A je to tu. Lipšicovci dnes ráno, 11.8.2023, zadržali Tibora Gašpara, politika Smeru, ktorý figuruje v prvej desiatke našej kandidátky. Nezastavia sa pred ničím. Útok na Tibora Gašpara je útokom na celý Smer. Je hrubým zásahom do volieb. Je pomstou Čaputovej vlády za našu opozičnú kritiku.

Nič také sa ešte v dejinách volieb nikdy nestalo. Takéto kúsky voči opozícii predvádzajú iba totalitné režimy. Je za tým strach, úbohý a zúfalý strach z toho, že vyhráme voľby. O nič iné nejde. Lipšicovi mäsiari okolo Čurillu sa boja ako prašivé hlodavce. Lipšic dobre vie, aké zločiny napáchal – trasie sa spolu s nimi. Urobia všetko, aby nás zastavili.

Spomeňte si, ako „samovylupli“ oko Milanovi Lučanskému, teraz idú po ďalšom bývalom policajnom prezidentovi – Tiborovi Gašparovi môže ísť o život. Takto funguje ten ich slávny čaputovský liberalizmus – vraciame sa do 30. rokov. Aj Hitler v roku 1933 odstavil a pozatváral opozíciu, čo iné dnes robí Čaputovej režim a jeho represívne zložky?

Takéto nechutné svinstvo spáchať pár týždňov pred predčasnými voľbami, to nie je len tak. Na to museli mať zvolenie zhora, od tých, ktorí si za žiadnu cenu nevedia predstaviť, že by Slovensko po 30. septembri mohlo mať suverénnu vládu, ktorá zastaví policajné čistky, prestane posielať zbrane na Ukrajinu a pre ktorú budú na prvom mieste Slováci, nie Ukrajinci.

Stojíme za Tiborom Gašparom – s plnou vervou. Celá opozícia by dnes mala kričať, že na Slovensku dnešným dňom skončila demokracia a že sú ohrozené voľby ako také.

Robert Fico dnes bude reagovať na tlačovej konferencii a povie viac. Toto ich bude mrzieť.Chcú nás zničiť, no to sa im nikdy nepodarí. Rozpútali politický teror, no nás nezastrašia.

Čím viac budú zneužívať represívne zložky v predvolebnej súťaži, tým viac zmobilizujú Slovákov, aby nás vo voľbách podporili – lebo ľudia vidia, že toto je len obyčajný prachsprostý fašizmus.

 Priatelia, prosím, buďte s nami, ide do tuhého – éra čaputovského teroru proti opozícii sa práve začala. Nedáme sa! Ľuboš Blaha, poslanec NR SR a místopředseda strany Smer-sd, server vasevec.cz

X X X

RUSKO  VAROVALO  PŘED  INTERVENCÍ  PUČISTŮ  V  NIGERU

 Schyluje se k intervenci v Nigeru. Rusko varovalo před zásahem proti pučistů Náčelníci generálních štábů Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) se příští týden sejdou, aby projednali plány pro případný vojenský zásah v Nigeru. Agentuře Reuters to sdělil mluvčí regionálního bloku. Čelní představitelé dali ve čtvrtek zelenou možné vojenské intervenci.

 Agentura AFP s odkazem na své vojenské zdroje v regionu informovala, že se nejvyšší armádní představitelé sejdou už tuto sobotu v Ghaně. „Jedno (setkání) se plánuje na příští týden,“ uvedl ale poté mluvčí ECOWAS podle Reuters.

Schůzka vojenských špiček tak navazuje na čtvrteční summit hlav států ECOWAS v nigerijské Abuji. Ten rozhodl o sestavení společných „pohotovostních sil“, které budou připraveny k případnému vojenskému zásahu v Nigeru s cílem dosadit zpět do úřadu svrženého prezidenta Mohameda Bazouna. Nigerská vojenská junta zadržuje prezidenta v domácím vězení od 26. července, kdy v zemi provedla státní převrat.

Zatím není jasné, kolik by pohotovostní síly ECOWAS měly mít jednotek, které země se na nich budou podílet a zda do Nigeru skutečně vstoupí. ECOWAS po čtvrtečním summitu uvedl, že na stole jsou všechny možnosti, ale že preferuje diplomatické řešení krize.

Za poslední tři roky jde v neklidné oblasti západní a střední Afriky už o sedmý puč. Možný vojenský zásah ze strany ECOWAS podle Reuters dokazuje prohlubující se konflikt ve strategicky důležitém regionu, kde západní mocnosti ztratily vliv během série převratů a kde se zdá, že roste vliv Ruska.

Moskva od intervence zrazuje

Moskva puč formálně nepodpořila, ale podle BBC kolaps nigerské vlády znamená, že Rusko Niger využije při bojích proti Západu. V prohlášení vydaném v pátek ruské ministerstvo zahraničí odrazuje ostatní západoafrické země od posílání vojáků do Nigeru.

„Věříme, že vojenské řešení Nigerské krize by mohlo vést k vleklé krizi v této africké zemi a i k ​​prudké destabilizaci celé oblasti,“ píše BBC s odvoláním na ruskou diplomacii.

Společenství ECOWAS se také nechalo slyšet, že si nepřeje aby se do konfliktu na území Nigeru jakkoliv zapojovaly žoldnéřské armády a tímto také cílí na ruské wagnerovce, které náčelníci štábů varují před porušováním lidských práv. Pokud by k porušení mělo dojít jsou podle svého prohlášení připraveni obvinit přímo Ruskou federaci.

V hlavním městě Nigeru Niamey se v pátek shromáždily tisíce stoupenců junty poblíž francouzské vojenské základny a skandovaly hesla nepřátelská vůči Francii, informovala AFP. Protestující také mávali také ruskými a nigerskými vlajkami a provolávali podporu pučistům. „Přinutíme Francouze odejít! ECOWAS není nezávislý, je manipulován Francií, je tu vnější vliv,“ prohlásil Aziz Rabeh Ali, člen studentského svazu podporujícího vojenský režim. Podle AFP ale jinak bylo shromáždění poměrně klidné.

Francie, spojenec Nigeru před státním převratem a věrný podporovatel svrženého prezidenta, vyslala do země přibližně 1500 vojáků, aby se připojili k nigerské armádě v boji proti džihádistickým skupinám, které sužují velkou část Sahelu. Částečně jsou rozmístěni na základně v Niamey společně s nigerskou armádou.

X X X

 Nizozemsko lapá po dusíku

Protesty zemědělců mohou zvrátit vývoj parlamentních voleb, protože zákazy znečištění nenabízejí životaschopnou alternativu.

Čeští politici nejsou jediní, kdo se ostře vymezuje proti Green Dealu, který byl vytažen odkudsi z Brusele. Žádný vlastenec přece nemůže chtít, abychom přišli o nejvyšší ceny potravin, nejdražší energii, nejvyšší inflaci a největší zisky v těchto a navazujících oborech, včetně bank. Nikdo nechce dvoje otroctví, abychom se podřizovali vedle zahraničních zájmů ještě zájmům příštích generací. Ať si to ti spratci zařídí podle svého, ale nám do toho kecat nikdo nebude.

Vnitropoliticky je tedy situace jasná, takže nám nikdo nemůže vyčíst, že bychom v tom zeleném šílenství nějak pokročili. Samozřejmě, že ten boj není zadarmo. Někdy se třeba dozvíme, kolik to stálo a kdo všechno pustil chlup, aby se zapojili i ti, koho by to normálně nenapadlo. Prozřevší politici však předtím trpce zjistili, že bez hřmotu ve prospěch největších a nejbezohlednějších lánů v Evropě, bez podpory uhlí, spalovacích motorů a jaderných elektráren by se neuživili.

Takhle složité to není jen u nás. Máme i spojence, a nejen mezi soudruhy z bývalého bloku sovětských satelitů. V Nizozemí zuří „dusíková krize“, která je u nás obvykle interpretována tak, že EU nařídila této zemi na atlantickém pobřeží, aby vybila své krávy a prasata. Není to úplně přesné, ale zemědělství se to týká.

Z této vypjaté atmosféry vznikla v Nizozemsku roku 2019 strana BBB (Hnutí farmářů a občanů). Opírá se o protesty zemědělců proti „dusíkové strategii“ vlády a programově se orientuje na to, co považuje za zájmy venkova a jeho příměstských oblastí. V předvolebních průzkumech už je na třetím místě, takže by mohla zásadně promluvit do příští moci.

Parlamentní volby jsou v listopadu, ale vyhlídka změny rozkládá vládu už teď. Spousta politiků si hledá jiné místo. Přehled nabízí list Politico. Premiér Mark Rutte, který je spolu s maďarským Orbánem nejdéle sloužícím v EU, ohlásil, že kandidovat nebude. Nizozemský velvyslanec v Bruselu chce přejít do Evropské investiční banky. Po lepším se rozhlížejí ministři financí a zahraničí. A teď pozor – do země naopak míří evropská superváha Frans Timmermans, místopředseda pověřený zelenou politikou, který se chce postavit do čela společné kandidátky Zelené levice a labouristů.

„dusíkové strategii“? Nizozemsko patří k zemím s největšími koncentracemi čpavku a oxidů dusíku v Evropě. Čpavek je z organických hnojiv, oxidy dusíku z dopravy. Místy je toho o řád více než evropský průměr. Avšak podobná situace je i v Belgii, Dánsku, Británii nebo Irsku. Strategie volá po snížení znečištění dusíkovými zplodinami na polovinu do roku 2030. Největší znečišťovatelé (500 až 600 podniků) by měli zavřít krám hned, do roka.

Důvody jsou patrné na první pohled. Půda a spodní vody už nemohou pojmout takovou zátěž. Zemědělská krajina se změnila v zelenou poušť, kde nežije nic jiného než pár monokulturních plodin. Drastické jsou zejména úbytky opylujícího hmyzu, a hmyzu vůbec. Proto mizí i ptáci, kteří se hmyzem živí. Zmizel také život v půdě. Když k tomu přičteme klimatické změny, je to docela nářez. Kdo by si to chtěl prostudovat pozorněji a nemá na výlet do Nizozemska, může se projíždět zemědělskou krajinou u nás doma.

Původním nizozemským záměrem bylo snížit zátěž alespoň kolem chráněné přírody v systému Natura 2000, jinak všechno zajde i tam. Nizozemské zemědělství je nejintenzivnější v Evropě. Měli i nejúrodnější půdu, než si ji takhle poničili, a zbyla jim obrovská koncentrace obyvatelstva přes 400 osob na kilometr čtvereční. Intenzívní tam musí být všechno, ale mělo by jít o lidi, nejen o peníze.

Teď zas jde jen o ten dusík. Prvním opatřením dusíkové strategie bylo zrušení statisíců projektů zejména v blízkosti chráněných území. Nedostaly potřebné dusíkové limity, bez kterých nemůže být vydáno stavební povolení. Jenže pak už nenásledovalo nic, co by venkov zbavilo obavy, že všechno se má odehrávat jen na jeho úkor.

Proto má strana BBB v programu i rozvoj venkova, což je vnímáno jako lepší alternativa než krajní pravice, která se vymezovala jen proti migrantům. Volební preference BBB mohou částečně růst také jako ohlas na tuto pozitivní složku programu, který o sobě tvrdí, že není „ani pravý, ani levý“.

S tou politickou orientací to není úplně jednoznačné. Teď třeba BBB spolupracuje v jednom provinčním parlamentu se Zelenou levicí. Její představitel tvrdí, že zatím to jde dobře, ale obavy má z toho, až se BBB dostane ke skutečné moci a začne měnit zákony vztahující se k přírodě. Pak může vzniknout ještě větší konflikt než dnes, protože do hry budou vtaženi i ti, kdo by chtěli poslední zbytky přírody v Nizozemsku zachovat, ne-li rozšířit.

Reportážní vhled do toho, co se v Nizozemsku děje, přináší britský Guardian, list, který je v domácích tématech levicový. Popisuje farmu s 1360 kravami v Barneveldu pár kilometrů od evropsky chráněného území Veluwe. Její emise překračují normu devětkrát, a tak patří mezi 3000 špičkových znečišťovatelů, kterým vláda nabídla, že je odkoupí (a zlikviduje) za 120 procent hodnoty. Vlastník Wim Brouwer je z toho zoufalý.

„Dnes ráno jsem provedl výpočet, kolik by dělalo 120 procent hodnoty mé farmy, což ministr přírody označil za nesmírně atraktivní přístup,“ řekl Brouwer. „Pro mě to není nic nesmírně atraktivního. Za tuto částku byste farmu nemohli postavit /jinde/. Ale když podnik vyplní formulář a zjistí, že je špičkovým znečišťovatelem, je to rozsudek smrti.“

Brouwer na životní prostředí nekašle. Jeho farma je uhlíkově neutrální. Jakmile je však na seznamu špičkových znečišťovatelů dusíkem, přichází o možnost úvěrování. Jako předseda místní odborové organizace zemědělců LTO se zastává i ostatních. „Každých 14 dní si vezme v Nizozemsku jeden zemědělec život. Pokud zdravá kariéra trvá 40 let, pak trávíme deset procent té naší životem v nejistotě.“

Guardian cituje i druhou stranu sporu, kterou zastupuje Wim de Vries, profesor environmentální systémové analýzy na Waningenské univerzitě.

„Tento problém trvá již více než 50 let, a je to skutečný problém. Jde o narušení rovnováhy živin: příliš mnoho dusíku, okyselení půdy, nedostatek vápníku, hořčíku, draslíku. Má to dopad na půdní mikroorganismy a žížaly. Některé rostliny vytlačují ostatní, snižuje se diverzita. Klesají počty hmyzu a motýlů, kteří na těchto rostlinách žijí, a pak ptáků.“

„Proč jsme v Belgii a Nizozemsku tak přísní? Protože překračujeme kritické zátěže.“

Pravdu mají obě strany, jedna, že ze zákazu emisí se nedá žít, a druhá, že takhle to dál nejde a přehlížení potřeb přírody, základu i našeho života, musí proboha jednou skončit. To je politická šance pro ty, kdo to dokážou dát dohromady. Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

X X X

SOUD  SE  SYNEM  PREZIDENTA  USA  BIDENA

Obvinění vůči Bidenovu synovi Hunterovi vyžadují soud. Případu se ujme zvláštní  vyšetřovatel

Syn amerického prezidenta Joea Bidena Hunter bude od pátku v probíhajících kauzách vyšetřován zvláštním státním zástupcem Davidem Weissem, který bude mít v případě potřeby k dispozici dodatečné pravomoci. Prokurátorům a právníkům se nedaří dosáhnout dohody ohledně ukončení jeho trestního stíhání a obvinění vyžadují soudní proces. Začátkem července byla porušena dohoda ohledně Hunterova přiznání v případě neodvádění daní či držení zbraní osobou užívající zakázané návykové látky. Republikánští politici proto prosadili důslednější vyšetřování.

Weiss již v případu osoby Huntera Bidena podal trestní oznámení. Rozšíření pravomocí udělil státnímu zástupci ministr spravedlnosti Merrick Garland. Informaci sdělil americký generální prokurátor, jak uvádí web BBC.

 Páteční oznámení Garlanda bylo pro americkou veřejnost velmi překvapivé. Tamní šéf resortu spravedlnosti uvedl, že se rozhodl upravit celé vyšetřování, a to kvůli zvýšenému zájmu Američanů. Sdělil také, že celá kauza dospěla do fáze, kdy je nemožné bez využití pravomocí zvláštního vyšetřovatele v celé záležitosti nějak postoupit.

„Jmenování pana Weisse na novou pozici vyšetřovatele také potvrzuje můj závazek poskytnout mu všechny prostředky a možnosti, o něž zažádal,“ uvedl. Sám Weiss v jedné ze soudních zpráv připustil, že jednání obou stran se nyní nachází v „patové situaci“. Na reakci má podle webu Politico Hunter Biden čas do pondělí.

 Tento mechanismus americká vláda využívá při vyšetřování mimořádně politicky citlivých kauz. Garland loni takto jmenoval prokurátora Jacka Smithe, aby dohlížel na vyšetřování týkající se exprezidenta Donalda Trumpa.

List The New York Times (NYT) v červnu uvedl, že 53letý vystudovaný právník Hunter Biden souhlasil s podmínečným trestem za to, že pozdě zaplatil své daně v letech 2017 a 2018. Dohodou se také vyhnul trestnímu stíhání za to, že při nákupu střelné zbraně v roce 2018 lhal o užívání drog.

Obsahem porušené dohody mezi Bidenem mladším a ministerstvem spravedlnosti bylo mimo jiné uvedeno, že Biden dva roky nebude užívat drogy a bude souhlasit s tím, že už nikdy nebude vlastnit střelnou zbraň.

X X X

Putin nakázal Šojguově dceři rozchod, partner naznačoval nesouhlas s válkou?

Dcera ruského ministra obrany Xenija Šojguová a její partner Alexej Stoljarov se rozcházejí. Oznámení přichází poté, co Stoljarov na sociálních sítích čelil kritice, že si místo narukování užívá luxusního života a naznačuje, že mu válka na Ukrajině není po chuti. Podle některých zahraničních médií se o rozchod dvojice osobně zasadil ruský prezident Vladimir Putin.

 Dvaatřicetiletá Šojguová a třiatřicetiletý bloger a fitness trenér Stoljarov rozchod oznámili v televizním interview. „Už dlouho nejsme pár, ale zároveň jsme si blízcí. Naší prioritou je štěstí naší dcery,“ uvedla Xenija.

Pár se seznámil v roce 2019, dcera se mu narodila o dva roky později. Ačkoli se dvojice nikdy oficiálně nevzala, ruská média o Stoljarovovi hovořila jako o zeti ministra obrany a referovala o jejich společných výletech.

Oznámení o konci vztahu přichází poté, co Stoljarov, kterého na sociálních sítích sleduje na 800 tisíc lidí, opakovaně naznačoval, že je proti ruskému vpádu na Ukrajinu. Pár provokoval také tím, že během invaze jezdil na luxusní dovolené v zahraniční a sdílel odsud fotografie z pláží. Dvojice mimo jiné strávila novoroční prázdniny v Dubaji.

Podobně jako ostatní synové a zeťové ruských elit Stoljarov po vypuknutí bojů nenarukoval a dál pokračoval v psaní blogů a vytváření reklam. „Proč nejsi v Mariupolu?“ ptali se jeho sledující. Stoljarov jim odpověděl mlčením. Zveřejnil fotografie, na nichž sedí za volantem luxusních aut. „Jedeš do Bachmutu?“ následovaly další otázky. Opět žádná odpověď.

Když Stoljarov „olajkoval“ protiválečný příspěvek blogera Jurije Duda, kterého úřady označily za zahraničního agenta, strhla se podle deníku Novaja Gazeta hotová lavina. Jednoho ze svých kritiků pak Stoljarov ve vášnivé diskusi označil za „Z-svini“.

Stoljarovovo chování v únoru popudilo šéfa žoldnéřského Wagnerova uskupení Jevgenije Prigožina, jenž požadoval, aby zeť ministra obrany prošel armádním výcvikem a odjel na frontu. „Je třeba ho chytit a přivést ke mně. Budu ho šest týdnů trénovat a pak ho pošlu do boje,“ prohlásil

Putinovi došla trpělivost

Podle listu Daily Mail se o rozvod Šojguové a Stoljarova osobně zasadil Putin, který se s Xenijí pravidelně setkává na různých akcích. Šojguová například Putina a jeho hosta, běloruského lídra Alexandra Lukašenka, v červenci prováděla po Muzeu námořní slávy v Kronštadtu, které vede.

Šojguová, jež je rovněž podnikatelkou či ředitelkou ruské triatlonové federace, se nyní nachází na sankčním listu Japonska, USA a Ukrajiny.

„Všichni v Kremlu věděli, že Šojguovi odpůrci několikrát přinesli do Putinovy kanceláře ukázky Stoljarovových internetových příspěvků. Ruský prezident Šojgua údajně dvakrát požádal, aby svého zetě umlčel. S Xenijí pak Putin nedávno hovořil o rozchodu,“ napsal telegramový kanál Narativy. „Po naléhání souhlasila, že se partnera veřejně zřekne,“ dodal.

Prokremelský analytik Sergej Markov uvedl, že Stoljarov byl pravděpodobně „propuštěn z pozice zetě“ za špatné chování na sociálních sítích. „Několik milionů z nás o to žádalo celý rok,“ prohlásil.

Někteří tento krok podle Daily Mailu vnímají jako součást kampaně, jejímž cílem je posílit Šojguovu image poté, co ho Prigožin měsíce kritizoval za styl vedení bojů na Ukrajině. Dlouhodobé spory šéfa wagnerovců s ruským armádním velením v červnu vyústily ve vzpouru, během níž žoldnéři v koloně vytáhli na Moskvu. Prigožin vzpouru později po dohodě ukončil.

X X X

Kadyrovci dostali na povel dozor v Enerhodaru, jsou nadřazeni ostatním vojákům

Moskva pověřila obávanou čečenskou jednotku Achmat, aby střežila okupované ukrajinské město Enerhodar, u kterého se nachází Záporožská jaderná elektrárna. Podle místních si vojáci, kteří se zpovídají čečenskému vůdci Ramzanu Kadyrovovi, užívají ve městě výsadního postavení. Věnují se zejména neustálé kontrole obyvatel a hledání potenciálních „potížistů“.

 Achmat vykonává v Enerhodaru policejní funkce v týdenních směnách a hlídkuje zde v ruských terénních vozech UAZ Patriot. Čečenští bojovníci podle stanice Al-Džazíra nyní tvoří pětinu okupačních sil ve městě, těší se vyššímu postavení a distancují se od ruských vojáků.

„Lidé z Enerhodaru budou tato auta nadosmrti nenávidět, protože každou chvíli se někde objeví jeden z těchto Patriotů,“ řekl stanici nejmenovaný inženýr ze Záporožské jaderné elektrárny, jenž z města uprchl.

„Čečenci jsou pokaždé sami, je to elita, jakási vyšší kasta. Jsou mnohem lépe oblečeni, vybaveni a vyzbrojeni ve srovnání s ruskými separatisty z Doněcku a Luhansku, kteří připomínají stádo povalečů,“ dodal.

Příslušníci Achmatu pravidelně prohledávají chytré telefony obyvatel, aby zjistili, zda přispěli ukrajinské armádě, ptají se jich na příbuzné na Ukrajinou kontrolovaných územích, ověřují jejich občanství a prohlížejí auta.

„Pokud má člověk ruský pas, je podle nich vše v pořádku. Pokud je ale pas ukrajinský, převrátí vám všechno vzhůru nohama,“ popsal zmíněný inženýr, podle něhož Čečenci na Ukrajince tlačí, aby si změnili občanství. Rovněž klepou na dveře všech bytů a domů, hledají zbraně a ptají se obyvatel na jejich nepřítomné sousedy.

Rusové Enerhodar obsadili loni nedlouho po únorovém vpádu na Ukrajinu. Před invazí tu žilo 51 tisíc lidí, nyní jich zbyla asi polovina.

Al-Džazíra uvádí, že ačkoli byli příslušníci Achmatu spatřeni v blízkosti Záporožské jaderné elektrárny, nezdá se, že by o ní jakkoli rozhodovali. Elektrárna má šest reaktorů, ale žádný není v provozu, neboť poblíž zařízení momentálně prakticky vede frontová linie. Kyjev a Moskva se v minulosti opakovaně vzájemně obvinily z ostřelování elektrárny.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii se na místě snaží zavést bezpečnostní mechanismy, které by předešly nehodám.

Kadyrovův společenský výtah

Kromě nových uniforem, zbraní a dalšího vybavení se prý nezdá, že by Achmat byl v Enerhodaru vyzbrojen technikou, jako jsou obrněná vozidla, tanky či dělostřelectvo. „Nemají těžkou techniku jako takovou,“ řekl inženýr.

Čečenské úřady přítomnost Achmatu u Enerhodaru nekomentovaly. „Oficiální kanály Kadyrovova režimu o této části fronty relativně mlčí,“ řekl Al-Džazíře americký expert Harold Chambers. Dodal, že Kadyrov může jejich nasazení považovat za trumf, který posílí jeho postavení v kremelské hierarchii.

Ačkoli Achmat nyní podléhá ruské Národní gardě a jejímu veliteli, bývalému osobnímu strážci prezidenta Vladimira Putina, generálu Viktoru Zolotovovi, podle analytiků je čečenská armáda i policie oddána Kadyrovovi a slepě plní jeho rozkazy bez ohledu na jejich zákonnost.

Zatímco Čečenci a etničtí Slované podle zdrojů, s nimiž Al-Džazíra hovořila, bydlí přímo Enerhodaru, ruští vojáci pocházející z budhistického Kalmycka nebo dálněvýchodního Burjatska mají ubikace mimo město.

„Žijí v mnohem horších podmínkách – v administrativních budovách, stanech nebo zákopech. V Enerhodaru mají navrch Čečenci. „Ani jeden ruský voják ještě vedle sebe v zákopu neviděl jediného Čečence. Proč se nezlobí?“ popsal stanici další inženýr, kterému se podařilo prchnout.

Kadyrovovi muži působí v Enerhodaru zřejmě už od ledna, postupně přebrali více povinností. Televize Russia 23 v únoru publikovala reportáž, ve které tvrdila, že Čečenci ve městě „zabránili několika teroristickým útokům“, které údajně zosnovali proukrajinští aktivisté. „Místní se nás dříve báli. Teď už se nebojí, chodí za námi, komunikují, vědí, že jsme přišli hlídat je, jejich město,“ řekl stanici maskovaný voják Achmatu.

Al-Džazíra uvádí, že ačkoli je čečenská formace zapojena do kontrol obyvatel, nezdá se, že by se zde podílela na výsleších a mučení civilistů v ruských provizorních věznicích. „Tuto práci většinou dělá FSB nebo ruští gardisté, kteří vypadají slovansky,“ podotkl jeden ze zmíněných inženýrů.

To ale nic nemění na tom, že Achmat i další Kadyrovci prosluli svou brutalitou, mimo jiné řezáním hlav svým nepřátelům – válečným zajatcům. Čečenští vojáci se na Ukrajině přímo účastnili zvěrstev na civilním obyvatelstvu na ve městě Buča předměstí Kyjeva, která ruská vojska okupovala v prvních dnech války.

X X X

Do Litvy zběhl další ruský důstojník. Nechci se účastnit krvavé války, říká

 Do Litvy zběhl z ruské armády další důstojník. V pobaltské zemi požádal o politický azyl, uvedla na svém ruskojazyčném webu britská BBC, která s uprchlíkem hovořila. „Nechtěl jsem se zúčastnit krvavé války, kterou rozpoutal můj stát,“ vysvětlil své motivy poručík Ivan Koroljov.

 Koroljov nelegálně překročil litevskou hranici a dostal se až do Vilniusu, než jej na autobusovém nádraží v hlavním městě ve čtvrtek zadrželi pohraničníci.

Důstojník sloužil u jednotky velitelství východního vojenského okruhu, která má za mírových dob posádku ve vsi Tejsin v Chabarovském kraji u hranic s Čínou.

Po zadržení ve Vilniusu pohraničníci převezli dezertéra zpět na pohraniční přechod, kde pobyl 24 hodin a kde se spojil se zpravodajem BBC.

„Rozhodl jsem se 3. srpna opustit Rusko, protože jsem se nechtěl zúčastnit krvavé války, kterou rozpoutal můj stát. V tuto chvíli jsem v Litvě, kde jsem požádal o politický azyl,“ řekl.

Připustil, že se zúčastnil „speciální vojenské operace“, jak Moskva nazývá svou agresi proti Ukrajině, ale tvrdil, že po celou dobu se jako zástupce náčelníka skladu dělostřelecké munice nacházel na ruském území, na Ukrajinu nevstoupil.

„Měli jsme na starosti zásobování ruských vojsk municí. Dostávali jsme munici z celého Ruska, ze všech jednotek, ze všech skladů a přerozdělovali jsme ji brigádám a jednotkám přímo na Ukrajině,“ vysvětlil.

Nezávisle ověřit tuto informaci nebylo možné, poznamenala BBC. Dodala, že litevské úřady přijaly žádost o azyl k posouzení a Koroljova odeslaly do střediska pro migranty, kde setrvá, dokud nebude o jeho žádosti nerozhodnuto.

BBC požádala ruské ministerstvo obrany a litevské migrační úřady o vyjádření, na které dosud čeká.

BBC na počátku června zveřejnila rozhovor s poručíkem Dmitrijem Mišovem, který zřejmě jako první pilot ruského vojenského letectva dezertoval. Nejprve jako pilot, později jako operátor bitevního vrtulníku sloužil v Rusku u 15. brigády armádního letectva, která byla od prvního dne nasazena do války. Mišov tvrdil, že nikdy nebyl v boji a nikdy neletěl nad ukrajinským územím.

„Neodmítl bych splnit svou povinnost, kdyby byla má vlast v ohrožení, ale odmítám být spolupachatelem zločinu. Kdyby mě donutili bojovat a posadili do bitevního vrtulníku, musel bych zabíjet a nejspíše bych usmrtil desítky lidí, a to bych nechtěl, protože Ukrajinci nejsou moji nepřátelé,“ řekl poručík zpravodaji BBC ve Vilniusu, než se přihlásil litevským úřadům.

X X X

Vyděšení Britové. Migrantům se bránili brexitem, teď jich k nim chodí ještě víc, říká Tomský

Při rozhodování o brexitu sehrála důležitou roli masová imigrace –⁠ Britové doufali, že po odchodu z Evropské unie země získá kontrolu nad svými hranicemi. Tak se ale nestalo a vláda otevřela hranice třetímu světu. V pořadu K věci na CNN Prima NEWS to řekl politolog Alexandr Tomský. Podle něj jsou nyní občané, kteří po brexitu volali, „úplně vyděšení“.

Politolog rozvedl, co stálo za touhou Britů opustit Evropskou unii. „Británie má nejstarší demokracii v Evropě, šlo o obrovské impérium. Pro občany bylo zkrátka nepřijatelné, aby se podřizovali Bruselu,“ vysvětlil Tomský. Měli prý pocit, že se prosazují hlavně zájmy Francie s Německem a oni hrají „druhé housle“.

„Hned dalším důvodem byla masová imigrace,“ uvedl politolog. Podle něj místní věřili, že díky brexitu získají kontrolu nad svými hranicemi. „Největší zklamání jim nakonec přinesla sama ‚konzervativní‘ vláda, která otevřela hranice třetímu světu, Boris Johnson okamžitě uvolnil pravidla, aby anglický průmysl měl lacinou pracovní sílu,“ pronesl.

Tomský řekl, že pro brexit hlasovala převážně dělnická třída a jen 20 procent konzervativní inteligence. „Ti dělníci musí být úplně vyděšení z toho, co se děje. Vloni tam přišlo 45 tisíc nelegálních přistěhovalců, letos už je to dalších 15 tisíc za dva nebo tři měsíce. A vláda to není schopná zarazit. Má tam dva tisíce právníků, kteří brání lidská práva, zuřivě se tam diskutuje o tom, jestli vystoupí z hlavního soudu pro lidská práva. Pro Brity je to hrozný problém.“

Konzervatismus v ohrožení

„Britská konzervativní strana je evidentně v krizi, vůbec už není konzervativní. Oni byli zvyklí, že se jedná jenom o ekonomii a takové ty nápady s trans a celou tou genderovou politikou prostě ignorovali,“ poznamenal Tomský.

 A vyjádřil i svůj názor k trans lidem: „Já jsem konzervativec, mně to připadá úplně absurdní, žádného muže nemůžete předělat na ženu a ženu nemůžete předělat na muže. Jsou jenom dvě pohlaví. To je pro mě samozřejmé. To, co vzniká po těch hormonech a operacích, jsou trosky.“

Podle politologa britští „konzervativci“ v těchto společenských otázkách svůj boj už dávno prohráli.

Green Deal je utopie

Jako naprosto katastrofální hodnotí zelenou dohodu, jelikož prý vede k likvidaci průmyslu. „Je to prostě utopie, úplně zbytečný, protože Evropa emituje osm procent znečištění a v Indii a v Číně se budují uhelné elektrárny. Čili bez ohledu na to, co si myslíme o globálním oteplování, je to blbost,“ zhodnotil.

Tomský v boji s globálním oteplováním nachází jiné východisko: „Stačilo by vysázet několik desítek miliard stromů a nemuseli bychom udělat vůbec nic jiného,“ uvedl a zkritizoval, že místo toho se „raději investuje do snížení životní úrovně a likvidace osobní dopravy“.

X X X

AMBASADOR  KMONÍČEK:  PŘES  VIETNAM  DO  ASIE

Velvyslanec Kmoníček: 21. století ovládne Asie. Pro Česko tam vede cesta přes Vietnam

 Česko má historicky unikátní vztahy s Vietnamem. V ČR je po USA, Francii a Německu čtvrtá největší diaspora Vietnamců na světě. Díky tomu může pro nás být tato stomilionová země ideální bránou na asijské trhy. V Rozstřelu to řekl český velvyslanec v Hanoji Hynek Kmoníček s tím, že to může být pro českou ekonomiku zásadní. Podle něj totiž 21. století ekonomicky i politicky ovládne Asie a ČR má velkou šanci na přezbrojení vietnamské armády.

„Asie bude skutečně dominantní silou 21. století. Dnes produkuje zhruba 45 procent světového hrubého domácího produktu (HDP). USA a Evropa dohromady 36 procent a jejich síla klesá. Přitom ještě v osmdesátých letech vznikalo až 80 procent produkce v našem kulturním prostředí,“ citoval data v Rozstřelu Kmoníček.

Evropská a americká dominance končí

„Když se podíváme na deset největších světových ekonomik v roce 1980, tak mezi nimi byla jediná asijská ekonomika – japonská. Americké hospodářské projekce na rok 2075 konstatují, že největší ekonomikou bude Čína, druhá bude Indie a až třetí USA. Pak bude následovat Indonésie. Tři ze čtyř budou asijské země. Pak následuje Nigérie, Pákistán, Egypt, Brazílie a teprve dvě poslední místa v první desítce mají patřit Německu a Velké Británii,“ popisuje velvyslanec ve Vietnamu.

Tyto predikce podle něj ukazují, že evropská a americká dominance skončí a začne éra asijské dominance. Nadstandardní vztahy s Vietnamem dávají České republice šanci na tomto asijském rozvoji participovat. „Historii tvoří emoce a emoce nevyvrátíte rozumem. Nás mají Vietnamci prostě rádi. Je jim úplně jedno, jak blízký je náš režim jejich přesvědčení.“

„Mají nás rádi jako zemi, jako národ a navíc jsou i z našeho českého pohledu menšinou, která v Česku uspěla, přestože na to skoro nikdo nesázel, protože nám jsou poměrně značně kulturně vzdáleni. Vietnamci mohou být skutečně vnímáni jako modelová menšina, samozřejmě i se všemi problémy, které s tím jsou spojené. Českou populací jsou přijímáni jako někdo, kdo učinil náš život lepším,“ pokračuje Kmoníček.

Auta a zbraně – šance pro Česko

„Protože bez nich si prostě večer nikde nenakoupíte. Našli si své místo v komplikované české duši, která není úplně nakloněna něčemu, co není české. Navíc dokázali najít zdravou míru toho, že jejich komunita žije hodně uvnitř sebe sama, se svými problémy, ale zároveň jimi nezatěžuje vnější českou komunitu,“ doplňuje Kmoníček.

„Roční obchod Česka s Vietnamem v současnosti činí 2 miliardy a 300 milionů dolarů. S třináctkrát větší Indií je náš obchod jen o třetinu větší a jde o větší obchod než s Tchaj-wanem,“ popisuje české ekonomické vazby na Vietnam Hynek Kmoníček. Podle něj sice v minulosti dlouhodobě převažoval vietnamský vývoz do ČR, ale to by se mohlo brzy změnit. Realizované investiční projekty totiž mají generovat výrazně vyšší exportní čísla pro Česko.

„Třeba mladoboleslavská Škoda tam už v těchto měsících vyrobila prvních tisíc aut. Zahajuje ve Vietnamu montování některých modelů, které se původně vyráběly v Indii. Škoda tak poprvé po letech přichází na vietnamský trh, který je nesrovnatelně větší než ty, které jsme se v posledních letech snažili ovládnout. Má navíc emocionální výhodu v náš prospěch a zároveň je české auto vnímáno jako západní vůz. Úspěch teď bude záviset na tom, jestli se jim podaří správně nastřelit cenu, protože je jasné, že české vozy budou dražší než korejská auta, která tam jinak vládnou,“ míní ambasador.

Druhou, z dlouhodobého pohledu navíc podstatně strategičtější záležitost pro český obchod s Vietnamem, představují podle něj české vojenské zakázky. „Samozřejmě nemohu říct všechno, co se chystá. Ale řekněme, že jenom dodávky podzvukových letadel L-39 nové generace, které se realizují od tohoto roku, jsou začátkem dlouhého procesu.“

Po Hanoji bloudil Medveděv

„Vietnamci postavili zhruba 70 procent armády na sovětských technologiích a teď s tím mají problém, protože sovětské technologie potřebují upgradovat, což představuje s ohledem na sankce na Rusko problém. Vietnamci jsou velmi opatrní a v rusko-ukrajinském sporu vyhlašují, že jsou neutrální. V praxi nejsou neutrální, jsou o něco více proruští než proukrajinští, ale je to podstatně složitější. Takže z jedné strany nám teď po Hanoji bloudil Dmitrij Medveděv a z druhé strany je na cestě Joe Biden,“ konstatuje Kmoníček.

„Američané v zásadě chtějí, abychom to byli my, kdo částečně nahradí Sověty ve výstavbě vietnamské armády,“ uvádí velvyslanec. „Když se totiž člověk podívá, kdo je toho technicky schopen, tak skončí možná u Bulharska, Slovenska, Izraele. To jsou naši konkurenti, kteří mají do budoucna šanci to realizovat. A záleží na nás, jestli budeme schopni vše vyrobit v patřičné kvalitě, za solidní ceny a srovnatelných podmínek. Ale předpokládám, že Vietnam bude radši nakupovat u nás než třeba v Bulharsku. Protože tady mají více příbuzných, takže mohou tuto výhodu spojit.“

Hynek Kmoníček pak v Rozstřelu připomněl historii vietnamské komunity v ČR. „Jako čtvrtý stát na světě jsme uznali Vietnamskou socialistickou republiku a v polovině padesátých let k nám přišla první stovka vietnamských dětí z revolučního severu, konkrétně do sirotčince v Chrastavě. Mimochodem mnozí z nich ještě dneska žijí, všichni se do Vietnamu vrátili a já s nimi minimálně jednou za půl roku dělám v Hanoji slavnostní obědy.“

„Někteří z nich dodnes mluví česky a vzájemně si říkají svými českými jmény. U nich začala tradice, že vietnamská jména jsou pro nás často nevyslovitelná a nezapamatovatelná. Pro vychovatele vypadali všichni stejně a stejně se jmenovali. Takže oni jim tenkrát dali čísla, ale samozřejmě po měsíci či dvou už viděli rozdíly mezi jednotlivými dětmi a začali k nim mít emocionální vztah. Tak už na ně nechtěli volat čísly a začali jim dávat česká jména a děti to přijaly.“

Vychovávali jsme vietnamské kádry

A to je podle velvyslance dodnes ve vietnamské komunitě, která prošla Československem, typické. „Mimochodem těchto lidí je na severu Vietnamu okolo 300 tisíc a většina z nich používá i mezi svými vietnamskými přáteli svá česká jména a udržuje si znalost češtiny. Jsme skutečně v první desítce států, které jsou pro Vietnam významné, a to proto, že řada z nich v Česku má nějaké příbuzné.“

„K té historii ještě doplním, že zhruba v sedmdesátých letech došlo k dohodě Československa s Vietnamem o výchově kádrů, takže sem přijížděli vesměs na šest roků s tím, že tři roky studovali nějaký učňovský obor, pak tři roky pracovali a po šesti letech se museli vracet. Mimochodem tady třeba nemohli mít děti. Pokud byla Vietnamka těhotná, musela se okamžitě vrátit zpět do Vietnamu,“ navazuje Kmoníček.

„Po revoluci v roce 1989 Československo vypovědělo Vietnamu kontrakt,“ vzpomíná ambasador. „V tu chvíli u nás bylo asi 30 tisíc Vietnamců a skoro všichni se vrátili, až na posledních devět tisíc. Socialistický podnik, kde pracovali, tehdy zkrachoval, takže jsme je v podstatě donutili k tomu, aby začali prodávat na tržištích. To byla ta první nákupní centra v devadesátých letech. Poslední velkou změnou pak bylo roky 1994 a 1995, kdy Česká republika začala dovážet z Vietnamu pracovní sílu. Ti už tady nestudovali, ani se neučili předem česky. Ti už sem šli přímo za prací. A tím pádem jsme se dostali k dnešnímu číslu, tedy zhruba 70 tisíc.“

Do tohoto čísla ale nejsou započítány jejich děti, které se tu již narodily, ani Vietnamci, kteří přišli z jiných států v rámci jednotného Schengenského prostoru.

Vietnamci stále mluví o jídle

„Zájem o víza do Česka je obrovský. Když je v Hanoji den registrace pro pohovor na víza, což ještě vůbec neznamená, že ho tito lidé dostanou, tak se nám většinou přihlásí tolik lidí, že to zcela zaplaví ulici před naší ambasádou. Tam je vietnamská policie srovná, že sedí na zemi, a vypadá to jako evakuace po pádu Saigonu nebo obsazení kambodžského Phnompenhu Rudými Khméry. Zájem je obrovský, a vesměs to jsou hodně mladí lidé, kteří chtějí na Západ,“ říká Hynek Kmoníček.

A jak si dnes žijí běžní Vietnamci? „Lidi mé generace ve Vietnamu si ještě pamatují přídělový systém a většina z nich vám řekne, že asi tak půlku svého života se nevyspali, protože je zrovna někdo bombardoval, a chodili spát hladoví. Dnes to je poprvé za 200 let, kdy Vietnamec může spát tak dlouho, jak potřebuje, a jíst tolik, kolik chce. A obojího si nesrovnatelně užívá. Prostě Vietnam prožívá obsesi kultu jídla. Všichni pořád jedí nebo mluví o jídle. Je to konzumní společnost.“

Do Česka mají zájem vyjet hlavně mladí Vietnamci, řekl v Rozstřelu Hynek Kmoníček.

Vietnam je komunistickou zemí s jedinou vládnoucí stranou, která si udržuje monopol moci. Zároveň však strana umožňuje malé a střední podnikání v duchu konfucianismu, který ve zdejších poměrech po vzoru Číny usiluje o maximalizaci bohatství. Ale rozhodně nelze hovořit o svobodné pluralitní společnosti.

Demonstrující babičky

„Já vždycky říkám, že Vietnam je absolutně svobodná společnost, kde můžete dělat cokoliv chcete, ale nesmíte to dělat více než ve třech lidech. Pak by to mohlo být vnímáno jako protistátní činnost. Zcela jistě by vás někdo udal. Takže z jedné strany můžete naložit lednici a 12 dětí na jednu motorku a jezdit po centru hlavního města. Ale kdybyste se tam rozhodli udělat demonstraci o ochraně žab a přišlo víc než pět lidí, už by byl problém,“ vysvětluje Kmoníček.

„Třeba u prezidentského paláce se každý den scházejí demonstranti. Roste počet obyvatel, potřebují stavět nové bytovky. Na to se musí zabírat zemědělská půda. Ze zákona za to postiženým zemědělcům dává stát asi pětinásobek toho, co by ročně vydělali. Ale ti lidé nechtějí měnit svůj život a bydlet ve městě, a tak protestují, že pozemky nechtějí za tuto cenu prodat. A řeší to příznačně,“ vypravuje velvyslanec.

„Vietnamská rodina prostě pošle na demonstraci nejstarší babičku. Tyto babičky se sejdou na rohu prezidentského paláce, vytáhnou svoje transparenty, jak je jim ubližováno a že chtějí, aby se o ně poslanci postarali. Mezi nimi vždycky bloudí 20 mladších protestujících v jednotném tričku, a to jsou policisté. V jednom okamžiku policisté zavelí, zřejmě když už jsou babičky moc hlasité, naloží je do autobusu a odvezou je za Hanoj. Ony se vrátí domů a druhý den se to opakuje,“ uzavírá Kmoníček.

Mají Vietnamci podnikavé oligarchy? Píší svým vlastním písmem nebo latinkou? Existují stále rozdíly mezi severem země a jihem, který v minulosti ovládali Američané? A v čem velvyslance Vietnam mile překvapil a naopak zklamal? I o tom hovořil Hynek Kmoníček v Rozstřelu.

X X X

Legionella zavařila Britům. Běžence z plovoucí ubytovny stáhli zpátky na břeh

Britská vláda evakuovala běžence z velké plovoucí ubytovny Bibby Stockholm v přístavu ostrova Portland na jižním pobřeží. Ubytovala je tam teprve před několika dny, v zásobárně na vodu se však objevila zdraví nebezpečná bakterie legionella. Do třípatrové plovoucí ubytovny měli v následujících týdnecpřijít další lidé.

 Sky News uvedla, že bakterie byla nalezena v zásobárně na vodu a lidé na palubě byli evakuováni preventivně. Legionella způsobuje dvě onemocnění. Jednak legionářskou nemoc, která může skončit i smrtí, a kromě ní i pontiackou horečku podobnou chřipce. Bakterie se obvykle vyskytuje a množí v teplovodních potrubích, bojlerech a klimatizacích.

„Jako preventivní opatření bylo všech 39 žadatelů o azyl, kteří tento týden dorazili na loď, vyloděno, zatímco probíhá další posuzování,“ uvedlo ministerstvo vnitra, jež se zabývá otázkami přistěhovalectví. „U žádné osoby na palubě se neprojevily příznaky legionářské nemoci a žadatelům o azyl je poskytováno odpovídající poradenství a podpora,“ dodal úřad.

Plovoucí ubytovna je součástí plánu vlády hledat levnější alternativy k hotelům, které se migrantům dosud poskytovaly jako dočasné ubytování do vyřízení jejich žádostí. Na lodi, kde mají být ubytováváni jen muži bez rodin ve věku 18 až 65 let, by měli strávit každý asi půl roku, maximálně devět měsíců.

Britská vláda dříve uvedla, že chce omezit faktory lákající žadatele o azyl do Británie, kde jich v současnosti žije více než 50 tisíc po hotelích poté, co v člunech překonali Lamanšský průliv.

Kabinet konzervativního premiéra Rishiho Sunaka chce proti ilegální migraci bojovat i přísnějším postihováním firem a pronajímatelů, kteří takové migranty zaměstnávají a poskytují jim ubytování, například zvýšením pokut.

Plány na využívání plavidel a vysloužilých vojenských objektů k jejich ubytování vyvolaly protesty místních obcí, z nichž některé si stěžují na možný dopad na služby a obávají se, že zařízení se stanou terči protestů. Jiní považují ubytování pro lidi přicházející ze zemí, jako je jako Irák, Írán, Sýrie, Afghánistán nebo Albánie, za nehumánní. Lidskoprávní organizace už dříve nazvaly loď, jež připomíná třípatrový panelový dům, „plovoucím vězením“.

X X X

Senátoři se pustili do Pavla: Ústavní soudce vybírají jeho levicoví poradci

Vášně kolem kandidáta na ústavního soudce Roberta Fremra neutichají. Část senátorů neskrývá své rozčarování nad ústavním panelem poradců prezidenta Petra Pavla, který kandidáty navrhuje. Po kauze Roberta Fremra zástupci horní parlamentní komory zřejmě začnou daleko více prověřovat minulost navržených kandidátů, aby se podobný případ neopakoval.

Někteří senátoři kritizovali ústavní panel, který Petr Pavel vytvořil po svém zvolení do úřadu hlavy státu, hned od jeho vzniku. Kritizovali, že v jeho řadách, kde jsou Jan Kysela, Marek Antoš, Ivana Janů, David Kosař, Anna Šabatová, Jiří Šesták a Eliška Wagnerová, chybějí konzervativci.

 „Respektuji, že tam jsou progresivisté a levicově zaměření členové. Chybí mi tam ale bytostný konzervativec, který by přinášel konzervativní názory. Myslím si to nadále. Právě proto se některé nominace mohou projevit tímto směrem,“ řekl na adresu ústavního panelu právník a senátor Zdeněk Hraba z klubu ODS a TOP 09 .

 Podobnou výtku měl k ústavnímu panelu i senátor z ODS Tomáš Jirsa. „Obsazení Ústavního soudu je věcí hodnot. Ve Spojených státech je přeci největší bitva o ústavní soudce, zda jsou konzervativní, nebo progresivní. V Česku je ale vybírá panel, který je zeleně-progresivistický. Zelená je Wagnerová, progresivní Šabatová,“ nešetřil tvrdou kritikou Jirsa.

V této souvislosti upozornil na minulost někdejší ústavní soudkyně Elišky Wagnerové a bývalé ombudsmanky Anny Šabatové. „Obě kandidovaly za Zelené. Spolu s Jiřím Šestákem jsou neúspěšní kandidáti do Senátu. Wagnerová se navíc nechá slyšet, že odsouzení za emigraci bylo normální,“ dodal.

Také členka ústavně-právního výboru Hana Kordová Marvanová vidí u ústavního panelu pochybení. „Mrzí mě, že se panel těmito věcmi více nezabýval. To je totiž jeho role. Nejsou vázáni žádnou lhůtou, na rozdíl od nás. Nijak bych ale nekomentovala složení panelu,“ řekla pro CNN Prima NEWS.

  „Mohou se ukázat jiné problematické věci. Například pokud soudce rozhodoval v minulosti protiústavně nebo za ním jde rozsudek, za který stát platil škodu,“ dodala senátorka.

Senátorka Jitka Chalánková měla o panelu pochybnosti už při prvním projednávání jmen. Pavel totiž dříve horní parlamentní komoře představil kandidáty Jana Wintra, Danielu Zemanovou a Josefa Baxu. „Tento panel pro mě ztratil veškerou důvěru,“ řekla pro CNN Prima NEWS.

Kovářová zkritizovala Pavla v Senátu

Už během projednávání kandidátů v horní parlamentní komoře nastal střet mezi některými konzervativními senátory a prezidentem. Někdejší ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová se  Pavla zeptala, kdy jim konečně představí konzervativního kandidáta. Prezident navrhl Senátu již šest jmen, nikdo takové hodnoty nezastává. Prezident tvrdil, že navržená jména jsou „nejvyváženější“. „Na druhou stranu neznám jedinou univerzální definici slova konzervativní. K tomu, abych vyhověl představám paní senátorky, bych možná potřeboval její představu konzervativního kandidáta Ústavního soudu,“ řekl Pavel na plénu.

Jeho odpověď vyvolala značný rozruch. „Pan prezident neví, že to je vlastně jediné téma, které je zkoumáno například při sestavování amerického nejvyššího soudu či dalších vrcholných orgánů naší části světa? Jak rádi se při tom inspirujeme v zahraničí. Konzervatismus není žádná moje soukromá definice. Je to dilema, na kterém se láme náš dnešní svět,“ uvedla Kovářová. Následně s podobným údivem vystoupil i lidovec Jiří Čunek.

Vzhledem k tomu, že Robert Fremr je pod tvrdou kritikou odborné veřejnosti i některých politiků, prezident Petr Pavel jeho jmenování pozastavil. Požádal o informace ke Fremrovi z archivů Prahy a bezpečnostních složek. Rozhodnutí o jmenování ústavním soudcem zveřejní, až se s nimi seznámí.

Fremr uvítal, že prezident jeho jmenování ústavním soudcem odložil. Kromě toho zvažuje, že se místa u soudu vzdá. Počká ale na výsledky „prověrky“. Pokud by tak učinil nyní, „mohlo by to být vykládáno jako doznání“, uvedl. Ze spisů Ústavu pro studium totalitních režimů vyplývá, že v letech 1983 až 1985 soudce Fremr odsoudil za emigraci 172 lidí.

 X X X

PŘEDSEDA  NS  SE  ZASTAL  FREMRA

Předseda Nejvyššího soudu se zastal Fremra. Zvrácené, reagují právníci

Předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy se zastal kandidáta na ústavního soudce Roberta Fremra. Ten podle Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) měl za emigraci odsoudit 172 lidí. Podle Angyalossyho za totality soudci museli rozhodovat podle řádu socialistického státu, který bral emigraci jako trestný čin, a nyní nelze rozsudky za emigraci hodnotit jako selhání soudce.

 Angyalossy ve vyjádření uvedl, že i přesto, že Československo podepsalo Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, jehož součástí byla svoboda vycestovat z vlasti, soudci ho nemohli zohlednit.

„Podle Ústavy z roku 1960 a zmíněného zákona z roku 1964 byli soudci při výkonu funkce vázáni jedině právním řádem socialistického státu. To, co bylo obsahem mezinárodní smlouvy, se mohlo stát součástí právního řádu pouze za předpokladu, že by obsah mezinárodní smlouvy byl transformován do vnitřního zákonodárství,“ uvedl Angyalossy.

Dodal, že ačkoli trestný čin za emigraci odporoval mezinárodní úmluvě, soudce rozhodující před listopadem 1989 musel podle trestního řádu obviněného odsoudit, pokud byl čin prokázaný.

„Rozsudky, jimiž byli obvinění odsouzeni pro trestný čin opuštění republiky, nelze hodnotit jako osobní či profesní selhání soudců. O to jde typicky v případech, kdy obviněný je odsouzen pro skutek, který se nestal, respektive nebyl řádnými důkazy prokázán,“ sdělil předseda Nejvyššího soudu.

Angyalossy pobouřil právníky

Angyalossy se zastal soudců, kteří v podobných kauzách rozhodovali. „Samotná okolnost, že soudce vydal odsuzující rozsudek ve věci trestného činu opuštění republiky, proto nemůže být důvodem, který by soudce apriorně vylučoval z možnosti vykonávat soudcovskou funkci po listopadu 1989, tedy i v současné době,“ přiblížil.

„Vyjádření z Nejvyššího soudu z dneška je bohužel hluboce urážející. Urážející ztroskotance a samozvance, těch 1900 lidí, co to nevědělo v letech 1976 až 1989, že je nemožné chtít aby stát dodržoval vlastní závazky,“ reagoval na vyjádření na sociální síti X (Twitter) advokát Václav Vlk z Unie obhájců.

S ním souhlasí i další právník Tomáš Nahodil, který uvedl, že obhajoba československé totalitní trestní justice je zvrácená.

„Pokud zní přímo od předsedy Nejvyššího soudu demokratického právního státu, navíc v souvislosti se zcela správně veřejně diskutovanou profesní předlistopadovou historií kandidáta do Ústavního soudu, je to pro mne šok a ke všemu dvojnásobný – pro mne jako občana i advokáta,“ uvedl na Twitteru.

Dodal, že nelze omlouvat či zmírňovat to, že tehdejší, z nichž někteří jsou i dnešní, soudci 110 tisícům československých občanů uložili tresty vězení, odebírali majetek či občanství.

„Jen za to, že nechtěli žít v totalitě, ale ve svobodě v některém jiném západním státě za hraničními dráty. Totalitní právo nebylo právem už ze své povahy. Namísto omluvy ještě stále žijícím československým emigrantům za roli, jakou komunistická trestní justice sehrála v jejich životech, zazněl v tomto prohlášení z Nejvyššího soudu hlas minulosti,“ podotkl Nahodil.

Angyalossyho vyjádření je reakcí na kritiku Fremrovy kandidatury na ústavního soudce. Podle Ústavu pro studium totalitních režimů ze seznamu rehabilitačních spisů Obvodního soudu pro Prahu 4 vyplynulo, že Fremr mezi lety 1983 až 1985 odsoudil za emigraci ve 124 případech 172 lidí.

„Pět osob bylo odsouzeno v přítomnosti k nepodmíněným trestům, třem z nich byl později odvolacím soudem změněn trest na podmíněný. O výsledky bádání požádala ÚSTR i Kancelář prezidenta republiky Petra Pavla,“ uvedl ÚSTR ve čtvrtek.

Sám Fremr ve středu v pořadu Interview ČT24 uvedl, že uvažuje, že se kandidatury vzdá. „Mám obavu, že kdybych rezignoval nyní, tak by to mohlo být doznání. Některá obvinění proti mě jsou totiž ošklivá a závažná. Z větší části jsou nepodložená,“ uvedl Fremr.

X X X

MIGRANTI  SE  NEMĚLI  SOUDIT?  POUŠTĚT  DO  CIZINY?

PROČ  DNES  SE  V  ČR,  CELÉ  EVROPĚ  HONÍ  JAKO  ZVĚŘ,  ZAVÍRAJÍ  A  POSÍLAJÍ  SE  ZPĚT  TAM,  ODKUD  PŘIŠLI?

PROČ  TO  NEŘEŠÍ  LEYENOVÁ  A  DALŚÍ  VEDENÍ  EU?  ANGLIE,  NĚMECKO,  FRANCIE,  USA  A  SPOL?

KDY  SE  BUDOU  POLITICI  EVROPY,  SVĚTA   ZA  SVÉ  CHYBY  TRESTAT?

Stopa komunismu v justici je generační. Fremr se k ní nepostavil čelem? říká sociolog

Problém kandidáta na ústavního soudce Roberta Fremra není v jeho minulosti, ale v tom, že se k ní veřejně nepřiznal, míní sociolog a bývalý politik Ivan Gabal. „Stopa komunistické minulosti je v české historii hluboká a silná, proto je patrná i dnes,“ říká. Justice si podle něj ponese následky do doby, než nastoupí nová generace právníků.

„Nechci předjímat rozhodnutí, ale těší mne, že se věci dělají pořádně, byť to může leckoho bolet,“ podotýká Gabal. Vývoj kauzy kolem Fremra považuje za důkaz správného fungování, schopnosti korekce a dobrou zpětnou vazbu pro všechny zúčastněné.

Fremrovu minulost nyní zkoumá Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Podle něj ze seznamu rehabilitačních spisů Obvodního soudu pro Prahu 4 vyplynulo, že Fremr mezi lety 1983 až 1985 odsoudil za emigraci ve 124 případech 172 lidí.

„Pět osob bylo odsouzeno v přítomnosti k nepodmíněným trestům, třem z nich byl později odvolacím soudem změněn trest na podmíněný. O výsledky bádání požádala ÚSTR i Kancelář prezidenta republiky Petra Pavla,“ uvedl ÚSTR ve čtvrtek.

Fremr v roce 1988 odsoudil trojici mladíků za poškození hrobu sovětských vojáků. Obžaloba je také vinila z více než stovky trestných činů, včetně záškodnictví. Za vůdce označili tehdy devatenáctiletého Alexandra Ereta, který byl Fremrem odsouzen na 6,5 roku vězení. Podle Ereta na hřbitově vůbec nebyl a přiznání bylo vynucené. Fremr před Senátem řekl, že o zapojení StB do kauzy nevěděl. Uznal ale, že řada důkazu byla pořízena protiprávně a soudci je správně neměli v líčení použít.

Podle Gabala je v celé kauze problém v tom, že se Fremr ke svému souzení za totality nepřiznal při debatě před Senátem. Při ní hovořil především o kauze Olšanské hřbitovy. To podle Gabala způsobilo, že někteří senátoři nabyli pocitu, že ve svých odpovědích při schvalování v senátu svou minulost spíše skrýval a nevysvětlil.

„Jádro problému není ve Fremrově minulém, ale v současném konání. To je samozřejmě velice vážná aktuální námitka proti jeho způsobilosti ústavního soudce. Soudce Fremr má nepochybně odborný kredit za své působení po roce 1990, ale patrně nedokázal otevřeně a pravdivě přiznat a posoudit své působení v 80. letech, jako tehdejší kandidát a člen KSČ, reflektovat je a otevřeně a odpovědně se k nim přihlásit v roce 2023,“ podotkl Gabal.

Na dotaz, proč je u Fremra členství v KSČ takový problém, zatímco Petr Pavel se i přes to, že byl součástí strany od roku 1985, stal prezidentem, Gabal poznamenal, že se hlava státu ke svému členství otevřeně přihlásila a vysvětlila rozsah i motivy.

„Proto dostal mandát občanů a voličů. Soudce Fremr diskutované rozsudky, pokud vím, veřejně neoznámil, ani nedal do písemných podkladů. Jeho působení zjišťovali novináři. Byl to tedy výsledek nezávislého bádání, nikoli vlastní reflexe Fremra. V tom je podstatný rozdíl,“ přiblížil Gabal.

Česká společnost si dopady totality nese

Podle Gabala se ale česká společnost s komunismem vyrovnává úspěšně. Hlavně proto, že Česko je součástí Evropské unie, Severoatlantické aliance a vymanila se z napojení na Rusko a Čínu a dohání i technologickou či vzdělávací zaostalost.

Gabal podotkl, že s problémem soudců, kteří za totality soudili případy s politickým pozadím, se potýkaly všechny země, které přecházely na demokracii, jako třeba Španělsko či Portugalsko, a zachovaly právní kontinuitu. Tedy i přestože z Československa se staly dva samostatné demokratické státy, v České republice stále platil stejný právní řád a zákony.

Nahradit nejzkušenější soudce, kteří rozhodovali v minulých režimech, v současné době není možné. „Je to dilema mezi profesní a právní zkušeností na jedné straně a morálním zatížením v důsledku působení v totalitních právních poměrech, které vykonávaly zákony potlačující lidská a občanská práva občanů své země. Ale jednalo se o trestně právní akty podle nedemokratických zákonů, nikoli o svévolné politické akty,“ podotkl sociolog.

Česká společnost si podle něj dopady komunismu ponese do té doby, než se nevyprofilují nové generace právníků, kteří si získají respekt v justici.

Dodal také, že členství v KSČ bylo velmi rozšířené a přítomnost bývalých komunistů v politické sféře je stále patrná. Mimo Pavla zmínil třeba předsedu ANO Andreje Babiše, který do strany vstoupil v roce 1980, či odcházejícího předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského. Ten byl členem KSČ v letech 1966 až 1969.

Sociolog ale zároveň poukázal na to, že následovník KSČ, tedy Komunistická strana Česka a Moravy, se od převratu nikdy k moci nevrátila a při loňských volbách vypadla i z Parlamentu.

„Současné volební preference nedávají KSČM jakoukoli šanci na návrat. Konec komunistické strany je definitivní. Stopa komunistické minulosti je v české historii hluboká a silná, proto je patrná i dnes. Komunismus jako institucionalizovaný systém však je nenávratně za námi a překonaný,“ poznamenal Gabal.

X X X

Bezzubé a s náhubkem. Německé tajné služby závisí na spojencích, exšéfové varují

Do tvrdé kritiky německých špionážních poměrů se pustili bývalí šéfové Spolkové zpravodajské služby (BND) August Hanning a Gerhard Schindler. Německé tajné služby jsou podle nich jako „bezzubí psi s náhubkem“, neefektivní a musí se spoléhat na zahraniční partnery – to vše kvůli nadměrné byrokratické kontrole. Němečtí zpravodajci jsou pod velkým tlakem kvůli ruské špionáži spjaté s válkou na Ukrajině.

Bývalí ředitelé ve svém článku pro deník Bild uvádí, že ruská invaze na Ukrajinu změnila celou bezpečnostní architekturu Německa. Netýká se to jen armády, ale zejména tajných služeb, jejichž úloha v obraně země se musí „znovu promyslet“.

Německé zpravodajské služby dohlížejí na spolkovou vládu, parlamentní kontrolní komisi, parlamentní rozpočtový výbor, spolkový kontrolní úřad, pověřence pro ochranu dat, kontrolní radu pro rádiovou rozvědku a komisi G10 pro dohled nad rádiovou rozvědkou.

„Tato přehnaná kontrolní byrokracie je sestrou neefektivity,“ píší Hanning a Schindler, podle nichž byly německé zpravodajské služby degradovány na „bezzubé hlídací psy s náhubky a železnými řetězy.“

Za výraznou překážku správného fungování zpravodajské komunity exředitelé vidí její roztříštěnost, kdy každá agentura sama řeší technické problémy a neexistuje zastřešující organizace podobná americké NSA či britské GCHQ. Podle nich by BND měla být podřízena ministerstvu obrany, nikoliv spolkovému kancléřství.

Za velký problém Hanning a Schindler považují nedostatek lidských zdrojů a příliš opatrný nábor. Bez lidí blízkých šéfovi ruských žoldáků Jevgeniji Prigožinovi nelze zjistit další tah wagnerovců, upozorňují. Prostě pro získávání informací je nutné mít na patřičných místech informátory.

„Čím blíže jsou tyto zdroje tomu, co se děje, tím vyšší je hodnota informací. Podle tohoto principu fungují zpravodajské služby světa. Německá praxe jde opačným směrem: rizikům je třeba se pokud možno vyhýbat,“ míní exředitelé.

Němci se tak stávají závislými na informacích jiných. „Zpravodajské služby se nutně potřebují znovu stát rovnocennými partnery ve spolupráci se západními službami. Z dlouhodobého hlediska si nemůžeme dovolit outsourcovat vyšetřování terorismu v Německu a ochranu našich vojáků při nasazení v zahraničních službách,“ píší Hanning a Schindler.

Ruští agenti v Německu

BND je v souvislosti s válkou na Ukrajině pod značným tlakem. Minulý rok o Vánocích německé bezpečnostní složky zadržely vedoucího oddělení pro technický průzkum BND Carstena Linkeho, z něhož se vyklubal dvojitý agent předávající citlivé informace Rusům. Na krysu údajně Němce upozornila spřátelená zahraniční služba, podle médií americká FBI.

Po USA je Německo největším podporovatelem Ukrajiny v boji proti ruské invazi. Ve své nedávné zprávě německá vojenská kontrarozvědka varovala, že země má pro Rusko „významnou hodnotu“, proto zde nasadilo mnoho tajných agentů. Podle rozvědky ruské schopnosti špehovat oslabily díky vykázání 40 kremelských diplomatů, ale Moskva se ztrátu snaží „kompenzovat jinými metodami získávání informací“.

August Hanning vedl BND v letech 1998 až 2005, Gerhard Schindler v letech 2011 až 2016. Portál týdeníku Zeit připomíná, že Schindler musel odstoupit kvůli zprávám, že Němci pomáhali Američanům s odposlechy v Evropě.

V roce 2020 německý nejvyšší soud rozhodl, že BND sledováním zahraničních komunikací porušuje ústavu a základní lidská práva, přičemž omezil možnosti špionáže. Vůči německých tajným službám se opakovaně staví německá antisystémová strana Alternativa pro Německo (AfD).

„Nejdůležitější je, aby politici a soudy už neočerňovali zpravodajské služby jako hrozbu pro práva německých občanů,“ naráží na soudu verdikt Hanning a Schindler. „Německá zpravodajská komunita je součástí řešení a ne problému,“ zdůrazňují bývalí ředitelé.

X X X

U Soudního dvora EU by měl za Česko pokračovat soudce Passer

 Soudce Jan Passer by měl pokračovat ve svém působení u Soudního dvora EU i poté, co mu v říjnu příštího roku vyprší dosavadní mandát. Počítá s tím návrh ministra spravedlnosti, který ve středu projedná vláda. O Passerově opětovném navržení do funkce jednomyslně rozhodla výběrová komise, v níž zasedal ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) či ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti).

„Podle přesvědčení výběrové komise představuje JUDr. Passer pro Soudní dvůr EU přínos jak v rovině mimořádné odborné erudice, tak s ohledem na potřebu kontinuity a personální stability Soudního dvora EU,“ uvedlo ministerstvo.

Komise zmínila, že Passer je ve světě uznávaným odborníkem na evropské i mezinárodní právo. Je také autorem řady vědeckých statí publikovaných v Česku i v zahraničí, pravidelně přednáší na konferencích. „Plnou způsobilost odbornou, jazykovou i osobní v minulosti opakovaně prokázal, k čemuž je třeba přičíst i předchozí výkon funkce soudce Tribunálu Soudního dvora EU a následně i samotného Soudního dvora EU,“ doplnila. S Passerovou nominací souhlasil i sněmovní výbor pro evropské záležitosti.

Passer se narodil v roce 1974, vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Působil jako soudce Obvodního soudu pro Prahu 2, poté se přesunul k Nejvyššímu správnímu soudu. V září 2016 se stal soudcem Tribunálu Evropské unie, jeho členem byl čtyři roky. Následně byl jmenován soudcem Soudního dvora.

Soudní dvůr EU sídlí v Lucemburku. Jeho úlohou je zajistit, aby země a orgány unie dodržovaly její právní předpisy a aby bylo evropské právo ve všech členských státech vykládáno stejně.

X X X

 Opět po roce se bude Karlovarský kraj prezentovat na výstavě Země živitelka

Karlovarský kraj, zemědělci a výrobci regionálních produktů se budou prezentovat na 49. ročníku zemědělské výstavy Země živitelka, která se již tradičně uskuteční na Výstavišti v Českých Budějovicích ve dnech 24. – 29. 8. 2023.

„Země živitelka je jedinou výstavou tohoto druhu, která zahrnuje kompletní zemědělsko-potravinářský sektor. Já jsem velmi rád, že společně s Karlovarským krajem se na místě budou prezentovat i regionální výrobci, jejichž produkty získaly ocenění v soutěži Dobrota Karlovarského kraje. Věřím, že stánek našeho regionu bude opět od samého začátku patřit mezi ty nejvíce oblíbené, a to díky nabídce skvělých produktů, jak tomu bylo i v předchozích letech,“ uvedl náměstek hejtmana Karel Jakobec.

Na výstavě se představí tito regionální výrobci: Josef Pelant – Doupovské uzeniny, Lahůdkářství Romana Krčmy, Statek Bor Zeos, Marie Květoňová a rodinná biofarma Belina
s výrobou sýrů, Karlovarská pekárna, Jitka Šimůnková s ovocnými a bylinkovými čaji, medy od Michala Spurného, Kynšperský pivovar, Pivo Kronl z Mariánských Lázní, Lihovar
U Bílého koně z Lokte, Jan Becher – Karlovarská Becherovka a IT Brains, s. r. o. – Microgreens, farma s mikro zeleninou a bylinkami.

Stánek Karlovarského kraje naleznou návštěvníci v pavilonu T1, který patří českým výrobcům nabízejícím kvalitní potraviny. V nabídce stánku kraje budou ochutnávky prezentovaných výrobků, chybět nebudou ani teplé lázeňské oplatky a ukázka hydroponického pěstování rostlin, kterou zajistí Ekocentrum Kozodoj. Návštěvníkům budou samozřejmě k dispozici nejrůznější propagační materiály Karlovarského kraje se zaměřením na cestovní ruch.
Ve stejném pavilonu budou umístěny i stánky odborných organizací, zemědělských institucí a firem. Minulého ročníku se zúčastnilo 600 vystavovatelů a 114,5 tisíce návštěvníků. Bc. Jitka Čmoková, tiskové oddělení