Ukrajinští fotbalisté na Euru 2024 zažili v pondělí v Mnichově s Rumunskem fotbalovou porážku 0:3. Zápas ovšem vedle krásného gólu N. Stancia přinesl i mimosportovní zajímavost. Na sociálních sítích se   šíří ázběry, které ukazují, že rumunští fanoušci, jak také informoval  Hlas Ameriky,  nesli na stadion vlajky Doněcké lidové republiky  a z tribun skandovali „Putin!“.

Není to ovšem  poprvé, kdy se na Euru objevily projevy proruských sympatií. Srbští fanoušci při zápasu své reprezentace s anglickým národním týmem měli v rukou kromě srbských i ruské vlajky.

Doplňme, že ukrajinský národní tým sehraje svůj další zápas 21. června proti Slovensku, které dnes zvítězilo nad Belgií, server vasevec.cz

X X X

   Smrž (manažer týmu) „Ficovi pomohlo, že sám bojoval.“ Lékař poprvé popsal dny po atentátu

Rychlé zotavování slovenského premiéra Roberta Fica po atentátu v Handlové souviselo s tím, že premiér sám chtěl a bojoval, řekl slovenskému listu Postoj přednosta kliniky anesteziologie a intenzivní medicíny banskobystrické nemocnice Jozef Valky. Říká, že „tak příjemných pacientů jako pan premiér“ tam měli málo.

„Kdyby to dopadlo jinak, než to dopadlo, neumím si ani moc představit, co by se pak na Slovensku dělo,“ popisuje Valky. V noci mu ve spánku bránily neustálé otázky. „Co kdybychom náhodou selhali? Nemyslím to tak, že by nás někdo obvinil, že jsme to udělali naschvál, ale taková situace na Slovensku ještě nenastala,“ říká. Po útoku byl Fico dva týdny jeho pacientem. Z medicínské stránky „jsme to zvládli docela slušně“, míní.

Lékaře však tížila zodpovědnost. „Kdybych řekl, že jsme nebyli pod tlakem, tak bych lhal. Můj život na dva týdny přestal fungovat,“ poznamenal Valky, působící v nemocnici čtyřiatřicet let. Podobně vážně zraněných pacientů nemocnice podle něj moc nemá, protože většinou vykrvácejí při převozu. „V břiše jsou dvě velké cévy – aorta a dolní dutá žíla. Pokud by je projektil poranil, pacient vykrvácí do pár minut, nepřežil by ani převoz,“ vysvětluje.

A dodává, že i pak by pacient mohl zemřít na komplikace, které ze zranění vyplývají. „Navzdory veškerému snažení pacienti ve vysokých procentech nepřežijí,“ upozorňuje s tím, že jedna z jeho primářek má zkušenosti z misí Lékařů bez hranic v Iráku a Afghánistánu. Výhodou kliniky bylo také to, že má traumacentrum i takzvanou transplantační jednotku, která je určena pacientům po transplantaci a která byla vyhrazena premiérovi a jeho ochrance.

Valky zavzpomínal, že když svého času uspával prezidenta Rudolfa Schustera před operací očí, ochranka byla přímo na sále, „seděla vedle mne“, zatímco Ficovi strážci sledovali oknem, co se děje, ale na sál nevstoupili a snažili se, aby nepřekáželi, a tak s nimi nebyly žádné problémy.

Zpráva o atentátu přednostu zastihla na mezinárodním kongresu v Žilině, ale v nemocnici byly v práci obě primářky, s nimiž dohodl, co se bude dít. Uvedl, že pracoviště se roky budoval proto, aby na něm nemusel být do smrti, ale aby fungovalo ještě lépe, když tam není. A na své kolegyně a kolegy je hrdý, jak vše zvládli.

„Kaliňák byl stručný, ale nelhal“

O premiérově stavu veřejnost informovali vládní politici. Podle přednosty se lékaři od všeho kromě samotné péče úmyslně odstřihli. „Jsme lékaři, kteří tu jsou k tomu, aby se starali o pacienta, o jeho zdraví a pomáhali mu přežít a vyléčit se. Sám jsem proto požádal vedení nemocnice, abychom se mohli odstřihnout i od tiskovek s novináři,“ říká Valky.

A lékaři, kteří se svého času starali během hospitalizace o českého prezidenta Miloše Zemana, „mi řekli, že jediné, co nám závidí, je tato komunikace, protože pro ně to bylo tehdy neskutečně zatěžující“. Proto dostalo vedení nemocnice každý den podrobné informace o Ficově stavu a ty předalo dál. „Četl jsem vyjádření pana (ministra obrany Roberta) Kaliňáka, která pouštěl do médií. Byla výrazným zestručněním toho, co jsme posílali vedení nemocnice. Každá informace, kterou jsem četl, byla sice velmi stručná, ale nikdy v ní nebyla lež. Pan Kaliňák řekl to, co byla pravda, a řekl to velmi stručně,“ podotýká také.

Lékař se domnívá, že konspirační teorie, které pak na Slovensku kolem atentátu vznikly, by se začaly šířit tak jako tak. Lidé například nevěřili vážnosti Ficova zranění a celý útok zlehčovali coby „nahraný“ či „nafouknutý“. Podle Valkyho se z celého incidentu politici snažili vymlátit politické body, upozorňuje také na fakt, že Slováci obecně výrazně víc věří konspiračním teoriím než jiné evropské národy. „Nemyslím si, že bych byl tak dobrý, že bych to dokázal ze dne na den změnit,“ dodává.

K samotnému Ficovi coby pacientovi víc říkat nechce, protože k tomu nemá souhlas. „Ale úplně na okraj – tak příjemných pacientů máme málo. To je vše, co vám řeknu. Sám jsem tím byl překvapený. I ve chvíli, kdy jsem pana premiéra odvážel, mě poprosil, zda bych se s ním mohl vrátit na oddělení, aby mohl všem osobně poděkovat,“ vzpomíná Valky.

„V podstatě jsme nevěděli, na kterou stranu se (zdravotní stav premiéra) překlopí. Ale postupy, které jsme zvolili a které jsme vykonali, měly dobrý efekt na další zotavování. Pan premiér byl několikrát operovaný, i to samo o sobě vypovídá, že to nebylo jednoduché. Je třeba říct, že velkou roli hrálo i to, jakou má pacient muskulaturu, jak sám chtěl, jak za sebe bojoval. Pro samotné prožívání pacienta je vždy velmi důležité, zda on sám chce,“ popisuje s tím, že Fico byl před atentátem ve velmi dobré fyzické kondici a uzdravoval se překvapivě rychle.

Banskobystrická nemocnice měla podle Valkyho i to štěstí, že v ní její zaměstnanci zůstávají. „Není tu tak velký odliv lidí do zahraničí jako například z bratislavských klinik,“ srovnává. A ujišťuje, že „premiér nedostal žádnou zvláštní léčbu“ a že je v nemocnici mnoho jiných pacientů, kupříkladu po transplantacích, kteří představují i komplikovanější případy.

„Léčba pana premiéra má pro nás jen takovou zkušenost, že jsme pana premiéra léčili a naštěstí se to povedlo,“ říká Valky pro portál Postoj. Do nemocnice podle něj lidé nosili květy a dopisy, ve kterých mu vyjadřovali solidaritu a přáli brzké uzdravení.

X X X

„Ficovi pomohlo, že sám bojoval.“ Lékař poprvé popsal dny po atentátu

Rychlé zotavování slovenského premiéra Roberta Fica po atentátu v Handlové souviselo s tím, že premiér sám chtěl a bojoval, řekl slovenskému listu Postoj přednosta kliniky anesteziologie a intenzivní medicíny banskobystrické nemocnice Jozef Valky. Říká, že „tak příjemných pacientů jako pan premiér“ tam měli málo.

„Kdyby to dopadlo jinak, než to dopadlo, neumím si ani moc představit, co by se pak na Slovensku dělo,“ popisuje Valky. V noci mu ve spánku bránily neustálé otázky. „Co kdybychom náhodou selhali? Nemyslím to tak, že by nás někdo obvinil, že jsme to udělali naschvál, ale taková situace na Slovensku ještě nenastala,“ říká. Po útoku byl Fico dva týdny jeho pacientem. Z medicínské stránky „jsme to zvládli docela slušně“, míní.

Lékaře však tížila zodpovědnost. „Kdybych řekl, že jsme nebyli pod tlakem, tak bych lhal. Můj život na dva týdny přestal fungovat,“ poznamenal Valky, a působící v nemocnici čtyřiatřicet let. Podobně vážně zraněných pacientů nemocnice podle něj moc nemá, protože většinou vykrvácejí při převozu. „V břiše jsou dvě velké cévy – aorta a dolní dutá žíla. Pokud by je projektil poranil, pacient vykrvácí do pár minut, nepřežil by ani převoz,“ vysvětluje.

A dodává, že i pak by pacient mohl zemřít na komplikace, které ze zranění vyplývají. „Navzdory veškerému snažení pacienti ve vysokých procentech nepřežijí,“ upozorňuje s tím, že jedna z jeho primářek má zkušenosti z misí Lékařů bez hranic v Iráku a Afghánistánu. Výhodou kliniky bylo také to, že má traumacentrum i takzvanou transplantační jednotku, která je určena pacientům po transplantaci a která byla vyhrazena premiérovi a jeho ochrance.

Valky zavzpomínal, že když svého času uspával prezidenta Rudolfa Schustera před operací očí, ochranka byla přímo na sále, „seděla vedle mne“, zatímco Ficovi strážci sledovali oknem, co se děje, ale na sál nevstoupili a snažili se, aby nepřekáželi, a tak s nimi nebyly žádné problémy.

Zpráva o atentátu přednostu zastihla na mezinárodním kongresu v Žilině, ale v nemocnici byly v práci obě primářky, s nimiž dohodl, co se bude dít. Uvedl, že pracoviště se roky budoval proto, aby na něm nemusel být do smrti, ale aby fungovalo ještě lépe, když tam není. A na své kolegyně a kolegy je hrdý, jak vše zvládli.

„Kaliňák byl stručný, ale nelhal“

O premiérově stavu veřejnost informovali vládní politici. Podle přednosty se lékaři od všeho kromě samotné péče úmyslně odstřihli. „Jsme lékaři, kteří tu jsou k tomu, aby se starali o pacienta, o jeho zdraví a pomáhali mu přežít a vyléčit se. Sám jsem proto požádal vedení nemocnice, abychom se mohli odstřihnout i od tiskovek s novináři,“ říká Valky.

A lékaři, kteří se svého času starali během hospitalizace o českého prezidenta Miloše Zemana, „mi řekli, že jediné, co nám závidí, je tato komunikace, protože pro ně to bylo tehdy neskutečně zatěžující“. Proto dostalo vedení nemocnice každý den podrobné informace o Ficově stavu a ty předalo dál. „Četl jsem vyjádření pana (ministra obrany Roberta) Kaliňáka, která pouštěl do médií. Byla výrazným zestručněním toho, co jsme posílali vedení nemocnice. Každá informace, kterou jsem četl, byla sice velmi stručná, ale nikdy v ní nebyla lež. Pan Kaliňák řekl to, co byla pravda, a řekl to velmi stručně,“ podotýká také.

Lékař se domnívá, že konspirační teorie, které pak na Slovensku kolem atentátu vznikly, by se začaly šířit tak jako tak. Lidé například nevěřili vážnosti Ficova zranění a celý útok zlehčovali coby „nahraný“ či „nafouknutý“. Podle Valkyho se z celého incidentu politici snažili vymlátit politické body, upozorňuje také na fakt, že Slováci obecně výrazně víc věří konspiračním teoriím než jiné evropské národy. „Nemyslím si, že bych byl tak dobrý, že bych to dokázal ze dne na den změnit,“ dodává.

K samotnému Ficovi coby pacientovi víc říkat nechce, protože k tomu nemá souhlas. „Ale úplně na okraj – tak příjemných pacientů máme málo. To je vše, co vám řeknu. Sám jsem tím byl překvapený. I ve chvíli, kdy jsem pana premiéra odvážel, mě poprosil, zda bych se s ním mohl vrátit na oddělení, aby mohl všem osobně poděkovat,“ vzpomíná Valky.

„V podstatě jsme nevěděli, na kterou stranu se (zdravotní stav premiéra) překlopí. Ale postupy, které jsme zvolili a které jsme vykonali, měly dobrý efekt na další zotavování. Pan premiér byl několikrát operovaný, i to samo o sobě vypovídá, že to nebylo jednoduché. Je třeba říct, že velkou roli hrálo i to, jakou má pacient muskulaturu, jak sám chtěl, jak za sebe bojoval. Pro samotné prožívání pacienta je vždy velmi důležité, zda on sám chce,“ popisuje s tím, že Fico byl před atentátem ve velmi dobré fyzické kondici a uzdravoval se překvapivě rychle.

Banskobystrická nemocnice měla podle Valkyho i to štěstí, že v ní její zaměstnanci zůstávají. „Není tu tak velký odliv lidí do zahraničí jako například z bratislavských klinik,“ srovnává. A ujišťuje, že „premiér nedostal žádnou zvláštní léčbu“ a že je v nemocnici mnoho jiných pacientů, kupříkladu po transplantacích, kteří představují i komplikovanější případy.

„Léčba pana premiéra má pro nás jen takovou zkušenost, že jsme pana premiéra léčili a naštěstí se to povedlo,“ říká Valky pro portál Postoj. Do nemocnice podle něj lidé nosili květy a dopisy, ve kterých mu vyjadřovali solidaritu a přáli brzké uzdravení.

X X X

V  BRUSELU   BOJ  LÍDRŮ  O  MOC  V  EVROPĚ

ZBAVIT  SE  LEYENOVÉ,  ODMÍTÁ  JI  I  SILNÉ  BAVORSKO,  DALŠÍ  ZEMĚ

LEYENOVOU  STÁLE  KRITIZUJE  PREMIÉR  BAVORSKA  SÖDER

Summit lídrů EU bude bojem o moc, von der Leyenové se rodí mocná nástupnice

Pondělní summit lídrů členských zemí Evropské unie by měl alespoň zčásti rozetnout spekulace o obsazení nejvlivnějších bruselských křesel. Nominaci na obhajobu místa šéfky Evropské komise si odnese Ursula von der Leyenová, komplikace ji čekají až o pár týdnů později. Na postu šéfky unijní diplomacie jí pak může vyrůst zdatná následovnice.

 První dějství formování podoby Evropského parlamentu je u konce, pondělní neformální summit lídrů zemí EU nabídne nové a neméně zajímavé zápletky. V Bruselu se bude jednat o obsazení klíčových postů v Evropské komisi, Evropské radě i samotném europarlamentu. A že nepůjde jen o suché debatování zasmušilých politiků, naznačil před pár dny dosavadní šéf Evropské rady Charles Michel.

Ten s jistotou ví, že si po pěti letech ve funkci musí hledat nový lukrativní post. Navíc ho pohání neskrývané nepřátelství s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, kterou se podle zákulisních drbů snažil z klíčového jednání vyškrtnout. Odplata nejen za tureckou aférku Sofagate? Z plánů von der Leyenové je však zřejmé, že Michel se svým výpadem minul.

Sám si ještě nedávno brousil zuby na post šéfa unijní diplomacie, kde by vystřídal svého dlouholetého kamaráda Josepa Borrella. Jeho jméno však mezi favority v bruselských kruzích nezaznívá. Vlivné křeslo si pro sebe zřejmě uzme estonská premiérka Kaja Kallasová, výhodou a zároveň jediným zádrhelem je pro ni možná až příliš velká angažovanost v boji proti rozpínavosti Ruska.

Lídři některých zejména západoevropských zemí se obávají, že se v nové roli bude soustředit výhradně na Kreml a regiony jako Afrika, Blízký východ či Spojené státy půjdou mimo ní. Nepříliš pravděpodobnou alternativou k estonské premiérce jsou odcházející belgický premiér Alexander De Croo, lucemburský ministr zahraničí Xavier Bettel či šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski.

Zaznívají nicméně hlasy, že v budoucnu by se z Kallasové mohla stát po von der Leyenové dokonce šéfka Komise. V zákulisí se ostatně o jejím možném útoku na tento post spekulovalo už letos, Kallasová to však odmítla.

Macron a Scholz rozhodnou

Jedním z největší předvolebních témat byla obhajoba postu šéfky Evropské komise. Von der Leyenová, alespoň co se týče pondělního summitu, na velké překážky nenarazí. Evropská lidová strana (EPP) zůstává i po volbách nejsilnější unijní frakcí, třináct ze sedmadvaceti premiérů či prezidentů členských zemí na summitu je právě z domovské partaje von der Leyenové. Pro kvalifikovanou většinu potřebuje podporu 15 lídrů, jejichž země zároveň zastupují 65 procent populace Evropské unie.

Třináctka lidoveckých států však dá dohromady pouhých 26 procent občanů. Současná šéfka Evropské komise si tak bude muset vybojovat podporu Německa a Francie. To ovšem nebude příliš složité, francouzský prezident Emmanuel Macron si sice ještě nedávno představoval v čele Komise bývalého italského premiéra Maria Draghiho, ve volbách však utrpěl debakl od Národního sdružení a nyní má plné ruce práce s kormidlováním země před předčasnými volbami.

Německý kancléř Olaf Scholz si odnesl podobnou porážku od Alternativy pro Německo. Vyjednávací pozice obou státníků je tak podle listu Politico slabá. „Jakékoli boje okolo von der Leyenové jsou nepravděpodobné, a to i ze strany zemí, které by se jinak určitě vzpíraly. Lidovci jsou nejsilnější stranou, ona je jejich jediný kandidát,“ uvedl jeden z vysoce postavených bruselských diplomatů.

Šéf Evropské rady se škraloupem?

Větší tahanice se nečekají ani při hledání nástupce Michela v čele Evropské rady. Svého kandidáta podle všeho prosadí Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů (S&D), které sáhlo po někdejším portugalském premiérovi. António Costa se loni vzdal funkce kvůli korupční kauze, kdy podle vyšetřovatelů zasahoval do udělování povolení pro těžbu lithia či výroby takzvaného zeleného vodíku. Žádné obvinění však proti němu zatím vzneseno nebylo.

Zástupci evropských zemí to neberou jako překážku pro jeho přesun do Bruselu. Costa si navíc v průběhu let vybudoval dobré vztahy s von der Leyenovou i Macronem, s nímž rád vede intelektuální debaty o současném dění i nadčasových tématech, jak se nechal slyšet nejmenovaný zdroj z Elysejského paláce.

Jediným zádrhelem pro něj mohou být vzpurné severské země. Dánští sociální demokraté by ve funkci rádi viděli svou premiérku Mette Frederiksenovou, velké šance však nemá.

Nejjednodušší bude obsazení místa šéfky Evropského parlamentu, ve funkci s největší pravděpodobností zůstane Roberta Metsolaová z EPP, po dvou a půl letech ji pak vystřídá některý z kandidátů S&D jakožto druhé nejsilnější frakce.

Mnozí diplomaté však zdůrazňují, že ještě není nic zcela jisté, a proto budou mít unijní lídři v pondělí večer dlouho co řešit. Očekává se, že se neformální večeře může protáhnout až do úterních ranních hodin.

Fiala chce vyjednat silný post

Kromě výše zmíněných funkcí je do neformálních debat začleněna i diskuze o budoucím generálním tajemníkovi NATO. Do klíčového postu se v posledních měsících tlačí zejména Mark Rutte. Ten si už vysloužil podporu Spojených států či Velké Británie.

Česko na summitu zastupuje premiér Petr Fiala, jenž před odletem do Bruselu sliboval, že se pokusí vybojovat post některého eurokomisaře s výrazným vlivem. „Chtěl bych silné portfolio, ideálně ekonomické. Silným postem myslím takový, kde se opravdu rozhoduje a vytváří se skutečná politika,“ uvedl ve vysílání České televize.

Obsazovaní klíčových unijních postů na neformálním summitu je však jen první fází bitvy. Už 18. července si von der Leyenová bude muset projít schválením nově složeného Evropského parlamentu. A hlasy bude podle propočtů shánět, kde se dá. Potřebuje nejméně 361 mandátů, její koalice sice dá teoreticky dohromady přes 400 křesel, je však jisté, že žádná z frakcí nebude hlasovat zcela jednotně. Místo nového lídra Evropské rady a post šéfa unijní diplomacie hlasování parlamentu nepodléhá.

X X X

MÍROVÉ  ROZHOVORY  O  UKRAJINĚ  JEŠTĚ  DALEKO

Skutečné mírové rozhovory jsou ještě daleko

Zelenského summit o Ukrajině, který proběhl ve Švýcarsku, byl pro organizátory spíše jen symbolickým úspěchem. Sdělovací prostředky získaly žánrové fotografie politiků, včetně hromadné všech zúčastněných, Zelenskyj sám potom do svého archivu zařadí další selfíčka. Chybět mu ale bude např. fotografie s americkým prezidentem Joe Bidenem, který dal přednost sponzorskému setkání v Hollywoodu. Smysluplnému zakončení konfliktu na Ukrajině, který fakticky trvá od roku 2014, kdy Kyjev tzv. antiteroristickou operací zahájil občanskou válku proti Donbasu, aby se od roku 2022 stal otevřeným střetem s Ruskou federací, ale setkání ve Švýcarsku nepřineslo téměř nic.

Rozhodně nepřispěl k pokroku smysluplných jednání, jak v hodnocení píše čínský Global Times. Podle čínských expertů se zúčastněné země pouze seznámily s ukrajinskými mírovými iniciativami a pravděpodobnost realizace závěrů uvedených v konečném dokumentu je nízká. Konečně ho ani nepodepsali zástupci všech zúčastněných zemí a některé podpis dokonce po několika hodinách odvolali. Global Times píše:

Navzdory tomu, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na mírové konferenci o ukrajinské krizi prohlásil, že shromáždění bylo „úspěchem“ a mohlo by se „zapsat do historie“, bylo přítomným zahraničním hodnostářům a médiím zřejmé, že setkání nebylo tak úspěšné, jak se tvrdilo. analytici v neděli.

Pozorovatelé poukázali na to, že navzdory účasti více než 90 zemí, vyloučení Ruska, klíčového hráče v regionu, neúčast Číny a samotná nepřítomnost amerického prezidenta Joea Bidena utlumily význam konference. Navíc skutečnost, že některé země BRICS vyslaly pouze diplomaty na relativně nízké úrovni, dále vrhá stín na snahy získat podporu od zemí globálního Jihu.

Nedávné vojenské neúspěchy navíc znevýhodnily Ukrajinu a konflikt v Gaze odvedl globální pozornost od země, poznamenali pozorovatelé.

V sobotu na ukrajinském mírovém summitu ve švýcarském Lucernu americká viceprezidentka Kamala Harrisová oznámila více než 1,5 miliardy dolarů na pomoc ukrajinskému energetickému sektoru a jeho humanitární situaci, uvedla v sobotu agentura Reuters.

Podle tweetu, který reportérka Bloombergu Akayla Gardner zveřejnila v neděli brzy ráno na platformě sociálních médií X, však Harris jen několik hodin po oznámení odjel do USA s předstihem.

Poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan je podle agentury Reuters jediným, kdo na konferenci zastupuje USA.

V neděli, druhý den konference, se západní mocnosti a další státy snažily dosáhnout konsensu ohledně odsouzení Ruska a zdůraznění lidských nákladů konfliktu, uvedla agentura Reuters. Někteří vůdci však odešli brzy a nedělní rozhovory se stočí ke společnému postoji k potřebě jaderné a potravinové bezpečnosti a návratu válečných zajatců a dětí vysídlených z Ukrajiny během konfliktu, uvedla média.

Pokud se podaří v těchto otázkách podniknout konkrétní kroky, bude to skutečně samo o sobě velmi dobré a mohlo by to také poskytnout malý výchozí bod pro budoucí rozhovory s Ruskem, Anatol Lieven, ředitel programu Eurasia v Quincy Institute for Responsible Statecraft , uvedl v článku publikovaném v pátek v Responsible Statecraft, online magazínu Quincy Institute. Mělo by však být jasné, že to není nic, co by se jen vzdáleně podobalo receptu na mír, dodal.

„Problémy včetně uprchlíků a potravinové bezpečnosti jsou druhořadé… Hlavní konflikt je o míru a územních otázkách a jejich neřešení pouze zdrží mírové rozhovory a povede k větším ztrátám, což prodlouží a eskaluje konflikt,“ řekl Zhang Hong, přidružený výzkumný pracovník v Informoval o tom v neděli Institut ruských, východoevropských a středoasijských studií Čínské akademie sociálních věd pro Global Times.

„Je obtížné zastavit tok vody bez uzavření kohoutku,“ řekl Zhang a zdůraznil důležitost shromáždění obou přímo zúčastněných stran – Ruska a Ukrajiny – ke skutečným mírovým rozhovorům.

„Mírová jednání vyžadují, aby si obě strany sedly a vyjednávaly. Jak mohou probíhat rozhovory, když Rusko není přítomno?“ zeptal se Zhang.

Podobně se vyjádřili i někteří účastníci konference.

Mírová konference by byla „více orientovaná na výsledky“, kdyby se jednání účastnilo Rusko, řekl turecký ministr zahraničí Hakan Fidan během sobotního plenárního zasedání summitu podle média The Kyiv Independent.

Saúdskoarabský ministr zahraničí princ Faisal bin Farhan Al Saud na konferenci také zdůraznil, že jakýkoli proces vedoucí k míru na Ukrajině bude vyžadovat účast Ruska a že bude zahrnovat obtížné kompromisy, uvedlo médium Saudi Gazette.

Zatímco pro Kyjev je summit „diplomatickým úspěchem“ nebo „symbolickým vítězstvím“ s účastí asi 90 zemí, nepomohl k věcným mírovým rozhovorům, řekl Zhang.

Konferenci označil za „úvod do ukrajinských mírových iniciativ“, u kterých je méně pravděpodobné, že budou realizovány.

„Jednostranná propaganda Ukrajiny a nepřítomnost Ruska znamenají, že skutečné mírové rozhovory jsou ještě daleko,“ řekl Zhang, který věří, že shromáždění nevedlo k žádnému průlomu.

Před akcí ruský prezident Vladimir Putin v pátek stanovil své podmínky příměří – Ukrajina by musela stáhnout vojáky z území, která Rusko anektovalo, a také by se musela vzdát vstupu do NATO, uvedla BBC.

Přestože Kyjev a Washington ruské požadavky odmítly, pozorovatelé považují Putinovo prohlášení za načasované tak, aby znehodnotilo mírovou konferenci těsně před jejím začátkem.

Zhou Bo, vedoucí pracovník Centra pro mezinárodní bezpečnost a strategii Univerzity Čching-chua, citoval v sobotu německý list Die Zeit, že rusko-ukrajinský konflikt směřuje ke státu „příměří“, ale tento trend může být nejistý kvůli ruskému vojenská převaha.

„Putinovo prohlášení o podmínkách příměří nepřineslo nic nového, ale opět ukázalo, že na míru se musí dohodnout obě strany,“ řekl Zhang Hong, server vasevec.cz

X X X

Rozdělení světa. Co ukázal summit ve Švýcarsku

Dr. Jiří Vyvadil: Pokládám nezávislý ukrajinský portál Strana.ua za absolutní světovou jedničku v žurnalistice, protože jeho komenty jsou naprosto nejobjektivnější a nejpřesnější ohledně situace nejen na Ukrajině ale i ve světě a nemají konkurenci. Úctu má i za to, že, i když tento portál dlouhodobě vznikal jako opoziční reakce na prezidenty Porošenka a Zelenského, jejich autoři jsou Ukrajinci, kteří zároveň nemohou mít radost a ani nemají, že Ukrajina trpí a dovedou si udržet až nelidsky profesionální odstup. O výsledcích „mírového Zelenského summitu“ se objevilo mnoho komentářů. Ale tento svým zahuštěním i dokonalým balancováním v textu, aby zabránila dalšímu útoku ukrajinské cenzuře je opět jedničkou. My v naší redakci to můžeme označit za blamáž Západu, ale před našim Pavlem, Fialou a našimi protiruskými novináři bychom se se zlou potázali. Ale už jen dočasně.

Rozdělení světa. Co ukázal summit ve Švýcarsku

Ve Švýcarsku se konal celosvětový mírový summit o Ukrajině. „Strana“ analyzuje hlavní výsledky konference.

Summit zaznamenal rozkol v mezinárodním společenství v otázce války na Ukrajině. Vůdčí země „globálního Jihu“ summit buď ignorovaly (jako Čína), nebo nepodepsaly závěrečnou deklaraci (jako Indie, Jihoafrická republika a Brazílie). Závěrečnou deklaraci, která obsahovala pouze tři body ze Zelenského „mírového vzorce“,podpořily pouze západní země a spojenecké státy.Původní hlavní cíl summitu – sjednotit všechny přední země světa na podporu ukrajinského postoje k válce – tak nebyl naplněn.

Pozice zemí „globálního Jihu“ do značné míry anuluje jakákoli rozhodnutí summitu (jak toto, tak budoucí), protože pouze Čína, Indie a další země loajální k Ruské federaci mohou ovlivnit postoj Moskvy, aby bylo dosaženo realizace těchto rozhodnutí. Nejsou však mezi signatáři.

Plusem pro Ukrajinu je, že summit ukázal zachování konsolidované podpory Kyjeva ze Západu. Nepřítomnost amerického prezidenta Joea Bidena na akci přitom podle západních médií ukázala určitou skepsi Washingtonu vůči takovému formátu.

4. Jak jsme již psali, Ukrajina měla příležitost k potenciálně velmi nebezpečnému kroku pro Kreml poté, co Putin oznámil své „mírové podmínky“, které zahrnovaly požadavek na stažení Ukrajiny z Chersonu a Záporoží. Pokud by Kyjev oznámil svou připravenost zastavit válku podél frontové linie (a Západ by to podpořil), pak by to dramaticky změnilo postoj zemí „globálního Jihu“ k válce. Byla by to reálná příležitost zapojit Čínu do vyvíjení tlaku na Rusko, které má zájem na co nejrychlejším ukončení války, aby se zabránilo dalšímu zhoršování vztahů s EU – jejím nejdůležitějším trhem. A Moskva (pokud by příměří odmítla) by čelila vyhlídce na mezinárodní izolaci. Ukrajinské úřady, soudě podle jejich prohlášení, však o této možnosti neuvažují. Jejich pozice zůstává stejná – válka až do úplného obnovení územní celistvosti Ukrajiny. Tedy v rámci hranic roku 1991.

Závěrečné prohlášení obsahovalo doložku o potřebě zapojit do jednání „všechny strany“, což lze vykládat jako přání zapojit Ruskou federaci do účasti na budoucích summitech. Uvedlo to mnoho účastníků summitu (především ze zemí „globálního Jihu“). Zelenskyj totiž také hovořilo své touze vidět Rusko na druhém summitu a řekl, že přítomnost Ruska tam by znamenala, že „chce mír„. Ale vzhledem k naprostým rozdílným postojům obou stran k tomu, jak vidí konec války, je příliš brzy na to, abychom hovořili o nějakých jednáních. Tyto pozice se mohou sbližovat pod vlivem dvou faktorů – situace na bojišti nebo koordinovaného tlaku na obě válčící strany ze strany jejich klíčových mezinárodních partnerů. A pouze v případě takového sblížení postojů bude možná skutečná jednání.

Jiří Vyvadil: V každém případě je velice dobré, že se tento „ mírový summit“ sešel. Odhalil to podstatné: Král je nahý. Západ může vytvářet virtuální vlny o podpoře Zelenského a izolaci Putina, ale celosvětově je pouhou stále méně bezvýznamnou menšinou. A to je skvělá zpráva…JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.czh

X X X

ČR  VYZÝVÁ  EU:  OMEZIT  DIPLOMATY  RUSKA

RUSKO  HROZÍ  ODVETOU

ČR vyzývá EU, aby omezilo ruské diplomaty. Špionománie, hrozí Kreml odvetou

Pokud EU omezí pohyb ruských diplomatů, přijme Moskva odvetná opatření. Vyplývá to z vyjádření mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marije Zacharovové. K rychlému zavedení omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru vyzval nedávno v dopise šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella český ministr zahraničí Jan Lipavský a sedm jeho evropských kolegů.

 „Tato myšlenka není nová. Představitelé Česka navrhovali omezit pohyb ruských diplomatů v schengenském prostoru na území země (kde jim byla vydána) akreditace už při přípravě 12. balíku jednostranných opatření Evropské unie,“ uvedla Zacharovová podle ruské diplomacie na novinářský dotaz.

Zacharovová dále tvrdila, že v západních médiích se zvedla vlna toho, co nazvala „špionománií“, která má podle ní ospravedlnit zavedení restrikcí vůči ruským diplomatům, což označila za porušení zavedené diplomatické praxe a Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích. Pohrozila odvetnými opatřeními za jakékoliv „nikoliv přátelské“ kroky vůči Rusku.

Podle Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích má každý stát, který přijímá diplomata na svém území, možnost omezit geograficky jeho pohyb. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski na konci května oznámil, že Polsko tak u ruských diplomatů na svém území učiní kvůli zapojení Moskvy do hybridní války proti EU.

Česko už delší dobu prosazuje, aby EU omezila pohyb ruských diplomatů v schengenském prostoru. Podle Lipavského se celá řada špionážních aktivit odehrává pod diplomatickým krytím. Praha proto požaduje, aby ruští diplomaté dostávali víza a povolení k pobytu, která umožní pohyb pouze v rámci hostitelské země, a nikoli po celém schengenu. Česko usiluje o to, aby bylo omezení pohybu diplomatů součástí 14. balíků unijních protiruských sankcí.

„Výzvědné služby, propaganda nebo dokonce příprava sabotážních činů jsou hlavní pracovní náplní velkého počtu ruských ‚diplomatů‘ v Evropské unii,“ uvedlo sedm ministrů v dopise. „Volný pohyb držitelů ruského diplomatického pasu, akreditovaných v jednom z hostitelských států, v celém schengenském prostoru usnadňuje škodlivé aktivity,“ míní šéfové diplomacií Česka, Dánska, Estonska, Lotyšska, Litvy, Nizozemska, Polska a Rumunska. Návrh je podle nich v souladu s Vídeňskou úmluvou o diplomatických stycích.

X X X

Američané vyhlížejí klíčovou bitvu slov. Trump je v ráži, Biden tvrdě trénuje

Spojené státy čeká příští týden první debata prezidentských kandidátů. Oba ke klíčovému bodu kampaně přistupují jinak. Joe Biden hodlá pilně trénovat pod dohledem expertů, Donald Trump speciální přípravu nechystá, místo toho se snaží v rámci kontaktní kampaně cílit na afroamerické voliče. Ti těsné listopadové klání rozhodnou.

Kampaň před americkými prezidentskými volbami se probouzí z hlubokého spánku, do něhož ji uvrhl jasný průběh primárek. Už 27. června od devíti hodin večer místního času (28. června ve tři hodiny ráno SELČ) se Joe Biden utká v první televizní debatě s Donaldem Trumpem. Střetnutí rivalů je klíčovým bodem pro následující měsíce. Nominaci za své strany mají oba jistou, přízeň Američanů však nikoli.

Biden je pod tlakem kvůli stále častějším výpadkům paměti a podivnému chování na veřejných akcích. Trump nedávno odešel s porážkou od soudu ohledně úplatků někdejší pornohvězdě. Opravdu má takto vypadat souboj o post nejmocnějšího muže světa? Američané si mohou stěžovat, jejich největší politické strany však lepší kandidáty nenašly. Biden a Trump tak před klíčovou debatou zbrojí, jak jen to jde, a sahají po nástrojích jako vystřižených z Hollywoodu, a to doslova.

Nejsem rasista. Mám spoustu černošských přátel. Kdybych byl rasista, asi by se mnou nekamarádili.

X X X

Jak zamávalo obvinění Trumpa a Bidenova syna s volbami? Voliči vyslali jasný vzkaz

Ani po soudním obvinění Donalda Trumpa a syna amerického prezidenta Huntera Bidena se volební preference Američanů příliš nezměnily. Průzkumům nadále vládne Trump. Kdyby byly volby dnes, zvítězil by podle Forbesu ve všech klíčových státech, kde se bude o novém šéfovi Bílého domu nejvíce rozhodovat. Jaký v nich má náskok?

Kolem amerických prezidentských kandidátů to v posledním měsíci pořádně vře. Na konci května newyorský soud obvinil Donalda Trumpa z falšování účetních záznamů, které mělo zakrýt jeho sexuální skandál s pornoherečkou Stormy Danielsovou před volbami v roce 2016.

Na první pohled by se tak dala čekat pořádná vichřice ve volebních průzkumech, která by Bidena či Trumpa poslala výrazněji dolů. To se ale neděje. Nadále trvá volební sentiment, který se táhne už několik měsíců a který říká jediné – Trump vede.

Trump vede v klíčových státech

Náskok ale není kdovíjaký. Stále platí, že listopadová bitva bude s největší pravděpodobností pořádně napínavá a těsná. Agregátor volebních průzkumů FiveThirtyEight ukazuje náskok favorita v rozptylu jednoho až šesti procent. Posledních dvacet průzkumů až na jedinou výjimku favorizuje Trumpa.

Náskok Trumpa potvrzuje i nejnovější šetření agentury Reuters, na které upozornil list Forbes. „Podle průzkumu agentury Reuters/Ipsos by Trump porazil Bidena poměrem 41 procent ku 39 procentům, pokud by se volby konaly dnes,“ uvedlo médium.

 Jelikož je Trumpův náskok minimální, je důležité sledovat, v jakých konkrétních státech exprezident vede. Listopadové volby tradičně rozhodují takzvané swing states, tedy státy, kde se sentiment mezi republikány a demokraty průběžně přelévá.

 Ve všech šesti klíčových swing states – Arizona, Michigan, Wisconsin, Nevada, Georgia, Pensylvánie – zvítězil v roce 2020 Biden. Ve všech těchto důležitých bojištích teď vede Trump.

„Průzkumy neustále naznačují, že Biden – a Demokratická strana jako celek – ztrácí podporu u klíčových demografických skupin, včetně černochů, Latinoameričanů a mladších voličů,“ analyzuje list Forbes.

„Pět měsíců do voleb a Trump jasně vede,“ potvrzuje i list Economist.

„Bidena v úřadu pozitivně vnímá jen 39 procent lidí, což ho řadí zřejmě na nejnižší příčku v historii amerických průzkumů veřejného mínění mezi všemi prezidenty v této fázi funkčního období. Ve všech šesti státech, které by mohly být v listopadu rozhodující, zaostává o jedno až šest procent,“ uzavírá analýza.

X X X

Boj o trampské kempy na Kokořínsku: úřad tajně uzavřel dohodu

České vědecké kapacity se zastaly existence nelegálních trampských tábořišť v CHKO Kokořínsko. Nyní se ukázalo, že s textem provolání jim pomohl úřad, který tábořiště sám bourá. Vznikl tak znepokojivý precedens, který vyvolává otázky o nezávislosti vědy.

Neničte trampské nocležny na Kokořínsku. Takový byl apel 27 českých vědců z Akademie věd, kteří koncem ledna sepsali odborné veřejné stanovisko, jímž se vymezují proti bourání nelegálních kempovišť ve zdejší chráněné krajinné oblasti. Sama správa CHKO Kokořínsko jich zde loni evidovala 118. Čtrnáct jich už nechala strhnout v loňském roce a letos chce pokračovat. Už dříve totiž stát řekl, že zde stojí načerno.

Vědci jako geolog Václav Cílek, další geolog Jiří Adamovič plus jejich kolegové archeologové či etnologové se kempů zastali. Tábořiště pod převisy jsou podle nich tradicí a jejich likvidace by narušila „kontinuitu soužití lidí s krajinou“. „Tato opatření mohou být nejen zbytečná, ale dokonce kontraproduktivní,“ obhajují vědci zachování nelegálních kempů.

České ekology tak teď zaměstnává trochu bizarní spor, jestli jsou nevzhledné chýše sbité za pomoci nejen přírodních materiálů, ale i plastu součástí kulturního dědictví, nebo zamořují přírodu. Ale za pozornost stojí ještě jeden „detail“.

X X X

MACRONŮV  VABANK  PROTI  LE  PENOVÉ

Macronův vabank: Předčasnými volbami chce zastavit Le Penovou, říká Špidla. ‚Je to risk,‘ míní Janyška

Emmanuel Macron v reakci na výsledek eurovoleb rozpustil parlament a poslal Francii k předčasným volbám. Nejistotu pociťují i voliči i politické strany. „Dá se předpokládat, že v parlamentu posílí krajní pravice,“ říká bývalý velvyslanec ve Francii Petr Janyška. „I na levici se věci koncentrují a posilují,“ upozorňuje expremiér a bývalý eurokomisař Vladimír Špidla (SOCDEM) v pořadu Pro a Proti Českého rozhlasu Plus.

 Pozice Emmanuela Macrona a jeho hnutí se průběžně oslabuje, až degraduje, a po takovém úspěchu Le Penové by bylo velmi obtížné udržet stabilitu v Národním shromáždění. Podle mého soudu je to odpovídající reakce,“ říká expremiér a bývalý eurokomisař Vladimír Špidla (SOCDEM).

Jsou předčasné volby geniální tah, který zastaví krajní pravici, nebo nebezpečná hra s osudem Francie? Diskutují publicista Petr Janyška a bývalý premiér Vladimír Špidla.

Francouzský prezident předčasné volby vyhlásil v reakci na vítězství Marine Le Penové a její strany Národní sdružení ve volbách do Evropského parlamentu.

„Macron sice prohlásil, že chce znovu rozdat karty, ale výsledek může být velmi špatný, protože podle různých indicií se dá předpokládat, že v parlamentu posílí krajní pravice,“ předpokládá publicista a bývalý velvyslanec ve Francii Petr Janyška.

Dlouho připravovaný plán

Výsledky ovšem nelze předvídat spolehlivě, protože situace v zemi se velmi rychle mění a do voleb nezbývá moc času. Stejně tak obtížné je srovnávat výsledky eurovoleb s výsledky voleb do parlamentu, protože se liší voličská účast i preference.

„Evropské volby byly pro Macrona záminkou, protože další roky s tím, že Le Penová je vítěz jedněch voleb – a určitě bude velmi systematicky pracovat, aby svoji pozici posílila –, jsou perspektiva, která by po mém soudu nakonec nevedla k žádnému zvlášť dobrému výsledku,“ domnívá se Špidla.

Kromě nedávné porážky ale Macron zohledňuje i předchozí politickou situaci. Francouzští novináři totiž nedávno odhalili, že na plánu vyhlásit předčasné volby už prezident pracoval dlouho.

„Macron nezískal většinu v parlamentu už v roce 2022 a od té doby se mu dařilo stále hůř – ke každému zákonu, který chtěl prosadit, musel vždycky obtížně hledat spojence,“ vysvětluje Janyška. „Takže začal pracovat s malým kroužkem maximálně 10 lidí na projektu předčasných voleb právě proto, aby se situace vyjasnila.“

I tento riskantní krok nakonec může přispět k tomu, že zemi v následujících prezidentských a legislativních volbách neovládne pravice v čele s Marine Le Penovou. Stejně tak ale hrozí, že Macronovo hnutí oslabí.

Problém i řešení v jedné osobě

„Francie je rozštěpená nejenom na pravici a střed, ale i na levici se věci koncentrují a posilují,“ upozorňuje Špidla. „Ale když nic neděláte, tak taky něco děláte. A Macron kalkuluje s tím, že kdyby nedělal nic, tak jeho síla bude erodovat a Le Penová bude postupně posilovat.“

Přesto je možné, že vládu nakonec „macronovci“ sestavovat nebudou.

„Máme tady Macronův tábor, který říká: ‚My jsme střed a stabilita, tak nás volte.‘ Je ale otázka, nakolik budou lidé ochotní to udělat,“ uvažuje Janyška. „Protože Macron tímto říká: ‚Máme tady problém a já jsem jeho řešení.‘ Ale mnoho Francouzů vidí, že Macron sám je problémem.“

Špidla přesto hodnotí prezidentův postup jako odvážný, a to i s ohledem na to, jaký dopad by měla případná výhra Le Penové v prezidentských volbách na Evropskou unii. Nacionalistické tendence vůdčí představitelky jedné z nejvýznamnějších zemí by totiž mohly oslabit celou integraci.

X X X

Mbappé varuje před krajní pravicí ve Francii. ‚Váš hlas může něco změnit,‘ posílá mladé k volbám

Francii čekají mimořádné parlamentní volby, které prezident Emmanuel Macron vyhlásil po vítězství krajně pravicového Národního sdružení v evropských volbách. K současné politické situaci v zemi se na tiskové konferenci před utkáním s Rakouskem nečekaně vyjádřil i kapitán francouzské fotbalové reprezentace Kylian Mbappé. Apeloval především na mladé lidi, aby k předčasným volbám přišli a dali tak najevo svůj názor.

 „Myslím, že se nacházíme v rozhodující době naší země, extremisté jsou velmi blízko moci. Máme možnost si vybrat naši budoucnost. Vyzývám všechny mladé, aby šli volit a uvědomili si důležitost současné situace,“ řekl Mbappé na tiskové konferenci večer před utkáním s Rakouskem.

„Všichni, co jsem tady, si to pravděpodobně dobře uvědomujeme, ale možná je tu velké množství mladých lidí, kteří ne. Koukněte se na to, kolik jich nechodí k volbám na venkově, předměstích, všude. Proto se snažím promluvit k mojí generaci, protože jsem byl stejný, když jsem byl mladší. Říkal jsem si, že můj hlas nic nezmění. Váš hlas může něco změnit,“ apeloval francouzský kapitán na mladé Francouze.

‚Chci být hrdý‘

Předčasné volby se ve Francii budou konat ve dvou kolech 30. června a 7. července 2024.

„Kylian Mbappé je proti extremistům a rozdělujícím ideám. Chci být hrdý na to, že 7. července obléknu francouzský dres. Nechci reprezentovat zemi, která nevyznává stejné hodnoty jako já,“ dodal útočník, který před nedávnem oznámil přestup z Paris Saint-Germain do španělského Realu Madrid.

V sobotu 15. června vyšly do ulic Paříže desítky tisíc lidí, aby demonstrovaly proti krajní pravici. Ta je totiž po vítězství v evropských volbách favoritem i v těch parlamentních. Národní shromáždění bývalé prezidentské kandidátky Marine Le Penové ve volbách do evropského parlamentu volilo 31,4 % lidí.

X X X

Německá policie odvezla migranty do Polska, Varšava žádá vysvětlení

Varšava chce po Berlínu vysvětlení poté, co německá policie převezla skupinu pěti migrantů na polskou stranu hranice a nechala je tam. Polský premiér Donald Tusk incident označil za nepřijatelný a napsal, že o něm bude hovořit s německým kancléřem Olafem Scholzem. Německá policie prý před návratem cizinců kontaktovala polskou stranu, ale ta nereagovala.

 „Věc musí být podrobně vysvětlena,“ napsal polský ministerský předseda. Polský portál Chojna24 v pátek napsal, že hranici u obce Osinów Dolny překročil vůz německé policie a na parkovišti na polské straně z něj vystoupilo pět cizinců – dva dospělí a tři děti. Následně německá policie odjela. Portál zveřejnil záběry, které podle něj situaci zachycují.

Mluvčí vládního koordinátora polských tajných služeb Jacek Dobrzyński v pondělí podle agentury PAP incident potvrdil. „Je to porušení postupů, které jsou v platné v takových situacích,“ řekl Dobrzyński, který zároveň uvedl, že to je první podobný incident.

 Podle stanice TVN 24 událost nepopírá ani německá strana. Mluvčí německé spolkové policie Gero von Vegesack ovšem polskému deníku Fakt řekl, že se vše odehrálo trochu jinak. Německá policie podle něj při dočasně obnovených hraničních kontrolách zadržela pětičlennou afghánskou rodinu, která se pokusila bez povolení dostat do Německa.

„Měli u sebe polská osvědčení o přiznání statusu uprchlíka… Tito lidé byli převezeni na policejní stanici k dalšímu řízení. Afghánská rodina nepožádala spolkové policisty o azyl,“ uvedl mluvčí německé policie. Německé úřady proto podle von Vegesacka kontaktovaly polskou pohraniční stráž a rodinu jim chtěly předat.

„Protože polská strana několik hodin nereagovala, rozhodli se policisté rodinu odvézt na polsko-německou hranici,“ vysvětlil mluvčí německé policie, podle kterého si děti začaly během transportu stěžovat na zdravotní problémy a policisté se po konzultaci s otcem rozhodli jet k nejbližší lékárně.

 Také podle Dobrzyńského rodina požádala o azyl v Polsku a podle procedur tam měla zůstat a neodcházet do jiné země. Přesto podle něj Německo nedodrželo postupy. Polská pohraniční stráž na síti X napsala, že německá policie jednala v rozporu se zásadami spolupráce mezi bezpečnostními složkami a zákonem o předávání osob. „Německé služby nemohou dělat taková rozhodnutí svévolně,“ zdůraznili polští pohraničníci a podotkli, že kontaktovali německou policii, aby okolnosti incidentu vysvětlila.

O události mají jednat v příštích dnech polští a němečtí činitelé včetně polského ministra vnitra Tomasze Siemoniaka a šéfky německého resortu vnitra Nancy Faeserové, vyplývá ze zpráv polských médií.

X X X

Trváme na zvýšení platů o 15 procent. Jinak hrozí třídenní stávka, varují odbory

 Pokud Ministerstvo spravedlnosti nenavýší justičním úředníkům platy o 15 procent, proběhne v září pravděpodobně třídenní stávka personálu. České justici to řekla Anna Pospíšilová z Odborového svazu justice. Více dní v řadě bude pro soudy i veřejnost znamenat o dost citelnější komplikace, než tomu bylo v případě jednodenní stávky na konci května. Ministerstvo řeší akutní nedostatek peněz nejen kvůli platům pro úředníky. „Zjevně končí doba, kdy si Česko užívá relativně nadstandardně rychlé a velmi levné justice,“ říká prezident Soudcovské unie Libor Vávra.

Zaměstnanci v justici si budou kvůli případné další stávce muset opět vzít neplacené volno. „Lidé už jsou v takové situaci, že raději vydrží tři dny neplaceného volna a budou mít naději, že stávkou něco změní,“ uvedla zástupkyně odborů Anna Pospíšilová a připomněla, že soudům peníze, které za zaměstnance v době stávky ušetří, zůstanou. Bude podle ní pak na vedení soudů, zda pracovníkům peníze následně „vrátí“ při udělování odměn.

Odbory pro všechny zaměstnance soudů trvají na požadavku patnáctiprocentního navýšení platů a samostatných, nezávislých platových tabulek. Ministerstvo spravedlnosti na jednání minulý týden slíbilo další navýšení zhruba o 700 korun měsíčně. „To je výsměch. Je to navíc dorovnání slibu, že jsme měli dostat letos přidáno 1500. Těch 15 procent či 4 tisíce měsíčně na jedno tabulkové místo pro nás zatím nemají,“ říká zástupkyně justičních odborů.
Rozdělení těchto mimořádných finančních „injekcí“ je navíc v gesci předsedů soudů. Ministerstvo spravedlnosti sice doporučuje, aby byly peníze rozděleny mezi justiční personál, ne všude se tak ale vždy děje. Od září se navíc pravděpodobně zvednou platy ostatním státním zaměstnancům a justiční profese tak mohou zaznamenat další propad.

Kromě nízkých platů justiční úředníky trápí narůstající agenda, která na jejich bedra dopadla. Jde zejména o ukončování bagatelních a marných exekucí nebo vymáhaní soudních poplatků místo Celní správy. Zaměstnanci na soudech tak často musí v práci zůstávat přesčas. Mnoho z nich si stěžuje, že za práci navíc nedostávají zaplaceno. „Tuto práci mají nyní na starosti nejen zaměstnanci z exekučních oddělení, ale je rozdělena i mezi další pracovníky. Práce s tím je strašně moc. Ministerstvo řeklo, že na tyto zaměstnance vyhradí nějaké odměny, ale zda je dostali, to nevím,“ uvedla Pospíšilová.

Přesčasy zadarmo?

„Že by se na soudech proplácely přesčasy, tak to jsem za 26 let na dvou různých soudech ještě neviděla,“ uvedla například jedna ze zaměstnankyň, jejíž jméno česká justice zná. Mimo záznam to potvrzují i další úřednice. Podle prezidenta Soudcovské unie Vávry dříve situace, kdy se na úředníky nahrnulo větší množství práce, byly nárazové. Nyní se z toho stal normální stav. „Pokud se parlament rozhodl, že takovou agendu po soudech chce a nepřidal na to ani člověka tak je logické, že zaměstnanci to musí dělat vedle své práce. Že by se to stíhalo v pracovní době, tomu nevěřím,“ uvedl s tím, že současné finanční problémy justice jsou pomníčkem mnoha předchozích vlád. Podle něj by také situaci mohl pomoci výsledek celojustičního auditu, který nyní probíhá.

Nejvíce narůstající agenda zatěžuje okresní soudy. „Pokud jde o nařizování a následné proplácení přesčasů, mohu jen odkázat na to, že kde jinde, než na soudech se má důsledně dodržovat zákoník práce. Jestli by se tak na okresních soudech nedělo, byl by to důvod pro kontrolu ze strany nadřízeného soudu. Nicméně současně je třeba konstatovat smutný fakt, že rozpočtové možnosti soudů na proplácení přesčasů jsou objektivně nedobré, resp. mizivé u časově náročných agend s velkým objemem věcí, jako jsou například marné exekuce,“ uvedl předseda Krajského soudu v Praze Jiří Grygar.

Podle ministerstva se žádný z úředníků se stížností na svého zaměstnavatele na resort neobrátil. „Plnění zákonných nároků zaměstnanců soudů je současně zákonnou povinností pro příslušné soudy, přičemž ministerstvo není zaměstnavatel, tudíž primárně se musí zaměstnanci soudu obrátit na svého zaměstnavatele,“ reagoval mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.

Odbory trvají na svých požadavcích ve chvíli, kdy Ministerstvo spravedlnosti podruhé žádá o mimořádné navýšení rozpočtu. Dochází peníze na provoz soudů, ale i věznic. „K vyčerpání na některých položkách rozpočtu OVV na soudech tak dojde v pololetí letošního roku a z tohoto důvodu je nutné tuto situaci řešit neprodleně,“ uvedl resort v žádosti vládě. Nedostatek peněz má souviset právě zejména s nárůstem agendy vymáhání bagatelních a marných exekucí. Ministerstvo financí ale rozpočet navýšit odmítá a tak jde materiál na jednání vlády s rozporem.

Přidat chtějí advokáti i další profese

Justiční úředníci navíc nejsou jediná složka, která žádá navýšení financí. Advokáti zase roky bojují o navýšení advokátního tarifu. I těm by ministr spravedlnosti Pavel Blažek rád vyhověl, narazil ale na odpor nejen Ministerstva financí, ale i soudů. Rozpočet také zatíží dorovnání platů soudců ve výši půl miliardy korun, o kterém nedávno rozhodl Ústavní soud.

„Jednání se zástupci stavů a profesí z resortu bylo potřebné. Oceňuji otevřenost debaty. Shoda byla v tom, že udržení chodu právního státu vyžaduje i odpovídající finanční prostředky. Je však třeba zohlednit, dodávám já, i stávající možnosti ekonomické situace státu,“ uvedl Blažek po čtvrtečním jednání. „Všechny vznesené požadavky s ohledem na jejich celkovou výši uspokojit nebude možné. Některé však podle mne demokratický právní stát zabezpečit musí. A o tomto chci přesvědčit vládu i poslance při projednávání nejen státního rozpočtu. Konkrétněji se mohu veřejně vyjádřit až po jednání s vládními kolegy. Předčasné výroky by mohly vše poškodit,“ doplnil. Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

Olomoucko nezařadilo zařízení pro bývalé vězně na Svatém Kopečku do sítě sociálních služeb

 Olomoucké krajské zastupitelstvo dnes nezařadilo spolek Druhá míle do schválené krajské sítě sociálních služeb, jejichž fungování je podporováno z veřejných rozpočtů. Spolek od začátku letošního roku provozuje zařízení pro propuštěné vězně na Svatém Kopečku v okrajové části Olomouce. Zpráva o tomto novém projektu spolku vzbudila loni na podzim velkou vlnu nevole u místních obyvatel. Petici proti chystanému zařízení podepsalo přes 1000 lidí ze Svatého Kopečku i okolních obcí.

Hejtmanův náměstek Ivo Slavotínek (Spojenci) dnes zastupitelům řekl, že spolek Druhá míle sice získal potřebný počet bodů, avšak služba není v souladu se střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb a není zahrnuta v komunitním plánu olomouckého magistrát. Město považuje spolek Druhá míle za ekonomicky i personálně nedůvěryhodný, spolek prý navíc porušuje základní principy sociální práce i partnerské spolupráce.

Předseda spolku Druhá míle Milan Vašek zastupitele před hlasováním požádal, aby návrh na nezařazení spolku do krajské sítě sociálních služeb přehodnotili. Spolek podle něj splňuje zákonem stanovené podmínky, což potvrdila i nedávná inspekce ministerstva práce a sociálních věcí. „Naše služba je potřebná, přitom v tomto regionu chybí. Máme nyní šest klientů a jsme připraveni pro 12 lidí,“ uvedl Vašek.

Slavotínek zastupitele upozornil, že ale nejsou naplněny podmínky pro zařazení spolku do krajské sítě sociálních služeb. Zástupci Druhé míle se podle informací olomoucké radnice nezúčastnili střednědobého plánování sociálních služeb na území města. „Pokud služba není ve střednědobém plánu, tak nedává smysl ani logiku, aby kraj při finančně napjaté síti sociálních služeb tuto službu zařazoval do krajské sítě,“ řekl Slavotínek. Podotkl, že pokud bude spolek dál jednat s olomouckým magistrátem a dostane se na jeho seznam, tak se mu otevřou dveře i do krajské sítě sociálních služeb. Postup zavedení nové služby jako nevhodný už dříve označil zástupce vedoucího odboru města Olomouc Hynek Pečinka.

Do zařízení v budově Arcibiskupských lesů na okraji Svatého Kopečku, které otevřel křesťanský spolek Druhá míle, nastoupil první z klientů letos 9. ledna. Jeho smyslem je propuštěné vězně během ročního pobytu a sociální rehabilitace připravit na návrat do života. Obavy z provozu a bezpečnosti provozu vyjádřili opakovaně místní obyvatelé.  „Podstatnou je obava o bezpečnost zejména dětí v místě, jakož i obava ze vzniku vyloučené lokality,“ řekla už dříve v rozhovoru, ceskajustice.cz

X X X

BEZPLATNÉ OBĚDY VE ŠKOLÁCH POMOHOU DĚTEM V TÍŽIVÉ SOCIÁLNÍ SITUACI I V PŘÍŠTÍM ŠKOLNÍM ROCE

Už 90 školských zařízení se pro příští školní rok přihlásilo do programu bezplatného stravování pro děti. V první vlně schválilo krajské vedení příspěvky v souhrnné výši 26,3 milionu korun. Další školy se do programu ještě mohou zapojit, hejtmanství přijímá žádosti až do konce letošního září.

„Příběhy dětí, kterým rodiče nemohou zaplatit školní oběd, bývají smutné. Děti za situaci, ve kterých se ocitla jejich rodina, rozhodně nemohou. Proto považuji za správné jim jejich těžký úděl aspoň trošku ulehčit. Nejde pouze o to zajistit jim denně teplou stravu, chceme jim také pomoci začlenit se do kolektivu a přispět k jejich duševní pohodě. Pro příští školní rok máme na tento projekt připraveno minimálně 30 milionů korun. V případě většího zájmu můžeme tuto částku ještě navýšit. Krajští zastupitelé přerozdělili 26,3 mil. Kč, další školy se do programu ještě mohou zapojit,“ uvedla náměstkyně hejtmana Moravskoslezského kraje pro regionální rozvoj Šárka Šimoňáková a upřesnila, že o příspěvek na bezplatné obědy si dosud požádalo zatím 90 škol, většina základních a mateřských.

Bezplatné stravování mohou získat děti z mateřských, základních a středních škol. Jedná se o pomoc dětem, jejichž rodina je ohrožena chudobou a materiální či potravinovou deprivací nebo se ocitla v nepříznivé finanční situaci. „S touto pomocí máme v Moravskoslezském kraji už mnohaleté zkušenosti, začali jsme už v roce 2017. Od začátku programu se program mírně proměnil, rozšířil se okruh dětí, které mají na bezplatné obědy ve školách nárok, také se zjednodušila administrativa. Proto věřím, že se do programu zapojí ještě další školy,“ řekla náměstkyně hejtmana Šárka Šimoňáková s tím, že krajský úřad přijímá žádosti do 30. září. Pomoc mohou školy žádat pro děti z rodin ve finanční tísni, kterou potvrdí například úřady, OSPOD nebo také ředitel školy. Zapojené mohou být i děti z pěstounských rodin a děti ukrajinských uprchlíků. Podmínky dotačního programu jsou zveřejněny na stránkách kraje.

„Pro aktuální končící školní rok jsme na bezplatné obědy měli připraveno 36,3 milionů korun. Už máme uzavřené první pololetí, ve kterém celkem 78 školských zařízení vyčerpalo 4,1 milionů korun. Ve druhém pololetí je zapojeno 104 škol, odhadem vyčerpají dalších 11 milionů korun. Bezplatné obědy v Moravskoslezském kraji v tomto školním roce využilo zhruba přes 4 tisíce dětí,“ vyčíslila náměstkyně hejtmana kraje Šárka Šimoňáková.

Krajský projekt Potravinová pomoc dětem v sociální nouzi z prostředků OPZ+ v Moravskoslezském kraji je financovaný z Operačního programu Zaměstnanost plus, který má na starost Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Na bezplatné obědy přispívá ze svého rozpočtu i Moravskoslezský kraj, jeho spoluúčast je 10 %./bir/

X X X

Francie porazila Rakousko 1:0 díky vlastnímu gólu Wöbera

 Mbappé s krvavým zraněním nedohrál

Francouzští fotbalisté vstoupili do evropského šampionátu v Düsseldorfu výhrou nad Rakouskem 1:0 a v tabulce skupiny D se bodově dotáhli na Nizozemsko, které v neděli zvítězilo nad Polskem 2:1. O výsledku rozhodl ve 38. minutě vlastní gól Maximiliana Wöbera. Trenér Didier Deschamps si připsal stou výhru na francouzské lavičce od svého příchodu v roce 2012.