EU, G7, NATO válku Ukrajině nevyhrají, mnozí Ukrajinci nebojují, vozí jen auta z EU

 Státy ze skupiny velkých světových ekonomik G7 chtějí udržet a rozšířit sankce proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu. Šéfové států a vlád zemí G7 v závěrečném prohlášení po summitu v bavorském alpském zámku Ellmau uvedli, že chtějí ve vzájemném souladu dále snižovat ruské příjmy včetně těch z prodeje zlata. Chtějí také zvážit možné stanovení cenového stropu na ruské energie.

 „Budeme stát za Ukrajinou tak dlouho, dokud to bude třeba. Poskytneme jí potřebnou finanční, humanitární, vojenskou a diplomatickou podporu v její statečné obraně suverenity a územní celistvosti,“ uvedli představitelé Velké Británie, Francie, Itálie, Japonska, Kanady, Německa a USA, jejichž země skupinu tvoří.

„Budeme pokračovat v uvalování tvrdých a dlouhodobých opatření proti Rusku, abychom tuto válku pomohli ukončit,“ konstatovali státníci. „Zůstáváme pevně odhodláni dále koordinovat bezprecedentní sankce, dokud to bude třeba. Budeme postupovat jednotně v každé fázi a budeme snižovat ruské příjmy včetně těch ze zlata,“ říkají představitelé G7.

A tak dále, a tak podobně. Na zámku Elmau zkrátka a dobře zaznělo zhruba totéž, co na nedávném summitu Evropské unie, který Ukrajině alespoň udělil status kandidáta na členství v unii. Nu, a přestože další summit, tentokrát Severoatlantické aliance v Madridu, sotva začal, už v tuto chvíli lze předpokládat, že také z tohoto fóra uslyšíme zhruba totéž, co z obou předešlých.

Větší západní vojenské angažmá

Otázkou je, zda to stačí. Proklamativní podpora je jistě sympatická a přinejmenším naznačuje, že z čistě diplomatického hlediska je na tom dnešní Ukrajina jistě lépe, než bylo Československo na podzim 1938.

Jenže – prezident Zelenskyj se ve svých každonočních projevech znovu a znovu dožaduje, aby Západ jeho zemi dodal těžké zbraně, a to co nejrychleji. V praxi to ovšem vypadá tak, že třeba po Spojených státech by chtěl nejméně 48 raketových komplexů různých typů.

Ve skutečnosti ale dostal čtyři systémy HIMARS a další čtyři jsou snad na spadnutí. Podobné zbraně slibují i další západní země, ale nejdřív na konci tohoto roku. Západ prostě zapomíná na to, že kdo rychle dává, dvakrát dává.

Volodymyr Zelenskyj se navíc nejčerstvěji zasnil, že válka by mohla alespoň příměřím skončit ještě v závěru tohoto roku. Při západní laxnosti je ovšem naplnění podobného snu málo pravděpodobné.

Co tedy dál? Historik a publicista Alexej Kelin, který moc dobře ví, co je to současné Putinovo Rusko, v nedělním pořadu ČT Otázky Václava Moravce, několikrát zcela jasně zopakoval, že Západ musí „racionálně zvážit“, jak v ukrajinském konfliktu dál.

Porozuměl jsem Alexejovi tak, že bez většího západního vojenského angažmá nic dobrého očekávat nemůžeme – především ne silnou vyjednávací pozici pro Ukrajinu, pokud ovšem na nějaká jednání vůbec dojde.

 X X X

Putin pohrozil světu: Rusko zrcadlově odpoví na nasazení jednotek NATO do Finska a Švédska

Dvojice skandinávských zemí vznesla žádosti o vstup v květnu, zahájení přijímacího procesu ale blokovalo Turecko. Ankara však na současném summitu NATO v Madridu upustila od svých výhrad proti vstupu obou zemí.

„Není nic, co by nás mohlo na členství Finska a Švédska v NATO znepokojit. Pokud chtějí (vstoupit do NATO), tak prosím,“ řekl Putin. „Pokud budou v (těchto zemích) nasazeny vojenské jednotky a infrastruktura, budeme muset zrcadlově odpovědět a utvořit stejnou hrozbu, jaká z těchto území hrozí nám,“ dodal státník na tiskové konferenci v turkmenské metropoli Ašgabat, kde se na své první oficiální cestě do zahraničí od začátku války na Ukrajině účastnil summitu zemí sousedících s Kaspickým mořem.

Členské země Severoatlantické aliance dnes v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu Rusko označily za nejvýznamnější a přímou hrozbu pro bezpečnost aliance. Putin naopak odsoudil „imperiální ambice“ NATO, které se podle něj snaží skrze konflikt na Ukrajině nastolit svou „hegemonii“.

„Cílem Západu a NATO není dobro Ukrajiny a Ukrajinců,“ řekl Putin, podle kterého je podpora Ukrajiny pro Západ prostředkem, jak bránit své vlastní zájmy.

Ruský prezident na tiskové konferenci odpovídal i na dotazy novinářů týkající se současného válečného tažení na Ukrajině. Ruští vojáci podle něj v sousední zemi postupují, nelze ale určit, kdy „speciální vojenská operace“ skončí. Moskva odmítá v souvislosti se svým válečným tažením na Ukrajině hovořit o invazi nebo válce.

Putin se také ohradil proti obvinění Kyjeva, který pondělní útok na obchodní centrum ve středoukrajinském Kremenčuku označil za teroristický čin.

„Naše armáda necílí na civilní infrastrukturu,“ řekl Putin a naznačil, že zprávy ze Západu o nepřesnosti ruského ostřelování nejsou pravdivé. Britské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že existuje reálná možnost, že pondělní útok mířil na nedaleký cíl významný pro infrastrukturu. Nepřesnost ruského ostřelování již dříve způsobila smrt mnoha civilistů, pro ruské velení jsou vedlejší ztráty přijatelné a nejspíš se budou opakovat, dodal Londýn.

Při útoku v Kremenčuku podle ukrajinských úřadů zahynulo nejméně 20 lidí, další desítky byly zraněny. Ruské ministerstvo obrany následně prohlásilo, že jeho vzdušné síly podnikly úder na hangáry s americkými a evropskými zbraněmi v Kremenčuku a detonace munice vedla k požáru v nedalekém, „nefunkčním“ nákupním centru. Toto tvrzení ale odmítají zranění přeživší i ukrajinské vedení.

 X X X

V  HOTELU  HILTON  V  PRAZE  VELKÁ   KONFERENCE  JIHOKOREJE  O  STAVBĚ  NOVÉ  ELEKTRÁRNY  V  ČR

Zvládli jsme postavit elektrárnu v poušti, zvládneme i Dukovany, tvrdí jihokorejský zájemce

Včas a za stanovenou cenu – jihokorejská společnost KHNP prohlašuje, že by při stavbě pátého bloku Jaderné elektrárny Dukovany splnila požadavky české vlády. V rozhovoru pro Radiožurnál to uvedl ředitel společnosti Jae Hoon Chung. Podle plánů vlády by měl být nový blok hotový v roce 2036. Kromě Korejců se o tendr na jeho stavbu uchází taky francouzská EDF a americký Westinghouse.

  X Už jste dostali kompletní zadávací dokumentaci od společnosti ČEZ? Jaké budou vaše další kroky a kdy podáte úvodní nabídku?

Předběžnou nabídku bychom chtěli podat do listopadu letošního roku. Ta finální by měla být někdy v září roku příštího. Musím podotknout, že předběžnou zadávací dokumentaci jsme obdrželi v loňském roce a velice intenzivně jsme na ní pracovali. Takže teď už probíhá hlavně dolaďování, úprava podle konkrétních technických specifikací.

‚Včas a za stanovenou cenu.‘ Korejci tvrdí, že by se mohli podílet na financování dostavby Dukovan

X Nabízíte reaktor APR1000, který zatím ale nemá v Evropě licenci. Kdy ji získáte?

O certifikaci APR1000 jsme požádali loni v únoru s tím, že by měla být udělena do konce letošního roku. To hodnocení probíhá i formou doplňujících otázek a odpovědí. A doposud ta míra, kdy vyhovovaly naše parametry, byla velmi vysoká, takže neočekáváme žádné problémy a ten termín do konce roku je podle nás realistický.

Náš referenční model APR1400 už tuto certifikaci získal v roce 2017. Ale protože na české straně byl požadavek na omezení výkonu nového bloku do 1200 MW, tak jsme požádali i o certifikaci našeho menšího modelu. Česká strana to kvitovala s povděkem na úrovni vlády a ČEZ. Rozdíl mezi těmito dvěma modely je v okruhu chlazení. To chlazení vychází koncepčně z modelu OPR1000, kterých jsme v Koreji postavili a provozujeme celkem dvanáct.

X KHNP má zatím elektrárny jen v Jižní Koreji a Spojených arabských emirátech. Podle kritiků je nevýhoda, že jste dosud v Evropě žádnou elektrárnu nepostavili. Nemají pravdu?

Myslím, že ti kritici asi nikdy nezkoušeli stavět elektrárnu v pouštních podmínkách. Samozřejmě je pro nás nejjednodušší stavět elektrárny u nás doma v Koreji. Počítám, že v Evropě to bude o něco složitější po administrativní stránce. Ale rozhodně to nebudou takové extrémní podmínky jako v poušti. Takže nepředpokládáme, že to nebude složitější než náš projekt Barakah.

X O které další projekty v Evropě máte aktuálně zájem?

V současné době je pro nás český projekt prioritou. Ale už jednáme s příslušnými institucemi i vládami v Polsku, Rumunsku, na Slovensku nebo v Kazachstánu.

Možné komplikace

Ovlivnila nějak přípravy vaší nabídky válka na Ukrajině?

Než že by to změnilo náš postoj k tendru, tak se jedná o to, že naši možní subdodavatelé odebírají nějaké komponenty z Ruska. Takže v současné situaci je potřeba poohlížet se po nějakých alternativách, náhradách těchto komponent.

X Kterých konkrétních součástí elektrárny by se to mohlo týkat?
Nejednalo by se o primární okruh. Ale spíš o zařízení sekundárního okruhu, ať už jde o turbínovou část, nebo zařízení na měření radioaktivity a podobně. Třeba když vezmeme jen ventily, které jsou používány v jaderných elektrárnách, tak ty jsou se zpřísňujícími bezpečnostními požadavky čím dál složitější. A firem, které je dokážou vyrobit, není mnoho. Máme některé firmy v Koreji, Německu, ale některé jsou i z Ruska a ty mohou mít problém s dodávkami.

V současné době Rusko realizuje zahraniční projekty v Turecku nebo Maďarsku a myslím si, že je pravděpodobné, že u těchto projektů dojde ke stopce a ruští dodavatelé se dostanou do velkých problémů. Na druhou stranu to může být příležitost pro české dodavatele, aby tento výpadek mohli nahradit.

Garance bezpečnosti

X Minulá vláda vyčíslila cenu na zhruba 160 miliard korun. Je tato cena podle vás realistická?

Myslím si, že pokud bychom tu zakázku získali, byli bychom schopni se do této relace vejít. A pokud by se podařilo nějakým způsobem zkrátit dobu výstavby, tak by se to odrazilo i na snížení ceny. Jednou z našich nejsilnějších stránek je, že nejenom že máme pokročilou technologii, ale máme i velké schopnosti projektového řízení. Takže jsme schopni v této oblasti nabídnout za příznivou cenu velice kvalitní a bezpečnou technologii.

Myslím, že jsme to prokázali i na řadě předchozích projektů. To, že někde dochází k dvojnásobnému, trojnásobném překročení rozpočtu nebo termínu výstavby, je katastrofa. Nebudu zmiňovat, ve kterých zemích a které firmy se do této nepříjemné situace dostaly.

X Kolik lidí v KHNP aktuálně pracuje na přípravě vaší nabídky na pátý dukovanský blok?

Kdybych to měl sečíst, tak dohromady na tom velice intenzivně pracuje přes 200 lidí. S tím, že jak proces tendru bude pokračovat, plánujeme tento počet ještě navýšit.

Uchazeči o tendr na Dukovany posilují své zastoupení v Česku. Kancelář se chystají otevřít i Francouzi

 X A kolik těchto lidí je přímo v České republice? Plánujete rozšířit kancelář v Česku?

V současné době tady pracují čtyři naši lidé. Plánujeme navýšit jejich počet na deset a postupně až na padesát lidí.

X Uvažujete o podání nabídky v nějakém konsorciu s dalšími společnostmi?

V současné fázi přípravy vykonáváme samostatně a neuvažujeme o spojením s jinou firmou. Myslím, že stejné to bude i s Westinghousem a EDF. Je tedy možné, že až bude vybrán nějaký preferovaný kandidát, tak by na základě požadavků české strany mohlo dojít k nějaké spolupráci s jinými uchazeči.

X Že byste mohli spolupracovat se zájemci z Francie a USA?

Není to nemožné, ale spíš bychom preferovali spolupráci s místními firmami. Uděláme všechno proto, abychom v Česku naši technologii postavili za nejlepší cenu, v nejkratším čase a aby českým občanům dlouho sloužila. Stejně jako jsme to udělali ve Spojených arabských emirátech.

X X X

DOSTAVBA  DUKOVAN  NA  80  LET,  DO  TÉ  DOBY  ČR  POTŘEBUJE  LEVNÝ  PLYN  A  ROPU  Z  RUSKA,  FIALA  BY  SI  TO  MĚL   PAMATOVAT  A  NEŘÍKAT  LIDEM  NESMYSLY

Drábová: Dostavba Dukovan investice až na 80 let. Nahradit uhlí nebude rychlé a snadné

O stavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany se ucházejí společnosti z Francie, USA a Jižní Korey. Vítěz tendru by měl být znám do konce roku 2024. „Je to investice na nejméně 60, spíše 80 let, Česko bude mít z nového jaderného bloku spolehlivých 10 % své spotřeby elektřiny. Úkolem státního úřadu pro jadernou bezpečnost je garantovat, že nový zdroj bude bezpečný, s úrovní bezpečnosti odpovídající nejlepší světové praxi,“ říká Dana Drábová.

Energetický gigant ČEZ vyhlásil tendr na dostavbu Dukovan ve čtvrtek. Vítěz by měl být znám do konce roku 2024, samotný blok by měl být zkušebně spuštěn v roce 2036.

Stále platí, že jaderné elektrárny na Ukrajině nejsou poškozené, ujišťuje předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová „Úkolem Státního úřadu pro jadernou bezpečnost je garantovat, že nový zdroj bude bezpečný, s úrovní bezpečnosti odpovídající nejlepší světové praxi,“ řekla Radiožurnálu Dana Drábová.

Dřívějšímu vyhlášení výběrového řízení podle ní bránila absence politické dohody na jeho podobě z hlediska financování a možných uchazečů.

Šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost je přesvědčena, že se dostavba Dukovan stále vyplatí. „Je to investice na nejméně 60, spíše 80 let, Česko bude mít z nového jaderného bloku spolehlivých 10 % své spotřeby elektřiny,“ řekla Radiožurnálu.

Dodala však, že se mimo jádro mají rozvíjet i obnovitelné zdroje. I tak však nebude zdrojů dostatek z důvodu výpadku zemního plynu a nahrazení uhlí.„Nemá to rychlé a snadné řešení. Jádro je část řešení. Není univerzální, ale nevidím, jak bychom se bez něj dokázali obejít.“

X X X

Brusel se zaměřil na dostavbu Dukovan. Vyšetřuje plánovanou státní podporu

Evropská komise začala vyšetřovat plánovanou státní podporu rozšíření české jaderné elektrárny Dukovany. Důvodem jsou pochybnosti, zda je tato podpora v souladu s pravidly Evropské unie. Komise to oznámila v dnešní tiskové zprávě. Plánovaná podpora zahrnuje mimo jiné státní půjčku s nízkými úroky, která by měla pokrýt veškeré náklady na výstavbu, je to zhruba 7,5 miliardy eur, tedy téměř 186 miliard korun.

Komise uvedla, že projekt je podle jejího prvotního hodnocení potřeba a že plánovaná podpora usnadňuje rozvoj ekonomické aktivity. „Existují nicméně pochybnosti ohledně toho, zda je toto opatření plně v souladu s pravidly EU o státní pomoci. Komise se proto rozhodla zahájit hloubkové vyšetřování,“ dodala.

Evropská komise rovněž uvedla, že v rámci vyšetřování posoudí vhodnost a přiměřenost podpory a její dopady na hospodářskou soutěž. Upozornila, že Česko a další zainteresované strany teď mají možnost se k této záležitosti vyjádřit.

Společnost ČEZ zahájila tendr na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech letos v březnu. Výstavba má začít v roce 2029, zkušební provoz by měl být spuštěn v roce 2036. Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) jde o největší investici v novodobých dějinách České republiky.

Minulý týden v Jaderné elektrárně Dukovany skončila návštěva posledního z celkem tří uchazečů o stavbu nového jaderného bloku. Zástupci americké společnosti Westinghouse, francouzské EdF a jihokorejské KHNP se tak seznámili s připravovaným staveništěm a získali potřebné informace k podání nabídky.

X X X

Firma nabízí státu nejmodernější zásobník plynu v Česku. Jeho spoluvlastníkem je Gazprom

Investiční skupina KKCG podnikatele Karla Komárka jedná s českou vládou o převodu výkonu akcionářských práv ve společnosti Moravia Gas Storage (MGS) na český stát. MGS vlastní podzemní zásobník plynu v Dambořicích na Hodonínsku. Spoluvlastníkem je ruský Gazprom. Ve čtvrtek o tom informovala mluvčí KKCG Dana Dvořáková. Informaci potvrdilo také ministerstvo financí (MF). Gazprom má nyní zároveň pronajatou naprostou většinu kapacity zásobníku.

Společnost Moravia Gas Storage je společným podnikem firmy MND (Moravské naftové doly), která patří do skupiny KKCG, a Gazprom export LLC. Kapacita zásobníku činí 448 milionů metrů krychlových plynu, jde o nejnovější zásobník plynu v ČR a jeden z nejmodernějších v Evropě. Podle informací na webu společnosti je nyní plný jen ze zhruba 4,6 procenta. Například zásobníky společnosti RWE Gas Storage, která je v ČR největším provozovatelem plynových zásobníků, jsou podle dostupných informací plné z téměř 77 procent.

Zástupci KKCG diskutují s českou vládou o provozu zásobníku v Dambořicích pod českou kontrolou kvůli ruské invazi na Ukrajinu. „Podzemní zásobník plynu Dambořice je součástí kritické energetické infrastruktury země. KKCG vede jednání s vládou s cílem podpořit stát v jeho úsilí o energetickou nezávislost na Rusku,“ uvedla firma. Vláda nyní podle KKCG návrh analyzuje.

„Za ministerstvo financí můžu potvrdit, že skupina KKCG předložila MF nabídku na převod výkonu akcionářských práv ve společnosti Moravia Gas Storage a MF se nyní tímto návrhem aktivně zabývá,“ řekl ve čtvrtek mluvčí ministerstva financí Tomáš Weiss.

Gazprom může o zásobník přijít

KKCG dále uvedla, že jedná také s polostátní společností ČEZ, která projevila zájem v Dambořicích skladovat plyn. Zásobník by sloužil jako dodatečná skladovací kapacita.

Kapacity v zásobníku má nyní pronajaté Gazprom, za 15 let pronájmu naprosté většiny kapacity má Komárkově firmě zaplatit 7,5 miliardy korun. Aby mohla firma MND uzavřít smlouvu na dlouhodobý pronájem, a navíc bez veřejné soutěže, musela nejprve požádat o výjimku. Dostala ji až po několikaletém sporu s Evropskou komisí.

 Gazprom by tak mohl o kapacitu v zásobníku přijít, pokud ho nezačne plnit. Prezident Miloš Zeman již podepsal novelu energetického zákona, která zavádí takzvaný princip „use it or lose it“, tedy „využívej to, nebo o to přijdeš“. Obchodníci s plynem, kteří nevyužijí svou rezervovanou kapacitu v zásobnících plynu v požadovaném minimálním množství, budou moci o část této kapacity přijít. Konkrétně o kapacitu, kterou nevyužil do minimálního požadovaného objemu, který je nyní 80 procent.

Síkela: Stát se myšlenkou vlastnictví zabývá

Společný podnik české společnosti MND a ruského Gazprom export vznikl v roce 2013, kdy byla také zahájena stavba podzemního zásobníku plynu (PZP) Dambořice. Společnost Moravia Gas Storage do projektu investovala více než 2,5 miliardy korun.

KKCG Group je mezinárodní investiční společností s celkovou účetní hodnotou přesahující devět miliard eur. Skupina rozvíjí své obchodní aktivity v 38 zemích světa a má vice než devět tisíc zaměstnanců. Zakladatel KKCG Karel Komárek se podle žebříčku časopisu Forbes řadí mezi nejbohatší Čechy, jeho majetek se odhaduje na 7,7 miliardy dolarů (asi 183 miliard Kč).

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) již dříve uvedl, že stát se myšlenkou vlastnictví zásobníků zabývá. Jednalo by se podle něj o strategickou investici, otázka ale je, do jaké míry je vlastnictví vhodné. Stát by jako majitel mohl kapacitou v zásobníku stejně disponovat pouze tak, že by ji pronajímal obchodníkům. Stát má i jiné mimořádné nástroje, jak by si mohl kapacitu zabezpečit, uvedl ministr. Před zimou musí být kvůli Síkelovu mimořádnému opatření zásobníky plynu v ČR naplněné nejméně z 80 procent.

X X X

FIALA  HROZÍ  A  STRAŠÍ   RUSKEM  A  ČÍNOU,  ALE   BEZ  TĚCHTO  ZEMÍ  SE  EVROPA  A  SVĚT  NEOBEJDE.  ČR  POTŘEBUJE  HLAVNĚ  Z  RUSKA  LEVNÝ  PLYN,  ROPU  A  DALŠÍ  SUROVINY,  PO  NICHŽ  ŠEL  DO  RUSKA  I  HITLER

Jako nejvážnější a bezprostřední hrozbu madridský summit NATO označil Ruskou federaci po jejím únorovém útoku na sousední Ukrajinu. NATO a členské země reagovaly jednoznačnou podporou napadeného státu, kterou potvrdily i nyní na španělské vrcholné schůzce. Na ní také pozvaly ke vstupu Švédsko a Finsko, obě dosud tradičně neutrální země o tuto možnost požádaly právě po ruské invazi sousedního státu.

FIALA  NEPOSLOUCHÁ   ZAKLADATELE  ODS  KLAUSE:  VÁLKA  UKRAJINY  NENÍ  VÁLKOU  ČR,  ALE  USA   A   ANGLIE  S  JOHNSONEM

NEZASÍLAT  MILIARDY  UKRAJINĚ,  ALE   HLAVNĚ  SE  STARAT  O  LEVNÝ  ŽIVOT   LIDÍ   A  FIREM  V  ČR.  ZAJISTIT  LEVNÝ  PLYN,  ROPU,  ENERGII,  DOPRAVU  ATD:  A  OPRAVIT  SPORTOVNÍ   STADIÓN   V  PRAZE   NA  STRAHOVĚ,   SKOKANSKÉ  MŮSTKY  V  HARRACHOVĚ,  OPRAVIT  VŠECHNY  ZNIČENÉ  VOZOVKY,  STAVĚT  LEVNÉ  BYTY  LIDEM  VE  MĚSTECH  A  NA  VENKOVĚ.

DOSUD  NEJSOU   OPRAVENÉ  DOMY  NA  HODONÍNSKU   A  BŘECLAVSKU   PO  TORNÁDU.  FIALA  PRO  TO  NIC  NEDĚLÁ.

X X X

ZLOČINECKÁ  SKUPINA   HLUBUČKA  V  PRAZE

‚Slepičák‘ Hlubuček: od mocného pražského politika a ‚zeleného‘ náměstka ke členovi zločinecké skupiny

Býval jedním z nejvlivnějších politiků v Praze i ve vládním hnutí STAN. Jako úspěšný starosta Lysolají a hlavní tvář ekologických projektů na magistrátu silně promlouval do pražské politiky. V posledních dnech je ale Petr Hlubuček známý též jako „Slepičák“. To byla jeho přezdívka v rámci organizované zločinecké skupiny, kterou podle vyšetřovatelů vedl se zlínským podnikatelem Michalem Redlem. Server iROZHLAS.cz sestavil jeho obsáhlý profil.

Přezdívky jako Mišák, Kosák, Slepičák, Maťo nebo Guči, schůzky v konspiračních bytech, komunikace prostřednictvím šifrovaných mobilů nebo milionové úplatky ze zakázek pražského dopravního podniku. Tak podle policie vypadaly praktiky organizované zločinecké skupiny vedené zlínským podnikatelem Michalem Redlem.

Hlubuček byl její důležitou součástí. V momentě, když 15. června zaklepala policie na dveře jeho rodinné vily v pražských Lysolajích, jednomu z nejvlivnějších pražských politiků skončila kariéra.

Vizitky s číslem 508 pro ty, kteří jsou ochotni zaplatit. Jak konspirovala skupina v kauze kolem Hlubučka

Kriminalisté kolem něj kroužili dlouhé měsíce. O policejním vyšetřování Hlubučka kvůli podezření z hospodářských deliktů informoval už v únoru server Neovlivní.cz.

„Hlubuček měl formální roli náměstka a starosty, v pražské komunální politice ale hrají velmi silnou roli i osobní vztahy, které vznikají napříč stranami, mezi jednotlivými městskými částmi či mezi magistrátem a městskými částmi,“ popisuje pro iROZHLAS.cz politolog Petr Jüptner z Institutu politologických studií FSV UK.

A podotýká, že osobní vztahy jsou důležité i pro samotný STAN, který vznikl jako platforma jednotlivých starostů, čímž se od jiných českých politických subjektů odlišuje.

Podle politologa Petra Justa z Metropolitní univerzity Praha z kauzy vyplývá, že Hlubučkův reálný vliv byl nezanedbatelný. „Obecně je role náměstka primátora Prahy vzhledem k velikosti a významu města poměrně strategická. Už to, že občas bývá vliv primátora Prahy přirovnáván k vlivu ministrů.“

Jak se ale Hlubuček do nejvyšších pater pražské politiky dostal a co ho srazilo?

Kolem světa do Lysolají

Dnes 48letý rodák z Vrchlabí po absolvování České zemědělské univerzity nejprve skoro dvě dekády podnikal v oblasti cestovního ruchu. Jak uvedl v jednom z dřívějších rozhovorů, pracoval na milánské pobočce Centrály cestovního ruchu a otevíral její další pobočku v Římě.

Díky těmto kontaktům tak mohl na konci 90. let začít vozit italské turisty do Prahy. V hlavním městě provozoval hotel Galaxie a byl spolumajitelem hotelu Rubikon. V roce 2008 však svůj pražský byznys prodal a odjel na cestu kolem světa. „Což můžu každému jenom doporučit,“ uvedl.

Po návratu se vrhnul do politiky v městské části Praha-Lysolaje a postupem času z této malé části na severu Prahy udělal baštu STAN. Vyhrál volby v letech 2010, 2014 i 2018 a dvanáct let zde starostoval.

Hlubuček byl i relativně oblíbeným starostou, z poslední doby v městské části pomohl ke zrodu například víceúčelového hřiště v oblasti bývalé Denkrovy pískovny, na jejímž místě byla dlouhodobě černá skládka.

V roce 2010 jím vedená kandidátka získala osm z devíti zastupitelů a v následujících dvou komunálních volbách už proti STAN žádné jiné uskupení nekandidovalo. Hlubučkův partner Jiří Karvánek jej ve všech případech na kandidátce doprovázel.

A významnou roli hraje i v posledních dnech, které Hlubuček tráví ve vazbě. Jak Radiožurnál zjistil z katastru nemovitostí, Hlubuček svou lysolajskou vilu a okolní pozemek převádí na Karvánka.

Z dokumentů z katastru plyne, že návrh na vklad podal Karvánek v den razie, ve středu o půl druhé odpoledne. V té době už byl Hlubuček zadržený. Podle katastru jde o smlouvu darovací. Smlouva o převodu vily a okolních pozemků pochází už z 22. února letošního roku.

Vlivný šéf pražského STAN

Prvních šest let v pozici starosty Lysolají působil Hlubuček jako nestraník, do STAN vstoupil až v roce 2016, postupně se stal členem předsednictva a celostátního výboru hnutí i šéfem pražské organizace.

V pražské firmě končí partner radního Hlubučka. ‚Nepotismus do politiky nepatří,‘ říká Hřib

 Členství má nyní pozastavené. Rezignoval na všechny stranické i městské funkce. Zastupitelé Lysolají jej navíc odvolali z funkce starosty, v níž ho nahradila Dana Malečková.

Do celopražské politiky přitom Hlubuček z Lysolají povýšil teprve v roce 2018, kdy byl zvolen na kandidátce Spojených sil pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) a v rámci povolebních jednání získal post náměstka primátora pro životní prostředí, infrastrukturu a bezpečnost.

Jeho STAN ale na magistrátu působil i v předchozím volebním období 2014–2018, proto když aktuální koalice na začátku roku 2019 odvolávala nominanty předchozí garnitury, došlo i na Hlubučkova partnera Karvánka. Ten totiž dříve STAN reprezentoval v dozorčí radě Pražských vodovodů a kanalizací.

Lysolajský zastupitel Jiří Karvánek (za STAN) a náměstek primátora Petr Hlubuček (STAN) na snímku z plesu pražských městských částí | Zdroj: Facebook/ Petr Hlubuček

„Podle nás nepotismus (protežování blízkých – pozn. red.) do politiky nepatří. Budeme nadále hlídat, aby k podobným záležitostem nedocházelo,“ uvedl tehdy pro iROZHLAS.cz primátor Zdeněk Hřib (Piráti).

Nominace Karvánka vzešla z debaty na krajském výboru hnutí STAN ještě před volbami 2018, kterému ale předsedal Hlubuček. Že by svého partnera protežoval, odmítl. „Pan Karvánek je vystudovaný ekonom, právník a daňový poradce, takže k tomu má plnou kvalifikaci, a proto byl také navržen a schválen. Já jsem ho ale nenavrhl,“ popsal tehdy.

‚Zelený‘ náměstek

Ve funkci náměstka primátora pro životní prostředí, infrastrukturu a bezpečnost se Hlubuček věnoval řadě zelených projektů.

Stál i za loňským založením Pražského společenství obnovitelné energie, jejímž úkolem je rozvoj budování fotovoltaických panelů na střechách městských budov. Podle Hlubučka měly být do konce roku 2022 instalovány na 40 školách a sociálních zařízeních a dlouhodobým cílem je osazení panely až 20 tisíc pražských budov včetně soukromých, což by pomohlo získat stovky megawattů výkonu.

‚Klobouk dolů před Petrem, že to jakoby umlátil.‘ Jak měli Hlubuček a spol. obsazovat klíčové posty. Upozorňoval i na nutnost aktivnějšího postupu vůči změnám klimatu, které se v Praze projevují každé léto.

„Myslím, že všichni Pražané pociťují každé léto vznik tepelných ostrovů, přehřívání Prahy jako takové. Je nezvratným faktem, že lidé způsobili na celé planetě změnu klimatu, jejíž následky jsou vidět po celém světě,“ řekl například v roce 2019 ve vysílání Českého rozhlasu.

Prosadil přijetí klimatického plánu na snížení emisí o 45 procent do roku 2030 s výhledem uhlíkové neutrality do roku 2050.

Klimatická strategie Prahy počítá i s budoucím zpoplatněním vjezdu aut do centra. Tento krok by měl snížit emise na území Prahy, Hlubuček v klimatickém plánu počítal už s rokem 2025, na tom ale shoda nebyla.

Spolu s primátorem Hřibem vedl českou delegaci na loňský světový klimatický summit v Glasgow. Představili tam plány a projekty, s jejichž pomocí chce Praha v příštích letech snížit emise.

„Česká republika je kvůli Andreji Babišovi (ANO) vnímaná velmi kriticky. Byli překvapeni, že Praha vůbec nějaký klimatický plán má. I v návaznosti na to, že jsme v rámci České republiky i střední Evropy v tomto velmi ojedinělí,“ komentoval Hlubuček reakci dalších účastníků summitu na představený pražský klimatický plán.

Vedle toho vedl i komisi rady hlavního města pro bezpečnost, pro prevenci kriminality a udělování grantů a pro udělování grantů v oblasti životního prostředí a byl místopředsedou komise pro udržitelnou energii a klima.

V roce 2020 se zase vymezoval proti stavbě nové ranveje na pražském Letišti Václava Havla, upozorňoval na to, že stavba neodpovídá ekonomickým, sociálním a ekologickým potřebám dneška, navíc i s ohledem na pandemii, která leteckou dopravu proměnila. Zmínil se i o negativních důsledcích turismu v Praze.

 Slepice i španělské byty

Hlubuček je v soukromí vášnivým chovatelem slepic. Je členem Českého svazu chovatelů a předsedou Klubu chovatelů chocholatých plemen drůbeže. Se vzácnými zvířaty jezdil na různé výstavy, v roce 2018 získal s kohoutem titul mistra Evropy.

Na základě tohoto koníčku si také v Redlově skupině vysloužil přezdívku „Slepičák“.

Kromě chovatelství drůbeže je i velkým milovníkem španělské kultury. Ještě letos v dubnu se rozplýval nad španělskou kulturou, gastronomií i celkovou otevřeností. Právě na jihu Španělska měl také před rokem s partnerem Karvánkem svatbu.

„Boom nemovitostí zrovna konkrétně v Andalusii je teď obrovský. (…) Ale zvažte, zda chcete nakupovat investičně nebo pro vlastní potřebu nebo chcete kombinaci obojího – což je můj případ. Investice ve Španělsku jsou teď oproti České republice o dost výhodnější. Mají v rámci Evropy nejrychlejší návratnost.“

Server Seznam Zprávy v té souvislosti letos na jaře zjistil, že Hlubuček s Karvánkem si ve španělské Andalusii za posledních pár let pořídili několik apartmánů, u kterých zcela nesedí financování.

Hlubuček uváděl, že apartmány v letovisku Torremolinos u Málagy koupil za souhrnných 18 milionů korun, zatímco jejich hodnota podle odvedených daní byla až 27 milionů, na což si partneři nemohli na základě svých příjmů legálně vydělat.

V jednom z vysvětlení hrál roli právě španělský sňatek obou mužů. Zatímco Španělsko stejnopohlavní manželství umožňuje, Česká republika nikoliv. Hlubuček proto uvedl, že částka 18 milionů platí pouze pro tři byty, zatímco akvizice čtvrtého se odehrála plně v režii Karvánka, ve Španělsku je zapsána jako společné jmění manželů, což však v případě homosexuálních párů v Česku není možné.

Dozimetr

Zpět k aktuální kauze, kvůli které sedí Hlubuček ve vazbě. Spolu s podnikatelem Redlem a dalšími jsou podezřelí z korupce, praní špinavých peněz či účasti na organizované zločinecké skupině. Za to jim hrozí až desetileté tresty vězení.

Policie pracuje s důkazním materiálem, který obsahuje i odposlechy z mobilů a konspiračních bytů, kde se jednotliví členové skupiny domlouvali.

Hlasy z hnutí STAN: Hlubuček? Černá ovce, zrádce, politický bandita. Předseda Rakušan má bezvýhradnou podporu

 Podle kriminalistů byl Hlubuček pro Redlovu zločineckou skupinu „stěžejní a naprosto nezastupitelnou osobou“. Využíval k tomu své politické funkce ve vedení Prahy i postu v dozorčí radě dopravního podniku. Jak ukázala anketa serveru iROZHLAS.cz, Hlubučka si dnes ze spolustraníků nedovolí nikdo obhajovat. Ze strany poslanců a senátorů STAN padala označení jako „zrádce“, „černá ovce“ nebo „politický bandita“.

„Je to člověk, kterému jsme dali důvěru, a on ji zklamal,“ řekla k Hlubučkovi místopředsedkyně STAN Věra Kovářová. „Je to jeho velké selhání, je to pro mě velké zklamání, je to zrada,“ dodala.

Bývalá kolegyně z kandidátní listiny a pak i vedení Prahy, radní Hana Marvanová o Hlubučkovi před několika dny prohlásila, že ji šikanoval. Na podzim bude na kandidátce uskupení Spolu.

„Za to, že jsem navrhovala kroky k větší transparentnosti v otázce dopravního podniku, jsem byla od pana Hlubučka šikanovaná – jako když vás šikanuje šéf na pracovišti, zpochybňování vaší práce i kompetence. Usiloval o mé odvolání. Nikdy jsem se s takovým chováním v politice nesetkala, lidé se ho báli.“

Podle politologa Jüptnera může aktuální situace velmi zkomplikovat pozici STAN v Praze. „Silný dopad to může mít po volbách, protože pozice STAN v Praze je celorepublikově nejhorší, takže by ani nemusela překonat pětiprocentní klauzuli,“ uvažuje.

X X X

Elektřina podraží o 86 procent, říká vládní analýza. Podle ekonomů může být i hůř

Ceny elektřiny v Česku stoupnou meziročně do konce roku až o 86 procent. Podle webu E15.cz to vyplývá z neveřejné vládní analýzy o vývoji cen energií, kterou si nechal vypracovat ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) ve spolupráci s Energetickým regulačním úřadem. Ekonomové oslovení redakcí CNN Prima NEWS se obávají, že by zdražování elektřiny a plynu mohlo být ještě drastičtější. Vláda vyhradí na pomoc s energiemi dalších 66 miliard korun.

Podle analýzy budou ceny elektřiny v porovnání s loňským říjnem už na konci června vyšší o 45 procent, u plynu o 35 procent. Model indikuje další meziroční zvyšování nákladů i ke konci roku 2022, konkrétně o 86 procent u elektřiny a o 59 procent u plynu, uvedl web E15.cz.

Odhad zvyšování nákladů vláda hodlá použít pro výpočet výše příspěvků na bydlení a další podpory občanům. Nutno podotknout, že analýza byla vypracovaná za předpokladu ustálení současné úrovně velkoobchodních cen. I proto se ekonomové oslovení redakcí CNN Prima NEWS obávají, že by cena elektřiny a plynu mohla v druhé polovině roku stoupnout ještě víc.

„Je třeba počítat až s více než stoprocentním růstem cen elektřiny. Nyní totiž akutněji než v době zpracovávání zmíněné analýzy hrozí, že Rusko do konce zimy zcela odpojí Evropu od svého plynu. To by vedlo k dalšímu citelnému růstu cen elektřiny v zemích EU, neboť trhy s energiemi jsou propojeny,“ konstatoval ekonom Lukáš Kovanda.

Upozornil tak na středeční varování šéfa Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatiha Birola. Ten vyzval evropské státy, aby se okamžitě připravily na úplné přerušení dodávek ruského plynu během nadcházející zimy. Evropské vlády by podle Birola měly přijmout opatření ke snížení poptávky a ponechat v provozu stárnoucí jaderné elektrárny.

Pozastavení emisních povolenek?

„Meziroční růst cen elektřiny do konce roku o 86 procent by mohl odpovídat. Je velmi pravděpodobné, že to nejhorší nás teprve čeká,“ připustil v rozhovoru pro CNN Prima NEWS ekonom Petr Dufek. Otázkou je, zda česká vláda vůbec může ceny energií výrazněji ovlivnit.

Kovanda ve svém komentáři nabídl jedno z řešení. Kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) by podle něj měl využít svého nadcházejícího předsednictví v Radě EU a společně s potenciálními spojenci, jako je Polsko, prosadit pozastavení systému emisních povolenek.

 „Ty představují nezanedbatelný náklad při výrobě elektřiny i pro společnosti typu ČEZ. Zdražující povolenky se pak promítají do vysokých cen burzovně prodávané elektřiny, od jejíž ceny se odvíjí cena elektřiny pro domácnosti,“ sdělil Kovanda.

Dufek však tuto cestu nepovažuje za ideální. „Musíme zareagovat rychle. Emisní povolenky asi nejsou řešením, které by se dalo zrealizovat ze dne na den nebo z měsíce na měsíc,“ upozornil. Sám by upřednostňoval řešení, se kterým někteří jeho kolegové z ekonomické branže nesouhlasí.

„Pořád je možnost zavést nulovou sazbu DPH pro odběr elektřiny a plynu do určitého objemu na domácnost. Řekla by se konkrétní hranice, kterou daná domácnost musí splnit. Bylo by to motivační. Přitom se to dá zavést poměrně rychle a stát by tím ani moc nemusel tratit. Vydělá na dividendách a s vyšší inflací inkasuje vyšší DPH,“ prohlásil Dufek.

Vláda ve středu v rámci boje proti zdražování energií představila takzvaný válečný balíček. Na pomoc firmám a domácnostem pro nadcházející topnou sezonu vyhradí 66 miliard korun. Rovněž zavede úsporný tarif, jehož přesnou podobu představí až v příštích týdnech. Stát také odpustí lidem a firmám poplatky za obnovitelné zdroje. Poslední zmíněný krok se zamlouvá i Dufkovi.

X X X

Princ Charles má problém. Nachytali ho, jak dostává peníze od šejka obviněného z terorismu

Celá kontroverzní událost přichází poté, co rezignoval Charlesův pomocník Michael Fawcet kvůli skandálu s penězi za vyznamenání pro saudského prince. Nyní se ukázal, že to není poprvé, co princ přijal od Hamada bin Jassima bin Jaber Ál Tháního peníze pro charitu v hotovosti. Celkem mělo jít o 3 miliony eur, které byly předány v letech 2011 až 2015. Objevila se informace, že jeden milion princ převzal při soukromém setkání v Clarence House v roce 2015. Peníze následně předal svým pomocníkům, aby byly v plné výši předány charitě. Účetní tvrdí, že šlo o legitimní dar přijatý v dobré víře. Královská politika ale říká, že členové rodiny nesmí přijímat peníze, mohou ale vzít šek pro charitativní účely. https://www.instagram.com/p/CfMmH0rqZke/?utm_source=ig_web_copy_link

Celá kauza je kontroverzní nejen kvůli penězům, ale i kvůli osobě šejka. Ten totiž v minulosti připustil, že je možné, že financoval syrskou odnož al-Káidy . Byl také nazýván „mužem, který koupil Londýn„, protože to byl on, co dohlížel na nákup obchodního domu Harrods, Shard a olympijské vesnice. Neexistuje sice žádný důkaz, že princ a šejk spolu jednali nezákonně nebo že by mu Charles za tyto dary něco nabízel. Nicméně událost vyvolala otázky, o tom, zda je dobré také dary od takového člověka přijímat.

„Potvrzujeme, že předchozí správci PWFC diskutovali o správě a vztahu dárců a potvrdili, že dárce byl legitimní a ověřená protistrana a naši auditoři dar přijali po zvláštních dotazech v průběhu auditu,“ uvedl včera sir Ian Cheshire, který je předsedou fondu. „Jde o úděsný nedostatek soudnosti. Buď Charles ukázal šokující naivitu, anebo aroganci někoho, kdo si myslí, že není vázán pravidly, která ostatní lidé dodržují,“ reagoval deník The Daily Mail. „Princ Charles se sešel se šejkem Hamadem v soukromí, bez jiných úředníků a aniž by o schůzce informoval,“ přidal se Graham Smith z protimonarchistického hnutí Republic. „Hamad přitom čelí vážným obviněním ohledně porušování lidských práv a v Británii má významné finanční a další zájmy,“ zdůraznil

Šejk byl v letech 2007 až 2013 katarským premiérem. Země je bohatá díky ropě, ale také je často kritizována za špatné výsledky v oblasti lidských práv, za to jak se chová k homosexuálům a ženám. Princ se do kontroverzí dostal už podruhé během jednoho roku. V loni se objevila informace, že Charlesův důvěrník Michael Fawcett nabídl miliardáři pomoc při získání rytířského titulu a britské občanství výměnou za štědré dary.

X X X

Rusko umožnilo poprvé opustit lodi s ukrajinským obilím okupovaný přístav Berďansk

Z ukrajinského přístavu Berďansk, který okupuje ruská armáda, vyplula pod ruskou ochranou první loď s 7 tisíci tunami ukrajinského obilí. S odvoláním na čtvrteční oznámení místních úřadů dosazených Moskvou o tom informovala agentura AFP. Ukrajina je ve světovém kontextu důležitým vývozcem obilí, jehož blokáda působí problémy zejména v afrických zemích.

 „Po několikaměsíční pauze opustila obchodní přístav Berďansk první obchodní loď, 7000 tun obilí odplouvá do spřátelených zemí,“ uvedl sociální síti Telegram šéf proruské správy regionu Jevhen Balyckyj.

„Bezpečnost nákladní lodi zajišťují plavidla a hlídkové čluny vojenské námořní základny Černomořské flotily v Novorossijsku,“ dodal. Farmář pomocí GPS zjistil, kam Rusové odváží ukrajinské obilí. Náklady míří přes Krym do Sýrie

 Ukrajina již několik týdnů obviňuje Rusko z krádeží pšenice v okupovaných oblastech a z jejího nezákonného prodeje do zahraničí. Moskva to odmítá.

Ukrajinský přístav Berdaňsk v Azovském moři dobylo ruské vojsko na začátku invaze. Nachází se v Záporožské oblasti, kterou stejně jako sousední Chersonskou oblast z velké části Rusko okupuje. Rusko Ukrajinu napadlo 24. února a čtyři dny poté obsadilo Berďansk.

Ruská invaze může podle expertů způsobit celosvětovou potravinovou krizi protože Ukrajina kvůli blokaci svých přístavů nemůže obilí vyvážet loděmi. Rusko tvrdí, že nechá ukrajinské lodě s potravinami odplout, pokud ukrajinská armáda uvolní námořní cesty. To Kyjev odmítá, protože se obává, že ruská armáda zaútočí na ukrajinské černomořské pobřeží

Rozhovory ohledně exportu ukrajinského obilí za účasti Turecka a OSN zatím nepřinesly žádné výsledky. Moskva zřídila v Chersonské a Záporožské oblasti orgány nazývané „vojenská a civilní správa“, které organizují rusifikaci oblastí. Proruské úřady se připravují na anexi těchto území Ruskem, jako tomu bylo v roce 2014 v případě ukrajinského poloostrova Krym.

X X X

MANŽELKA   ZELENSKÉHO   V  UKRAJINSKÉ  VÁLCE  NEBOJUJE?

PROTI  HITLEROVI  BOJOVALO  I  MNOHO   ŽEN  A   NEZLETILÝCH.  ALE  I  V  JINÝCH  BOJÍCH  VE   SVĚTĚ.  A   EXPERTI  SE  DIVÍ,  ŽE  I   MNOHO   MUŽŮ  UKRAJINY   SI  JEZDÍ   V  DOBĚ   VÁLKY  PRO   LEVNÁ  AUTA  DO  EU.  DENŇĚ  JSOU   FRONTY  NA  HRANICÍCH  SE  SLOVENSKEM

 Ukrajinská Olena Zelenská se svěřila s tím, že vztah s manželem Volodymyrem Zelenským je v současnosti pozastavený. Alespoň vztah v tom pravém smyslu slova. Olena se totiž s mužem vídá jen zřídka, stejně tak jejich děti smí s šéfem Ukrajiny komunikovat jen telefonem.

„Náš vztah má pauzu, stejně jako vztahy všech Ukrajinců. Stejně jako každá rodina čekáme, až se shledáme, až budeme znovu spolu,“ popsala ukrajinská první dáma v rozhovoru s Christiane Amanpourovou, moderátorkou americké CNN.

Než Rusové ukončili obléhání Kyjeva, neviděla Zelenská svého muže dva měsíce. Teď se sice vídají, setkání jsou ale velice ojedinělá, letmá a probíhají za přísných bezpečnostních podmínek.

„Tohle není normální. Není to normální vztah, když děti nemohou vidět svého otce a mluví s ním jenom po telefonu,“ smutnila Zelenská, která má s prezidentem Ukrajiny dva potomky – 17letou Oleksandru a 9letého Kyryla.

  V rozhovoru akcentovala, že válka už trvá dlouhé měsíce a je proto čím dál těžší nacházet sílu zvládat veškeré utrpení. „Je velmi náročné vydržet to pět měsíců. Sílu musíme hromadit, s energií šetřit. Konec utrpení totiž nevidíme,“ řekla. Manžel se totiž nesnaží jednat o konci boje s Ruskem.

X X X

Kaliningradská oblast jako ‚Achillova pata‘ západních zemí. Rusko přístupem k Litvě testuje jednotu

Malý ruský svět obklopený evropskými státy. Kaliningrad má především vojenský a strategický význam. Moskva ho má ale nyní problém zásobovat. Poté, co Litva prakticky uzavřela hlavní tepnu – železnici, zbývá už jen jedna možnost. Tou je zdlouhavá cesta přes Baltské moře. Vedení Kremlu se to nelíbí a hrozí válkou celé Severoatlantické alianci. Podle expertů oslovených serverem iROZHLAS.cz se však jedná o pouhé provokace.

Litva od poloviny června blokuje převoz ruského zboží, na které se vztahují sankce uvalené Evropskou unií kvůli válce na Ukrajině. Přes své území je nechce nechat projít po železnici, která vede z Ruska do 360 kilometrů vzdálené exklávy. Kremlu se tento krok nelíbí, namítá, že jde pouze o tranzit, protože cílovou zemí nejsou členské státy, ale právě Kaliningrad.

„Toto rozhodnutí je skutečně bezprecedentní. Je to porušení všeho a všech (dohod). Chápeme, že to souvisí s příslušným rozhodnutím EU rozšířit platnost sankcí na dopravu. To také pokládáme za nezákonné,“ komentoval mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury TASS.

„Jakékoliv prohlášení o blokádě Kaliningradu je lež. Litva jednoduše uplatňuje sankce Evropské unie na Rusko za jeho agresi a válku proti Ukrajině,“ komentovala na twitteru litevská premiérka Ingrida Šimonyteová.

Odborník na Pobaltí z Institutu mezinárodních studií Luboš Švec pro server iROZHLAS.cz upozornil na to, že zákaz přepravy po železnici z Běloruska se týká pouze části výrobků, třeba personální doprava funguje bez větších problémů, stejně jako dovoz potravin nebo léků.

Po železnici se přes litevské území nedostane zboží ze sankčních seznamů – uhlí, kov, stavební materiál a vyspělé technologie. Pro zásobování tak zůstává otevřená pouze alternativa po moři z Petrohradu. Už v únoru totiž Litva uzavřela svůj vzdušný prostor pro lety mezi Kaliningradskou oblastí a Ruskem, letouny tak musejí absolvovat delší trasu nad Baltským mořem.

„Je to velmi citlivá záležitost, protože Kaliningrad spoléhá z přibližně 50 procent na dovoz všech výrobků a zásobování přes pevninskou cestu takzvaným Suvalským koridorem,“ přiblížil analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Pavel Havlíček.

Ohrožení ruských zájmů

Zmíněný koridor tvoří spojení mezi Ruskou federací a Kaliningradem. Problematické je, že prochází přes polské, a zejména pak litevské území. Zároveň sedmdesát kilometrů dlouhá trasa tvoří hranici mezi těmito dvěma státy.

Jedná se o „Achillovu patu“ Severoatlantické aliance (NATO). „Za použití vojenské síly se dá přes Bělorusko z ruské strany odříznout Pobaltí od zbytku kontinentální Evropy,“ komentoval Havlíček s tím, že právě tuto variantu by mohly diskutovat členské státy na probíhajícím summitu v Madridu.

Přestože koridor prochází nejen Litvou, ale také Polskem, to se k obdobně ráznému vymáhání unijních sankcí nemá. „Rusko se zaměřuje na Litvu, ale jsou to sankce Evropské unie, vůči kterým se vymezuje. Cílem této kampaně je představit tento konflikt a lokalizovat ho jenom na Litvu jako spor rusko-litevský,“ popsal Švec. „Malá Litva, co ohrožuje ruské zájmy,“ vykreslil.

Stejným způsobem argumentoval také analytik z AMO, který dodal, že pro Rusko je výhodné zaměřit se v tomto ohledu na menšího a slabšího protivníka, zobrazit Litvu jako iracionálního hráče, který zcela zbytečně eskaluje napětí. „Ruská federace provokuje,“ řekl Havlíček pro iROZHLAS.cz.

Postupovat by mohli představitelé Kremlu hned několika dalšími způsoby. Třeba vytvořením nátlaku v Baltském moři nebo prostřednictvím hybridních hrozeb. K tomu už dokonce přistoupili. Litevské státní i soukromé instituce a podniky v pondělí zasáhl intenzivní kyberútok. S odvoláním na litevský Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NKSC) o tom psala litevská média. K útokům se přihlásila proruská skupina hackerů Killnet.

Význam Kaliningradské oblasti

V posledních letech si Kaliningrad udržoval poměrně úzké ekonomické vazby s evropskými sáty, poznamenal The Washington Post. A za „laboratoř“ kooperace mezi Evropskou unií a Ruskem ho označil The Conversation.

Kaliningradská oblast se vyznačuje velkou vojenskou a především námořní ruskou základnou. Je sídlem Baltické flotily, kterou tvoří podle odhadů odborníků 80 vojenských lodí. Rusko zde navíc umístilo rakety krátkého doletu, které s dosahem 500 kilometrů mohou zasáhnout nejen území okolních států.

„Zejména po roce 2014 dochází k militarizaci teritoria v kontextu jeho obklopení státy EU a NATO s tím, že trend narůstá a prohlubuje se,“ nastínil analytik Havlíček. Z toho důvodu Kaliningrad považuje akademik Švec za možné „předpolí“ pro další agresi vůči evropským státům. „Je to nebezpečný faktor uvnitř Evropské unie,“ zhodnotil.

Přestože se význam Kaliningradu zužuje na vojenský aspekt, roli hrají také komodity a nerostné suroviny. Jak upozornil například Deutsche Welle, oblast je centrem světového obchodu s jantarem. Nachází se zde asi 90 procent jeho globálních zásob.

„Region není nějak zásadně lukrativní ekonomicky, že by byl výrazně profitující a rychle se rozvíjející. Má trochu jinou dynamiku než zbytek Ruské federace tím, že je poměrně dost exponovaný západním vlivům,“ nastínil Havlíček.

Sovětský vliv

Původně se však jedná o integrální část Pruska. V této fázi je možné pozorovat českou stopu, protože město Královec pomáhal založit Přemysl Otakar II. „Oblast byla obývána Prusy, což byl kmen, který patřil k Baltům, čili to byli příbuzní Litevců. Následovala christianizace, dobytí řádem německých rytířů a asimilace. Zbyl jenom název oblasti s centrem Královec, jehož jméno připomíná podíl českého krále Přemysla Otakara II. na jeho založení, pojmenován byl na jeho počest, protože se účastnil křížových výprav,“ řekl Švec, jenž se ve svém výzkumu zaměřuje na moderní dějiny Pobaltí.

Území později spravovalo Německo a po druhé světové válce spadlo do sovětského bloku. Což znamenalo vyhnání německé menšiny z Kaliningradu. „Před Sověty utíkala také litevská menšina, která zde byla,“ podotkl akademik.

Během sovětské nadvlády probíhalo zásadním způsobem přepisování národního složení obyvatelstva. „Bylo to zřejmé jak v pobaltských státech, tak v Kaliningradu. Docházelo k posilování ruského prvku, jednalo se o společný rys ve většině sovětských republik,“ poznamenal odborník z AMO. Docházelo tedy k mazání regionálních identit.

Podle Havlíčka se vývojem po roce 1991 rozporuplnosti a podivnosti udržení teritoria jako přímé součásti Ruské federace ještě zvýraznily.

V současné době žije v Kaliningradu, který má rozlohu přes 15 tisíc kilometrů čtverečních (podobnou rozlohu mají dohromady Plzeňský, Ústecký a Karlovarský kraj – pozn. red.), na milion obyvatel. Průzkum, na který odkazuje The Conversation z roku 2015, ukázal, že většina populace se identifikuje jako Rusové s tím, že by si přáli, aby se oblast stala nezávislým regionem.

Při posledních prezidentských volbách v roce 2018 zde hlasovalo na tři čtvrtiny obyvatel pro Vladimira Putina, což odpovídá poměru v Rusku, volby se nicméně v jiných částech vyznačovaly mnoha nesrovnalostmi.

Testování jednoty

Obavy, jak se zachová tento loajální region vklíněný mezi členské státy Evropské unie, po ruské invazi na Ukrajinu zintenzivnily. Následná aplikace unijních sankcí na litevském území si vyžádala komentář v nedělním vysílání ruské státní televize.

„V současné době používáme méně než osmnáct procent našich ozbrojených sil, což je naše mírová armáda, jsme připraveni na přímou konfrontaci s ozbrojenými silami celého NATO,“ citoval Vladimira Solovjova Newsweek. Tvrzení známého ruského propagandisty je nicméně opakem toho, co tvrdí západní experti, a sice že Rusko kapacitně ztrácí.

„Je to lež. Solovjov je tím proslulý, že má velmi silná prohlášení, která se nezakládají na pravdě. Tenhle případ to jenom ilustruje,“ odmítl vyjádření Havlíček. „Ruská federace nezvládá vést a držet další regiony,“ uvedl pro iROZHLAS.cz a dodal, že kupříkladu na Kavkaze nebo v subsaharské Africe Rusko omezuje svou vojenskou intervenci, aby mohlo přesunout zbylou vojenskou techniku na Ukrajinu.

Také specialista na pobaltský region Švec chápe ruské výhrůžky jako silný nátlak, o možnosti skutečné ruské invaze ale pochybuje. „Za současné situace, kdy ruská armáda je díky odhodlanosti, úpornosti a obrany Ukrajinců vyčerpávána, byl bych velice skeptický k tomu, že by se Rusko pouštělo do dalšího velice riskantního vojenského dobrodružství,“ sdělil.

Důležitá je také psychologická rovina na politické úrovni, připomněl Havlíček. Rusko si svými prohlášeními testuje loajalitu mezi zeměmi Západu.

„Rusko sice provokuje, ale bedlivě si hlídá, aby nepřekročilo nějakou hranici a nevedlo to k eskalaci se zeměmi NATO,“ komentoval. „Všichni včetně ruského prezidenta si uvědomují, že tohle je cesta, která nikam nevede,“ uzavřel pro server iROZHLAS.cz.

X X X

 Zajali jsme přes 6000 ukrajinských vojáků, tvrdí ruské ministerstvo obrany

Rusko se snaží zablokovat Lysyčansk, hlásí ukrajinský generální štáb. Šéf Kremlu Vladimir Putin popírá, že by za raketovým útokem na obchodní centrum v Kremenčuku stáli Rusové. Moskva se chlubí tím, že ruské síly prý už zajaly přes 6 000 ukrajinských vojáků. Ruská armáda opustila Hadí ostrov. Na ostrově, který se proslavil především v prvních dnech invaze, v současné době hoří a ozývají se tam výbuchy.

Rusové se snaží obklíčit Lysyčansk a přetnout silnici vedoucí do města ze západu od Bachmutu. Ve své pravidelné ranní zprávě o vývoji bojů to uvedl ukrajinský generální štáb ozbrojených sil. Rusové podle něj vedou ofenzívu u obce Verchňokamjanka, útočné operace podnikají v oblasti lysyčanské ropné rafinerie.

 Ruské invazní jednotky opustily Hadí ostrov v Černém moři. Vyplývá to z prohlášení ukrajinské armády i ruského ministerstva obrany. Server RBK-Ukrajina s odvoláním na Jižní velitelství ukrajinských sil nejprve informoval o tom, že po nočním útoku ukrajinských jednotek se Rusové evakuovali a pravděpodobně ostrov opustili. Moskva vzápětí ústup potvrdila, zdůvodňuje ho však podle agentury TASS jako svou dobrou vůli s ohledem na vývoz zemědělských produktů z Ukrajiny.

Ruský prezident Vladimir Putin popírá, že by za raketovým útokem na obchodní centrum v Kremenčuku, při němž zahynulo 20 lidí, stáli Rusové. „Neútočíme na žádné civilní objekty. To není potřeba,“ řekl pro ruská média. Kyjev i představitelé Západu jsou naopak přesvědčeni, že za útokem stálo Rusko. Masakr považují za státní terorismus.

Zvolený ukrajinský starosta Chersonu Ihor Kolychajev byl podle proruských představitelů města v úterý zatčen několik hodin před tím, než Ruskem podporovaná správa regionu oznámila plány na uspořádání referenda. Ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS oznámilo, že ruské síly zajaly nebo se jim vzdalo celkem přes 6 000 ukrajinských vojáků.

X X X

ŠMEJC  O  PONIKANÍ  PPF  VE  SVĚTĚ

Šmejc popsal, v čem vede PPF jinak než Kellner. Promluvil i o dalším rozvoji Air Bank

V ČR podle Šmejce není mnoho investorů, se kterými by se PPF vzhledem k velikosti mohla spojovat. Spíše by šlo o západní hráče. PPF historicky dobře fungovala s Danielem Křetínským a na tom není co měnit, poznamenal. „Jsme (s Danielem Křetínským) dlouholetí přátelé. O byznysu se nebavíme vůbec, pravidelně si vyměňujeme názory, jak vidíme trendy v makroekonomice nebo geopolitice,“ uvedl.

PPF se podle Šmejce nebrání primárnímu úpisu akcií na kapitálových trzích, v této době se ale nic aktuálního nepřipravuje. „Situaci na kapitálových trzích vnímám jako příležitost, která akorát ještě nepřišla. Bude ještě hůř,“ odhadl v souvislosti s aktuálním propadem světových akcií. Akviziční financování v této době podle něj dostupné stále je, ale je dražší, banky jsou opatrnější. „PPF ale nemá problém opatřit si na transakce peníze,“ podotkl.

Co se týče makroekonomické situace, je Šmejc spíše pesimista. Hodně bude podle něj záležet na zvládnutí energetické krize v Evropské unii, vytvoření regulace cen. „Při prohlubování problémů přibude inflačních tlaků. Že bych viděl, že tato vysoká inflace brzy skončí, to nevidím,“ poznamenal.

Šmejc promluvil i o plánech PFF s Monetou. „Zamyslíme se nad tím, co budeme v Monetě dělat dál,“ uvedl a nevyloučil žádnou z možností, kterou by PPF se svým podílem mohla udělat. „Nic nás netlačí, abychom dělali rychlé rozhodnutí,“ dodal. Šmejc připustil, že z transakce, která byla zahájena v době, kdy PPF vedl Kellner, nebyl od začátku úplně nadšený. „Od začátku jsem viděl větší hodnotu Air Bank,“ podotkl. Air Bank je podle něj dále schopná ve všech ohledech výrazně růst.

Urovnávání ega manažerů

Šmejc si nemyslí, že by PPF měla odlišný pohled na rozvoj Monety, než jaký má skupina J&T, která v bance nedávno získala balík akcií. „Rozvoj banky je na jejím managementu,“ zdůraznil.

Šmejc míní, že je lidé ho většinou považují za „dealmakera“, ale jej podle jeho slov více baví budovat, rozvíjet firmy. „Proto ještě pracuju,“ dodal. Náročné je proměnit se ve firemního psychologa a urovnávat ega manažerů, zmínil stinnou stránku své práce.

V minulosti byl Šmejc obchodním partnerem Kellnera a minoritním akcionářem skupiny PPF. Vlastní podíl ve společnosti Home Credit, spadající pod PPF. Šmejc v čele PPF vystřídal Ladislava Bartoníčka, který bude v novém poradním výboru rodiny.

Investiční skupina PPF podniká ve 25 zemích v Evropě, Asii a Severní Americe. Investuje do finančních služeb, telekomunikací, médií, biotechnologií, nemovitostí či strojírenství. Do skupiny patří například splátková společnost Home Credit, dále Air Bank, telekomunikační firmy Cetin a O2, mediální společnost Central European Media Enterprises (CME), nemovitostní skupina PPF Real Estate Holding, strojírenská Škoda Group nebo provozovatel mýta v ČR CzechToll.

X X X

Prymula: Masivní vlnu covidu už v létě nikdo neočekával. Hrozí návrat lockdownů?

I když většina epidemiologů očekávala novou covidovou vlnu až na podzim, zdá se, že do Česka i dalších evropských zemí dorazila již na začátku léta. „Někteří předpokládali, že vlna přijde dříve než na podzim. Takhle masivně se to ale asi neočekávalo. Je tady už teď a je způsobena agresivnějšími subvariantami omikronu,“ řekl Prymula v pořadu Nový den.

Bývalý ministr zdravotnictví zmínil, že covidová nákaza přichází stejně jako třeba chřipka sezónně, tudíž se dá novým vlnám jen těžko zabránit.

„Epidemická situace se bude zhoršovat. Některé země v Evropě zavedou přísnější opatření například ohledně cestování. Později by mohly být ve vnitřních prostorách znovu zavedeny roušky. Lockdown se ale určitě nevrátí. Covid se stává součástí běžného života. K masivním plošným opatřením by nemělo docházet,“ ujistil epidemiolog.

Rovněž všem doporučil, aby se proti onemocnění nechali co nejrychleji přeočkovat. „Ukazuje se, že prodělaná nemoc z minulosti nestačí. U původní wuchanské varianty se odhadovala doba přenosu 15 minut, teď stačí pár vteřin, abychom se nakazili. Proto případů přibývá, i když je léto. Díky očkování se lidé vyhnou nemocnici, těžkému průběhu i smrti. Všem doporučuji třetí dávku. Měli bychom o tom uvažovat už teď,“ dodal Prymula.

Ve čtvrtek počet hospitalizovaných v souvislosti s covidem stoupl na 179. Prymula ale zároveň připomněl, že počet lidí na jednotkách intenzivní péče je zatím minimální.

X X X

Přibylo dalších tisíc případů covidu. Reálně nakažených je podle expertů výrazně víc

Epidemie zesiluje zhruba od začátku června, kdy se denní nárůsty v pracovních dnech pohybovaly kolem dvou stovek. Předtím denní nárůsty od února klesaly. V únoru přibývaly denně desítky tisíc nakažených. Tehdy bylo také 1. února zaznamenáno přes 57.000 případů nákazy, nejvíce za jeden den od začátku epidemie v Česku. Hospitalizovaných tehdy bylo více než 3000.

Zvyšuje se také takzvané incidenční číslo, na 100.000 obyvatel připadá za posledních sedm dní 51 nakažených. Vyšší incidence byla naposledy 9. května. Stále je to ale výrazně méně než například na začátku letošního února, kdy se incidence dostala až téměř na 2500. Nejhorší situace je nyní v hlavním městě, kde na 100.000 obyvatel připadá v uplynulém týdnu 125 nakažených.

Za současným nárůstem jsou podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nakažlivější subvarianty BA.4 nebo BA.5 koronaviru omikron. Podle dosavadních zjištění sice nemají horší průběh onemocnění, proti původní variantě z čínského Wu-chanu jsou ale nakažlivější více než desetkrát. Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek očekává, že se počty pozitivních testů budou z týdne na týden zdvojnásobovat možná dva nebo tři týdny.

Zásadnější je podle něj sledovat počty hospitalizací. Nemocniční péči ve středu vyžadovalo 179 nakažených, více jich bylo v nemocnicích naposledy 23. května. Ve vážném stavu je sedm pacientů, před týdnem to byli čtyři.

Počty provedených testů mírně rostou, ve středu jich laboratoře provedly téměř 6700, v mezitýdenním srovnání asi o 1500 víc. Odborníci upozorňují na to, že se ale nyní testují jen lidé s vážnějšími příznaky nebo ti, co byli s nakaženým v kontaktu. „Nejsou to plošné testy, takže skutečný počet nakažených bude významně vyšší,“ řekl ve středu Dušek.

Pozitivita roste u všech tří typů testů. U nejčastějších diagnostických testů, kdy jsou testováni lidé vykazující příznaky nemoci, bylo pozitivních téměř 28 procent vzorků. U epidemiologické indikace, kdy se testují lidé například kvůli kontaktu s nakaženým, se covid ve středu prokázal u 11 procent testovaných a u preventivních testů bylo pozitivních téměř pět procent.

Od začátku epidemie v březnu 2020 potvrdily laboratoře přes 3,9 milionu případů covidu, k tomu ministerstvo eviduje přes 267.000 podezření na opakovanou nákazu. S nákazou dosud zemřelo 40.316 lidí, na tento týden připadají zatím tři úmrtí.

X X X

Počty nově nakažených se třetí den drží nad tisícovkou, reálně jich je ale podle odborníků ještě víc

Ve středu potvrdily testy na koronavirus 1156 nově nakažených, což je asi o 500 více než před týdnem. Podle odborníků je ale nakažených mnohem více, protože se málo testuje. Zásadní je však podle nich sledovat počty hospitalizovaných s covidem. Ve středu jich bylo 179, ukazují data ministerstva zdravotnictví.

Epidemie zesiluje od začátku června, kdy se denní nárůsty pohybovaly kolem dvou stovek. Předtím denní nárůsty od února klesaly. Únor byl také měsíc, kdy denně přibývaly desítky tisíc nakažených. Třeba 1. února jich bylo 57 tisíc, nejvíce od začátku epidemie v Česku. Hospitalizovaných tehdy bylo víc než 3 tisíce.

Roste také incidence, na sto tisíc obyvatel připadá 51 nakažených, je to stále výrazně méně než v únoru, kdy dosahovala téměř 2500. Nyní je nejhorší situace v hlavním městě, kde na sto tisíc obyvatel připadá 125 nakažených.

Současný nárůst má na svědomí podle Státního zdravotního ústavu subvarianta BA.4 nebo BA.5 koronaviru omikron. Dosavadní zjištění ukazují, že nemají těžší průběh, jsou však oproti původní variantě covidu až 10krát nakažlivější. Ředitel SZÚ Ladislav Dušek očekává, že počty pozitivních testů budou během týdne zdvojnásobovat možná dva nebo tři týdny.

Jak Dušek podotýká, hlavní je sledovat počet nakažených v nemocnicích. Ve středu jich bylo 179, sedm pacientů má těžký průběh. Více jich bylo hospitalizovaných 23. května.

Počty provedených testů mírně rostou, ve středu jich laboratoře provedly zhruba 6700, v mezitýdenním srovnání asi o 1500 víc. Hlavně se podle odborníků testují jen lidé s vážnějšími příznaky nebo ti, kteří byli s nakaženým v kontaktu. „Nejsou to plošné testy, takže skutečný počet nakažených bude významně vyšší,“ řekl ve středu Dušek.

Pozitivita roste u všech tří typů testů. U nejčastějších diagnostických testů bylo pozitivních téměř 28 procent vzorků. U epidemiologické indikace, kdy se testuje například kvůli kontaktu s nakaženým, se covid ve středu prokázal u 11 procent testovaných a u preventivních testů bylo pozitivních téměř pět procent.

Od začátku epidemie v březnu 2020 potvrdily laboratoře přes 3,9 milionu případů covidu, k tomu ministerstvo eviduje přes 267 000 podezření na opakovanou nákazu. S nákazou dosud zemřelo 40 316 lidí, na tento týden připadají zatím tři úmrtí.

X X X

Těžba uhlí v OKD bude pokračovat minimálně do konce roku 2023. Původně měla končit už letos

Společnost OKD prodlouží těžbu uhlí minimálně do konce roku 2023. Má dostatek energetického i koksovatelného uhlí. Společnost má nyní uzavřené smlouvy na energetické uhlí s klíčovými zákazníky do 30. června 2023, vedení OKD začne usilovat o získání povolení pro těžbu na další období, což by umožnilo zajistit dodávky uhlí pro klíčové zákazníky až do roku 2025.

Novinářům prodloužení těžby uhlí ve čtvrtek oznámili ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a předseda představenstva OKD Roman Sikora. Černé uhlí se bude na Karvinsku těžit až do druhého čtvrtletí 2023. Schválilo to představenstvo OKD

 V OKD pracuje přibližně 3300 lidí. Vlastníkem firmy je prostřednictvím společnosti Prisko stát. Hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO) rozhodnutí uvítal. O rozhodnutí prodloužení těžby do roku 2025 chce OKD podle Sikory rozhodnout nejpozději v první polovině příštího roku.

V roce 2023 chce mít OKD deset aktivních porubů, celková produkce by příští rok mohla dosáhnout 1,3 milionu tun černého uhlí, z toho asi 880 000 tun bude energetického uhlí. OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. Těžbu ale postupně ukončuje, protože se dlouhodobě nevyplácela.

Vyhlídky na roku 2025

Podle původních plánů měla těžba v OKD skončit letos, v dubnu ale představenstvo OKD schválilo, že dobývání uhlí bude pokračovat do druhého čtvrtletí roku 2023. Vedení OKD zároveň zpracovávalo analýzu dalšího možného prodloužení těžby.

Analýza nyní ukázala, že prodloužení těžby je možné, podle Stanjury analýzu ověřily dva oponentní posudky. Podle Sikory jsou nyní na Karvinsku zásoby zhruba 140 milionů tun uhlí. Moravskoslezský hejtman Vondrák je rád, že na Karvinsku bude těžba pokračovat.

„Myslím, že to je jediné možné řešení. Budeme čelit problémům s dodávkami tepla domácnostem napojeným na centrální rozvod tepla. Ty jsou nyní závislé na teplárnách spalující uhlí,“ řekl Vondrák. Dodal, že takových domácností je v kraji na 300 000.

Sám o prodloužení termínu mluvil opakovaně. „Myslím, že je reálný rok 2025. S ohledem na to, co se děje a jaké jsou ceny energií, bude rozumné využít ještě zbytky nevytěženého uhlí. Nevíme, jaké budou ceny za plyn a zda vůbec bude,“ řekl.

Plyn zdražuje kvůli válce, cena uhlí ale klesá. To svádí k jeho používání, jenže to ohrožuje klima

 Uhlí pro dvě topné sezony

„Rozhodnutí o prodloužení těžby vychází ze tří důležitých skutečností. Zaprvé ze snahy vlády a ministerstva financí zajistit dostatek uhlí minimálně pro dvě následující topné sezony, zadruhé z obrovské poptávky tuzemských zákazníků, kterou vyvolaly výpadky dodávek černého uhlí z východu kvůli ruské agresi na Ukrajině, a zatřetí z dostatečně vysokých cen černého uhlí na světových trzích, které udržují OKD v zisku,“ uvedl Stanjura.

Případné otevření nových porubů by vyšlo na stovky milionů korun, uvedl Sikora. Nijak to ale podle něj neovlivní hospodaření firmy. Podle jeho informací nepřichází v úvahu obnovení těžby v dolech Darkov a ČSA, OKD tak počítá pouze se zachováním těžby v Dole ČSM.

„Jsme finančně soběstační. Disponibilní prostředky OKD umožňují další přípravy, těžbu i případné útlumové práce z našich vlastních finančních zdrojů. Prodloužení těžby v roce 2023 navíc nevyžaduje žádná zvláštní povolení. O případném pokračování těžby v dole ČSM až do roku 2025 chceme rozhodnout nejpozději v první polovině příštího roku,“ uvedl Sikora.

Mezi největší odběratele uhlí z dolů na Karvinsku patří podle Sikory společnost ČEZ a největším odběratelem je Tepelná elektrárna Dětmarovice, která ČEZ patří. Uhlí odebírá také společnost Veolia, Třinecké železárny nebo huť Liberty.

X X X

Polští turisté píší o zkušenostech s Rusy na dovolené v Turecku

Píše o tom polský server Onet.pl, na nějž se obracejí čtenáři poté, co publikoval vlastní zprávu o chladných reakcích některých Rusů pobývajících v Turecku při pokusech o rozmluvy o ukrajinské válce.

„Mám podobné postřehy o chování Rusů v tureckých letoviscích. Přestože jsem tam byl před více než deseti lety, jejich arogance, chování k turistům jiných národů (možná jen k Polákům) a jejich hlučné způsoby byly velmi obtěžující. Chovali se, jako by byl svět stvořen výhradně pro ně a ostatní byli jen otravné doplňky. Z vašeho článku je zřejmé, že se nic nezměnilo,“ napsal čtenář Robert.

Autorku původního textu, který se setkal s velkou odezvou, zaráželo, že „mladí Estonci prohlásili, že na toto téma nemají žádný názor“ a podle názoru skupiny Moldavanů jsou si všichni na dovolené rovni, „a přestože sami chápou, co se děje na Ukrajině, nemají vůči Rusům žádné předsudky“.

Další čtenář Adam popisuje, že v jeho hotelu v tureckém Beleku a v okolních pětihvězdičkových hotelích je z Ruska 80 procent klientely. „Jsou vulgární a drzí, nosy nahoru… Mluvil jsem s místními a ti mi na rovinu řekli, že bez turistů z Ruska se neobejdou. Právě oni jim bohužel zaručují likviditu a výdělky,“ uvedl. To podle jeho názoru ukazuje, že sankce nefungují.

S ruskými turisty ubytovanými v pětihvězdičkovém hotelu v letovisku Alanya mluvil i čtenář Roland. O válce s Ukrajinou podle něj mluví, jako by se psal rok 1944 a Evropa se osvobozovala od okupace wehrmachtem. „Nacisté, fašisté,“ tak popisují Ukrajince. Ti mladší podle něj tvrdí, že „je načase, aby se Poláci začali učit ruštinu a že Němci propásli svou historickou šanci, aby hranice mezi nimi a Ruskem byla na Visle“. Čtenář Roland dodává, že Rusům je „jedno, jestli bude bída, budeme jíst trávu, nikdo nás nebude mít rád – máme rakety a všichni se nás bojí“.

Samotnému Turecku se podle Rolanda není co divit. Turisté z Evropy sice něco koupí, ale váhají a smlouvají, zatímco Rusové berou všechno. „Včera jsem byl v klenotnictví, postarší Němka si prohlížela drobný řetízek a snažila se usmlouvat cenu. A vedle stojící Ruska si vybrala řetízek, náramky na ruce, náramky na kotníky a všechny tlusté a bez smlouvání. Na takové turisty Turci čekají,“ uvedl čtenář serveru Onet.pl.

X X X

Kontroverze před startem Tour de France. Policisté opět prohledávali pokoje týmu Bahrajn Victorious

Cyklistický tým Bahrajn Victorious krátce před startem Tour de France zažil další policejní razii. Dánští policisté na žádost francouzských vyšetřovatelů prohledali hotelové pokoje i vozy členů týmu, kde v roli jednoho ze sportovních ředitelů od letoška působí Roman Kreuziger. Ten však není součástí týmu při letošním ročníku „Staré dámy“. Podle představitelů stáje začala akce v půl šesté ráno, trvala dvě hodiny a policie nic nezabavila.

„Na základě žádosti francouzské policie jsme v souvislosti s probíhajícím vyšetřováním ve Francii provedli prohlídku hotelu v Bröndby,“ řekl vrchní komisař Dannie Rise podle agentury Reuters.

Zahálka si na domácím mistrovství došlapal pro premiérový titul, ten slovenský si pohlídal Sagan „Jinak ale žádné další informace o celé operaci nemáme, a pokud chcete vědět více o samotném vyšetřování, jsem nucen vás odkázat na francouzskou policii,“ doplnil Rise.

Tým k celé záležitosti vydal krátkou tiskovou zprávu.

„Policisté prohledali všechna týmová vozidla i pokoje závodníků a ostatních členů stáje. Tým plně spolupracoval s policisty a vyhověl všem jejich požadavkům. Pátrání bylo během dvou hodin dokončeno a týmu nebyly zabaveny žádné předměty. Po policejním pátrání se tým nyní těší, že už se bude naplno soustředit na největší a nejlepší cyklistický závod světa Tour de France. K tomuto tématu už se tým nebude dále nijak vyjadřovat,“ uvedla stáj na svém webu.

Tým Bahrajn Victorious byl terčem razie již loni během Tour de France a také před třemi dny. Před rokem policisté přišli do hotelu v Pau po sedmnácté etapě, státní zastupitelství tehdy uvedlo, že zahájilo vyšetřování kvůli podezření z držení zakázaných látek, jejich přepravy a užívání sportovci bez lékařského odůvodnění.

Pondělní razie v domech cyklistů a dalších členů stáje před odjezdem na Tour byla podle nich „úmyslným pokusem poškodit pověst týmu“. Žádné výsledky vyšetřování zatím nedostali. Nejslavnější cyklistický závod začne v Kodani páteční časovkou.

X X X

Karlovarský kraj uspěl v prestižním dotačním programu Evropské unie

 Karlovarský kraj se společně s Karlovarskou agenturou rozvoje podnikání p.o. (KARP) zařadil do prestižní skupiny realizátorů projektů v rámci EU programu HORIZON EUROPE 2021 – 2027.

„Tento dotační program Evropské unie byl vždy považován za první ligu v oblasti dotačního managementu EU. Zaměřuje se na financování projektů výzkumu, vývoje a inovaci, což jsou oblasti, které chceme nadále rozvíjet v Karlovarském kraji. Také proto je pro nás velkým úspěchem, že jsme se zařadili do skupiny realizátorů jednoho z takových projektů,“ uvedl radní pro oblast regionálního rozvoje a řízení projektů Patrik Pizinger.

Jedná se o projekt s názvem RIS4Danu, který se zabývá socioekonomickými dopady způsobenými uzavřením průmyslových areálů v dunajském makroregionu. Zaměřuje se na tyto areály a snaží se stanovit transformační aktivity, jež povedou k jejich revitalizaci a sociálně udržitelnému a technologickému využití. „Jsem přesvědčen o tom, že vybraná témata projektu by mohla vhodně doplňovat některé ze  strategických projektů, jež budou realizovány v rámci Operačního programu spravedlivá transformace. Jedním z nich může být projekt Krajský Business Park Sokolov, který řeší problematiku využití brownfieldů. Účastí v projektu RIS4Danu se nám otevírá jedinečná příležitost, kdy se můžeme zabývat konkrétním územím z různých pohledů rozvoje a s mezinárodním přesahem“, doplnil hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek.

V rámci projektu budou řešeny možnosti, jak znovuoživit  areály, kde nositelem udržitelného rozvoje bude ekologicky odpovědný průmysl. Karlovarský kraj a KARP získají strategické plány rozvoje podnikání pro jednotlivé průmyslové areály, které podpoří jejich znovuotevření. Dalším výstupem projektu budou také konkrétní doporučení, jak přilákat soukromé či veřejné investice do zelených a digitálních řešení. Realizace projektu je naplánována na 2 roky a má přispět ke zvýšení inovační kapacity celého regionu.

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je autor. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.