Ukrajina válku prohrává, ale západní vůdci si to odmítají přiznat a nejsou ochotni převzít odpovědnost za ukončení konfliktu. V rozhovoru s Tuckerem Carlsonem to uvedl americký ekonom profesor Jeffrey Sachs. Spojené státy jsou podle něho dnes ve stavu aktivní války s Ruskem a západní nájemní bojovníci na Ukrajině jsou „velkým důvodem k obavám“.

„Ukrajina prohrává válku na bitevním poli – a to je hlavní bod.“ K mírnému odklonu od tohoto kurzu došlo, když několik ukrajinských brigád a žoldáků NATO vtrhlo do vcelku venkovské části Ruska, což vyvolalo velkou pozornost, ale z vojenského hlediska se to ukázalo jako zbytečné. Na hlavní frontě je Ukrajina vyčerpaná. Jinými slovy, prostě nemají žádné lidi, žádné zbraňové systémy, žádnou protivzdušnou obranu. Mezitím Rusko pokračuje v postupu… Ukrajina dnes ztrácí 1 000 až 2 000 vojáků denně, zabitých a zraněných…,“ uvedl Sachs.

Ukrajinské ozbrojené síly jsou „vystaveny hroznému, prostě hroznému tlaku“, ale nikdo nepočítá mrtvé ani v Kyjevě, ani ve Washingtonu, ani v Londýně, ani ve Varšavě, poznamenal profesor.

„A to všechno bude pokračovat, protože nikdo nechce na Západě převzít odpovědnost za to, že to ukončí,“ řekl mimo jiné Sachs v rozhovoru s Carlsonem, server vasevec.cz

X X X

EXTRÉMISTA  FIALY  V  PRAZE  6,  V  ŘEPORYJÍCH

FIALOVI  A  CELÉ  ODS  DĚLÁ  RADOST

SDRUŽENÍ  „STAČILO“  PROTI  FIALIOVI  ZNOVU  DO  VOLEB

EUROPOSLANKYNĚ  KONEČNÁ  DO  BOJE  PROTI  FIALOVI  A  SPOL

Z  LIDÍ  A  FIREM  ČR  UDĚLALI   ŽEBRÁKY  FIALOVCI

TO  ZA  DR.  HUSÁKA  NEBYLO

VYSTUDOVAL  ZDARMA  I  FIALA,  JEHO  MANŹELKA

FIALA  DOSTAL  OD  KOMUNISTŮ  POTVRZENÍ  NA  DOCENTURU

ŠMARDA  VENKOVSKÝ  POLITIK,  ZEMAN  HO  ODMÍTL  I  NA  MINISTRA

ZNIČIL  VELKOU  STRANU  ČR  SOCIÁLNÍCH  DEMOKRATŮ

Do krajských a senátních voleb jde její strana s cílem bojovat proti vládě. Kromě nadcházejících voleb promluvila Kateřina Konečná také o možné spolupráci s Janou Maláčovou i o zrušené pozvánce k jednání se SOCDEM. „Mě to moc mrzí, ale v podstatě tím předseda Šmarda prokázal jediné: Dnes je jedinou autentickou levicovou stranou v České republice KSČM,“ říká šéfka KSČM a koalice Stačilo! v rozhovoru pro MF DNES a iDNES.cz. Ráda by svou stranu dostala do zastupitelstev většiny ze třinácti regionů.

x  Před pár dny jste měla sedět na schůzce s představiteli levicových stran v čele se sociálními demokraty, jejichž předseda Michal Šmarda setkání svolal. Původně s cílem „zvážit možnost společného postupu a koordinace našich aktivit v příštích měsících“. Pak ale schůzku zrušil s tím, že byla „špatně vyložena“, jelikož s komunisty spolupracovat nechce. Co vy na to?

Asi k tomu nemám co dodat. Šmarda napíše e-mail, o kterém nejspíš vědí dřív novináři, pak ho sám zpochybní a neguje. Pozve vás na schůzku, kterou pak zruší, o čemž jsem se nejprve dozvěděla z médií. Vlastně jsem vůbec nepochopila, co vlastně chtěl. Já se opravdu snažím bojovat s Fialovou vládou a snažím se, abychom dali dohromady subjekty, jimž jde o to, svrhnout tuto vládu. Za mě SOCDEM pod vedením pana Šmardy hraje hru, že bojuje, ale když by bojovat opravdu mohla, tak se stáhne. Nevím, zda je to účel nebo cíl. Možná, že Bartovy peníze (podnikatel a investor Jan Barta podpořil SOCDEM, pozn. red.) byly určeny k tomu, aby žádná silná levice nevznikla. Velmi mě urazilo, co pan Šmarda do dopisu napsal.

X  Napsal toho víc, co máte konkrétně na mysli?

Citoval tam mé jméno s tím, že snad máme jednat o spojení. Já jsem jednak měla ten den pracovní program, takže na schůzku měli jít dva naši místopředsedové. Zadruhé jsem o spojování se sociální demokracií nikdy nemluvila. Bavila jsem se o spolupráci na tvorbě kandidátních listin do obecních zastupitelstev, máme spolupráci v krajských volbách v Ústeckém kraji, ale nic dál jsem v tomto stylu nekomentovala. Jako KSČM jsme na tu schůzku byli pozváni stejně jako na řadu jiných schůzek, které ovšem jejich iniciátoři nemedializují. Možná proto, že skutečně chtějí něco vytvořit či uskutečnit. Myslela jsem, že se pobavíme třeba o tom, jak postupovat při volbách do Sněmovny v příštím roce. Ale jak to podal Michal Šmarda… Mě to moc mrzí, ale v podstatě tím prokázal jediné: Dnes je jedinou autentickou levicovou stranou v České republice KSČM. Za mě to bylo ze strany pana Šmardy jen trapné. Já přitom opravdu nebojuji se SOCDEM, spousty jejich lidí si vážím, některé bývalé a možná i současné členy SOCDEM máme na kandidátkách do krajů, aniž by o tom možná Michal Šmarda věděl. Ale toto vedení SOCDEM pro mě ztrácí jakoukoli relevanci.

 X  Po krajských a senátních volbách mají sociální demokraté volební sjezd, kandidátkou na předsedkyni je i exministryně práce Jana Maláčová. Když jsem s ní před pár dny dělal rozhovor, odpovídala na některé věci velmi podobně jako vy. Myslíte, že s ní byste se na nějaké formě spolupráce pro volby do Sněmovny uměla dohodnout lépe než se Šmardou?

Samozřejmě si umím představit spolupráci s kýmkoli. Ovšem s tím, kdo o ni reálně stojí a nepíše stupidní dopisy. Vím, že proběhne sjezd SOCDEM, a určitě si počkám na jeho výsledek. Pokud vyhraje člověk, který nebude zapšklý a půjde mu opravdu o to, bojovat proti této asociální vládě, tak nemám problém si s ním zajít na kafe a pobavit se o možnostech.

X Jak konkrétně by podle vás vůbec mohla vypadat spolupráce KSČM, respektive koalice Stačilo! se SOCDEM?

Zatím se nad tím takto vůbec nezamýšlím. Pro mě je SOCDEM se současným vedením stranou, která jen za posledních 14 dní prokázala, že se s ní nedá dohodnout na ničem. Ani na obyčejné schůzce. Znovu opakuji, že si velmi vážím poctivých sociálních demokratů v obcích, městech a krajích. Znám jich řadu a prokázali, že mají opravdu srdce nalevo, že jim jde o to, aby se v této zemi žilo líp. Vedení SOCDEM – opakuji, že vedení – dnes naproti tomu pomáhá prezidentu Pavlovi a Fialově vládě udržet se u moci. Nedovede být alternativou vůči vládě a jediné, co ještě mají za cíl, asi je, aby o nich někdo ještě něco napsal. Proto píší pozvánky, které pak ruší, a dávají to médiím.

X  Epizoda se Šmardovou pozvánkou ovšem opět rozvířila debatu, že je KSČM přímou pokračovatelkou předlistopadové KSČ. Sociální demokraté připomínali třeba slučovací sjezd z roku 1948, kterým KSČ prakticky zlikvidovala ČSSD. Co tomu říkáte?

Víte, mně to přijde směšné. Zvlášť od lidí typu Michala Šmardy, kteří do funkce prezidenta podpořili Petra Pavla, jenž tu stranickou legitimaci KSČ měl a byl ve funkcích. Lidé, kteří podporují v podstatě kovaného komunistu, mě nemají co školit, že jsem členkou Komunistické strany Čech a Moravy. Fakt ne!

X Další věcí, která často zní coby argument proti možné spolupráci s vámi, je to, že dáváte prostor různým extremistům. Konkrétně bývají zmiňováni někteří lidé označovaní za antivaxery, dezinformátory či dezoláty, jak se dnes říká. V Jihomoravském kraji má například vést kandidátku Stačilo! Petra Rédová Fajmonová, jež dřív působila v PRO Jindřicha Rajchla. Co na to odpovíte?

Péťa Rédová je opravdu kandidátkou na hejtmanku. Víte, pro mě jsou extremisté a v podstatě diktátoři lidé typu mého kolegy z Evropského parlamentu Ondřeje Koláře, který je v televizi schopen natvrdo říct, že by některé názory neměly dostat vůbec sluchu a měli bychom je regulérně cenzurovat. To je pro mě v demokratické společnosti totální extrém. V čem jsou extremističtí někteří naši kandidáti? V tom, že třeba v covidové době říkali věci, u kterých se za dva tři roky potvrdilo, že byly pravdivé? Že si dovolí říkat své názory? Pro mě je totální extremista někdo, kdo tvrdí, jak chce demokracii, ale že v ní má právo říkat své názory jen někdo. Ten, který říká jen to, co hlásá tato vláda. Že si někteří berou některé naše kandidáty jako rukojmí pro argument, proč ne s námi, je jen to, co jsem říkala na začátku. Buď chcete bojovat proti pětidemolici, chcete, aby tato vláda skončila co nejdřív, anebo si hledáte zástupné důvody, abyste to vlastně nemusel dělat. Přitom vám mohu dát opravdu křiklavý příklad extremisty. Kdokoli u nás se jeho chování ani neblíží.

Poslouchám.

Co je Pavel Novotný z Řeporyjí? Člověk, který má podmínku, sprostě nadává lidem, systematicky vyvolává nenávist proti skupinám obyvatel, o Češích tvrdí, co tvrdí. Novotný je schopen veřejně napsat věci, které by asi 99 procent normálních lidí ani nenapadly, ale on je na to ještě hrdý. Chce selektovat lidi, některé vybombardovat. Tento člověk je člen ODS, která tu vládne. Pan premiér Fiala se ho zastává, paní Nerudová a všichni ti pětidemoliční papaláši za ním jezdí a fotí se s ním. A mně někdo bude říkat, že mám nějaké extremisty? Nikdo z kandidátů Stačilo! nic takového nedělá. Takže co je extremismus? Pro mě to je Ondřej Kolář a Pavel Novotný.

X  Pojďme ke krajským volbám. Budete v nich kandidovat jako Stačilo!, nebo jako KSČM?

Ve dvanácti ze třinácti krajů kandidujeme pod hlavičkou Stačilo! s různým složením stran, které pod Stačilo! jsou. Z velké části je to propojení KSČM a České strany národně sociální, se kterou jsme kandidovali i do Evropských voleb. Někde se přidávají Spojení demokraté, někde ČSSD Jiřího Paroubka, někde lokální subjekty. Jsou to koalice, které tvořili naši krajští zástupci. Z vedení KSČM jsme do toho nijak nezasahovali. Pod hlavičkou Stačilo! kandidujeme i v Ústeckém kraji, kde je to spojení KSČM, SOCDEM a ČSNS v čele s naším bývalým hejtmanem Oldřichem Bubeníčkem. V jediném Karlovarském kraji kandidujeme samostatně jako KSČM.

X V nedávných eurovolbách jste se ziskem téměř deseti procent výrazně uspěli. To je ale úplně jiná disciplína než klání o kraje. Před čtyřmi roky jste obhajovali 86 mandátů a získali jich pouhých 13, celkem vás volilo necelých 132 tisíc lidí. To byl výprask. Vždyť v eurovolbách jste jen vy osobně získala přes 115 tisíc preferenčních hlasů. Co budete považovat za úspěch ve volbách do krajů?

Dnes jsme zastoupeni v zastupitelstvech čtyř krajů. Byla bych moc ráda, kdybychom se vrátili do zastupitelstev většiny ze třinácti regionů. Protože můžete jít kraj po kraji a v podstatě v České republice neexistuje region, kde by nebyla nějaká kauza. A všude vládnou v nějakých koalicích členové pětidemoliční vlády. Velmi často podporovaní hnutím ANO. Nebo hnutí ANO podporováno pětidemolicí. Což považuji za šílenost. Zvlášť ve chvíli, kdy někdo tvrdí, jak pětidemoliční vláda dělá špatné kroky, ale přitom je v krajích její prodlouženou rukou. Naším cílem je změnit vlády v krajích. Vrátit tam lidi, kterým o každý konkrétní region jde a budou se umět postavit i té vládě. Kraje třeba mají legislativní iniciativu, což je velmi silný nástroj. Je ale evidentní, že pětidemoliční hejtmani a vedení krajů ho nechtějí využívat proti vlastní vládě. A přitom by se tam dala prosadit řada věcí. Kraje třeba mají ve správě zdravotnictví, dopravu, střední školy. Věci, které by vláda ráda rozprodala. Tomu chceme zabránit, proto jsme udělali širší koalice.

X Proč podle vás v krajských volbách chybí nějaké jednotné konkrétní téma typu boj proti poplatkům ve zdravotnictví, se kterým v roce 2008 drtivě vyhrála ČSSD Jiřího Paroubka?

My jednotné téma máme. Krajské volby jsou pro nás pokračováním boje proti této vládě. Říkáme to naprosto otevřeně, je to tak i v našich materiálech, na billboardech. Prostě chceme říct: Stačilo! i tomu, co se děje v krajích. Protože se tam pro lidi nic pozitivního neodehrává.

Ve volbách do Senátu se vám tradičně moc nedaří, letos kandidujete v šesti volebních obvodech. Nejvíc mě zajímá ten českobudějovický, kde by rád uspěl váš bývalý předseda Vojtěch Filip, jenž se jinak drží spíš stranou. Kandiduje ovšem nikoli pod hlavičkou Stačilo!, ale pod značkou KSČM. Co tomu říkáte?(rozesměje se)

Takto jsme se samozřejmě dohodli. Na rozdíl od krajských voleb, kde jsme nechávali mandát krajským vyjednavačům, Senát jsem jako předsedkyně strany intenzivně řešila. Kandidujeme v šesti obvodech. Ve třech pod hlavičkou KSČM, ve třech pod hlavičkou Stačilo!, šlo o to, jak se třeba ti kandidáti dohodli na podpoře s dalšími stranami. Vojta Filip jako bývalý předseda KSČM kandiduje pod hlavičkou KSČM. A já velmi podporuji všech šest našich kandidátů. Ať už v Ostravě, Chomutově, Litoměřicích, Českých Budějovicích, Břeclavi, nebo Domažlicích. Pojedu jim i na kampaně, jsou to skvělí lidé a moc si přeju, aby do Senátu prošli. Protože i Senát je dnes jen prodlouženou rukou vlády a myslím, že tato chapadla musíme začít v demokratických volbách postupně usekávat. A udělat vše pro to, aby se poměry začaly měnit.

 X X X

 Prezident Miloš Zeman na AntiGlobsecu vyjadril obdiv vláde Roberta Fica

 Na AntiGlobsecu v Prahe vystúpil aj prezident Miloš Zeman a vyslovil obdiv nad slovenskou vládou.

Osobitne vyzdvihol našu odvahu k národnej suverenite, ale aj to, že ostávame ľavičiarmi. On sám sa, rovnako ako my, považuje za „ľavicového konzervatívca“ a drží nám palce. Rovnako našu vládu ocenil aj bývalý šéf Valného zhromaždenia OSN Jan Kavan, ktorý Roberta Fica označil za „najlepšieho predsedu vlády v Európe“

Zároveň vyhlásil, že sa hanbí za protislovenské výpady českej pravicovej vlády. Takto to cítia Češi. Na pražský AntiGlobsec prišlo množstvo významných intelektuálov a politikov zo Slovenska a Čiech.

Zo Slovenska prišiel napríklad dekan Eduard Burda, Edo Chmelár, Ján Čarnogurský či Roman Michelko. Z Česka nechýbali profesor Drulák, ekonómka Ilona Švihlíková či politici zo Stačilo, ANO, ODS či SPD.

Miloš Zeman vyhlásil, že to, čo nás spája, naľavo aj napravo, je odpor proti servilite. A vystihol to presne. Odmietame sa skláňať pred jediným povinným názorom. Slováci aj Česi chcú suverenitu a mier.

Vo svojej prednáške som tvrdo kritizoval neoliberalizmus, progresivizmus aj militarizmus. A zdôraznil som, že Rusko nie je náš nepriateľ… Čoskoro bude video.

V tejto chvíli vás chcem len srdečne pozdraviť z Prahy, priatelia a podeliť sa s vami o výbornú atmosféru z AntiGlobsecu. Keď nám Slovákom významné osobnosti na čele s Milošom Zemanom vyjadrujú obdiv, je to dôvod na hrdosť.

Nech žije Slovensko, nech žije mier. Ľuboš Blaha, europoslanec Slovenska, server vasevec.cz

X X X

 Válka Zelenského se Západem končí, jako Hitlerova válka

 Podle západních médií se vítězství Ruska v klíčové oblasti Pokrovsk rychle blíží. Zelenského režim připomíná poslední týdny a měsíce a dny Hitlerovského režimu. Postupně prohrával na celé čáře, ale jeho propaganda mimo jiné v Protektorátu Böhmen und Mähren o vítězství bubnovala stále. Něco takového jsme nyní zažili při pořádání taškařice Globsec pod záštitou bývalého vojenského náčelníka NATO generála Pavla, kdy se zoufalci předháněli v líčení, jak Ukrajina zvítězí a ubohé Rusko je na dně…Vtipné…

Bohudík média jako celek pravdu nezastírají. Kupodivu střídmo, ale jen opravdu střídmo se sem tam objeví náznak reality i u nás. A pokud čerpám například z absolutně všestranného a objektivního nezávislého portálu Strana.ua s bohatými citacemi západního tisku,  který rozhodně, nelze realitu popřít.

Podle The Telegraph by Rusové mohli obsadit Pokrovsk už v září. Pro invazi do Kurské oblasti Ukrajina stáhla elitní jednotky z Donbasu. Poté se ruská ofenzíva v Doněcké oblasti zrychlila a Rusové mohou obsadit Pokrovsk již v září.

Informuje o tom The Telegraph.

„Takovou rychlost jsem nikdy neviděl,“ řekl publikaci velitel ukrajinské letecké průzkumné jednotky bojující u Pokrovsku.

„Je to velmi rychlé. A náš problém je stejný: nemáme pěchotu, nemáme dost dělostřelectva nebo granátů. Nemáme dostatek dronů. Nepřítel nasadil výkonné jednotky elektronického boje, takže někdy musíme vypustit 10, 12, 15 jen abychom zničili jeden tank,“ dodal.

Podle jeho názoru budou Rusové „v Pokrovsku do poloviny září“. Stejné hodnocení sdílí i ukrajinské Centrum pro obranné strategie.

Během posledních tří týdnů Rusové postoupili nejméně o pět mil (osm kilometrů) směrem k městu, pohybujíce se po železniční trati, která poskytuje krytí jejich pěchotě.

„Pokrovsk se uzavírá jako organismus, který ví, že smrt je blízko,“ komentuje evakuaci z města deník The Telegraph.

„Tato zoufalá situace se zdá být přímým důsledkem ukrajinské invaze do Kurska na začátku srpna. Tato operace, naplánovaná generálem Alexandrem Syrským a se souhlasem prezidenta Volodymyra Zelenského, byla navržena tak, aby stáhla ruské jednotky z této fronty. Vrchní velitel tento týden připustil, že Rusové na návnadu neskočili. Zatímco do Kurska přesunuli tisíce vojáků z jiných částí linie, na Pokrovské frontě je zdvojnásobili,“ píše deník.

Doplním tuto informaci o krátké zhodnocení nejčastěji citovaného  západního zpravodaje vojenského komentátora deníku Bild Juliana Röpke, který o tom píše na své stránce v X, jehož proukrajinská vroucí náklonnost je zřejmá mimo jiné, že má u svého jména trvale vlaječku Ukrajiny

Vojenský komentátor deníku Bild Julian Röpke o tom píše na své stránce sociální sítě  X.  Celému centrálnímu sektoru Doněcké fronty ozbrojených sil Ukrajiny hrozí kolaps v důsledku „dominového efektu“ ve směru Pokrovskij.

„Po ztrátě Kalynovu a Memriku byla ukrajinská armáda nucena ustoupit z dalších 8 kilometrů čtverečních kolem Karlivky, kde několik měsíců neochvějně vzdorovala Rusům. Nyní je celý centrální sektor doněcké frontové linie ohrožen zničením kvůli ofenzivě ruských vojsk na severu a jihu, a tedy i bočním úderům na ukrajinské jednotky ve středu,“ píše Röpke.

Jiří Vyvadil: Každé srovnání pokulhává, ale fakticky mi tato situace připomínají poslední dny ruského útoku na Berlín během 2.světové. Protože euromajdanu jsem nikdy nepochyboval, že Ukrajina bude poražena, pouze střídmě konstatuji, že co se má stát, stane se.

JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

 Diverzní akce Ukrajinců u Kursku selhala, tvrdí analýza. Osudová bitva je blíže, než se čekalo

Pokud měla ukrajinská operace v Kurské oblasti odlákat ruské jednotky z východní fronty, tak v této snaze naprosto selhala. Ve své analýze to uvedl list Forbes, podle kterého se Rusům na východě Ukrajiny naopak daří stupňovat tlak. Klíčové město Pokrovsk se mezitím připravuje na osudovou bitvu.

Do překvapivé ukrajinské operace v ruské Kurské oblasti zapojil Kyjev velké množství vojáků, západní techniky i rezerv. Zjevným cílem přeshraničního útoku byla snaha ulevit východní frontě a donutit Rusy stáhnout z Ukrajiny vybrané síly, které by přišly na pomoc právě jednotkám u Kursku. To se ale nestalo, píše ve své analýze Forbes.

 Rusko totiž povolalo na zbrzdění Ukrajinců v Kurské oblasti primárně mladé brance nebo čečenské jednotky. Ruské síly na východě Ukrajiny naopak i během ofenzivy v Kurské oblasti zůstávají na pozicích a dokonce se jim daří výrazněji postupovat – i kvůli tomu, že naopak Ukrajina stáhla od Donbasu a Charkova řadu svých nejlepších jednotek ve prospěch operací u Kursku.

 List Forbes proto ukrajinskou akci v Kurské oblasti velmi ostře kritizuje. Pokud mělo jít skutečně o takzvanou diverzní operaci – tedy snahu odlákat nepřítele od území, o které jde nejvíce – akce „selhala“.

Donbas zranitelný

„Ofenziva v Kurské oblasti nejenže nepřiměla k přesunu části ruských sil z Doněcka, ale také prohloubila nedostatek ukrajinského personálu v regionu,“ analyzuje proukrajinská organizace Conflict Intelligence Team.

Ukrajinská přeshraniční operace ještě více odkryla už tak těžce zkoušené pozice na východní frontě. Rusové se blíží ke klíčovému městu Pokrovsk, kde žilo před válkou přes 60 tisíc lidí a které se stalo během konfliktu logistickou křižovatkou.

Přibližně šest ukrajinských brigád bránících Pokrovsk čelí zhruba dvojnásobné přesile. Bez pomoci jim možná nezbude nic jiného než Pokrovsk vzdát – a to podle Forbesu brzy.

 „Pokud ukrajinské velení nepřijme opatření ke stabilizaci situace, ruské síly by mohly být na předměstí Pokrovska během několika týdnů, ne měsíců, jak jsme se dříve domnívali,“ varoval Conflict Intelligence Team

Ukrajinská agentura Unian s odvoláním na analýzu uvedla, že jedinou šancí Ukrajinců je přemístit k Pokrovsku čerstvé jednotky, případně muže, kteří teď bojují u Kursku.

Web Forbes upozornil, že ruské armádě se na Donbasu daří postupovat i za cenu obrovských ztrát. Už v minulosti analytici předpovídali, po kolika padlých se postup Moskvy zadrhne. Stagnace fronty ale stále nepřichází.

„Nikdo s jistotou neví, kdy se už tak vysoké ztráty stanou pro ruskou armádu příliš vysokými. Estonské ministerstvo obrany v záchvatu optimismu koncem loňského roku předpovědělo, že Ukrajina může zvrátit průběh války v roce 2024 tím, že za 12 měsíců zabije nebo zmrzačí 100 tisíc Rusů,“ napsal list.

„Ve skutečnosti Ukrajina jen za prvních šest měsíců roku pravděpodobně zneškodnila právě 100 tisíc Rusů – a přesto Rusko stále útočí a stále postupuje směrem k Pokrovsku,“ uzavírá analýza.

 X X X

 Rusko změní jadernou doktrínu. Kvůli Západu a útokům v Kurské oblasti, tvrdí

Rusko provede změny ve své jaderné doktríně v reakci na kroky Západu v souvislosti s konfliktem na Ukrajině. V neděli o tom s odvoláním na náměstka ministra zahraničí Sergeje Rjabkova informovala agentura TASS. Rozhodnutí podle Rjabkova „souvisí s eskalačním kurzem našich západních protivníků“.

 Práce na změně doktríny jsou v pokročilé fázi, řekl agentuře. Ruští představitelé již v minulých měsících o možných změnách doktríny hovořili, Rjabkovova slova jsou však podle agentury Reuters dosud nejjednoznačnějším vyjádřením, že ke změnám skutečně dojde.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov tento týden uvedl, že si Západ zahrává s ohněm a varoval před 3. světovou válkou. Západ obvinil, že se snaží válku na Ukrajině eskalovat, když uvažuje o tom, že by Ukrajině povolil použít zbraně, které od něj získala, k útokům v hloubi ruského území.

Podle dosavadní jaderné doktríny by ruská armáda jaderné zbraně použila v případě jaderného útoku nebo takového útoku konvenčními zbraněmi, který by představoval existenční ohrožení ruského státu.

Od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu někteří zastánci tvrdé linie v Rusku mluví o tom, že Moskva by kritéria nasazení jaderných zbraní měla rozvolnit.

X X X

 FOCAC – Čínsko-africká ekonomika a obchodní spolupráce

 FOCAC (Fórum o spolupráci mezi Čínou a Afrikou) je oficiální fórum mezi Čínskou lidovou republikou a všemi státy Afriky s výjimkou Svazijského království. Jedná se o primární multilaterální koordinační mechanismus mezi africkými zeměmi a Čínou. Od roku 2018 ho tyto země vnímají také jako platformu pro spolupráci v rámci iniciativy Pás a stezka. FOCAC logo symbolizuje solidaritu a spolupráci mezi Čínou a Afrikou, přičemž zelená barva symbolizuje mír a rozvoj a červená vitalitu a prosperitu na bázi rovnocenné konzultace, zvyšování porozumění, rozšiřování konsensu, posilování přátelství a podpory spolupráce.

CASCF (Fórum pro spolupráci mezi Čínou a arabskými státy) je formální iniciativa pro dialog mezi Čínou a Ligou arabských států. Fórum bylo založeno v roce 2004 a slouží jako primární multilaterální koordinační mechanismus mezi Čínou a arabskými státy.

Od roku 2022 je členy FOCAC 53 afrických zemí (všechny kromě Svazijska), Čína a Komise Africké unie. Řada severoafrických států má dvojí členství v CASCF i FOCAC. Přestože Africká unie od svého vstupu do CASCF v roce 2012 hraje stále více koordinační úlohu, každý africký stát se ve FOCAC zastupuje sám a aktivity jsou realizovány bilaterálně mezi Čínou a jednotlivými africkými zeměmi.

Výsledkem každé schůzky je tříletý akční plán a čínské přísliby půjček, grantů a vývozních úvěrů.

Výsledky FOCAC od roku 2021

Hospodářská a obchodní spolupráce v rámci FOCAC nadále roste a přináší hmatatelné výhody obyvatelům Číny i Afriky. V roce 2021 úspěšně proběhla konference FOCAC, na jejímž slavnostním zahájení čínský prezident Si Ťin-pching oznámil, že Čína a Afrika společně připravily Vizi spolupráce mezi Čínou a Afrikou do roku 2035. V rámci prvního tříletého plánu této vize Čína bude úzce spolupracovat s africkými zeměmi na implementaci programů.

Od konference členské země FOCAC skutečně posílily koordinaci a úzce spolupracovaly na implementaci devíti programů, čímž se FOCAC spolupráce dostala na novou kvalitativní úroveň a podstatně se zvýšil blahobyt obyvatel regionů. 

Data Generální celní správy (GAC) ukazují, že obchod mezi Čínou a Afrikou dosáhl v roce 2023 rekordní výše 282,1 miliardy dolarů. To představuje meziroční nárůst o 1,5 procenta, a nárůst obchodu mezi Čínou a Afrikou mezi lednem a červencem meziročně o 5,5 procenta na 1,19 bilionu jüanů (asi 166,6 miliardy dolarů). Byla realizována řada infrastrukturních a výrobních projektů, včetně hlubokomořského přístavu Lekki v Nigérii, rychlostní silnice na letišti v Nairobi, solárních elektráren v Jižní Africe a továren na domácí spotřebiče v Egyptě.

Tyto projekty posílily spolupráci mezi Čínou a Afrikou v průmyslových a dodavatelských řetězcích. Egypt vydal první africký pandí dluhopis. Toto úsilí obohatilo finanční kanály pro obchod a hospodářskou spolupráci mezi Čínou a Afrikou. Aby podpořila modernizaci afrického zemědělství, vyslala Čína do Afriky více než 500 zemědělských odborníků a poskytla téměř 9 000 vzdělávacích příležitostí pro zemědělské profesionály z Afriky, řekl náměstek ministra obchodu Tang Wenhong.

FOCAC 2024 se bude konat v Pekingu od 4. do 6. září

Letošní setkání fóra je čtvrté. Hlavní téma fóra je „podání si rukou na podporu modernizace a vybudování vysokoúrovňové čínsko-africké komunity.“ Na fóru se bude samozřejmě mluvit o přátelství, spolupráci a společné budoucnosti, vzájemném respektu, rovném zacházení a společných konzultacích, tj. všem, co představuje obrovský deficit v západních společnostech a spojenectvích.

Čína chce rozšířit institucionální otevírání se Africe, prohloubit spolupráci v průmyslu a dodavatelském řetězci s cílem podpořit hospodářskou integraci Číny a Afriky a posílit strategickou synergii mezi Čínou a Afrikou. Tím chce Čína ještě více přispět k silnějšímu komplexnímu strategickému a kooperativnímu partnerství mezi Čínou a Afrikou a k čínsko-africkému společenství se společnou budoucností.

Kromě projektů v rámci Pás a stezka (BRI) Čína a africké země vytvořily mezi sebou užší ekonomické a obchodní vazby se stále rostoucím objemem obchodu, diverzifikovanými komoditami a službami.

Podle Sang Baichuana, děkana Institutu mezinárodní ekonomiky na Univerzitě mezinárodního obchodu a ekonomiky, čínsko-africký obchod rychle roste v důsledku oboustranně výhodné spolupráce. Řekl, že čínská ekonomika a ekonomiky afrických zemí se velmi dobře doplňují, protože Čína má vyspělé a použitelné technologie, vybavení a dostatečný kapitál, zatímco africké země mají významné výhody, pokud jde o pracovní sílu a přírodní zdroje.

Diane Sayinzoga, vysoká představitelka Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD), také pochválila obchodní partnerství mezi Čínou a Afrikou. Uvedla mimo jiné, že FOCAC usnadnilo velké infrastrukturní projekty, které jsou klíčové pro ekonomickou integraci a růst afrického kontinentu. Dodala, že pomoc Číny je také v souladu s cíli UNCTAD podporovat udržitelný rozvoj Afriky zvyšováním jejích výrobních kapacit, zvyšováním obchodních příležitostí, podporou ekonomické diverzifikace a integrací afrických zemí do globálního hodnotového řetězce.

Mnozí všeobecně uznaní odborníci na obchod a spolupráci s Afrikou i v Evropě tvrdí, že fórum FOCAC 2024 bude pro Čínu a Afriku klíčovou příležitostí k prohloubení jejich ekonomických a obchodních vztahů, dosažení vzájemných výhod a prosazování společných rozvojových cílů.

Osobně jsem přesvědčen na základě veřejně dostupných faktů, že FOCAC vedlo k mnoha dohodám o investicích, obchodu a rozvojových projektech mezi Čínou a africkými zeměmi a dosáhlo nebo je na cestě k dosáhnutí hlavních společných rozvojových cílů, které jsou mimo jiné v souladu s předem zmíněným posláním UNCTAD.

Jako příklad uvádím projekt větrné elektrárny Adama. Město a elektrárna se nachází 95 kilometrů jihovýchodně od Addis Abeby, v srdci Východoafrického riftu. Elektrárna, která se tyčí do výšky impozantních 80 metrů vysokých bílých turbín, představuje nejenom projekt, který vybudovaly čínské společnosti, ale i mezník v partnerství mezi Čínou a africkými zeměmi. Větrné elektrárny budou s pravděpodobností hraničící s jistotu předmětem jednání o clech mezi EU a ČLR a ve sporu Číny s WTO, včetně případných sankcích EU a USA.

Připomínám, že od zahájení provozu elektrárny Adama v květnu 2015 jsou větrné turbíny životně důležitým zdrojem energie pro přibližně 600 000 domácností. Pomohly zmírnit nedostatek energie v Etiopii, snížily potřebu dieselových generátorů a podpořily hospodářský růst. Bylo vytvořeno přibližně 2 100 místních pracovních míst a několik univerzit se podílí na školení a údržbě. Tyto praktické zkušenosti připravily stovky, ne-li tisíce lidí na práci a role v etiopském sektoru větrné a solární energie.

Výrazný růst obyvatel byl také zaznamenán v městě Adama: počet obyvatel města vzrostl z 324 000 v roce 2015 na více než 480 000 v roce 2023. Zlepšená infrastruktura a investice přilákaly podniky a investice z různých zemí. Ve výsledku došlo ke zlepšení dopravy, spolehlivé dodávce elektřiny a lepšímu přístupu ke vzdělání a zdravotní péči. Ta výrazně zvýšila kvalitu života obyvatel ve městě a okolních vesnicích.

Závěr

Čínské firmy přinesly a nadále přinášejí nejenom do Etiopie pokročilé zelené technologie, které pomáhají plnit cíle v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Spolupráce v rámci FOCAC přispěla a nadále přispívá k ekologické transformaci a celosvětovému boji proti změně klimatu.

Čínu a africké země pojí přátelství již od druhé světové války. V posledních letech, kdy dochází k odhození okovů imperialismu a kolonialismu, dochází k rostoucí spolupráci i prostřednictvím iniciativy Pás a stezka (BRI). Železnice, silnice, větrné farmy a elektrárny, stejně jako školy a nemocnice a další infrastrukturní a sociální projekty podporované Čínou umožňují africkým zemím stabilní hospodářský rozvoj bez politických podmínek.

Například železnice z Addis Abeby-Džibuti, dopravní tepna spojující Etiopii a Džibutsko, výrazně zkrátila dobu cestování, snížila náklady na logistiku a podpořila místní ekonomický růst. Ke konci července t.r. železnice přepravila 680 000 cestujících a 9,5 milionu tun nákladu s průměrným ročním růstem příjmů 39 procent.

Doporučuji studium dat bílé knihy „Čína a Afrika v nové éře: Partnerství rovných“ vydané čínskou Státní radou v roce 2021. V ní se lze dovědět, že od založení fóra pro spolupráci mezi Čínou a Afrikou (FOCAC) v roce 2000 čínské společnosti pomohly africkým zemím vybudovat nebo modernizovat více než 10 000 km železnic, téměř 100 000 km dálnic, zhruba 1 000 mostů, přibližně 100 portů a 66 000 km přenosových a distribučních sítí pro energie.

Srovnání dat bílé knihy s výsledky demokratického rozvoje hospodářství v České republice a v EU odpoví přesvědčivě všem, kdo má selský rozum, na otázku: kde je zakopán pes? Přeji fóru FOCAC 2024 úspěch a odvahu jít dál již prověřenou cestou k míru. Souhlasu netřeba. 

Článek byl zveřejněn 30/31. srpna v Číně. Jan Campbell, server vasevec.cz

X X X

  Historické vítězství, hlásí lídr AfD. Podle odhadů jeho strana vyhrála v Durynsku

Zemské volby ve východoněmeckém Durynsku vyhrála strana Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. V Sasku, které hraničí s Českem, AfD skončila těsně druhá za Křesťanskodemokratickou unií (CDU) současného zemského premiéra Michaela Kretschmera.

 V obou případech strana získala přes 30 procent hlasů. Pro strany celoněmecké vládní koalice kancléře Olafa Scholze volby skončily debaklem. Vyplývá to z prognóz, které po uzavření volebních místností zveřejnily veřejnoprávní stanice ARD a ZDF. První průběžné výsledky se od odhadů příliš neliší.

Pokud se prognózy potvrdí, bude to poprvé od druhé světové války, kdy v zemských volbách zvítězila strana řazená ke krajní pravici.

V Durynsku získala podle prognózy AfD 30,5 procenta hlasů, druhá CDU výrazně zaostala – získala 24,5 procenta. V Sasku je rozdíl mezi prvním a druhým místem výrazně menší: CDU získala podle prognózy 31,5 procenta hlasů, AfD 30 procent.

Saský premiér Kretschmer (CDU) označil odhad výsledků za „důvod k oslavám“, podle něj jde také o vzkaz vládním stranám v Berlíně, že jsou lidé zklamaní z jejich politiky. Konzervativní unie CDU/CSU je ve Spolkovém sněmu v opozici. Předák durynských křesťanských demokratů Mario Voigt uvedl, že navzdory druhému místu by měla právě jeho strana sestavovat zemskou vládu. S AfD Voigt spolupracovat odmítl.

Lídr AfD v Durynsku Björn Höcke označil výsledek své strany za „historické vítězství“ a prohlásil, že je připraven převzít vládní zodpovědnost. Höcke je jednou z nejkontroverznějších tváří strany a patří k jejímu národoveckému křídlu. Vystudovaného učitele dějepisu soud opakovaně potrestal pokutou za použití nacistického hesla Vše pro Německo. V minulosti Höcke například požadoval změnu přístupu k německým dějinám o 180 stupňů. Spolupředsedkyně AfD Alice Weidelová označila odhad výsledku voleb v Sasku a Durynsku za rekviem Scholzovy vlády.

AfD je kvůli krajně pravicovým aktivitám v hledáčku spolkové kontrarozvědky. Durynská i saská tajná služba ji dokonce označují za stranu s prokazatelně extremistickými snahami.

V obou takzvaných nových spolkových zemích, které vznikly po zániku Německé demokratické republiky (NDR), se na třetím místě umístila nová levicová protestní strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), která se odštěpila od postkomunistické Levice. Stranou se stala teprve v lednu. V Durynsku získala podle odhadu 16, v Sasku 12 procent hlasů. Vzhledem k tomu, že většina zavedených stran odmítá spolupráci s AfD, mohla by se BSW dostat do obou zemských vlád.

Spolupředsedkyně a zakladatelka BSW Wagenknechtová v prvním projevu po zveřejnění prognóz uvedla, že BSW v těchto volbách „psala dějiny“. BSW kombinuje levicovou hospodářskou politiku a politiku skeptickou k imigraci. Kritizuje rovněž protiruské sankce a vyzývá k jednání s Ruskem o dosažení míru na Ukrajině, kterou Moskva před dvěma a půl lety napadla.

Fiaskem skončily dnešní zemské volby pro strany celoněmecké vlády. Scholzovi sociální demokraté (SPD), kteří v roce 2021 vyhráli spolkové volby, získali nyní v Sasku podle prognózy jen 8,5 procenta hlasů, v Durynsku sedm procent. Podle agentury DPA je výsledek sociálních demokratů v Durynsku nejhorším výsledkem v zemských volbách od vzniku spolkové republiky v roce 1949. Zelení se do durynského sněmu vůbec nedostali, v Sasku zřejmě překonali pětiprocentní hranici jen o půl procentního bodu.

Třetí formace Scholzovy koaliční vlády – liberální Svobodná demokratická strana (FDP) – se nedostala ani do jednoho ze zemských parlamentů. Rozpad vlády v Berlíně se ale kvůli tomu nečeká. Řádné celoněmecké volby se budou konat příští rok v září. Strany vládní koalice by v nich nyní podle průzkumů získaly 29 až 34 procent hlasů. V roce 2021 to bylo 52 procent.

Spolupředsedkyně SPD Saskia Eskenová vyzvala svého spolustraníka Scholze, aby ve vládě více prosazoval sociálnědemokratická témata. Za špatný výsledek vládních stran podle ní mohou i „neustálé hádky“ uvnitř koalice. To připustil také spolupředseda zelených Omid Nouripour. Předseda FDP na síti X napsal, že výsledky voleb v Sasku a Durynsku jsou bolestivé, boj za liberální hodnoty podle něj ale strana nevzdává.

V Durynsku se do zemského sněmu dostala podle prognóz ještě Levice současného premiéra Boda Ramelowa. Získala ale jen 12,5 procenta hlasů. V roce 2019 to bylo ještě 31 procent. V Sasku Levice nepřekonala pětiprocentní hranici.

Jednání o zemských vládách mohou být náročná. Podle prognózy by mohla v Sasku pokračovat koalice CDU, SPD a zelených. V Durynsku by mohla vzniknout vláda CDU, BSW a SPD. Spolupráci s AfD zbylé strany vylučují.

Kampani dominovala nespokojenost s vládou

Hlasování se obešlo bez větších incidentů. Policie v Erfurtu se zabývá mimo jiné nápisy, které se objevily poblíž volebních místností a které lídra AfD Höckeho označovaly za nacistu.

Předvolební kampaň se podle německých médií nesoustředila na regionální témata, dominovala jí snaha opozice využít nespokojenosti se spolkovou vládou kancléře Scholze. Na mítincích se často hovořilo o válce na Ukrajině, drahých energiích, kriminalitě a migraci.

Debatu o posledním z témat vyhrotil teroristický útok v Solingenu, při kterém před týdnem mladý Syřan zavraždil tři lidi a dalších osm zranil. Šestadvacetiletý útočník je neúspěšným žadatelem o azyl, kterého se nepodařilo odsunout. V reakci na útok německá vláda ve čtvrtek rozhodla, že změní migrační a azylové podmínky a také rozšíří zákazy nošení zbraní včetně nožů na veřejnosti.

X X  X

ZOUFALSTVÍ  FIALY,.  EKONOMICKY  POHŘBIL  ČR,  POTŘEBUJE  RÁZNOU  VÝMĚNU

GEN  PAVEL  FIALU  ODVOLAT,  PŘIDAT  SE  CELÝ  NÁROD,  JAKO  ZA  HAVLA

 Kalousek k rozpočtu: Zoufalství a čistá zlodějina, zase nemluvili pravdu

Vláda zveřejnila dosud utajovaný návrh rozpočtu na příští rok o půlnoci. Plánuje schodek 230 miliard korun, jen o 22 miliard nižší než letos, a to v době, kdy není žádná krize a vláda nemusí mít mimořádné vysoké výdaje. Čísla výdajů i příjmů rozpočtu ihned okomentoval dlouhodobý kritik vládní rozpočtové politiky a někdejší ministr financí Miroslav Kalousek, který hovoří o „účetním zoufalství“ a „čisté zlodějině“.

Předložený návrh státního rozpočtu na rok 2025 počítá s celkovými výdaji státu ve výši 2316,1 miliard korun a příjmy 2086,1 miliard korun a zmíněným výsledným deficitem 230 miliard.

„První komentář k návrhu st. rozpočtu na rok 2025. Za prvé, vládní výdaje rostou o 126 miliard. Při této příležitosti zdravím všechny politiky z ODS, kteří se ještě letos na jaře bili v prsa, že ,naše vláda zlomila trend růstu vládních výdajů‘. Buď já nerozumím slovu ,trend‘, nebo oni zase nemluvili pravdu. Za druhé, příjmy jsou plánovány vyšší o 146 miliard, takže deficit nám na papíře vychází kosmeticky nižší o 22 miliard. Jsou v nich ale započítány příjmy z windfall tax, což je v roce 2025 čistá zlodějina. Závěr: Účetní zoufalství lidí, kteří vůbec netuší, jaké systémové změny by měli do fiskální politiky promítat,“ vyjádřil se Kalousek.

Mimořádná daň neboli windfall tax má totiž pokračovat i v příštím roce, navzdory tomu, že ministr financí Zbyněk Stanjura sliboval opak. Výdaje a příjmy státu související s energetickou krizí budou totiž na konci letošního roku vyrovnané. Vše kolem windfall tax a nevysvětleném jednání vlády jsme psali například v textu. 

Kalousek se pozastavoval i nad výší deficitu. „Co normální není, je deficit státního rozpočtu vysoko nad 200 miliard. To neodpovídá normálním časům, ale významné krizi, která však není. Nechci ani domýšlet výši deficitu, kdybychom prožívali hospodářskou krizi podobnou té po pádu Lehman Brothers v roce 2008. Na takovou krizi připraveni nejsme a jsme tak mimořádně zranitelní,“ uvedl.

Bývalý ministr financí narážel také na to, že vláda nemluvila pravdu, když tvrdila, že bude snižovat strukturální dluh o jedno procento HDP ročně. „30.března 2023 řekl premiér Petr Fiala na tiskové konferenci: „Připravujeme taková opatření, abychom snižovali strukturální deficit o 1% HDP ročně.” Opozice okamžitě kontrovala, že „je to příliš rychle, že 0,5% stačí”. Z dnešního pohledu působí ta diskuze legračně. Ono to totiž nebude ani těch 0,5%. Když odečteme windfall tax (nelze ji do strukturálního deficitu počítat), bude se to limitně blížit nule. Konsolidace se nekoná, vláda na ni rezignovala,“ poukázal Kalousek.

Zveřejnění návrhu rozpočtu předcházelo bezprecedentní utajení, které ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) vysvětloval snahou nedělat okolo rozpočtu PR divadlo. Tomu odpovídá právě i způsob zveřejní v noci ze soboty na neděli.

 X X X

 Svět si připomíná 85 let od začátku druhé světové války. Polsko uspořádalo ceremonii

V neděli si svět připomněl 85 let od začátku druhé světové války, která začala přepadením Polska nacistickým Německem. Podle polského premiéra je poučením pro Polsko, že se musí umět ubránit jakékoli agresi. Donald Tusk to podle agentury PAP uvedl na slavnostní ceremonii na polském poloostrově Westerplatte, kde padly v roce 1939 první výstřely. Vzpomínková akce se konala i v Berlíně.

„Nejdůležitějším svědectvím pro pochopení této lekce je dnes plné odhodlání k obraně, připravenost organizovat celý svět západní Evropy, NATO, k obraně proti agresi, které jsme dnes svědky na bojištích Ukrajiny,“ uvedl Tusk na Westerplatte, který se nachází na severu země a je součástí města Gdaňsk.

V roce 1939 bránila poloostrov před prudkým německým útokem vedeným po zemi, z moře i ze vzduchu malá polská posádka. Vydržela do 7. září.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková v neděli v Berlíně vyzdvihla německo-polské přátelství. „Protože budoucnost – ne proti sobě, ale spolu – se nám Němcům otevřela v neposlední řadě díky odvaze a představivosti našich polských sousedů,“ řekla politička ze strany Zelených na půdě bývalé Krollovy opery v Berlíně, kde říšský kancléř Adolf Hitler 1. září 1939 ráno pronesl propagandistický projev o invazi do sousední země.

V Sasku a Durynsku se v neděli konaly zemské volby. Pokud se potvrdí prognózy o vítězství strany Alternativa pro Německo (AfD) v Durynsku, bude to symbolicky poprvé od druhé světové války, kdy v zemských volbách zvítězila strana, jejíž někteří členové používají nacistická hesla.

 X X X

 Z konzervativců se postupně stává menšina, i proto útočí na liberály a progresivní hodnoty, říká politolog

V politice roste význam témat definujících hodnoty liberalismu a konzervatismu. Slovenský premiér Robert Fico by rád „hráz proti progresivismu a liberalismu“, maďarský premiér Viktor Orbán zase buduje otevřeně neliberální režim. „Jedním z vysvětlení je, že se někdejší konzervativní většina cítí ohrožena,“ vysvětluje v rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál politolog Vlastimil Havlík z Masarykovy univerzity a Národního institutu SYRI.

 V poslední době můžeme u nás i v některých sousedních zemích pozorovat, že se ze slov „progresivní“ či „liberální“ staly v politice nadávky. Ve střední Evropě to vidíme hlavně na Slovensku, v Maďarsku či za minulé vlády v Polsku. Dá se říci, že je na vzestupu hodnotový konzervatismus, který odmítá progresivní myšlenky, má odmítavé postoje k právům LGBT lidí, zelené politice atd.?
Myslím, že odpověď může mít v zásadě tři roviny. První z nich se týká postojů veřejnosti, přičemž dostupná data, týkající se Evropy, ukazují, že mezigeneračně dochází k postupnému, ne skokovému oslabování sociálního konzervatismu.

 Jenže, a tím se dostáváme k druhé rovině, zároveň i vlivem externích událostí typu mimoevropské imigrace dochází k tomu, že roste význam témat, která definují hodnotový liberalismus a konzervatismus, což vede k viditelnému odporu vůči posilování liberálních politik. Někteří autoři – třeba Norris a Inglehart – tak mluví o tom, že někdejší konzervativní většina se postupně ocitá v menšinovém postavení a cítí se ohrožena posilováním liberalismu, což vede následně k odporu vůči liberálním změnám.

Tento argument je pak podpořen tím, že se bavíme o postojích, které v zásadě definují něco jako „způsob života“ či přímo identitu, která je ohrožena. Čili nutně nemusí jít o numerický nárůst hodnotového konzervatismu z hlediska podílu v populaci, ale spíše o snahu tyto hodnoty bránit.

A třetí rovinou je potom, jak se tato obrana zhmotňuje z hlediska stranické soutěže, politických diskusí a následně i podoby veřejných politik. Mám tím na mysli vzestup krajně pravicových stran, které často stavějí právě na sociálně konzervativních postojích a jejichž pozice je momentálně mnohem silnější než v minulosti, jednak i to, že krajně pravicovou agendu se celkem často snaží používat zavedené strany a pak také to, že v některých oblastech dochází k zavádění politik, které vycházejí ze sociálního konzervatismu.

 Tolik k možnému vzestupu konzervatismu. Jak s tím poté souvisí útoky na liberální či progresivní politiku?
Nejsem si úplně jist, jestli se dá oddělit v odpovědi to, co nazýváte progresivismem a liberalismem. V rámci politické soutěže se často používají jako synonyma, v politické teorii je odlišujeme.

Jako příklad bych uvedl třeba Slovenskou národní stranu, jejíž jeden slogan před posledními volbami byl boj proti „liberalismu“, čímž bezpochyby myslela to, že se staví negativně proti právům sexuálních menšin či proti feministickým požadavkům a samozřejmě z hlediska politiky především proti Progresivnímu Slovensku.

Snad by se dalo říci, že se bavíme o sociálním nebo kulturním liberalismu na jedné straně a na straně druhé sociálním konzervatismu, což je důraz na „tradiční“ rodinu, materialismus, nebo třeba otázku potratů, ale do jisté míry také nacionalismus.

Vyprazdňování významu

Právě na Slovensku je této debaty plný veřejný prostor. Když Robert Fico skládal v roce 2016 svou třetí vládu, nazval ji „hrází proti extremismu“, nyní v čele svého čtvrtého kabinetu volá po stavbě „hráze proti liberalismu/progresivismu“. Co lze číst za touto jeho radikalizací, že se možná stal někým, před kým by v roce 2016 sám stavěl hráz? Anebo jde o další z jeho pragmatických úkroků?
Pokud se podíváme na kariéru Roberta Fica, tak není těžké dojít k závěru, že se jedná o mimořádně pragmatického politika.

 A také schopného politika, který se ujal právě této zmíněné příležitosti a dokázal svůj iliberální narativ propojit s poptávkou části společnosti. Zkrátka vyhodnotil svoji radikalizaci jako potenciálně volebně prospěšný krok.

Místopředseda jeho strany Směr a nový europoslanec Ľuboš Blaha mluví dokonce o boji proti „liberálnímu fašismu“. Nedochází v tomto případě k už úplnému vyprazdňování významu pojmů?
Kdysi jsem odpovídal na podobnou otázkou týkající se termínu krajní pravice a tehdy jsem říkal, že odpovím podobně, jak odpovídá někdy náš malý syn: „Ano-ne.“

Na jedné straně existuje akademická diskuse a shoda na tom, co znamená fašismus. A potom je politická komunikace a s ní spojené nálepkování s cílem vlastního politického zisku.

Fašismus má pro většinu velmi výrazně negativní konotaci a tak může být efektivní strategií ho využít při nálepkování liberalismu nebo sociálně liberálních politiků a zároveň kvůli tomu hodně negativnímu významu k posílení polarizace a delegitimizaci protivníka. To jsou i výroky o „nové totalitě“, i když v reálu napadané politiky mají k totalitě pořádně daleko.

A ještě k tomu „ano-ne“. I když se jedná o formu negativní kampaně, tak samozřejmě ano, dochází k vyprázdnění tohoto termínu.

Otevřeně neliberální demokracii buduje ve své zemi maďarský premiér Viktor Orbán, který byl v mládí liberálním oponentem komunistického režimu. Dá se i v jeho případě mluvit o kalkulu, nebo jeho politická transformace vychází z objektivních důvodů?
Orbán je podobný případ jako Fico. Jeho přerod vnímám jako pragmatický krok, který využil určitých příležitostí a faktického kolapsu maďarské postkomunistické levice nebo imigrační krize a snad i podoby politické transformace, jak o ní diskutovali Krastev a Holmes.

Právě Ivan Krastev a Stephen Holmes psali o zklamání ze západního liberalismu už v roce 2019. Zmiňují, že mnohé země v čele právě s Orbánovým Maďarskem se od něj ve střední a východní Evropě po třech dekádách od konce komunismu začaly vědomě odvracet. Tento trend se, zdá se, nijak nezastavil…
Jejich teze, která není přijímaná bez problémů, vychází z toho, že se po pádu komunistického režimu stal model západní liberální demokracie na čas jediným akceptovatelným vzorem hodným následování.

Tvrdí, že stávající vzestup iliberalismu je opožděnou odpovědí ani ne tak na ztrátu národní suverenity, ale až národní důstojnosti v důsledku procesu v zásadě nucené „westernizace“ a „evropeizace“ po roce 1989. Nucené právě proto, že šlo o jediný akceptovatelný vzor hodný následování.

Tuto argumentaci najdeme v komunikaci antiliberálních nebo populistických aktérů typu maďarského Fideszu nebo SPD Tomia Okamury. To jsou ty narativy o tom, že jsme kolonií EU, o diktátu apod., kdy nejde jen o prostou suverenitu, ale o konstrukci situace, kdy daná země je v podřízené pozici vůči EU či Západu.

Tohle je nicméně jen část příběhu, dalšími střípky jsou v průměru více sociálně konzervativní společnosti v zemích bývalého východního bloku, imigrační krize, ale i ekonomická krize po roce 2008, která přispěla ke zpochybnění nerozporovatelné pozice Západu. Řada populistických aktérů svoji politickou komunikaci začala budovat i kolem tohoto iliberálního a někdy protizápadního narativu.

 Politolog Jan Charvát přišel s myšlenkou, že politický národní konzervatismus jako spojení sociálního konzervatismu a nacionalismu logicky může vést až k rasismu, xenofobii či antisemitismu. Dojdete tam přes tezi o tom, že váš národ je důležitější než ostatní a že ve své zemi nechcete jiné lidi. Dokážete s tímto pojetím souhlasit, nebo byste to rozporoval?
Sám moc termín národního konzervatismu nepoužívám. Nicméně pokud se bavíme o vzestupu krajní pravice – a ptal jste se třeba na Orbána, Fica nebo Směr, kteří využívají krajně pravicovou rétoriku –, tak jejím definičním znakem je tzv. nativismus, tedy exkluzionistická forma nacionalismu. Což je to, o čem mluví kolega Charvát.

Je to antipluralistická rétorika, lidi nebo ideje označíte jako nepatřící k vašemu národu nebo „vašim lidem“, protože to nemusí nutně být národ, ale etnikum, náboženství atd. Tito jsou tak nejenom jiní, ale hlavně je rámujete jako nebezpečí, a ve své zemi je tak ideálně vůbec nechcete, nebo je považujete za druhořadé. Čili nepochybně je součástí této rétoriky xenofobie a může to být i rasismus.

X X X

Izraelské odbory svolávají generální stávku. Chtějí tak podpořit pozůstalé rukojmích a urychlit konec války

Největší izraelské odbory na pondělí svolávají generální stávku. Podpořily tak výzvu pozůstalých rukojmích, kteří tímto krokem chtějí donutit vládu k uzavření dohody s Hamásem o příměří a propuštění zbývajících unesených. Uzavřené bude podle agentury Reuters i největší letiště v zemi, k protestu se přidají také samospráva druhého největšího města Tel Avivu i další obce. Výrazně tak stoupá tlak na vládu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua.

 Bezprostřední příčinou nynějšího odporu vůči vládě je zpráva izraelské armády o tom, že v Pásmu Gazy objevila těla šesti izraelských rukojmích, které teroristická organizace Hamás zabila v posledních 48 hodinách, tedy nedlouho předtím než se k nim vojáci dostali.

Sdružení rodin pozůstalých vyjádřilo přesvědčení, že smrt čtyř mužů a dvou žen ve věku od 23 do 40 let je přímým důsledkem toho, že Netanjahu „torpéduje“ navrhované dohody o příměří a výměně rukojmích. Vyzvalo proto ke generální stávce.

K výzvě se v neděli odpoledne přidaly i největší odbory Histadrut, které zastupují zhruba 800 000 zaměstnanců ve zdravotnictví, dopravě, bankovnictví a dalších odvětvích.

„Vyzývám obyvatele Izraele, aby v neděli večer a v pondělí vyšli do ulic a aby se všichni zúčastnili stávky,“ prohlásil na tiskové konferenci šéf odborů Arnon Bar-David. „Místo dohody dostáváme pytle s mrtvolami. Dospěl jsem k závěru, že jedině náš zásah může pohnout těmi, kterými je třeba pohnout,“ doplnil.

Uzavřené letiště

Stávka má být zatím jednodenní a má odstartovat v 6.00 místního času (5.00 SELČ). Dotkne se i největšího mezinárodního letiště v zemi. Ben Gurionovo letiště u Tel Avivu bude uzavřeno pro odlety a přílety od 8.00 místního času (7.00 SELČ), píše server The Times of Israel (ToI).

V pondělí mělo do Izraele dorazit i několik letů z Prahy. Po jak dlouhou dobu bude provoz na letišti zastaven, podle informací ToI není jasné.

 K volání po generální stávce se připojil také lídr opozice Jair Lapid, podle něhož je zastavení ekonomiky cestou, jak donutit vládu k dohodě.

Netanjahu opakovaně tvrdí, že bezpečný návrat rukojmích je jeho prioritou, a že ho chce dosáhnout i za pomoci co největšího vojenského tlaku na Hamás. Podle zpráv amerických médií ale vedle neústupnosti Hamásu i některé Netanjahuovy dodatečné požadavky komplikují cestu k dohodě.

Například izraelský ministr obrany Joav Galant v neděli vyzval k okamžitému zasedání bezpečnostního kabinetu, aby zvrátil rozhodnutí ze čtvrtka, podle něhož si Izrael musí ponechat kontrolu nad takzvaným Filadelfským koridorem, což je oblast u hranic mezi Egyptem a Gazou.

Právě tento bod je jednou z největších překážek dosažení příměří. K protestu před sídlem parlamentu během schůzky bezpečnostního kabinetu se již podle ToI shromáždilo několik tisíc lidí, drželi minutu ticha za zabité rukojmí, načež začali hlasitě pískat a někteří skandovali, že to pro vládu byla „poslední minuta ticha“.

Teroristé Hamásu a jejich spojenci loni 7. října v izraelském pohraničí pozabíjeli na 1 200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Přes 100 rukojmích hnutí propustilo při týdenním příměří v listopadu, část osvobodila izraelská armáda, v řadě případů se jí ale podařilo do Izraele vrátit už jen těla unesených. Nyní podle armády v Gaze zůstává 97 rukojmích, z nichž je však nejméně 33 po smrti.

 X X X

 Nejbohatším Čechem je Křetínský, z čela sesadil Kellnerovou. Babiš si pohoršil

Nejbohatším Čechem v žebříčku časopisu Euro je Daniel Křetínský. Jeho jmění za poslední rok vzrostlo z 217 na 390 miliard korun. Z čela pořadí tak sesadil Renátu Kellnerovou s rodinou, jejichž majetek se meziročně zvýšil na 350 miliard korun. Na třetí místo se posunul Patrik Tkáč s odhadovanou výší majetku 260 miliard korun. Nejvýrazněji si pohoršil Andrej Babiš (ANO), jehož jmění se snížilo o 50 miliard na 85 miliard korun a v žebříčku Eura mu patří sedmé místo.

 Křetínského aktiva koncentruje EP Corporate Group, ve které drží zhruba 90 procent. Spadá pod ni především Energetický a průmyslový holding (EPH), který zahrnuje přes 70 společností po celé Evropě. Kellnerová, kterou dosud i jiné žebříčky nejbohatších Čechů kladly na první místo, zdědila s rodinou po zesnulém manželovi Petru Kellnerovi investiční skupinu PPF. Na růstu EPH bohatne podle Eura také spoluzakladatel investiční skupiny J&T Tkáč, jehož majetek se meziročně rozšířil o 95 miliard korun.

Na čtvrté příčce figuruje zakladatel investiční skupiny KKCG Karel Komárek s dopočteným majetkem 170 miliard korun. Proti loňsku se podle žebříčku jeho hodnota nezměnila. Majiteli energetické skupiny Sev.en Pavlu Tykačovi na pátém místě jmění vzrostlo o 37 miliard na 145 miliard korun. Šestému Radovanu Vítkovi s realitní skupinou CPI se podle Eura naopak snížilo o 22 miliard na 132 miliard Kč.

Babiš na sedmém místě si v hodnotě majetku pohoršil podle Eura kvůli vývoji v odvětvích, ve kterých působí holding Agrofert z Babišových svěřenských fondů, což jsou chemický průmysl, potravinářství a zemědělství. Osmému Michalovi Strnadovi se zbrojařskou a strojírenskou skupinou Czechoslovak Group se majetek zvýšil o 20,5 miliardy na 56 miliard korun. Vzrostl i vlastníkovi ocelářské skupiny Moravia Steel Tomášovi Chrenkovi s rodinou na devátém místě na 55 miliard korun a desátému Jozefu Tkáčovi s J&T Finance Group na 53 miliard Kč.

Žebříček padesáti nejbohatších Čechů a Slováků sestavuje a vydává týdeník Euro od roku 2014. Podobná pořadí publikují také časopis Forbes, deník E15 a Češi s největším majetkem figurují také v žebříčku, který zveřejňuje agentura Bloomberg.

X X X

 Liberec – Plzeň 1:1, domácím pomohla Tvrdoňova chyba. Bod vystřelil Vydra

V sezoně plzeňští fotbalisté stále neprohráli, v sedmém kole Chance Ligy ale v domácí soutěži podruhé ztratili, když remizovali v Liberci 1:1. Nejdřív chyboval brankář Tvrdoň, jemuž propadl Ichův centr, čtvrt hodiny před koncem srovnal Vydra.

Plzeňští fotbalisté měli v Liberci příležitost dát dárek trenérovi Miroslavu Koubkovi, který v neděli oslaví 73. narozeniny. Viktoria zvítězila ve čtvrtek 1:0 na hřišti Hearts a zajistila si účast v Evropské lize.

V ní se utkají například s Manchesterem United, Frankfurtem, Realem Sociedad nebo Athletikem Bilbao. Pro Západočechy to byla šestá soutěžní výhra v řadě, v sezoně stále neprohráli.

X X X

 FILIP SALAČ BOJOVAL V ARAGONU SE SOUPEŘI I HOREČKOU

Poslední prázdninový víkend se na Autodromu Motorland Aragon konalo dvanácté dějství světového šampionátu MotoGP. Filip Salač byl po desátém místě na Red Bull Ringu dobře naladěn, i když dostal už před začátkem závodního víkendu v Aragonu angínu a lékař mu nasadil antibiotika. Do nedělního závodu kategorie Moto2 startoval Filip až z 20. místa, v cíli pak obsadil 11. pozici a zaznamenal tak druhý nejlepší výsledek v průběhu letošní sezóny.

Český jezdec týmu Elf Marc VDS Racing Team zajel v první části kvalifikace čtvrtý čas a postoupil do hlavní kvalifikační části, ve které skončil sedmnáctý. Tři místa na startu však musel přepustit soupeřům po penalizaci z tréninku. Na gridu tak stál až v sedmé řadě, ale hned v úvodu závodu se dokázal prosadit na 13. místo. Na této pozici přetrval většinu devatenáctikolového závodu, v cíli mu nakonec patřila 11. příčka a 5 bodů do celkového hodnocení.

„Byl to velmi náročný víkend. Už ve čtvrtek mně nebylo dobře, v pátek jsem odešel od doktora s antibiotiky a diagnostikovanou angínou. To nebylo úplně příjemné, nemohl jsem se dostat do tempa, horečka pochopitelně ovlivnila i moje soustředění na jízdu. Takže pátek katastrofa, v sobotu to bylo o poznání lepší, dostal jsem se přes Q1 do hlavní kvalifikace, tam se mi ale nepodařilo zajet žádné rychlé kolo. Vzhledem k penalizaci a posunu o tři pozice jsem startoval až z dvacátého místa. V prvním kole se mi podařilo předjet několik jezdců a posun na konečné jedenácté místo hodnotím pozitivně. Trať v Aragonu hodně klouzala, letos se tady moc nejelo, takže nebyla nagumovaná a každý výjezd mimo ideální stopu představoval velké riziko pádu. Proto se poměrně těžko předjíždělo. Ke konci závodu jsem byl úplně hotový, měl jsem horečku, takže to bylo opravdu těžké. Každopádně se nám podařilo odjet další dobrý závod. Gratuluji Tonymu k bedně, to je pochopitelně vzpruha pro celý tým, potřebovali jsme to. Těším se na další závody a děkuji všem za podporu,“ zhodnotil nedělní závod kategorie Moto2 Filip Salač #12.

Pro vítězství v kategorii Moto2 si před zaplněnými tribunami Motorlandu Aragon dojel Jake Dixon, Tony Arbolino si druhým místem vybojoval první letošní podium a stupně vítězů doplnil Deniz Öncü. Filip Salač je průběžně dvacátý (25 bodů). Jan Koudelka