Nově zvolený americký viceprezident J.D. Vance uvedl, že Spojené státy mohou přehodnotit své zapojení do NATO, pokud Evropská unie bude regulovat aktivity amerických platforem sociálních médií. Ve svém článku na to upozorňuje portál businessinsider.com. Tento týden média připomněla slova Vance z rozhovoru se Shawnem Ryanem (americkým youtuberem), kde odkazoval na spor mezi Elonem Muskem a jeho sítí X (dříve Twitter) a orgány EU.

Řekl, že představitelé unie poslali Muskovi výhružné dopisy, pokud bude nadále podporovat Donalda Trumpa. „Přesně jsem zapomněl, který úředník to byl v Evropské unii, ale poslal Elonovi výhružný dopis, ve kterém v podstatě stálo: ‚Postihneme vás, pokud jste platformou pro Donalda Trumpa‘,“ řekl.

Vance se zeptal, zda by USA měly podporovat NATO, pokud NATO „nerespektuje americké hodnoty a nerespektuje svobodu slova“. „Je šílenství, že podporujeme vojenskou alianci, pokud tato aliance nebude podporovat svobodu slova,“ uzavřel nově zvolený americký viceprezident.

Loni v prosinci zahájila Evropská komise formální vyšetřování údajného pochybení společnosti X vlastněné miliardářem Elonem Muskem. Brusel platformu obvinil z porušování povinností bojovat proti nezákonnému obsahu a dezinformacím.

Široký koncept svobody slova, který prosazuje Musk, je v rozporu s duchem unijních předpisů, které americký multimiliardář vykládá jako ideologicky či politicky motivovanou cenzuru. Po převzetí Twitteru, dnes sítě X, Musk vyhodil starý moderátorský štáb, který podle zjištění na Twitteru zneužíval cenzurní zásahy. Server vasevec.cz

X X X

Rubio ministrem zahraničních věcí? Dar Trumpa Putinovi?

Absolutně nesouhlasím s opakovanou floskulí, že Donald Trump je zcela nepředvídatelný. Naopak jedná tak jak každý mohl a hlavně měl předpokládat. I v tom dobrém, i v tom zlém.

Zásadně platí, že odjakživa nenáviděl americké války a kdysi se ostře rozhádal v rámci republikánských primárek před svou první volbou v roce v roce 2016 s Jeffem Bushem z rodiny klanu Bushů, který vedl   války v Iráku i Afghánistánu- jak dnes víme s tragickým výsledkem.

Jistě. Má svou zálibu v tvrdých ekonomických sankcích, ale ty miluje snad každý americký prezident a dnes proti Rusku i celá Evropská unie.

Zásadně odmítá všechny ty západní struktury, ať již vojenské, tak i ekonomické.

Nikdy byste z jeho ústa neslyšeli pronést slovo transatlantická spolupráci, odpuzuje jej to. Nesnáší mezinárodní organizace od OSN po NATO. Nenávidí západní vůdčí teorie počínaje dosažením uhlíkové neutrality po cokoliv co zavání progresivismem a liberalismem.

Proto jej západní mainstream nenávidí a bere jej jako svého nepřítele. A v tomto smyslu má pravdu

A vrchol jeho odporu u něho vyvolávají reálné války, kde teče reálná krev.

Proto, když opakovaně slíbil, že prioritním cílem je ukončení války na Ukrajině a pokud možno ještě před svou inaugurací v lednu příštího roku, myslel to smrtelně vážně.

Donald Trump prostě není tupý, jako dnešní drtivá většina západních politiků (s výjimkou Orbána a Fica) a opakovaně připomínal, že válku proti Rusku nevyhrál ani Napoleon, ani Hitler a není možné ji vyhrát ani dnes. ,e to říkají po mnoho let i jiní, například autor těchto řádků je jen logické. Je to zkrátka historický fakt, který nelze vyvrátit. Zatímco USA prohráli ve Vietnamu, Afghánistánu a i v Iráku a Libyi to bylo na hraně, Rusko prostě klíčové vojenské konflikty, které jsou mu vnuceny vnějšími okolnostmi, vyhrává.

Donald Trump naznačil už celou řadu personálních úvah a analytici je vesměs hodnotí jako jestřáby. I potencionální Marko Rubio je tvrdý jestřáb proti Kubě, ve prospěch Izraele a proti Číně.

Ale na rozdíl od minulosti nikoliv vůči Rusku.

Já uvedl ihned na kamery, pokládá za svou povinnost plně realizovat politiku prezidenta.

A ta je ve vztahu k Rusku jasná: Hledat rozhodně smírné řešení mezi Ruskem a Ukrajinou.

A to zadání Marko Rubio musí naplnit.

JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

Nutí Bidena k eskalaci ukrajinského konfliktu – Telegraph

Získat americké povolení pro Kyjev k odpálení raket Storm Shadow by „zmařilo“ Trumpovu pravděpodobnou změnu politiky, uvedl deník.

Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron znovu požádají amerického prezidenta Joea Bidena, aby umožnil Kyjevu zasáhnout cíle hluboko uvnitř Ruska pomocí západních zbraní, uvedl v neděli The Telegraph.

Spojené království a Francie darovaly Ukrajině řadu řízených střel Storm Shadow/Scalp. USA, které poskytují některé součásti pro evropské zbraně dlouhého doletu, mají co říci k tomu, jak se použijí. Biden opakovaně odmítl výzvy ukrajinského vůdce Vladimira Zelenského, aby umožnil údery hluboko uvnitř Ruska, které by podle Moskvy vážně eskalovaly konflikt.

Podle zdrojů Telegraphu udělají lídři Spojeného království a Francie „poslední pokus“, aby zajistili změnu politiky odcházejícího amerického prezidenta, aby „zmařili snahy Donalda Trumpa omezit americkou podporu Ukrajině“. Republikánský politik se úřadu ujme 20. ledna.

„Jsme velmi rádi, že můžeme využít čas od nynějška do 20. ledna co nejlépe a nejen odložit vše na odložení do příští administrativy,“ řekl britskému listu vysoký zdroj z Whitehall.

Trump během kampaně tvrdil, že může ukončit ukrajinský konflikt „do 24 hodin“, pokud bude zvolen na druhé funkční období. Údajně hodlá hrát tvrdě s oběma stranami, čímž přinutí Kyjev a Moskvu ke kompromisu.

Kyjev tvrdí, že by mohl zvrátit vývoj na bojišti tím, že zasáhne cíle hluboko uvnitř Ruska západními zbraněmi dlouhého doletu. O víkendu poprvé po měsících vypustil na Moskvu desítky kamikadze dronů, ale podle ruských představitelů nezpůsobila žádné smysluplné škody.

Západní rakety jsou silnější než ukrajinské bezpilotní letouny a mohou produkovat lepší výsledky, argumentoval už dříve Zelenskyj a vysvětlil, proč pro takové útoky požaduje povolení od dárců.

Ruský prezident Vladimir Putin varoval, že jeho vláda bude s každým útokem v souladu s představami Kyjeva a jeho podporovatelů nakládat tak, že pocházejí od státu, který poskytuje zbraně. Moskva podle něj bude na každou takovou eskalaci odpovídajícím způsobem reagovat. Dr. Ivan David, europoslanec.cz

X X X

Borrell srovnal Trumpa s generálem Francem

Vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell při slyšení v Evropském parlamentu srovnal vítěze amerických prezidentských voleb Donalda Trumpa se španělským diktátorem Franciscem Francem.

„Spojené státy (za Trumpa) už nejsou stejné jako za Baracka Obamy. Španělsko za Franca se například také lišilo od Španělska za (premiéra Felipeho) Gonzaleze,“ řekl na slyšení o evropsko-amerických vztazích.   Jediný rozdíl mezi Trumpem a Francem je podle Borrella v tom, že Trumpa zvolili občané USA.

Tzv. vysoký představitel  také vyzval Trumpa, aby nadále podporoval Ukrajinu s tím, že Evropa poskytuje pomoc stále více. „Dějiny budou soudit Západ, pokud (Trump) nechá Ukrajinu padnout,“  varoval.

Borrelova slova svědčí o bruselské odtrženosti od reality, ale také myšlenkové vyprázdněnosti druhořadých politiků, kteří dnes v Evropské unii vládnou. Bohužel tím ovšem také degradují myšlenku evropské spolupráce, server vasevec

X X X

Erdoğan: Přerušujeme vztahy s Tel Avivem

„Turecká vláda nebude pokračovat ani rozvíjet své vztahy s Izraelem. Přerušili jsme veškerý obchod a vztahy s Izraelem – tečka. Stojíme pevně s Palestinou v její oprávněné věci až do samého konce, “ řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan, když odpovídal na otázky novinářů v letadle vracejícím se ze svých návštěv Saúdské Arábie a Ázerbájdžánu.

Od začátku izraelské operace v pásmu Gazy v říjnu 2023 Turecko  důsledně odsuzovalo kroky  Tel Avivu a proti Palestincům a  obviňovalo jej z masového zabíjení palestinských civilistů. Podle Turecka Izrael porušuje principy mezinárodního práva a Ankara podporuje, aby izraelští představitelé, včetně premiéra Benjamina Netanjahua,  byli postaveni před Mezinárodní trestní tribunál.

Netanjahu také čelil opakované kritice, včetně samotného Erdogana. Netanjahuův projev v americkém Kongresu v červenci tohoto roku nejenže vyvolal protiválečné protesty poblíž Kapitolu, ale vyvolal také ostré reakce tureckých politiků, včetně Erdoğana, který izraelského vůdce nazval „řezníkem s krví 150 000 obyvatel Gazy na rukou“.

Dříve Erdogan mluvil o Netanjahuovi jako o „novodobém führerovi“ a zdůrazňoval, že Západ jeho zločiny ignoruje. Server vasevec.cz

X X X

Meloniová válčí se soudy o převozy migrantů. Musk přispěchal se zastáním

Italská premiérka Giorgia Meloniová má nového úhlavního nepřítele a není jím nikdo menší než soudní systém. Ten hází klacky pod nohy jejímu programu na přemístění migrantů do táborů v Albánii. Na stranu Meloniové se postavil i miliardář Elon Musk, který se nebál soudce přirovnat k autokratickým vládcům.

  Zprvu vypadal migrační program z dílny Meloniové takřka bezchybně. V rámci bilaterální dohody vyrostla v Albánii dvě detenční centra, kam italské úřady plánovaly měsíčně umístit až 3000 žadatelů o azyl, které zachytí v mezinárodních vodách. Poté bylo v plánu zpracování jejich žádostí. Celý proces měl zabrat pouhé čtyři týdny.

Odvážný počin na říjnovém summitu Evropské rady chválil i český premiér Petr Fiala. „Myslím si, že tato cesta je správná, je potřeba i na tomto modelu vyzkoušet, jak to bude fungovat. Podrobně jsem o tom mluvil s italskou premiérkou už na našem setkání před prázdninami. Je důležité, aby se to povedlo,“ prohlásil tehdy.

Jenže dokonalý plán dostává trhliny. Vložily se do něj italské soudy, které neprodloužily povolení pro zadržení dvou skupin migrantů. Problémem bylo stanovení seznamu takzvaných bezpečných zemí, jejichž obyvatelé automaticky nemají právo na udělení azylu. V reakci na to vláda Meloniové seznam vydala jako vládní výnos, což mělo rozhodování soudů omezit.

„Žijí Italové v demokracii?“

Soud v Římě se však obrátil na Soudní dvůr EU s dotazem, zda je nynější legislativa v souladu s unijním právem. „Kritéria pro označení státu za bezpečnou zemi původu jsou stanovena právem Evropské unie,“ uvedl soud v Římě s tím, že unijní právo je nadřazené tomu národnímu. Vicepremiér Matteo Salvini to označil za „politický rozsudek proti Italům“.

Zkrátka se nedržela ani Meloniová. „Je složité na něčem pracovat a reagovat na potřeby našeho národa, když člověk naráží na odpor ze strany institucí, které by měly stát na straně občanů,“ uvedla v reakci na poslední rozhodnutí soudu. Premiérce nahrál i únik mailové komunikace mezi náměstkem státního zástupce kasačního soudu Marcem Patarnellem a jeho kolegy. V ní označuje útoky Meloniové za nebezpečné a vyzývá k jednotě.

Výňatky z komunikace se objevily v pravicovém listu Il Tempo a Meloniová je zveřejnila na svých sociálních sítích jako důkaz, že proti jejím plánům se soudci spolčili. „Komunikace byla odcizena z uzavřeného kanálu, vyňali z ní určité části bez kontextu tak, aby seděl k jejich verzi. Chtějí tak ošálit veřejnost a vnutit jí, že zpolitizovaný soudní systém se snaží svrhnout vládu,“ uvedl pro list Politico Stefano Musolino z asociace Magistratura democratica, která dohlíží na nezávislost soudů.

Meloniové se na sociálních sítích zastal Elon Musk, který má takřka jistou vlivnou funkci kontrolora pro efektivní vládu v administrativě Donalda Trumpa. „Tohle je neakceptovatelné. Žijí Italové v demokracii, nebo za ně rozhodují nevolení autokratičtí vládci?“ ptal se na sociální síti X pod jedním z příspěvků. Soudy se tak podle něj v Itálii v posledních měsících chovají, píše agentura AP.

„Zákeřnější než Berlusconi“

Jeho slova odsoudil italský prezident Sergio Mattarella. „Itálie je demokratickou zemí a ví, jak se postarat o své občany v mezích ústavy. Kdokoli, a obzvláště člověk, který bude hrát důležitou roli v administrativě spřátelené země, by měl respektovat naši suverenitu a nezasahovat do našich záležitostí,“ prohlásil.

Aktuální přestřelka pobouřila i novináře Roberta Savianiho, který musí být takřka dvacet let pod ochranou policie kvůli jeho investigativní práci v kruzích neapolské mafie Camorra. „Kroky Meloniové jsou jasně strategické, používá pořád tu stejnou taktiku. Kdo jí stojí v cestě, ten musí být zastrašen, nebo zdiskreditován,“ vysvětluje Saviani.

Patarnello se v uniklé komunikaci se svými kolegy nebojí Meloniovou srovnat s někdejším premiérem Silviem Berlusconim. „Ten se ale více soustředil na to, aby chránil sám sebe. Nikdy mu nešlo o nějakou reformu soudnictví, nezpochybňoval právní stát,“ míní Patarnello. „Ona (Meloniová) je ještě nebezpečnější a zákeřnější,“ dodal.

X X X

 VÁLKY S RUSKEM SE NEBOJÍM: MERZ DÁVÁ MOSKVĚ ULTIMÁTUM

Friedrich Merz plánuje dát Rusku 24hodinové ultimátum k zastavení nepřátelství. Pokud Moskva nevyhoví, chce vůdce CDU dodat řízené střely Taurus do Kyjeva a povolit jejich použití proti mezinárodně uznávanému ruskému území. Kandidát na kancléře to oznámil v rozhovoru pro „Stern“.

Předseda CDU a kandidát „křesťansko“unijních stran na kancléře v nadcházejících spolkových volbách tak hned v úvodu volební kampaně rozvinul myšlenku německého „24hodinového ultimáta“ Rusku, kterou již několikrát vyjádřil.

Friedrich Merz v rozhovoru pro Stern slíbil, že pokud bude zvolen německým kancléřem, „okamžitě“ poskytne Rusku lhůtu 24 hodin na ukončení nepřátelských akcí na Ukrajině. Pokud ruské vedení nevyhoví tomuto požadavku, předá řízené střely Taurus Kyjevu a povolí ostřelování mezinárodně uznávaného ruského území. Tak pravil pravděpodobný budoucí hostitel v berlínském kancléřství.

Merz, který už dříve prosazoval eskalaci proti Rusku, zařadil poprvé v říjnu v německém Bundestagu spojení dodávek Taurus na Ukrajinu s 24hodinovým ultimátem.

Na konci října v rozhovoru pro Tagesschau obnovil svůj požadavek dát Moskvě„ultimátum“. Merz v něm obhajoval i dodávku dalekonosných zbraní na Ukrajinu.

Macron a Starmer – britský premiér – tedy nejsou sami, kdo chce eskalovat za každou cenu. Jde zřejmě opravdu o velké peníze, bank a „investorů“ typu BlackRock. V letech 2016 až 2020 byl Merz předsedou dozorčí rady investiční společnosti BlackRock v Německu.

V souvislosti s uvolněním západních zbraní dlouhého doletu pro údery na mezinárodně uznávané ruské území, o kterém uvažovaly státy NATO, ruský prezident Vladimir Putin varoval, že to bude považováno za přímou účast ve válce ze strany země, jejíž zbraně byly vystřelil na Rusko. Merz ve svém rozhovoru popsal toto varování jako „skutečný nesmysl“ a „hloupost“.

MEDVEDĚV ODPOVÍDÁ MERZOVI: KDO CHCE VÁLKU S RUSKEM, MŮŽE JI MÍT

Dmitrij Medveděv kritizuje prohlášení kandidáta na kancléře Friedricha Merze, že doručí rakety Taurus do Kyjeva, pokud Rusko nepřijme příměří. Tyto kroky by podle Medveděva zavedly Evropu do nebezpečné fáze konfliktu s Ruskem.

Dmitrij Medveděv, místopředseda Rady bezpečnosti Ruska, je ohromen touhou evropských politiků „zatáhnout válku na své území“ a poznamenává, že „očkování druhou světovou válkou“ jim již nefunguje.

Medvěděv v úterý v Telegramu komentoval ultimátum kandidáta na německého kancléře Friedricha Merze, který slíbil, že pokud Rusko neukončí speciální vojenskou operaci, dodá Kyjevu rakety Taurus.

Merz prohlásil, že pokud bude zvolen, bude s ruským prezidentem Vladimirem Putinem telefonovat. Rusko však musí do 24 hodin zastavit útoky na cíle na Ukrajině. Jinak prý bude jako kancléř připraven povolit útoky německými zbraněmi hluboko v Rusku a umožnit doručování raket Taurus. Pokud Rusko odmítne ukrajinské požadavky, doručí rakety do týdne.

Merz již dříve obvinil úřadujícího kancléře Olafa Scholze z přílišné rezervovanosti vůči Moskvě a kritizoval ho za to, že odmítl dodat rakety Taurus do Kyjeva. Scholz tvrdil, že takový krok by z Německa učinil přímou stranu ukrajinského konfliktu.

Podle Medveděva má Merzovo ultimátum jednoznačně charakter předvolební kampaně. Medveděv to popsal jako pokus prodloužit „agónii banderovského režimu“.

Řekl také, že rakety nezmění průběh konfliktu, ale znásobí riziko, že konflikt vstoupí do nejnebezpečnější fáze. Nafouknutá ega nahradila dřívější moudrost a zkušenost, kterou kdysi evropští politici projevovali, řekl Medveděv.

„Celkově je udivující, jak dychtivě současná generace evropských politiků přivádí válku na své území. A to ke zjevné radosti USA a proti vůli jejich vlastních národů.“

„Očkování druhou světovou válkou (proti té třetí) už vůbec nefunguje,“ napsal Medveděv ve svém příspěvku a dodal, že zkušení a chytří evropští vůdci, kteří „vešli do dějin“, jsou nyní nahrazeni „budižkničemy s přehnaným sebevědomím“.

„Špatný scénář,“ uzavřel Medveděv, „za těchto okolností zůstává nejpravděpodobnějším“.

Moskva chápe ukrajinský konflikt jako zástupnou válku mezi USA a Ruskem, kterou chce Západ vést „do posledního Ukrajince“.

A pokud bude neoconský ultrajestřáb Marco Rubio Trumpovým ministrem zahraničí, můžeme na naději na mír rovnou zapomenout. (Publikováno na Facebooku), Dr. Ivan David, server vasevec.cz

X X X

Nová mocenská garnitura Ukrajiny bude vzdělána ve Velké Británii

Ukrajina jedná s Velkou Británií o možnosti vyškolit ve Spojeném království pět až sedm tisíc ukrajinských studentů ročně s cílem vytvořit do 20 let nový typ úředníků, píše ukrajinský portál Strana.ua. Odvolává se přitom na vyjádření velvyslance Ukrajiny v Londýně Valerije Zalužného.

Bývalý vrchní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny a dnešní velvyslanec to řekl na zasedání Evropské obchodní asociace v Kyjevě. Očekává, že ze studentů vracejících se po studiu v zahraničí se stanou úplně jiní úředníci se zcela odlišným postojem k implementaci zákonů.

„Téměř se nám podařilo ujistit britský establishment, že nejvíce, řekněme, jsou jejich investice do našeho vzdělání, školení našich budoucích ministrů, premiérů, guvernérů, dokonce i budoucího prezidenta,“ řekl Zalužnyj.

Ukrajinští učitelé si mezitím stěžují na obrovský odliv školáků do zahraničí. Podle jejich propočtů ze 30 studentů odejde 27 do zahraničí a zůstane tam navždy.

Zalužnyj také uvedl, že britský parlament zvažuje možnost zrušení omezení přímých investic do výroby zbraní na ukrajinském území.

Dnešní velvyslanec Zalužnyj jako vrchní armádní činitel přebírá vyznamenání od jednotky, která vzešla z neonacistického Pravého sektoru. V pozadí je portrét Stepana Bandery a banderovská vlajka, server vasevec.cz

X X X

Soudkyně Řepková nadchla senátory. Připustila možnost zrušení Ústavního soudu

 Kandidátka na ústavní soudkyni Dita Řepková uspěla při hlasování na klíčovém ústavně-právním výboru Senátu. Hlasovalo pro ni sedm senátorů z osmi, což je zatím nejúspěšnější výsledek. I přes počáteční pochybnosti nakonec Řepková senátory přesvědčila. Podle informací České justice uspěla zejména díky svému vystupování na úterním jednání senátorských klubů, kde vysvětlila důvody, proč jí Vrchní soud v Olomouci vrátil velké množství rozhodnutí, u kterých padlo odvolání. Soudkyně se představila jako konzervativní kandidátka a otevřeně kritizovala aktivismus Evropského soudu pro lidská práva. Připustila také teoretickou možnost zrušení Ústavního soudu.

„Vychází to ze statistiky, kterou předložil vrchní soud. Je to spíše o tom, že mi řekli, že mají jiný právní názor. Neříkám, že nedělám chyby a jsem neomylná, ale za svými rozhodnutími si stojím. Nejsem překlapěčka obžaloby a nejsem kvůli tomu populární,“ vysvětlila Řepková. Soudkyně je známá svým například rozhodováním v kauze, kdy Krajský soud v Brně zprostil viny sedmatřicetiletého Romana Rohozina, který byl původně obžalován z vraždy Roma a hrozilo mu až 18 let vězení.

Řepkovou na ústavně-právním výboru představil ředitel vnitropolitického odboru administrativy prezidenta Petra Pavla Tomáš Lebeda. „Dita Řepková byla navržena po velmi důkladném seznámení s její kariérou a po osobním pohovoru s prezidentem republiky,“ uvedl. Připomněl, že Řepková působila jako asistentka Wagnerové na NS. Současně pracuje jako předsedkyně senátu KS v Brně, kde vykonává prvostupňovou agendu.

Kandidátka za končícího Davida Uhlíře byla v letech 2002 až 2008 asistentkou tehdejší ústavní soudkyně Elišky Wagnerové. Reálně ale pouze do roku 2006, protože v roce 2006 odešla na mateřskou dovolenou, jak připomněla. Na Nejvyšším soudu také působila jako tisková mluvčí. V dubnu 2008 pak byla jmenována soudkyní, působila nejprve na Městském soudu v Brně a aktuálně pracuje u brněnského krajského soudu na prvostupňové agendě. „Moje šíře záběru je větší, než trestní právo,“ uvedla Řepková s tím, že vždy tíhla k obecné justici, ale za sebou má i zahraniční stáže například u Evropského soudu pro lidská práva. Lebeda připomněl, že soudkyně by doplnila na Ústavním soudu soudce, kteří přišli z nejvyšších soudů.

Předseda výboru Tomáš Goláň ocenil přístup Řepkové, která je zastánkyní toho, že soudní systém by měl fungovat tak, že odvolání na druhý stupeň je výjimečné. Soudkyně uvedla, že je v tomto směru příznivkyní anglosaského právního systému a zásady kontradiktornosti trestního řízení. Goláň na výboru uvedl, že měl k Řepkové původně málo informací a proto se stavěl za její neschválení, ale přesvědčila ho svým „autentickým“ vystupováním. „Podporuji vaši kandidaturu,“ uvedl ještě před hlasováním členů výboru. Goláň na výboru uvedl, že od známého advokáta dostal doporučení, aby tak vážně nebral statistiku vracení rozhodnutí krajského soudu vrchním soudem.

Debata se vedla i o nálezu Ústavního soudu o platech soudců a ústavních činitelů. Goláň je příznivcem disentního stanoviska soudce Jana Wintra, podle kterého je judikatura k platům ústavních činitelů nepřesvědčivá. Vadí mu i požadavek justice, že změny mají být projednány se zástupci justice a poslední nález k platům považuje za účelový. „Pokud budu zvolená, může tato otázka dorazit na Ústavní soud, kde ji budu řešit,“ vyhnula se Řepková odpovědi. Dodala ale, že judikatura k soudcovským platům je velmi nestabilní. „Necítím se ale ohrožená na nezávislosti,“ uvedla s tím, že nastupovala do funkce soudkyně za 47 tisíc korun v době, kdy měla malé dítě. S kolegou prý pravidelně přispívá kolegům v administrativě soudu, kteří mají dlouhodobě nízké platy. Kritizovala však „salámovou metodu“, kdy se do platů soudů nesystémově sahá každý rok. Soudců by podle ní mohlo být méně, pokud by je na některých pozicích nahradili kvalifikovanými asistenty. „Pan profesor Wintr není soudce a je velmi liberálně založený. Soudcům vadí, že o nich je rozhodováno jako s rozpočtovou položkou,“ upřesnila. „Automat“ na soudcovské platy podle ní fungoval. Zároveň ale uvedla, že není příznivkyní zřízení samosprávné Nejvyšší rady soudnictví.

Místopředseda výboru Michael Canov se pak Řepkové ptal na její náklonost k restorativní justici. Pachatel a oběť trestného činu by podle Řepkové měli být v užším kontaktu. „Restorativní justice je tu od toho, aby se oběť měla možnost setkat s pachatelem. Je prokázáno, že to vede k menší míře recidivy,“ vysvětlovala Řepková a svůj přístup ilustrovala na „svém“ nedávném případu, kdy babička zavraždila své pětiměsíční vnouče.

ÚS jako poslušný psík?

Senátor Zdeněk Hraba kritizoval Ústavní soud kvůli jeho „přílišnému aktivismu“. Podle něj je „poslušným psíkem“ štrasburského soudu. „Je pravda, že aktivistický přístup ESLP nelze nevnímat,“ uvedla Řepková s tím, že jde o věci, které by měly být v kompetenci národních vlád. ESLP si podle ní atrahoval představu, že Úmluva o lidských právech je to, co řeknou jeho soudci. Kritizovala také Ústavní soud za rozhodnutí, že operace už nebude pro úřední změnu pohlaví potřeba. Podle Řepkové je sice pravda, že většina evropských zemí už takto své zákony upravila, ale důležité je, aby o takových věcech rozhodovali zákonodárci. „Mám dva syny a nechci, aby se zmítali v pochybnostech,“ uvedla a dodala, že například na Ukrajině nyní určitě neřeší to, zda by operace měla být podmínkou úřední změny pohlaví.

Hraba se Řepkové také dotázal na to, zda by přijala možnost zrušení Ústavního soudu. „Existují státy bez ústavních soudů,“ reagovala soudkyně s tím, že by funkci Ústavního soudu mohl nahradit Nejvyšší soud.

„Byla to jedna z nejlepších prezentací, kterou jsem slyšel od kandidáta na ústavního soudce. Nechcete kandidovat na ministryni spravedlnosti? Exekutiva by vám slušela ještě víc,“ reagoval na vystoupení Řepková senátor Václav Láska. Zdůraznil, že je rád, že soudkyně zastává konzervativní názory a umí je srozumitelně vysvětlit.

Na tradiční dotazy na ústavní zakotvení manželského svazku jako muže a ženy a ústavní zakotvená práva na platbu hotovosti od Daniely Kovářové reagovala soudkyně negativně s tím, že oba dva návrhy by řešila na jiné úrovní právní úpravy, než úpravou Ústavy. Řepková ale zdůraznila, že pro ní osobně je manželství vždy svazkem muže a ženy. Změny by případně nechala na budoucích generací. „Oni se s tím budou muset vypořádat,“ dodala. V Ústavě by nezakotvovala ani ochranu vody.

Místopředseda výboru Stanislav Balík uvedl, že většinu názorů Řepkové kvituje. „Nečekám od ústavní soudkyně, že bude formulovat ústavní právo. To je úkolem politické reprezentace. Vítám, že by na ústavní soud přišel někdo s takovým pohledem,“ řekl. Zeptal se také na její názor na možné snížení spodních sazeb trestných činů. „Snížení dolních sazeb jsou věcí trestní politiky státu. Soudci musí respektovat, co je v zákonech,“ řekla Řepková. Kritizovala případy, kdy za krádež „tří housek“ jde pachatel na několik měsíců do vězení. V těchto případech si dovede představit snížení dolní sazby a rozhodování soudu se tak stane svižnější. „Jsem soudkyně, která často zprošťuje,“ dodala a vysvětlila, že některé činy podle ní do trestního zákona nepatří a kriminalizují se činy, které by se kriminalizovat neměly.

Za rok a půl, co je Petr Pavel ve funkci prezidenta, se Ústavní soud obměnil ze dvou třetin. Řepková je jeho 11. nominantkou z patnáctičlenného sboru. V nynějším funkčním období bude muset Pavel navrhnout ještě další dva nové ústavní soudce. Jaromíru Jirsovi končí funkční období v říjnu 2025, Josefu Fialovi pak příští rok v prosinci.

O nominaci Řepkové měl dnes rozhodovat ještě výbor pro lidská práva. Jeho schůze byla ale na poslední chvíli zrušena. Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

Evropská komise zahájila řízení vůči ČR a dalším. Kvůli chybějícímu energeticko-klimatickému plánu

 Česká republika je jednou ze 13 zemí, kterým Evropská komise vytýká, že stále ještě do Bruselu neposlaly finální verzi svého národního energeticko-klimatického plánu. Komise proto s Prahou zahájila řízení pro porušení unijního práva (takzvaný infringement), stojí v prohlášení unijní exekutivy. Jeho první fází je zaslání dopisu s příslušným upozorněním. Ministerstvo průmyslu a obchodu k tomu dnes uvedlo, že o dokumentu se dále jedná a cílem je ho schválit co nejdříve.

Energeticko-klimatické plány mají komisi informovat zejména o tom, jakým způsobem hodlají jednotlivé státy přispět k cílům unie v oblasti obnovitelných zdrojů a snižování emisí skleníkových plynů.

„Evropská komise se rozhodla začít řízení o nesplnění povinnosti zasláním formální výzvy Belgii, Bulharsku, Česku, Estonsku, Řecku, Chorvatsku, Kypru, Maltě, Rakousku, Polsku, Portugalsku, Slovinsku a Slovensku za to, že nepředložily své konečné aktualizované Národní energetické a klimatické plány,“ uvedla komise. Členské státy měly tyto plány poslat do 30. června letošního roku, komise jich ale zatím obdržela pouze 14. Třináct zemí včetně Česka má nyní dva měsíce na to, aby EK odpověděly.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) k Národnímu klimaticko-energetickému plánu (NKEP) dnes uvedlo, že o dokumentu se na vládní úrovni dál diskutuje s ohledem na potřebu nalézt rozpočtově odpovědný přístup k financování opatření v oblasti energetiky a klimatu. „Cílem MPO je NKEP předložit co nejdříve vládě a zaslat EK, se kterou je resort v pravidelném kontaktu,“ řekl mluvčí Marek Vošahlík.

Řízení pro porušení práva, tzv. infringement, má několik fází. Evropská komise nejprve členskému státu pošle upozornění na porušení práva a posléze ještě své odůvodněné stanovisko. Teprve pokud členská země ani poté nedostatky odpovídajícím způsobem nenapraví, může se komise rozhodnout kvůli věci obrátit na unijní soud.

První verze byla představena vloni

Národní klimaticko-energetický plán stát už loni v první verzi představil Evropské komisi, která ho následně vrátila s vlastními doporučeními. Stát v plánu například počítá s navýšením podílu obnovitelných zdrojů energie na konečně spotřebě do roku 2030 na zhruba 30 procent. Jejich zastoupení by navíc mělo stoupat i v dopravě. Původní plán také potvrdil odklon ČR od spalování uhlí do roku 2033.

Vláda měla NKEP spolu s dalšími dokumenty, jako jsou aktualizované Státní energetická koncepce a Politika ochrany klimatu, projednat už v létě, nakonec je však odložila. Podle některých kritiků zejména právě kvůli klimatickým dokumentům hrozí například zavádění emisních povolenek i v dopravě nebo pro domácnosti a zvyšování nákladů na energie. MPO naopak odmítlo, že by dokumenty zaváděly nová opatření, jež by vedla ke zdražování dopravy či energií. Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) po svém říjnovém jmenování do funkce uvedl, že bude nutné klimatické dokumenty ještě doladit, ceskajutice.cz

X X X

Technologickou suverenitu

 Evropa je z 80 procent závislá na moderních technologiích pocházejících ze třetích zemí. Změnit to chce Henna Virkkunen, finská kandidátka na místopředsedkyni Evropské komise pro technologickou suverenitu, bezpečnost a demokracii. Při svém slyšení v Evropském parlamentu mluvila o dvoufázovém přístupu zahrnujícím podporu inovací a investic na jedné straně a zajištění bezpečnosti a spravedlivých pravidel na digitálním trhu na straně druhé.

„V oblasti technologií nás čeká mnoho práce. Evropa je stále příliš závislá na třetích zemích, pokud jde o digitální technologie – 80 % našich technologií pochází ze zemí mimo EU. Máme však i své silné stránky, které můžeme a musíme posilovat,“ řekla při svém úvodním projevu Virkkunen.

Její řešení zahrnuje dvě „fáze“. „Za prvé musíme podniknout všechny kroky k posílení inovací a investic do průlomových technologií. Za druhé musíme zajistit rovné podmínky, bezpečnost a bezpečný online prostor pro naše občany. Každý, kdo chce podnikat v Evropě, musí dodržovat evropská pravidla,“ myslí si. Za klíčové technologie, které budou formovat naši budoucnost, označila umělou inteligenci (AI), kvantové technologie, cloudové technologie, polovodiče a vesmírné technologie.

Navázat chce na řadu již rozběhlých iniciativ. Přímo zmínila evropský akt o čipech. Ten podle ní již pomohl zmobilizovat přes 80 miliard eur veřejných a soukromých investic. Aby Evropa dosáhla svého cíle vytváření 20 procent světové produkce, musí však udělat více. „Budu zvažovat další kroky nad rámec zákona o čipech,“ slíbila Virkkunen europoslancům.

AI továrny a rozvoj cloudových služeb

Připomněla také akt o umělé inteligenci, který byl schválen v první polovině tohoto roku jako první legislativa zaměřující se na tuto oblast na světě. Jejím cílem je především regulovat rizikové způsoby využití, jako je biometrická identifikace či sociální skórování. „Zákon o AI brzy vstoupí v platnost po celé EU, chránící naše občany. Zajistím, aby byl rychle implementován jako nástroj podpory inovací v transparentním a předvídatelném rámci. Chci, aby se Evropa stala kontinentem AI – nejlepším místem na světě pro vývoj důvěryhodné a pokročilé umělé inteligence díky následujícím opatřením,“ řekla Virkkunen.

V prvních 100 dnech mandátu proto plánuje spustit iniciativu „AI továren“. Ty mají evropským start-upům či výzkumníkům poskytnout přístup k superpočítačům, aby mohly umělou inteligenci snáze rozvíjet. Předložit chce také strategii na aplikaci AI do praxe, a to takovou, aby zvedla produktivitu zaměstnanců.

Další iniciativy, které chce Virkkunen předložit, zahrnují zákon o digitálních sítích, který by podpořil budování 6G sítí, a akt o rozvoji cloudových a AI služeb. Právě poptávka po cloudových službách v posledních letech prudce stoupá, Evropa však zůstává závislá na firmách ze třetích zemí. Oblast AI je pak jednou z priorit nové Evropské komise. Oficiální cíl Komise je, aby umělou inteligenci do roku 2030 využívalo 75 procent firem. V praxi by to však podle posledního odhadu mohlo být jen 17 procent.

„Evropa má také značný nevyužitý potenciál v oblasti vesmíru. Pokud budu potvrzena, navrhnu ve spolupráci s komisařem pro obranu a vesmír strategii pro evropský vesmírný průmysl,“ řekla dále Virkkunen. Aby byla taková strategie úspěšná, je však podle ní investovat do rozvoje dovedností. „EU je stále daleko od cíle 20 milionů odborníků na ICT a tohoto cíle nedosáhneme, pokud nebudeme přitahovat nejlepší talenty, včetně dívek a žen,“ dodala.

Spravedlivý on-line prostor

Mezi dalšími prioritami Virkkunen zmínila efektivní vymáhání aktu o digitálních službách a aktu o digitálních trzích. Dvojice legislativ, která má zajistit férové on-line prostředí pro uživatele i firmy. Zmínila také férovou soutěž v oblasti e-commerce nebo řešení dopadu sociálních sítích zejména na děti.

„Abychom mohli chránit naše základní hodnoty a demokracii, budu všemi možnými způsoby hájit právní stát, zejména svobodu informací a projevu. Těším se na přípravu ‚Štítu pro demokracii‘ společně s komisařem pro demokracii, spravedlnost a právní stát, abychom ochránili naše demokracie před volebními zásahy, dezinformacemi a manipulacemi ze strany nepřátelských zahraničních aktérů,“ řekla Virkkunen.

Jako poslední klíčový bod zmínila kyberbezpečnost. Současná geopolitická situace podle ní ukazuje, že je třeba se na toto téma zaměřit zejména v kritických sektorech, jako je zdravotnictví. „Pokud budu potvrzena, ve spolupráci s komisařem pro zdravotnictví navrhnu během prvních 100 dní akční plán pro kybernetickou bezpečnost nemocnic a poskytovatelů zdravotní péče,“ řekla.

Při tom všem je podle ní důležité, aby technologie, které sami vyvíjíme, nemohly být použity proti nám. „Proto bychom měli společně s našimi spojenci bojovat proti úniku technologií do rizikových zemí. Musíme zabezpečit naši komunikaci, cloud a připojená zařízení. Musíme zajistit, že dodávky kritického telekomunikačního vybavení budou v rukou důvěryhodných dodavatelů. Rovněž předložím konkrétní návrhy na zlepšení odolnosti naší infrastruktury podmořských kabelů,“ dodala Virkkunen.

Virkkunen, která v posledních deseti letech zastávala roli europoslankyně, paří mezi poslední z „grilovaných“ kandidátů na eurokomisaře. Pokud všichni uspějí, mohla by nová Evropská komise po schválení europarlamentem začít fungovat už 1. prosince. (knn), ceskajustice.cz

X X X

Největší korupční skandál v Dopravním podniku hl. m. Prahy (DPP) z června 2022, pro který se vžil název Dozimetr, nebere konce. Minulý měsíc policie kvůli údajnému uplácení obvinila dalších třináct osob. Do toho mají pražští radní a zastupitelé hotový audit hospodaření DPP z let 2014 až 2022. Jak zjistila MF DNES, audit obsahuje posouzení právních služeb pro externí kanceláře.

Výsledek? DPP za právní rady vyplatil 285,1 milionu korun, ačkoli dle auditorů nedostal vždy to, co měl. „Z prověření dodavatelských faktur a soupisů jednotlivých položek vykonaných prací vyplývají rizika možného nedodání plnění nebo fiktivního plnění,“ popsali auditoři společnosti StoneTurn, které si na proklepnutí DPP najala Praha. Mluvčí městské firmy nechtěl zjištění komentovat.

Výčet prohřešků je košatý. Míří i na největší advokátní kanceláře v zemi.

X X X

Ministr Blažek se dnes sešel s vedením a zástupci justičních odborů

Odborářka: Platy justičních úředníků by mohly růst až o 20 procent. Přidat chtějí i zaměstnanci ministerstva

Až o dvacet procent by v příštím roce mohly růst platy pracovníků v justici. Po jednání Odborového svazu justice s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) to České justici řekla předsedkyně odborů Anna Pospíšilová. „Pan náměstek Radomír Daňhel při našem dnešním setkání hovořil o tomto čísle. Budeme ovšem trvat na tom, aby přidání šlo do platových výměrů a ne aby je na odměnách rozdělovali předsedové krajských soudů,“ uvedla s tím, že takto by byly odboráři spokojení. Při stávkách požadovali nárůst 15 procent a vytvoření samostatných platových tabulek. Zvýšení platů požadují také zaměstnanci Ministerstva spravedlnosti, kteří dnes uspořádali happening před budovou úřadu.

Podle Pospíšilové je nutné vyjednat, aby o rozdělování peněz nerozhodovali předsedové soudů. Ti to podle ní ne vždy dělají spravedlivě a peníze z rozpočtu se pak někdy využijí jinde, než na administrativní pracovníky. Ministr Blažek a náměstek pro ekonomiku Radomír Daňhel dnes diskutovali se zástupci základních odborových organizací. Návrh na přidání peněz na platy v justici předložil samostatně Blažek také výbor pro bezpečnost. Přes 500 milionů chce ministr odebrat z peněz na platy soudců a státních zástupců. Podle zdůvodnění má tento přesun stabilizovat personální situaci v justici a přispět k vyšší bezpečnosti ve věznicích. Objem peněz na platy soudců se měl podle vládního návrhu zvýšit téměř o 14 procent, nakonec to má být 6,9 procent.

Happeningu za vyšší platy na @SpravedlnostCZ zúčastnil i vládní zmocněnec pro zastupování před ESLP Petr Konůpka Foto: Eva Paseková

Zaměstnanci Ministerstva spravedlnosti by měli podle předsedkyně výboru odborové organizace Platformy zaměstnanců Elišky Hronové by z rozpočtu na platy měli dostat 25 milionů korun. To podle ní ale nestačí. V letech 2021 až 2023 z ministerstva podle ní odešlo 232 ze 427 zaměstnanců. I jiná ministerstva totiž platí úředníkům více. „Stále se nedostaneme na úroveň platů kolegů například z Ministerstva financí,“ řekla České justici při dnešním protestu zaměstnanců. Práci na úřadě podle ní dělají jen „srdcaři“.

Destabilizaci úřadu a její dopady na justici, právní systém a rychlost i efektivitu prosazování práva popsala společně s Adam Hexnerem z legislativního odboru. Ten připomněl, že úředníci odcházejí a není tak dostatek odborníků například na agendu odškodňování. „Vznikají průtahy a další vícenáklady,“ uvedl Hexner s tím, že je pro něj ponižující takto kvůli platům „tajtrlíkovat“. Několik desítek zaměstnanců dnes před budovou úřadu rozvinuli několik transparentů, které poukázaly na nízké platy. Stálo na nich například „Advokátní tarif, platy soudců, státních zástupců. Na nás už nezbylo“, „Máme nárok na řadu benefitů včetně příspěvku na bydlení“, „Kolegové odešli jinam, bohužel si s sebou vykonávanou agendu nevzali“, „Zatímco my šetříme veřejný rozpočet, stát šetří na nás“, „Veřejná služba je vykonávána osobami v hmotné nouzi“, „Mám průměrný plat na MSP, když zaplatím průměrné pražské nájemné, zbyde mi 18.136 Kč“ nebo „Spravedlnost v odměňování je skutečně slepá“. Happening začal příjezdem trabantu, který přitáhl na vlečném laně teslu. Na prvním z vozů byl nápis „co si platíte“, na luxusním automobilu pak nápis „co si zasloužíte“. Ministr mezi své zaměstnance nepřišel.

Happening začal příjezdem trabantu Foto: Eva Paseková

Resort je podle něj pracovně nekonkurenceschopný. Úředníci přitom nejen píší zákony, ale také dohlíží například na kárnou agendu nebo na exekutory. Bývalý úředník Matej Blažek na hapenningu řekl, že ministerstvo musel opustit, protože za 47 tisíc hrubého nedokázal v Praze uživit rodinu a vzít si hypotéku.

Ministr Blažek počátkem října řekl, že průměrný plat na jeho ministerstvu je 62.000 korun a že veřejnosti se těžko vysvětluje, proč by se mělo úředníkům přidávat. „Problém je, že ministerstvo zaměstnává hodně právníků, kteří samozřejmě zejména v Praze mohou odcházet jinam,“ uvedl a připustil, že fluktuace zaměstnanců je znepokojivá.

Odboráři se ale proti údaji o průměrné výši příjmu ohradili. „Toto číslo je zkreslené, jelikož zahrnuje platy i odměny managementu a nejvyššího vedení ministerstva,“ podotkla Hronová.

Odboráři zveřejnili, že průměrný loňský plat ICT specialisty byl na ministerstvu spravedlnosti 52.264 Kč, zatímco na ministerstvu financí 65.906 Kč. Nástupní hrubý plat právníka ve 14. platové třídě je nyní na ministerstvu spravedlnosti 34.840 Kč, tedy 28.000 čistého. Osobní příplatky ministerstvo fakticky nenavýšilo od roku 2019. Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

Evropská komise zahájila řízení vůči ČR a dalším. Kvůli chybějícímu energeticko-klimatickému plánu

 Česká republika je jednou ze 13 zemí, kterým Evropská komise vytýká, že stále ještě do Bruselu neposlaly finální verzi svého národního energeticko-klimatického plánu. Komise proto s Prahou zahájila řízení pro porušení unijního práva (takzvaný infringement), stojí v prohlášení unijní exekutivy. Jeho první fází je zaslání dopisu s příslušným upozorněním. Ministerstvo průmyslu a obchodu k tomu dnes uvedlo, že o dokumentu se dále jedná a cílem je ho schválit co nejdříve.

Energeticko-klimatické plány mají komisi informovat zejména o tom, jakým způsobem hodlají jednotlivé státy přispět k cílům unie v oblasti obnovitelných zdrojů a snižování emisí skleníkových plynů.

„Evropská komise se rozhodla začít řízení o nesplnění povinnosti zasláním formální výzvy Belgii, Bulharsku, Česku, Estonsku, Řecku, Chorvatsku, Kypru, Maltě, Rakousku, Polsku, Portugalsku, Slovinsku a Slovensku za to, že nepředložily své konečné aktualizované Národní energetické a klimatické plány,“ uvedla komise. Členské státy měly tyto plány poslat do 30. června letošního roku, komise jich ale zatím obdržela pouze 14. Třináct zemí včetně Česka má nyní dva měsíce na to, aby EK odpověděly.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) k Národnímu klimaticko-energetickému plánu (NKEP) dnes uvedlo, že o dokumentu se na vládní úrovni dál diskutuje s ohledem na potřebu nalézt rozpočtově odpovědný přístup k financování opatření v oblasti energetiky a klimatu. „Cílem MPO je NKEP předložit co nejdříve vládě a zaslat EK, se kterou je resort v pravidelném kontaktu,“ řekl mluvčí Marek Vošahlík.

Řízení pro porušení práva, tzv. infringement, má několik fází. Evropská komise nejprve členskému státu pošle upozornění na porušení práva a posléze ještě své odůvodněné stanovisko. Teprve pokud členská země ani poté nedostatky odpovídajícím způsobem nenapraví, může se komise rozhodnout kvůli věci obrátit na unijní soud.

První verze byla představena vloni

Národní klimaticko-energetický plán stát už loni v první verzi představil Evropské komisi, která ho následně vrátila s vlastními doporučeními. Stát v plánu například počítá s navýšením podílu obnovitelných zdrojů energie na konečně spotřebě do roku 2030 na zhruba 30 procent. Jejich zastoupení by navíc mělo stoupat i v dopravě. Původní plán také potvrdil odklon ČR od spalování uhlí do roku 2033.

Vláda měla NKEP spolu s dalšími dokumenty, jako jsou aktualizované Státní energetická koncepce a Politika ochrany klimatu, projednat už v létě, nakonec je však odložila. Podle některých kritiků zejména právě kvůli klimatickým dokumentům hrozí například zavádění emisních povolenek i v dopravě nebo pro domácnosti a zvyšování nákladů na energie. MPO naopak odmítlo, že by dokumenty zaváděly nová opatření, jež by vedla ke zdražování dopravy či energií. Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) po svém říjnovém jmenování do funkce uvedl, že bude nutné klimatické dokumenty ještě doladit.

X X X

SOUSEDSKÉ SÁZENÍ LETOS OBOHATÍ KRAJ O ČTYŘI STOVKY STROMŮ A KEŘŮ

Mladé stromy a keře dobrovolníci letos vysadili nebo ještě vysadí v 6 obcích regionu. Moravskoslezský kraj na projektu Sousedské sázení spolupracuje s organizací Sázíme stromy, jeho cílem je nejen podpořit výsadbu zeleně a tím pádem zvýšit klimatickou odolnost kraje, ale také přispět k posílení komunitního života obcí. Během šesti akcí letos dobrovolníci vysadí celkem 405 stromků a keřů, za které hejtmanství zaplatilo celkem 700 tisíc korun.

„Projekt odstartoval letos na jaře, v březnu jsme v Paskově spolu s místními vysadili 15 dlouhověkých listnáčů a 126 keřů. V dubnu se konalo Sousedské sázení v Hati, tam u místního letiště vznikla díky novým třem doubkům Alej u tří dubů, kterou doplnilo 62 ovocných stromků. Pokračovali jsme teď na podzim v Těrlicku a Dolní Lhotě, v sobotu se bude sázet ve Vendryni a pro letošek sázení zakončíme 30. listopadu v Hrčavě,“ vyjmenovala 1. náměstkyně hejtmana Moravskoslezského kraje Šárka Šimoňáková, která se zatím na všech víkendových akcích k dobrovolníkům připojila.

Důležitým partnerem hejtmanství je organizace Sázíme stromy, která pomáhá s výběrem vhodných míst pro výsadbu tak, aby byly přizpůsobené specifikům jednotlivých lokalit. Také radí, jaké stromky a keře jsou v daném místě nejvhodnější. „Na místě také dohlížíme na to, aby byly správně připraveny jámy, a aby byly stromy správně zasazeny. Taky poradíme, jak o sazenice následně pečovat, aby prospívaly a do budoucna plnily přesně to, co se od nich čeká. Tedy, aby byly domovem pro hmyz a další zvířata, aby posílily biodiverzitu, a taky dělaly místním radost,“ řekl zástupce společnosti Sázíme stromy Josef Monsport.

Součástí navržených plánů výsadby jsou i návrhy pro umístění laviček, košů, nášlapných kamenů, ptačích budek nebo třeba bidel pro dravce. Ta přibyla minulý víkend při Sousedském sázení v Dolní Lhotě, kde místní lidé vysadili 81 ovocných stromů. Obnovili tak alej, která dříve obec propojovala s Krásným Polem. „V Dolní Lhotě přišlo pomoci asi 200 lidí, atmosféra byla opět úžasná, nad ohněm se ohříval svařák, opékaly se špekáčky, připravené byly i různé domácí buchty a teplý čaj. Myslím, že podobné akce jsou důležité i pro to, aby místní lidé měli ke své obci silnější pouto, věřím, že tomu Sousedské sázení významně napomáhá,“ řekla náměstkyně hejtmana Šárka Šimoňáková a dodala, že na akci v Těrlicku bylo vysazeno 40 lip velkolistých.

Další Sousedská sázení se letos budou konat 16. listopadu ve Vendryni, kde bude zasazeno 38 sakur a 25 keřů, poslední akce je naplánovaná na 30. listopad, v Hrčavě přibude 15 dlouhověkých stromů.

Sousedské sázení je jednou z aktivit krajského projektu LIFE COALA, který se zabývá proměnami klimatu a zaměřuje se na zvyšování odolnosti Moravskoslezského kraje vůči klimatické změně. Jeho snahou také je zvýšit povědomí veřejnosti o dopadech změny klimatu, a to prostřednictvím webu a facebookového profilu MISE KLIMA.

x X X

 SOUSEDSKÉ SÁZENÍ LETOS OBOHATÍ KRAJ O ČTYŘI STOVKY STROMŮ A KEŘŮ

Mladé stromy a keře dobrovolníci letos vysadili nebo ještě vysadí v 6 obcích regionu. Moravskoslezský kraj na projektu Sousedské sázení spolupracuje s organizací Sázíme stromy, jeho cílem je nejen podpořit výsadbu zeleně a tím pádem zvýšit klimatickou odolnost kraje, ale také přispět k posílení komunitního života obcí. Během šesti akcí letos dobrovolníci vysadí celkem 405 stromků a keřů, za které hejtmanství zaplatilo celkem 700 tisíc korun.

„Projekt odstartoval letos na jaře, v březnu jsme v Paskově spolu s místními vysadili 15 dlouhověkých listnáčů a 126 keřů. V dubnu se konalo Sousedské sázení v Hati, tam u místního letiště vznikla díky novým třem doubkům Alej u tří dubů, kterou doplnilo 62 ovocných stromků. Pokračovali jsme teď na podzim v Těrlicku a Dolní Lhotě, v sobotu se bude sázet ve Vendryni a pro letošek sázení zakončíme 30. listopadu v Hrčavě,“ vyjmenovala 1. náměstkyně hejtmana Moravskoslezského kraje Šárka Šimoňáková, která se zatím na všech víkendových akcích k dobrovolníkům připojila.

Důležitým partnerem hejtmanství je organizace Sázíme stromy, která pomáhá s výběrem vhodných míst pro výsadbu tak, aby byly přizpůsobené specifikům jednotlivých lokalit. Také radí, jaké stromky a keře jsou v daném místě nejvhodnější. „Na místě také dohlížíme na to, aby byly správně připraveny jámy, a aby byly stromy správně zasazeny. Taky poradíme, jak o sazenice následně pečovat, aby prospívaly a do budoucna plnily přesně to, co se od nich čeká. Tedy, aby byly domovem pro hmyz a další zvířata, aby posílily biodiverzitu, a taky dělaly místním radost,“ řekl zástupce společnosti Sázíme stromy Josef Monsport.

Součástí navržených plánů výsadby jsou i návrhy pro umístění laviček, košů, nášlapných kamenů, ptačích budek nebo třeba bidel pro dravce. Ta přibyla minulý víkend při Sousedském sázení v Dolní Lhotě, kde místní lidé vysadili 81 ovocných stromů. Obnovili tak alej, která dříve obec propojovala s Krásným Polem. „V Dolní Lhotě přišlo pomoci asi 200 lidí, atmosféra byla opět úžasná, nad ohněm se ohříval svařák, opékaly se špekáčky, připravené byly i různé domácí buchty a teplý čaj. Myslím, že podobné akce jsou důležité i pro to, aby místní lidé měli ke své obci silnější pouto, věřím, že tomu Sousedské sázení významně napomáhá,“ řekla náměstkyně hejtmana Šárka Šimoňáková a dodala, že na akci v Těrlicku bylo vysazeno 40 lip velkolistých.

Další Sousedská sázení se letos budou konat 16. listopadu ve Vendryni, kde bude zasazeno 38 sakur a 25 keřů, poslední akce je naplánovaná na 30. listopad, v Hrčavě přibude 15 dlouhověkých stromů.

Sousedské sázení je jednou z aktivit krajského projektu LIFE COALA, který se zabývá proměnami klimatu a zaměřuje se na zvyšování odolnosti Moravskoslezského kraje vůči klimatické změně. Jeho snahou také je zvýšit povědomí veřejnosti o dopadech změny klimatu, a to prostřednictvím webu a facebookového profilu MISE KLIMA.

X X X

 NOVÁ ÉRA POLSKÉHO GYMNÁZIA: REKONSTRUKCE OD ZÁKLADŮ AŽ PO STŘECHU JE HOTOVÁ

Českotěšínské Polské gymnázium Juliusza Słowackiego je po kompletní rekonstrukci jako znovuzrozené. Modernizací prošla hlavní budova, tělocvična i spojovací krček, proměnil se také venkovní vnitroblok, nové jsou i interiéry. Celkově projekt vyšel na téměř 94 milionů korun, které ze svého rozpočtu uhradil Moravskoslezský kraj, který gymnázium zřizuje.

„Celková rekonstrukce budovy gymnázia odstartovala na začátku roku 2020 a byla rozdělena do několika etap. Stavba, která se postupně přesouvala z jednoho objektu na druhý a týkala se i venkovních ploch, vyžadovala ze strany zaměstnanců školy i gymnazistů jistou dávku trpělivosti. Ale máme hotovo. Budovy školy jsou moderní, mají krásné nové interiéry, prokoukl i vnitroblok. Věřím, že nové venkovní sportoviště i odpočinkové zóny středoškoláci ocení,“ uvedl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro školství a sport Jan Veřmiřovský a upozornil, že součástí projektu byly i stavební úpravy přednáškové auly a vnitřních prostor tělocvičny včetně vybavení. Škola má i nové sportovní vybavení, nově vybavené jsou i učebny, kabinety a šatny.

Gymnázium je díky výměně oken a dveří energeticky úspornější, navíc má zateplené odvodové zdi i střechy. Také splňuje všechny základní požadavky požární bezpečnosti. „Samozřejmostí projektu byla také obnova vnitřních rozvodů všech technologií, výměny podlah a úpravy stěn. Práce bylo potřeba rozdělit do etap, podle technologických a provozních možností. Pracovalo se totiž při plném provozu gymnázia. Práce bylo potřeba koordinovat i se sousedící základní školou, které město Český Těšín nechalo zateplit a opravit fasádu,“ vysvětlil náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro investice a majetek Michal Kokošek s tím, že stavební práce na budovách gymnázia vyšly na 76,2 milionu korun, jejím zhotovitelem byla společnost IPS Třinec. Rekultivace vnitrobloku a zpevněných ploch stála 11,5 milionu korun a ujala se jí společnost Dlažby Mikula. Nové vybavení bylo pořízeno za celkem 6 milionů korun. Veškeré náklady byly pokryty z rozpočtu Moravskoslezského kraje, souhrnně to bylo 93,7 milionu korun. /bir/