Předseda slovenské vlády Robert Fico ostře zareagoval na výroky místopředsedkyně Evropské komise a představitelky unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaji Kallasové, která varovala představitele členských států EU před cestou do Moskvy na oslavy 80. výročí porážky Německa ve 2. světové válce. „Nikdo mně nemůže diktovat, kam můžu nebo nemůžu cestovat,“ řekl Fico.

Kallasová prohlásila, že Evropská unie si nepřeje, aby se členské státy  účastnily oslav Dne vítězství v Moskvě a dále uvedla, že ani kandidátské země se nemají   oslav Dne vítězství v Moskvě 9. května.  Důrazně se stavím proti varováním a hrozbám paní Kallasové,  napsal Fico na sociální síti  X.

„Jedu 9. května do Moskvy. Je varování paní Kallasové formou vydírání nebo signálem, že po návratu z Moskvy budu potrestán? Nevím. Ale vím, že je rok 2025, a ne 1939. Varování paní Kallasové potvrzuje, že potřebujeme v EU diskutovat o podstatě demokracie. O tom, co se stalo v prezidentských volbách v Rumunsku a Francii,“ napsal. Fico také připomenul organizování protivládních akcí v Gruzii a Srbsku a jak bylo ignorováno zneužívání trestního práva proti opozici na Slovensku.

„Paní Kallasová, rád bych vás informoval, že jsem legitimním předsedou vlády Slovenska – suverénní země. Nikdo mi nemůže diktovat, kam mohu a kam nemohu cestovat. Pojedu do Moskvy vzdát hold tisícům vojáků Rudé armády, kteří zemřeli při osvobozování Slovenska, a také milionům dalších obětí nacistického teroru.“ 

„A dovolte mi připomenout, že jsem jedním z mála lidí v EU, kteří důsledně mluví o potřebě míru na Ukrajině a nepodporuje pokračování této nesmyslné války,“ napsal Robert Fico, server vasevec.cz

 X X X

 USA zastaví financování mírových operací OSN a NATO

 Americký ministr zahraničí Marco Rubio zrušil granty ve výši 215 milionů dolarů cizím zemím, informovalo ministerstvo pro efektivitu vlády (DOGE) na sociální síti X. Jedná se o projekty v Bělorusku, Bulharsku, Brazílii, Velké Británii, Libanonu, Mauretánii, Moldavsku, Tunisku a Uzbekistánu.

The Washington Post s odvoláním na vnitřní dokument Bílého domu uvedl, že Trumpova administrativa plánuje snížit rozpočet ministerstva zahraničí téměř o polovinu. Podle jejích údajů Bílý dům navrhuje na činnost ministerstva zahraničí a Agentury USA pro mezinárodní rozvoj (USAID) vyčlenit 28,4 miliardy dolarů, což je o 27 miliard dolarů, tedy o 48 %, méně než rozpočet schválený Kongresem na fiskální rok 2025.

Objem prostředků přidělených mezinárodním organizacím se měl podle deníku ještě snížit – téměř o 90 %. Podle článku se plánuje úplné zastavení financování mírových operací ze strany OSN, NATO a dalších 20 mezinárodních institucí: bylo rozhodnuto zachovat je pouze pro některé organizace, včetně Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) a Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO).

V rozpočtu si navíc měly ponechat granty ve výši 5,1 miliardy dolarů na rozvoj ozbrojených sil některých spojenců, včetně Izraele a Egypta.

Podle uvedeného sdělení ministerstva zahraničí USA plánují snížit výdaje na humanitární pomoc o 54 % a financování globálního zdravotního systému o 55 %., server vasevec.cz

X X X

 TRUMP  MIGRANTŮM  JEN  PENÍZE  NA  LETENKU

„Dáme jim peníze a letenku.” Trump představil vizi na sebedeportaci migrantů

 Americký prezident Donald Trump nastínil jednu z možností, jak by v budoucnu řešil migraci. Přistěhovalcům, kteří na území Spojených států pobývají nelegálně, navrhl takzvaný „systém sebedeportace”. Kdo dobrovolně opustí zemi, dostane zaplacenou letenku a blíže nespecifikovaný obnos peněz.

 Trump se o dalším dílku migrační politiky rozpovídal v úterním rozhovoru pro svou oblíbenou televizní stanici Fox News. Aktuálním cílem republikánské administrativy je podle něj dostat ze země vrahy, po nichž jdou úřady i bezpečnostní složky od prezidentova nástupu do Bílého domu. Často jde o členy gangů.

Pro slušnější sortu nelegálních přistěhovalců má Trump lepší nabídku, píše agentura AP. „Říkám tomu sebedeportace. Dáme těm lidem nějaké peníze a letenku. Když budou ochotní na sobě zamakat a budou se chtít vrátit zpět do Ameriky, můžeme s nimi dále pracovat. Zajistíme jim návrat, jak rychle to jen půjde,“ popsal Trump. Další detaily ani případné datum, do kterého by chtěl tento postup implementovat, však neuvedl.

Moderátorka Rachel Campos-Duffyová, shodou okolností manželka současného ministra dopravy Seana Duffyho, posléze svedla řeč na konkrétní případ muže z Mexika, který žil ve Spojených státech ilegálně více než dvacet let a má tam i rodinu. V krátkém klipu muž popisuje, že sice nemá právo volit, ale kdyby mohl, určitě by hlasoval pro Trumpa. Dodává, že pokud ilegální přistěhovalec v Americe spáchá trestný čin, měl by být okamžitě vyhoštěn.

„Když se tak na toho muže dívám, je to přesně ten typ, kterého bychom si tady měli nechat. Říkám to s vědomím, že mě za to budou kritizovat,“ sdělil Trump. Sám sobě posléze položil otázku, zda by měl být i tento muž deportován, a obratem si odpověděl: „Ne, nemyslím si. Nemusí se bát.“ Systém sebedeportace bude podle prezidenta příjemný pro všechny.

Hromadné deportace Venezuelanů

Migrace byla už během předvolební kampaně jedním z hlavním témat. Trump od nástupu do úřadu uplatňuje tvrdý postup, na hranicích s Mexikem v březnu nechal rozmístit armádu včetně těžké techniky. Na členy gangů z Jižní a Střední Ameriky policie pořádala zátahy a stovky z nich měly skončit ve věznici na Guantánamu.

Ruku v ruce s rychlým vyhošťováním jdou i sporné případy. Aktuálně se řeší březnová hromadná deportace 238 Venezuelanů do salvadorské obří věznice CECOT s nejpřísnějším režimem na základě dohody, v rámci níž má Washington za jejich roční pobyt zaplatit středoamerické zemi šest milionů dolarů (asi 133 milionů korun). Washington tvrdí, že jde o členy zločineckého gangu Tren de Aragua, kteří ohrožovali bezpečnost Spojených států. Právníci a příbuzní mnohých z nich ale takové obvinění odmítají.

 Organizace Human Rights Watch (HRW) uvedla, že neexistuje žádný oficiální seznam zadržených Venezuelanů a příbuzní nedostali od salvadorských ani amerických úřadů odpovědi na žádosti o informace o tom, kde se nacházejí. HRW vyzvala salvadorskou vládu, aby potvrdila, kdo a kde je zadržován, sdělila případný právní základ pro zadržení a umožnila mu kontakt s vnějším světem.

Trumpova vláda k deportacím do Salvadoru využila zákon o nepřátelských cizincích z roku 1798, který takový krok umožňuje v době války a v případě lidí ohrožujících bezpečnost země, aniž by jim musel být zaručen spravedlivý proces. Naposledy byl tento zákon použit za druhé světové války při internaci osob japonského, německého či italského původu.

 X X X

 Procházková: Američané chápou, že Rusko potřebuje svou sféru vlivu. S Evropou nemluví, je jim málo

Počet civilních obětí ruské agrese stále roste. Moskva stupňuje letecké útoky, čtyři regiony už formálně připojila ke svému území a americký prezident Donald Trump ani jeho vyjednavači nedostali dosud od Vladimira Putina nic. „Pro Rusko taky není úplně komfortní, stejně jako pro nás v Evropě, že nikdy nevíte, s čím se Trump probudí a co řekne,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus znalkyně Ruska a novinářka Deníku N Petra Procházková.

 „Trump zatím změnu nepřináší. Hovořil o tom, že dosáhne míru za den, pak říkal do Velikonoc, teď za čtrnáct dní bude mít, pokud se nemýlím, 100 dní ve funkci. Tak uvidíme, jestli nebude chtít něco prohlásit. Ale k žádnému velkému míru se neschyluje, neschyluje se dokonce ani k příměří, o kterých se tady hovořilo v minulosti,“ hodnotí v pořadu Osobnost Plus Procházková.

 „Ten proces je, a to jsme viděli na jiných válkách v minulosti, strašně pomalý. Rusko zatím nemá momentální důvod, aby válku zastavilo. Ale pravděpodobně ho za nějaký čas mít bude,“ míní.

Znalkyně Ruska vysvětluje, že ruský prezident Putin nemusí mít na Trumpa žádné zvláštní argumenty, jimiž ho udržuje na místě. „Stačí, že Rusko je a prezentuje se jako velká země, jako mocnost – a Putin jedná s Trumpem jako rovný s rovným,“ soudí.

„Když si všimnete některých rusko-amerických jednání, tak tam často zdůrazňují, že ani moc nemluví o Ukrajině. Mluví třeba o obnovení diplomatických misí nebo o vzájemném obchodě, o společném dobývání Arktidy. A Ukrajina je jenom jeden z problémů,“ popisuje novinářka a dodává, že Trumpovi právě toto jednání s velkou mocností imponuje.

„Trump první, co udělal, přestal rozlišovat mezi agresorem a obětí. Ukrajinu i Rusko pokládá za dvě rovnocenně znepřátelené země a tak s nimi jedná. Ale Putin má navíc, oproti Volodymyru Zelenskému, za sebou právě tu velikost, bohatství. A Trump je kšeftman,“ shrnuje Procházková.

Američané podle ní na rozdíl od Evropanů chápou, že Rusko kromě svého vlastního území potřebuje ještě nějaké sféry vlivu. „Protože Američané je potřebují také,“ podotýká s tím, že v tomto ohledu se Trump s Putinem navzájem chápou.

„‚My přece taky chceme mít Mexický záliv, nebo Americký, a Panamu a trošku i Kanadu.‘ ‚No tak dobře, tak ty si nech tohle a my si zase vezmeme toto‘,“ glosuje jednání velmocí.

Osobnost v čele

Procházková uznává, že Američané se nebaví s jednotlivými představiteli států ani s představitelkami Evropské unie, protože je jim to málo.

„Oni, jak se říká, potřebují telefon, kam zavolají, a tam má být někdo, kdo rozhodne. V Evropě to ale tak nebude nikdy, protože my zkrátka nemáme a nechceme svého Trumpa. Nechceme přece Evropu změnit v něco, kde bude sedět v čele egomuž a ten bude rozhodovat o tom, kam se Evropa posune.“

Novinářka zároveň doufá, že v tomto ohledu bude Evropa fungovat jako celek.

„Zatím nás obě země (Rusko a Spojené státy) přestaly brát vážně. Třeba se dopracujeme k nějakému kompromisu. Já si nemyslím, že to musí být buď, anebo. Že tady buď budeme mít americký systém, nebo nedejbože ruský, anebo budeme úplně zanedbatelní. Lze najít kompromis, najít osobnost, která se postaví do čela. Musí to být někdo buď z Německa, Francie nebo Británie, i když Británie není členem Evropské unie.“

 X X X

 USA snížily odhad své celkové pomoci Ukrajině na 100 miliard dolarů. Dále jednají o dohodě

Spojené státy v době pokračujících rozhovorů s Kyjevem o nerostných surovinách podstatně snížily odhad výše své celkové pomoci Ukrajině z původních 300 miliard na zhruba 100 miliard dolarů (z 6,6 na 2,2 bilionu Kč). Informovala o tom ve středu agentura Bloomberg s odvoláním na osoby obeznámené se situací.

 Administrativa amerického prezidenta Donalda Trump tlačí na Kyjev, aby přistoupil na dohodu, která Spojeným státům umožní podíl na zisku z investičních projektů na Ukrajině, včetně infrastrukturních a těch spojených s těžbou nerostných surovin. Washington to považuje za kompenzaci za desítky miliard dolarů ve formě zbraní a další pomoci, kterou Ukrajině poskytl od února 2022, kdy Rusko Ukrajinu v plném rozsahu napadlo.

Trump usiluje o uzavření dvoustranné dohody s Kyjevem o těžbě nerostných surovin v rámci svých snah o ukončení ruské války na Ukrajině. Trump v dohodě vidí rovněž způsob, jak získat zpět miliardy dolarů vynaložené na pomoc Kyjevu, píše Bloomberg.

Kyjev se snaží vyjednat lepší podmínky dohody a odmítá uznat předchozí pomoc USA jako dluh. Celkovou výši americké pomoci stanovil na 90 miliard dolarů (dva biliony korun), čemuž se nynější snížený odhad Washingtonu přibližuje.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý uvedl, že jednání s USA o dohodě o nerostných surovinách jsou pozitivní a že se očekávají další schůzky. Ve středu ukrajinská ministryně hospodářství Julija Svyrydenková sdělila, že obě strany dosáhly významného pokroku a v nejbližší době podepíšou memorandum o porozumění.

V březnu Trumpova administrativa navrhla novou, rozsáhlejší dohodu o nerostných surovinách, která Ukrajině neposkytuje žádné bezpečnostní záruky. Zato požaduje, aby Ukrajina ukládala do společného investičního fondu veškeré příjmy z těžby přírodních zdrojů státními i soukromými podniky na ukrajinském území.

Kyjev je nucen k jednáním s USA přistupovat obezřetně, připomněla agentura Bloomberg. Únorová hádka v Oválné pracovně mezi Zelenským a Trumpem a jeho viceprezidentem J. D. Vancem totiž vedla ke zrušení předchozí dohody, což USA přimělo k dočasnému pozastavení americké pomoci a sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou.

X X X

 Slovenské neziskovky musí pod hrozbou pokuty přiznávat dárce, schválil parlament

 Nevládní organizace na Slovensku budou mít nové administrativní povinnosti, včetně vykazování svých dárců. Změnou příslušných zákonů o tom rozhodla Národní rada. Schválenou předlohu ještě posoudí prezident. Opozice označila novelu za hanebnou. Cílem je podle ní šikana neziskových organizací či nadací, které upozorňují na pochybení úřadů a vlády.

 Parlament změnu zákonů ve středu schválil hlasy téměř všech vládních a nezařazených poslanců, kteří podporují kabinet premiéra Roberta Fica. Změny navrhli vládní poslanci, kteří krok zdůvodnili snahou o větší transparentnost nevládního sektoru. Zástupci koalice dlouhodobě vystupují proti některým spolkům či nadacím a označují je za politické.

Na rozdíl od dřívějšího návrhu se na nevládní organizace nakonec nebudou vztahovat ustanovení o lobbingu, nerozšíří se důvody k jejich zrušení a některé z nich ani nebudou mít zvláštní označení, pokud dostávají peníze z ciziny. Podle zástupců občanského sektoru v zákonu ovšem zůstala ustanovení, jež jsou v rozporu s evropským právem.

Opoziční politici i nevládní organizace zákon přirovnali k úpravě platné v Rusku, které kritici ruského režimu nepovažují za demokratickou zemi. „Je to ruský zákon. Jediným cílem této legislativy je šikana, zastrašování a umlčení aktivních lidí. Přesně podle ruského manuálu,“ napsalo v prohlášení občanské sdružení Mír Ukrajině, které na Slovensku od loňska organizuje protivládní demonstrace.

Údaje o dárcích či věřitelích z řad fyzických osob nebudou muset nevládní organizace zapsat do zvláštního výkazu, pokud v jednotlivých případech od nich nedostanou více než 5 tisíc eur ročně (přes 125 tisíc korun) nebo peníze budou určené například pro konkrétního člověka se zdravotním postižením. Podle nevládních organizací vykazování dárců porušuje jejich právo na soukromí.

Za porušení povinnosti uložit výkaz o dárcích nebo věřitelích do příslušného registru bude moci nevládní organizace dostat pokutu do tisíce eur (přes 25 tisíc korun). Pokud neučiní nápravu, další pokuta se zvýší až maximálně na desetinásobek uvedené částky a peněžitou sankci bude možné ukládat i opakovaně.

Nově občanskému sektoru až na výjimky přibude rovněž povinnost odpovídat na dotazy veřejnosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím, a to ohledně využití státních a obdobných dotací.

Po tlaku jedné ze tří vládních stran některé sporné návrhy z předlohy vypadly, a to včetně ustanovení, aby se nevládní organizace musely registrovat jako lobbisté, pokud by chtěly jakkoliv ovlivňovat rozhodování politiků a jiných veřejně činných osob.

Kromě uvedeného zákona Národní rada rovněž hlasy vládních poslanců přijala usnesení, v němž vyjádřila znepokojení, že právo na demonstrace je podle ní zneužíváno k úzkým politickým a soukromým zájmům. Odmítla rovněž, že uvedený zákon lze označit za ruský.

Proti návrhům ohledně úpravy pravidel fungování nevládního sektoru protestovaly na začátku dubna tisíce Slováků v rámci protivládních demonstrací, kterou odstartovala prosincová schůzka Fica s ruským diktátorem Vladimirem Putinem.

Skupina vládních poslanců nejprve před více než rokem zejména navrhovala, aby nevládní organizace financované ze zahraničí musely až na výjimky ve svém názvu používat zvláštní označení.

Od tohoto návrhu, na jehož rozpor s evropským právem ještě loni upozornila tehdejší místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, slovenská koalice ustoupila. Současně však připravila návrh dalších změn ohledně fungování nevládních organizací, který pak po kritice přepracovala.

Rozpravu k uvedenému zákona v klíčovém druhém čtení sněmovny vládní koalice omezila na nejkratší možnou dobu dvanácti hodin. Ve třetím čtení před definitivním hlasováním o návrhu pak prosadila předčasné ukončení rozpravy.

 X X X

Izrael zakázal Palestincům žít ve třetině Pásma Gazy, je to nárazníková zóna

 zraelská armáda oznámila, že z 30 procent území Pásma Gazy vytvořila nárazníkovou zónu, v níž Palestincům nebude dovoleno žít, píše agentura AFP. Od konce příměří v Gaze z 18. března, kdy armáda zahájila novou ofenzivu, bylo v důsledku bojů vysídleno asi 500 tisíc lidí, řekla ve středu Stephanie Tremblayová, mluvčí generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese.

„Přibližně 30 procent území Pásma Gazy je nyní považováno za operační bezpečnostní perimetr,“ uvedla izraelská armáda s tím, že palestinští obyvatelé v takto vytvořené nárazníkové zóně nebudou moci žít.

„Naši humanitární partneři odhadují, že od 18. března bylo nově či opětovně vysídleno přibližně půl milionů lidí,“ řekla ve středu Tremblayová.

Izraelský ministr obrany Jisrael Kac předtím prohlásil, že vojáci zůstanou v takzvaných bezpečnostních zónách v Gaze, Libanonu a Sýrii po neomezenou dobu. „Na rozdíl od minulosti se armáda nestahuje z oblastí, které byly vyčištěny a zabrány,“ řekl Kac.

Armáda „zůstane v bezpečnostních zónách jako nárazník mezi nepřítelem a (izraelskými) obcemi v jakémkoli dočasném či trvalém uspořádání v Gaze – stejně jako v Libanonu a Sýrii,“ zdůraznil ministr. Vláda je podle něj v první řadě odhodlaná soustředit veškeré úsilí k tomu, aby byli propuštěni zbývající rukojmí, které teroristické hnutí Hamás v Gaze stále zadržuje.

„Bude-li Hamás nadále odmítat (propustit rukojmí), vojenské operace budou rozšířeny a pokročí do dalších fází,“ dodal Kac. Příměří trvalo od 19. ledna. Armáda začala následně zabírat rozsáhlá území uvnitř Pásma Gazy, nařizovat evakuace statisíců tamních obyvatel a začleňovat je do takzvaného nárazníkového pásma podél vlastních hranic i hranice s Egyptem.

Podle vlády premiéra Benjamina Netanjahua je hlavním cílem vyvinout tlak na Hamás, aby vrátil 59 živých i mrtvých rukojmích. Kac ve středu také zopakoval, že politické vedení země chápe blokádu humanitární pomoci, která trvá už od začátku března, především jako nástroj tlaku na Hamás.

Izrael přerušil veškeré dodávky humanitární pomoci do Pásma Gazy 2. března, hned po skončení první fáze příměří, která podle dohody trvala šest týdnů a během níž se nepodařilo vyjednat podmínky druhé fáze.

Humanitární pomoc mají vozit civilní firmy

Izrael podle Kace hodlá v budoucnu obnovit přísun humanitárních dodávek do Gazy, ale pouze prostřednictvím „civilních firem“, aby se pomoc nedostala do rukou Hamásu. Ten většinu tohoto palestinského území dosud ovládá.

Politikou Izraele je „zastavení humanitární pomoci, což oslabuje kontrolu Hamásu nad obyvatelstvem, a vytvoření infrastruktury pro distribuci (pomoci) prostřednictvím civilních společností v budoucnu“, řekl Kac. Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) přitom tento týden uvedl, že situace v Pásmu Gazy je nyní pravděpodobně nejhorší za 18 měsíců trvání války.

„Jak jsem zmínil ve svém prohlášení, politika Izraele je jasná a do Gazy se nedostane žádná humanitární pomoc,“ prohlásil Kac podle listu The Times of Israel (ToI). Reagoval tak na okamžitou kritiku ze strany krajně pravicových zákonodárců k distribuci humanitární pomoci prostřednictvím civilních společností.

„V současné realitě nikdo nedostane do Gazy žádnou humanitární pomoc a nikdo se k tomu ani nechystá,“ uvedl Kac. „Zdůraznil jsem, že pokud jde o budoucnost, musí být vybudován mechanismus pro využití civilních společností, aby v budoucnu neměl (k pomoci) přístup Hamás,“ dodal.

  Izrael mimo to odmítá stáhnout vojáky z pěti strategických pozic na jihu Libanonu, kde jinak platí křehké příměří s militantním hnutím Hizballáh, a po svržení syrského diktátora Bašára Asada obsadil také nárazníkové pásmo na jihu Sýrie.

Vláda tvrdí, že si nad těmito územími musí udržet kontrolu, aby se nemohl opakovat podobný teroristický útok, jaký provedl Hamás 7. října 2023 na jihu Izraele. Ozbrojenci tehdy zabili přes 1 200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Od počátku války bylo v Pásmu Gazy podle tamního ministerstva zdravotnictví spravovaného Hamásem zabito nejméně 51 025 Palestinců, přičemž od 18. března bylo zabito 1 652 Palestinců, píše AFP.

 X X X

 Izrael zakázal Palestincům žít ve třetině Pásma Gazy, je to nárazníková zóna

 Izraelská armáda oznámila, že z 30 procent území Pásma Gazy vytvořila nárazníkovou zónu, v níž Palestincům nebude dovoleno žít, píše agentura AFP. Od konce příměří v Gaze z 18. března, kdy armáda zahájila novou ofenzivu, bylo v důsledku bojů vysídleno asi 500 tisíc lidí, řekla ve středu Stephanie Tremblayová, mluvčí generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese.

 „Přibližně 30 procent území Pásma Gazy je nyní považováno za operační bezpečnostní perimetr,“ uvedla izraelská armáda s tím, že palestinští obyvatelé v takto vytvořené nárazníkové zóně nebudou moci žít.

„Naši humanitární partneři odhadují, že od 18. března bylo nově či opětovně vysídleno přibližně půl milionů lidí,“ řekla ve středu Tremblayová.

Izraelský ministr obrany Jisrael Kac předtím prohlásil, že vojáci zůstanou v takzvaných bezpečnostních zónách v Gaze, Libanonu a Sýrii po neomezenou dobu. „Na rozdíl od minulosti se armáda nestahuje z oblastí, které byly vyčištěny a zabrány,“ řekl Kac.

Armáda „zůstane v bezpečnostních zónách jako nárazník mezi nepřítelem a (izraelskými) obcemi v jakémkoli dočasném či trvalém uspořádání v Gaze – stejně jako v Libanonu a Sýrii,“ zdůraznil ministr. Vláda je podle něj v první řadě odhodlaná soustředit veškeré úsilí k tomu, aby byli propuštěni zbývající rukojmí, které teroristické hnutí Hamás v Gaze stále zadržuje.

„Bude-li Hamás nadále odmítat (propustit rukojmí), vojenské operace budou rozšířeny a pokročí do dalších fází,“ dodal Kac. Příměří trvalo od 19. ledna. Armáda začala následně zabírat rozsáhlá území uvnitř Pásma Gazy, nařizovat evakuace statisíců tamních obyvatel a začleňovat je do takzvaného nárazníkového pásma podél vlastních hranic i hranice s Egyptem.

Podle vlády premiéra Benjamina Netanjahua je hlavním cílem vyvinout tlak na Hamás, aby vrátil 59 živých i mrtvých rukojmích. Kac ve středu také zopakoval, že politické vedení země chápe blokádu humanitární pomoci, která trvá už od začátku března, především jako nástroj tlaku na Hamás.

Izrael přerušil veškeré dodávky humanitární pomoci do Pásma Gazy 2. března, hned po skončení první fáze příměří, která podle dohody trvala šest týdnů a během níž se nepodařilo vyjednat podmínky druhé fáze.

Humanitární pomoc mají vozit civilní firmy

Izrael podle Kace hodlá v budoucnu obnovit přísun humanitárních dodávek do Gazy, ale pouze prostřednictvím „civilních firem“, aby se pomoc nedostala do rukou Hamásu. Ten většinu tohoto palestinského území dosud ovládá.

Politikou Izraele je „zastavení humanitární pomoci, což oslabuje kontrolu Hamásu nad obyvatelstvem, a vytvoření infrastruktury pro distribuci (pomoci) prostřednictvím civilních společností v budoucnu“, řekl Kac. Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) přitom tento týden uvedl, že situace v Pásmu Gazy je nyní pravděpodobně nejhorší za 18 měsíců trvání války.

„Jak jsem zmínil ve svém prohlášení, politika Izraele je jasná a do Gazy se nedostane žádná humanitární pomoc,“ prohlásil Kac podle listu The Times of Israel (ToI). Reagoval tak na okamžitou kritiku ze strany krajně pravicových zákonodárců k distribuci humanitární pomoci prostřednictvím civilních společností.

„V současné realitě nikdo nedostane do Gazy žádnou humanitární pomoc a nikdo se k tomu ani nechystá,“ uvedl Kac. „Zdůraznil jsem, že pokud jde o budoucnost, musí být vybudován mechanismus pro využití civilních společností, aby v budoucnu neměl (k pomoci) přístup Hamás,“ dodal.

 Izrael mimo to odmítá stáhnout vojáky z pěti strategických pozic na jihu Libanonu, kde jinak platí křehké příměří s militantním hnutím Hizballáh, a po svržení syrského diktátora Bašára Asada obsadil také nárazníkové pásmo na jihu Sýrie.

Vláda tvrdí, že si nad těmito územími musí udržet kontrolu, aby se nemohl opakovat podobný teroristický útok, jaký provedl Hamás 7. října 2023 na jihu Izraele. Ozbrojenci tehdy zabili přes 1 200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Od počátku války bylo v Pásmu Gazy podle tamního ministerstva zdravotnictví spravovaného Hamásem zabito nejméně 51 025 Palestinců, přičemž od 18. března bylo zabito 1 652 Palestinců, píše AFP.

 X X X

 Obviněný soudce Kafka se brání: Podal stížnost proti vazbě, tvrdí, že utíkal před smrtí.

Soudce Krajského soudu v Brně Roman Kafka, který čelí obvinění z podvodu, podal stížnost proti rozhodnutí o vzetí do vazby. Do ní ho poslal Okresní soud v Ostravě 10. dubna. Kafka se proti rozhodnutí ohradil hned po jeho vyhlášení. Jeho advokát Jiří Nosek uvedl, že proti samotnému zahájení trestního stíhání zatím stížnost podána nebyla.

Podezření z podvodu za více než 12 milionů

Policie viní Kafku z toho, že mezi lety 2022 a 2025 neoprávněně získal od několika osob peníze pod falešnými záminkami. Údajná škoda přesahuje 12 milionů korun. Podle médií si měl peníze půjčovat údajně na výhodné investice, ale přestal je vracet. Hrozí mu až deset let vězení.

Útěk a zadržení v Chorvatsku

Kafka zmizel začátkem března ze svého domu v Kroměříži a policie jej nejprve evidovala jako pohřešovaného. Krátce poté byl zadržen v Chorvatsku a minulý týden vydán zpět do České republiky. Ostravský soud následně rozhodl o vazbě z důvodu možné snahy ovlivňovat svědky nebo uprchnout.

Kafka: Cílem byl útěk před vyděrači

V několika telefonátech médiím Kafka tvrdil, že posledních pět let čelil vydírání. „Prchám po půlce Evropy před lidmi, kteří mě chtějí zlikvidovat,“ uvedl pro iRozhlas a Českou televizi. Tvrdí, že zpočátku platil ze svého, a když už neměl z čeho, začal si půjčovat.

Kafka uvedl, že kontaktoval české diplomaty i policii. Mluvil také o spolupráci s chorvatskými tajnými službami a obvinil české policisty z úniku informací k vyděračům.

Dlouholetý státní zástupce a známý případ metanolové aféry

Roman Kafka je soudcem od roku 2018, předtím působil 12 let jako státní zástupce. Zviditelnil se zejména v případu metanolové aféry, kde navrhl doživotní tresty dvěma hlavním obžalovaným. Od prosince 2023 čelil kárnému řízení kvůli vážným průtahům a porušování soudcovských povinností.

Den před svým zmizením oznámil rezignaci na funkci soudce, která by měla nabýt účinnosti k 30. červnu. Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

MINISTERSTVO   FINANCÍ  ZKLAMALO,  NÁVRH  AKCIí  FIASKO

 Jiří Strýček: Ministerstvo financí opět zklamalo. Nový návrh úpravy zaměstnaneckých akcií je fiasko

Předseda sněmovního výboru pro startupy, vědu, výzkum a inovace Jiří Strýček představil v exkluzivním rozhovoru pro Českou justici novou právní úpravu zaměstnaneckých akcií. Je ale podle něj zklamáním. Zdroj: Jiří Strýček

 Česko se v tomto volebním období nejspíš nedočká funkční úpravy zaměstnaneckých akcií, míní předseda sněmovního podvýboru pro startupy, vědu, výzkum a inovace Jiří Strýček (ANO). Šlo přitom o jednu z klíčových priorit vlády Petra Fialy (ODS). Po dvou neúspěšných novelách sice ministerstvo financí v březnu dokončilo práce na třetím návrhu, pro poslance z podvýboru pro startupy a samotnou startupovou scénu je ale opět zklamáním. Očekávaná změna, která měla zpřístupnit vydávání akcií zaměstnancům a podpořit konkurenceschopnost českých firem, nepřináší zásadní zlepšení. Zákon stále počítá s vysokými odvody a formálním přístupem, kvůli kterým se stávající úprava téměř nevyužívá. Podrobnosti o parametrech návrhu popsal Strýček v rozhovoru pro Českou justici. Ministerstvo financí se k připravovaným změnám zatím nechce vyjadřovat.

S jakými zvýhodněními pro zaměstnanecké akcie a jejich emise počítá návrh ministerstva financí představený podvýboru pro startupy, vědu, výzkum a inovace letos v březnu?

Pokud se bavíme o daňovém zvýhodnění, pak s žádnými. V návrhu se stále počítá u zaměstnaneckých akciových plánů jako s příjmem ze závislé činnosti, což znamená, že nedochází k zavedení výhodnějšího režimu zdanění, jako například zdanění celého příjmu jako ostatního příjmu, což byl jeden ze základních požadavků, který zazníval ze startupového prostředí. (Zařazení zaměstnaneckých akcií mezi příjmy ze závislé činnosti mimo jiné znamená, že se z nich bude i nadále kromě daní odvádět i sociální a zdravotní pojištění – pozn. red.)

x Počítá návrh s tím, že příjmy ze zaměstnaneckých akcií se budou danit výhradně až ve chvíli, kdy svému držiteli přinesou zisk?

Mění se sice výčet zdanitelných okamžiků, například změna rezidentství či ukončení pracovního poměru byly vyškrtnuty, ale přibyly jiné. Jde například o překročení 5procentního podílu na základním kapitálu společnosti. Nedochází rovněž k odstranění ani posunutí 10leté lhůty, po jejímž uplynutí se příjem ze zaměstnaneckého opčního plánu zdaní automaticky, aniž by došlo k některému z rozhodných okamžiků. Je třeba dodat, že například v Německu byla tato hranice posunuta z 12 na 20 let.

Návrh dále neumožňuje zdanit nižší hodnotu, než jakou měly zaměstnanecké akcie v době vydání. To znamená další omezení současného režimu. Přibyla také omezení pro energetická a telekomunikační odvětví, což považuji za zbytečnou limitaci v oborech, které se v současné době velmi rychle vyvíjejí.

Ministerstvo financí předem avizovalo, že zvýhodnění zaměstnaneckých akcií by neměla být dostupná pro nadnárodní korporace a holdingy. Jakým způsobem se toho snaží dosáhnout?

Ano, návrh definuje ovládanou a ovládající účetní jednotku v rámci skupiny s tím, že maximální roční úhrn čistého obratu, kterou skupina může mít, představuje částku 2,5 miliardy korun.

Jak hodnotíte aktuální návrh úpravy zaměstnaneckých akcií? Do jaké míry je podle vás lepší, než nyní účinná právní úprava?

Z mého pohledu není lepší de facto v ničem. Startupům nic nového z pohledu použitelnosti zaměstnaneckých akciových plánů v praxi nepřináší. Je sice dobře, jak jsem již konstatoval, že byly vyškrtnuty některé okamžiky zdanění, nicméně hlavním problémem tohoto návrhu je to, že stále nepohlíží na zaměstnance jako na investora a tudíž je požadováno zdanění jako příjem ze závislé činnosti, namísto zdanění celého příjmu jako ostatního příjmu.

Vidíte v návrhu nějaká rizika, slabá místa, která by se měla ještě upravit?

Ano, hlavní slabé místo je, že návrh z pera ministerstva financí opět není pro startupy použitelný. Nereaguje, až na malé výjimky, na podněty startupového sektoru, které jsou již více než rok a půl zástupcům ministerstva vysvětlovány a nereflektuje reálnou praxi. Navíc návrh v mnoha ohledech situaci nezlepšuje, ale naopak zhoršuje a zpřísňuje.

Jak návrh ministerstva financí přijal podvýbor pro startupy? O čem se v souvislosti s ním diskutovalo?

V letošním roce proběhla za účasti zástupců ministerstva financí, ministerstva průmyslu, CzechInvestu a zástupců startupového ekosystému tři jednání podvýboru, na kterém zástupci startupů jasně nadefinovali své požadavky, náměty, rady a zkušenosti. Zcela jasně směrem k zástupcům ministerstva financí a ministerstva průmyslu a obchodu deklarovali, jak je zlepšení podmínek pro zaměstnanecké akciové plány důležité. Nicméně po předložení posledního návrhu ze strany resortu bylo na podvýboru po dlouhé diskuzi ze strany zástupců startupového prostředí konstatováno, že případné rozpracování posledního návrhu, v podobě, ve které jej resort předložil, nedává smysl, protože nepřináší trhem požadovanou změnu.

Ministerstvo financí předem avizovalo, že je připraveno prosadit novou úpravu zaměstnaneckých akcií ještě v tomto volebním období. Je to podle vás v této situaci reálné?

Ano, to už ministerstvo avizovalo v červnu loňského roku. Zatím však do této chvíle stále nemáme použitelný návrh, který by vycházel z potřeb startupů a který by se jako pozměňovací návrh měl předložit. Podle mne je vysoce nepravděpodobné, že se stihne nová úprava schválit. Je nutno si uvědomit, že pokud takovýto pozměňovací návrh vznikne a na poslední chvíli bude předložen, tak je nutno ho podrobit odborné diskuzi na plénu Poslanecké sněmovny, odborných výborech, a zejména v podvýboru pro startupy, vědu, výzkum a inovace, a to ve spolupráci se zástupci startupového prostředí, kteří celou záležitost velmi pozorně sledují.

Přijetí právní úpravy zaměstnaneckých akcií byla prioritou této vlády. Na konci volebního období tu máme v pořadí již třetí legislativní změnu, o jejíž funkčnosti, jak říkáte, panují pochybnosti. Jak tento výsledek hodnotíte?

Hlavní problém vidím v tom, že ministerstvo financí v případě prvního návrhu, nevím proč, s trhem nekomunikovalo, nereflektovalo praxi. Následně pak muselo svůj návrh opravovat, vše se neúměrně časově prodlužovalo a pro startupy vlastně stále nic nevyřešilo. U aktuálního návrhu, tedy zatím posledního návrhu, díky společnému tlaku podvýboru pro startupy a České startupové asociace ministerstvo sice již komunikuje, ale jak jsem již řekl, stále v plné míře nereflektuje potřeby českého startupového ekosystému.

Co bych si rozhodně nepřál, je to, aby formou již zmíněného pozměňovacího návrhu nevznikla další nic neřešící legislativní změna, která celou situaci jen zkomplikuje. Pro startupový sektor to nevysílá dobrý signál a hrozí reálné riziko, že díky stávajícím legislativním překážkám, nadměrné administrativní zátěži, vysokým daním a stávající nízké podpoře a nekoncepčnosti ze strany státu odejdou další inovativní firmy raději do zemí, které jsou startupům více nakloněny.

Vidíte ještě nějaké další, alternativní cesty, jak by Česko mohlo podpořit rozvoj startupů?

Samozřejmě. Další kroky jsou předmětem široké a odborné diskuze na podvýboru. Česko má výrazný startupový potenciál a já osobně do budoucnosti vnímám podporu startupů jako jeden ze stěžejních úkolů, kterému se budeme určitě věnovat s větším důrazem a intenzitou. Kromě zaměstnaneckých akcií bude nutno pro podporu startupů zavést například startupový zákon, posílit kapitálový trh v Česku i Evropě, rozvíjet krajská inovační centra, urychlit digitalizaci státní správy, zjednodušit legislativu, odstranit administrativní bariéry a v neposlední řadě se zaměřit i na oblast pracovněprávních vztahů.

Proč je podle Vás zapotřebí, aby Česko podporovalo rozvoj nových firem? Čeho tím může dosáhnout?

Důvodů, především ekonomických, je mnoho. Je nutno si uvědomit, že startupy jsou důležitým hybatelem inovací v ekonomice rozvinutých států. Pokud chceme mít v Česku inovativní ekonomiku s vysokou přidanou hodnotou a následně vyšší mzdy, tak startupy jsou jeden ze sektorů ekonomiky, které nám s tím mohou pomoci.

Alžběta Vejvodová, ceskajustice.cz

X X X

 STÍŽNOST  NOVINÁŘŮ,  UNIE  VYDAVATELŮ  NA  POSLANCE  VONDRÁĆKA

 Návrh poslance Radka Vondráčka ohrožuje svobodu médií

  Česká unie vydavatelů, Sdružení pro internetový rozvoj, Asociace online vydavatelů, Český výbor International Press Institute a Syndikát novinářů považují návrh úprav zákona, který zavádí tresty za zveřejňování informací z přípravného trestního řízení i tehdy, když je jejich zveřejnění ve veřejném zájmu, za potenciální ohrožení svobody tisku. Tento pozměňovací návrh předložil Ústavně-právnímu výboru poslanec Radek Vondráček (ANO). Podle médií hrozí, že návrh povede k autocenzuře a omezení práce novinářů i dalších osob. Vyzývají proto zákonodárce, aby návrh při dalším projednávání odmítli, a zároveň nabízejí odbornou spolupráci při hledání přijatelnější úpravy.

 Ústavně-právní výbor Poslanecké sněmovny schválil všemi hlasy svých členů až na jednu výjimku k dalšímu projednávání poněkud nestandardně neveřejně podaný pozměňovací návrh předsedy Ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka. Návrh ve svých důsledcích kriminalizuje porušení již nyní v principu platného zákazu (nemožnosti) zveřejňovat informace z přípravného trestního řízení tam, kde na jejich zveřejňování není veřejný zájem.

 Výše uvedené mediální asociace v návrhu spatřují nebezpečí ohrožení svobody médií, které vyplývá zřejmě ze zásadního nepochopení jejich role. Posláním médií je přinášet veřejnosti všechny relevantní a důvěryhodné informace, což samozřejmě zahrnuje i informace z přípravného trestního řízení, pokud tyto informace od osob v těchto řízeních zapojených uniknou. Zákonodárci a ostatní činitelé by proto měli vyvinout maximální úsilí, aby informace nebyly předmětem úniku, nikoliv se snažit postihovat média za to, že o únicích a jejich obsahu zpravují veřejnost. Kriminalizace zveřejnění takovýchto informací může novináře a poskytovatele mediálních služeb odrazovat od toho, aby veřejnost informovali o významných kauzách týkajících se politiků či jiných veřejně činných osob (tzv. chilling efekt).

 Návrh však nedopadá pouze na novináře, bude se ve skutečnosti týkat i bloggerů, diskutujících na sociálních sítích, politiků samotných apod.

 V návrhu nespatřujeme prostředek ochrany presumpce neviny, jak se snaží tvrdit ti, kteří novelu podporují, ale nástroj, jak bránit novinářům a dalším osobám informovat o jednotlivých trestních případech na principu padni komu padni. Potenciální riziko uložení trestu odnětí svobody až na 5 let může vyvolat u novinářů, vydavatelů, ale i jiných osob, které by chtěly informovat o kauze veřejného zájmu, nejistotu, obavy a vést k nebezpečné autocenzuře. Odvoláváme se na čl. 21 Evropského nařízení o svobodě médií, který jasně stanovuje povinnost členských států nastavovat vnitrostátní opatření týkající se poskytovatelů mediálních služeb tak, aby nedocházelo k ovlivňování redakční svobody. Taková opatření musí být řádně odůvodněná, transparentní, objektivní a nediskriminační. Vzhledem k chybějící důvodové zprávě k tomuto bodu nebyl tento požadavek naplněn.

 Vyzýváme proto zákonodárce, aby obsah tohoto pozměňovacího návrhu předloženého prostřednictvím Ústavně-právního výboru poslancem Radkem Vondráčkem při dalším projednávání návrhu novely trestního řádu a zákona odmítli. Zároveň jsme připraveni být odborným partnerem do diskuse o návrhu změn v této problematice.

Česká unie vydavatelů: Tomáš Tkačík, předseda správní rady

 X X X

 Čeští investoři dobývají rakouské Alpy, láká je rekreace i výnosy z apartmánů

 Čeští investoři jsou čtvrtí nejaktivnější na trhu s rekreačními nemovitostmi v rakouských Alpách. Jejich zájem o alpské apartmány roste kvůli stabilnímu výnosu, omezené nabídce i zhoršující se situaci v českých horských střediscích. Nahradili Brity, které z trhu vytlačil brexit, ukázala analýza.

Investoři z Česka se stali jedněmi z nejaktivnějších hráčů na trhu s rekreačními nemovitostmi v rakouských Alpách. Podle aktuální analýzy společnosti SUR REAL Investments CZ drží české investice 15,04 procentní podíl na nákupech investičních apartmánů v turistických oblastech Rakouska. Přední příčky drží domácí Rakousko (22,81 procent), Německo (18,30 procent) a Nizozemsko (18,05 procent).

„Investoři z Česka v první čtyřce nahradili Brity, jimž se po brexitu nákup nemovitostí v EU zkomplikoval a zdražil. Je pozoruhodné, jak výrazně vzrostl zájem českých investorů o kvalitní nemovitosti v Alpách,“ říká Tomáš Chrobák, ředitel společnosti SUR REAL Investments CZ.

Ceny nemovitostí rostou

Investiční apartmány v rakouských Alpách nabízejí českým kupcům nejen atraktivní zhodnocení financí, ale i možnost rekreace v prestižních horských destinacích. Čím dál větší počet českých majitelů podle Chrobáka potvrzuje, že jde o ověřenou strategii, která kombinuje bezpečnost investice s reálným výnosem.

Velkým lákadlem je i specifický rakouský model tzv. povinného turistického pronájmu. Majitelé mohou apartmán několik týdnů ročně využívat sami, zbytek roku je profesionálně spravován a pronajímán turistům. Roční čistý výnos se tak pohybuje mezi čtyřmi až šesti procenty.

Dalším důvodem, proč Češi míří právě do Rakouska, je omezená výstavba v turistických oblastech. Díky ní ceny nemovitostí stabilně rostou – v průměru až o osm procent ročně. „Podle našich klientů hrají kromě obliby alpského lyžování roli i praktické faktory – snadná dostupnost, vysoké ceny tuzemských nemovitostí a nejistá budoucnost českých horských středisek s méně stabilní sněhovou nadílkou,“ dodává Chrobák.

Čeští investoři se nejčastěji zaměřují na tradiční lokality jako Schladming, ale stále větší pozornost poutají také Korutany nebo Nassfeld. „Zde je k dispozici více apartmánů se schváleným tzv. smíšeným využitím. Možnost soukromého užívání není tak přísně časově omezena a lze ji lépe kombinovat s pronájmem,“ vysvětluje Chrobák.

Trh mění i geopolitika

Dynamiku trhu s alpskými nemovitostmi ovlivnila i geopolitická situace. Ruští investoři kvůli válce na Ukrajině a sankcím z trhu téměř vymizeli, zatímco zájem z Česka či Nizozemska naopak roste.

„Myslím, že hlavní roli hraje fakt, že čeští i nizozemští turisté sem dlouhodobě jezdí rádi na dovolenou. Česká republika je navíc už přibližně deset let nejrychleji rostoucím trhem, pokud jde o počet hostů – a to se logicky promítá i do zájmu o nemovitosti,“ říká René Bertignol, provozovatel hotelového resortu Das Förstereck.

Na rostoucí zájem českých investorů reagují i rakouští developeři a provozovatelé turistických resortů. „Primárně spolupracujeme s realitními makléři v Rakousku, Německu, Nizozemsku a České republice. Většina našich marketingových aktivit nyní směřuje právě do těchto zemí,“ potvrdil Frederik Jelstrup Wagner, manažer společnosti ALPENLIVING ApS.

 X X X

 Krajská radní Andrea Pfeffer Ferklová jednala s bavorským státním tajemníkem

Na krajském úřadě proběhlo v závěru minulého týdne jednání krajské radní Andrey Pfeffer Ferklové se státním tajemníkem Bavorského ministerstva financí a domoviny Martinem Schöffelem, který zároveň stojí v čele Rady pro přeshraniční spolupráci s ČR. Mezi témata společné diskuse patřil rozvoj dopravní infrastruktury, školství nebo například cestovního ruchu.

„Během jednání jsme se dotkli celé řady důležitých oblastí. Zajímalo mne, zdali došlo k posunu ohledně napojení dálnice D6 na německou dálnici A93 nebo zdali už existuje nějaký časový plán ohledně elektrifikace železniční trati do Norimberka. Z našeho pohledu jde o naprosto klíčové projekty, které mohou významně přispět k dalšímu rozvoji přeshraniční spolupráce. Velký potenciál vidím i v oblasti autonomní dopravy. Seznámila jsem pana tajemníka s tím, že v Chebu plánují využití autonomních vozidel ke svozu odpadu a v Karlových Varech pak k přepravě obyvatel a turistů. Jak jsem byla informována, v Německu, konkrétně v Hofu nebo Kronachu, už podobné projekty úspěšně běží a můžeme se od nich mnohé naučit,“ uvedla radní Andrea Pfeffer Ferklová.

V rámci jednání se hovořilo také o školství. Probírala se aktuálně probíhající spolupráce základních a středních škol na obou stranách hranice i snahy Karlovarského kraje o zřízení veřejné vysoké školy. Krajskou radní v této souvislosti zajímalo, v jakém režimu fungují německé univerzity a z jakých prostředků jsou financovány. Zároveň bylo připomenuto, že univerzity v Hofu nebo například v Mnichově nabízejí možnost vysokoškolského vzdělání i pro české studenty, a to v celé řadě velmi atraktivních programů, včetně těch, které jsou zaměřeny na moderní technologie.

Posledním z témat společné diskuse byla oblast cestovního ruchu. „Otevřeli jsme otázku společné marketingové strategie pro naše regiony. Shodli jsme se, že by bylo velmi přínosné vytvořit jednotný marketingový nástroj, díky němuž by zájemci z České republiky mohli získat komplexní informace o bavorských lázních v češtině – a naopak. Myslím si, že právě toto nám v současnosti chybí. Inspirací nám může být například projekt Silberstraße, který v rámci Krušných hor propojuje Karlovarský kraj s Ústeckým krajem a Saskem. Pokud by se nám podařilo vytvořit něco podobného i s Bavorskem, bylo by to hodně ku prospěchu,“ doplnila Andrea Pfeffer Ferklová. Mgr. Veronika Svobodová

 X X X

 Karlovy Vary jsou v roce 2025 Vary°Becherovy.

Doktora Davida Bechera připomenou i oslavy Zahájení lázeňské sezony

 Tradiční třídenní celoměstské slavnosti Zahájení lázeňské sezony v Karlových Varech se uskuteční o prvním květnovém víkendu od 2. do 4. května. Letos budou mimo jiné oslavou 300. výročí narození karlovarského rodáka, lékaře, průkopníka moderní balneologie a filantropa Davida Bechera. Městem projde i družina Karla IV., v parcích, na kolonádách a ulicích se uskuteční koncerty, divadelní a taneční vystoupení, součástí programu jsou také výstavy, přednášky, atrakce a aktivity pro děti.

 „Programem cílíme na obyvatele i návštěvníky města, oslavujeme prameny, lázeňství a osobnosti, které psaly historii Karlových Varů. V letošním roce je to vedle zakladatele města krále Karla IV. a také doktor David Becher jako zakladatel moderní lázeňské léčby. Celoměstské slavnosti pojímáme jako jednu z mnoha aktivit na podporu cestovního ruchu. Věřím, že i letos potvrdíme rostoucí zájem o naše město a místní lázeňství ze strany domácích i zahraničních hostů. A zároveň věřím, že zvrátíme trend posledních let, kdy sice roste počet hostů i počet přenocování, ale zároveň se snižuje průměrná délka pobytu návštěvníků i klientů místních lázeňských zařízení. A to je náš cíl. Musíme Čechy i zahraniční turisty přesvědčit, že komplexní lázeňské služby a procedury jsou nejen nadějí a cestou k léčbě a uzdravení, ale měly by být také součástí zdravého životního stylu a prevence,“ uvádí primátorka města Karlovy Vary Andrea Pfeffer Ferklová.

 Doktor David Becher, kterého po celý rok ztvárňuje herec a principál Viktor Braunreiter se ujme hlavní role programu v sobotu dopoledne, kdy zahájí slavnostní průvod Cesta k pramenům, na niž naváže slavnostní žehnání karlovarským pramenům. Jeho Veličenstvo král a císař Karel IV. dorazí s chotí, desítkami rytířů, dvorních dam, kejklířů a dvořanů v podání spolku Rytíři Koruny České. Jedním z hlavních center dění budou Smetanovy sady. V parku u Alžbětiných lázní proběhne jarmark, v sobotu zde své historické ležení rozbije císařská družina, v neděli tu budou připraveny atrakce a soutěže pro děti. Park bude také dějištěm koncertů. Návštěvníci se mohou  těšit na Martinu Pártlovou, Adama Mišíka nebo Sebastiana. Slavnostní požehnání karlovarským pramenům bude celebrovat papežský nuncius Jude Thaddeus Okolo. Sloužit bude i následnou mši v kostele sv. Máří Magdaleny, která bude věnována i doktoru Davidu Becherovi. Do programu Zahájení lázeňské sezony se zapojuje spousta galerií a dalších institucí.

V průběhu slavností Zahájení lázeňské sezony 2025 se v Císařských lázních uskuteční Slavnostní večer s udělením Ceny města Karlovy Vary a čestného občanství za účasti významných hostů a delegací z partnerských měst.

Helena Kyselá, tisková mluvčí