Drony nad Moskvou, zasáhne Rusko Ukrajinu bombami, jako USA po Hitlerovi Japonsko? Skandál Peterkové u MS v Praze. Návrat vojáků USA v urně

Přesto, že USA, Biden, varuje Ukrajinu, Zelenského a spol., aby nebombardovala Ukrajina území Ruska, skutečnosti jsou jiné. Kachní drony se objevily nad Moskvou. Úterní nálet dronů na Moskvu byl největším od začátku ruského vpádu na Ukrajinu. I po několika hodinách zůstává nejasné, kolik strojů útočilo, kdo je vyrobil a odkud odstartovaly, upozorňuje ruská redakce BBC.

Podle některých komentátorů ukrajinský náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj prakticky předem ohlásil útoky na cíle v hloubi Ruska už loni v září. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že celkem útočilo osm dronů, z nichž tři zneškodnily prostředky radioelektronického boje (REB) a zřítily se, a dalších pět podle ministerstva sestřelily protiletecké systémy Pancir-S. Tři zřícené drony odpovídají zásahům tří obytných budov na Leninské třídě a Profsojuzní a Atlasově ulici. Neovládané drony se mohly zřítit na domy.

Ale chybí potvrzení z nezávislých zdrojů, že se vše skutečně odehrálo právě takto. Zpravodajský kanál Baza na sociální síti Telegram zprvu tvrdil, že ranního útoku se zúčastnilo asi 25 dronů, z nichž velkou část se podařilo sestřelit. Ruský prezident Vladimir Putin řekl, že protivzdušná obrana fungovala „normálně, uspokojivě“, ačkoliv je na čem pracovat.

Putin prohlásil, že Kyjev zvolil cestu zastrašování ruských občanů, nezmínil se však o tom, co v takovém případě dělá ruská armáda, když raketami a drony napadá ukrajinská města. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov tvrdí, že za útokem jsou Ukrajinci. Ministr obrany Sergej Šojgu označil nálet za „teroristickou akci kyjevského režimu proti civilním objektům“.

Kyjev ranní útok na Moskvu oficiálně nekomentoval. Ale v pořadu Breakfast Show na YouTube poradce šéfa prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak řekl, že „s uspokojením sleduje“ dění a předpovídá zvýšení počtu útoků, i když žádný vztah k nim Kyjev „samozřejmě nemá“.

Nálet dronů na Moskvu nevedl k tak ničivým následkům, jaké mají útoky dronů Šáhed íránské výroby v Kyjevě. Ráno, kdy Moskvané zaznamenali na nebi drony a uslyšeli výbuchy, ruská armáda vyslala na ukrajinské hlavní město 31 šáhedů. Sestřelit se povedlo 29, ale nálet byl tak silný, že v důsledku zahynula jedna žena a 13 lidí bylo zraněno.

Ohlásil Zalužnyj útoky v hloubi Ruska?

Na začátku loňského září náčelník generálního štábu ukrajinských sil Valerij Zalužnyj zveřejnil článek o vyhlídkách ukrajinské kampaně v roce 2023. Hovořilo se v něm o tom, že hlavní výhodou ruských sil je dosah ruských zbraní. Rusko tehdy mohlo použít proti Ukrajině střely s plochou dráhou letu o doletu 2000 kilometrů, zatímco Ukrajina měla jen rakety o doletu nepřesahujícím 100 kilometrů.

„Problém spočívá právě v beztrestnosti, zajištěné fyzickou vzdáleností. V tom spočívá skutečná síla nepřítele. Nemáme právo ponechat to bez náležité pozornosti,“ psal ukrajinský generál. Podle některých komentátorů Zalužnyj prakticky předem ohlašoval útoky na cíle v hloubi Ruska s cílem pošramotit sebejistotu Rusů ohledně vlastní bezpečnosti.

Je těžké říci, zda drony, které se objevily nad Moskvou, měly vojenské cíle. O zasažení vojenských objektů či infrastruktury úřady nic nesdělily. Pokud ovšem za náletem skutečně byly ukrajinské ozbrojené síly, pak už pouhé objevení dronů nad Moskvou splnilo úkol, o kterém psal Zalužnyj.

Odpalování protileteckých raket, výbuchy padajících dronů, zásahy obytných domů ničí víru Moskvanů, že jsou chráněni. A pokud by pády dronů na obytné domy byly dílem protivzdušné obrany, pak její efektivnost sotva může uklidnit lidi žijící v těchto domech.

O samotných dronech se toho moc neví. Soudě podle záběrů na internetu šlo o drony střední třídy s rozpětím křídel kolem tří metrů, vybavené spalovacími motory. Vidět byly drony dvou typů – jeden s klasickým uspořádáním, podobný lehkému letadlu, a také dron s uspořádáním typu „kachna“ s nosnými plochami vzadu.

Na kanálu Shot v aplikaci Telegram se objevil snímek bojové části dronu, který vletěl do bytu jednoho z domů. Podle záběrů šlo o ženijní demoliční nálož KZ-6, která se vyráběla ještě v Sovětském svazu a používá se k různým účelům. Dron, který jí byl vybaven, mohl být předělán z průzkumného dronu na dron-kamikadze.

Určitě by se ruské úřady měly ptát, jakou vzdálenost mohou tyto drony uletět, píše BBC. Drony této velikosti mohou překonat několik stovek kilometrů a teoreticky mohly odstartovat z Ukrajiny. Ale pak se podle BBC nabízí otázka: jak dokázaly překonat protivzdušnou obranu u fronty a pak se vyhnout odhalení během celého letu?

Nejde o první nálet dronů, které dokázaly nepozorovaně překonat velkou vzdálenost. Na konci února a dubna našli v okolí Moskvy trosky bezpilotních strojů, které se podobaly dronům UJ-22 Airborne ukrajinské výroby. A v květnu dva drony explodovaly nad Kremlem.

V případě, že drony zpozorované v úterý nad Moskvou odstartovaly z ruského území, mohla to být dost složitá záležitost. Tak velké stroje startují buď z katapultu, který představuje těžkopádnou konstrukci, anebo jako letadla po rozjezdu na zemi. Ale k tomu potřebují víceméně rovnou plochu. Navíc by bylo nutné takové stroje dopravit do Ruska, což není jednoduché ani v rozebraném stavu, tvrdí BBC.

X X X

Vzlétly odsud? nechápou Rusové drony nad Moskvou. Putin promyslí odplatu

Dronové útoky v Moskvě vzbudily v Rusku silnou odezvu. Šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin i další Rusové se ptají, jakým způsobem se povedlo bezpilotním letounům dostat do hlavního města. Prezident Vladimir Putin obvinil Ukrajinu, že se útoky na civilní cíle snaží Rusko zastrašit a vyprovokovat.

 Ruská protivzdušná obrana fungovala dobře,“ řekl šéf Kremlu. Dodal nicméně, že bude posílena.

„Už jsme hovořili o možnosti zasadit úder střediskům rozhodování. Do této kategorie spadá i štáb ukrajinské vojenské rozvědky, který jsme napadli před dvěma, třemi dny. V reakci si kyjevský režim vybral cestu zastrašování Ruska, zastrašování občanů Ruska a útoků na obytné budovy. To je samozřejmě jasná známka teroristické činnosti,“ prohlásil Putin, který od počátku ruské invaze na Ukrajinu viní z vypuknutí konfliktu Ukrajinu a Západ.

Kyjev se podle Putina snaží vyprovokovat Rusko, aby odpovědělo stejně. „Podíváme se, co s tím uděláme,“ řekl.

Putinův mluvčí Dmitrij Peskov již dříve uvedl, že Ukrajina se dronovým útokem mstí za úspěšný ruský úder na rozhodovací středisko. Kyjev odmítá, že by měla s děním v Moskvě cokoliv společného s tím, že mnohem větší pozornost věnuje ruským útokům na domácí půdě.

Prigožin zuří, běžní Rusové jsou v šoku

Na proniknutí dronů do Moskvy velmi ostře reagoval šéf Wagnerovců Jevgenij Prigožin. „Smradlaví šmejdi, co děláte? Zvedněte své zadky z těch kanceláři, do kterých jste byli dosazeni, abyste chránili tuto zemi. Jste ministerstvo obrany!“ hřímal Prigožin. „Proč jste ku*va umožnili těmto bezpilotním letounům dostat se do Moskvy?“

„Pokud přiletí do vašeho domu v Rubljovce (část Moskvy, kde mají svá sídla prominentní Rusové, pozn. red.), nas*at, ať váš dům shoří. Ale co mají dělat běžní lidé, když jim drony s výbušninami vletí do oken?“ nebral si servítky šéf Wagnerovců, známý svým napjatým vztahem s ruským vojenským vedením. „Myslím si, že lidé mají veškeré právo ptát se na tyto otázky těchto šmejdů.“

Na sociálních sítích se objevily reakce šokovaných Rusů. „Letí přímo nad naším domovem,“ je slyšet například na jednom videu. „Bylo to děsivé,“ popsala jedna obyvatelka ruskému zpravodajskému portálu RBC „silnou“ explozi.

 Podle zpravodaje britské stanice BBC v Rusku Stevea Rosenberga výbuchy byly tak silné, že otřásly i okny jeho domu v Moskvě. „Cítíte se, jako kdyby nepřátelské akce byly nyní mnohem blíže domovu,“ popsal. Doposud se podle něj válka na Ukrajině na Moskvě příliš nepodepisovala.

Starosta Moskvy Sergej Sobjanin uvedl, že útoky dronů způsobily menší škody na několika budovách. Dva lidé museli podle něj po útoku vyhledat lékařskou pomoc. Agentura Reuters napsala, že útoky dronů zasáhly některé z nejprestižnějších moskevských částí včetně Leninského prospektu nebo západní Moskvy, kde sídlí ruská elita včetně prezidenta Vladimira Putina. , jenž je podle jeho mluvčího Dmitrije Peskova v Kremlu a informován o útocích. Putin údajně nechystá speciální projev.

Drony zasáhly obytné domy v Moskvě. Terorismus Kyjeva, tvrdí Rusové

 

Kreml okamžitě z útoku obvinil Kyjev. Peskov tvrdí, že Ukrajina se mstila za úspěšný ruský úder na jedno ukrajinské kontrolní centrum. Nespecifikoval které. Ukrajina odmítá, že by měla s děním v Moskvě cokoliv společného s tím, že mnohem větší pozornost věnuje ruským útokům na domácí půdě.

Jak se dostaly až do Moskvy? ptají se Rusové

Rusové si kladou otázku ohledně toho, jakým způsobem se podařilo dronům proniknout až do jejich hlavního města. „Tohle je spíše starost zvláštních služeb než vzdušné obrany,“ řekl ruskému zpravodajskému portálu MSK1.ru ruský vojenský a politický analytik Konstantin Sivkov. Podle něj údery mají na svědomí proukrajinští ruští sabotéři. Soudí proto, že Rusko by se mělo zaměřit na chycení „sympatizantů Zelenského režimu“.

zavřít ×

Podobného názoru je i ruský vojenský analytik Perendžjev Nikolajevič z Ruské ekonomické univerzity G. V. Plechanova. Podle něj v Rusku mohou existovat stínové společnosti, které vyrábějí bezpilotní letouny na popud Ukrajiny či Západu. „Jsem si jistý, že nepřiletěly z Ukrajiny, ale shromáždili je u nás,“ řekl portálu s tím, že útočníci museli drony vypustit jižně od hlavního města, protože útoky se odehrály v jižní části města.

Šéf obranného výboru Státní dumy Andrej Kartapolov uvedl, že útok byl možný kvůli velikosti Ruska. „Máme velmi velkou zemi a vždy existuje mezera, kterou může dron proletět a obejít oblasti, kde jsou umístěny systémy protivzdušné obrany,“ prohlásil.

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov v dubnu uvedl, že ukrajinské drony mohou doletět do Moskvy i dále. V pondělí v souvislosti s útoky na Kyjev varoval Rusko, že ukrajinská „odpověď na sebe nenechá dlouho čekat“.

Na začátku měsíce byla Moskva svědkem dronového útoku na kremelskou rezidenci ruského prezidenta a incidenty s drony jsou v poslední době hlášeny z různých míst Ruska. Ukrajina se k nim nehlásí. List The New York Times (NYT) s odvoláním na americké činitele a na hodnocení amerických zpravodajských služeb minulý týden napsal, že útok na Kreml pravděpodobně zorganizovaly ukrajinské zvláštní vojenské nebo zpravodajské jednotky.

Připravme se na válku, burcují propagandisté

Ruský zákonodárce Maxim Ivanov řekl, že úterní incident je nejvážnějším útokem na ruské hlavní město od druhé světové války. Podle něho se žádný občan nemůže vyhnout „nové realitě“. „Buď porazíte nepřítele jako jednotná pěst vlasti, nebo nesmazatelná hanba ze zbabělosti, kolaborace a zrady pohltí vaši rodinu,“ prohlásil.

„Čím dříve lidé, kteří žijí v Moskvě, Jekatěrinburgu, Čeljabinsku, Petrohradu pochopí, že tohle je válka, tím dříve ji vyhrajeme. Dokud zde bude pocit, že tohle vše se děje někde jinde, tak tu bude problém,“ prohlásil vrchní ruský propagandista Vladimir Solovjov. Podle něj Rusko bojuje s NATO, které „vše vsadilo“ na jeho zničení. „Pokud jim dojdou Ukrajinci, budou bojovat Poláci,“ řekl.

„Co jsem udělal pro vítězství?“ měl by se podle Solovjova ptát každý Rus. Navrhuje zaútočit na ukrajinská města ještě tvrději, než se tomu doposud děje.

X X X

VELKÉ  NAPĚTÍ  V  RUSKU,  EXPERTI  RUSKA  VYTÁHNOU  NEJNOVĚJŠÍ  ZBRANĚ?

Just: Kvůli dronům je v Rusku cítit napětí. Lidé častěji koukají nahoru, jestli něco neletí

Po sérii dronových útoků je v Moskvě cítit napětí, zhodnotil atmosféru v hlavním městě Ruska spolupracovník CNN Prima NEWS Jiří Just. V rozhovoru v pořadu 360° podotkl, že místní se častěji zastavují a koukají na nebe, zda něco neletí. Pociťují, že válka je jim blíž.

„V Rusku je cítit napětí z dronových útoků od 3. května, kdy došlo k prvním závažnějším útokům. Už tehdy v Moskvě začala panovat nepříjemná atmosféra. A hodně lidí si uvědomuje, že válka, kterou sledují primárně prostřednictvím televize, přichází blíž a blíž,“ popsal z hlavního města Ruska Just.

Na ulici dle něj nyní řada lidí sleduje nebe. „Pokud lidé vidí nějaký dron v oblacích nebo si alespoň myslí, že to je dron, hlásí to policii a jiným bezpečnostním složkám. To také svědčí o jistém napětí,“ pokračoval. Rusové si prý uvědomují, že válka neprobíhá podle plánu Kremlu.

Představitelé hlavního města v úterý informovali o dosud největším útoku dronů. Nikdo údajně nezahynul, média hovořila jen o drobném poškození tří obytných domů. Podle agentury Reuters útoky znamenají, že válka, kterou Rusko před 15 měsíci rozpoutalo, se přenesla už i do Moskvy

X X X

PO  DRONECH   VELKÁ  PANIKA  V  RUSKU  OD  ROKU  1941?

Impozantní panika. Rusové takovou nezažili od roku 1941, hodnotí expert obří dronový útok

Chaos, který zavládl v Moskvě po úterním dronovém útoku, je impozantní. Největší paniku zažili tamní Rusové v roce 1941, zhodnotil vojenský a bezpečnostní analytik Lukáš Visingr pro redakci CNN Prima NEWS. Podle něj si ruští obyvatelé uvědomili, že jsou opravdu ve válce. Novinář Jiří Just, který dlouhodobě žije v Rusku, poznamenal, že se k žádnému velkému úprku z Moskvy neschyluje. Mezi lidmi ale panovaly obavy z nepřátelských dronů už několik týdnů, a to především kvůli vzdušnému útoku na Kreml ze začátku května.

Útoky dronů zasáhly některé z nejprestižnějších moskevských částí, včetně Leninského prospektu nebo západní Moskvy, kde sídlí ruská elita. Své sídlo tam má i prezident Vladimir Putin. Kdo přesně ovšem stojí za útokem, se v tuto chvíli ještě neví.

 „Zatím je příliš brzo. Mohli to být Ukrajinci nebo ruská opoziční skupina – nejspíše republikáni. Samozřejmě se v Rusku rovněž nedá vyloučit, že šlo o útok pod falešnou vlajkou, byť v takovém měřítku by to bylo asi už moc i na Rusy. Uplynulo teprve pár hodin, takže zatím nevíme, kdo za tím stojí. Panika, která zavládla v Moskvě, je každopádně impozantní. Ať už to udělal kdokoliv za jakýmkoliv účelem, vyvolal podle komentářů na sociálních sítích největší paniku od roku 1941,“ řekl Visingr redakci CNN Prima NEWS.

 Chaos v ruských řadách se nicméně Ukrajincům hodí, obzvlášť v předvečer dlouho chystané protiofenzívy. V tuto chvíli se obránci před okupanty nachází ve fázi, kdy si připravují půdu na bojišti. Štěpení pozornosti nečekanými výpady a nájezdy proto může být součástí velké vojenské operace – klíčové je donutit Rusy, aby řešili několik dalších problémů současně.

„Nájezd na Bělgorod je logicky donutí přesunout tam jednotky odjinud. To znamená, že budou muset hýbat i s protivzdušnou obranou. To vše vyvolává paranoiu, takže všichni na sebe začnou vzájemně ukazovat prstem, obviňovat se a hledat viníky. Začne vyšetřování, budou nervózní. I to by zkomplikovalo obranu proti ukrajinské protiofenzívě,“ vysvětlil vojenský analytik.

Podle něj dronový útok na Moskvu a střelba protivzdušné obrany místní prakticky probudily. Pokud si doposud neuvědomovali, že jsou ve válce, nečekaný zásah ze vzduchu je vrátil zpět do reality. Zatímco doteď drony dokázaly bez problémů letět nad ruským územím a podnikat výpady na letecké základny, nyní asi Moskvanům došlo, že se mohou ocitnout pod útokem i doma. Přinejmenším ze symbolického hlediska se dá brát nálet dronů za úspěch.

 „Psychologicky je to pro ruskou veřejnost hrozné. Když člověk přijel do měst v evropské části, jako jsou Moskva nebo Petrohrad, nedalo by se moc poznat, že je země ve válce. Samozřejmě jsou, když vezmeme v potaz omezenou nabídku, náborové plakáty a vyobrazené písmeno ‚Z‘. Místní to vytěsnili. Samozřejmě podporovali speciální vojenskou operaci, ale brali to tak, že se jich válka vlastně netýká. Režim v Rusku se snažil o maximální politickou pasivitu v lidech, a tohle je probudilo,“ dodal Visingr.

Útoky po celém evropském Rusku

Novinář Jiří Just se domnívá, že podobné dronové útoky budou nejspíše pokračovat, možná i zesilovat. V řadách ruské veřejnosti způsobil incident velký rozruch. Oficiální média o tom hovoří, ale samozřejmě celou věc podávají tak, že jsou oběťmi. Svá vyjádření zveřejnili také starosta Moskvy i gubernátor Moskevské oblasti.

„Řekl bych, že obavy z dronových útoků tu panují už několik týdnů – konkrétně od 3. května, kdy došlo k výpadu na Kreml. Tehdy začaly mezi mými známými padat úvahy, co když jim ty drony třeba taky vletí do okna. To ovšem neznamená, že by se tu schylovalo k hromadnému úprku z Moskvy. Ale povědomí, že Ukrajinci mohou útočit dokonce v Moskvě, tu samozřejmě je,“ řekl redakci CNN Prima NEWS.

Co se týče možných pozemních útoků, tam už nájezd na Moskvu podle něj nehrozí. „To je spíš sci-fi. Proto se zdá, že nejsnadnější možnost, jak zasáhnout celé evropské Rusko, jsou právě dronové útoky,“ konstatoval na závěr Just.

X X X

KLDR  ODPÁLÍ  DRUŽICI?  NEBO  TO  BUDE  RAKETA?

Zděšení na východě Asie. Severní Korea měla odpálit družici, Japonsko mluví o balistické raketě

Severní Korea ve středu podle Soulu odpálila družici, v Jižní Koreji se následně rozezněly poplašné sirény, informovala agentura Reuters. Japonské ministerstvo obrany hovoří o možné balistické raketě, vláda v Tokiu kvůli tomu vydala varování pro ostrov Okinawa jižně od japonské pevniny.

 Varování vydala i jihokorejská metropole, kde se okolo 6:30 ve středu ráno (úterý 23:30 SELČ) rozezněly sirény. Obyvatelé Soulu se podle výstrahy měli připravit na možnou evakuaci. Podle agentury AP se ale bezprostředně neobjevily žádné zprávy o škodách nebo narušení prostoru.

 KLDR o zhruba 24 hodin dříve podle jihokorejských médií informovala o svém plánu na test vojenského průzkumného satelitu mezi 31. květnem a 11. červnem. Soul a Tokio proti tomu protestovaly a poukázaly na to, že by šlo o porušení rezolucí Rady bezpečnosti OSN.

Na vyslání satelitu do vesmíru potřebuje Severní Korea podle AP využít technologii balistických raket, což jí rezoluce Rady bezpečnosti OSN zakazují. Na vysílání družic KLDR se i v minulosti pohlíželo jako na raketové testy, které se země tímto způsobem snaží maskovat.

X X X

ODBORY  SE  PŘIPRAVUJÍ   NA  GEN.  STÁVKU  STÁVKOVÝMI  VÝBORY?

JAK  DLOUHO  BUDOU  JEŠTĚ  ČEKAT?   ZA  HAVLA  SE  STÁVKOVALO  BĚHEM  DVOU  DNŮ

ODDALOVÁNÍM   STÁVKY  ROZHÁZÍ  FIALA  VÍC  MILIARD

Odbory ohlásily týden protestů, Jurečka nabízí ústupky v úsporném balíčku

Českomoravská konfederace odborových svazů ČMKOS zřídila celostátní stávkový výbor kvůli konsolidačnímu balíčku a od 26. do 30. června mohou svazy vést své protesty, oznámil v úterý jejich předseda Josef Středula. „ČMKOS dnešním dnem přešlo do nové fáze. Dnes byl zřízen stávkový výbor,“ řekl na tiskovém brífinku. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka v reakci uvedl, že nevidí racionální důvody pro generální stávku.

„Odborové svazy mají různé představy o aktivitách. Každý odborový svaz je jiný, proto bude i jejich program odlišný,“ přiblížil předseda ČMKOS podobu „protestního týdne“.

ČMKOS je největší odborová centrála v zemi. Zastřešuje 31 svazů s asi 270 000 členů. Odboráři vyzvali kabinet k jednání. Kritizovali ho za to, že s nimi o záměrech předem nedebatoval a na zaslání připomínek k novelám téměř šesti desítek zákonů dal jen pět pracovních dnů.

Předáci nesouhlasí se změnami DPH, snížením sumy na platy či obnovením nemocenského pojištění pro zaměstnance. Navrhují svých 12 kroků k ozdravení rozpočtu. Mezi nimi je zrušení daňových změn z posledních let či obnovení EET.

Předseda odborů v úterý oznámil také zřízení stávkového výboru. „Vyhlášení stávkové pohotovosti je z naší strany alarmující. Zřízení stávkového výboru je konkrétní krok,“ uvedl. Dodal. že jednotlivé odborové organizace se na výbor budou moci obracet.

Stávkový výbor podle Středuly tvoří předáci a předačky 12 svazů, vedení centrály a pracovníci technické podpory. Svazy chystají i své akce na poslední červnový týden.

ČMKOS požádá o svolání mimořádného jednání tripartity kvůli vládním návrhům. Jednání svolává premiér Petr Fiala. Podle Středuly by se zasedání členů vlády, odborářů a zaměstnavatelů mělo uskutečnit ještě do konce června. Předáci vyzvali kabinet znovu k jednání. „Není uspokojující sednout si do jedné místnosti, to nepřinese žádnou kvalitu. Kvalita je směr jednání. Že se budou hledat společná, třeba i jiná řešení, která by pomohla, uklidnila situaci,“ uvedl Středula.

„ČMKOS je připravena sednout s vládou za jeden stůl a řešit, aby měl balíček co nejmenší dopad na obyvatele. Sociální dialog je to, co skutečně povede ke kýženému cíli,“ dodal odborový předák.

Jurečka nevidí důvod pro stávku

Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka nevidí racionální důvody pro generální stávku. S odboráři je připraven diskutovat během prázdnin o případných drobných změnách pro druhé čtení konsolidačního balíčku v Poslanecké sněmovně, řekl v reakci na slova zástupců Českomoravské konfederace odborových svazů.

„Platí, že pokud chtějí jednat, jsem připraven si s nimi za stůl zasednout,“ řekl Jurečka na adresu odborů. Svolání celé tripartity, tedy jednání zaměstnavatelů, odborů a zástupců vlády ve Strakově akademii, je ale na rozhodnutí premiéra, doplnil. Důvody pro generální stávku vicepremiér nevidí vzhledem k nízké nezaměstnanosti a růstu mezd.

ČMKOS před necelými dvěma týdny na Twitteru uvedla, že odbory dávají vládě 14 dní na to, aby „zahájila seriózní jednání“. Josef Středula pro iDNES.cz řekl, že vláda vede pouze vlastní monolog. Pokud podle něj nezačne s odbory jednat, může 30. května přijít oznámení o akcích, které mohou vést ke generální stávce.

„Nejsem ten, kdo říká, co bude. Od toho jsou kolegové. Věřím, že vláda výzvu vnímá a pan premiér je o daných věcech ochotný mluvit,“ řekl Středula.

Premiér Petr Fiala označil postup odborů za nezodpovědný. Nátlakové akce nepřispívají k dialogu, který s odboráři kabinet ale dál povede, uvedl Fiala. Dodal, že odbory budou moci vyjádřit své výhrady v připomínkovém řízení u jednotlivých návrhů zákonů. Vláda ale podle premiéra není připravena v zásadních věcech ustupovat.

Zřídili jsme stávkový výbor, oznámil Středula a naznačil termíny protestů

Přecházíme do další fáze a zřídili jsme celostátní stávkový výbor. Chystáme stávkové akce, od 26. do 30. června jsme stanovili čas pro své aktivity, řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula na úterní tiskové konferenci. Podle něj jde o konkrétní krok, který postupně může vést až ke generální stávce. Zopakoval ale, že by byl rád, kdyby k ní nakonec nedošlo.

ČMKOS je podle předáka připravena kdykoliv a kdekoliv sednout za jednací stůl ke konsolidačnímu balíčku. Během jeho proslovu ovšem nevyplynulo, že by se v nejbližší schylovalo ke generální stávce v pravém slova smyslu, jak to původně avizoval v uplynulých dnech. Stejně tak si šetří detaily, v jaké formě zmíněné stávky proběhnou a které odbory se k nim zapojí.

„Nějaké náměty máme, ale jistě chápete, že je nyní prozrazovat nebudu. Některé budou koordinované, jiné lokální. Co se týče celostátní stávkové akce, byl bych rád, kdyby k ní nedošlo,“ podotkl odborový předák.

Vyhlášení stávkové pohotovosti považuje Středula už za alarmující čin, zatímco zformování celostátního stávkového výboru označil za konkrétní krok, který by mohl vést k protestům, pokud by stále nedošlo na domluvu mezi odbory a vládou Petra Fialy (ODS).

 Stávkový výbor tvoří předáci a předačky 12 svazů, vedení centrály a pracovníci technické podpory. Premiéra chtějí vyzvat ke svolání tripartity. Podle Středuly by se zasedání členů vlády, odborářů a zaměstnavatelů mělo uskutečnit ještě do konce června.

„Není uspokojující sednout si do jedné místnosti, to nepřinese žádnou kvalitu. Kvalita je směr jednání. Že se budou hledat společná, třeba i jiná řešení, která by pomohla a uklidnila situaci,“ uvedl Středula.

Premiér už řekl, že balíček se může upravit, zásadní změny v něm ale vláda provádět nebude. Návrhy odborů jako obnovení EET označil Fiala za nerealistické, konsolidaci by podle něj nezajistily.

ČMKOS je největší odborová centrála v zemi. Zastřešuje 31 svazů s asi 270 tisíc členů. Odboráři vyzvali kabinet k jednání. Kritizovali ho za to, že s nimi o záměrech předem nedebatoval a na zaslání připomínek k novelám téměř šesti desítek zákonů dal jen pět pracovních dnů.

Předáci nesouhlasí se změnami DPH, snížením sumy na platy či obnovením nemocenského pojištění pro zaměstnance. Navrhují svých 12 kroků k ozdravení rozpočtu.

X X X

FIALA,  VÁLEK  NEVĚDÍ,  PROČ  NEJSOU  LÉKY

Proč chybí léky? Dodavatelé občas sami nevědí, proč je nemají na skladě

Kdo hledá, má smůlu. Léky jsou stále nedostatkovým zbožím a ukázat prstem na jednoho viníka podle hosta podcastu Kontext Ivany Leskové nelze. „Na trh jich přišlo dokonce více než v minulých letech,“ říká zdravotnická redaktorka MF DNES. Jisté podle ní je, že to celé vygradovalo s covidem.

 Covid odstartoval zavírání čínských a indických přístavů. Nevyrážely lodě plné léků nebo surovin. Narušily se dodavatelské řetězce, farmakologické firmy se dostaly do potíží a neměly z čeho vyrábět,“ říká Lesková, která upozorňuje, že globalizace je jen jedna z příčin. I nového dodavatele například obalových materiálů jako sklo, hliník, plast, papír je kvůli silné regulaci farmaceutického průmyslu těžké narychlo sehnat.

Přesné důvody, proč konkrétní dodavatel léky nedodá, lze jen těžko zjistit. Občas ani sám dodavatel neví, proč léky nemá k dispozici. „Ne každý má vlastní výrobní linku, ale třeba mu lék vyrábí někdo v pronajaté fabrice. Ten trh je velmi složitý a globální,“ říká Lesková.

Česko a Slovensko jsou v globálu ve značné nevýhodě. „Naše trhy jsou malinké a pokud má navíc dodávat do každého státu jiný potisk balení, tak má větší náklady a úplně jiné marže, než na německém trhu,“ vysvětluje Lesková.

„Pro lékárníky, s kterými hovořím, je to těžké. Namísto věnování se pacientům musí denně objednávat a telefonovat distributorům, kdy ten či onen přípravek bude dostupný,“ říká a popisuje situace, kdy například namísto deseti objednaných balení antibiotik dostane tři.

Farmaceuti jsou ze situace stejně nešťastní jako pacienti. V některých případech se snaží pomoci mimořádnými způsoby. „Vím o případu lékárníka z maloměsta, za kterým přišla maminka s těžce nemocným šestiletým dítětem. Nedokázalo spolknout tabletu a nebyly k dispozici sirupové peniciliny. Lékárník proto nadrtil tablety do kapslí a rodiče je pak rozpouštěli ve vodě a dítěti podali po lžičkách,“ přidává příklad, se kterým se setkala.

Které léky se v Česku už neobjeví? Záleží na výši ceny léků? Bude se jezdit do Polska za levnými léky? Kdy skončí nedostatek léků a zhorší se opět na podzim? Poslechněte si podcast Kontext, kde se dozvíte víc!

X X X

SOUDCI  ROZHODUJÍ  O  NÁJMU  ZA  POZEMKY  RUSKA

ČR prohrálo první soud o nájem za ruské pozemky. Nárok vyčerpán, zní verdikt

Obvodní soud pro Prahu 5 nepravomocně zamítl žalobu ministerstva zahraničních věcí (MZV), které požadovalo zpětně doplatit nájem za pozemky v pražských Stodůlkách. Komplex administrativních budov a bytů postavil Sovětský svaz na základě smlouvy z roku 1980, budovy před několika lety Rusko převedlo na firmu s anonymním vlastníkem na Kypru a ruskou jednatelkou. Ministerstvo se proti verdiktu odvolá.

 Vlastník budov – firma Simply service Rent – začal v minulých letech platit státu nájemné, podle ministerstva zahraničí je ale nedostatečné. Firma totiž areál včetně bytů dál pronajímá. Majitel pozemku, Diplomatický servis patřící pod ministerstvo zahraničí, požadoval zpětně doplatit nájem od roku 2015, a to ve výši zhruba 16 milionů korun. Soud ale žalobu zamítl.

„Žaloba byla zamítnuta, protože nárok na bezdůvodné obohacení sice vznikl…, ale jeho vznik lze datovat až od roku 2017,“ citovala Česká televize z rozhodnutí soudu. Do té doby objekty patřily Rusku, které je převedlo právě v roce 2017. „A protože podle judikatury Nejvyššího soudu se pak krátí bezdůvodné obohacení o 50 procent, je nárok zcela vyčerpán a nezbylo už nic k přiznání,“ dodal soud.

Česká vláda v polovině května zrušila usnesení ze 70. a 80. let, kterými svěřila tehdejšímu Sovětskému svazu pozemky do bezplatného užívání k diplomatickým účelům. Rusko podle premiéra Petra Fialy (ODS) a ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) pozemky využívá k jiným než diplomatickým účelům, takže není důvod je nadále poskytovat bezplatně. Praha po Rusku bude požadovat nájemné, které je pro dané pozemky obvyklé.

Lipavský řekl, že Česko také bude po Rusku žádat navrácení bezdůvodného obohacení za poslední tři roky. Ruská diplomacie pohrozila recipročními kroky, situaci označila za vydírání na státní úrovni.

X X X

BABIŠOVA  SLOVA  SPLNĚNA:  VAROVAL  PŘED  GEN.  PAVLEM   A  VÁLKOU  NA  UKRAJINĚ

PAVEL  NEBRÁNÍ  VÁLCE,  ALE   VÁLKU  S  ČR  PODPORUJE  A  ČÍM  DÁLE  VÍC

ČR  DO  VÁLKY  ZATAHUJE

PROTI  VÁLCE  NA  UKRAJINĚ  EXPREZIDENT  KLAUS  A  EXPREMIÉR  PAROUBEK

Nedávné zasažení skladu munice s náplní s ochuzeného uranu v Chmelnickém na Ukrajině, o kterém jsem informoval ve svém článku, vzbudilo velkou pozornost.

Dodávám, že munice dodaná Británií pro tanky Leopard a Marder s ochuzeným uranem je účinnější pro prorážení pancířů tanků a jiných obrněných vozidel, byla už dříve použita v Jugoslávii a později v Iráku, i když to podle mého názoru zakazuje Ženevská konvence.

Při vznícení uranu a explozi nábojů s uranem ve větším množství, ke kterému zřejmě došlo v Chmelnickém má za následek únik radioaktivních jedovatých mikročástic, které se rozptylují a ve formě jemného prachu se přenášejí ovzduším.

Zasažení tohoto vojenského skladu svědčí o tom, že ruská armáda má přesný přehled o přepravě zbraní a munice ze zemí NATO na ukrajinské území a po něm. Ukazuje to dále, že Rusko je schopno zasahovat cíle velmi přesně a nelze se zbavit dojmu i určité komplexity přístupu ruských plánovačů útoků, kteří k útoku dali pokyn až v okamžiku, kdy vítr vál západním směrem. Tedy, kdy bylo jasné, že radioaktivní jedovatý prach bude unášen k polským a ne k ruským hranicím.

V minulém týdnu Kyjev zřejmě definitivně ztratil Bachmut a  chybným strategickým rozhodnutím přímo prezidenta Zelenského se dostal do situace, že nejkvalitnější ukrajinští vojáci byli právě při obraně tohoto ne zvláště strategického města hromadně vyřazováni z boje Rusy.

V minulém týdnu bývalý velitel sil NATO v Evropě generál Skirreff varoval, že pokud Západ nezvýší svou podporu Ukrajiny, bude se muset střetnout s Ruskem sám. Na to logicky včera navázal ve sněmovně náčelník generálního štábu české armády Řehka, když prohlásil na semináři, že válečný střet mezi Ruskem a NATO je možný. Je zřejmé, že generalita NATO,  včetně generality české považuje za jedině možný výsledek konfliktu vítězství Ukrajiny a porážku Ruska. Do jaké míry je to reálné a realistické, nevím.

Pokud jde o dodávku stíhacích bombardérů F-16 Ukrajině, tak tu již přislíbily jak USA, tak některé evropské země. A to včetně výcviku pilotů.

Přináší to zcela zásadní rizika i pro Českou republiku. V rámci logistiky a technické připravenosti letišť, včetně jejich personálu bude nutné připravit pro tato letadla co nejvíc letišť s náhradními díly. V podmínkách válečného konfliktu je to nevyhnutelné.

Z toho ovšem plyne, že letouny budou muset být opravovány a připravovány na bojové mise v okolních zemích a z letišť v zahraničí se budou vypravovat na Ukrajinu a poté se opět vracet. Prostě Ukrajina zřejmě není schopna zajistit pro tyto stíhací bombardéry kvalitní vlastní letiště. A která letiště připadají v úvahu? Samozřejmě v Polsku, ale také na Slovensku, v Pobaltí, ale rovněž v České republice. Mluvme na rovinu, jak to je.

Podle smlouvy podepsané Černochovou a zatím neschválené parlamentem máme de facto vydat do rukou armády USA naše vojenská letiště a výcvikové prostory. A na našem území, tam, kde budou operovat Američané, dáváme armádě USA veškeré pravomoci. A to bez kontroly a bez možnosti jakým způsobem je bude armáda USA využívat. A co k nám bude přepravovat a v jakém počtu. Podle smlouvy činnost americké armády a jejich vojáků na našem území nepodléhá našim soudům a nebude se řídit naší legislativou.

Je nutné chápat, že v případě eskalace konfliktu na Ukrajině, a tou eskalací nepochybně bude nasazení stíhacích bombardérů F-16 na Ukrajině, může Rusko odvetou rozhodnout o nasazení taktických jaderných raket. A pokud budou zapojena i česká letiště, může to být i vůči nim. Tedy vůči letištím, pokud tam budou americké vojenské základny s muničními sklady a vojenská letiště pro lety stíhaček F-16.

Zřejmě nikdy od kubánské krize nebylo riziko střetu Západu s Ruskem tak velké jako nyní.

Nastal čas na protestní akce proti této smlouvě. Ve vládních a zpravodajských kruzích Česka se už předem vytváří hysterická atmosféra proti všem občanům, kteří jsou proti této vojenské smlouvě. Dochází k dehonestaci a otevřenému zastrašování občanů s tímto názorem.

Šéf BIS, Koudelka, mluví otevřeně v souvislosti s odpůrci smlouvy o ruské Páté koloně a jiných hloupostech. Nevím, proč by měl pokojný občan, který zde nechce vojska cizího státu natrvalo umístěna, být charakterizován jako ruský troll. To ať si pan generál nechá pro někoho jiného. A vůbec je divné, že šéf kontrarozvědky, nejvýznamnější zpravodajské služby v Česku, není schopen být někde diskrétně v závětří. Jeho osobu by ani lidé neměli znát a on by se měl držet zpátky a nesnažit se dělat ze sebe mediální celebritu a neustále znepokojovat české obyvatelstvo přinášením dalších a dalších děsivých zpráv, které se vesměs nenaplňují. Expremiér Ing. Jiří Paroubek, server vasevec.cz

X X X

 Polská vláda si koleduje o průšvih, zákon o ruském vlivu vadí USA i Bruselu

USA a EU v úterý vyjádřily znepokojení nad kontroverzním polským zákonem o zřízení komise pro posouzení vlivů Ruska v Polsku v letech 2007 až 2022. Zákon, jenž by podle kritiků mohl bez soudu zabránit politickým oponentům vládnoucí strany ve výkonu veřejných úřadů, se chystá podepsat prezident Andrzej Duda. Slíbil nicméně, že ho nechá posoudit ústavním soudem.

„Vláda USA je znepokojena vládním schválením nového zákona, který by mohl být zneužit k zasahování do svobodných a spravedlivých voleb v Polsku,“ uvedl mluvčí amerického ministerstva spravedlnosti Matthew Miller.

Dodal, že takový zákon „by mohl být použit k zablokování kandidatury opozičních politiků bez řádného procesu“.

Eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders v úterý řekl, že zákon by mohl „připravit občany a jednotlivce o jejich práva být zvolen do veřejné funkce, veřejného úřadu“. Dodal, že zvlášť ho zneklidňuje, že „to bude možné učinit úředním rozhodnutím bez jakéhokoli soudního přezkumu“.

Reynders varoval, že EU „nebude váhat s přijetím opatření, pokud to bude třeba, protože není možné souhlasit s takovým systémem bez opravdového přístupu ke spravedlnosti“.

Polské ministerstvo zahraničí zákon obhajuje

Podle některých expertů zákon porušuje polskou ústavu a opozice Dudu vyzvala, aby ho nepodepisoval.

Nicméně polské ministerstvo zahraničí uvedlo, že „ruský vliv na vnitřní bezpečnost je třeba důkladně prozkoumat a předat veřejné kontrole“. Zákon podle resortu garantuje, že takové zkoumání bude transparentní a spravedlivé.

V komisi, která se bude ruským vlivem zabývat, zasednou představitelé všech politických stran zastoupených v parlamentu. Varšava také ujišťuje, že každý, o kom komise vydá rozhodnutí, ho bude moci napadnout u správního soudu.

„Práce komise nebude voličům omezovat možnost hlasovat pro jejich kandidáty ve volbách, právě naopak: veřejnost díky ní získá lepší přístup k informacím o věcech majících zásadní význam pro národní bezpečnost,“ píše se také v prohlášení polského ministerstva.

Vládnoucí nacionalistická strana Právo a spravedlnost (PiS) tvrdí, že liberální opoziční Občanská platforma (PO) dovolila, aby se Polsko stalo nebezpečně závislým na ruských fosilních palivech v době vlády PO v letech 2007 až 2015. To podle PiS vyvolává otázky, jestli byli členové PO pod nadvládou Moskvy.

PO tuto kritiku odmítá a opozice zákon překřtila na „Lex Tusk“ s využitím latinského termínu pro „zákon“. Podle nich je cílem zákona odstavit předsedu PO a bývalého premiéra a předsedu Evropské rady Donalda Tuska z politické scény před parlamentními volbami plánovanými na letošní podzim.

X X X

 LAVROV:  ZÁPAD  PODPORUJE  GENOCIDU

 Západ podporuje genocidu, Zelenskyj zničí vše ruské

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov v úterý obvinil Západ, že „podporuje genocidu“ na Ukrajině tím, že je pro mírový plán prezidenta Volodymyra Zelenského. O něm Lavrov prohlásil, že „zničí vše ruské“ na východní Ukrajině a na Krymu. Lavrov, který hovořil v hlavním městě Burundi během své cesty po afrických státech, neposkytl žádné důkazy na podporu svého tvrzení.

Rusko dlouhodobě obviňuje Západ, že ignoruje to, co Moskva nazývá ukrajinským pronásledováním ruskojazyčných obyvatel východu a jihu Ukrajiny. Tato obvinění Rusko dosud nepodpořilo žádnými důkazy.

„Závěr je velmi jednoduchý – Západ přímo podporuje genocidu,“ řekl Lavrov během tiskové konference se svým burundským protějškem Albertem Shingirem. Ten podle agentury AFP potvrdil neutralitu své země ve válce Ruska proti Ukrajině, kterou podle něj „nikdo nemůže vyhrát“.

Burundi v únoru patřilo mezi 22 z 54 zemí Africké unie, které se zdržely či nezúčastnily hlasování ve Valném shromáždění OSN ohledně rezoluce vybízející Rusko ke stažení vojáků z Ukrajiny. Jen dva africké státy, Eritrea a Mali, hlasovaly proti. Jak Moskva, tak Kyjev nyní usilují o zvýšení svého vlivu na africkém kontinentu.

„Zaujali jsme zdrženlivý postoj, neutrální a nezúčastněnou pozici, protože tento konflikt by mohl zasáhnout i jiné regiony, hlavně Afriku. Je nutné zmírnit dopady konfliktu,“ řekl Shingiro s tím, že tento postoj sdílí většina afrických zemí. Lavrov ocenil tuto „vyváženou a zodpovědnou pozici“ Burundi.

„Pokud jde o hrozby, které znějí na adresu Rusů, také jsme dnes řekli našim přátelům, jak tuto situaci hodnotíme. Hrozby zabíjet Rusy zazněly z úst mnoha oficiálních představitelů kyjevského režimu, včetně tajemníka bezpečnostní rady Oleksije Danilova, poradce šéfa prezidentské kanceláře Mychajla Podoljaka i několika velvyslanců Ukrajiny v zahraničí. A teď už, jak víte, toto téma otevřel jeden z amerických senátorů,“ prohlásil Lavrov.

Ten zjevně hovořil o senátorovi Lindseyovi Grahamovi, který podle ruské propagandy, opírající se o sestříhané video z pátečního setkání Grahama se Zelenským, řekl, že „Rusové umírají“ a následně dodal, že americká podpora jsou „nejlepší peníze, které jsme kdy utratili“.

Podle agentury Reuters tato dvě vyjádření spolu ovšem nesouvisela a zazněla v různých částech rozhovoru, jehož kompletní znění zveřejnila kancelář ukrajinského prezidenta. Americký senátor na kritiku zareagoval prohlášením, že pokud Moskva chce, aby Rusové na Ukrajině neumírali, měla by své vojáky stáhnout.

Danilov a Podoljak v minulosti také hovořili o zabíjení vojáků ruských okupačních vojsk, které vtrhly na Ukrajinu.

Západ ohledně zbraní lže, míní Lavrov

Lavrov také obvinil Západ ze lži, když tvrdí, že zbraně, které dodává Kyjevu, se nesmí používat proti ruskému území. Kyjev podle ruského ministra „již dávno přešel k otevřeně teroristickým metodám“, k čemuž používá západní zbraně.

Toto Lavrovovo tvrzení dala agentura RIA Novosti do souvislosti s úterním útokem dronů na Moskvu.

Ruský prezident Vladimir Putin mimo jiné odůvodňoval vpád ruských vojsk do sousední země, který nařídil loni v únoru, i tím, že se ukrajinští nacionalisté podle něj dopouštějí genocidy ruskojazyčných obyvatel Donbasu, ale své tvrzení nepodpořil důkazy.

Naopak, například údaje pozorovatelské mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě či statistiky OSN uváděly klesající počty obětí konfliktu mezi Moskvou podporovanými separatisty v Donbasu a vojsky prozápadní vlády v Kyjevě před tím, než Putin rozkazem k invazi rozpoutal nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války.

Naopak Kyjev po stažení ruských vojsk od ukrajinské metropole loni na jaře a po odhalení masových hrobů zavražděných civilistů v čerstvě osvobozených městech a vsích obviňuje Rusko z genocidní války. Symbolem těchto zločinů se stalo ukrajinské město Buča.

Mezinárodní trestní soud (ICC), který stíhá jednotlivce za zločiny proti lidskosti, genocidu a válečné zločiny, na Putina letos v březnu vydal zatykač, a to v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, konkrétně kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska.

X X X

EXREDAKTORKA   NOVY  PETERKOVÁ  SOUZENA,  SKANDÁL  U  SOUDU  V  PRAZE

Advokát a soudkyně se dopustili zločinného spiknutí, míní Peterková. Vinu odmítá

Exnovinářka Jana Peterková odmítá úterní rozhodnutí soudu. Hodlá se obrátit na mezinárodní instituce s žádostí o pomoc. Na soudkyni chce podat trestní oznámení, u České advokátní komory si bude stěžovat na svého dosavadního advokáta Davida Lejčka. „Soudkyně a advokát se dopustili zločinného spiknutí tím, že v kanceláři jednali bez mého mandátu,“ informovala v úterý večer na tiskové konferenci.

Řekla, že soud líčení přerušil a že se mám opět v 16:00 dostavit. Beze slova odešla, čekala jsem dvě hodiny v prostorách soudu na to, zda bude jednání pokračovat,“ hájila se Peterková.

„Ptala jsem se obhájce, zda bude líčení pokračovat. On mi řekl, že tuto informaci nemá, nekontaktoval mě, nezavolal mi. Sdělila jsem mu, že vzhledem ke zdravotní indispozici a tomu, že nemám další informace, odcházím,“ uvedla.

Soudkyně a advokát se poté podle Peterkové dopustili zločinného spiknutí tím, že v kanceláři jednali bez jejího mandátu. Peterková prý chtěla poté soudkyni předat informaci, že svému dosavadnímu advokátovi Davidu Lejčkovi podala výpověď. Kvůli průběhu jednání si chce exnovinářka stěžovat na advokáta Davida Lejčka u České advokátní komory.

Soud v úterý potrestal Janu Peterkovou dvouletou podmínkou za šíření poplašné zprávy v období koronavirové pandemie, stanovil ji tříletou zkušební dobu, ve které se musí chovat řádně.

Sedmačtyřicetiletá bývalá reportérka televize Nova mluvila ve videích na sociálních sítích o drastickém vyšetřování a léčení dětí v nemocnicích či o nuceném očkování proti covidu-19. Uvedla také například, že vojska NATO obsadí Česko a budou střílet na děti, které se budou chtít dostat na dětská hřiště.

Prohlašovala rovněž, že vojáci zastřelí každého, kdo se odmítne nechat odvést k očkování proti koronaviru. Vládní představitele označila za fašisty. Dvouletou podmínku jí uložil už v únoru obvodní soud, žena se odvolala.

Odvolací senát rozhodl s vyloučením veřejnosti. Jednání předtím narušili příznivci Peterkové, když se vlámali do soudní síně. Na místě musela vedle justiční stráže zasahovat i policie. Zadržela dva muže, kteří byli předvedeni na policii a k případu se vyjádřili, poté služebnu opustili.

Jeden ze zadržených mužů na tiskové konferenci řekl, že se mezi dveřmi dostal do tlaku a držel se jich, aby neupadl. Dveře se poté samy vylomily.

Středečním incidentem se má ve středu zabývat i vláda. Peterková oznámila, že podá trestní oznámení na všechna média, která budou o jednání kabinetu informovat bez jejího vyjádření.

X X X

Předseda NSS Šimka: Závazky z Istanbulské úmluvy půjde uplatnit přímo u soudu

 Předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka dnes varoval před tím, že Česko nemůže ratifikovat Istanbulskou úmluvu „jen tak“ a z jakéhosi „mezinárodněprávního pokrytectví“, pokud by nemělo v úmyslu závazky dodržovat. Ústava totiž automaticky vtahuje tyto typy smluv do vnitrostátního práva a mohou být podkladem pro spory a nároky u českých soudů. Profesor mezinárodního práva Harald Christian Scheu pak na konferenci v Senátu zdůraznil, že základem diskuse o ratifikaci by měl být co nejvěrnější český překlad textu, zejména ohledně pojmu gender.

Úmluva Rady Evropy z roku 2011 odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií. Česko ji podepsalo jako jeden z posledních evropských států v roce 2016, tedy za vlády ČSSD a ANO. Ratifikaci dokumentu pak ale politici odsouvali kvůli kontroverzím, které text budí: odmítají ho konzervativci či sedm křesťanských církví. Pro zastánce úmluvy představuje dokument i symbol, že násilí je v Česku nepřijatelné. Podle ženských organizací je úmluva terčem dezinformační kampaně některých spolků i jednotlivců.

Šimka dnes konstatoval, že státy někdy používají podpis mezinárodní smlouvy jen formálně k tomu, aby se s ním mohly chlubit nebo s ním argumentovat v mezinárodní politice. „Česká republika by s tím ale měla problém, pokud by to chtěla udělat,“ řekl soudce na konferenci nazvané „Istanbulská úmluva – výzva, hrozba?“ Připomněl článek 10 Ústavy ČR, podle kterého jsou mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, součástí právního řádu. Jestliže pak mezinárodní smlouva stanoví něco jiného než vnitrostátní zákon, použije se mezinárodní smlouva. Upozornil na to, že pokud Česko úmluvu ratifikuje, závazků z ní se „zmocní vnitrostátní právní praxe – advokáti, byznys, aktivisté, vládní úředníci i soudci“.

Člen legislativní rady vlády Scheu doporučil, aby se základem diskuse o ratifikaci stal co nejvěrnější překlad úmluvy z angličtiny a francouzštiny. Upozornil na to, že tři české překlady textu, které v posledních 10 letech vznikly, se podstatně liší v přístupu k tomu, jak překládat pojem gender. Zatímco překladatel z roku 2015 zmiňoval gender častěji, překlad z roku 2020 se mu záměrně snažil vyhýbat. Použil jej jen třikrát a v ostatních případech jej nahradil výrazem „pohlaví“. Aktuální překlad je pak kompromisem a gender používá osmkrát. Podle profesora není terminologii radno podceňovat a je v ní potřeba jasně rozlišit gender jako sociální konstrukt a jako biologické pohlaví.

Oba právníci podotkli, že přijetí Istanbulské úmluvy je politickou, nikoliv právní otázkou. Svůj názor na ni proto neuvedli. Politický – a protichůdný – postoj představili europoslanci Stanislav Polčák (STAN) a Alexandr Vondra (ODS). Polčák ratifikaci podporuje. „Jsem přesvědčen, že máme být součástí civilizačního okruhu, který se k těmto závazkům hlásí,“ řekl. Patří k těm, kdo si myslí, že český právní řád nebude kvůli přijetí úmluvy potřebovat změny. Dokument by podle něj zároveň mohl přispět ke kvalitnějšímu poskytování péče obětem domácího násilí, například v azylových domech. Doplnil ale, že by bylo vhodné, aby Česko úmluvu ratifikovalo s určitým výkladovým prohlášením, které by ubezpečilo kritiky úmluvy, že do českého práva neproniknou definice genderu a souvisejících pojmů.

Vondra v Evropském parlamentu hlasoval proti úmluvě. „Představa, že ratifikace úmluvy vyřeší problémy s domácím násilím, je iluzorní,“ prohlásil. Míní, že k potírání domácího násilí má ČR dostatečné nástroje v trestním zákoníku – a pokud nemá, je možné trestní právo po debatě novelizovat. „Nepotřebujeme k tomu žádnou konvenci. Pochybnosti u mě přetrvávají. (…) Musíme se ptát, co nám to přinese, a co nám to naopak vezme. Až tuto otázku budeme mít zodpovězenou, je možné učinit nějaký závěr,“ poznamenal.

Náměstek ministerstva spravedlnosti Antonín Stanislav dnes zopakoval stanovisko, že ratifikace Istanbulské úmluvy nebude vyžadovat další úpravy českého práva. „Náš právní řád je plně harmonizován s tím, co po nás požaduje Istanbulská úmluva. Dovolím si říct, že některé věci máme upraveny i lépe než úmluva,“ uvedl. Podle něj tak nebude nutné měnit trestní zákoník, a to ani ohledně definice znásilnění. Aktuální politické diskuse o možné redefinici skutkové podstaty znásilnění podle něj s úmluvou nijak nesouvisejí.

„Není také pravda, že je potřeba změnit azylovou politiku či že je potřeba novela zákona o azylu – domníváme se, že současný zákon to upravuje dostatečně,“ pokračoval. Stejně tak podle něj není pravdou, že by úmluva nakazovala prolomit advokátní mlčenlivost v případech, kdy se advokát dozví o případu domácího násilí. „Úmluva jen říká, že se mají vytvořit mechanismy, ne vytvořit povinnosti,“ uvedl. Ustanovení o mlčenlivosti podle něj míří spíše na lékaře a na to, aby jim nebylo bráněno učinit oznámení, pokud se dozvědí o trestném činu – což už české právo obsahuje.

Náměstek zmínil, že ministerstvo předložilo návrh na ratifikaci úmluvy do připomínkového řízení ve třech variantách: souhlasit s návrhem, věc odložit nebo rovnou zrušit. Devět ministerstev se vyslovilo pro ratifikaci, tři upřednostnily odložení. Pro zrušení nebyl žádný z úřadů. Vláda návrh projedná 14. června. Pokud se rozhodne pro ratifikaci, musí souhlas vyslovit obě komory Parlamentu – žádná nemůže tu druhou přehlasovat. Svůj podpis pod úmluvu pak musí připojit prezident. Petr Pavel se už dříve vyslovil pro ratifikaci.

X X X

SENÁTOŘI  NEROZUMÍ  SOUDCŮM

Jiní senátoři, jiný názor. Pavel s kandidáty do Ústavního soudu náhle uspěl

 Senátní výbor pro lidská práva v úterý doporučil schválit jako ústavní soudce někdejšího předsedu Nejvyššího správního soudu Josefa Baxu, stejně jako exšéfku Soudcovské unie Danielu Zemanovou i profesora ústavního práva Jana Wintra. U Baxy a Zemanové tak přijal opačné doporučení než minulý týden ústavně-právní výbor horní parlamentní komory.

 Wintrovu nominaci v úterý doporučil schválit senátní výbor pro lidská práva hlasy všech sedmi přítomných členů. Jeho nominaci podpořil minulý týden také senátní ústavně-právní výbor.

Také pro Zemanovou hlasovalo v tajné volbě všech sedm přítomných členů výboru. Minulý týden Zemanová v ústavně-právním výboru získala podporu pouze dvou z deseti členů výboru.

Baxa v tajné volbě získal podporu šesti ze sedmi přítomných členů výboru. O třech kandidátech na ústavní soudce bude Senát rozhodovat ve středu. Svou nominaci má senátorům zdůvodnit prezident Petr Pavel. Předseda výboru pro lidská práva Jiří Růžička (za TOP 09) nominaci ocenil, naplňuje podle něj představu o názorové pestrosti členů Ústavního soudu.

Ústavně-právní výbor vzal „na milost“ před týdnem pouze třetího nominanta, profesora z katedry teorie práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jana Wintra. Senátorům, kteří se rozhodli Pavlovi vzdorovat, se údajně nelíbí, že s nimi Pavel své nominace nepředjednával.

Členové výboru pro lidská práva na rozdíl od kolegů z ústavně-právního výboru neměli na Baxu a Zemanovou žádné otázky. Na Wintra směřoval jen jeden dotaz senátora STAN Pavla Kárníka ohledně změny působiště z Prahy do Brna, kde Ústavní soud sídlí. Wintr uvedl, že Brno má rád a že nechce skončit jako „profesor, který bude opakovat stále totéž“. Slíbil zdrženlivé rozhodování s vyvažováním ústavou stanovených práv a svobod.

Baxa je soudce po čtyři desetiletí, roli ústavního soudce by chápal jako završení celoživotní služby spravedlnosti, nikoli posun v kariéře. Baxovu nominaci v pondělí podpořila Soudcovská rada Nejvyššího správního soudu. O Baxovi se spekuluje jako o možném adeptovi na předsedu Ústavního soudu po Pavlu Rychetském, jehož mandát vyprší 6. srpna. Prezident Pavel to nepotvrdil, ale ani nedementoval.

Třiašedesátiletý Baxa je soudcem od roku 1984. Předsedou NSS byl jmenován hned po jeho ustavení v roce 2003, a to až do září 2018. U Nejvyššího správního soudu nadále působí. Podílel se na založení Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni.

V roce 1998 se stal prvním náměstkem ministra spravedlnosti a byl jím až do roku 2002 – pracoval postupně pro Otakara Motejla, Jaroslava Bureše a Pavla Rychetského před jeho odchodem mezi ústavní soudce. Účastnil se příprav a prosazení velké novely trestního řádu i tvorby nového rámce správního soudnictví. Ve veřejných vystoupeních se Baxa zaměřuje na kritickou analýzu fungování soudnictví a jeho možné reformy.

Jednapadesátiletá Zemanová je soudkyní od roku 2001, aktuálně působí jako místopředsedkyně ústeckého krajského soudu pro pobočku v Liberci. Předtím pracovala u Nejvyššího správního soudu a poté u pražského městského soudu.

V čele Soudcovské unie stála v letech 2014 až 2020. Zaměřovala se zejména na oblast přípravy a výběru soudců, na podmínky působení a výběru funkcionářů a na problematiku státní správy soudů. Od Jednoty českých právníků získala medaili za přínos justici. Profesně se zaměřuje mimo jiné na péči o nezletilé a ochranu nezletilých dětí v soudním řízení. Dlouhodobě se věnuje otázkám soudcovské etiky.

X X X

Výbor pro lidská práva doporučil schválit Wintra, Baxu a Zemanovou jako ústavní soudce

Senátní výbor pro lidská práva dnes doporučil schválit někdejšího předsedu Nejvyššího správního soudu Josefa Baxu, ústavního právníka Josefa Wintra a bývalou prezidentku Soudcovské unie Danielu Zemanovou jako ústavní soudce. Zemanová dnes získala v tajných volbách jednomyslnou podporu všech sedmi přítomných členů výboru, Baxa dostal o hlas méně. Výbor pro lidská práva tak přijal opačné doporučení než minulý týden ústavně-právní výbor horní parlamentní komory.

Stanovisko ústavně právního výboru je vždy při schvalování kandidátů na ústavní soudce bráno jako klíčové. Zde Baxa se Zemanovou doslova propadli, když Baxa získal 4 hlasy z 10 a Zemanová dokonce jen 2. Naopak profesor Wintr získal většinovou podporu 8 hlasů.

Baxa a Zemanová patří ke třem kandidátům na ústavní soudce, o nichž bude Senát rozhodovat ve středu. Očekává se bouřlivá debata. Svou nominaci má senátorům zdůvodnit osobně prezident Petr Pavel. Předseda výboru pro lidská práva Jiří Růžička (za TOP 09) nominaci ocenil, naplňuje podle něj představu o názorové pestrosti členů Ústavního soudu.

Členové výboru pro lidská práva na rozdíl od kolegů z ústavně-právního výboru neměli na Baxu a Zemanovou žádné otázky. Na Wintra směřoval jen jeden dotaz senátora STAN Pavla Kárníka ohledně změny působiště z Prahy do Brna, kde Ústavní soud sídlí. Wintr uvedl, že Brno má rád a že nechce skončit jako „profesor, který bude opakovat stále totéž“. Slíbil zdrženlivé rozhodování s vyvažováním ústavou stanovených práv a svobod.

Třiašedesátiletý Baxa je soudcem od roku 1984. Předsedou NSS byl jmenován hned po jeho ustavení v roce 2003, a to až do září 2018. U Nejvyššího správního soudu nadále působí. Podílel se na založení Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. V roce 1998 se stal prvním náměstkem ministra spravedlnosti a byl jím až do roku 2002 – pracoval postupně pro Otakara Motejla, Jaroslava Bureše a Pavla Rychetského před jeho odchodem mezi ústavní soudce. Účastnil se příprav a prosazení velké novely trestního řádu i tvorby nového rámce správního soudnictví. Ve veřejných vystoupeních se Baxa zaměřuje na kritickou analýzu fungování soudnictví a jeho možné reformy.

Jednapadesátiletá Zemanová je soudkyní od roku 2001, aktuálně působí jako místopředsedkyně ústeckého krajského soudu pro pobočku v Liberci. Předtím pracovala u Nejvyššího správního soudu a poté u pražského městského soudu. V čele Soudcovské unie stála v letech 2014 až 2020. Zaměřovala se zejména na oblast přípravy a výběru soudců, na podmínky působení a výběru funkcionářů a na problematiku státní správy soudů. Od Jednoty českých právníků získala medaili za přínos justici. Profesně se zaměřuje mimo jiné na péči o nezletilé a ochranu nezletilých dětí v soudním řízení. Dlouhodobě se věnuje otázkám soudcovské etiky.

Čtyřiačtyřicetiletý Wintr vystudoval souběžně s pražskou právnickou fakultou také historii a politologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Z práva i z politologie má doktorský titul. V roce 2019 se stal tajemníkem Stálé komise Poslanecké sněmovny pro Ústavu ČR. Je také členem Legislativní rady vlády či Výboru pro práva LGBTI+ lidí Rady vlády pro lidská práva. Wintr působí rovněž v rozkladové komisi Českého statistického úřadu či v Etické komisi Českého rozhlasu. V letech 2012 až 2017 byl i členem Rady ČTK, které v letech 2014 až 2015 předsedal. Je autorem několika knih, ve kterých se věnuje české parlamentní kultuře nebo principům českého ústavního práva, ceskajustice.cz

 X X X

 Lékařských pohotovostí by mohlo být méně, stačí u větších nemocnic, řekl Válek

Lékařských pohotovostí by podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) mohlo být v Česku méně než v současné době. Za odpovídající pokrytí považuje síť urgentních příjmů nemocnic, řekl na úterním semináři k zajištění primární péče. V současné době kraje podle informací na jejich webech zřizují 113 pohotovostí.

Urgentních příjmů ministerstvo ještě pod vedením ministra Adama Vojtěcha (za ANO) navrhlo 89, mají postupně vznikat do roku 2026. Vytvořilo také mapu urgentních příjmů.

„Chceme se bavit o tom, aby byla odpovědnost za zajištění pohotovosti přesunutá na (zdravotní) pojišťovny,“ řekl ministr. Kraje by si podle něj mohly zaplatit další pohotovosti v místech, kde by viděly jejich potřebu. Základem by měla být síť odpovídající urgentním příjmům nemocnic. Lidé podle Válka nyní nevědí, zda mají se zdravotními potížemi jet na pohotovost nebo na urgentní příjem. Na pohotovosti navíc musí platit 90 korun regulačního poplatku.

Kraje v současné době zajišťují pohotovosti různě. V některých jsou v krajských nemocnicích a fungují nepřetržitě, jinde jsou častější, ale zavírají v 21:00 nebo 22:00 a o víkendech jsou někde v provozu jen dopoledne. V Jihočeském kraji jich funguje 16, v Pardubickém pět.

Spojení lékařských pohotovostí s urgentními příjmy, kam vozí pacienty sanitky, by ve většině krajů znamenalo, že míst, na která se mohou pacienti obrátit, by bylo méně. Například v Jihočeském kraji je naplánováno sedm urgentních příjmů a 16 pohotovostí. Počet by naopak vzrostl v Praze, Brně či Ostravě.

V některých zemích mají povinnost zajistit pohotovost praktičtí lékaři, formálně to platí i v Česku, kde většinou slouží v ordinacích umístěných v nemocnicích. „Síť je různě hustá v různých krajích. Průměrná obsazenost je jeden pacient na hodinu, což je vysoce neefektivní,“ řekl předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Výsledkem toho, že praktik sloužil pohotovost jinde než v nemocnici, podle něj stejně bylo, že do lékárny či na vyšetření tam pacient stejně musel jet.

Ne všichni praktičtí lékaři ale chtějí lékařskou pohotovost sloužit. Díky zredukování počtu pohotovostí by podle Šonky bylo zájemců dost a nebylo by nutné nikoho nutit. „Je obrovské množství lidí, kteří by byli schopni jednou za čas sloužit, pokud by byli dobře ohodnocení,“ dodal s tím, že jde například o lékaře v penzi nebo lékařky na mateřské.

Praktičtí dětští lékaři by podle předsedkyně jejich sdružení Ilony Hülleové rádi své kapacity doplnili pediatry, kteří slouží na odděleních dětských nemocnic, kde jsou lůžka obsazená jen z 20 či 30 procent. Řešení nevidí ve vzniku ordinací při nemocnicích, kterých vzniklo 52, ale praktikům příliš neulevily. Přesunout nevytížené lékaře do ordinací ale snadno nejde, protože vyhláška stanoví počet lékařů na počet lůžek, nikoliv na počet reálných pacientů.

Ministr považuje navrhovaná řešení za dočasná pro překlenutí nejhoršího stavu. Dlouhodobě je podle něj třeba navýšit počet studentů oborů praktického lékařství. „Efekty těch kroků se neprojeví dřív než za pět, šest či sedm let,“ dodal. Nelze podle něj ani přesunout více kompetencí lékařů třeba na sestry, protože podobný problém s odchody silné generace do penze, jako je v současné době u praktických lékařů, bude u sester nebo radiologických asistentů po roce 2030.

X X X

NÁVRAT  VOJÁKŮ  USA  DO  AMERIKY  V  URNĚ

Návrat v urně a bez poct. Amerika rozpačitě truchlí za své padlé z Ukrajiny

Amerika letos zažívá trochu jiný Den obětí války. Kromě padlých ze svých minulých konfliktů uctila i památku nejméně šestnácti amerických dobrovolníků, kteří přišli o život během ruské agrese na Ukrajině.

 Na zápraží rodinného domu Johna a Heather Petersových ve wisconsinském Marshfieldu letos v dubnu vstoupili dva důstojníci v nažehlených uniformách a zaklepali na dveře. Zdrceným manželům předali urnu s popelem jejich syna Andrewa, který padl o dva měsíce dříve na Ukrajině.

„Měl jsem z toho divné, smíšené pocity,“ ohlíží se za návštěvou pro The Washington Post John Peters. „Na jednu stranu jsem byl rád, že je doma, že máme jeho ostatky. Ale na druhou stranu mi konečně došlo, že je navždy pryč.“

Andrew v minulosti prošel americkou armádou, po návratu do Wisconsinu si však nedokázal zvyknout na život civila. Když Rusové vpadli na Ukrajinu, zasáhly ho záběry rozbombardovaných měst a okamžitě vyslyšel výzvu Volodymyra Zelenského, který volal vojenské veterány z celého světa na pomoc napadené zemi.

Jeho třiapadesátiletý otec, veterán války v Perském zálivu, to prý také zvažoval. „Ale po pár týdnech jsem přišel k rozumu. Řekl jsem Andrewovi, že tentokrát to vynechám. Nikdy to nepřiznal, ale asi si oddechl, že tatík tam s ním nepojde a nebude ho ztrapňovat,“ vzpomíná.

Přesná čísla nejsou k dispozici, ale předpokládá se, že na Ukrajinu odjely bojovat stovky dobrovolníků ze Spojených států. Některé do řad Mezinárodní legie zavedla touha po dobrodružství, jiné sympatie s napadenou zemí, další utekli před problémy doma.

Dosud jich padlo nejméně šestnáct a jejich příbuzní a kamarádi nyní řeší, jak si jejich památku připomínat. Američané poslední květnové pondělí tradičně ctí jako Den obětí války, kdy vzpomínají na všechny vojáky padlé v amerických vojenských taženích.

Jenže Ukrajina není Vietnam, Afghánistán ani Irák. Američtí dobrovolníci umírají na ukrajinských bojištích jako soukromé osoby, které uzavírají dočasný kontrakt s ukrajinskou armádou a pobírají od ní žold 500 až 3 500 dolarů měsíčně.

Americká vláda od nich oficiálně dává ruce pryč. Petersovi tak spolu s urnou svého syna neobdrželi kondolenci od americké armády, ale od ukrajinské ambasády ve Washingtonu. Andrewovo jméno se nejspíš neobjeví ani na marshfieldském památníku padlých amerických vojáků.

„Nejspíš bychom si tím zadělali na průšvih nebo vyvolali hněv lidí, kteří do toho jinak nemají co mluvit,“ říká John Peters, který památku svého syna uctil vyvěšením ukrajinské a americké vlajky na zápraží.

Na kterém pobřeží není naše krev?

Někteří rodiče na ostatky svých synů stále čekají. Cooper Andrews padl u Bachmutu v polovině dubna, jeho matka však zatím mohla uspořádat jen vzpomínkové setkání v presbyteriánském kostele v jeho rodném Clevelandu.

Bývalého skauta a příslušníka námořní pěchoty podle ní prý zavedl na Ukrajinu jeho smysl pro spravedlnost. „Měl už takový přístup: Kdo, když ne my?“ vzpomíná na svého syna Willow Andrewsová a stěžuje si, že ministerstvo zahraničí jí s návratem ostatků moc nepomáhá.

Podobnou zkušenost mají i příbuzní a kamarádi Gradyho Kurpasiho, jehož tělo se vrátilo do Ameriky počátkem května. Padesátiletý veterán z Iráku se na Ukrajině příliš neohřál. Při obraně Kyjeva se přidal k Mezinárodní legii, už v dubnu 2022 ale padl během průzkumné mise západně od Chersonu.

Trvalo třináct měsíců, než ukrajinští dobrovolníci našli a identifikovali jeho kostru v polích u vesnice Oleksandrivka. „Naprostá hrůza,“ stěžuje si na přístup ministerstva zahraničí Kurpasiho kamarád George Heath. „Po zpackaném odchodu z Afghánistánu jsem ale od nich nic jiného nečekal. Možná bylo dobře, že svojí neschopností Gradyho návrat nekomplikovali.“

Ministerstvo se brání, že při pátrání po ostatcích padlých Američanů úzce spolupracuje s ukrajinskými úřady a všechny dostupné informace sdílí s rodinami. George Heath se zatím chystá kamarádovu památku uctít po svém: jeho jméno si nechá vytetovat, podobně jako jména padlých spolubojovníků z Afghánistánu.

„Grady vždycky své emaily končil citátem z Horatia: ‚Na kterém pobřeží není naše krev?‘ Nechám si to vytetovat na ruku,“ dodává pro The Washington Post přítel padesátiletého kapitána americké námořní pěchoty, kterému se na Ukrajině dostalo hrdinských poct.

X X X

Bodyguardi Zemana vyfasovali pokutu za krádež 20 tisíc nábojů, odvolali se

Obvodní soud pro Prahu 1 potrestal dvojici mužů, kteří jako členové Útvaru pro ochranu prezidenta ČR podle obžaloby zpronevěřili tisíce nábojů. Státu tím způsobili škodu přes 142 000 korun, stojí v nepravomocném rozsudku. Oba muži tvrdí, že jsou nevinní a proti verdiktu se na místě odvolali. Případem se tak bude zabývat ještě pražský městský soud.

Obžaloba tvrdí, že Martin Tiefenbach a Patrik Přibyl, kteří u útvaru působili jako instruktoři, si z policejního skladu mezi lety 2018 a 2020 po vzájemné dohodě brali různé náboje.

Celkem si jich podle státního zástupce pro soukromé účely přisvojili přes 20 000. Střelivo pak podle nepravomocného verdiktu vykázali jako použité při střelecké přípravě.

Soudkyně Šárka Šantorová v úterý uložila Tiefenbachovi peněžitý trest 150 000 korun, Přibylovi 100 000 korun. Druhému muži, který je na rozdíl od Tiefenbacha i nadále zaměstnaný u policie, také na tři roky zakázala činnost v ozbrojených bezpečnostních sborech. Oba muže soudkyně potrestala za zpronevěru, Tiefenbacha navíc za nedovolené ozbrojování.

Ministerstvu vnitra musí podle verdiktu muži nahradit 105 000 korun, jde o částku se kterou se úřad do řízení jako poškozený přihlásil.

Oba muži dnes vinu odmítli. „Stále tvrdím, že jsem se ničeho nedopustil. Veškerá munice, kterou jsem nafasoval, byla spotřebována tak, jak měla,“ řekl soudu Tiefenbach.

Přibyl dodal, že trestní řízení podle něj započalo kvůli vnitřním rozporům v útvaru. Nadřízení se jim podle něj chtěli pomstít. Obhájci obžalovaných zkritizovali přípravné řízení, nesouhlasili také s tím, na základě jakých tvrzení byly nařízené odposlechy.

X X X

Tajný pohřeb herce Heribana: Vzkaz rodičů vhání slzy, vdovu podpírali. Speciální loučení kolegů

Rodina, přátelé i veřejnost se v úterý naposledy rozloučili s hercem a hudebníkem Danielem Heribanem, který náhle zemřel ve svých 43 letech. Řada umělců poslala zesnulému kolegovi emotivní vzkaz. Pohřeb, který byl utajovaný, se však konal o několik dní dříve.

Herec byl podle zjištění Nového Času pohřben jen v kruhu nejbližších v obci nedaleko Trnavy. Obřad byl utajovaný, konat se měl už o víkendu. „Spi sladce, synku drahý… Maminka a tatínek,“ vzkázali zesnulému synovi jeho rodiče.

V úterý se pak uskutečnilo oficiální poslední rozloučení ve Slovenském národním divadle. Kromě rodiny dorazili především kolegové, poslední sbohem mohla Heribanovi dát i veřejnost, informoval web Pluska.sk.

„Jaké to tam nahoře je? Tak ti řeknu, tady dole bez tebe nic moc. Zpráva o tvém skonu bolí jako rána elektrickým proudem. Neumíme se nadechnout. Jako by došel kyslík. Ještě před pár dny jsi mi psal, že jsi mimo signál a hned jak přijdeš do civilizace, tak se mi ozveš. A já stále čekám,“ pronesla podle webu Nový čas herečka Petra Polnišová, která jen těžko zadržovala slzy.

„Neloučíme se s tebou. Pouze tě vyprovázíme. Šťastnou cestu,“ vzkázala Danielu Heribanovi herečka Renáta Ryníková. Web Topky připomněl, že kolegyně také zavzpomínala na jejich společné chvíle ve škole. Prozradila, že poprvé Heribana do školy nevzali, ale dnes za to děkuje komisi, protože díky tomu byli ve stejné třídě.

„Danko, nejtalentovanější herec a hudebník, dokázal jsi zahrát všechno na světě,“ uvedl proslov Michal Kubovčík, který s humorem zavzpomínal na hercovy první role. Hercova manželka Kamila, se kterou má zesnulý herec Heriban děti, přijímala kondolence. Bylo vidět, že je to pro ni ohromně těžké, v jednu chvíli potřebovala útěchu kamarádovy náruče.

Loučit se s Heribanem mohla i veřejnost, a to u vstupu do sálu Činohry. Na místě byla kondolenční kniha, kam mohli lidé vepsat vzkazy.

„Byl jedním z mála herců, kteří měli také hudební vzdělání, protože před studiem herectví absolvoval hudební kurz na konzervatoři,“ připomínají divadelní soubory, uvedl web SME.

Heriban zesnul v pouhých 43 letech poté, co se ho v osudné ráno nepodařilo přivolaným záchranářům oživit. Záchranka ho přitom měla vézt do nemocnice s velkými bolestmi zad už v předchozí den. Na urgentním příjmu ho však po vyšetření propustili domů.

X X X

U TURISTŮ NEJVÍCE BODUJÍ DOLNÍ VÍTKOVICE NEBO ZOO OSTRAVA

Nejvyhledávanějším turistickým cílem v Moravskoslezském kraji byly podle statistik Czech Tourismu v loňském roce opět ostravské Dolní Vítkovice. Druhým nejnavštěvovanějším místem zůstává ostravská zoo a na třetím místě se umístila Stezka Valaška v Beskydech.

„Žijeme v nádherném a pestrém regionu. My, kteří Moravskoslezský kraj známe, to víme dlouho. Moc mě těší, že krásy destinace Severní Morava objevuje v posledních letech stále více turistů z celé republiky i ze zahraničí. Svědčí o tom i rostoucí čísla návštěvnosti jednotlivých turistických cílů. Máme nádherné technické i historické památky, přírodní krásy a neustále pracujeme na zlepšení podmínek pro turisty, aby se k nám rádi vraceli,“ řekl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro regionální rozvoj a cestovní ruch Jan Krkoška s tím, že nejvíce lidí zavítalo v loňském roce do Dolních Vítkovic.

„V roce 2022 tady přišlo skoro 892 tisíc návštěvníků, což je o 44 procent více než v předchozím roce. Navíc víme, že unikátním industriálním areálem ve skutečnosti projde ještě více turistů, než se eviduje, protože mnoho jich v Dolních Vítkovicích tráví volný čas ve zdejších podnicích nebo procházkami. Velkému zájmu turistů se těší i ZOO Ostrava, která hlásí za uplynulý rok skoro 607 tisíc návštěvníků. I tady návštěvnost vzrostla, o 31 procent,“ doplnil náměstek hejtmana Jan Krkoška.

Dolní Vítkovice se na první příčce návštěvnosti objevují pravidelně. „Zájmu návštěvníků si moc vážím. Letos pro ně připravujeme hned několik novinek. Expozice Malého světa techniky U6 se dočkala rozšíření interaktivní části linky Julese Verna a pro veřejnost bude opět otevřena koncem června. Výstavnímu prostoru dominují dvě plynová pístová dmychadla, která dohromady váží 1 800 tun. Tyto dva obry, dříve nazývané plíce Vítkovic, obklopuje zhruba stovka nových exponátů, které se věnují technickým vynálezům od průmyslové revoluce až po současnost.

Během letních prázdnin se lidé mohou těšit také na zcela nový prohlídkový okruh KOX v budově bývalého velína. Zároveň bude letos dokončena lávka, která propojí Dolní Vítkovice s centrem Ostravy. Věřím proto, že v dalších letech přivítáme ještě více návštěvníků, kteří se navíc budou do celosvětově unikátní oblasti rádi vracet,” řekl výkonný ředitel Dolní oblasti Vítkovic Tomáš Šiřina. Modernizovaná expozice Malého světa techniky je zapojena i do nového projektu Industriální pohraničí, který propojuje technické památky na české i polské straně hranic. Přehled zapojených památek najdou lidé na stránkách projektu.

V první desítce nejnavštěvovanějších míst se objevila i Stezka Valaška na Pustevnách, Rozhledna Čantoryje nebo Slezskoostravský hrad. Velké oblibě se těší i Muzeum nákladních automobilů Tatra, které bylo otevřeno v listopadu roku 2021 a návštěvnost se tam tak v loňském roce evidovala poprvé. „Velmi nás těší, že návštěvnost u většiny památek roste. Je vidět, že destinace Severní Morava má co nabídnout. Snažíme se lákat nejen na ta turisticky nejoblíbenější místa, ale chceme zájem návštěvníků rozprostřít napříč všemi našimi turistickými oblastmi.

K tomu, aby turisté jezdili i do méně známých lokalit, využíváme našich projektů. Například když přijede člověk z Polska nebo Prahy, zamíří do Dolních Vítkovic. Areál je součástí našeho projektu Technotrasa a návštěvník zjistí, že kromě Světa techniky jsou tady desítky dalších míst spojených s industriálem nebo technikou, která také stojí za návštěvu,“ řekl jednatel krajské centrály cestovního ruchu Moravian-Silesian Tourism Petr Koudela s tím, že region láká kromě ikonických industriálních, technických památek a velkých eventů i na gastrozážitky.  „Propojuje je takzvaný Pojez. Tento program funguje už rok a na jednom místě- www.pojez.cz- lidé objeví osvědčené restaurace, obchody i lokální farmy. Návštěvníci tak zjistí, že výlet se dá spojit i s kulinářským zážitkem a zároveň tak vyzdvihujeme práci talentovaných lidí v gastru.“

Pojez letos opět pořádá hned několik akcí pro veřejnost. „Tou první byl Pojez fest v ostravských Dolních Vítkovicích, který už máme úspěšně za sebou. V srpnu a září na návštěvníky čekají ještě Pojez festy v Karlově Studánce a na Ostravici. Lidé budou moci zhlédnout různé kuchařské show, kde se podívají na přípravu skvělých jídel a zároveň budou moci pokrmy i ochutnat. Na akcích zahraje skupina Mirai nebo Jelen,“ uzavřel náměstek Jan Krkoška. /bir/

X X X

FIA UDĚLILA CERTIFIKACI PRO ŠAMPIONÁT F4 CEZ CHAMPIONSHIP

Šampionát F4 CEZ obdržel certifikaci Mezinárodní automobilové federace FIA. Nový středoevropský seriál závodů monopostů Formule 4 se po dvou odjetých podnicích stává oficiální sérií FIA a ponese název F4 CEZ Championship. Šampionát je příležitostí pro závodníky a týmy, pro které byly jiné evropské série příliš vzdálené nebo příliš nákladné. Organizací je pověřen Autoklub České republiky (ACCR) ve spolupráci s ostatními ASN zainteresovaných zemí.

Nový šampionát je významným krokem pro větší popularitu závodů jednomístných monopostů a cílem pak vybudování rovnocenného sportovního statusu s ostatními seriály F4, působícími po celém světě. Formule 4 je od začátku koncipována jako celosvětově uznávaný a cenově dostupný mezistupeň mezi motokárovým sportem a regionálními formulovými šampionáty FIA. Do seriálu se mohou přihlásit jezdci a týmy výhradně s vozy Formule 4 druhé generace. Jednotlivé závodní víkendy by měly probíhat společně s mistrovstvím TCR a GT3, čímž by se obohatil program jednotlivých podniků.

„Šampionát F4 CEZ bude ve středoevropském regionu dalším silným impulsem pro mladé jezdce, kteří chtějí stoupat v pyramidě závodů jednosedadlových vozů. Tato iniciativa je v souladu s posláním FIA navýšit účast v motoristickém sportu tím, že se stane dostupnějším a přístupným pro všechny zájemce,“ komentoval vznik nové série Prezident FIA Mohammed Ben Sulayem.

„Jsem velmi rád, že se podařilo prosadit certifikaci této série, která se bude pořádat pod taktovkou našeho Autoklubu. Je to důležitý krok pro výchovu mladých talentů, kteří vyrostou z motokárových závodů a do této doby neměli mnoho příležitostí k cenově dostupnému pokračování. Závody formule čtyři mají celosvětové pokrytí a pro mladé závodníky to může být odrazový můstek a první body na cestě ke získání superlicence. Seriál pojede na kvalitních okruzích a přeji promotérovi, panu Josefu Křenkovi, hodně úspěchů při rozvoji tohoto šampionátu,“ komentoval udělení certifikace Jan Šťovíček, prezident AČR.

„Formule čtyři je základem formulového závodění a ideálním propojením mezi motokárovým a formulovým světem. Je finančně dostupná, bezpečná a přitom atraktivní. Jsem velice rád, že tuto možnost mají nyní i závodníci z našeho regionu. Šampionát F4 CEZ je určen výhradně pro monoposty Tatuus F4-T421, minimální věk jezdce je 15 let a všichni musí vlastnit platnou licenci FIA,“ doplnil promotér F4 CEZ Josef Křenek.

Premiérová sezona F4 CEZ odstartovala na konci dubna na Hungaroringu a pokračovala květnovým závodem na Red Bull Ringu. Zatímco maďarskému víkendu dominoval Ethan Ischer z týmu Jenzer Motorsport, v Rakousku si dva vítězné poháry odnesl James Egozi z PHM Racing. V kalendáři zbývají ještě čtyři podniky na Slovakiaringu, v Mostě, Brně a na novém okruhu Balaton park. KRENEK MOTORSPORT

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Autor a jeho autorem je autor. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.