Budu potrestán? ptá se Fico Kallasové. Varování před cestou do Moskvy má za neuctivé. Slovenský premiér Robert Fico označil slova šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové, jež varovala před účastí na oslavách výročí konce války v Moskvě, za neuctivé. Vzkázal, že se do Ruska 9. května vypraví, a nikdo mu to coby předsedovi vlády suverénní země nemůže zakázat. Nepíše se rok 1939, napsal také na Facebooku.
„Výstraha a výhrůžka paní Kallasové jsou neuctivé a ohrazuji se proti nim. Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci K. Kallasová varuje lídry zemí EU před účastí na květnových oslavách Dne vítězství v Moskvě. Účast prý nebude brána na lehkou váhu. Do Moskvy 9. května jedu. Je výstraha paní Kallasové vydíráním nebo oznámením, že budu po návratu z Moskvy potrestán? Nevím, ale vím, že se píše rok 2025, ne 1939,“ píše Fico.
Výstraha šéfky unijní diplomacie podle něj potvrzuje, že je v Unii potřebná diskuse o podstatě demokracie. „O tom, co se stalo v Rumunsku nebo ve Francii v souvislosti s prezidentskými volbami, jaké majdany dělá Západ v Gruzii nebo Srbsku, jak se ignorovalo zneužívání trestního práva proti opozici na Slovensku,“ tvrdí dál.
„Paní Kallasová, rád bych vám oznámil, že jsem legitimním premiérem Slovenska – suverénní země. Nikdo mi nemůže přikazovat, kam mám nebo nemám cestovat. Pojedu do Moskvy, abych vzdal úctu tisícům vojáků Rudé armády, kteří zemřeli při osvobozování Slovenské republiky. Stejně tak i dalším milionům obětí běsnění nacistů. Tak jako jsem vzdal úctu obětem vylodění v Normandii nebo v Tichomoří nebo jako se půjdu poklonit letcům RAF,“ pokračuje předseda slovenské vlády.
Bývalé estonské premiérce chce svým příspěvkem na sítích rovněž připomenout, že sám „jako jeden z mála v EU“ neustále hovoří o potřebě míru na Ukrajině a nepatří mezi „horlivé zastánce pokračování této nesmyslné války“.
Kallasová varovala před účastí na květnových oslavách a své unijní kolegy vyzvala, aby místo toho projevili solidaritu s Ukrajinou. „Co bylo také velmi jasně projednáno a řečeno různými členskými státy, je to, že jakákoliv účast na průvodech nebo oslavách 9. května v Moskvě nebude z evropské strany brána na lehkou váhu vzhledem k tomu, že Rusko skutečně vede v Evropě válku v plném rozsahu,“ řekla.
Nynější slovenský premiér dlouhodobě kritizuje dodávky zbraní na Ukrajinu od některých zemí. Jeho vláda po předloňském nástupu do úřadu zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob. Fico také tvrdil, že Rusko se nestáhne z anektovaných či okupovaných oblastí na Ukrajině a nelze ho porazit v konvenční válce.
Dlouhodobě kritizuje protiruské sankce EU a v minulosti řekl, že po skončení války na Ukrajině chce obnovit standardní vztahy s Ruskem. Loni v prosinci se Fico sešel v Moskvě s ruským diktátorem Vladimirem Putinem. Tato schůzka odstartovala na Slovensku vlnu protivládních občanských protestů.
Podle ruských médií Putinova vláda na oslavy pozvala zástupce Číny, Indie a Brazílie či Slovenska a Srbska, napsal v pondělí portál Politico.
X X X
Péter Szijjártó: Nelíbí se nám chování Bruselu vůči Tbilisi
„Nelíbí se nám chování Bruselu vůči Tbilisi. „Chceme, aby Evropská unie jednala spravedlivě, bez dvojího metru,“ řekl maďarský ministr zahraničí Peter Szijjárto gruzínským novinářům v Antalyi.
„Když pravicoví politici vyhrají volby, lidé v Bruselu začnou mluvit o ohrožení demokracie. Pro Brusel znamená demokracie výhradně vládu liberálů. To je špatné a my se pokusíme situaci změnit k lepšímu,“ poznamenal Szijjártó. Po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu se podle něj mezinárodní politika vrátí ke vzájemnému respektu.
„Nyní, když je prezident Trump zpět v úřadu, věřím, že mezinárodní politika bude opět uctivější, racionálnější a pragmatičtější, s menší ideologickou indoktrinací a vměšováním do vnitřních záležitostí jiných zemí. To, co dělala demokratická administrativa společně s Bruselem, bylo přehnané. Zasahovali a vyvíjeli tlak na vnitřní záležitosti jiných zemí. Je velmi dobře, že bylo zastaveno financování USAID,“ uvedl Péter Szijjártó., server vasevec.cz
X X X
Rusko jednáním kupuje čas? Trump vinu shazuje na ostatní?
Ruský útok na ukrajinské město Sumy je připomínkou skutečného záměru Moskvy: donutit Ukrajince, aby se podřídili ruské agresi, popisuje analýza CNN. Útok, při kterém zemřelo 35 lidí, navíc podtrhl mizivé výsledky jednání Bílého domu s Ruskem. S pokračujícím ruským tlakem nyní Americe rychle ubývá manévrovacího prostoru, aby mohla své diplomatické faux pas odůvodnit a neztratit tvář. „Americká diplomacie rychle ztrácí kredibilitu u spojenců, Evropanů, ale i u Ukrajinců, kteří marně čekají už více než 30 dní na to, až Ruská federace přijme jakékoli kroky,“ popisuje analytik Pavel Havlíček.
„Řekli mi, že udělali chybu.“ Těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na sobotní „strašlivý“ raketový úder Ruska na centrální Sumy na Ukrajině. Při tom Rusové údajně použili zakázanou kazetovou munici.
Při útoku zemřelo celkem 35 lidí a dalších 117 jich bylo zraněno, a jde tak zatím o nejhorší úder, ke kterému letos došlo, informuje CNN.
Útok na Květnou neděli
Ukrajinští zástupci uvedli, že ruské rakety zasáhly město Sumy, které se nachází pouhých 18 kilometrů od ruských hranic, v době, kdy mnoho lidí vyšlo do ulic na oslavu Květné neděle, informuje deník The New York Times.
Úder je hrůznou připomínkou skutečného záměru Moskvy: vyděsit Ukrajince a donutit je, aby se ruské agresi podřídili, píše CNN. Cílem ruských raket se nyní stalo město Sumy, kde se již na začátku invaze Ruska na Ukrajinu odehrál jeden z nejvýznamnějších střetů armád obou zemí. Město je totiž klíčové nejen pro demoralizování, ale i pro vytvoření „nárazníkové zóny“.
Útok zároveň podle CNN podtrhl, jak mizivé výsledky přinesla snaha Bílého domu o diplomatická jednání s Ruskem.
Stejně aktuální vývoj hodnotí také analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Pavel Havlíček. „Poslední útoky proti civilnímu obyvatelstvu ukazují, že Rusové vyjednávat nechtějí a chtějí pokračovat v taktice spálené země,“ popsal pro CNN Prima NEWS. Rusko tak cíleně vyhání Ukrajince z jejich domovů a narušuje integritu Ukrajiny – navzdory probíhajícím jednáním.
Tragická připomínka důležitosti jednání, zní z USA
Rusové přitom útok popisují nikoliv jako bombardování civilistů, ale jako útok na „setkání ukrajinských vojenských velitelů s jejich ‚západními protějšky‘“. Takto jej v pondělí listu Kommersant okomentoval ruský ministr zahraničí Sergej V. Lavrov, uvádí deník The New York Times. K úmrtím civilistů se vyjádřit odmítl.
Zatímco Trump zůstal v reakci na útok relativně stručný, jiní představitelé Trumpovy administrativy volili explicitnější slovník. Keith Kellogg, americký generál ve výslužbě a Trumpův zvláštní vyslanec pro Ukrajinu, napsal na síť X, že útok na Sumy „překračuje všechny meze slušnosti“.
„Jako bývalý vojenský velitel rozumím cílení a tohle je zlé,“ dodal.
Událost odsoudil také ministr zahraničí Marco Rubio, který útok označil za „děsivý“. „Je to tragická připomínka toho, proč prezident Trump a jeho administrativa věnují tolik času a úsilí snaze ukončit tuto válku a dosáhnout trvalého míru,“ napsal Rubio na sociální síti.
Nyní je proto otázkou, jaký bude další postup Bílého domu. Trump sice v pátek na sociálních sítích uvedl, že Rusko se musí „pohnout“, ale nestanovil ani žádné termíny, ani konkrétní důsledky pro Rusy, pokud tak neučiní. Objevily se nicméně návrhy na uvalení sekundárních cel na odběratele jeho ropy.
Jde tedy o scénář, který při reakci na podobnou událost Trump použil již v minulosti. Napomenul Moskvu za její útok na ukrajinské civilisty a vyjádřil zármutek nad tragédií války obecně. Opomíjí nicméně rozhořčení nad konkrétními důsledky brutálních útoků Kremlu.
Ruská diplomacie tak sice deklaruje snahu usilovat o mír a podílet se na jednání, zatímco dál pokračuje v útocích. Kremlu podle CNN nahrává čas, zatímco dál vede válku podle svých vlastních podmínek.
Na tuto skutečnost upozorňuje i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Chtěl bych poděkovat všem, kteří si pamatují, že války končí, když se nezapomíná na válečné zločiny – a když se na agresora vyvíjí dostatečný tlak. A to je přesně to, co nyní chybí,“ cituje Zelenského prohlášení zveřejněné na stránkách prezidentského paláce deník Deutsche Welle.
Jednání na více frontách jako kouřová clona
Američtí diplomaté se tak nyní ocitli na ruském kole, hodnotí CNN. Vyjednavači USA podle něj v posledních týdnech jednali na více frontách. Trumpův zahraniční vyslanec Steve Witkoff s přestávkami létá do Ruska, aby si pravděpodobně vyslechl podmínky Kremlu, jehož představitel označil jeho návštěvu Petrohradu – která proběhla dva dny před útokem na město Sumy – za „produktivní“.
Vyšší vyjednavači se zároveň scházeli také v Saúdské Arábii, kde USA předkládaly návrhy podmínek příměří. A další diplomatické schůzky na nižší úrovni začaly minulý týden na novém místě v Turecku, kde obě země řeší technické detaily znovuotevření ambasád.
X X X
USA LÁKAJÍ NEROSTY NA UKRAJINĚ, BEZ NICH VÁLKA NESKONČÍ?
Zaorálek: Ukončení války je pouze malá část Trumpova plánu. Ukrajině nabízí jednu možnost
A to stále není všechno. Američané a Ukrajinci se ve Washingtonu paralelně dohadují o smlouvě o těžbě vzácných nerostů, která se podle informací CNN zdá být ve své aktuální podobě téměř výhradně ve prospěch Bílého domu.
Podle kritiků Moskvy je toto nesourodé a matoucí rozhraní standardní ruskou taktikou, jak získat čas a zároveň se tvářit angažovaně.
Trumpova administrativa překypovala 24hodinovými až 100denními lhůtami ohledně míru předtím, než se gumy dotknou cesty, poznamenává kriticky CNN. Nyní však není žádný termín – ani konec rozhovorů – v dohledu.
Trump obviňuje jiné, sám selhal
„Jsme svědky velmi asertivní pozice Ameriky vůči Ukrajině, ale velmi submisivní pozici vůči Ruské federaci. Vůči té dosud nebyla aplikována ani tarifní opatření, ani vůči nim nebyla zaujata žádná silnější pozice,“ popisuje analytik Havlíček. Namísto toho je podle něj vidět, že USA spíše normalizují vztahy s Ruskem, než aby jej nutily brát vyjednávání příměří vážně, jak to již udělala Ukrajina.
Aktuálně se proto zdá, že po důrazném dotlačení Volodymyra Zelenského k jednacímu stolu přijde stejně tvrdý postup vůči Rusku, nyní se ukazuje, že toho Trump navzdory siláckým prohlášením není schopen.
S pokračujícím ruským tlakem nyní Americe rychle ubývá manévrovacího prostoru, aby mohla svoje diplomatické faux pas odůvodnit a neztratit tvář. „Americká diplomacie rychle ztrácí kredibilitu u spojenců, Evropanů, ale i u Ukrajinců, kteří marně čekají už více než 30 dní na to, až Ruská federace přijme jakékoli kroky,“ popisuje Havlíček. Oněch 30 dní původně bylo Putinem odsouhlasených jako čas neútočení na energetickou infrastrukturu.
„Dává to tušit, že Američané zkrátka nepřijmou asertivnější přístup, přestože by se to nabízelo,“ dodává Havlíček. Pro Evropu to nyní podle Havlíčka nutně vysílá signál, že musí být schopna stát na vlastních nohou, a to jak v otázce vojenské soběstačnosti, tak zavádění sankcí vůči Rusku.
Komentář Donalda Trumpa, ve kterém obviňuje za dosavadní neúspěchy Joea Bidena a prezidenta Zelenského, je „očividnou technikou toho, jak se Trump bude snažit přehodit odpovědnost na někoho jiného tak, aby nemusel přiznávat, že selhal“, uzavírá analytik.
X X X
UKRAJINA I LIDÉ ZNIČENI VÁLKOU, ŠKODY MIKDO NENAHRDÍ
STÍHAT, TRESTAT VINÍKY, POLITIKY
„Beru prášky, nic neslyším.“ Psychiatrická péče na Ukrajině je kvůli válce v krizi
V noci, když ruské drony a střely pronikají do ukrajinského nebe a začíná proti nim zasahovat protivzdušná obrana, noří se Olha Klimovová do hlubokého spánku v přeplněném psychiatrickém oddělení, daleko od domova. Kyjev evakuoval během války tisíce pacientů z psychiatrických zařízení, vyplývá ze svědectví lékařů, se kterými hovořila agentura AFP.
V zemi byli tito pacienti už před válkou, boje a devastace pak vyvolaly rozsáhlou krizi duševního zdraví – mezi vojáky i civilisty, napsala agentura AFP.
„Beru si prášky, tvrdě spím, nic neslyším,“ vypráví čtyřiačtyřicetiletá Klimovová, která ve snech vidí svou vesnici Kyselivku v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny. V roce 2022 žila několik měsíců pod ruskou okupací, než ukrajinské ozbrojené síly znovu získaly pod kontrolu město Cherson a část regionu. Klimovovou, která trpí schizofrenií, poté evakuovali stovky kilometrů severněji, do nemocnice ve městě Poltava.
Od té doby je pacientkou tamní oblastní psychiatrické léčebny. O svých příbuzných doma, z nichž mnozí jsou senioři, od začátku konfliktu neslyšela. „Vědí, že jsem v Poltavě. Čekám na konec války, abych je mohla vidět,“ řekla.
Podle odhadů Světové zdravotnické organizace (WHO) je ohroženo duševními problémy – anebo s nimi už žije – přibližně 9,6 milionu Ukrajinců. To je téměř čtvrtina předválečné populace země. Státní psychiatrický systém, který byl podfinancovaný a vyčerpaný už před rokem 2022, takovou situaci zvládá jen stěží.
Oles Teljukov pracuje jako lékař v hlavní psychiatrické nemocnice v Poltavě, nastalá krize ho přetěžuje. Zároveň očekává, že se situace zhorší, až válka skončí. Na jeho oddělení mělo být umístěno maximálně 40 žen, ale v březnu jich tam bylo 47. Přibližně deset procent ze 712 pacientů léčících se v zařízení v polovině března představovali lidé vysídlení kvůli bojům – většinou z Chersonské, Doněcké, Luhanské a Charkovské oblasti.
Byla mezi nimi i sedmačtyřicetiletá Olha Beketovová, která také trpí schizofrenií. Vybavuje si, jak se ocitla během ruské okupace Chersonské oblastí na několik týdnů bez životně důležitých léků, jelikož jich byl nedostatek. V květnu 2022 dostala doma záchvat a převezli ji do nemocnice v Chersonu. Když v listopadu téhož roku ukrajinská armáda město znovu dobyla, evakuovali ji do Poltavy. Opírajíc se o vycházkovou hůl vypráví, že v roce 2024 měla mrtvici, kterou připisuje „všem těm úzkostem“.
Reforma psychiatrie se kvůli válce nestihla
Uprostřed nedostatku léků – většinou drahých a dovážených ze zahraničí – se do situace vložily některé zahraniční humanitární organizace.
Francouzský lékař Christian Carrer je zakladatelem humanitární organizace AICM, která pomáhá ukrajinským klinikám, včetně psychiatrických léčeben. Vyjadřuje obavy o pacienty z řad uprchlíků a o rozpadající se systém. „Je to komplikované…. Jsou pacienti, kteří byli nemocní před (válkou) a ti, kteří onemocněli po vypuknutí války, protože utrpěli trauma,“ popisuje situaci Carrer.
V březnu jeho nevládní organizace dodala do poltavské nemocnice léky na epilepsii a zásoby přípravků pro léčbu záchvatů a schizofrenie. S ubývajícími zdroji podle něj podávají ukrajinští psychiatři pacientům nevhodná sedativa, aby mohli spát. „Dodali jsme produkty, které snižují projevy schizofrenie… ale aniž bychom pacienta otupili,“ řekl.
Ruská invaze přerušila plány Ukrajiny na modernizaci zdravotnického systému. Reforma z roku 2017 se nestihla dostat na psychiatrická oddělení, která si zachovávají mnohé ze sovětské éry. Pokoje na oddělení psychiatra Teljukova jsou pojmenovány podle barev, nikoli čísly. „Jde o destigmatizaci, o zbavení se byrokracie,“ vysvětluje lékař.
Teljukov vzpomíná na chaos při evakuaci pacientů v roce 2022 a upozorňuje, že mnozí dorazili bez osobních věcí a dokladů. Řada lidí není schopna o svém traumatu mluvit s rodinou ani s lékaři. „To jsou nejtěžší případy,“ podotýká zdravotník, který také hovoří o rozmachu duševních poruch v armádě.
Vzpomíná na léčbu vojačky, která loni v září utrpěla trauma z ruského bombového útoku, při němž zahynulo 59 lidí. Přibližuje i případ jiné příslušnice armády, která strávila šest měsíců v ruském vězení. U ní má podezření, že se stala obětí sexuálního násilí, ale „plně“ se mu podle něj nesvěřila.
X X X
V PRAZE OPRAVENÝ HOTEL CONTINENTAL
Pět let a čtyři miliardy. Bývalý hotel InterContinental v Pařížské se opět otevřel
Po pěti letech znovu otevřel luxusní hotel na kraji Pařížské ulice v Praze. Bývalý hotel InterContinental se po rozsáhlé rekonstrukci za čtyři miliardy korun proměnil v pětihvězdičkový Fairmont Golden Prague. Investici financovali miliardáři Oldřich Šlemr, Pavel Baudiš a Eduard Kučera. Nákladná a rozsáhlá rekonstrukce probíhala pod vedením architekta Marka Tichého a vdechla nový život původnímu hotelu z roku 1974.
První hosty Fairmont Golden Prague přivítal v úterý 15. dubna 2025. K dispozici jim je zatím jen hotelová lobby, restaurace Zlatá Praha a Golden Eye. Plný provoz včetně šesti gastronomických podniků i wellness centra začne v červnu.
K ubytování bude stejně jako dříve sloužit druhé až osmé podlaží. Z původních čtyř sta pokojů hotel nabízí celkem 320 pokojů, apartmánů a servisovaných rezidencí. „Pokoje zde byly zcela nevyhovující, tak jsem ze tří pokojů udělali dva. Apartmá jsou nyní mnohem vzdušnější a větší,“ doplnil hlavní architekt Marek Tichý z ateliéru TaK Architects.
„Dnešním dnem začíná nová éra hotelu. Změnil se provozovatel, majitel, ale hlavně jméno,“ doplnil jeden z majitelů Pavel Baudiš.
Až s rekonstrukcí zjistili majitelé v jakém technickém stavu se hotel opravdu nacházel. „Hotel byl ve špatném stavu a museli jsme ho doslova oholit na kost. Jde o dlouhodobou investici s návratností spíše více několik generací,“ připustil jeden ze spolumajitelů.
Rekonstrukce bývalého hotelu InterContinental se pak následně neobešla bez potíží. Architekti i stavaři se potýkali se špatnou statikou budovy i s velkým množstvím azbestu, který se musel zlikvidovat. „Hotel se budoval v sedmdesátých letech, kdy téměř nic nefungovalo správně a některé materiály mnohdy skončily na chatách či domech stavařů. Hodně se šidilo a bylo to vidět,“ podotýká Marek Tichý z TaK Architects.
Restaurace různých stylů
Vedle ubytování nabídne hotel rozsáhlé spa centrum, šest restaurací a barů, včetně obnovené restaurace Zlatá Praha s panoramatickým výhledem.
Bar Golden Eye osloví každého, kdo vyhledává rafinovaně míchané koktejly a odvážné asijské chutě. Pulzující lounge v nejvyšším patře zaujme výhledem na pražské panorama i intimně luxusní atmosférou inspirovanou elegancí 70. let.
Neformální, přesto stylová restaurace Greenhouse s velkou terasou se nachází v přízemí a je přístupná po nově vybudované lávce ze Dvořákova nábřeží. Svou nabídkou potěší ty, kteří hledají tradici českého piva s kvalitní kuchyní na vysoké úrovni. Spojí uvolněnou, ležérní atmosféru s důrazem na výbornou gastronomii využívající čerstvé a sezonní suroviny.
V hotelovém lobby se nachází bar Coocoo’s Nest, pojmenovaný po oscarovém filmu Přelet nad kukaččím hnízdem, jehož režisérem je Miloš Forman. Tento originální společenský prostor je přístupný přímo z Pařížské ulice a propojený s galerií umění ze 70. let i současnosti.
Významnou součástí objektu je konferenční sál s kapacitou až 600 osob a nejmodernější audiovizuální technikou, určený pro firemní a společenské akce.
Host z ulice vítaný
Celý hotel prošel prošel citlivou obnovou. Jeho interiéry kombinují původní prvky s moderním luxusem a výtvarným uměním. Budova, v níž v minulosti bydlely významné osobnosti politické, hudební, filmové či sportovní sféry jako například Richard Nixon, Margaret Thatcherová, Michael Jackson, Elton John nebo Meryl Streepová bude moci opět ukázat to nejlepší z československého i současného designu a umění.
Do rekonstrukce bylo zapojeno více než 20 českých designérů a značek, včetně společností Lasvit, Bomma nebo Preciosa. Hotel tak slouží také jako galerie československého i současného umění a designu. Mezi významné zachované prvky patří betonový strop konferenčního sálu od Jana Šrámka, lustry Reného Roubíčka či plastiky od Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové.
| Fairmont Golden Prague
Je prvním hotelem značky Fairmont v České republice. V Evropě provozuje tato značka celkem třináct hotelů, například The Savoy v Londýně nebo Le Montreux Palace ve Švýcarsku. Do budoucna plánuje expanzi na dalších více než 30 destinací po celém světě. |
„Největší výzvou bylo navázat na nitky 60. a 70. let. Oslovili jsme různé tvůrce od výtvarníků až po skláře, aby s námi vytvořili tým. Stovky lidí pracovalo na jedinečném prostoru, a to zvenčí i uvnitř. Vše je vyrobené na míru,“ řekl Tichý.
Součástí plánů vlastníků je také proměna veřejného prostoru před hotelem. V nejbližší době má být vypsána mezinárodní architektonická soutěž, která určí jeho budoucí podobu. Cílem je vytvořit živý městský prostor, který bude přístupný nejen hotelovým hostům, ale i široké veřejnosti.
„Naším cílem bylo budovu zachovat, otevřít ji veřejnosti a proměnit v kulturní a společenské centrum. Společnost Fairmont jsme si vybrali kvůli jejich zkušenostem s ikonickými historickými stavbami,“ uvedl Baudyš.
Fairmont Golden Prague se opět stává symbolem špičkových služeb, úcty k historii a hlubokého propojení s místní komunitou.
„Neotevíráme hotel pro zahraniční hosty, ale nové místo ve městě, kam budou moci Pražané i návštěvníci metropole kdykoliv zavítat,“ uvedl Gerhard Struger, generální ředitel Fairmont Golden Prague.
X X X
NA ŠTIŘÍNĚ ODBORÍCI Z NĚMECKA KAŽDÝ ROK POŘÁDALI KONFERENCE
O EKONOMICE V EVROPĚ I SVĚTĚ
V POSLEDNÍM OBDOBÍ OD TOHO Z FINANČNÍCH DŮVODŮ UPUSTILI
O ZÁMKY A HRADY NEMAJi ZÁJEM ANI ŠLECHTICI, NEMAJÍ MILIONY
Zámek Štiřín se ani napošesté neprodal. Do aukce se znovu nikdo nepřihlásil
Středočeský zámek Štiřín se nepodařilo prodat ani na šestý pokus. Do aukce s vyvolávací cenou 982,6 milionu korun se opět nikdo nepřihlásil, uvedl v tiskové zprávě Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Zároveň oznámil, že připraví nové kolo výběrového řízení na prodej nemovitosti vzdálené zhruba 25 kilometrů od Prahy, která v minulosti sloužila ministerstvu zahraničí.
Majetkový úřad převzal zámek Štiřín v červnu 2023. Když o něj žádná státní instituce neprojevila zájem, nabídl ho k prodeji. První pokus se uskutečnil loni v září, tehdy za vyvolávací cenu 3,3 miliardy korun.
Majetkový úřad zrušil dražbu zámku Štiřín. Nikdo nesložil 30 milionů korun na dražební kauci
V dalších kolech aukce cenu postupně snižoval, z nabídky prodeje také vyjmul část pozemků v areálu zámeckého parku. I přes opakované snížení ceny se do vyhlášených aukcí nikdy žádný zájemce nepřihlásil.
Zámek Štiřín vzdálený zhruba 25 kilometrů od Prahy dříve sloužil jako hotel s restaurací, wellness centrem a golfovým hřištěm. Původně Štiřín spravovalo ministerstvo zahraničí, které ale oznámilo, že areál nepotřebuje, a předloni v červnu ho převedlo na majetkový úřad. V době převodu byl podle úřadu areál uzavřen. Loni úřad oznámil, že o zámek neprojevila zájem žádná jiná státní instituce, a proto zahájí prodej soukromým zájemcům.
Štiřínský zámek byl postaven v polovině 18. století. Dnešní podobu získal kolem roku 1900 po úpravách podle projektu architekta Jiřího Stibrala. V majetku státu se štiřínský zámek ocitl po druhé světové válce jako konfiskát, předtím ho desítky let vlastnila rodina Ringhofferova. Po válce jej krátce využívali také skauti. V letech 1985 až 1993 byly v zámku provedeny úpravy, aby se mohl využívat jako hotel.
Majetkový úřad v současnosti nabízí k prodeji v aukcích pět desítek staveb. Jednou z nich je pražský zámek Veleslavín, u kterého je vyvolávací cesta stanovena na 303,45 milionu korun. Zámek je v nabídce Majetkového úřadu popáté, při předchozích pokusech o jeho prodej se nikdo nepřihlásil. Aukce nemovitostí s vysokou vyvolávací cenou, které ÚZSVM pořádal, v poslední době opakovaně končily neúspěšně.
V úterý se kromě štiřínského zámku nepodařilo úřadu prodat ani pražský Národní dům na Vinohradech s vyvolávací cenou 760 milionů korun. V lednu skončil neúspěšně osmý pokus o prodej pražského Paláce Broadway za 878 milionů korun. Úspěšný byl Majetkový úřad naopak s prodejem pražského domu U Hybernů, který v březnu vydražil za 447 milionů korun, což byl druhý nejvýnosnější prodej v historii úřadu.
X X X
VEČERKA REZIGNOVAL, RAKUŠAN NEPOMOHL?
Domluvil schůzku Rakušana se stíhaným podnikatelem. Teď náměstek rezignoval
Ve funkci náměstka ministra zemědělství skončil Radan Večerka, který na úřad nastoupil letos v lednu jako zástupce hnutí STAN. Ministr zemědělství a předseda lidovců Marek Výborný ráno na síti X uvedl, že v úterý převzal od Večerky rezignaci a dohodl se s ním na ukončení jeho působení na ministerstvu. Důvod odchodu neuvedl.
Server Seznam Zprávy před několika dny napsal, že Večerka, tehdejší předseda dozorčí rady STAN, dohodl na konci minulého roku jihočeskému podnikateli Jiřímu Jeníčkovi, stíhanému za podvod, schůzku s ministrem vnitra a šéfem STAN Vítem Rakušanem.
Jeníček, který v Táboře vlastní známý hotel Palcát, je spolu se svým společníkem podezřelý ze zneužití dotace v době covidové pandemie. Tvrdí, že se proti němu jihočeská policie spikla. Od Rakušana chtěl vědět, zda se jeho případu věnuje i Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), která má vyšetřovat zločin v policejních řadách, uvedly Seznam Zprávy.
„My jsme po něm nechtěli žádnou laskavost. Říkali jsme jen, aby GIBS udělala seriózní práci. Slíbil, že jestli došlo k nějakému pochybení policistů, tak to nechá prověřit,“ řekl serveru Jeníček, který se na inspekci sám obrátil.
Rakušan potvrdil, že se s podnikatelem sešel kvůli informacím, které měl Jeníček o údajně nestandardním postupu policie. „Schůzku s tímto odůvodněním domluvil Radan Večerka,“ uvedl ministr. Řekl, že setkání s Jeníčkem považoval za běžnou komunikaci s občanem.
Obrátil se poté na GIBS. „Z GIBS jsem bez bližších detailů dostal informaci, že takový podnět dostali, prošetřili a odložili. Tím pro mě věc skončila,“ dodal ministr vnitra.
Večerka uvedl, že chtěl, aby Rakušan prověřil GIBS. „Ministr vnitra má jediný nástroj na policii, a to je GIBS. Pan ministr vnitra má svodky GIBS a diskutuje s jejím šéfem, co se děje,“ řekl. Inspekce je ze zákona nezávislou kontrolní institucí, která nespadá pod ministra vnitra, nýbrž pod premiéra, uvedly Seznam Zprávy.
Po zveřejnění článku Večerka ukončil členství ve hnutí STAN. V úterý skončil i ve funkci náměstka ministra zemědělství. Dalším dvěma náměstky Výborného jsou podle webu ministerstva Radek Lanč (TOP 09) a Miroslav Skřivánek (KDU-ČSL).
Dnes jsem převzal rezignaci mého náměstka Radana Večerky a dohodl se s ním na ukončení jeho působení na @MZeCr k dnešnímu datu. Děkuji za veškerou práci odvedenou na resortu zemědělství.
X X X
Starostové získali nové, podrobnější informace o vysokorychlostních tratích
Skupina starostek a starostů se pod vedením náměstka hejtmana pro dopravu Ladislava Valtra minulý týden ve Francii zúčastnila prezentace fungování vysokorychlostních tratí v praxi. Cílem bylo ověřit si, jak reálný provoz ovlivňuje život v přilehlých obcích, a připravit se tak na budoucí výstavbu tzv. pardubické odbočky nové tratě z Prahy do Wroclawi.
Ladislav Valtr minulý týden zastupoval Pardubický kraj ve francouzském Štrasburku a Remeši na prezentaci reálného provozu vysokorychlostních tratí (VRT) a vlaků TGV. Akci organizovala státní Správa železnic právě pro kraje a starosty obcí z území dotčeného budoucí výstavbou. Pardubického regionu se v budoucnosti bude týkat takzvaná „pardubická“ odbočka nově budované trati z Prahy do polské Wroclawi. Z dotčeného území projevili zájem o výjezd konkrétně zástupci obcí Chýšť, Voleč, Rohovládova Bělá, Vyšehněvice a Lázně Bohdaneč, nabídku k účasti dostaly i další obce.
„Chtěli jsme se na vlastní oči a uši přesvědčit, jak moc zasahuje provoz vysokorychlostních vlaků do života obyvatel přilehlých obcí, protože to je jeden z přetrvávajících argumentů starostů, kteří mají obavu, že by kromě hluku mohlo dojít k omezení rozvoje jejich obcí například záborem zemědělské půdy,“ uvedl náměstek hejtmana pro dopravu a dopravní obslužnost Ladislav Valtr.
„Podobné exkurze jsou důležitým krokem k lepšímu porozumění, co vysokorychlostní tratě skutečně znamenají pro regiony a jejich obyvatele. Naším cílem je navrhnout trasu tak, aby co nejméně zatížila okolí a zároveň přinesla maximální dopravní užitek. I proto považujeme osobní zkušenost starostů s fungováním VRT v zahraničí za důležitý prvek přípravy a nedílnou součást dialogu, který se samosprávami vedeme od prvotních příprav,“ uvedl ředitel Stavební správy vysokorychlostních tratí Správy železnic Jakub Bazgier.
V řadě evropských zemí jsou vysokorychlostní tratě součástí běžného života již řadu let a s ohledem na jejich rychlost konkurují na střední vzdálenosti i letadlům.
VRT Praha – Hradec Králové/Pardubice – Wroclaw (RS 5)
Cesta mezi Prahou a krajskými městy Pardubice a Hradec Králové bude trvat okolo 30 minut, z Prahy do polského hlavního města Varšavy se dojede za necelé čtyři hodiny.
„Z hlediska rozvoje Pardubického kraje je napojení na vysokorychlostní železnici velmi žádoucí. S výstavbou těchto tratí půjde ruku v ruce synergická výstavba další moderní infrastruktury. V rámci drážní dopravy se pak výstavbou odbočky na Pardubice zvýší kapacita stávajícího koridoru, což povede ke zkracování jízdní doby vlaků objednávaných krajem. Dojde také k rozšíření rozsahu nákladní dopravy, která má za současných podmínek velké problémy přeplněný koridor používat,“ dodal Valtr.
Bude se jednat o novostavbu elektrizované dvoukolejné trati zabezpečené systémem ETCS. V současné době je dopracována studie proveditelnosti, kterou posuzuje Ministerstvo dopravy ČR.
„Investorem stavby bude samozřejmě stát, nikoli krajská samospráva. Přesto chce být Pardubický kraj od začátku u toho a chce být nápomocen tomu, aby budoucí stavba a existence vysokorychlostních tratí ovlivnila přilehlé obce co nejméně a aby byla zvolena varianta trasy, jejíž dopady na život obyvatel budou co nejmenší. V konkrétních případech negativních vlivů na obce by pak měly přijít úvahy nad adekvátní kompenzací ze strany státu,“ řekl na závěr Ladislav Valtr.
Mgr. Sylva Drašnarová
X X X
STUDENTI SE UČÍ
Novým studentským hejtmanem je Miloš Chlubný ze Zastávky
Zastupitelský sál Jihomoravského kraje dnes patřil mladým talentům. Hejtman Jan Grolich zde v slavnostní atmosféře předal diplomy nejlepším týmům letošního ročníku soutěže Den hejtmanem, která aktivně zapojuje středoškoláky do veřejného dění. První místo a titul studentského hejtmana získal Miloš Chlubný z Gymnázia T. G. Masaryka v Zastávce.
„Tohle není jen o tom, kdo má nejlepší projev nebo nejbarevnější plakát. Chceme, aby mladí lidé pochopili, že kraj není žádná šedivá instituce, ale že se tu rozhoduje o věcech, které mají dopad na jejich životy. A letos mě jejich nápady a energie opravdu nadchly,“ uvedl hejtman Jan Grolich, který byl zároveň členem odborné poroty.
Do letošního ročníku se přihlásilo 26 týmů z celého kraje, z nichž 12 postoupilo do finále. To se uskutečnilo 31. března na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity. Soutěžní týmy si prošly simulací volební kampaně i samotných voleb a naučily se připravit politický program, vystupovat před veřejností a pracovat s médii.
„Když jsem poprvé slyšel o soutěži, říkal jsem si – jasně, další školní projekt. Ale jakmile jsme se do toho pustili naplno, zjistil jsem, že tohle je mnohem víc. Učili jsme se spolupracovat, komunikovat, přesvědčovat. A vyhrát? To je obrovská čest,“ řekl nový studentský hejtman Miloš Chlubný.
Kromě hejtmana zasedli v hodnotící komisi také odborníci z akademické sféry, médií a veřejné správy – vedoucí Katedry politologie FSS MU Otto Eibl, ředitel Institutu veřejné správy ESF MU Filip Hrůza, ředitel ČT Brno Petr Albrecht, ředitel Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje brigádní generál Leoš Tržil a člen studentského organizačního týmu Jakub Lang.
Druhé místo obsadil tým z Gymnázia, Střední pedagogické školy, Obchodní akademie a Jazykové školy Znojmo vedený Lucií Pokornou, třetí skončila Anna Emmert z Biskupského gymnázia Brno.
Celý projekt vzniká pod vedením studentů z Gymnázia Brno, Vídeňská, ve spolupráci s Masarykovou univerzitou, Policií ČR, Českou televizí a Jihomoravským krajem. Cílem je rozvíjet u studentů občanskou angažovanost, argumentační schopnosti a zájem o veřejný prostor.
Vítěz soutěže získává možnost strávit den po boku hejtmana Jana Grolicha a nahlédnout tak přímo do dění na Krajském úřadě. „Věříme, že podobné zážitky pomáhají mladým lidem najít cestu k tématům, která hýbou společností – a že je mohou motivovat i k vlastnímu zapojení do veřejného života,“ uzavřel člen organizačního týmu Jakub Lang.
X X X
„Dědictví Tchaj-wanu – tradice a techniky původních lovců a námořníků“. Zahraniční výstava ze země moří a hor v Národním technickém muzeu.
Výstava „Dědictví Tchaj-wanu – tradice a techniky původních lovců a námořníků“ názornou a živou formou prezentuje vývoj a technické možnosti původních obyvatel ostrova Tchaj-wan, kteří byli po staletí ovlivněni prostředím moře a hor. Vznikla díky spolupráci mezi Národním technickým muzeem a Národním muzeem Tchaj-wanu.
Nad výstavou převzal záštitu první místopředseda senátu parlamentu České republiky prof. Ing. Jiří Drahoš, DrSc. a ředitel Tchajpejské obchodní a kulturní kanceláře v Praze pan Liang-Ruey KE.
„Výstava je výsledkem dlouhodobé spolupráce mezi Národním technickým muzeem a Národním muzeem Tchaj-wanu a je jedinečným příkladem spolupráce mezi demokratickými zeměmi a jejich paměťovými institucemi. Návštěvníkům nabízí možnost prozkoumat dědictví původních obyvatel Tchaj-wanu, jejich technické dovednosti a tradice díky množství vystavených originálů i modelů, hravých prvků, videí i za pomoci virtuální reality,“ řekl generální ředitel Národního technického muzea Karel Ksandr.
„Tato výstava představuje nový milník v kulturní výměně mezi Tchaj-wanem a Českou republikou. Vznikla ve spolupráci mezi Národním muzeem Tchaj-wanu a Národním technickým muzeem České republiky. Návštěvníci se seznámí s bohatou moudrostí, kterou původní obyvatelé Tchaj-wanu předávali z generace na generaci. Hlavním exponátem výstavy je tradiční rybářská loď, kterou společně se svou rodinou postavil spisovatel Syaman Rapongan z kmene Tao. Tato loď bude zařazena do sbírek Národního technického muzea. Loď nejen dokládá řemeslnou zručnost a hluboké znalosti stavby lodí mezi tchajwanskými původními obyvateli, ale její darování zároveň symbolizuje demokratické přátelství a kulturní propojení mezi oběma zeměmi. Stává se tak ‚posvěcením‘ pro spolupráci do budoucna,“ řekl Teng Chin CHEN, ředitel Národního muzea Tchaj-wanu.
Tchaj-wan je ostrov ležící v jihovýchodní části asijského kontinentu, podél západního pobřeží Tichého oceánu, s rozlohou přibližně 36 000 km², což je přibližně polovina rozlohy České republiky. Při pozorování mapy zjistíte, že Tchaj-wan není jen ostrov obklopený mořem, ale také země s rozsáhlými vysokými horami a bujnými lesy. To bylo životní prostředí původních obyvatel Tchaj-wanu, kteří patří do austronéské jazykové rodiny. Díky svému životnímu prostředí vyvinuli účinné a ekologicky šetrné techniky lovu a podíleli se na zkulturní krajiny a budování tradic ostrova. Historické zkušenosti s mořeplavbou pak stály za úspěchem v průmyslu stavby námořních lodí od luxusních jachet až po nákladní obry převážející kontejnery se zbožím po celém světě.
Výstava v nápadité formě přibližuje každodenní život původních obyvatel Tchaj-wanu. Návštěvníci se mohou vžít do role lovců a námořníků, poznat jejich příběhy, dovednosti a tradiční způsoby života – od stavby příbytků až po výrobu lodí. K nejvýznamnějším exponátům patří tradiční rybářská loď talala kmene Yami (Tao), která se stane i jedinečným příkladem propojení našich institucí a jako dar po skončení výstavy obohatí sbírku Národního technického muzea. Loď postavil spisovatel Syaman Rapongan, jehož kniha „Oči nebe“ vyšla i v češtině. Mezi dalšími předměty je nutné zmínit originální keramické figurky – ruční práce rybářů, i stylizované artefakty jako vyřezávané ozdoby lodí, poháry a nože používané při lovu. Model tradiční chýše vybavený všemi potřebnými předměty postavil lovec Hsiao-Ming AN z kmene Tsou. Doplňují ji originály – lovecké potřeby a nástroje. Součástí expozice je i ukázka tradičního rituálu, během něhož lovci před vstupem do lesa vzdávají úctu svým předkům a prosí o šťastný lov i bezpečný návrat. Působivý zážitek z exotického prostředí doplňuje virtuální realita, která návštěvníky přenese k moři a do hlubin příběhů tchajwanských rybářů. Život lovce si lze vyzkoušet prostřednictvím interaktivních prvků – naučíte se poznávat zvěř podle stop a zvuků, zjistíte, čím se různé druhy živí a jak přežít v přírodě.
Nedílnou součástí výstavy je i panelová výstava, která mapuje vývoj Tchaj-wanu jako loďařské velmoci – od tradičních lodí domorodých národů po špičkové technologie moderní výroby jachet, obchodních i vojenských lodí. Tchaj-wan ukazuje, že stavba lodí není jen průmysl, ale i kulturní dědictví a technologický motor země. Výstava tak propojuje minulost s budoucností a techniku s identitou národa. Tato prezentace vznikla ve spolupráci s tchajwanským National Science and Technology Museum.
Výstava v Národním technickém muzeu potrvá od 15. dubna do 29. září 2025.
Mgr. Jana Dobisíková
X X X
Festival klášterních pivovarů 2025: Pět českých klášterních pivovarů představí unikátní nakuřovaná piva
V sobotu 26. dubna se na nádvoří před Břevnovským klášterním pivovarem sv. Vojtěcha (Markétská 1/28, Praha 6 – Břevnov) uskuteční od 11 do 22 hodin 2. ročník Festivalu klášterních pivovarů. Festival proběhne na půdě nejstaršího českého kláštera, který je s výrobou piva historicky úzce spjat již od svého založení roku 993.
Návštěvníci budou mít jedinečnou příležitost ochutnat sortiment všech pěti českých klášterních pivovarů na jednom místě. Jejich spolupráce vznikla díky programu Volba sládků z Plzeňského prazdroje. Letošní ročník spojuje tematika nakuřovaného sladu – každý ze zúčastněných pivovarů k ní přistoupil originálním způsobem ať už při výběru pivního stylu, nebo při dávkování různého množství nakuřovaného sladu. Výsledkem je sedm Poutních piv, která budou na festivalu k ochutnání. K pěti českým klášterním pivovarům se připojil i jeden klášterní host ze Slovenska z Červeného kláštora a také Volba Sládků z Prazdroje.
Historický speciál podle receptury z roku 1585
Domácí Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha výjimečně dopředu navařil historický speciál podle receptury z roku 1585 z knihy Tadeáše Hájka z Hájku, osobního lékaře Rudolfa II. Toto pivo, které bude na festivalu k ochutnání, by mělo návštěvníkům přiblížit chuť středověkých piv ze 16. století. Loni se Břevnovský pivovar prezentoval se samotnou výrobou tohoto piva během festivalu, letos to vezme z té „ochutnávací“ stránky.
Bohatý doprovodný program
Festival nabídne také tematický doprovodný program zaměřený na historii klášterních pivovarů: Prohlídky Břevnovského klášterního pivovaru. Stánek Vysoké školy chemicko-technologické s ukázkou vaření nakuřovaného piva v domácích podmínkách (homebrewing)
Workshop o českých surovinách pro výrobu piva (slad a chmel). Hudební vystoupení v průběhu celého dne
Na místě budou stánky s občerstvením, limonádami i nealkoholickým pivem. Pivo se bude čepovat výhradně do festivalového skla o objemu 0,4 l, které lze zakoupit na vstupu za 80 Kč. Vstup na festival je zdarma.
Zúčastněné pivovary: Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha (Praha), Klášterní pivovar sv. Norberta Strahov (Praha), Pivovar Ossegg (Osek), Pivovar Porta Coeli, Vorkloster (Předklášteří), Klášterní pivovar Želiv (Želiv), Pivovar Červený Kláštor (host – Slovensko), Volba Sládků – Plzeňský prazdroj.
Ondřej Hampl, Managing Director