasloužené výhře. Máme problém s malým počtem hráčů, kteří navíc nejsou v plném tréninkovém tempu. Zároveň hrajeme velké množství zápasů v krátkém sledu, v tomto týdnu to bylo již čtvrté utkání. Bojovali jsme jak jsme mohli, ale došla nám energie a USK nás předčilo. Gratuluji, vyhrávali 35 minut a zaslouženě se dnes radují z výhry.”
Adam Goga (KOL): “Hlavně bych chtěl pogratulovat domácím k výhře, zasloužili si to. Byli na nás dobře připraveni, předčili nás hlavně fyzicky. Poslední týden jsme měli velké zápasové vytížení, zatímco USK mělo celý týden volno a byli na nás připraveni. Dělali jsme co jsme mohli, myslím si, že jsme odehráli dobré utkání. V obraně jsme sice měli díry a útok nám až tak nevycházel, ale bojovali jsme a USK nás nakonec předčilo fyzicky.”