Emigranty řešit EU, Leyenová, Michel, Borrell, Německo, Scholz, Fiala. Velká razie na Hells Angels

K čemu má ČR v Bruselu Jourovou, Charanzovou a další europoslance? Jenom pro to, aby měli měsíčně půl milionu korun, nebo ještě více, ale pro ČR nic nedělají a velké potíže a problémy občanů a firem neřeší?

Do ČR se hrnou tisíce emigrantů ze světa vlaky, auty i pěšky, ale nic nedělají s vedením EU Leyenovou, Michelem, Borrellem, Německem, Scholzem, Fialou, aby se rychle jednalo, co s těmito lidmi se bude dělat, kam se budou posílat, kde skončí?

Bývalá kancléřka Merkelová dohodla, že většina uprchlíků zůstane v Turecku nebo jinde, ale po Merkelové se k tomu kancléř Scholz nehlásí, a nehlásí se ani Leyenová, která je z Německa, ale na řízení EU nemá žádné schopnosti a řada světových politiků ji neuznává. Německo by ji mělo okamžitě vyměnit.

Silnice a lesy ze Slovenska do ČR jsou plně obsazeny uprchlíky, kteří požadují cestu do Německa, nebo dalších zemí vysněného Západu. Německo by jim to mělo umožnit a samo je dopravovat do Německa, nebo, jak udělala Anglie, že Afričany letecky dopravuje na pět let do Afriky. Tam prý musí čekat na víza. Ale proti tomu nuž protestují experti na lidská práva a OSN. Nové řešení ale dosud není.

Prezident Francie Macron vymýšlí pro celou Evropu nové zařízení Společenství národů, které by mělo kromě zemí EU i další země bývalého Sovětského svazu a mnohé jiné. Ale o podrobnostech nehovoří. Macron chce zase vládnou s mnoha zeměmi, které měla Francie v Africe.

Sám nedokázal vyjednat i konec války na Ukrajině, aby šílenec Zelenský zbytečně nevraždil lidi v zemi, jako to dělal Hitler, a přitom sám Zelenský je, jak píší média, židovského původu. Ale Židy asi moc rád nemá, protože ani Izrael neposlechl, když ho nabádala k tomu, aby válka s Ruskem skončila. Oznámilo mu to i mnoho jiných vlivných politiků a odborníků ze světa. Už by neměl dostávat od Západu žádné zbraně a Zelenského odstranit, protože denně jsou na Ukrajině mrtví, nevinní lidé.

X X X

Pražské hlavní nádraží se opět potýká s migranty, nocují jich tam stovky

Denně na pražském hlavním nádraží stráví noc průměrně 150 migrantů, sdělila mluvčí iniciativy Hlavák Mlada Hošková. Podle ní se často jedná o rodiny s dětmi. I vzhledem ke klesajícím nočním teplotám iniciativa apeluje, aby byla situace řešena a uprchlíci nemuseli přenocovat venku. Nádraží pravidelně monitoruje policie.

 Mluvčí Jan Daněk sdělil, že policisté zatím žádná protiprávní jednání ze strany cizinců ani vůči nim nezaznamenali.

Hlavní nádraží se potýká s vyšším počtem nocležníků kvůli současné migrační vlně převážně syrských občanů. Policisté od začátku letošního roku zajistili na území republiky téměř 12 tisíc migrantů. To výrazně překračuje čísla z roku 2015, kdy v Evropě vrcholila migrační krize. ČR ode dneška zavedla kvůli uprchlíkům hraniční kontroly na přechodech se Slovenskem.

Magistrát podle mluvčího Víta Hofmana situaci na nádraží sleduje. „Situaci je podle našeho názoru nutné řešit na úrovni České republiky a ministerstva vnitra, což se snažíme iniciovat,“ uvedl počátkem týdne. Většinou jsou podle něj na hlavním nádraží uprchlíci, kteří Prahou pouze projíždějí a pokračují dál večerními vlaky. Také podle policie migranti pouze přečkávají do dalšího spoje.

„Zadržení migranti podstupují standardní bezpečnostní proceduru a po vydání výjezdního příkazu pobývají na našem území 30 dnů zcela legálně. Každodenně je v dané lokalitě prováděn dohled nad veřejným pořádkem,“ uvedla mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá. Běženci podle ní zůstávají na nádraží řádově hodiny.

Iniciativa Hlavák na nádraží pomáhá především večer. Běžencům dodává jídlo, vodu, deky, teplé oblečení a zajistí základní zdravotní ošetření.

Policie ode dneška kontroluje 27 bývalých hraničních přechodů i zelenou státní hranici, kterou nebude možné minimálně deset dnů překračovat. Slovenský premiér ve středu české rozhodnutí kritizoval. Kontroly v reakci na české opatření ode dneška zavádí na hranici se Slovenskem i Rakousko. „To, jak tyto kontroly ovlivní naší činnost a poskytování humanitární pomoci syrským uprchlíkům na/před Hlavním nádraží v Praze, uvidíme během následujících dnů,“ uvedla Hošková.

Na jaře řešilo pražské nádraží ukrajinské uprchlíky

Na začátku května iniciativa Hlavák uvedla, že situace na pražském nádraží již není udržitelná. V prvním půlroce čelilo pražské nádraží, ale i celá Česká republika, přílivu válečných uprchlíků z okupované Ukrajiny. Na hlavním nádraží nalezli dočasný „přístřešek“ především ukrajinští Romové. Podle dobrovolníků jim v prvních dnech války prošlo rukama více jak sedm tisíc migrantů.

Krizovou situaci na Hlavním nádraží v Praze, kdy v jeho okolí nocovaly stovky migrantůse magistrát rozhodl řešit otevřením stanového městečka v Troji. To mělo ulevit hlavnímu nádraží a uprchlíkům poskytnout důstojnější životní podmínky. Stanové městečko zahájilo provoz 14. května. V úterý 27. září pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) oznámil, že Praha stanové městečko v Troji zruší a uprchlíky přesune do ubytoven.

O záměru ukončit dobrovolnickou pomoc na hlavním nádraží pražský primátor informoval na tiskové konferenci 18. května. Jako důvod uvedl, že se pomoc rozvinula do podoby, která nebyla původně zamýšlena.

X X X

Armáda vymění velitele pozemních a vzdušných sil. Skončí i první generálka

Armáda vymění velitele pozemních a vzdušných sil. Změna přijde od ledna. Funkci velitele pozemních sil převezeme brigádní generál Roman Náhončík, vzdušné síly povede brigádní generál Petr Čepelka. Na konci letošního roku v armádě skončí i první generálka Lenka Šmerdová.

Novinářům změny oznámil řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka. Předchůdci nových velitelů ve funkci generálmajor Ladislav Jung a generálmajor Petr Mikulenka v armádě končí.

Náhončík (52 let) je podle Řehky zkušený velitel, který má za sebou mimo jiné působení v aliančních strukturách nebo studium v zahraničí. V současné době působí jako zástupce velitele pozemních sil. Po vysokoškolském vzdělání začal u armády sloužit v roce 1992 jako velitel čety u tankové divize, následně prošel několika velitelskými posty včetně velitele 4. brigády rychlého nasazení. Sloužil v zahraničních vojenských misích na Balkáně i v Afghánistánu.

Čepelka (53 let) nyní řídí sekci rozvoje sil ministerstva obrany. U armády sloužil od počátku 90. let minulého století jako pilot či navigátor vrtulníků i na dalších postech u letectva. Velel 22. základně vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou. Dvakrát byl nasazený v Afghánistánu.

Jung (59 let), Mikulenka (57 let) a Šmerdová (58 let) podle Řehky v armádě končí po uplynutí jejich vojenského závazku. Šmerdová dosud působila jako poradkyně náčelníka generálního štábu, věnovala se především náboru. Vedla také Vojenský fond solidarity. Byla první plukovnicí a později první generálkou české armády.

X X X

Velká razie na Hells Angels. Němečtí policisté prohledávají klubovny i byty

Německé úřady zakázaly dvě berlínské organizace motorkářského gangu Hells Angels. Policie od čtvrtečního rána prohledává prostory a byty jeho členů ve čtyřech spolkových zemích. Na razii nasadila na 1 300 mužů včetně příslušníků speciálních jednotek. Berlínská ministryně vnitra Iris Sprangerová prohlásila, že úřady nebudou nečinně přihlížet obcházení dřívějších zákazů.

V Berlíně, Braniborsku, Sasku a Sasku-Anhaltsku policie prohledala 45 bytů a dalších prostor, zaměřila se na klubovny gangu, prohledala i vězeňské cely odsouzených členů. Většina objektů byla v Berlíně včetně klubovny v berlínské čtvrti Reinickendorf. Cílem akce bylo zajistit důkazy, podle prvních zpráv nebyl nikdo zadržen.

Hells Angels jsou opakovaně spojováni s obchodem s drogami, prostitucí a držením zbraní, uvedl server B.Z. Před soudem v Postupimi se právě zpovídají tři členové gangu, ty úřady podezírají z držení tuny konopí a několika kilogramů kokainu a pervitinu.

„S okamžitou platností se zakazuje šířit nebo veřejně používat znaky spolku a jeho přidružených skupin. Majetek klubu byl zabaven,“ uvedl německý Senát. Zákaz se týká organizací Hells Angels Motorcycle Club Berlin Central a MP 81 Berlin Central, které byly nástupnickými organizacemi motorkářských uskupení HAMC Berlin City a MG 81, které Berlín zakázal na konci května 2012.

Německé úřady mohou zakázat sdružení a zabavit jeho majetek, pokud slouží k nezákonným účelům. Spolková vláda podle vlastních prohlášení do loňského roku rozpustila 58 klubů a dalších 117 takzvaných dílčích a náhradních organizací, 33 z těchto zákazů se týkalo motorkářských gangů, uvedl portál televize rbb24.

„Dnešní zákaz je jasnou reakcí na to, že nebudeme nečinně přihlížet, jak vzniká nová náhradní organizace na místo té, která byla už v roce 2012 zakázána. Soustředíme se rovněž na všechny, kdo se snaží tyto zákazy podkopávat, aby krytím spolkové činnosti pokračovali ve zločineckých aktivitách,“ řekla berlínská ministryně vnitra Sprangerová.

Naposledy v polovině září německé úřady provedly razie u motorkářského gangu United Tribuns, který byl soupeřem Hells Angels, a zakázaly ho. Skupina představovala vážné ohrožení veřejnosti a byla odpovědná za celou řadu násilných trestných činů, odůvodnily svůj krok tehdy úřady.

X X X

Během mobilizace došlo k chybám, připustil Putin. Vyzval k jejich nápravě

Reuters: Ruský prezident Vladimir Putin uznal, že během mobilizace došlo k chybám a do zbraně byli nesprávně povoláni například chronicky nemocní nebo muži, kteří přesáhli branný věk. Vyzval k jejich nápravě. Poškození plynovodů Nord Stream pak označil za „mezinárodní terorismus“.

„Pokud došlo k chybě, je nutné ji napravit a zajistit návrat domů těch, kdo byli povoláni bez řádného odůvodnění,“ sdělil Putin, který minulý týden ve středu ohlásil částečnou mobilizaci.

Podle ministra obrany Sergeje Šojgua chce Rusko do zbraně povolat 300 000 rezervistů. Některá nezávislá ruská média mezitím napsala, že se Moskva snaží zmobilizovat přes milion lidí.

Putin také zopakoval, že mobilizace se vztahuje především na lidi, kteří jsou uvedeni jako záložníci a mají požadovanou zkušenost z armády. Sdělil, že mobilizovaní musejí projít výcvikem.

Mobilizace vyvolala v Rusku protesty. Mnozí muži v bojovém věku ze země uprchli. Odhaduje se, že uprchlíků je už 300 tisíc.

Ruské ministerstvo obrany kromě toho podle agentury Interfax uvedlo, že jednotky tvořené mobilizovanými a dobrovolníky budou po přípravě plnit úkoly zaměřené na obranu ukrajinských území, které jsou pod kontrolou ruských sil. Kreml chce v pátek začlenit k Rusku čtyři ukrajinské oblasti, kde se v uplynulých dnech konala hlasování o jejich připojení. Kyjev a Západ tato referenda neuznávají, nehodlají uznat ani anexi okupovaných ukrajinských území.

Putin také ve čtvrtek v telefonátu se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem prohlásil, že poškození plynovodů Nord Stream je „aktem mezinárodního terorismu“.

„Rusko tuto záležitost předkládá k naléhavému projednání v Radě bezpečnosti OSN,“ píše se v prohlášení Kremlu ohledně poškození plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2.

Tento týden se objevily zprávy o nových problémech s plynovody vedoucími z Ruska do Německa – dánské a švédské úřady informovaly o únicích z plynovodů. Podle Evropské unie i politiků z jednotlivých evropských zemí stojí za jejich poškozením úmyslné útoky.

Rusko už dříve odmítlo, že by bylo za škody zodpovědné. Kreml označil za „absurdní“ obvinění Ukrajiny, že Moskva ničí svou infrastrukturu, aby prohloubila energetickou krizi v Evropě a vyvolala na Západě před zimou paniku, napsala agentura DPA.

Putin dále Erdoganovi řekl, že je třeba realizovat istanbulskou úmluvu o vývozu obilí z ukrajinských černomořských přístavů jako celek – tedy, že je třeba odstranit překážky pro dodávky potravin a hnojiv na světové trhy z Ruska, vyplývá z prohlášení Kremlu.

Erdogan v tomto ohledu vyzval ruského vůdce, aby dohodu o vývozu obilí prodloužil. Úmluva dojednaná mezi OSN, Tureckem, Ukrajinou a Ruskem vyprší podle Reuters v listopadu a může být prodloužena, pokud její signatáři budou souhlasit.

Turecký prezident podle prohlášení své kanceláře rovněž zmínil plány Moskvy na anexi ukrajinských regionů, s čímž Ankara nesouhlasí. Požádal Putina, aby dal šanci mírovým jednáním. Turecko udržuje blízké vztahy s Moskvou i s Kyjevem.

X X X

Západ chystá krvavou válku a revoluce, tvrdí Putin postsovětským státům

Ruský prezident Vladimir Putin obvinil Západ, že se snaží vyvolal další konflikty v postsovětském prostoru, které by se přidaly k tomu na Ukrajině. Válku mezi Ruskem a Ukrajinou a konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem označil za výsledek rozpadu Sovětského svazu.

Putin uvedl, že probíhá proces formování „spravedlivějšího světového řádu“, doprovázený odporem „unipolární hegemonie“. Kolektivní Západ podle něj „lpěním na minulosti“ a snahou „prosazovat politiku diktátu“ ve všech sférách od mezinárodních vztahů, po ekonomiku, kulturu a spor „vytváří nové problémy a krize“.

„Víme, že na Západě se už připravují scénáře, jak vyvolat nové konflikty na území Společenství nezávislých států (SNS),“ sdělil Putin na virtuální schůzce se šéfy rozvědek zemí SNS. Dodal, že „geopolitičtí protivníci“ Ruska jsou připraveni „rozpoutat krvavou válku“ a „barevné revoluce“ v jakékoli zemi.

„Stačí se podívat na to, co se nyní děje mezi Ruskem a Ukrajinou a na hranicích některých dalších států SNS. Všechno to je samozřejmě výsledek rozpadu Sovětského svazu,“ řekl také šéf Kremlu.

V minulých týdnech se opět rozhořel konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Napětí stoupalo i na hranicích mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem.

Rusko v únoru zahájilo invazi na Ukrajinu, kde od té doby padly už tisíce vojáků a zemřely tisíce civilistů. Ruská agrese zdecimovala ukrajinská města a vážně poškodila místní infrastrukturu.

Putin ale invazi vysvětluje jako vynucenou reakci na nebezpečí, které pro Rusko údajně představovala „Západem ovládaná“ Ukrajina.

SNS vzniklo v roce 1991 jako volný svazek postsovětských států. Vedle Ruska k němu patří Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Moldavsko, Tádžikistán a Uzbekistán. Ukrajina přístupovou smlouvu nikdy neratifikovala.

X X X

Ruská olympijská ikona prchla ze země. Nastartuje to mobilizaci sportovců, říká politik

Tento krok lze považovat za symbolickou facku pro Vladimira Putina. Jedna z výrazných person sportovní „armády“ Anastasija Davydovová od něj loni obdržela vyznamenání za zásluhy. Nyní – po vyhlášení částečné mobilizace – pětinásobná olympijská vítězka v synchronizovaném plavání z Ruska prchla.

O útěku titulované sportovkyně se v Rusku dozvěděli až ve chvíli, kdy už byla v zahraničí. V pondělí podle agentury TASS informovala Davydovová své zaměstnance, že v zemi nadále není. Po kariéře totiž založila v Moskvě centrum synchronizovaného plavání nesoucí její jméno, trénovala a do toho byla generální sekretářkou Ruského olympijského výboru.

Poslední kapkou pro nevratné odběhnutí od rozdělané práce pro ni bylo vyhlášení částečné mobilizace. Přidala se tak ke statisícům krajanů, které rozhodnutí Kremlu donutilo ke snaze co nejrychleji zemi opustit.

 „Takovéto kroky povedou i k mobilizaci sportovců. Všechny radosti i strasti země může prožívat jen člověk, který je s vlastí spojen pevnými vazbami,“ cituje poslance Státní dumy Romana Terjuškova web sports.ru. Podle svědectví kustoda hokejového týmu z KHL Kunlunu Red Star Antona Tiškina přitom povolávací rozkazy dostávají už i hráči.

Terjuškov dodal, že místo po Davydovové zaujmou lidé, kteří Rusko skutečně milují a jsou na něj hrdí. To odráželo jiné články v ruských médiích, ve kterých se psalo o „ošklivém“ chování 13násobné mistryně světa. Moskevská rodačka na patřičná místa bez dalších komentářů vzkázala, že už se s manželem nehodlají vracet.

Kromě světových titulů v „CV“ plavkyně vynikají tři účasti na olympiádách – z Athén i Pekingu přivezla dvě zlata, z Londýna jedno. Právě na konci her ve Velké Británii už měla nyní 39letá žena status legendy a dostalo se jí pocty, když byla vybrána jako olympionička, která ponese ruskou vlajku při závěrečném ceremoniálu.

Za své úspěchy obdržela několik vyznamenání, naposledy loni její kariéru Vladimir Putin ocenil Řádem za zásluhy. V roce 2019 zase prezident Davydovovou navštívil její zmiňované moskevské centru. Možná tak mohla být Putinovou oblíbenou sportovkyní, to ale teď končí.

X X X

Všeobecná mobilizace by Rusko zničila, míní generál Šedivý. Popsal krajní možnosti Kremlu

Pokud by ruský prezident Vladimir Putin přistoupil k všeobecné mobilizaci, pak by sice dokázal získat pro armádu možná až 30 milionů lidí, ale zničil by tím svoji zemi. Takový názor ve vysílání pořadu K věci na CNN Prima NEWS vyslovil bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý. Armádní generál v záloze zároveň zmínil, že současní branci, kteří mají doplnit ruské síly v rámci částečné mobilizace, mají většinou chabou morálku a jejich nasazení na frontu by nyní nemělo velký význam.

Rusko by podle Šedivého teoreticky mohlo zmobilizovat miliony vojáků, ale za velmi složitých podmínek. „Mluví se o tom, že Rusko může zmobilizovat 25 až 30 milionů lidí, ale to v rámci všeobecné mobilizace,“ řekl vojenský expert s tím, že k takovému kroku podle něj Kreml nepřistoupí.

 Takový tah by dle jeho slov totiž musel vést k přechodu ruské ekonomiky kompletně na válečnou. „To kdyby Putin udělal, tak by sice určitě Ukrajinu přečíslil z hlediska počtů vojáků i techniky, ale Rusko by de facto zničil,“ zhodnotil Šedivý. Zároveň dodal, že i jeho současná politika bude pro Ruskou federaci „obrovský problém do budoucnosti“.

Současné brance, které Putin povolal do zbraně v rámci částečné mobilizace, považuje většinou za muže s velmi chabou morálkou. „Efektivita jejich nasazení v prvním sledu nebude příliš vysoká,“ poznamenal Šedivý. Připouští sice, že i mezi čerstvými rekruty jsou tací, kteří jdou za Putina a Rusko bojovat rádi a s nadšením, ale není jich prý mnoho. „Z toho, jak se chová veřejnost a jaké jsou zprávy, které v současné době máme z průběhu mobilizace, tak tam žádné velké nadšení neexistuje,“ zmínil dále bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR.

Oficiálně Putin povolal do zbraně muže v záloze či s vojenskou zkušeností, objevují se však informace rovněž o tom, že náboráři násilně verbují takřka každého muže na potkání, obzvláště ve vzdálených regionech v asijské části Ruska.

Podle Šedivého však valnou posilou nebudou ani Rusové, jejichž vojenská zkušenost je již několik let stará. „Pokud na frontu pošlou vojáky, kteří jsou třeba 10 let, možná i déle, po výkonu vojenské služby, tak ti vojáci už poztráceli veškeré návyky, které mají mít. Pokud udělají tuto chybu, tak to nebude mít velký význam,“ komentoval ve vysílání pořadu K věci Šedivý.

 Úmyslné poškození plynovodů?

Armádní generál v záloze dále s odkazem na provedená referenda o připojení k Rusku v dobytých oblastech Ukrajiny konstatoval, že se takový postup dal očekávat. „Má to návaznost na neúspěchy, které Rusové mají na území Ukrajiny. Ztrácí ho čím dál tím více,“ řekl Šedivý. Referenda nikdo ze západních států neuznává a jsou předmětem vlny kritiky. Rusové avizují, že pro připojení k federaci na dobytém území údajně hlasovala drtivá většina voličů.

Aktuální stav války je podle něj i nadále příznivý pro Ukrajinu, ale jejich postup se zpomalil. „I když (Ukrajinci) bojují o Lyman, tak je vidět, že se vojska vyčerpávají, a v Chersonské oblasti skutečně významně,“ popsal Šedivý s tím, že na severovýchodě v Charkovské oblasti ještě vidí pro Ukrajince jistý potenciál na progres.

 

Během uplynulých dní svět sleduje rovněž dění kolem plynovodů Nord Stream 1 a 2. U obou bylo totiž hlášeno několik explozí v Baltském moři. Experti i zahraniční politici hovoří o sabotáži, přičemž nejčastěji se zmiňuje ruské zapojení. Moskva však jakoukoliv roli v případu odmítá.

„Určitě existují havarijní plány na poškození plynovodů, ale asi pravděpodobně nikdo nepředpokládal, že by došlo k úmyslnému poškození, a to v takovém rozsahu,“ zmínil Šedivý. Podle jeho mínění je teď na místě počkat na vyšetřování, ale v každém případě se prý explozemi plynovodů „hybridní válka dostala do úplně jiné úrovně, než se původně připouštělo“.

X X X

Nasazení ruských branců skončí strašlivým masakrem, míní Visingr. Proti Kremlu hraje čas

Pokud by se Kreml odhodlal nasadit své čerstvě zmobilizované brance přímo do bojů na Ukrajině, dopadlo by to pro ně „strašlivým masakrem“. Pro CNN Prima NEWS to řekl vojenský analytik Lukáš Visingr. Podle něj lze očekávat, že rekruti na frontové linii budou dezertovat a panikařit, přičemž vyvolají chaos. Expert zároveň zmínil, že čas obecně hraje především proti Kremlu, protože i když by během zimy mohl vycvičit své nové jednotky a posílit jimi vojska na frontě, nové síly dorazí i Ukrajincům, kteří se navíc mohou těšit na další dodávky moderních zbraní.

Ruský prezident Vladimir Putin v minulém týdnu oznámil částečnou mobilizaci, která se má oficiálně týkat vojáků v záloze a mužů s vojenskou zkušeností. Přesto se objevily záběry a zprávy, že zejména v asijské části Ruska verbíři berou takřka každého muže, který se jim dostane pod ruku. Podle ministra obrany Sergeje Šojgua by takto Rusko mohlo získat až 300 tisíc nových vojáků.

 Visingr pro CNN Prima NEWS ale poukázal na to, že branci mají nanejvýš mizivé vojenské zkušenosti a jejich nasazení přímo do těžkých bojů s Ukrajinci by bylo pro Rusy velkou chybou. Jisté uplatnění by pro ně viděl jinde. „Kdyby je Rusové poslali do týlu, tak by to asi nějaký efekt mělo, ale ne do boje. Kdyby se použili tak, jak se používají naše aktivní zálohy, tak by to nějakou logiku mělo,“ popsal expert s tím, že tímto způsobem by branci měli na starost například strážení skladů a jiných objektů, řídit vozidla a jiné činnosti, které přímo s bojem nesouvisí.

„Kdyby Rusové ty mobilizované vojáky nasadili takhle, tak by to bylo rozumné, ale oni je zjevně mají v úmyslu použít opravdu pro boje v první linii, což dopadne strašlivým masakrem,“ míní Visingr s tím, že by nejspíš měli už v prvních dnech obrovské ztráty.

Pokud by se branci dostali rovnou na frontu, očekávat podle něj nelze pouze to, že budou ve velkém umírat, ale také dezertovat a panikařit. „Čerstvě odvedené prostě vyděsí, když k nim dopadne ukrajinský granát. A oni se prostě rozutečou, protože na tohle nejsou zvyklí,“ popsal dále redakci analytik.

Kromě toho lze dle Visingra očekávat naprostý chaos v řadách Rusů i kvůli tomu, že je jejich velení nebude schopné dostatečně zásobovat. „Oni nejsou schopní zásobovat vojáky, které už tam mají teď, a chtějí tam poslat 300 tisíc dalších,“ dodal expert.

 Proč proti Rusku hraje čas?

Visingr zároveň pro CNN Prima NEWS řekl, že na jedné straně by Rusům pauza v zimě mohla přijít vhod, aby své posbírané brance mohli vycvičit, ale obecně hraje čas proti Moskvě.

 „Samozřejmě, že kdyby získali nějaký čas, tak jim to může pomoci z hlediska toho, že budou mít na jaře více lidí, ale Ukrajina bude mít zase daleko více zbraní. A nezapomínejme, že Ukrajinci také přiberou další rekruty,“ řekl vojenský analytik.

Připomněl, že výcvik ukrajinských jednotek probíhá nejen v jejich domovině, ale rovněž v zahraničí. Ukrajince cvičí vojenští instruktoři například ve Velké Británii i jinde na Západě.

Podle experta navíc Moskva ani nezvládne vycvičit větší množství svých nových rekrutů. „Obě strany přes zimu mohou načerpávat sílu, ale je otázka, kdo víc. Dlouhodobě až střednědobě to favorizuje Ukrajinu, protože Rusové nemají kapacity na to, aby ty vojáky cvičili. Ukrajinci je mají a pomáhá jim Západ. Rusku nepomáhá nikdo,“ zmínil Visingr.

Velmi chabá morálka

Valné mínění o zmobilizovaných rekrutech nemá ani bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý. Ten v pořadu K věci na CNN Prima NEWS poznamenal, že většinou mají jen velmi chabou morálku. „Efektivita jejich nasazení v prvním sledu nebude příliš vysoká,“ zhodnotil armádní generál v záloze.

 Šedivý připustil, že někteří z povolaných Rusů sice míří do války rádi a s nadšením, ale to rozhodně nebude platit pro většinu. Příliš velkou posilou pro Kreml nebudou ani branci se skutečnou, ale již poměrně zaprášenou, vojenskou minulostí.

„Pokud na frontu pošlou vojáky, kteří jsou třeba deset let, možná i déle, po výkonu vojenské služby, tak ti vojáci už poztráceli veškeré návyky, které mají mít. Pokud udělají tuto chybu, nebude mít jejich nasazení velký význam,“ komentoval ve vysílání pořadu K věci Šedivý.

X X X

Rusko na Nord Stream neútočilo, vidím jiného aktéra, říká Švihlíková a varuje před odvetou

Ekonomka Ilona Švihlíková pro CNN Prima NEWS uvedla, že úmyslné poškození plynovodu Nord Stream může vyvolat odvetné akce po celém světě. Podle ní hrozí i fáze teroristické sabotáže.

„Nastala situace, že někdo poškodil základní strategickou infrastrukturu, což je dost závažná věc. Ať už to byl kdokoliv, může tím vyvolat odvetné akce po celém světě,“ řekla ve Zprávách plus na CNN Prima NEWS ekonomka Ilona Švihlíková. „Můžeme se dostávat i do fáze teroristické sabotáže,“ podotkla.

 Podle ní za útoky nemusí stát Rusko. „Poškozoval byste si v cizích vodách potrubí, kterým můžete dodávat plyn? Přijde mi to jako hloupost, vidím jiného aktéra, který by z toho měl prospěch,“ sdělila Švihlíková bez dalšího upřesnění. Ve vysílání na ni navázala ekonomka Jana Matesová. „Souhlasím, že jde o to vyvolat paniku. Někdo má zájem dát signál ‚nebuďte si jistí svou infrastrukturou‘ je to obrovské riziko,“ pronesla Matesová.

 Někteří zahraniční experti naopak naznačují, že za únikem z plynovodu stojí právě Kreml. Podle americké CNN byly navíc v oblasti k vidění lodě ruského námořnictva, které do místních vod v posledních měsících mířily čím dál častěji. Rusko jakékoliv obvinění z poškození plynovodů odmítá.

Mají se zvýšit úrokové sazby?

Švihlíková a Matesová pak hovořily o nových úrokových sazbách, které projednává Bankovní rada České národní banky (ČNB). Analytici předpokládají, že zůstanou na 7 %. Podle Matesové je ale potřeba jejich zvýšení. „Vidíme to na oslabování koruny vůči euru, bohužel bude třeba jít výš,“ má jasno.

To Švihlíková se domnívá, že by to nemělo smysl. „Při představě, že můžeme úrokovým diferenciálem přetlouct špatná očekávání v případě české ekonomiky a že jsme považováni za zemi, která je v okruhu konfliktu na Ukrajině, bychom se mohli dostat na úrokovou sazbu 20 %, což asi nechceme,“ popsala a dodala, že by šlo o další úder pro české domácnosti a firmy.

„To, co zničí české domácnosti a podniky, bude dlouhotrvající inflace,“ zareagovala Matesová a dodala, že pokud se chceme mít zle, nechť úrokové sazby nezvyšujeme.

X X X

Soudcem nebude ani Petr Babka. Zeman odmítl po Bodlákovi jmenovat dalšího státního zástupce

 Prezident Miloš Zeman se rozhodl, že nevyhoví návrhu na jmenování dalšího z kandidátů na nové soudce. Jedná se o státního zástupce Petra Babku. Důvodem je podle informací České justice kritika, kterou na adresu výkonu dozoru Babky v jednom z případů vyslovil Nejvyšší soud (NS). Potvrdil to i mluvčí Pražského hradu Jiří Ovčáček. Zeman už dříve potvrdil, že v nejnovější jmenovací etapě nejmenuje soudcem žalobce Marka Bodláka.

Státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové (KSZ) Petr Babka se soudcem nestane. Alespoň tedy ne za trvání prezidentského mandátu Miloše Zemana. Ten se totiž rozhodl nevyhovět návrhu na Babkovo jmenování soudcem. „Prezident republiky se po zralé úvaze rozhodl nevyhovět návrhu na jmenování pana Petra Babky soudcem. A to po seznámení se s konkrétními veřejně dostupnými informacemi,“ napsal Ovčáček České justici.

Podle informací České justice stojí za rozhodnutím prezidenta Zemana kritika, kterou na adresu práce orgánů činných v trestním řízení, a jmenovitě dozorového státního zástupce Babky, vyslovil NS v případu vývozu torz bývalých vojenských raket. „Jedním ze zásadních nároků prezidenta republiky na osoby, které jsou navrženy na jmenování soudcem je, aby byly nezávislé, nestranné a aby za každých okolností lpěly na principu legality,“ doplnil mluvčí Hradu důvody zemana pro nejmenování.

NS v rozhodnutí z minulého roku podrobil ostré kritice jak rozhodování soudů nižších instancí, tak orgánů činných v trestním řízení. Dokonce konstatoval, že takové rozhodování nemůže v demokratickém právním státě obstát. „Zvláštní a velmi selektivní přístup orgánů činných v přípravném řízení pod vedením státního zástupce k tomu, koho a za co bude vlastně stíhat, který se na první pohled nejeví být nezávislým, nestranným a lpícím na principu legality (a nikoli oportunity),“ uvedl v odůvodnění rozhodnutí konkrétně NS. 

Rozhodnutí nejmenovat státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze Marka Bodláka soudcem učinil prezident Miloš Zeman podle vyjádření Hradu kvůli případu nezákonného stíhání exministryně obrany Vlasty Parkanové. „Důvodem je případ Vlasty Parkanové, který považuje pan prezident za mimořádně závažný. Není to žádný náhlý, okamžitý názor,“ uvedl už dříve Ovčáček. Eva Paseková, Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

Děkan pražských práv Radim Boháč vysvětluje demonstrantům: Totalita je v úplně jiné zemi

 Zabývat se současnými problémy a postavením diskriminovaných skupin obyvatelstva si klade za cíl Centrum pro konstitucionalismus a lidská práva, které nově vzniklo na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Na tiskové konferenci to dnes řekli vedoucí centra Helena Hofmannová a děkan fakulty Radim Boháč.

Podle Hofmannová je mylnou představou, že Česko nemá problémy v oblasti lidských práv. „Podíváme-li se zblízka, tak zjistíme, že Česká republika má zásadní problémy v celé řadě oblastí lidských práv, a to nejenom u tzv. nových práv, ale i co se týče klasických tradičních práv, jako je rovnost, svoboda, osobní autonomie,“ řekla Hofmannová.

Připomněla například to, že uplynulo 15 let od doby, kdy Evropský soud pro lidská práva konstatoval, že umisťování romských žáků do tehdy takzvaných zvláštních škol je porušením zákazu diskriminace. „Když se podíváme, co se za těch 15 let stalo, tak je to tragické,“ upozornila Hofmannová. Podotkla také, že Česká republika podle hodnocení za rok 2021 patří mezi nejhorší státy v rovnosti mužů a žen co se týče rovných pozic.

Řada oblastí lidských práv je podle Hofmannové považována za oblasti, které nejsou hodny akademického či právního zájmu a spadají do sféry nevládních organizací. „To je také to, čím bychom se chtěli zabývat a co bychom chtěli vyvrátit,“ doplnila Hofmannová. Kristina Koldinská z centra zmínila jako klíčový zájem práci na sociální soudružnosti.

Boháč na tiskové konferenci popsal, že hovořil s jedním z účastníků středeční protivládní demonstrace, která se uskutečnila na Václavském náměstí a přišly na ni desítky tisíc lidí. „Ptal jsem se ho, proč tam byl, a on mi řekl, kromě mnoha jiných důvodů, že u nás máme totalitu. A já jsem se mu snažil vysvětlit, že si to nemyslím a že totalita je v úplně jiné zemi, a snažil jsem se mu vysvětlit, že to, že je na té demonstraci a že může demonstrovat, je důkaz, že tu totalitu nemáme,“ řekl Boháč.

„Uvědomil jsem si právě i na základě této diskuse, jak je důležité, abychom právě takováto centra vytvářeli. Můžeme si říct, že náš režim není ideální, ale stále je to režim založený na demokracii, humanismu a lidských právech, a to je právě i ten předmět činnosti nově vzniklého centra,“ doplnil děkan. Právě proto je podle něj jednou ze zásadních rolí centra i působení na společnost.

Podle centra by vědecké poznání nemělo být samoúčelné, ale mělo by reflektovat klíčové problémy, kterým čelí současná společnost. Snahou centra je posílit veřejný, politický a právní diskurz ve snaze najít adekvátní mechanismy a rozsah ochrany lidských práv jednotlivce a zranitelných skupin jednotlivců.

X X X

Žalobkyně Krützner viněná z krácení daně půjde znovu před soud, rozhodl NS

 Nejvyšší soud zrušil osvobozujícírozsudek v případu státní zástupkyně Sylvy Krützner. Mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 5 Markéta Fikoczková to řekla České televizi. Státní zástupkyni obžaloba vinila z úmyslného neodvedení daně při prodeji bytu. 

Případ se tak vrací k odvolacímu Městskému soudu v Praze, který Krützner koncem loňského roku zprostil obžaloby. Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž s rozhodnutím nesouhlasil a podal dovolání v její v neprospěch.

Žalobkyni nedávno řešil kárný senát při Nejvyšším správním soudu, když uložil státní zástupkyni Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 6 Lucii Horákové kárné opatření snížení platu o 15 % na jeden rok. Při jednání totiž vyšlo najevo, že to byla právě Horáková, která na Krützner podala trestní oznámení. To někteří kolegové nesli nelibě.

Krützner si před lety úspěšně zažádala o přidělení služebního bytu v Praze. Nastěhovala se v roce 2008, o čtyři roky později byt od městské části odkoupila za zhruba 900.000 korun. Po dalších dvou letech byt prodala za 3,4 milionu. Příjem z prodeje podle obžaloby řádně nepřiznala.

Krützner vinu popírala. Hájila se tím, že splnila podmínku pro osvobození od daně, protože v bytě před prodejem bydlela. Obžaloba tvrdila, že Krützner byt pronajímala, žena však označila obyvatelky bytu za dočasné spolubydlící, nikoliv nájemnice.

Obvodní soud pro Prahu 5 uznal Krützner vinnou a uložil jí peněžitý trest 346.000 korun. Odvolací soud ale rozsudek změnil. Obvodní soud prý špatně vyhodnotil otázku, zda měla Krützner v bytě bydliště podle definice uvedené v zákoně o daních z příjmů. Podle zákona je bydliště místem, „kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat“.

Podle odvolacího soudu Krützner podmínku splnila. Dívky, které v bytě bydlely, totiž nedoložily, že by měly řádnou nájemní smlouvu. Majitelka tak měla možnost je z bytu kdykoli vypovědět, zůstával tedy k dispozici pro její potřeby, čímž byla zachována takzvaná stálost bytu. Podle odvolacího soudu Krützner splnila i druhou podmínku pro osvobození od daně, získané prostředky totiž použila na „uspokojení vlastní bytové potřeby“, ceskajustice.cz

X X X

ČR se chce stát vedlejším účastníkem řízení proti Rusku u Evropského soudu pro lidská práva

 Vlády celkem dvaceti tří států požádaly Evropský soud pro lidská práva (ESLP) o možnost intervence v případu mezistátní stížnosti Ukrajiny proti Ruské federaci. Jde o polovinu členských států Rady Evropy. Česká republika je mezi nimi. Stížnost na porušování Úmluvy podala Ukrajina na Rusko v červnu po vyloučení/vystoupení Ruska z Rady Evropy v březnu. O statutu žadatelských států rozhodne předseda Soudu.

Stížnost na porušení Úmluvy o lidských právech a základních svobodách podala Ukrajina u ESLP 23. června 2022. „Tento mezistátní případ se týká obvinění ukrajinské vlády z hromadného a hrubého porušování lidských práv ze strany Ruské federace při jejích vojenských operacích na území Ukrajiny od 24. února 2022,“ uvedl k tomu Evropský soud pro lidská práva doslova.

Státy, které se chtějí stát vedlejším účastníkem řízení publikoval Soud v pátek 23. září v abecedním pořadí podle jejich názvů v angličtině: Rakousko, Belgie, Chorvatsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Irsko, Itálie, Litva. Lotyšsko, Lucembursko, Nizozemí, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko.

Jde o polovinu členských zemí Rady Evropy a Vysokých stran Úmluvy o lidských právech a základních svobodách. Po vystoupení/vyloučení Ruské federace z Rady Evropy letos v březnu má tato nadnárodní organizace nyní 46 členů.

Kromě předmětných států podala žádost o možnost intervenovat v řízení proti Rusku nevládní organizace Ženevská akademie mezinárodního humanitárního práva a lidských práv.

Vlády dvaceti dvou států o intervenci nežádají

O možnost intervence v případu nepožádaly vlády těchto dvaceti dvou členských států Rady Evropy a Úmluvy: Švýcarsko, Island, Velká Británie, Kypr, Řecko, Bosna a Hercegovina, Lichtejnštensko, Srbsko, Bulharsko, Arménie, Monako, Andora, Ázerbajdžán, Severní Makedonie, Maďarsko, Gruzie, Montenegro, San Marino, Albánie, Malta, Moldavsko a Turecko.

Island a Velká Británie požádaly o prodloužení lhůty k ne/podání žádosti o statut intervenujícího státu, vyplývá ze zprávy Evropského soudu pro lidská práva.

Soud žádosti zemí přezkoumá a rozhodne. „Předseda Soudu může podle čl. 36 odst. 2 Evropské úmluvy o lidských právech udělit povolení vstoupit do řízení kterékoli smluvní straně, která není stranou řízení nebo kterékoli dotčené osobě, která není stěžovatelem. Tomu se říká zásah třetí strany. Dotyčná osoba nebo stát na má nárok činit písemná podání a výjimečně se účastnit veřejných jednání,“ uvádí Soud ve své zprávě.

V současnosti čeká na rozhodnutí Soudu celkem pět mezistátních stížností Ukrajiny na Ruskou federaci.

Ruská federace vystoupila/byla vyloučena z Rady Evropy 16. března 2022. Poté běžela půlroční lhůta určená k vyřízení organizačních záležitostí, plateb a ukončení smluv se zaměstnanci v Radě Evropy a u Evropského soudu pro lidská práva.

Soud trvá na tom, že je příslušný k rozhodování

Rusko trvá na tom, že rozsudky vydané Soudem po datu 16. března 2022, jsou na území Ruské federace nevykonatelné. Naopak Evropský soud pro lidská práva s odkazem na rezoluci Rady Evropy trvá na tom, že je příslušný rozhodovat stížnosti na Rusko podané po vystoupení/vyloučení země z organizace až do 16. září 2022.

O definitivním konci Ruska v Radě Evropy a v Evropském soudu pro lidská práva a o rozdílném pohledu na vykonatelnost rozsudků Česká justice už dříve informovala.

„Přestože Ruská federace přestala být vysokou smluvní stranou Úmluvy dne16. září 2022, zůstává Soud podle článku 58 Úmluvy příslušný k rozhodování stížnosti namířené proti němu v souvislosti s jednáním nebo opomenutím, která mohou představovat porušení Úmluvy za předpokladu, že k nim došlo do 16. září 2022,“ uvádí Soud ve své zprávě o žádostech států stát se účastníky řízení proti Rusku. Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

Chřipková sezona může být nejhorší za několik let, soudí epidemiolog Maďar

Chřipková sezona může být podle epidemiologa Rastislava Maďara nejhorší za několik posledních let. Dá se to usuzovat podle vývoje nemoci na jižní polokouli. Například Austrálie měla letos nejvíc případů chřipky za posledních pět let.

 V ČR měla na začátku letošního roku chřipková epidemie dvě vlny, jednu na přelomu prosince a ledna a druhou na přelomu března a dubna. V tiskové zprávě o tom informovala společnost Avenier.

„Letos bude od roku 2020 nejnižší ochota obyvatel dodržovat preventivní opatření proti respiračním nákazám a navíc za poslední dva roky nebyla populace s virem chřipky významněji konfrontována, proto chybí většině protilátky,“ uvedl Maďar, který je děkanem Lékařské fakulty Ostravské univerzity a odborným garantem center Očkování a cestovní medicíny Avenier.

„Viry chřipky velmi pravděpodobně dorazí v obvyklém čase. Příležitostně se chřipkové viry budou objevovat v populaci už před Vánoci, hlavní nápor však obvykle nastává až po nich. Podíl chřipkových nákaz na celkovém počtu infekcí dýchacích cest se zvýší po Novém roce, chřipková epidemie většinou vrcholí v lednu nebo v únoru,“ dodal.

Epidemie obvykle začíná v dětských kolektivech, z nich se šíří do rodin a pracovních či volnočasových kolektivů. Stejně jako v době epidemie covidu-19 odborníci doporučují jako prevenci nákazy ochranu dýchacích cest. Používat roušky by měli zejména ti, kteří na sobě cítí nějaké příznaky, pokud nemohou zůstat doma. Vhodné je také použít respirátor v místech, kde je větší koncentrace lidí a nejde dodržovat odstup, například v hromadné dopravě.

Virus chřipky poškozuje obranu řasinkových epitel v dýchacích cestách a ulehčuje pronikání virů do dolních cest dýchacích. Snadněji tak hrozí nákaza i jinou infekcí, často například tělo oslabené chřipkou dostane pneumokokový zápal plic. Současná i navazující může být také nákaza koronavirem.

„Osobně se obávám, že současná nebo těsně na sebe navazující chřipková infekce s covidem může způsobit těžší průběh nemoci i u nerizikových jedinců. Situaci v zimním období to může významně komplikovat,“ uvedl Maďar.

Očkování proti chřipce je stejně jako u koronaviru účinnou prevencí, zejména proti těžkému stavu, hospitalizaci a úmrtí. Pro dospělé jsou k dispozici vakcíny, které kombinují dva kmeny chřipky A a dva kmeny chřipky B. Lidem nad 65 let jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, ostatním zdravotní pojišťovny a někdy i zaměstnavatelé přispívají. Dětem je možné pořídit vakcínu ve formě nosního spreje.

Vakcinaci proti chřipce je třeba podstoupit každý rok, v Česku ji absolvuje zhruba pět až sedm procent populace a asi pětina seniorů. Největší zájem byl v roce 2020, kdy se Česko potýkalo první rok s epidemií koronaviru a očkovat se proti covidu-19 ještě nebylo možné. Loni zájem poklesl a letos odborníci očekávají, i podle počtu vakcín objednaných lékaři, že bude ještě nižší.

X X X

Nejen energie, Čechy děsí také drahé bydlení. O stěhování do menšího uvažuje pětina lidí

Více než polovina Čechů pociťuje komplikace s bydlením v souvislosti s rostoucí inflací a zdražováním energií. Obavy o udržení střechy nad hlavou se ale zdaleka netýkají jen těch, kteří žijí ve vlastním. Čtyři z deseti Čechů mají strach, že budou mít problém zaplatit nájem. Vyplývá to z aktuálního průzkumu společnosti Instant Research pro Generali Investments.

Zatímco před dvěma lety se kvůli aktuálnímu dění obávalo problémů s dosažením na vlastní bydlení šest z deseti Čechů, v současnosti je to už téměř každý, přesněji řečeno 88 procent dotázaných. Ukázaly to výsledky průzkumu společnosti Instant Research pro investiční skupinu Generali Investments.

Nejvíce české domácnosti ohledně bydlení ovlivnily ceny energií a zvyšující se míra inflace. Dohromady jde o téměř 60 procent Čechů, kterým zdražení elektřiny, plynu nebo dalších nákladů zkomplikovala situaci s bydlením. U lidí, kteří žijí v nájmu, jde dokonce o více než tři čtvrtiny. Celkem 40 procent Čechů má strach, že nebudou schopni v budoucnu zaplatit nájem.

Vyměnit nájemní byt za menší

„Situace na trhu s bydlením je dlouhodobě složitá. Rekordní inflace a vysoké ceny energií ale Čechy ovlivňují daleko více než dříve třeba pandemie koronaviru. Výdaje na bydlení má přes osmdesát procent lidí vyšší než loni, pětina dokonce platí alespoň o čtvrtinu víc,“ okomentoval výsledky průzkumu Marek Bečička, ředitel Product & Real Assets Generali Investments CEE.

Z dotazování rovněž vyplynulo, že více než pětina lidí, kteří žijí v nájmu, uvažují o možnosti přestěhovat se do menšího bytu. Mimo jiné proto, že přibývá lidí, kteří si nemohou dovolit za nájem dávat tolik jako před rokem. Aktuálně se takto pro Generali Investments vyjádřila třetina dotázaných Více než třetina Čechů má také nižší nároky na bydlení než dříve, ještě loni to bylo pouze 15 procent.

 Problémy s rostoucími náklady na bydlení se pochopitelně dotýkají i lidí, kteří si pořídili vlastní dům či byt. Řadě z nich totiž letos nebo příští rok končí fixace úrokové sazby u hypotečního úvěru. Týká se to odhadem kolem 100 tisíc domácností.

Splátka vyskočí až na polovinu mzdy

Ovšem tentokrát bude náraz skutečně obří. Fixace totiž končí dlužníkům, kteří si pořizovali nebo refinancovali hypotéku nejčastěji před pěti lety. Tehdy se průměrná úroková sazba pohybovala těsně nad dvěma procenty, aktuální průměrná nabídková sazba přesahuje trojnásobek této hodnoty. Splátka hypotéky tak po konci fixace vzroste o více než 60 procent.

„Pokud si někdo kupoval před pěti lety třeba menší byt v Praze o ploše okolo padesáti metrů čtverečních, dal za něj zhruba pět milionů korun. Při využití běžné hypotéky s dobou splácení 30 let a úvěru ve výši 80 procent ceny nemovitosti činila splátka asi 15 tisíc korun měsíčně. Po konci fixace to ale bude více než 24 tisíc,“ vysvětlil Bečička.

Zatímco v roce 2017 představovala splátka 15 tisíc korun asi 39 procent tehdejší průměrné mzdy v Praze, splátka 24 až 25 tisíc po konci fixace nyní odpovídá polovině pražského průměrného výdělku. I proto osm procent lidí z těch, kteří aktuálně splácí hypotéku, uvažuje o prodeji nemovitosti a přestěhování se do nájmu.

X X X

Inflace na dvou procentech a klesající úroky. Expert nastínil, jak to bude s hypotékami

Pokud bychom úrokové sazby České národní banky (ČNB) nezvyšovali, mohla by nyní inflace dosahovat hodnot nad 30 procent. V pořadu Co na to vaše peněženka to uvedl bývalý centrální bankéř Vojtěch Benda. Zároveň představil výhled české ekonomiky, který je pro mnohé příznivý.

„Existuje špatná měnová politika – nic nedělat. Kdybychom dříve úrokové sazby nezvyšovali, tak bychom měli vážné problémy. Nedokážu si představit, kam by se inflace vyšplhala, zřejmě na více než 30 procent. Dobrá měnová politika je pak dvojí,“ popisoval situaci Benda.

 První varianta je razantní. „A to poměrně rychle zvýšit úrokové sazby. Je to sice bolestivý způsob, ale zkrátil by adaptaci na inflaci,“ vysvětlil expert. Druhá varianta je méně invazní. „Přistoupili bychom na situaci s ohledem na to, aby to ekonomiku bolelo méně. Může se však stát, že by se s touto variantou dosahovalo vytyčeného inflačního cíle pomaleji,“ pokračoval.

Tyto varianty následně přirovnal k priessnitzu a obkladu na čelo. „Priessnitz je sice prvních 30 minut nepříjemný, ale mnohem efektivnější,“ doplnil. ČNB na svém posledním měnověpolitickém zasedání ke zvyšování úrokových sazeb znovu nepřistoupila, zlevnění hypoték však Benda neočekává. „ČNB úrokové sazby zvedala z toho důvodu, aby zchladila hypoteční trh. Jde o nastavení parametrů pro poskytnutí hypotéky. Je to vlastně ochrana dlužníka před ním samých,“ vysvětlil.

Banky proto myslí na to, aby klienti zvládali hypotéku platit a zároveň měli finanční rezervu. „Když si klient nemůže hypotéku při osmi procentech dovolit – což posoudí sama banka – tak mu jí právě banka ani nedá. Je to ku prospěchu jak bankovního systému, tak klientů,“ dodal. Mnohé však zajímá, zda si mají v současné chvíli půjčky na bydlení brát.

Úrokové sazby klesnou do tří let

„Jestli má daný člověk těhotnou ženu a musí se někam nastěhovat, tak bych si hypotéku vzal i s vyšší úrokovou sazbou – ale na kratší fixaci. Věřím prognóze ČNB, kdy se inflace sníží a úroky půjdou dolů. Nedokážu si představit, že bychom tyto sazby udržovali déle než tři roky,“ dodal s tím, že pokud se inflaci podaří například během následujícího roku snížit, tak budou podmínky pro získání hypotéky výhodnější – a to v delší fixaci.

 Právě vývoj inflace se neustále mění. Podle Bendy mohou její výši – i v návaznosti na ceny energií – ovlivnit i poškozené plynovody Nord Stream. „Bohužel, do konce roku je stále reálná vyhlídka 20 procent. Zároveň však máme vlivy, které ji budou tlačit dolu, jako příspěvky,“ uvedl. Následně predikoval, kdy bychom se mohli dostat na dvouprocentní růst spotřebitelských cen, což je inflační cíl centrální banky.

„Kdybych seděl v bankovní radě, tak bych řekl, že možná ke konci příštího roku, nebo toho přespříštího, bychom mohli být na dvou procentech. Nyní však nemůžu mluvit za způsob rozhodování současné bankovní rady, která zohlední ekonomicky růst,“ sdělil. Dodal, že právě ČNB prodloužila horizont, kdy by Česko mělo dojít k „happy endu“.

„Chtěli být za rok a půl na cíli. Přidali však další epizodu. Konec je delší: bude to méně náročné pro ekonomiku, sazby nepůjdou tak vysoko nahoru. Nevím, jak moc si ČNB udrží důvěru lidí, že k naplnění inflačního cíle dojde. Já však věřím, že k tomu dojde. Je ale těžké říci, zda za rok a půl nebo za rok a tři čtvrtě,“ uzavřel.

 X X X

Záchranná síť státu je děravá. Důchodová reforma je skrytá hrozba, míní expert

Sociální záchranná síť je neefektivní a vláda reaguje pouze dílčími opatřeními, varovala organizace Rekonstrukce státu ve své zprávě. Experti tvrdí, že stát opomíjí děti z chudých rodin, nemá vyřešené na západě běžné sociální bydlení. „Pod hladinou na nás číhá i problém s nedokončenou reformou důchodového systému,“ varuje vedoucí Katedry veřejné ekonomie na Masarykově univerzitě v Brně Robert Jahoda.

Podle organizace Rekonstrukce státu, která prosazuje transparentnost politiky, dopady zdražování energií a celková inflace ukazují, že stát není schopen rychle a efektivně zajistit záchrannou síť pro lidi a domácnosti.

„Vláda zatím reaguje spíše dílčími opatřeními. Nejohroženějším skupinám navíc nepomohly ani daňové úpravy z konce roku 2020, tedy zrušení superhrubé mzdy jakožto základu daně z příjmů, které se v roce 2021 nejvíce projevily u domácností nadprůměrnými příjmy,“ stojí ve zprávě organizace.

Právě zrušení superhrubé mzdy podle ní výrazně omezilo příjmy do veřejných rozpočtů. Kvůli tomu podle organizace nemůže stát adekvátně reagovat na dopady růstu cen v letošním roce. Například možnost financovat sociální programy směrem k nízkopříjmovým skupinám obyvatel.

Mnohé příspěvky je příliš složité získat

„Současná situace navíc odhaluje problémy dnešního systému, mnohé příspěvky a sociální dávky je příliš složité získat, například příspěvek na bydlení nebo je jejich výše omezená, například přídavek na dítě a nepomáhají tak domácnostem, na které by měly cílit,“ doplňuje zpráva s tím, že současná krizová situace ukazuje systémové slabiny.

Ty organizace například vidí ve tvorbě sociální politiky, kde stále chybí přístup založený na datech a kdy její dopad není dostatečně odborně vyhodnocován. „Vzhledem k tomu, že ekonomická situace jednotlivce a osobní zkušenost se sociálními problémy – nezaměstnanost, exekuce či ztráta bydlení, úzce souvisí s důvěrou v demokracii, můžeme současné zdražování chápat jako ohrožující nejen pro zranitelné skupiny, ale také pro sociální soudržnost a předivo demokracie jako takové,“ dodává zpráva.

Vedoucí Katedry veřejné ekonomie na Masarykově univerzitě v Brně Robert Jahoda, který se danými sociálními problémy zabývá, pro iDNES.cz zdůraznil, že v současné chvíli jsou v sociální oblasti zřejmě nejpalčivější problém náklady související s bydlením.

„Ty se v posledních letech prudce zvýšily jak v oblasti vlastnického, tak nájemního bydlení. Na část domácností ale nyní nejvíce dopadá prudce se zvyšující cena za energie – elektřina a plyn, případně vidina toho, že po brzkém konci fixace ceny prudce vzrostou. Vše je zasazené do kontextu propadu reálné mzdy,“ přiblížil pro iDNES.cz.

Podle Jahody celá současná situace připomíná ledovec, kde je vidět také jen špička. „Pod hladinou tak na nás číhá problém s nedokončenou reformou důchodového systému, který je za současného nastavení finančně udržitelný pouze tehdy, pokud budoucím důchodcům ještě více nivelizujeme výši jejich důchody na minimální výši,“ doplnil.

Hasí aktuální požár

Zvýšená inflace a systém mimořádných valorizací sice letos zvýšil průměrný důchod až o 2 500 korun, ale podle Jahody se ukázalo, že zákonná pravidla valorizace více myslí na příjemce nadprůměrných důchodů.

„V současné době nicméně probíhá příprava důchodové reformy, v rámci které by mohly být upraveny i parametry řádné a mimořádné valorizace,“ uvedla mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Eva Davidová. Podle jejích slov resort počítá také se změnou jak u solidární, tedy základní výměry, tak zásluhové, tedy procentní výměry složky důchodů.

„Došlo by tak k lepšímu nastavení systému,“ dodala Davidová k důchodům. Podobné úpravy navíc navrhla minulá Komise pro spravedlivé důchody a analýza expertů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) z podzimu 2020.

Jahoda také upozornil na další problémy. Například málo funkční rodinná politika, která pomáhá pracujícím rodinám pomocí daňových nástrojů, ale není schopna zajistit fungující veřejné služby. Například se podle něj jedná o dostupnost školek, kroužky pro děti, dostupný sport. Stát podle něj příliš nedělá pro děti, které se narodily do chudších rodin.

Jahoda však podotkl, že stát na jedné straně musí hasit aktuální požár s náklady na bydlení a na druhé musí hledat lepší podobu sociálních opatření, která budou schopna příští podobné krize lépe ustát.

„Z pohledu aktuálního problému nemusí na konkrétních opatřeních panovat celospolečenská shoda. Jde ale o vhodnou kombinaci plošných a cílených opatření. Plošná opatření by měla vést k tomu, že domácnosti přečkají tuto zimu v teple a za ceny, které je finančně nepoloží,“ podotkl.

V tomto ohledu před několika dny vláda přistoupila k regulaci cen. Maximální ceny pro maloodběratele u silové elektřiny prozatím stanovila na šest korun včetně DPH za jednu kilowatthodinu, u plynu na tři koruny za kWh včetně DPH.

Opatření by mělo platit i pro samosprávy či veřejný sektor prostřednictvím státního obchodníka s energiemi. Novelu již podepsal i prezident Miloš Zeman.

Stát by měl zjednodušit online žádost

„Dnes vláda hasí požár, ale pozornost by měla věnovat i preventivním opatřením do příštích let. Na jednu stranu jde o efektivnější dávkový systém a rozvoj sociálních služeb. A taky musí odpovědět na otázku, jak tyto úpravy zaplatit,“ doplnil Jahoda.

Podle jeho slov je největší problém u příspěvku na bydlení. „Ten má vážné nedostatky, které vedou k tomu, že velká část domácností s nárokem si o dávku nežádá. Pro některé je dávka velmi složitá a někteří o ní ani neví,“ podotkl.

Jahoda má za to, že by měl stát v tomto případě zjednodušit online žádost včetně jejího automatického předvyplnění a zredukovat počet příloh, které stát vyžaduje.

Příspěvek na bydlení:

Příspěvek mohou získat lidé, kteří utratí za bydlení v Praze přes 35 procent svého příjmu a jinde v republice přes 30 procent. Strop pro výpočet podpory představují takzvané normativní náklady podle počtu členů domácnosti a velikosti bydliště. V nájmu se počítá s pěti normativními hranicemi – pro místa do 9 999 obyvatel, od 10 tisíc do 49 999 obyvatel, od 50 tisíc do 99 999 obyvatel, nad 100 tisíc obyvatel a pro Prahu. Ve vlastním a družstevním bytě velikost bydliště nehraje roli.

Normativy pro výpočet příspěvku na bydlení by se mohly od října podle návrhu MPSV zvýšit o 2 000 až 4 500 Kč, nejvíc by měly růst malým domácnostem.

„Vezměte si za příklad domácnosti dvou důchodců. Stát o této domácnosti ví prakticky všechny potřebné informace. Na jaké adrese bydlí, jestli bydlí ve vlastním domě, jakou má výši důchodů a pracovních příjmů, jaký má bankovní účet a jakou má asi spotřebu plynu, vody a elektřiny,“ vyjmenoval s tím, že dané informace jsou roztroušené v různých databázích, které spolu vzájemně nespolupracují.

„Pokud by stát byl schopen tyto informace využít, může domácnost důchodců přímo oslovit s tím, že mají nejspíš nárok na dávku v určité výši a že pokud upřesní pár informací, dávka jí bude zaslána na účet. Pokud domácnost mezi roky nemění technologie, je stát schopen dávku vyměřit i příští rok, protože spotřeba nejspíš bude podobná jako tento rok,“ uvedl.

ADVERTISING

Vláda i resort práce sociálních věcí ohledně příspěvku na bydlení zdůraznili, že formulář je již zjednodušený. Resort na svých stránkách uvádí, že žádost zabere jen několik minut. „Maximum informací si stát zajistí sám. Zároveň se náklady na bydlení a příjmy rodiny revidují již pouze jednou za půl roku. A navíc všichni stávající příjemci příspěvku na bydlení mohou své pravidelné zúčtování provést také v novém online prostředí,“ stojí na webu ministerstva.

V červenci resort vyplatil 177 tisíc příspěvků na bydlení. Podle ministerstva na něj však může mít nárok až 280 tisíc domácností.

Minulá i současná vláda zaspala

Stát navíc posledních deset let podle Jahody hledá, jak na trh s nájemním bydlením dostat sociální bydlení. „Institut, který je ve vyspělých zemích naprosto běžný a který vede k tomu, že chudí lidé nekončí v předražených ubytovnách. Jde o oblast, kde stát dlouhodobě selhává z důvodu ideologických střetů mezi jednotlivými aktéry politiky,“ doplnil s tím, že minulá i současná vláda zaspala.

Dodal, že kdyby minulá i současná vláda sledovala data a průběžně je analyzovala, měli bychom již před rokem odpověď na otázky, na které se dnes ptáme. „Například, jestli jsou normativy u příspěvku na bydlení nastaveny v optimální výši, jak dopadne náhlé zvýšení cen energií na české domácnosti a jak by na to vláda mohla reagovat,“ zdůraznil a současně komentoval nedávný příspěvek pět tisíc korun pro rodiny.

„Otázky typu proč pět tisíc korun, proč s příjmem do milionu, proč milion hrubého a ne čistého, proč dítě do 18 let? Kdyby se ministr poradil, určitě bychom mu řekli, jaký dopad opatření jde očekávat při různých variantách a kde je případný problém,“ dodal.

I jiní experti na sociální problematiku dříve příspěvek kritizovali. Podle nich byl totiž příliš plošný. Poukazovali například na to, že jednorázová podpora rodinám v potížích příliš nepomůže. Doporučovali třeba navýšení dětských přídavků a příspěvků na bydlení. Někteří kritici mluvili také o uplácení voličů před podzimními volbami.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka 16. září na Twitteru uvedl, že již příspěvek 5 tisíc korun dostalo přes 1,1 milionu dětí. „Žádostí bylo za první měsíc opravdu hodně a nám se podařilo téměř všechny vyřídit v rekordním čase. Mám z toho radost. Ukázalo se, že digitalizace je správná cesta,“ dodal ministr. Za první měsíc požádalo o jednorázový příspěvek na dítě 610 tisíc lidí, vždy jde o jednoho z rodičů, případně pěstounů dětí do 18 let, upřesnil v září resort.

X X X

Ani boxerského šampiona a poslance nemine válka. Obr Valujev se dočká „boje“ s Kličkem

V začátku války na Ukrajině své služby armádě na napadené straně poskytlo i několik slavných boxerů. Po nedávné částečné mobilizaci hlásí také vojska Vladimira Putina hvězdnou posilu z ringu. Povolávací rozkaz dostal obr Nikolaj Valujev – historicky nejvyšší a nejtěžší světový šampion. S trochou nadsázky se dá říct, že se konečně utká s Vitalijem Kličkem, po čemž během kariéry toužil.

Možná je to důkaz, že ruská armáda už nemá kde brát, možná to má být „zastrašující“ signál pro Ukrajince. Každopádně 213 centimetrů vysoký a během kariéry až 149 kilogramů těžký bývalý boxer Nikolaj Valujev se stane rekrutem a bude bojovat na Ukrajině.

„Vlast volá, já jdu,“ uvedl ke své misi na sociální síti Telegram. Na Twitteru se objevil videorozhovor, ve kterém rodák z Leningradu – nyní Petrohradu – říká, že povolávací rozkaz dostávají všichni a on ho obdržel také. Prý se příští týden bude hlásit v odvodové kanceláři.

Povolávací rozkaz ho neminul ani přesto, že je poslancem Stání dumy za stranu Jednotné Rusko, ve které skrze své fyzické parametry vyčnívá. Dokonce musí v dolní komoře Federálního shromáždění sedět ve speciálním křesle, protože do klasického by se zkrátka nevešel.

Do politiky se vrhl už krátce po uzavření své životní kapitoly mezi provazy – s rukavicemi na rukách se naposledy představil v roce 2010, když podlehl Davidu Hayeovi. Byl to jeden z pouhých tří nevyhraných soubojů, zbylých 50 ovládl.

Jeden čas někdejší majitel pásu organizace WBA v těžké divizi mocně toužil po střetnutí s ukrajinskou ikonou Vitalijem Kličkem. Přáli si to i promotéři, fanoušci, ale kýžené klání se nikdy neuskutečnilo.

Teď se konečně potkají na velmi rozlehlém „ringu“. Kličko sice nyní nebrání Ukrajinu se zbraní v ruce, ale je starostou Kyjeva a od začátku války patří po prezidentu Volodymyru Zelenském mezi nejhlasitější persony napadené země.

Ruskou armádu neposiluje pouze slavný boxer a politik, ale také člověk se zajímavými zálibami. V roce 2011 se zúčastnil pátrání po takzvaném sibiřském yettim. „Bestie z Východu“, jak se Valujevovi přezdívalo, naháněla jinou – údajně existující – bestii.

X X X

Hašek bojoval marně. Ruští hokejisté z NHL smí přicestovat do Prahy, bezpečnost neohrožují

Ruští hokejisté se mohou zúčastnit zápasů NHL mezi San Jose a Nashvillem v Praze. Víza mají, řekl serveru Seznam Zprávy poradce premiéra Petra Fialy (ODS) pro bezpečnost a zahraniční vztahy Tomáš Pojar. Zahajovací utkání nové sezony NHL se budou v O2 areně hrát v pátek 7. října a o den později.

„Jedná se o soukromou akci, víza mají, takže z pohledu státu není důvod je nevpustit. Národní bezpečnost jejich přítomnost rozhodně neohrožuje. A to ani nezmiňuji, že kromě schengenských víz mají dlouhodobá pracovní víza americká a žijí v USA,“ uvedl Pojar.

Hokejistům v zápasech NHL v Praze se snažil kvůli válce na Ukrajině zabránit bývalý brankář Dominik Hašek. Olympijský šampion z Nagana a dvojnásobný vítěz Stanleyova poháru se obrátil na ministerstvo zahraničí, které dopisem vyzvalo vedení NHL, aby ruští hráči do Česka nejezdili.

 Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v pondělí uvedl, že by ruští hokejisté schengenská víza dostat neměli, ale pokud již platná víza mají, měli by být do země vpuštěni.

San Jose má v kádru útočníky Alexandra Barabanova, Jevgenije Svečnikova, Daniila Guščina, Timura Ibragimova a obránce Artěmije Kňazeva. V přípravě z nich dosud nastoupili jen Svečnikov a Guščin. V Nashvillu jsou brankář Jaroslav Askarov a útočníci Jakov Trenin a Jegor Afanasjev.

Generální manažer San Jose Mike Grier už dříve uvedl, že tým v Praze nastoupí buď i s ruskými hráči, nebo vůbec. NHL po vypuknutí konfliktu na Ukrajině účast ruských hokejistů v lize neomezila.

Většina sportovních federací po vypuknutí války na Ukrajině zakázala ruským sportovcům účast na svých akcích. Jako jednotlivci a s neutrálním statusem mohou závodit cyklisté a hrát tenisté.

V příštím týdnu se v Česku představí některé ruské tenistky na turnaji WTA v Ostravě.

X X X

Prymula: Chřipková i covidová vlna bude intenzivnější. Chrání očkování před oběma viry?

Díky nošení respirátorů jsme byli více chráněni. Nyní, když už není povinné, se dá předpokládat, že chřipková i covidová vlna bude intenzivnější, varoval v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS Roman Prymula. Epidemiolog popsal, jak v případě nachlazení postupovat a prozradil, zda očkování proti koronaviru předchází i jiným virovým onemocněním.

„Dlouhou dobu – dva roky – jsme byli chráněni respirátory a v tuto chvíli přichází do nechráněného prostředí vlna různých respirací. Imunitní systém se od toho trochu odprostil a dá se očekávat, že současná vlna bude vyšší,“ varoval v pořadu Nový den Prymula.

Jak vzniká nová varianta koronaviru?

Ve chvíli, kdy nakažená osoba infikuje dalšího člověka, vir se zkopíruje a přejde do těla nového hostitele.

Tento duplikační proces se ale může pokazit, čímž dochází k mutacím. Kvůli takovým chybám může vir zaniknout, může se oslabit, ale také se může stát silnějším. Nové atributy patogenu jsou prakticky nahodilé.

Pokud vir nasbírá více mutací a vlastnostmi se výrazně odliší od původního viru, vzniká nová varianta.

A to jak v případě té chřipkové, tak i covidové. Jenže právě zmiňovaná virová onemocnění jsou snadno zaměnitelná. „Pro covid je typická ztráta čichu a chuti, jinak se jedná o klasické příznaky, které se příliš neliší od jiných,“ popsal ve vysílání CNN Prima NEWS.

Zůstaňte doma

S diagnózou pomůže test. „Nemělo by to ale vést k tomu, že každý, kdo má kašel a rýmu, se hned půjde otestovat,“ podotkl. Při respiračním onemocnění doporučuje zůstat doma. „Je to náš největší problém, chodíme do zaměstnání i nemocní, a to je chybou,“ dodal.

Přesto ve středu v Česku přibylo 762 nově potvrzených případů koronaviru, tedy asi o 2 200 méně než před týdnem. „Na středu ale připadl svátek, tudíž se výrazně méně testovalo,“ podotkl epidemiolog Prymula.

Před chřipkou i covidem se lze chránit vakcínou. „V České republice je ale počet očkovaných proti chřipce žalostný, asi šest procent populace, což je desetkrát méně než v jiných vyspělých zemích. Máme v tomto dluh,“ doplnil.

Příznaky covidu mohou být různé.Zdroj: CNN Prima NEWS

Proti koronaviru bylo v Česku plně očkováno 6,89 milionu lidí. „Novou vakcínou jsme konečně doběhli covid. Očkování proti koronaviru nás ale nechrání i proti chřipce, jsou to naprosto odlišné viry, není tu žádná skřížená imunita,“ dodal ve vysílání CNN Prima NEWS.

X X X

PEUGEOT RALLY CUP UZAVŘE LETOŠNÍ SEZÓNU V PAČEJOVĚ

O prvním říjnovém víkendu se zakončí letošní šestidílný seriál Peugeot Rally Cup. Celkové cupové vítězství vybojovala s předstihem posádka Jaromír Tarabus – Daniel Trunkát, která závěrečný podnik vynechá. Druhé místo zatím drží polská dvojice Filip Pindel – Krzysztof Pietruszka, ale předstihnout ji může ještě Miroslav Číž. Rozhodnuto tedy není, takže 43. INVELT Rally Pačejov slibuje zajímavou podívanou.

 V letošním šestém ročníku Peugeot Rally Cupu dominoval Jaromír Tarabus, který proměnil pět startů v pět jednoznačných vítězství. Vzhledem k jeho absenci budou v Pačejově o první místo v cupu bojovat konkurenční posádky. Papírovým favoritem se tak rázem stává mladoboleslavský Miroslav Číž, který obsadil druhé místo jak na domácí Bohemce, tak i v dramatickém finiši srpnové Barumky.

„Na Invelt Rally Pačejov jsem poprvé startoval v loňském roce. Je to pěkná soutěž, ale na rychlostních zkouškách je hodně nástrah a záludných pasáží. Pojedeme, jak nejlépe umíme, musíme však být obezřetní. Nechci se zbytečně znervózňovat myšlenkami na celkové druhé místo. Uvidíme, co nám závěrečný podnik přinese,“ prozradil Miroslav Číž během seznamovacích jízd. Na Rally Pačejov odstartuje se spolujezdcem Vladimírem Libenským a s vozem Peugeot 208 R2.

S modernějším a silnějším speciálem Peugeot 208 Rally4 se podruhé v letošní sezóně představí Lukáš Krupička, který má Pačejov rád, i když na něj nemá jen dobré vzpomínky. „Na Pačejově jsem toho zažil opravdu hodně. Vítězství v juniorech i velkou ránu. K téhle soutěži mám navíc speciální vztah, protože v roce 1977 ji děda vyhrál absolutně. Chtěl bych zajet slušný výsledek, ale letos jsem toho moc nenajel. Vlastně jen Bohemku na vodě, takže bych se rád svezl na suchu. Uvidíme, jak vyjde počasí, každopádně se moc těším,“ řekl Lukáš Krupička. Na Pačejově ho bude navigovat Milan Klička.

„Poslední soutěž vybízí k hodnocení celého ročníku, zejména když je o vítězi cupu už rozhodnuto. Nicméně nepředbíhejme, protože Rally Pačejov může ještě přinést zajímavý boj o stříbro. Přesto si dovolím malé ohlédnutí za letoškem už dnes. Úroveň našeho cupu rok od roku roste, zvyšuje se počet jezdců s novým vozem 208 Rally4 a roste zájem ze strany zahraničních posádek. Můžeme být tedy spokojeni. Velmi přínosná byla i účast špičkové posádky Tarabus – Trunkát, za kterou vždy přijelo velké množství jejich příznivců a která ukázala obrovský potenciál nového Peugeotu 208 Rally4. Úspěch letošní cupové sezóny bude silnou motivací pro plánování dalšího, v pořadí už sedmého ročníku,“ řekl Marco Venturini, ředitel značky Peugeot v ČR.

Třiačtyřicátý ročník INVELT Rally Pačejov bude probíhat od pátku 30. září do neděle 2. října v okolí Pačejova, Horažďovic a Strakonic. PEUGEOT RALLY CUP CZ, Jan Koudelka

X X X

 Lávka podle da Vinciho návrhu připomíná památku odbojářů v Bohdanči

 Krajina rybníků kolem Lázní Bohdaneč, jejíž podobu formovali Pernštejnové před 500 lety, má novou zajímavost. Opatovický kanál budovaný Vilémem z Pernštejna překlenul nedaleko golfového hřiště dřevěná samonosná lávka podle návrhu Leonarda da Vinciho, Vilémova současníka. V Bohdanči ale připomíná také dva významné legionáře a odbojáře z období 2. světové války spojené s touto oblastí, podplukovníka Karla Tillera a majora Franja Aubrechta.

 „Vznikla zde takzvaná cesta legionáře, která provede turisty mezi oběma břehy kanálu, kde jsou umístěny informační panely o pohnutých osudech obou mužů. Jejich památku bude nyní propagovat i Československá obec legionářská, která je zařadí mezi stálá místa zájmu. Místní krajina má velký turistický potenciál a věřím, že si sem najde mnoho lidí cestu jak za přírodou, tak za historií nebo za sportem,“ řekl Alexandr Krejčíř, radní Pardubického kraje pro cestovní ruch, sport a volnočasové aktivity.

Město Lázně Bohdaneč a Rybniční hospodářství daly souhlas se stavbou lávky na svých pozemcích na obou stranách Opatovického kanálu a Povodí Labe udělilo souhlas jako správce vodního toku. Zcela zásadní a velmi aktivní roli ovšem hráli zástupci Golf Resortu Lázně Bohdaneč, kteří zajistili projekční přípravu lávky, její financování, zajištění stavby samotné a výběr zhotovitele, kterým byla společnost Chládek a Tintěra. Její nový název je Lávka mjr. Aubrechta a cedulky na obou březích kromě jejího jména mají rovněž datum osazení lávky přes Opatovický kanál: 30. 6. 2022. 

 „Výběr místa, kde lávka stojí, není náhodný. Na její druhé straně navazuje na malou pěšinku, která před 80 lety vedla kolem chaty podplukovníka Tillera. Ta stála mezi rybníky Zábranský Nový a Zábranský Dolní a dnes již neexistuje. Shořela koncem 2. světové války a byla symbolem spolupráce dvou významných bohdanečských osobností, legionářů a důstojníků československé armády podplukovníka Karla Tillera a majora Franja Aubrechta,“ vysvětluje jeden z iniciátorů nové stezky Adolf Vondrka a pokračuje: „Oba prošli boji 1. světové války a staly se italskými legionáři. V armádě sloužili i mezi válkami až do rozpuštění armády. V Auberchtově jednotce v Bohdanči se objevil Alfréd Bartoš, který pak tohoto kontaktu využil během působení výsadku SILVER A na Pardubicku a v Tillerově chatě našel krátký azyl. Oba důstojníci byli během nacistické okupace sledováni, Aubrecht byl opakovaně gestapem vyslýchán a Tiller zatčen a vězněn až do konce války.  Ani jejich další osudy nebyly jednoduché, Tiller byl nucen emigrovat a Aubrecht byl ve vykonstruovaném procesu uvězněn a propuštěn až na amnestii v roce 1960.“

Slavnostního otevření stezky a lávky se zúčastnily i dcera majora Franja Aubrechta, paní Milena Dolanská z Bohdanče, která letos v srpnu oslavila výročí 95 let, a vnučka, paní Milena Kučerová s dalšími členy rodiny. Osudy jejich předka, Franja Aubrechta, jsou tak trochu i osudy Československa, České republiky a nás všech. PhDr. Zuzana Nováková, oddělení komunikace a vnějších vztahů

X X X

Silničáři budou letos přes zimu udržovat přes 3000 kilometrů krajských komunikací

Zima se pomalu, ale jistě blíží. Krajští radní proto v pondělí 26. září schválili plán zimní údržby silnic, který platí od listopadu do konce března. Pardubický kraj bude i letos zajišťovat údržbu na silnicích II. a III. tříd, sjízdnost hlavních komunikací I. třídy má od roku 2017 na starost stát, respektive Ředitelství silnic a dálnic.

Celkem je v plánu udržovat přes 3000 kilometrů silnic, což je 96 % z celkové sítě komunikací. Zbývajících 132 kilometrů přes zimu udržovat nebudeme, ale zde se jedná pouze o silnice s malým dopravním významem bez hromadné linkové dopravy. Dopravní obslužnost do všech obcí a trvale osídlených osad v Pardubickém kraji zůstane zachována,“ vysvětluje náměstek hejtmana pro dopravu Michal Kortyš a dodává: „Udržovat průjezdných všech 100 % komunikací by bylo finančně neefektivní, protože některé z nich vedou, když to řeknu lidově, odnikud nikam a jsou minimálně využívané. Naší prioritou jsou frekventované dopravní tepny, takže silnice II. třídy a vybrané komunikace o třídu níže.

Pokud by byla hlubší a dlouhotrvající ekonomická krize, připravujeme se i na tu možnost, že by mohlo být kvůli úsporám nutné z těch 3000 kilometrů ještě trochu ubrat. Až začne sněžit, uděláme maximum pro to, aby byly všechny silnice zahrnuté do plánu údržby sjízdné co možná nejdříve. Záležet bude samozřejmě i na počasí, ale věřím, že to díky obětavé práci chlapů ze středisek Správy a údržby silnic Pardubického (SÚS PK) kraje zvládneme. Jejich práce není lehká ani vděčná, ale vím, že vždy dělají maximum pro to, aby komunikace byly průjezdné.“

Dle plánu zimní údržby je dopravní silniční síť rozdělena do 69 okruhů, drtivou většinu z nich bude SÚS PK obstarávat sama, na zhruba 15 % má najaté subdodavatele. „Vlastními silami zvládneme zhruba 2500 kilometrů krajských komunikací. Dodavatelské výpomoci při pluhování silnic jsou s ohledem na malý rozsah prací potřebné pouze v situaci, kdy naše vlastní kapacity budou na hraně nebo v případě kalamit. Naši subdodavatelé budou stejně jako v minulých letech hlavně místní zemědělci, malé stavební firmy a dopravci, kteří mají potřebnou techniku.

V některých lokalitách dojde k drobným úpravám plánu údržby, jedná se zejména o zařazení nově vybudovaných kruhových objezdů a silnic,“ uvedl k plánu zimní údržby ředitel SÚS PK Miroslav Němec. Novinkou je také zvýšení kvality, protože se podařilo dojednat, že místo štěrku a písku budou silničáři moci na vybraných 120 kilometrech komunikací nově používat schválené chemické prostředky. Jedná se o oblasti, které spravují cestmistrovství Litomyšl, Holice, Běstovice a Lanškroun. Největší podíl chemické údržby bude v obvodu Lanškroun, kde přesahuje 30 kilometrů. Do zimní údržby zasáhnou i nová těžká vozidla a mechanizmy, konkrétně dva nové nakladače, traktorový nosič a šest nákladních automobilů. Tuto techniku SÚS PK pořídila z dotace Pardubického kraje.

Kromě počasí může rychlost a kvalitu zimní údržby ovlivnit i případný návrat covid-19, který loni výrazně zkomplikoval personální situaci. Kvůli onemocnění nemohla do práce nastoupit řada zaměstnanců, kteří pak chyběli v terénu.

V krajském rozpočtu je na zimní údržbu komunikací vyčleněno celkem 125 milionů korun. Minulý rok celkové náklady kvůli zdražování materiálů, energií, pohonných hmot, služeb, zvýšených nákladů související s covidem a plošnému navýšení tabulkových platů dosáhly výše 160 milionů. Michele Vojáček, oddělení komunikace a vnějších vztahů

X X X

Venkovní areál u Odborného léčebného ústavu v Jevíčku se dočká revitalizace

Areál léčebny v Jevíčku je unikátním léčebným zařízením, které bylo navrženo pro rekonvalescenci pacientů s tuberkulózou. Terén parku a venkovního areálu je uzpůsoben pro nenáročný pohyb pacientů, potřebná je však revitalizace vzhledem k technickým prvkům, které jsou v havarijním stavu, nebo nutným vegetačním úpravám. Projektu dali zelenou krajští radní na svém posledním jednání.

„Léčebna je důležitou součástí systému zdravotnictví nejen pro náš kraj, lidé sem míří ze všech koutů republiky. Kromě lékařské péče má pro hospitalizované pacienty velký význam park v areálu léčebny. V nedalekém lese najdeme například jehličnany produkující éterické oleje, které napomáhají lepšímu hojení plic. Pacientům rovněž pomáhaly i silice z květin, ty se však z areálu postupně vytratily. Kromě vegetačních úprav je nutné opravit některé cesty nebo schody v parku, v současném stavu jsou pro pacienty nepoužitelné,“ uvedl hejtman Martin Netolický.

Revitalizace by měla zahrnovat vegetační úpravy v parku, které budou spočívat ve výsadbách nových stromů, dosadbách keřů, ošetření stávajících stromů, kácení a odstranění pařezů dožilých stromů, v obnově trávníků a založení květinových záhonů. „Naším cílem je vytvoření bezpečného prostředí pro pohyb pacientů v parku. Exteriér léčebny byl původně navržen k rehabilitaci pacientů a byl také k tomuto účelu využíván. V dnešní době známe moderní přístupy na principech zahradní terapie, a právě návrh prvků jako jsou záhony rostlin se silicemi či možnost pacientů se rostlinami obklopovat, urychluje rekonvalescenci. Mimoto areál slouží také jako místo setkávání pacientů s rodinnými příslušníky,“ vysvětlila záměr projektu náměstkyně hejtmana pro zdravotnictví Michaela Matoušková.

Stromy ve špatném stavu již byly vykáceny a místo nich byly vysazeny nové. Porosty smrků a borovic navíc čelí zničení kůrovcem, jenž tu v uplynulých letech napáchal velké škody. Obnova vegetace musí také respektovat památkové hodnoty parku. Kromě již zmíněných cest a schodů by měla být v areálu opravena i sportoviště a vyměněn orientační systém.

„Odhadované náklady na revitalizaci venkovního areálu činí 8,3 milionu korun, a to včetně nákladů na pořízení projektové dokumentace. Podle předběžných předpokladů by mohla výdaje z velké části pokrýt dotace z evropských fondů ve výši 6,6 milionů korun,“ sdělil radní pro regionální rozvoj a evropské fondy Ladislav Valtr. Bc. Denisa Píšová, oddělení komunikace a vnějších vztahů

X X X

Institut lázeňství a balneologie získal prestižní ocenění Evropské asociace lázní

Zástupci Institutu lázeňství a balneologie převzali v rámci kongresu Evropské asociace lázní (ESPA) v Piešťanech významné ocenění ESPA Innovatio Award 2022 v oblasti Medical Spa Scientific Research. Tuto cenu obdržel institut za inovativní projektové aktivity a vědecké výsledky.

„Zisk tohoto ocenění je obrovským úspěchem, který jednoznačně potvrzuje velmi vysokou úroveň výzkumu Institutu lázeňství a balneologie a jeho odborných pracovníků. Kongres, kterého se zástupci ILABu zúčastnili, je významnou událostí pro přední odborníky všech segmentů lázeňství, lázeňských středisek a lázeňské medicíny, také proto nás velmi těší, že právě v této společnosti byl institut oceněn,“ uvedl náměstek hejtmana s gescí v oblasti lázeňství, cestovního ruchu a UNESCO Vojtěch Franta.

Předseda Rady institutu lázeňství a balneologie Ladislav Špišák na kongresu představil výzkumné projekty, vědecké výsledky a plánované inovační aktivity institutu. V rámci panelových diskuzí, jež se zabývaly novými výzvami v oblasti balneologie, také připomněl význam medicíny založené na důkazech a důležitosti zachování tradice evropského lázeňství. Během československého dne kongresu představila pracovnice Institutu lázeňství a balneologie Alina Huseynli výzkumné aktivity zaměřené na využití virtuální reality v lázeňské léčbě, výzkum efektivního přenosu vědeckých výsledků do aplikační oblasti a zmínila také plánované vědecko-výzkumné pracoviště pro digitální technologie v lázeňství, které institutu umožní realizovat další významné komplexní výzkumné studie.

Kongres připomněl výročí 100 let vzniku Československé balneologické společnosti, jejího vlivu na rozvoj léčebného lázeňství na území Česka i Slovenska, ale i kulturní rozměr lázeňství, výjimečnou architekturu a bohatou historii evropských lázeňských měst. Dalšími diskutovanými tématy byla například také současnost lázeňství a perspektiva jeho budoucího rozvoje.

Institut lázeňství a balneologie je veřejná výzkumná instituce zřízená v roce 2019 Karlovarským krajem. Cílem instituce je obnovit v České republice výzkum v oblasti lázeňství a balneologie. Výzkumné projekty se soustředí zejména na zkoumání objektivních účinků lázeňské léčby na lidský organismus, výzkum přírodních léčivých zdrojů a kulturně historické a socioekonomické aspekty lázeňství. Instituce navazuje spolupráci s lázeňskými lékaři i s dalšími výzkumnými organizacemi v České republice. Bc. Jitka Čmoková, tiskové oddělení

X X X

Rozvoj tvrze Bouda pokračuje, a to i díky přeshraniční spolupráci

Nedlouho poté, co byla dokončena obnova vstupního objektu tvrze Bouda, připravuje Pardubický kraj jako její vlastník další rozvoj této technické památky. V rámci programu INTERREG Česko-Polsko 2021-2027 by mělo dojít k úpravám vnitřního prostoru vchodového objektu. Celkové předpokládané náklady přesahují částku 33 milionů korun. Evropská dotace by měl pokrýt 80 procent způsobilých výdajů.

 „Postupnými kroky pokračujeme v naplňování plánu rozvoje, který jsme připravili s dnes již bohužel zesnulým Martinem Ráboněm. V rámci programu INTERREG Česko-Polsko 2021-2027 chceme žádat o dotaci na rekonstrukci vnitřního prostoru vchodového objektu. Součástí investice za 33 milionů korun bude komplexní úprava do podoby z roku 1938, a to včetně repliky elektro a vodoinstalace, repliky dobových padacích vrat do vjezdu pro nákladní automobily, osazení replik periskopů a zaměřovací optiky přístrojů či výstroje pancéřových zvonů. Vše bude doplněno o nábytek, lafetace, zbraně a vybavení usnadňující život tehdejšího vojáka,“ představil připravovaný projekt hejtman Martin Netolický. Partnerským projektem na polské straně je Podziemne miasto Osówka nedaleko města Gluszyca.

Projekt je připravován pro podání žádosti o evropskou dotaci. „V rámci programu INTERREG Česko-Polsko 2021-2027 bychom na tento projekt mohli získat až 80 procent způsobilých výdajů projektu, což je pro nás velká příležitost, a proto přistupujeme k projektu, stejně jako v ostatních případech, s maximální zodpovědností stejně jako polská strana,“ řekl radní pro regionální rozvoj a evropské fondy Ladislav Valtr.

Není to však jediný projekt, který Pardubický kraj ve svém objektu připravuje. Radní schválili investiční záměr na zvýšení bezpečnosti návštěvníků. „Připravujeme demontáž starého, výrobu a montáž nového zábradlí, včetně souvisejících stavebních úprav a zprovoznění odvodnění výtahových šachet v rámci objektů K-Ba-S21, K-Ba-S-23 a K-Ba-S24. Předpokládané stavební náklady byly projektantem stanoveny na 5,4 milionu korun včetně daně,“ řekl hejtman Martin Netolický. Mgr. Dominik Barták, tiskový mluvčí Pardubického kraje

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Autor a jeho autorem je autor. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.