To, co se ukazovalo na začátku a bylo vnímáno jen jako kolorit, ukazuje se jako mrazivá realita. Jistě si vzpomínáte na slova přítele po telefonu Víta Koláře poté, co byly spočítány hlasy, že přesto, co se ukázalo se triumfální vítězství ANO, stejně jako šance na vytvoření trojkoalice s SPD a Motoristy sobě,  že stejně nakonec může věc dopadnout jinak.

Je to logické, pro Pavla a jeho souputníky je silná 108-ti členná trojkoalice  nepřátelským projektem, který je důkazem fiaska Fialy a spol., který svou kampaní  „Teď je čas stát na správné straně“ a morbidními komenty o ruských tancích v Praze či telefonátu Putina Babišovi vytvářely doslova davovou psychózu ve prospěch války proti Rusku, bezvýhradné podpory Ukrajiny a zcela odsouvala problémy, které řadové občany tíží.

Ta davová psychóza nepochybně u bývalých voličů čtyřkoalice zapustila kořeny. Ale je vlastní i válečnickému jestřábovi Petru Pavlovi.

A ten se vydal na válečnou stezku.

Jakkoliv veřejně v minulosti odsouhlasil, že řešení Babišových střetů zájmu, které mu Babiš naznačil, je vyhovující, náhle obrátil a chce zcela nelegitimně smažit Babiše tím, že je musí sdělit veřejnosti.

Proč proboha? Jde přece o to, aby šlo o postupy, které „problémy“ úspěšného politika a ovšem i úspěšného miliardáře  byly vyřešeny v souladu s českými i evropskými předpisy. Navíc platí podle našich zákonů, že je má vyřešit do 30 dnů po jmenování.

Pavel ovšem jistě chce Babiše grilovat a zřejmě ho i donutit, aby ANO například navrhlo na premiéra Karla Havlíčka, který se protibabišovským jestřábům (a nejen jim) jeví jako více poslušným.

Berme na vědomí, že Pavel, který cítí, že za ním stojí jako jeden šik všichni voliči bývalé čtyřkoalice a přičinlivě se k němu hlásí i například chvilkaři, kteří hodlají uspořádat 17. listopadu masivní demonstraci ve prospěch Petra Pavla proti nástupu „proruské“ vládní reprezentace, jako bývalý paragán a celoživotní zelený mozek chce zjevně Babiše a jeho partu porazit a nebo alespoň ponížit.

I to má samozřejmě logiku.

Babišova trojkoalice totiž jede jako po másle a například způsob, jak již ovládla orgány Poslanecké sněmovny, kde přes doslova hysterické a nenávistné štěkoty poslanců nové opozice nebyli schopni zabránit triumfálnímu zvolení Tomia Okamury předsedou Poslanecké sněmovny, což je doslova znovudotvrzením volebního fiaska „prozápadních sil“ 

A tak Pavel vyrukoval s něčím, k čemu rozhodně není oprávněn, tedy naroubovat Babišově trojkoalici ta fanatická „válečnická, proukrajinská a protiruská hesla“, kterými nás častovali do poslední minuty politici padlé čtyřkoalice.

Je rozumné, že Tomio Okamura, mimo jiné zaštítěný dnes již funkcí fakticky 2. nejvyšší ústavní funkce ve státě (nikoliv, jak se nesprávně uvádí 3. nejvyšší) konstatoval, že vládní prohlášení je pečlivě vyvážené a je přesně v takové poloze, aby jej trojkoalice mohla odsouhlasit.

Nezapomínejme totiž na to, že SPD muselo ustoupit od požadavku vyvolat referendum o vystoupení z NATO a EU, což jistě pro mnohé  při představách další nekonečné války proti Rusku by mohl jen šílenec, což sice prezident Pavel možná zčásti je. Ale není důvodu mu v jeho válečnických úchylkách vycházet vstříc.

To platí tím spíše, že Pavel zřejmě vůbec nesleduje nejen zahraniční, ale i naše média, která ukazují, že Ukrajina je momentálně po všech stránkách v absolutním rozvratu.

Největší korupční aféra, do které jsou podle protikorupční agentury NEBO zapojeni nejbližší špičky a spolupracovníci prezidenta Zelenského a mějme na paměti, dvě věci, a to, že ji Zelenskyj chtěl před nedávnem podřídit svým dozorovým orgánům, což vyvolalo celoukrajinské protesty a navíc  tato organizace je  organizována na bázi spolupráci s americkou FBI,  která – jak se nyní ukazuje – nezakrytě protikorupční směřování posiluje.

Není ani vyloučeno, že odstranění Zelenské v souvislosti s korupční angažovanosti jeho spolupracovníků je mlčky či dokonce otevřeně podporováno americkou administrativou.

Velký vojevůdce z NATO Pavel, zdá se i ignoruje fakt, že Ukrajina zažívá nejen v Pokrovsku, ale v celé zemi jednu prohru za prohrou a když do toho ji čeká zimní pohroma v nedostatku fungování energetického systému, které bylo zvlášť významným terčem korupce ve výši 100 mld dolarů, pak marně přemýšlím, zda vůbec Pavel ví, co žádá.

Vždyť je to směšné…

Podporovat Zelenského korupčníky? Lakovat na růžovo ukrajinské vojenské fiasko na bojišti?

Toho jsou schopni tupí voliči Fialy, Rakušana či Hřiba. Ale většina českého národa je svéprávná a svéprávně i volila.

Babiš, Okamura i Macinka ustoupit nesmí.

A věřme, že neustoupí.

Zlu, tj. Pavlovi, se ustupovat nesmí.

Asi tak…

 JUDr Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

 X X X

 EXPREMIER  ČR  PAROUBEK:

 Prezident Pavel porušuje ústavu

POLITICI  ANO,  SPD,  MOTORISTĚ  NEUSTUPOVAT

PAVLOVI  NAČICHLÉMU   Z  NATO

Podle ústavy prezident jmenuje premiéra a na jeho návrh ministry. Může si vybrat jako premiéra kohokoli, ale má jednat bez zbytečného odkladu. Za nedlouho to budou dva měsíce od voleb, ve sněmovně je jasná většina a prezident nekoná.

Poznámky k Babišovu střetu zájmů, k osobám některých možných ministrů a k programovému prohlášení příští vlády prezident jistě činit může, ale nemají žádnou politickou relevanci. Vláda se u nás zodpovídá sněmovně, tedy sněmovní většině.

Prezident nemusí jmenovat člověka, který si vyjednal většinovou podporu Sněmovny. Pokud to ale neudělá, riskuje  paralýzu země. Vláda bez podpory většiny poslanců nejenže nezíská důvěru sněmovny, ale neprojde ji nejen státní rozpočet, taková vláda neprosadí jediný zákon. Chvíli takto jistě lze vládnout, ale odpovědnost za chaos  a další nárůst nenávistných emocí lidí padá plně na hlavu prezidenta.

Divím se špičkám sněmovní většiny, že důrazněji nepožadují po prezidentovi, ať začne konečně plnit své ústavní povinnosti a jmenuje premiéra. Třeba svého vrátného, pokud bude chtít, ale musí konat. Nebere svůj plat jen jako okrasa země nebo mluvčí hradní družiny, ale za výkon těch několika kompetencí, které náš prezident má. Nemá jich až tolik, aby nemohl do měsíce od voleb do sněmovny jmenovat premiéra.

Pokud prezident nejmenuje reprezentanta vládní většiny  vzniklé ve volbách, pak všechno, co bude následovat je čistě a jen jeho odpovědnost. Národ ho poté za chvíli bude nenávidět. Pokud to chce riskovat, prosím, je to jeho volba.

Současná parlamentní většina nemá kam spěchat. Deklarují svoji připravenost vládnout a ochotu převzít  odpovědnost za stát. Pokud to prezident bude dál sabotovat, tak by tato trojkoalice měla ztratit zájem o tvorbu realistického státního rozpočtu. Proč by za Fialu a prezidenta vlastně měli tahat horké kaštany z ohně. Za státní rozpočet odpovídá vláda, nyní stále ta Fialova a následně toho člověka, kterého prezident jmenuje premiérem. Představitelé sněmovní většiny by to měli začít víc zdůrazňovat.

S rozpočtem je navíc nečeká nic pěkného. Fialova vláda dokázala veřejné finance rozvrátit v době enormního růstu příjmů do rozpočtu, ke kterému došlo díky vysoké inflaci, ale i k určitému reálnému růstu HDP a zvýšení daní, které prosadila. Dát ho vůbec dohromady, bude bolestivý oříšek, za který nová vláda skoro jistě zaplatí určitou ztrátou popularity.

Pokud se prezident umoudří a pochopí, že jmenováním kohokoli jiného než Andreje Babiše si zahrává s osudem země, pak bych se jako nový premiér vůbec nezabýval tím, koho prezident chce či nechce jmenovat ministrem. Pokud někoho z navržených nejmenuje, pak by premiér neměl váhat a dotyčného ustanovit prvním náměstkem příslušného ministerstva, s pověřením řízení příslušného úřadu.

 Bez rozhodnutí vlády prezident ani neodletí na státní návštěvu a jeho úředníci na Hradě nedostanou výplatu.

Je čas, aby pánové Babiš, Okamura a Macinka přestali brát ohledy na člověka, který neplní své ústavní  povinnosti a chce je politicky zničit.

 Ing. Jiří Paroubek, expremiér ČR, server vasevec.cz

X X X

 PAVEL  A   FIALA  S  MILIARDOVÝMI  DLUHY  PODRAZILI  ANO,  SPD,  MOTORISTY

NESCHOPNÍ  A  CHUDÁCI  S  NAHÝM  ZADKEM  PROTI  SCHOPNYM,  JAKO  TRUMP,  BABIŠ,  BAŤA…

 Hned nás podrazili, říká Babiš kvůli akci opozice. Slíbil slušné chování i detaily o Agrofertu

 Hned nás podrazili, rozohnil se v pátek večer na sociálních sítích šéf hnutí ANO Andrej Babiš kvůli akci poslanců KDU-ČSL. Ti chtějí s podporou ODS, STAN a TOP 09 svolat mimořádnou schůzi Sněmovny k jeho střetu zájmů. Babiš poukázal na to, že členové nové sněmovní opozice o svém záměru informovali krátce poté, co dolní komora zvolila do křesla místopředsedy poslance Jana Skopečka z ODS. Zároveň však slíbil, že on sám bude jednat slušně a také zveřejní detaily ohledně hospodaření Agrofertu.

Lidovci chtějí svolat mimořádnou schůzi Sněmovny ke střetu zájmů předsedy ANO. Novinářům to v pátek řekl předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Tom Philipp. Možný budoucí premiér podle nich na této schůzi dostane příležitost veřejně objasnit, jak chce svůj střet zájmů před nástupem do vlády vyřešit. Sám Babiš to však vidí jinak. „Hned nás podrazili,“ komentoval kroky opozice ve videu zveřejněném na sociálních sítích.

„Co slyšíte od rána do večera v médiích? Střet zájmů Babiše, nic jiného tady nemáme. Myslel jsem si, že minulá Sněmovna, která byla plná nenávisti, zla a závisti a strašných cen, že za ní uděláme čáru a nová Sněmovna bude jiná. Bohužel jsem se ale mýlil,“ posteskl si. Nic to však prý nemění na tom, že on sám se bude chovat slušně. Následně avizoval, že příští video natočí o Agrofertu.

Babiš zkritizoval novou sněmovní opozici:

Babiš Agrofert neprodá

Podle prezidenta Petra Pavla by měl Babiš ještě před jmenováním premiérem veřejnosti oznámit, jak svůj střet zájmů vyplývající především z vlastnictví holdingu Agrofert vyřeší. Babiš ve čtvrtek uvedl, že způsob oznámí těsně před jmenováním. Pokud si to prezident přeje, sdělí to veřejně. Dříve řekl, že Agrofert neprodá a střet zájmů vyřeší v souladu s českými a evropskými zákony.

Předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda řekl, že jde o věc, na kterou má veřejnost právo a Sněmovna se k tomu musí jasně postavit. Šéfku klubu STAN Michaelu Šebelovou udivuje, že Babiše překvapuje požadavek prezidenta. „Ukazuje se, že lidé jsou populistům dobří jen tehdy, když potřebují, aby pro ně hlasovali. V momentě, kdy se těmto voličům mají zodpovídat, jsou jim voliči na obtíž,“ řekla. Babiš musí být transparentní a oplatit voličům důvěru férovostí a otevřeností, míní.

 Strany tvořící současnou vládu v demisi trvají na tom, že kandidát na vysokou ústavní funkci musí být schopen doložit, že jedná jen ve veřejném zájmu, řekl Philipp. „Proto má také ČR zákon o střetu zájmů a má existovat jasná hranice mezi veřejnou mocí a podnikáním,“ řekl. Babiš bude mít možnost důstojně a férově vystoupit, doplnil.

Valeš: Střet zájmů nyní neexistuje

Sněmovna by však podle politologa Lukáše Valeše měla řešit důležitější věci, například schodek rozpočtu. Ve vysílání CNN Prima NEWS uvedl, že střet zájmů Andreje Babiše v současné době právně ani neexistuje. „Babiš bude mít 30 dní po svém jmenování premiérem, teprve tehdy vzniká zákonný nárok. Takže ani nemá Sněmovně co vysvětlovat – je řadovým poslancem,“ konstatoval.   

Zároveň upozornil, že dosavadní vládní koalice slibovala, že bude konstruktivní opozicí, ale místo toho přebírá všechny špatné zvyklosti z minulého volebního období. „Domnívám se, že na mimořádné schůzi vystoupí řečníci s přednostním právem, kteří jen zkritizují nastupující vládu,“ očekává Valeš.

X X X

 POTRAT  ZÁKLADNí  PRÁVO

  Evropský parlament: Potrat základní lidské právo

Evropský parlament přijal usnesení, v němž požaduje zahrnutí práva na potrat do Listiny základních práv EU a zavedení závazného rámce pro sexuální a reprodukční zdraví. Toto usnesení navazuje na včera přijaté usnesení o Evropské strategii pro rovnost žen a mužů na období 2026–2030.

V předvečer přijetí Evropské strategie pro rovnost žen a mužů 2026–2030 přijal Evropský parlament usnesení, v němž požaduje zahrnutí práva na potrat do Listiny základních práv EU. Podle zpráv sdělovacích prostředků pro hlasovalo 310 poslanců Evropského parlamentu, proti 222 a 68 se zdrželo hlasování. Nezávazné usnesení bylo zasláno Evropské komisi, která byla vyzvána k vypracování pokynů pro provádění nové směrnice o boji proti násilí páchanému na ženách a domácímu násilí.

V usnesení Evropský parlament vyzval Evropskou unii, aby uznala genderově podmíněné násilí za „závažný trestný čin s přeshraničním rozměrem“, uvádí se v usnesení. Dokument rovněž vyzývá k zavedení definice znásilnění založené na souhlasu do evropského práva a k tomu, aby členské státy, které dosud neratifikovaly Istanbulskou úmluvu, zavedly definici znásilnění. Zdůrazňuje také potřebu posílit mechanismy pro boj proti údajně demokratickému úpadku v zemích EU a ochranu práv žen a LGBTIQ+ osob.

Dále parlament doporučuje zajistit univerzální přístup ke genderově citlivé péči a službám v oblasti duševního zdraví a také zavést „závazný rámec“ zaručující plný a rovný přístup ke všem službám v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, uvádí se v dokumentu. Dokument rovněž zdůrazňuje, že by Komise měla usilovat o snížení genderových rozdílů v zaměstnání, odměňování a důchodech.

Jak sdělovací prostředky připomínají, Evropská komise minulý měsíc oznámila svou strategii pro rovnost LGBTIQ+ komunity na období 2026–2030 a oznámila spolupráci s členskými státy na ukončení praktik konverze a vytvoření znalostního centra o online trestných činech z nenávisti. Příští rozpočet EU na období 2028–2034 plánuje zdvojnásobit financování organizací pro rovnost na 3,6 miliardy eur.

Je ovšem zřejmé, že implementace usnesení Evropského  parlamentu bude velmi obtížná a v některých členských státech až nemožná i vzhledem ke znění jejich ústav. Konkrétně se jedná o Slovensko, Maďarsko a Polsko, kde ostatně usnesení je věnována zvýšená pozornost a také je v diskusích ostře kritizováno. Je prakticky jisté, že úprava Listiny základních práv EU bude odmítnuta. Konečně i v samotném Evropském parlamentu většina pro usnesení není nijak výrazná.

 Jana Putzlacher, server vasevec.cz

X X X

 POLITIK  POJAR  OKAMŽITĚ  ŘEŠIT  VELKOU  KORUPCI  A   ROZKRADENÉ  MILIARDY  NA  UKRAJINÉ

 S  PROKURATUROU  EU, TRUMPEM,  NATO,  PAVLEM, UKRAJINOU

ŽÁDAT  KAPITULACI  UKRAJINY,  JAKO  GENERÁLOVÉ  PO  HITLEROVI

´ŽÁDNÉ  ZBRANĚ  NA  UKRAJINU, UKRAJINCI  NECHTĚJÍ  BOJOVAT

Tomáš Pojar pracoval jako poradce pro národní bezpečnost a patřil k nejbližším spolupracovníkům Petra Fialy. Jeho pozici vytvořila vláda koncem roku 2022 a v následujícím roce ji Pojar obsadil. Byl u jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a s Fialou byl i v Bílém domě u Joea Bidena. Nyní mluví o válce, Gaze a svých plánech.

Jako národní bezpečnostní poradce skončíte v den jmenování nové vlády. Budete českou zahraniční politiku sledovat už jen zpovzdálí?
Těším se na to, že zase budu svobodným člověkem. Nemyslel jsem si před čtyřmi lety, že se stanu někdy zase ještě na 100 procent státním zaměstnancem. Můj sen to nebyl. Kdyby nepřišla brutální invaze Ruska na Ukrajinu, pravděpodobně by se to nestalo. Věnoval jsem se zahraniční a obranné politice posledních 35 let v různých pozicích a předpokládám, že to budu dělat i nadále. Rozhodně se mi ale nebude stýskat po tom být státním zaměstnancem.

Hamás jakožto islamistická teroristická organizace ovládá polovinu Gazy, tak tam klid nebude. Kdekoliv na světě vládnou teroristé, není to místo míru a blahobytu.

 X X X

Překvapení pro Jihoafričany. Palestinci k nim začali po desítkách emigrovat letadly

Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa v pátek uvedl, že jeho země začala vyšetřovat původ letadla, které za neobvyklých okolností ve čtvrtek ráno přistálo v Johannesburgu se 153 Palestinci na palubě. Úřady pustily cestující z letadla až po 12 hodinách čekání.

 Vysvětlily to tím, že žádný z pasažérů neměl v pasu potvrzení, které by za normálních okolností vydaly izraelské úřady lidem opouštějícím Pásmo Gazy. Cestující rovněž neměli zajištěné ubytování v zemi ani zpáteční letenky.

 „Jsou to obyvatelé Pásma Gazy, kteří se záhadným způsobem dostali do letadla. To po mezipřistání v Nairobi přiletělo k nám,“ uvedl Ramaphosa. Jeho země je podle něj přijala ze soucitu a nyní bude vyšetřovat pozadí letu.

Ministerstvo vnitra povolilo vstup palestinským mužům, ženám a dětem na území Jihoafrické republiky ve čtvrtek večer poté, co nevládní organizace Gift of the Givers zaručila, že se o ně postará a zajistí jim ubytování. Její zakladatel Imtiaz Sooliman uvedl, že za podobných okolností přistálo jiné letadlo v Johannesburgu už 28. října. Na jeho palubě bylo 176 Palestinců.

Z celkového počtu 153 Palestinců vstoupilo 130 osob na jihoafrické území s dočasným 90denním vízem. Zbývajících 23 se rozhodlo pokračovat letecky do jiných destinací.

 Podle palestinské ambasády v Jižní Africe je za oba lety zodpovědná „neregistrovaná a podvodná organizace, která zneužila tragickou humanitární situaci našeho lidu v Gaze, oklamala rodiny, vybrala od nich peníze a zajistila jim cestu nelegálním a nezodpovědným způsobem“. Palestinci z Pásma Gazy i Západního břehu Jordánu nemohou kvůli izraelské blokádě a okupaci snadno vycestovat do zahraničí, píše agentura Reuters.

Jihoafrická republika se dlouhodobě řadí k nejvýznamnějším podporovatelům Palestinců v konfliktu v Pásmu Gazy, který začal 7. října 2023 útokem palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael, při němž palestinští ozbrojenci zabili na 1 200 lidí a dalších na 250 osob unesli. Izraelská armáda při následné operaci v Pásmu Gazy zabila podle úřadů ovládaných Hamásem nejméně 69 180 Palestinců. Tyto údaje, které OSN považuje za spolehlivé, nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci. Od 10. října platí v Pásmu Gazy křehké příměří, které ale bylo už několikrát porušeno.

 Kvůli konfliktu v Pásmu Gazy Jihoafrická republika obvinila Izrael z páchání genocidy a v prosinci 2023 kvůli tomu podala stížnost k Mezinárodnímu trestnímu dvoru (ICJ) v Haagu. ICJ zatím v této věci nerozhodl a Izrael obvinění z genocidy.

 X x x

 ‚Problém demokratů, ne republikánů.‘ Trump žádá FBI, aby prověřila vazby Epsteina a Clintona

Americký prezident Donald Trump v pátek uvedl, že požádá ministerstvo spravedlnosti a Úřad pro federální vyšetřování (FBI), aby prošetřily vazby demokratů na finančníka a sexuálního násilníka Jeffreyho Epsteina. Prověřit mají mimo jiné exprezidenta Billa Clintona. Trump to napsal na své sociální síti Truth Social. Otázkám ohledně vazeb na Epsteina čelí od začátku svého druhého mandátu i samotný Trump.

 „Epstein byl demokrat a je to problém demokratů, ne republikánů,“ uvedl prezident. „Věděli o něm všechno. Neztrácejte čas s Trumpem. Já musím řídit zemi,“ doplnil.

V dalším příspěvku Trump oznámil, že požádá ministryni spravedlnosti Pam Bondiovou a FBI o prověření Epsteinových vazeb na banku JPMorgan Chase.

Vedle Clintona, který se stýkal se zesnulým finančníkem na počátku tohoto století, mají federální orgány vyšetřovat také bývalého ministra financí Larryho Summerse a zakladatele sítě LinkedIn a podporovatele demokratů Reida Hoffmana.

Banka JPMorgan Chase podle agentury Reuters v reakci na prezidentův příspěvek uvedla, že lituje jakéhokoliv spojení s Epsteinem. Doplnila, že mu „nepomohla spáchat žádný z jeho příšerných činů“.

Trest skoro 6 miliard korun

Zástupci banky zaplatili před dvěma roky 290 milionů dolarů (přibližně šest miliard korun) některým obětem zesnulého finančníka, aby se vyhnuli obvinění, že povolovali Epsteinovo sexuální násilí a vykořisťování dívek.

Žádný ze zmíněných mužů se podle Reuters k Trumpovu příspěvku nevyjádřil. Jejich podíl na Epsteinově nelegální činnosti dosud nepotvrdily žádné věrohodné důkazy a všichni v minulosti popřeli jakékoli protiprávní jednání.

Clinton s Epsteinem letěl před finančníkovým prvním odsouzením několikrát v jeho soukromém letadle a Hoffman se Summersem s ním udržovali společenské styky. Všichni tři muži vyjádřili lítost nad svým vztahem se sexuálním násilníkem.

Diskuse o dokumentech souvisejících s Epsteinovým případem opět nabírá na intenzitě poté, co skončila platební neschopnost americké vlády. Demokratičtí zákonodárci v tomto týdnu publikovali Epsteinovu elektronickou korespondenci.

Ta mimo jiné naznačuje, že Trump strávil několik hodin v Epsteinově domě s obětí sexuálního zneužívání. Výbor pro dohled Sněmovny reprezentantů později zveřejnil desetitisíce stran dokumentů spojených s případem.

V příštím týdnu má americká Sněmovna reprezentantů hlasovat o návrhu zákona, který by umožnil zveřejnění všech spisů z Epsteinova případu. Trump opakovaně popírá jakoukoliv spojitost s činy, kvůli kterým byl zesnulý finančník a sexuální násilník souzen.

Finančník Epstein čelil před svou smrtí obvinění, že vedl rozsáhlou prostituční síť s nezletilými dívkami. Epsteina ze zneužívání vinily desítky dívek, v roce 2008 se však po dohodě s prokurátory přiznal k jedinému sexuálnímu zločinu.

Aféru pak v roce 2018 oživily investigativní články listu Miami Herald a Epstein o rok později spáchal sebevraždu, když v newyorském vězení čekal na soudní proces.

X x x

Rusko obvinilo prokurátora a 8 členů Mezinárodního trestního soudu, kteří vydali zatykač na Putina

Vyšetřovací výbor Ruska v pátek oznámil, že obvinil z nezákonného pronásledování ruských občanů prokurátora a osm členů Mezinárodního trestního soudu (ICC), kteří vydali zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina kvůli deportacím ukrajinských dětí do Ruska. Výbor sehrává v Rusku roli federální kriminální ústředny a vyšetřuje nejzávažnější zločiny.

Výbor obvinil hlavního prokurátora ICC Karima Khana, čtyři soudce a rovněž předsedu soudu a tři jeho zástupce, vyhlásil po nich mezinárodní pátrání a vydal na ně zatykač, oznámil výbor na závěr vyšetřování, které zahájil tři dny po vydání zatykače ICC na Putina a zmocněnkyni Kremlu Mariji Lvovovou-Belovovou kvůli deportacím dětí z okupovaných částí Ukrajiny.

 Rozhodnutí ICC vydat zatykač na ruského prezidenta odsoudil Kreml jako „nehorázné a nepřijatelné“, zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je uvítal jako „historické rozhodnutí“. Z Moskvy zazněly i výhrůžky raketového útoku na sídlo ICC v Haagu. Zatykač komplikuje Putinovi cestování do ciziny.

Ukrajinská první dáma Olena Zelenská loni uvedla, že Rusové za dva roky války proti Ukrajině odvlekli kolem 19 tisíc dětí, dalších 528 připravili o život a na 1230 zranili.

Jen malou část unesených dětí se podařilo vrátit k rodinám do vlasti. Západ obviňuje Rusko, že ukrajinské děti podrobuje převýchově. To Moskva popírá a tvrdí, že se jen snaží pomoci dětem tím, že je odváží z oblasti bojů.

ICC soudí jednotlivce za zločiny proti lidskosti, genocidu a válečné zločiny. Uznává ho přes 120 zemí, na jeho jurisdikci kromě Ruska nepřistupují například ani Spojené státy.

 X x x

 Kyjev čelil ruskému vzdušnému útoku. Zemřelo při něm šest lidí a dalších 30 bylo zraněno

Ruské útoky zabily v noci na pátek v Kyjevě šest lidí. Na platformě Telegram to uvedl starosta ukrajinské metropole Vitalij Kličko. Další tři desítky lidí ruský vzdušný úder podle něj zranil, a to včetně dětí. Rusové při útoku na Ukrajinu podle ukrajinského prezidenta použili zhruba 430 dronů a dvě desítky střel. Ruské ministerstvo obrany ráno informovalo o nočním sestřelení 216 ukrajinských dronů.

 Kyjev čelil masivnímu ruskému vzdušnému útoku, nad metropolí během něj explodoval dron | Foto: Gleb Garanich | Zdroj: Reuters

O začátku ruských úderů na Kyjev informoval před 1.00 místního času (0.00 SEČ) starosta Kličko, podle něhož je poškozena i řada obytných budov. V Desňanské čtvrti zemřelo šest lidí, uvedl starosta metropole, který dříve informoval o čtyřech zabitých.

 V Kyjevě se ocitla pod útokem téměř každá městská čtvrt, napsala s odvoláním na Klička agentura AFP. Poničené či ohněm zachvácené budovy byly hlášeny v osmi z deseti kyjevských čtvrtí.

Ruské údery poškodily také vodovodní, teplárenské a energetické sítě. V několika čtvrtích byla poškozena zdravotnická zařízení, uvedl Kličko. Střely a drony cílily na kritickou infrastrukturu ve městě, uvedl šéf vojenské správy Kyjevské oblasti Mykola Kalašnik podle agentury Reuters.

Ukrajinské ministerstvo energetiky podle stejné agentury uvedlo, že ruské noční útoky na energetická zařízení přerušily dodávky elektřiny v částech Kyjevské, Oděské a Doněcké oblasti.

X x x

FICO  V  POPRADÉ

Přišli jstena pohřeb? Nebo proč jste všichni v černém? ptal se Fico po návštěvě školy v Popradě

Bouřlivý pátek zažil slovenský Poprad, premiér Robert Fico tam přijel přednášet studentům, přičemž asi třicet z nich přednášku předčasně opustilo a cinkalo přitom klíči potom, co jim premiér řekl, aby šli bojovat na Ukrajinu, když podporují válku. I nyní, stejně jako minulý pátek, kdy se měla Ficova přednáška původně konat, čekaly na premiéra na chodníku křídové nápisy. Na místě byl i regionální redaktor serveru Aktuality.sk Marek Nemec.

Proč panovala už před tím setkáním poměrně napjatá atmosféra v Popradu?
Ta napjatá atmosféra vyplývala z událostí, které se odehrály o týden dříve, když se před školou, na které měl premiér Robert Fico přednášet studentům o zahraniční politice, objevilo několik nápisů.

 Mladík odstartoval ‚křídovou revoluci.‘ Studenti opustili Ficovu přednášku, cinkali u toho klíči

Byly tam nejméně tři nebo čtyři, z nichž dva byly napsány křídou. Při jejich malování na chodník vyběhla ze školy ředitelka, která si to malování natáčela na mobil, aniž by v tu chvíli věděla, že to byl žák školy. On na asfalt napsal „dost bolo Fica“, a takový až vulgární nápis „jak chutná Putinův…“.

Ona si tento incident natočila. Pak se během vyučování stalo, že do školy přišla policie, aby žáka odvedla k výslechu. Tam jim musel vysvětlit, proč to namaloval, jak to myslel a tak dále.

Tyto události následně vyvolaly v celé zemi takzvanou Křídovou revoluci, při které lidé malovali na chodníky různá hesla, nápisy a své názory. To se vyhrotilo až do dnešního dne (pátku), kdy se premiér vrátil do Popradu a opět ho před budovou okresního úřadu, kde se ta přednáška konala, čekaly další nápisy na chodnících a silnicích.

Ta přednáška tentokrát začala, ale pak jsme i viděli na videích, že zhruba třetina nebo možná polovina, to vy víte lépe, studentů opustila diskusi předčasně. Odcházeli a cinkali přitom klíči. Byl to podle vás spontánní nebo plánovaný proces a proč se to stalo?
Tak já si myslím, že to bylo spontánní. Ten moment nemůžu odhadnout, ale možná kdyby se ta atmosféra v sále vyhrotila o něco dříve, odešli by

Ale momentem, který spustil odchod studentů ze sálu, bylo, když měl premiér Fico studentům říci, že Evropská unie pošle Ukrajině dalších 140 miliard eur na financování války, což vyvolalo v plénu studentů nějaký šum, na který reagoval slovy: „Tak jestli jste tak chytří, tak tam jděte bojovat vy.“

Studenti pak začali cinkat klíči, na což reagoval slovy „Tak si cinkejte.“ Studenti se následně zvedli a za cinkání klíčů na protest odešli ze sálu, odešli z budovy pryč. Až venku jedna studentka držela i ukrajinskou vlajku a všichni studenti byli oblečeni v černém.

A to že byli oblečeni v černém, je takový symbol, protože minulý týden, kdy měla proběhnout ta přednáška, která se nakonec nekonala, se ještě den předtím večer dohodli přes nějakou aplikaci na komunikaci, že vyjádří neverbálně svůj názor a vyjádří ho tím, že přijdou oblečeni v černém.

Premiér Fico na to reagoval, když viděl, že část studentů je oblečena v černém, se jich zeptal, zda přišli na pohřeb.

To ale nevypadá úplně jako přátelská diskuse. Tak v jaké atmosféře se to setkání neslo, jak jí třeba popisovali ti studenti, kteří zůstali? Protože i těch bylo dost.
Tak odešlo přibližně 30 studentů a dalších 70 nebo 80 zůstalo. V sále bylo více než 100 lidí, byli tam studenti ze tří nebo čtyřech středních škol v Popradě. Pokud tedy vezmeme v úvahu, že z každé školy bylo 30 studentů, vyjde nám číslo okolo stovky.

 Ti, kteří zůstali, atmosféru popsali jako napjatou od samého začátku, že tam byly momenty, kdy se to dotýkalo různých kontroverzních témat nebo témat, která studenti již vnímali jako kontroverzní a cítili se tam spíše jako na politické přednášce, i když Úřad vlády předem tvrdil, že diskuse bude apolitická.

Tedy, že se bude vyhýbat jakýmkoli politickým tématům ze Slovenska a aktuálnímu dění.

Vy jste už mluvil o křídové revoluci. Lidé teď píší premiéru Ficovi vzkazy křídou na zemi, jako „Fico se boj studentů“ nebo „velcí chlapi se křídy nebojí.“ Jak často se premiér Fico objevuje, v poslední době, mezi lidmi, kdy a kde je možné se s ním setkat tváří v tvář a třeba se ho i na něco zeptat?
Pokud vezmeme, jak to bylo dnes (v pátek), tak se přišel podívat za studenty, ale média se k němu vůbec nedostala. Řekl bych dokonce, že to bylo až nedůstojné, protože do budovy toho okresního úřadu přišel zezadu ze dvora, kde z auta vstoupil přímo do dveří přednáškové místnosti.

Média k němu tedy neměla vůbec žádný přístup, a dokonce došlo k takové kuriózní situaci, tak byli kameramani vystrčení v oknech, aby si ho natočili, jak odjíždí z Popradu.

Dokonce jedna televize ho natáčela z okénka na toaletách, aby získala co nejlepší záběr, jak opouští budovu a nastupuje do auta. Takže v tomto směru dnes veřejnosti přístupný nebyl.

Na druhou stranu, sám premiér Robert Fico tvrdí, že on s lidmi diskutuje rád a mezi lidi chodí.

To je z části i pravda, protože například dost často se na Slovensku konají výjezdní zasedání vlády, která jsou v různých částech regionů Slovenska, což znamená, že on do regionů jezdí. Koneckonců, postřelili ho v Handlové, také na takovémto výjezdním zasedání vlády.

 X XX

Podřezejte jim krky! V Číně povstávají vlčí válečníci, žízní po krvi japonské premiérky

  Slova japonské premiérky Sanae Takaičiové o možném uplatnění kolektivní sebeobrany v případě čínské invaze na Tchaj-wan vzbudila značné agresivní reakci ze strany Číny. Premiérka čelí výsměchu, že ji do hlavy kopl osel, objevila se i výzva k podřezání jejího hrdla. Aktivace „vlčích válečníků“ ukazuje hloubku despektu, který Peking k Takaičiové chová.

„Pokud jde o bitevní lodě a použití síly, bez ohledu na to, jak se na to díváte, mohlo by to představovat situaci ohrožující přežití (Japonska),“ prohlásila premiérka před japonskými poslanci o možném čínském pokusu získat Tchaj-wan násilím. Bezpečnostní zákon z roku 2015 v případě takové situace umožňuje Tokiu uplatnit právo aktivovat japonské obranné síly. A to i v případech, kdy Japonsko není přímo napadeno.

 X XX

 Andrej Babiš a Petr Pavel, poslední kolo jednání na Pražském hradě.

Právní interpretace paragrafů může být někdy docela jiná než intuitivní a kolektivně sdílený výklad. Na technicistní kličky teď možná spoléhá i Andrej Babiš. Prezident chytře a záslužně vzdoruje, ale jak dlouho to vydrží?

U zkoušek z obchodního práva je podle vysokoškolského pedagoga a praktikujícího advokáta Petra Bezoušky jedna osvědčená cesta, jak prověřit elementární znalosti. Položit otázku, zda je vlastník firmy podnikatelem.

Správná odpověď je, světe div se, že ne. I proto už od 19. století fungují po světě společnosti s ručením omezením nebo akciové společnosti. Tím, kdo podniká, je firma – právnická osoba. Akcionář či podílník je jen jejím majitelem a jinak si žije svůj vlastní svět.

„Je to fakt základ,“ ujišťuje Bezouška k hranici podnikání. Ze stejného základu vycházela tento týden i jeho facebooková poznámka ke střetu zájmů Andreje Babiše. Poznámka, motivovaná nikoli snahou hledat pro vítěze voleb skuliny v zákoně, ale rozčarováním z toho, jak laici pletou v hlavní věci těchto dnů a týdnů páté přes deváté.

Mnozí totiž o střetu zájmů hovoří jako znalci, aniž by příslušný zákon četli. Babiš coby největší kříženec politika s byznysmenem v zemi z něj nakonec asi jen tak nevyklouzne, ale pro správnou orientaci v problematice je přece jen užitečné si nejdřív sjednotit východiska.

Babiš usiluje o post premiéra, tedy – řečí zákona – veřejného funkcionáře. Tím jsou dále poslanci, senátoři, ministři, lidé ve vedení dalších důležitých státních institucí (ČNB, NKÚ a další) nebo obecní zastupitelé na plný úvazek.

Hlavní překážka pro návrat Babiše do vlády je nejčastěji spatřována ve čtvrtém paragrafu. V něm se také píše o třicetidenní lhůtě, kterou má sporný nominant na uvedení věcí do pořádku. Co ale příslušný paragraf doopravdy říká?

Zákon o střetu zájmů – § 4

(1) Veřejný funkcionář … nesmí

• a) podnikat nebo provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost,
• b) být členem statutárního orgánu, členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby, která podniká…
• c) být v pracovněprávním nebo obdobném vztahu nebo ve služebním poměru, nejde-li o vztah nebo poměr, v němž působí jako veřejný funkcionář…

(3) Veřejní funkcionáři uvedení v odstavci 1 jsou povinni činnosti tam uvedené ukončit bez zbytečného odkladu poté, co začali vykonávat svou funkci, nejpozději však do 30 dnů ode dne zahájení výkonu funkce…

Babiš tedy nesmí „podnikat“ nebo figurovat v orgánech svých firem. Kdyby byl jmenován premiérem, má 30 dnů na nápravu. Ale jak už víme spolu s Bezouškou a studenty prvního ročníku práv, Babiš důsledně vzato sám nepodniká.

Jako jediný vlastník sice má rozhodující slovo ve firmě, která patří mezi největší příjemce dotací v zemi (k zákazu dotování se ještě dostaneme), ale zákon o střetu zájmů vlastnictvím Agrofertu a priori neporušuje. V orgánech firmy nesedí a definici podnikání by splnil, jen kdyby byl sám na sebe živnostníkem, a ne jen majitelem jiné podnikající osoby.

Občanský zákoník – § 420

(1) Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

Že nejde o výklad jednoho kreativního právníka, potvrzují i jiní lidé z praxe. „Existuje na to i judikatura Nejvyššího soudu. Buďto sám podnikáte, anebo podnikání ovlivňujete z pozice statutárního orgánu. Ale když vlastníte akcie, jde o majetek. Na této myšlence je postaven i zákon o střetu zájmů – nelze nutit politiky, aby se zbavovali svého majetku,“ vysvětluje Karel Machačka z advokátní kanceláře Kučera & Associates.

Čtvrtý paragraf zákona o střetu zájmů má pak další dva důležité odstavce, které odepírají firmám jako Agrofert přístup k veřejným penězům ve formě dotací, zakázek či investičních pobídek. Není nutná ani majoritní kontrola ze strany zapovězených osob, stačí jen čtvrtinový podíl.

Zákon o střetu zájmů – zákaz dotování

• 4b

Obchodní společnost, ve které veřejný funkcionář … vlastní podíl představující alespoň 25 % … se nesmí účastnit zadávacích řízení podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek… Zadavatel je povinen takovou obchodní společnost vyloučit ze zadávacího řízení. Zadavatel nesmí obchodní společnosti uvedené ve větě první zadat veřejnou zakázku malého rozsahu, takové jednání je neplatné.

• 4c

Je zakázáno poskytnout dotaci podle právního předpisu upravujícího rozpočtová pravidla nebo investiční pobídku podle právního předpisu upravujícího investiční pobídky obchodní společnosti, ve které veřejný funkcionář … vlastní podíl představující alespoň 25  % …

Má tedy Babiš smůlu právě kvůli těmto pasážím? V budoucnu, pokud jde o peníze, možná ano. Je-li ovšem dnes kolem zákona rozruch kvůli tomu, že má jít o rozhodující normu pro jmenování či nejmenování Babiše premiérem, tak jsme opět vedle.

Paragrafy 4b a 4c se totiž zjevně týkají budoucích vztahů mezi konkrétním úřadem, který o dotaci či zakázce rozhoduje, a Agrofertem. Stane-li se Babiš premiérem, Agrofert se pak nesmí o veřejné peníze ucházet a příslušné úřady mu je nesmějí dávat. Odepřít ale kvůli tomu preventivně Babišovi nárok na vládní funkci nelze.

Co tedy vadí?

Ale konec teoretizování a ďáblova advokátování. Střet zájmů, kdy někdo chce řídit stát a zároveň do svých firem od téhož státu čerpá miliardové dotace, samozřejmě existuje. Nutnost „řešení“ připouští i Babiš. Sice mlží, ale s převratným výkladem, že nemusí dělat nic, zatím nepřichází. Prý jde o „extrémně citlivou a osobní záležitost“, proto jsou kolem ní tajnosti, nicnedělání by navíc na Hradě sotva prošlo.

Co by šlo za řešení považovat? Teoreticky třeba to, že Babiš funkci dostane, ale dotací se zřekne.

„Je pravda, že podle paragrafu 4c konflikt není, pokud Agrofert den po jmenování přestane dotace pobírat,“ uvažuje David Kotora, výkonný ředitel antikorupční neziskovky Transparency International. „Možná právě proto prezident požaduje, ať Babiš veřejně své řešení popíše. Možná ho chce donutit k veřejné deklaraci, že Agrofert už do budoucna žádné dotace pobírat nebude,“ odhaduje šéf instituce, která na nezákonný přísun veřejných peněz do Agrofertu upozornila za minulé Babišovy vlády jako první a dál věc systematicky sleduje.

Z vyjádření Petra Pavla zatím není zřejmé, co by považoval za stravitelné řešení. V první řadě chce od Babiše, jak známo, veřejný výklad. „Určitou pojistku proti té pověstně špatné akustice v prostorách Pražského hradu,“ jak trefně poznamenal bývalý Pavlův poradce, právník Jan Kysela. Zároveň je už zjevné, že ne se vším by se prezident spokojil.

„Pokud Andrej Babiš učiní kroky, které budou zřetelně ukazovat, že chce konflikt vyřešit a že má řešení v souladu se zákony, je prezident připraven jmenovat ho předsedou vlády bez odkladu,“ stojí v písemném stanovisku Hradu ze středeční schůzky Pavla s Babišem, kde je problematice střetu zájmů věnovaná polovina textu. Mimo jiné s odkazem na nález Ústavního soudu z roku 2020, podle kterého (slovy Hradu) „všichni členové vlády mají zastávat svou veřejnou funkci tak, že se ani navenek nebudou jevit ve střetu zájmů“.

Premiér s defektem?

Veřejná deklarace, že s dotacemi je konec, by teoreticky fungovat mohla. Jen by tím Agrofert (a Babiš coby jediný vlastník) přišel o velké peníze. Předloni Agrofert na dotacích dostal podle výroční zprávy 1,9 miliardy, loni 1,6 miliardy korun.

V horších letech to odpovídá celému zisku (předloni koncern vydělal 2,1 miliardy, loni díky prodeji Mafry 7,1 miliardy). Nemít dotace tedy není ekonomicky moc udržitelný stav. Zvlášť když se vezme v úvahu, že by nemohlo jít o provizorium, protože Babiš současně potřebuje kvůli imunitě za Čapí hnízdo zůstat možná až doživotně v politice.

Ze stanoviska Hradu i politiků ANO navíc nepřímo plyne, že se nejspíš chystá složitější manévr než jen verbální rezignace na dotační byznys a že může nějakou dobu trvat.

 X X X

 Zákon o střetu zájmů má ještě jiná relevantní ustanovení. Konkrétně obecnější paragraf tři, který lze v kontextu Babiš-Agrofert číst tak, že konflikt mezi prací pro veřejnost a pro sebe nastává v tomto konkrétním případě (šéf vlády a velká, široce rozkročená firma) na mnoha úrovních. A že by tím pádem skutečně nejčistším řešením bylo, kdyby se Babiš podniku doopravdy zbavil.

Má-li někdo střet zájmů jen v jedné dílčí oblasti, mohl by teoreticky ve vládě fungovat v souladu s paragrafem tři tak, že v příslušných oblastech zůstane pasivní a nebude nic ovlivňovat. Velký a košatý podnik typu Agrofert je ale dotčen vládní politikou skoro na každém kroku. Příkladem může být už jen návrh vládního prohlášení. Výhody pro Agrofert lze najít hned v několika bodech, jako je snížení korporátní daně nebo přesun části plateb za elektřinu ze zákazníků na stát.

Zákon o střetu zájmů – § 3

(1) Veřejný funkcionář je povinen zdržet se každého jednání, při kterém mohou jeho osobní zájmy ovlivnit výkon jeho funkce. Osobním zájmem se pro účely tohoto zákona rozumí takový zájem, který přináší veřejnému funkcionáři, osobě blízké veřejného funkcionáře, právnické osobě ovládané veřejným funkcionářem nebo osobou blízkou veřejného funkcionáře zvýšení majetku, majetkového nebo jiného prospěchu, zamezení vzniku případného snížení majetkového nebo jiného prospěchu nebo jinou výhodu…

Babiš by mohl teoreticky Pavlovi slíbit, že bude vládnout férově a že se jednání ve vlastní prospěch „zdrží“, jak to paragraf tři vyžaduje. V duchu svého památného výroku z roku 2016: „Ano. Mám střet zájmů, ale já ho nezneužívám.“

To ale sotva bude stačit. Podle advokáta Machačky si lze naopak představit vyhrocenou situaci, kdy se Pavel brání jmenování Babiše právě proto, že s Agrofertem za zády by šlo o premiéra odsouzeného k časté pasivitě. Až se bude třeba v Radě EU nastavovat rozpočtový rámec pro roky 2028–34 a v něm příděly agrárních dotací pro malé a velké podniky, co Babiš řekne? Bude smět vůbec mluvit?

„Tato faktická limitace může být důvodem, proč prezident trvá na svém. Nechce, aby tam ta limitace existovala. Chce mít premiéra, který ničím limitován nebude a který bude smět hlasovat vždy, všude a o všem,“ odhaduje Machačka.

 Převod Agrofertu na někoho z rodiny nic neřeší, paragraf tři mluví pro tyto účely o „osobě blízké“. Druhá, často uváděná možnost, tedy převod koncernu do takzvaného slepého trustu, spravovaného v zahraničí autonomním investičním manažerem, také nefunguje. Babiš by stále věděl, že v trustu Agrofert má, takže by dál v hlavě mixoval zájmy státu s péčí o své jmění.

Z čistých variant tedy zbývá jen úplný prodej. K němu se Babiš zjevně nechystá, po jednání na Hradě to opět vyloučil. Prezident na druhou stranu poptává skutečné řešení, což spolu nejde dohromady. Kdo vydrží déle?

X X X

 Moskva zesiluje útoky na ukrajinskou energetiku. Nejlepší obrana? Údery proti ruským rafineriím

Ruské útoky na ukrajinskou energetiku, které mají zlomit odpor Ukrajinců, nabírají před začátkem zimy na síle. K tomu ostatně docházelo i v minulých třech letech, rostoucí ruská produkce dronů a raket ale Kyjevu zadělává na ještě hlubší problémy. Podle některých analytiků je přitom nejlepší obranou zintenzivnění vlastních útoků, kterými Kyjev ničí ruský ropný sektor. Mohly by totiž otevřít cestu k alespoň částečnému příměří v oblasti energetiky.

Jeden z masivnějších útoků na energetickou infrastrukturu Ukrajiny Rusko podniklo během minulého víkendu. Kombinované údery stovek ruských dronů, raket s plochou dráhou letu a balistických střel zasáhly hned několik ukrajinských regionů včetně hlavního města Kyjev. Stovky tisíc Ukrajinců se tak musely vyrovnat s rozsáhlými výpadky proudu, které trvaly až šestnáct hodin.

Například v Charkovské se oblasti bez dodávek elektřiny, ale i vody a tepla ocitlo asi 100 tisíc zákazníků, uvedl vicepremiér Oleksij Kuleba. Ukrajinská ministryně energetiky Svitlana Hrynčuková pak masivní vlnu úderů označila za „jeden z největších útoků balistickými raketami“, které Rusko vůči tamní energetické infrastruktuře od začátku totální ruské invaze v únoru roku 2022 podniklo.

„Je těžké si vzpomenout na takový počet přímých úderů balistickými raketami, které zaútočily na naše energetická zařízení,“ cituje Hrynčukovou ukrajinský deník Kyiv Independent, podle kterého Moskva zintenzivňuje útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu s cílem uvrhnout bránící se zemi do další kruté zimy a demoralizovat tak ukrajinské obyvatelstvo.

Útoky na ukrajinskou energetiku, které mají zlomit odpor Ukrajinců a podkopat jejich odhodlání bránit se ruskému agresorovi, Moskva zintenzivňuje před nástupem zimy, stejně jako to dělala v minulých letech. Letos však dopady těchto útoků mohou být ještě horší.

Upozorňuje na to například Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), podle které se tato hrozba „letos dramaticky zintenzivnila“ především kvůli masové výrobě dronů v Rusku. „S větším počtem dronů ve svém arzenálu a pokrokem v technologii navádění raket se nyní Rusko možná snaží o to, aby to pro Ukrajince byla nehorší zima od zahájení totální invaze,“ píše RFE/RL.

Více dronů i raket

Komplikovanou situaci server RFE/RL dokládá i srovnáním počtu útočných dronů, které Rusko vyslalo na Ukrajinu během loňského a letošního září. Zatímco loni to bylo 1400 dronů, letos v září už se toto číslo znásobilo na více než 5600. Podobně přitom vzrostlo i procento případů, kdy ruský dron úspěšně zasáhl cíl.

 Rusko nicméně dokázalo zvýšit také produkci balistických raket, které jsou pro ukrajinskou protivzdušnou obranu obrovskou výzvou a je pro ni extrémně složité je sestřelit. To se ostatně projevilo i během nedávných masových útoků.

„Rusové zvýšili svou údernou sílu a používají více balistických zbraní,“ varoval v neděli ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Jak nicméně zdůrazňuje ukrajinské ministerstvo energetiky, situace se nyní jeví jako komplikovanější i kvůli ruské změně taktiky.

„Vidíme, že nepřítel změnil taktiku a nyní se pokouší útočit současně na elektrárny a na přenosové a distribuční sítě,“ uvedl podle agentury Ukrinform náměstek rezortu Artem Někrasov s tím, že změna ruského přístupu komplikuje obnovu ukrajinské energetické soustavy.

Navzdory ukrajinským přípravám na topnou sezonu tak obavy z přečkání letošní zimy zesilují, a to už od začátku podzimu, kdy se ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu začaly stupňovat. Moskva přitom míří nejen na ukrajinské elektrárny, ale například i plynárenská zařízení, která utrpěla jeden z nejsilnější úderů už na začátku října.

Tehdejší ruský útok na Charkovskou a Poltavskou oblast označil generální ředitel ukrajinské národní energetické společnosti Naftohaz Serhij Koreckyj za „největší masový útok na infrastrukturu pro těžbu plynu od začátku totální války“ a na jeho dopady upozornila prezidentka Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) Odile Renaudová-Bassová.

Ta tehdy pro server Euronews uvedla, že Kyjev byl ještě „před pár dny“ na zimu „dobře připraven“. EBRD totiž spolupracovala s ukrajinskou společností Naftohaz na tom, aby si Ukrajina zajistila dostatečné zásoby plynu pro zimní období, tyto snahy ale Moskva svými útoky do určité míry zmařila.

Na těžkosti Ukrajiny spojené s ruskými útoky vůči její energetice tehdy pro iROZHLAS.cz upozornil také vojenský analytik Jan Ludvík z Katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd UK.

„Ukrajinci se (na zimu) nepochybně připravují, byť víme, že trpí nedostatky munice do systému protivzdušné obrany. Zároveň se připravuje Rusko, které zvýšilo produkci všech systémů, které používá k útokům na energetickou infrastrukturu. Ukrajina tedy bude muset velmi pravděpodobně přečkat zimu podobně jako v předchozích letech s výpadky energie, které se nevyhnou průmyslovým podnikům a zasáhnou i civilní obyvatelstvo,“ podotkl tehdy Ludvík.

Nejlepší ukrajinská obrana

Zdokonalující se ruské schopnosti vidí jako klíčový problém současné „energetické války“ mezi Ukrajinou a Ruskem také odborník britského think-tanku Chatham House John Lough.

„(Rusko) modernizovalo svůj útočný dron Šáhed, zdvojnásobilo velikost jeho hlavice a zvýšilo jeho dolet a rychlost. Produkce (těchto dronů) je nyní na více než pětinásobné úrovni než před rokem a očekává se, že se více než zdvojnásobí,“ píše v analýze s tím, že stejně tak Moskva rozšiřuje výrobu balistických a řízených střel.

To všechno se odráží na stále intenzivnějších útocích na ukrajinskou energetiku, přesto se Rusku zatím „nepodařilo dosáhnout celostátního kolapsu sítě“, což je podle odborníka dáno hlavně schopností Ukrajiny opravovat škody, využívat dovoz a zároveň i postupné odstávky.

Lough přitom vidí jako nejúčinnější obranu proti útokům Ruska na ukrajinskou energetickou soustavu posílení vlastních vzdálených úderů, které Kyjev míří proti rafinériím a dalším ropným zařízením na území Ruské federace. Kampaň, kterou Kyjev zintenzivnil během letošního léta a od té doby v ní úspěšně pokračuje, způsobila v Rusku a na okupovaných oblastech Ukrajiny rozsáhlou palivovou krizi.

Ta se v řadě oblastí včetně Krymu projevuje nedostatkem benzinu, dlouhými frontami u čerpacích stanic, ale také zvýšenými cenami. Tato úspěšná kampaň tak podle odborníků značí, že se i Kyjevu v mnoha ohledech podařilo vylepšit své schopnosti a promyšlená je i jeho strategie. Často totiž míří na již zasažené rafinérie ve snaze Rusku co nejvíce znesnadnit jejich opravy. Obnova poškozené infrastruktury je přitom už tak obtížnější kvůli mezinárodním sankcím uvaleným na Rusko.

Lough sice upozorňuje, že ukrajinské údery proti ruskému ropnému sektoru nejsou „zázračným lékem, který změní průběh války“, pokud ale Ukrajina dokáže zrychlit tempo svých útoků a znesnadní Rusku opravy škod, může tak dotlačit Kreml usednout k jednacímu stolu a přimět ho domluvit se alespoň na příměří v oblasti energetiky.

Takovéto částečné příměří už v březnu letošního roku zprostředkovala administrativa Donalda Trumpa, nakonec ale nevydrželo, což bylo podle analytika částečně způsobené tehdejší „relativní ruskou převahou“.

Dnes je ale situace jiná a Ukrajina svými údery prokázala, že ruskému ropnému sektoru dokáže zasadit tvrdé rány. Tento posun by tak mohl zvýšit pravděpodobnost, že by případné druhé „energetické příměří“ mezi Ukrajinou a Ruskem bylo tentokrát dodrženo, tvrdí Lough.

„Kyjev má velmi silnou motivaci rozšířit své útoky na ruský ropný sektor. Možná je to ta největší naděje, jak přimět Kreml, aby si pokračování energetické války dvakrát rozmyslel,“ píše na závěr analýzy.

X X X

 Pomalé a nestabilní mobilní bankovnictví, nebo zrušení účtu. Komerční banka tlačí klienty ke zdi

Desetina klientů Komerční banky z řad nepodnikatelů odmítá vynucený přechod na platformu KB+. Hrozí jim tak, že přijdou nejen o elektronické bankovnictví, ale dokonce i o svůj účet. Týká se to desítek tisíc drobných střadatelů, kteří dál používají původní přímé bankovnictví Moje banka a Mobilní banka.

Pod nový systém klienti Komerční banky nechtějí z řady důvodů. Někteří nesouhlasí s nátlakem, jaký na ně banka kvůli přechodu vyvíjí, další poukazují na to, že je novinka šitá horkou jehlou. Odkazují se přitom i na veřejně publikované recenze aplikace KB+. „Nová verze je nestabilní a neustále zamrzá, kdykoliv kliknu na svůj účet pro zobrazení historie plateb,“ stěžuje si Daniel Kolář.

A není zdaleka jediný, v AppStore aplikace posbírala na 34 tisíc hodnocení a nejhorší, jednu hvězdičku, ji udělil každý pátý. „Jako ostatní jsem i já byl donucen k přechodu na tuto novou platformu. Po dvou dnech používání této appky ji absolutně nenávidím. Je pomalá a nestabilní. Základní funkce chybí, co dříve bylo vidět na jednom místě, na to se nyní proklikávám na pětkrát,“ přisadil si uživatel pod přezdívkou Faasteer. Někteří pak uvádějí, že by místo KB+ aplikaci slušelo pojmenování KB mínus.

Náročná na paměť v telefonu

Z paměti telefonu si aplikace ukousne téměř 480 MB. Pokud to srovnáme například s mobilním bankovnictvím Fio Banky, je to více než šestinásobný objem dat. Klienti Komerční banky se pod novým systémem navíc musí rozloučit s funkcionalitami, na které si už zvykli. Týká se to třeba propojení účtu s chytrými hodinkami.

Reakce vývojářů aplikace na stesky uživatelů v recenzích je podle stejné šablony: „Netěší nás vaše negativní zkušenost a pracujeme na zdokonalení aplikace.“

 Komerční banka i přes kritiku na přechodu trvá s tím, že nechce provozovat více verzí naráz. „Přechod na nový systém je nevyhnutelný,“ potvrdil úmysl banky vypnout původní elektronické bankovnictví její mluvčí Petr Šašek.

Banka šetří i na poštovném

Neupřesnil ale, ke kterému datu se tak stane. „Převod klientů do KB+ probíhá v několika vlnách a je pro každého klienta individuální, proto není jednotný termín,“ dodal. Upozornění s odpočítáváním zbývajících dnů se klientům zobrazuje v samotné aplikaci.

Banka ale napřed kontaktuje své zákazníky telefonicky. Pokud je k přechodu nepřiměje, následně rozesílá výpovědi smlouvy o elektronickém bankovnictví. Ty klientům ale chodí pouze obyčejnou, a nikoliv doporučenou poštou. To se ale bance může později vymstít.

„V případě sporu o platnost výpovědi to bude banka, která musí prokázat, že se s výpovědí její adresát mohl seznámit. U nezapsané zásilky s tím může mít problém,“ upozorňuje advokátka Marie Koričanská z BKS advokáti.

Odpočítávání do vypnutí původní verze mobilního bankovnictví. Foto: autor

Klientům, kteří ani na výpověď nezareagují, banka napřed vypne přímé bankovnictví a těm, kteří si v něm dříve vyzvedávali výpisy z účtů, je začne posílat poštou. A to paradoxně i přesto, že v novém systému KB+ papírové výpisy, stejně jako doručování elektronických verzí e-mailem, chybí.

V krajním případě zruší účty

Pokud ani tato příkoří zákazníky nepřesvědčí, přistoupí Komerčka v dalším kroku k úplnému zrušení účtu. To může být problematické obzvlášť v případě, kdy si zákazník tento peněžní ústav dobrovolně nezvolil a k používání účtu ho nutí smlouva s jinými společnostmi téže skupiny. Jde například o klienty splácející hypotéku od Modré pyramidy.

„V takovém případě dojde k porušení závazku nikoliv vinou klienta. Ten by měl ale ve vlastním zájmu začít jednat s protistranou o dalším řešení, aby se nedostal do možného prodlení se splátkou dříve inkasovanou ze zrušeného účtu,“ dodává advokátka Koričanská.

Na opakovanou otázku, jestli se i v těchto případech banka chystá přistoupit k rušení účtů, mluvčí jednozačně neodpověděl. „Účty spojené s jinými aktivními produkty skupiny řešíme s klienty individuálně,“ uzavřel Petr Šašek.

Martin Drtina, ceskajustice.cz

X XX

 Někdy jde pacientům o život, říká David Rath o poměrech ve vězeňské nemocnici

Vězeňská nemocnice Pankrác se denně potýká s limity, které běžní zdravotníci vůbec neznají. Chybí vybavení i konziliáři, o to více je nutná spolupráce s civilními zařízeními. Její primář David Rath upozorňuje, že ochota a znalost pravidel mohou v mnoha případech rozhodnout o životě pacienta.

Vězeňská nemocnice Pankrác má specifické postavení. Zajišťuje chirurgickou péči pro odsouzené v celé republice a interní obory pro zhruba dvě třetiny věznic v zemi. Její možnosti jsou limitované převážně na neakutní péči a musí proto spolupracovat s mnoha nemocnicemi, od těch malých až po velké fakultní v Praze a dalších městech.

„K tomu, aby to fungovalo, by měly obě spolupracující strany znát tři věci. Základní znalost legislativy, povědomí o možnostech partnera a určitou vůli ke spolupráci a profesionální ochotu,“ vysvětlil David Rath na konferenci Zdravotnických zařízení ministerstva spravedlnosti Medicína za mřížemi III.

Právě ochota podle pankráckého primáře často rozhoduje. „Se záchrannou službou funguje spolupráce výborně. S některými zařízeními už tak dobré není,“ poznamenal.

 Když zákon říká „vždy“

Základy spolupráce mezi vězeňskými a civilními zdravotníky vymezuje především zákon o zdravotnické záchranné službě a zákon o zdravotních službách. U druhé jmenované legislativy Rath upozornil zejména na paragraf, který civilním zařízením ukládá povinnost zajistit péči pro vězněné osoby indikované lékařem vězeňské služby. Pokud totiž jde o akutní, neodkladnou péči, musí ji civilní lékař poskytnout okamžitě.

Podobně jednoznačný je i paragraf o cílovém poskytovateli v zákoně o záchranné službě. „Poskytovatel je povinen převzít pacienta do své péče, a to vždy, je-li pacient v přímém ohrožení života. Takže debaty, kdy někdo říká, že pacienta nepřevezme od záchranky, odpadají,“ podtrhl Rath.

Neodkladnou péče navíc zákon definuje poměrně široce. Vedle záchranné služby ji poskytují všechny urgentní příjmy, traumacentra, JIP a ARO. Kromě náhle vzniklých stavů ohrožujících život nebo možnosti náhlé smrti se do této kategorie ovšem počítá i náhlá intenzivní bolest a náhlé změny chování – a na to se podle Ratha často zapomíná.

Limitované možnosti vězeňské nemocnice

Spolupráce s civilními poskytovateli péče je pro pankráckou nemocnici zásadní vzhledem k tomu, že má sama v oblasti neodkladné intenzivní péče a akutní diagnostiky značné limity.

„Mimo běžnou pracovní dobu většinou metod nedisponujeme a některými dokonce nedisponujeme ani v běžné pracovní době. Nemáme CT, nemáme magnetickou rezonanci, ani vlastní laboratoř. Je zajištěna, ale je tam prodleva i v řádu hodin, protože pro vzorky někdo musí přijet, projít vrátnicí, lustrací a tak dále. To je u akutních případů často nepřijatelné,“ vysvětlil Rath.

Vězeňské nemocnici také chybí konziliáři. „Nemáme neurologa konziliáře, který by mohl zasáhnout a nějakým způsobem udělat diferenciální diagnostiku stavů bezvědomí, ale nemáme ani, mimo Brno, standardně přítomného psychiatra, který by třeba i v noci udělal diferenciální diagnostiku,“ doplnil.

Největší problémy z praxe

Vězeňská nemocnice přebírá pacienta až po jeho stabilizaci, na základě jasně zdokumentovaných výsledků a návrhu léčby. „Náš lékař by měl mít k dispozici diferenciálně diagnostickou rozvahu z civilního zařízení, opřenou o provedená vyšetření,“ uvedl Rath. Zároveň je podle něj nutné přesně se dohodnout na transportu – zda daný člověk není v ohrožení života a může jet s vězeňskou službou, nebo zda je třeba zajistit zdravotnický transport.

Transporty vězňů-pacientů jsou v praxi někdy kvůli nutným opatřením zdlouhavé. To se podle Ratha může podepsat na zdraví. Ilustrační foto: Freepik.com

Právě tady se v praxi objevují největší problémy. Pacient například se zápalem plic je z okresního zařízení vrácen vězeňské službě k převozu do vězeňské nemocnice. Takový transport však může trvat i několik hodin, protože eskortu často zdržují interní bezpečnostní procedury.

První dávka může rozhodnout

„Dovedete si v civilu představit, že přijde pacient na urgentní příjem, dá se mu diagnóza zápal plic, lékař indikuje nutnost intravenózních antibiotik, a vy ho vrátíte příbuzným, aby si jel domů zabalit žínku, ručník, kartáček na zuby, a pak ho příbuzní vezou dvě hodiny někam do jiné nemocnice? To je průšvih non lege artis jako vyšitý,“ je přesvědčen Rath.

Problémem nejsou jen transporty, ale i zpoždění léčby. Rath jej ilustroval opět na příkladu pacienta se zápalem plic, kterému je důležité co nejdříve podat první dávku antibiotik intravenózně: „Běžně se nám stává, že se domluvíme na převzetí pacienta v osm hodin večer, a on přijede ve tři ráno. To není nic neobvyklého. Ale pak zjistíme, že žádná antibiotika těch pět šest hodin nedostal, což je špatně.“

Situace, které by se neměly stávat

V řadě případů dochází k ještě většímu podcenění situace ze strany civilních zařízení. Za nesprávný postup označil Rath například opakovaný transport konkrétního pacienta – nejprve bez diagnózy, s nejasným zdrojem krvácení, následně s diagnózou arteriálního krvácení z oblasti bronchiálního stromu.

Podle Ratha by se podobné situace neměly vůbec stávat. „Nechceme zvyšovat riziko jak pro vězeňskou službu, tak pro zdravotníky,“ říká. Každý transport vězně-pacienta totiž znamená enormní stres i odpovědnost. „Mým cílem je nastavit pokud možno co nejlepší vztahy s civilními zařízeními a takovým kazuistikám předcházet.“Ilona Hobzová, ceskajustice.cz