Evropské zpravodajské služby se snaží posílit vzájemnou kooperaci. Reagují tak nejen na ruskou hrozbu, ale i na pochybnosti o ochotě administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa sdílet s Evropou tajné informace. Obávají se, že na USA už není spolehnutí. Překážkou je ale nedůvěra mezi jednotlivými státy.

 Když bývalý finský prezident Sauli Niinistö loni přišel s návrhem prohloubení spolupráce mezi evropskými zpravodajskými agenturami, český premiér Petr Fiala vyjádřil pochybnosti. „Podporuji prohlubování vzájemné spolupráce mezi zpravodajskými službami, ale nepovažuji za realistické vybudovat skutečně funkční společnou službu,“ řekl Fiala.

I BIS vyjadřovala skepsi. „Podobné návrhy se v minulosti objevily již několikrát, ale nikdy nezískaly podporu,“ uvedl její mluvčí Ladislav Šticha.

Niinistö a jeho idea soustředit evropské zpravodajské služby do struktury podobné americké CIA a koordinované z Bruselu byla reakcí na hrozbu stále častějších ruských sabotážních a špionážních akcí v Evropě. A nástup amerického prezidenta Donalda Trumpa k moci učinil téma ještě naléhavějším.

Portál Politico s odvoláním na své zdroje z evropských zpravodajských agentur uvádí, že evropské tajné služby začaly podnikat společné zpravodajské operace a sdílet své informace. Podle jednoho západního činitele si Trump zaslouží „Nobelovu cenu míru za sjednocení (zpravodajských) služeb v Evropě“.

 Impulsem bylo březnové náhlé rozhodnutí USA pozastavit sdílení zpravodajských informací s Kyjevem. Evropany tento krok velmi vyděsil a začali se ptát, nakolik se mohou stále spoléhat na USA s jejich robustním špionážním aparátem, který v mnoha případech poskytl evropským zemím klíčové informace. Bylo to právě americké upozornění, díky němuž přišli Němci na ruský plán zavraždit generálního ředitele německého zbrojního koncernu Rheinmetall.

Podle listu The Washington Post evropské státy došly k závěru, že USA je mohou podobně jako Ukrajinu hodit přes palubu, pokud se Trumpovi znelíbí. Na USA se hodlají méně spoléhat i z více praktického hlediska. Mají obavy, že Trumpovy čistky ve státní sféře mohou negativně ovlivnit kvalitu amerických výzvědných služeb.

 Některé evropské špionážní agentury dokonce přistupují k neobvyklým přehodnocením dosavadních postupů. Deník De Volkskrant uváděl vyjádření nizozemských civilních a vojenských služeb, že přestaly sdílet určité informace se svými americkými protějšky z důvodu politických zásahů a obav o lidská práva.

Nizozemsko se naproti tomu snaží posílit špionážní spolupráci s dalšími evropskými zeměmi, ať je to Spojené království, Polsko, Francie, Německo či severské země. „Výrazně se to rozšířilo,“ pochvaluje si šéf nizozemské civilní zpravodajské služby AIVD Erik Akerboom, podle něhož spolu tajné služby sdílí i syrová data.

Nedůvěra mezi státy

Politico nicméně cituje jednoho evropského zpravodajského činitele, podle něhož je sice kooperace mezi zeměmi EU nejlepší v historii, ale tajné služby stále pracují především pro své vlády. A ne všechny chtějí odhalovat získané citlivé údaje těm státům EU, kterým příliš nedůvěřují.

Francie, jež má jednu z nejlepších zpravodajských služeb na kontinentě, například podezírala Bulharsko, že v něm působí ruští agenti. Momentálně se nedůvěra vznáší zvláště kolem Maďarska, které zastává nejvíce proruské postoje a údajně se snažilo prostřednictvím svých diplomatů o špionáž přímo v Bruselu.

 S EU se nicméně národní špionážní agentury snaží spolupracovat. Mají své zástupce v Bruselu. Své lidi posílají na stáže do Zpravodajského a situačního centra Evropské unie (INTCEN), které se nejvíce blíží vlastní zpravodajské službě EU.

 X X X

FICO  UKRAJINĚ

 Nezúčastníme se žádného financování vojenských potřeb Ukrajiny, prohlásil Fico

Slovensko se nebude podílet na případném programu Evropské unie zaměřeném na financování vojenských potřeb Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské vojenské invazi. Novinářům to v neděli řekl slovenský premiér Robert Fico.

 Unijní prezidenti a premiéři tento týden na summitu odložili do prosince rozhodnutí o tom, zda mají být zmrazená ruská aktiva použita na pomoc Ukrajině. Největší výhrady měla Belgie, která se obávala možných právních rizik. Většina zmrazených ruských aktiv se nachází právě v Belgii. Na možná rizika v neděli upozornil také Fico.

„Nezúčastníme se žádného schématu, které by vedlo k tomu, že budeme financovat vojenské potřeby Ukrajiny,“ uvedl na tiskové konferenci Fico, jehož nynější vláda po svém předloňském nástupu do úřadu zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob a sám Fico dlouhodobě kritizuje přístup EU k válce na Ukrajině.

Slovenský premiér dal opět najevo, že Bratislava je nadále ochotna zbraně a vojenský materiál pro Kyjev pouze prodávat.

Podle Fica přicházejí v úvahu také možnosti, že by se členské země evropského bloku na pomoc Kyjevu v objemu 140 miliard eur (3,4 bilionu korun) pro příští dva roky složily nebo poskytly záruky na půjčku Ukrajině. Fico řekl, že při těchto garancích by na Slovensko připadla částka 1,4 miliardy eur (34 miliard korun).

 Plán, který by umožnil na takzvanou reparační půjčku Ukrajině využít až desítky miliard eur ze zmrazených ruských aktiv v Evropě, aniž tato aktiva byla podle Bruselu zkonfiskována, představila Evropská komise před několika týdny.

V návrhu se hovoří o celkovém objemu 185 miliard eur (4,5 bilionu korun), nicméně část, asi 45 miliard eur (1,1 bilionu korun) by byla využita na již existující závazky, konkrétně na podporu úvěru skupiny G7, pro samotnou půjčku by tak mohla sloužit částka 140 miliard eur.

 X x x

NOVÁ  RAKETA  RUSKA

 Obklíčili jsme Pokrovsk a otestovali novou raketu, slyšel Putin při návštěvě velitelství

 Ruský prezident Vladimir Putin navštívil jedno z velitelství ruských sil, které jsou zapojeny do bojů na Ukrajině, uvedly ráno agentury s odvoláním na mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova. Podle ruské státní TASS si Putin v přítomnosti šéfa generálního štábu Valerije Gerasimova a dalších velitelů poslechl hlášení o situaci v prostoru „Speciální vojenské operace“, jak Moskva označuje ruskou agresi vůči Ukrajině.

 Gerasimov Putinovi podle agentur mimo jiné řekl, že ruské síly obklíčily strategický Pokrovsk, a informoval jej o testu nové mezikontinentální střely Burevestnik.

Podle Peskova se tak Putin například dozvěděl, že proti ruským jednotkám v okolí ukrajinského města Kupjansk stojí přibližně pět tisíc ukrajinských vojáků. V Pokrovsku, který prokremelská média označují ruským názvem Krasnoarmějsk, se podle TASS brání okolo 5 500 příslušníků ukrajinské armády

 Tři lidé dnes v noci zemřeli po ruském vzdušném útoku na Kyjev, uvedla ráno ukrajinská služba pro mimořádné situace. Zraněno je podle úřadů 29 lidí, včetně sedmi dětí. Podle dřívějšího vyjádření starosty Vitalije Klička byly zasaženy dva výškové obytné domy. Ruská protivzdušná obrana zneškodnila dron mířící na Moskvu, uvedl starosta ruské metropole Sergej Sobjanin.

Ruské ministerstvo obrany podle stanice BBC hlásí sestřelení 121 ukrajinských dronů, přičemž sedm z nich podle něj mířilo na Moskvu.

Ukrajinské letectvo na Telegramu oznámilo, že sestřelilo čtyři z devíti raket a 50 z 62 dronů vyslaných přes noc Ruskem.

Které přesně velitelství ruský prezident navštívil, ani kdy se tak konkrétně stalo, ruská média neuvádí. „Vojáci vrchnímu veliteli předložili kompletní informaci o dění na frontě,“ poznamenal Peskov.

Podle TASS šéf štábu Gerasimov při setkání s Putinem uvedl, že ruské jednotky obklíčily ukrajinské síly v Pokrovsku. Předcházela tomu podle něj soustředěná dělostřelecká palba do hloubky ukrajinské obrany a také „zajištění izolace oblasti bojů“. Podobná sdělení není možné ověřit z nezávislých zdrojů, ukrajinská armáda na slova ruského generála zatím nereagovala.

 Tetování nové mezikontinentální střely

Gerasimov také podle Reuters Putina informoval, že Rusko otestovalo novou mezikontinentální střelu s plochou dráhou letu a jaderným pohonem označovanou jako Burevestnik. Zbraň uletěla 14 tisíc kilometrů a ve vzduchu se udržela po přibližně 15 hodin, uvedl generál.

Ruské oznámení o testu střely přichází v době, kdy Spojené státy pozastavily, ale neukončily, diskuse s Ukrajinou o možném poskytnutí americký střel s plochou dráhou letu Tomahawk, které by napadené zemi umožnily zasahovat cíle hluboko v ruském týlu.

O získání Pokrovska se ruské síly snaží už řadu měsíců, v posledních dnech se jim podle podle analytiků ukrajinského serveru DeepState zřejmě podařilo proniknout do jižní části města.

 Ruské ministerstvo obrany v neděli ráno oznámilo, že protivzdušná obrana zlikvidovala nad ruskými regiony a také na Černým a Azovským mořem celkem 82 ukrajinských bezpilotních prostředků, uvedly agentury.

 x x x

TRUMP  NECHCE  JEDNAT  S  RUSKEM,  PUTINEM

Trump odmítá jednat s Putinem. Nejdřív chce mírovou dohodu o Ukrajině

Americký prezident Donald Trump v sobotu uvedl, že se s ruským protějškem Vladimirem Putinem nesetká, dokud nebude možné uzavřít mírovou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou. Informuje o tom agentura Reuters.

 „Víte, musíme uzavřít dohodu, nebudu ztrácet svůj čas,“ řekl Trump novinářům při mezipřistání v katarském Dauhá na cestě do jihovýchodní Asie.

Spojené státy ve středu oznámily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil a na desítky jejich dceřiných společností. Americký ministr financí Scott Bessent uvedl, že Washington k sankcím přistoupil, protože Putin odmítá ukončit válku proti Ukrajině.

 O něco později Trump řekl, že zrušil plánovaný summit se svým ruským protějškem v Budapešti, protože se mu jeho uspořádání nyní nezdálo správné.

X X X

Prezident Hospodářské komory: Podpora podnikání není volba, ale nutnost, chceme-li v Evropě obstát

Co očekává Hospodářská komora od nově vznikající vlády? Všichni napříč politickým spektrem si začínají uvědomovat, že podpora konkurenceschopnosti je něco, čemu se opravdu musíme věnovat, říká Radiožurnálu prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS). Tomáš Pancíř se ho ptal na znovuzavedení EET, emisní povolenky či podporu podnikání.

 Rodící se vládní koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě projednávala téma hospodářství už v pondělí. Máte informace, k čemu vyjednavači dospěli?
Nemáme žádné konkrétní informace, jak jednání dopadla. V tuto chvíli můžeme vycházet jen z toho, co jednotlivé politické strany měly ve svých volebních programech, k čemu se chtěly zavázat a co slibovaly v oblasti podnikání podnikatelům. Můžeme vycházet i z dlouhodobých postojů, které politické strany deklarovaly.

 Pro podnikatele je nejdůležitější předvídatelnost. Například šest let beze změn v daních by byla pro investory ta nejlepší zpráva, míní prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček

Sympatické je, že si všichni napříč politickým spektrem začali uvědomovat, že podpora podnikání a konkurenceschopnosti podnikatelů je něco, čemu je třeba se opravdu věnovat.

Kvůli krizím v minulosti jsme se bohužel dostali do stavu, že pokud nezlepšíme podmínky pro podnikání v celé Evropě a v České republice, těžko můžeme pomýšlet na to, že budeme konkurenceschopní.

Spousta věcí se dlouhodobě odkládala, u řady z nich je nutná razantní změna. Očekáváme, že by se to mohlo objevit v programovém prohlášení budoucí vlády, a také si myslíme, že bychom v tomto směru mohli získat podporu napříč politickým spektrem v Poslanecké sněmovně.

Ještě před detailním vyjednáváním v tomto týdnu oznámila nová koalice několik priorit, které chce urychleně schválit, mimo jiné snížení odvodů na sociální pojištění u živnostníků. Vítáte to jako Hospodářská komora?
Vítáme všechny přísliby a závazky, které povedou k tomu, aby se celková odvodová povinnost, ať už jde o osoby samostatně výdělečně činné, anebo firmy, nezvyšovala.

A to platí jak u odvodů daní, tak samozřejmě i u odvodů za zaměstnance. Toto jsou totiž vstupy, které jsou poté tím rozhodujícím vlivem na to, jestli naše zboží a služby umíme prodat do zahraničí.

 Jsme exportně orientovaná ekonomika, a v okamžiku, kdy máme vstupní náklady velké, ať už je to v daňové nebo odvodové zátěži, tak potom cena výrobků a služeb na konci je vyšší oproti konkurenci. Pokud se to bude dlouhodobě držet na uzdě, nebo se to dokonce sníží, podnikatelům to pomůže, protože budou moct o to víc investovat do dalších oblastí, třeba do technologické změny výrobního procesu nebo poskytování služeb.

Ohledně daní hnutí ANO slibovalo snížení daně z příjmu právnické osoby o dva procentní body z 21 na 19 %. Jak důležité by toto bylo pro firmy?
Je to významný signál především o tom, že se počítá s tím, že se uvolní firmám peníze na investice třeba do energetické soběstačnosti, do energetické transformace vlastních podniků, výrobního procesu.

Je to opravdu výrazná změna?
Výše jako taková není tak zásadní. Zásadní je to, že jde o signál, aby firmy peníze, které neodvedou státu, investovaly do konkurenceschopnosti, do transformace podniku nebo podnikání.

Je to dobrý signál i pro zahraniční investory, kteří se rozhodují, jestli novou továrnu nebo sídlo své firmy neumístí v České republice. Řekněme si na rovinu, že je to soutěž o výhodné nebo lepší podmínky v tvrdé konkurenci uvnitř sedmadvacítky.

Všechno ale souvisí se vším. To, co je pro podnikatele nejdůležitější, je dlouhodobá předvídatelnost. Kdyby tady existoval závazek politické reprezentace, že například šest let se nebudou měnit podmínky daňové zátěže pro podnikatele, byla by to pro investory ta nejlepší zpráva.

 Předseda SPD Tomio Okamura avizoval také záměr převést platby za obnovitelné zdroje na stát. Jak výrazně by toto pomohlo firmám?
Toto je dlouhodobá bolest, kterou jsme řešili s dosluhující vládou, a předpokládám, že ji budeme řešit i s budoucí vládou. Drahé energie jsou zátěž, která brzdí investice.

Pro mnoho podniků, zejména energeticky náročných provozů, představují drahé energie reálnou překážku pro investice a v některých případech i riziko pokračování provozu.

Byť nejsme primárními vývozci třeba do Ameriky, jsme součástí dodavatelského řetězce, a proto se tlak přenáší i na nás.

Navrhli jsme opatření zaměřená na strukturu ceny energie — nejen cenu samotné „silové elektřiny“, ale především regulované složky, jako jsou poplatky za obnovitelné zdroje nebo poplatky za distribuci. Tyto regulované náklady výrazně zvyšují koncovou cenu pro podniky.

Navrhujeme využít dostupné evropské zdroje, například Modernizační fond a další fondy EU, k financování investic do distribuční a přenosové sítě. Cílem je, aby náklady na modernizaci sítí byly hrazeny z těchto zdrojů, čímž by se snížila regulační zátěž promítaná do konečných cen energií a podnikatelům by se ulevilo.

 X X X

 Sarkozy ve vězení čelí vyhrůžkám smrtí. Spoluvězni chtějí „mstu za Kaddáfího“

 Francouzský exprezident Nicolas Sarkozy se necelý den od začátku výkonu trestu stal terčem vyhrožování smrtí od spoluvězňů, informuje deník Le Figaro. Sarkozy v úterý nastoupil do věznice, aby si odpykal pětiletý trest odnětí svobody kvůli podílu na zločinném spiknutí v kauze nelegálního financování své prezidentské kampaně v roce 2007 penězi z Libye.

 Video kolující online a patrně pořízené jedním z vězňů zachycuje slovní útoky namířené proti Sarkozymu krátce po jeho nástupu do vězení v Paříži. O záběrech vzápětí informovali pařížskou prokuraturu. Následně byli tři lidé vyslýcháni a policie zabavila dva mobilní telefony.

 Podle deníku Le Figaro v pátek dva vězně předvedli před soud kvůli vyhrožování Sarkozymu, že to bude mít „ve vězení těžké“ a že spoluvězni pomstí „bývalého libyjského vůdce Muammara Kaddáfího“.

Sarkozy, který nastoupil do věznice La Santé v úterý, aby si odpykal pětiletý trest za spiknutí při financování své volební kampaně v roce 2007 za použití prostředků bývalého libyjského diktátora Kaddáfího, má nyní přidělenou nepřetržitou policejní ochranu.

 Kaddafího v roce 2011 po vypuknutí občanské války a zásahu NATO zabili libyjští povstalci. Přesto jedna konspirační teorie viní Sarkozyho ze smrti Kaddáfího jako součásti krytí korupce.

 X X X

 ROPY  DOSTATEK,  KDY  BUDE  LEVNĚJŠÍ?  

UZAVŘÍT  DOHODU  SVĚTA

Kudy to poteče?

Proč se nic neděje na trhu s ropou, přestože se do sankcí zapojil i Trump a zkouší blokovat hlavní ruské dodavatele?

Situace na trhu s ropou je patrná z cedulí nad benzínovou pumpou. V médiích sice burácejí americké i evropské sankce proti čtyřem hlavním ruským dodavatelům, tedy nově i proti těm největším Rosněftu a Lukoilu, ale na trhu je plno, ceny šly dolů. Může za to i rychlý růst podílu elektrických aut ve světě, které v EU letos činí skoro 16 procent nových registrací.  

Kdyby se to řídilo jen Českem, které bojuje za spalováky do roztrhání těla, vypadalo by to trochu jinak. Když se podíváme na celkové počty aut na baterky a hybridů na silnicích, v Česku jsou to pořád jen desítky tisíc vozů, byť růst začíná být skokový, u nových prodejů meziročně o 67 procent. Ale v EU už přibylo jen letos přes milion elektrických vozů a celkový počet je odhadován na několik milionů. V USA měli milion nových aut, které se pumpě vyhnou, už roku 2024. Dokonce i v Indii bylo jen letos zaregistrováno skoro 6 milionů takových aut.

Skutečně velká čísla samozřejmě nabízí Čína, kde už se celkový počet nefosilů na kolečkách blíží 40 milionům.  Nejsnáze si tuhle cifru přiblížíte porovnáním s roční celkovou světovou produkcí automobilů, kterých bylo podle statistik Worldometers letos zatím vyrobeno k 75 milionům kusů.

Z toho je zřejmé, že slunce začíná ujídat benzínu a naftě opravdu vydatně. Nové regulace, daně a poplatky tento vývoj urychlí, ale příval levnějších, lepších a užitečnějších aut bude ještě účinnějším lákadlem. Čína hlásí příchod automobilových baterií s kapacitou, která umožňuje delší dojezd než nádrž benzínu. Český rozvoj nabíječek předstihl skutečný trh s elektrickými auty, takže na jednu jich je šest. A to nepočítáme preferenci nabíjet doma zadarmo z fotovoltaiky na střeše (což začíná prudce zvýhodňovat život na venkově, kde máte větší šanci mít vlastní střechu).

Tak to prostě je, pumpy osiří. V tomhle věřím španělskému premiéru Sanchezovi, který tvrdí, že konkurenceschopnost zvyšují nové technologie, nikoliv obrana těch starých. Praktická životnost spalováků je možná nekonečná, tuhle jsem spatřil na silnici MB 1000 s normálním číslem, žádný veterán. Ale jejich morální životnost se zkrátí. Nejenže porostou provozní náklady, ale začnou taky přibývat města i celé země, které vás s tím pomalu nepustí dovnitř. Investice do auta je dlouhodobá, budoucnost v tom hraje.

Takže sankce zuří, Trump se s Putinem nesejde, ale do vývoje cen ropy zatím promlouvají silněji technologie než válka. Ruský prezident Vladimír Putin v první reakci označil sankce za vážné, ale současně zlehčoval jejich dopad na ruskou ekonomiku i schopnost pokračovat ve válečných akcích na Ukrajině. Očekává, že to postihne spíš druhou stranu, až ropa zdraží a rozdmýchá inflaci. Uvidíme.

Víc mě zajímá, zda může Rusko sankce nějak obejít. Když jsem se na to zkoušel zeptat umělé inteligence, zatuhla, zřejmě potřebovala čas, aby mě mohla nahlásit. Tak jsem se raději podíval do Wall Street Journal:

Připomíná, že největšími odběrateli ruské ropy jsou teď Čína, která odtud bere pětinu svých ropných dovozů, a Indie, co bere z Ruska dokonce třetinu, protože od roku 2022 je to pro ni nejlevnější zdroj. Z ruského pohledu jsou to ještě významnější čísla, protože po ztrátě evropského trhu Čína představuje téměř polovinu ruských vývozů ropy a Indie více než třetinu.

Další vývoj není jednoznačný. Sankce se týkají dodávek tankery, ale Čína bere největší množství sibiřským ropovodem. Čínské státní společnosti ohlásily, že budou sankce dodržovat, ale je tu plejáda menších, které se mohou rozhodnout jinak, protože nejsou na obchodech s Amerikou závislé.

Indický premiér Mori se snažil zpočátku Trumpovi vzdorovat, ale největší indický dovozce už cosi vstřícného slíbil. Co bude doopravdy platit, a hlavně kdo a jak to chce prosazovat a kontrolovat, je ve hvězdách. „Indické státní rafinerie kupují ruskou ropu hlavně od prostředníků, nikoliv přímo od Rostněftu nebo Lukoilu, a to může být cesta, jak sankce obejít,“ uvádí na WSJ jeden z oslovených analytiků.

Navzdory předpovědím o kolapsu způsobeném sankcemi a válkou zůstala ruská ekonomika relativně odolná, říká WSJ Alexandra Prokopenková, pracovnice Carnegieho Centra pro Rusko a Eurasii v Berlíně, která působila do roku 2022 jako poradkyně Ruské centrální banky.

Jenže to Rusku podle ní nemusí vydržet. „Nejde o to, že by jim došly peníze,“ říká. „Ale už nebudou schopni financovat situaci tradičními způsoby, prostřednictvím daní, dílčími škrty ve výdajích. Už nebudou schopni udržovat iluzi, že se nic významného neděje.“

Možnými cestami bude podle ní zvýšení tisku peněz, což podnítí inflaci, zavedení drastických škrtů v sociálních dávkách a nahrazení systému náboru dobrovolných vojáků k boji na Ukrajině násilnou mobilizací.

(Tak už to s analytiky bývá: Putin čeká zdražení v USA, analytici naopak zdražení v Rusku…)

Alina Poljakovová, prezidentka a generální ředitelka Centra pro analýzu evropské politiky, tvrdí, že prezident Vladimir Putin „nemá zájem o mír, protože pokud se spokojí s něčím, co nedokáže doma prodat jako vítězství, bude vypadat slabý.“ Poukazuje na to, že „kolem Putina a Kremlu je spousta lidí, kteří si přejí jeho odchod. A jakmile projeví slabost, je to pro něj i jeho vládu konec.“

Tolik WSJ. Závěrečná moudra bych dokázal vytáhnout i z levnějších zdrojů.

Z hlediska vnitřních mocenských bojů je na tom Trump stejně jako Putin, musí to brzdit, nebo mu ti blázni rozpoutají třetí světovou. Trump odmítl dodat Tomahawky, tak aspoň dusí Rusa sankcemi. Zájem o mírová jednání s Putinem však trvá, i podle ministra zahraničí Marka Rubia, který hraje v Trumpově týmu jestřába.

V nejbližších dnech přitom proběhnou dvě důležitá mezinárodní vrcholná setkání, v Malajsii summit ASEAN a v Jižní Koreji APEC. První se týká spolupráce v jihovýchodní Asii, ale Čína a Rusko spolupracují a promluvit tam má i Putin (asi na dálku). APEC je „pacifické“ sdružení, tedy za účasti USA, a tam míří Trump na jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.

Možná se podaří požár uhasit, možná naopak pokročí regionalizace světového obchodu s prudkým poklesem univerzální role USA a dolaru. A nastat může i obojí. Nebo se čeká na konec ukrajinské války, kdy bude všechno snazší, protože poražená strana bude oslabena?

Putinova proroctví, že sankce na ruské dodavatele vyvolají růst cen ropy a inflaci, se tedy zatím nenaplňují, ale chce to samozřejmě čas. Z ruského hlediska by to krátkodobě oslabilo vliv sankcí, protože ruský vývozce by ze svých ořezaných prodejů vyždímal lepší cenu. Ale dlouhodobě by to urychlilo tlak na útěk od fosilu.

Není nad to mít vlastní střechu s živým drátem na zem, to vás ty nepojištěné kličkující flotily tankerů nejasného původu vůbec nemusejí zajímat.

 Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

X X X

KAM  ZMIZELY  MILIONY  ZA  SPORTOVIŠTĚ  TJ  KARLÍN?

BUDE  PÁTRAT  POLICIE,  NSZ  BRADÁČOVÁ?

 Tenistům sebrali klub a pozemky v Karlíně. O vše přišli za prapodivných okolností

 Desítky let chodili hrát tenisté na pražský Libeňský ostrov do tamního klubu TJ Karlín Tesla tenis. Kurty měli na svém pozemku. Stejně tak jim patřila i zdejší budova. O vše ale za prapodivných okolností přišli.

Kde skončily peníze z prodeje pozemků? To je otázka.

X X X

 Masová účast na Orbánově pochodu. Účastníky sváželi i ze zahraničí

 Desetitisíce příznivců vládní strany Fidesz se ve čtvrtek zúčastnily tzv. Mírového pochodu a následného shromáždění před budovou parlamentu v Budapešti. Akce se koná u příležitosti 69. výročí protikomunistické revoluce v roce 1956. Účastníky, kteří dorazili z celého Maďarska i ze zahraničí, svážely autobusy a vypraven pro ně byl i mimořádný vlak.

 „Tohle je vidět i z vesmíru,“ komentoval premiér Viktor Orbán ve svém projevu masovou účast na akci.

Došlo i na politické proklamace. Předseda maďarské vlády označil Brusel za hadí hnízdo, před kterým se Maďarsko úspěšně brání. „Naše země zůstala bez migrantů,“ řekl s tím, že co by za to daly ostatní evropské země.

V projevu Orbán uvedl, že Maďaři nechtějí moc od života, ale chtějí hlavně svobodu. „Neříkáme jiným, jak mají žít. Chceme jen jedno, aby nás nechali žít v klidu a ve svobodě,“ uvedl s poznámkou, že Brusel se mylně považuje za světovou velmoc.

 „Brusel se rozhodl, že půjde do války. Ukrajinsko-ruskou válku označili za vlastní válku. Pokud by nekladli překážky aktivitám amerického prezidenta, už by byl mír,“ tvrdil s tím, že kdyby byl v roce 2022 americkým prezidentem Donald Trump, válka by ani nevypukla

 Orbán je podporovatelem Trumpa, ale udržuje i vztahy s Moskvou, a to i přes ruskou invazi na Ukrajinu. Minulý týden Trump oznámil, že se v Budapešti setká s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, pak ale zase summit zrušil kvůli ruskému přístupu k mírové iniciativě a uvalil sankce na ruské firmy.

Začíná se obracet vítr, zmínil Orbán i Česko

Ruská invaze na Ukrajinu trvá o už čtvrtým rokem a napadená země se brání i díky podpoře od Západu včetně EU. Ruská propaganda to vykresluje jako prodlužování války, což tvrdí i někteří evropští politici včetně Orbána.

Maďarský premiér uvedl, že Brusel investoval a dál chce investovat do války další desítky miliard, a to prý poškozuje i maďarské hospodářství. „Za každou cenu chtějí dostat Ukrajinu do Evropské unie, ale tím dostanou válku do Evropy. Brusel není pomocník, ale ohrožení,“ dodal.

Podle Orbána je Maďarsko jedinou zemí v Evropě, která chce mír a vyzval Maďary, ale se postavili „bruselské říši“. „V roce 1956 přišli s tanky, teď s finančními sankcemi,“ uvedl. Orbán zdůraznil, že v Evropě se začíná obracet vítr a k Maďarsku se přidává Slovensko a po volbách i Česká republika.

Předtím na Facebooku uvedl, že Maďaři masovou účastí na Mírovém pochodu vzkazují celému světu, že odmítají válku. „Nebudeme umírat za Ukrajinu. Nebudeme na příkaz Bruselu posílat děti na jatka,“ zdůraznil.

Kdo je Maďar, je s námi

Hlavním heslem akce byla věta Kdo je Maďar, je s námi. Je to heslo trochu dvojsečné, protože maďarsky slovo Maďar píše Magyar, stejně jako příjmení lídra pozice Pétera Magyara, jehož strana Tisza pořádá vzpomínkovou akci v Budapešti o něco později.

Aktivisté recesistické Strany dvouocasého psa na trase pochodu nasprejovali nápisy Nelížeme dál ruskou zadnici a Русский военный корабль, иди нахуй (Ruská válečná lodi, jdi do prdele), což je vzkaz, kterým reagovali ukrajinští obránci Hadího ostrova na výzvu ruských agresorů, aby se vzdali. Nápisy byly Brekot ze Západu

Od zrušené schůzky prezidentů Trumpa a Putina v Budapešti se nic zvláštního neočekávalo. Stejně tak se nepředvídalo, že by to mělo nějaké vyloženě negativní důsledky.

 Kyjev zůstal i po odvolání schůzky prezidentů klidný a leckoho dokonce těší, že se Putin s Trumpem v Budapešti nesejdou, řekl rozhlasové stanici Deutsche Welle známý ukrajinský politolog Volodymyr Fesenko.

X X X

 ZÁPAD   MÍSTO  KONCE  VÁLKY  NA  UKRAJINĚ  VRAŽDÍ 

UKRAJINCE,  VOJÁKY  RUSKA

Libor Dvořák: Brekot ze Západu

„Radost máme proto, že to žádný pozitivní výsledek stejně přinést nemohlo. Pravda, jsou i tací, kteří předpokládají, že se může stát zázrak, Putin bude souhlasit se zastavením palby a válka skončí. To je ale varianta vyloženě idealistická a pro něco podobného tu nejsou žádné předpoklady,“ říká Fesenko.

„Dorazit“ Ukrajinu

Podle izraelského odborníka na vojenství Davida Sharpa nesouhlas Kremlu s podmínkami, které bychom mohli stručně shrnout do slov „nejdřív zastavení palby a teprve pak mírová jednání“, lze vysvětlit hlavně tím, že Putin je přesvědčen o možnosti takříkajíc „dorazit“ Ukrajinu na bojišti a silou obsadit celou Doněckou oblast.

„Jeho cílem je v každém případě získat právě Doněckou oblast – jinak si konec války neumí představit,“ soudí izraelský expert.

 „Schůzky na nejvyšší úrovni se mají konat v situaci, kdy je o čem jednat a přinejmenším existují nějaká konkrétní řešení, která je pak jednoduše třeba oficiálně schválit. V opačném případě je to jen obrovská ztráta času, sil, peněz a image přítomných politiků,“ dodává Sharp.

Hlas Moskvy

Poslechněme si ale i hlas Moskvy, patřící ruskému exdiplomatovi Borisi Bondarevovi: „Putin si vytyčil cíle, jichž se nehodlá vzdát. To se o jeho protivnících na Západě říct nedá. Ti jen říkají, že si přejí, aby Putin přestal bojovat. Jenže se mu zatím nemají jak postavit – jen se jim třesou kolena a logika ruského prezidenta jim nejde do hlavy.“

„V tom spočívá kolosální prohra západní diplomacie. Proč by se vůbec s někým scházel a mluvil s ním, když ze Západu slyší jen zapřísahání, přemlouvání, nebo dokonce jakýsi až dětský brekot,“ míní Boris Bondarev.

Co k tomu říct? Asi jen tolik, že to zní tvrdě, ale že Západ by se nad podobnými slovy měl v každém případě vážně zamyslet.   

X X x

Irové si zvolili prezidentku. Stane se jí levicová Catherine Connollyová

Páteční prezidentské volby v Irsku vyhrála levicová poslankyně Catherine Connollyová, která kandidovala jako nezávislá, vyplývá to ze zveřejněných oficiálních výsledků. K vítězství političce ještě před koncem sčítání pogratulovala její soupeřka Heather Humphreysová i premiér Micheál Martin.

 Osmašedesátiletá Connollyová je dlouhodobým kritikem Evropské unie a také současné izraelské vlády, role irského prezidenta je ale víceméně ceremoniální, napsala agentura AP.

Connollyová obdržela 63,4 procenta hlasů, její soupeřka 29,5 procenta. Volební účast činila 45,8 procenta.

„Chtěl bych Catherine Connollyové pogratulovat k tomu, co bude velmi přesvědčivé volební vítězství. Je jasné, že bude příští prezidentkou Irska,“ uvedl premiér Martin s tím, že občané rozhodli a že nepochybuje o tom, že Connollyová bude dobře sloužit Irsku.

 Soupeřka Connollyové rovněž pogratulovala. „Catherine bude prezidentkou nás všech a bude mou prezidentkou a skutečně jí přeji jen to nejlepší,“ uvedla Humphreysová, která kandidovala za vládní stranu Fine Gael a která byla do letošního ledna skoro pět let ministryní sociálních věcí a rozvoje venkova.

„Zdá se, že Catherine Connollyová byla zvolena (prezidentkou) a my jako vláda s ní brzy budeme spolupracovat,“ řekl podle Reuters irský ministr pro vědu a výzkum James Lawless, který je členem jedné ze stran vládní koalice Fianna Fáil. Tato strana, jejímž lídrem je premiér Martin, nominovala do voleb bývalého trenéra galského fotbalu Jima Gavina, který ale na začátku října kandidaturu stáhl kvůli finančnímu skandálu.

 Connollyová, vzděláním klinická psycholožka a advokátka, měla ve volbách podporu velké části opozice, k níž patří i Labouristická strana. Její šéfka Ivana Baciková v sobotu podle Reuters uvedla, že vítězství Connollyové je téměř jisté. Pokud se to potvrdí, stane se Connollyová podle AP desátou hlavou Irska a třetí ženou v tomto úřadě. Vystřídá v něm Michaela D. Higginse, který je prezidentem od roku 2011 a potřetí už se o tento sedmiletý mandát ucházet nemohl.

Funkce irského prezidenta je spíše ceremoniální, zastupuje stát na mezinárodní scéně, jmenuje premiéra či podepisuje zákony přijaté parlamentem.

 X X X

 Nájmy v Česku vzrostly za 10 let o 136 procent. Nejvíc zdražují v Maďarsku, nepatrně klesly jen ve Finsku

Bytová krize sužuje skoro všechny státy Evropské unie. Ceny bydlení napříč sedmadvacítkou za poslední dekádu stouply průměrně téměř o 60 procent a lidé musejí na nájmy nebo splácení hypoték vydávat stále větší podíl svých příjmů. Vyplývá to z nové studie analytického a výzkumného týmu Rady Evropské unie. Česko přitom patří mezi státy, kde ceny bydlení stoupaly nejvýrazněji.

 Zdaleka nejvýrazněji náklady na bydlení vzrostly v Maďarsku, a to bezmála o 238 procent. Více než stotřicetiprocentní nárůst pak byl také v Portugalsku, Bulharsku či Litvě. Hned v závěsu je Česko, kde ceny bydlení za posledních 10 let stouply o skoro 136 procent. Jediným státem Evropské unie, kde podle studie ceny nepatrně klesaly, je Finsko, a to o pouhého půl procenta.

 Česko také patří mezi země s nejvyšším nárůstem cen samotných nemovitostí pro bydlení. Ty vzrostly za posledních 15 let o 155 procent. Celounijní průměr je přitom nárůst o 60 procent. Autoři studie také konstatují, že každá desátá domácnost v Evropské unii měla v uplynulém roce problém platit včas buď nájemné nebo splátky hypotéky.

Autoři se také zaměřili na výše nájemného bytů ve velkých městech a na to, jak velkou část svého platu na něj musí obyvatelé vydávat. V Praze lidé na nájem vydávají zhruba 54 procent svého platu, což je podobné jako v Budapešti nebo ve Varšavě.

Největší podíl svých příjmů musejí na nájem vydávat lidé v Lisabonu, Barceloně a Madridu. Naopak nejpřívětivější k peněženkám obyvatel jsou ceny nájemného v Lucemburku, Frankfurtu nebo Helsinkách, tam na nájemné padne zhruba 34, respektive 35 procent platu.

Autoři studie logicky konstatují, že nejlepší způsob, jak řešit krizi bydlení, je zvýšit nabídku. Podle odhadů Evropské investiční banky by v Evropské unii bylo třeba dalších milion obydlí, aby se pokryly současné nedostatky v nabídce.

Jenže přestože poptávka po bydlení výrazně překračuje nabídku, tak výstavba nových domů a bytů je podle autorů studie čím dál obtížnější. Obrovskou roli podle nich hrají stavební náklady, které také v posledních 15 letech výrazně stouply napříč Evropskou unií o 56 procent.

Výstavba zaostává

Studie uvádí, že bytová výstavba v Evropské unii zaostává už zhruba 20 let. Velmi aktivní byla v devadesátých letech a ještě na začátku nového tisíciletí. Ale v roce 2008 v důsledku finanční krize náhle investice do výstavby výrazně klesly a z toho se podle autorů studie bytový trh nikdy úplně nezotavil.

 Situaci pak ještě zhoršila pandemie covidu-19. I výstavba v letošním roce je podle dosavadních odhadů studie spíše mírná a nevyvolává tak mnoho optimismu. O něco pozitivnější je situace v jihoevropských státech, jako je Portugalsko, Španělsko či Řecko, kde je výstavba výraznější, a to i díky unijním fondům obnovy.

Že se jedná o závažný problém celé Evropské unie, dokládá i fakt, že unijní lídři tento týden měli poprvé debatu o bydlení na programu summitu Evropské rady. V závěrech summitu vyzvali Evropskou komisi, aby urychleně předložila ambiciózní a komplexní plán pro podporu dostupného bydlení. Lídři se také poměrně obecně zavázali k podpoře bytové politiky.

Nutno říct, že Evropská unie má v oblasti bydlení velmi omezené kompetence, přesto se ale zdá, že se tomu chtějí věnovat. Předseda Evropské rady António Costa uvedl, že dostupnost a náklady na bydlení patří k nejnaléhavějším problémům milionů Evropanů. A šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová pak oznámila, že příští rok se bude konat vůbec první summit Evropské unie věnovaný bytové politice.

X X X

V  JIHLAVĚ  ZNOVU  HOKEJOVÁ  DUKLA,  NOVÝ  MAJITEL

Hokejová Jihlava má nového majitele, super moderní halu. A teď chce do extraligy

 Sobota 25. října 2025 vstoupí do historie jako den, kdy se do Jihlavy po více než třech letech vrátil hokej. Ve zbrusu nové Horácké areně, multifunkční hale za 2,2 miliardy korun, místní Dukla hostila zlínské Berany. A před omezenou kapacitou, duel se v testovacím režimu hrál pouze pro majitele permanentních vstupenek a sponzory, dvěma góly Roberta Říčky podlehla 0:2.

Kdysi slavný hokejový klub z Vysočiny, který v minulosti vybojoval dvanáct mistrovských titulů, v posledních letech působí pouze ve druhé nejvyšší soutěži. Od roku 1999, kdy elitní soutěž poprvé opustil, se mezi extraligovou smetánku dokázal vrátit pouze dvakrát, na sezony 2004-05 a 2017-18.

Před sedmi lety město Jihlava, tehdejší stoprocentní vlastník Dukly, rozhodl o stavbě nové arény. Té musel ustoupit Horácký zimní stadion, legendární hokejový stánek, na kterém v minulosti pod vedením Jaroslava Pitnera či Stanislava Neveselého řádili takové ikony československého hokeje jako bratři Jaroslav a Jiří Holíkovi, Jan Klapáč, Jan Suchý, Ladislav Šmíd, Josef Augusta, Milan Chalupa, Oldřich Válek nebo Petr Vlk. Poslední tři sezony tak Dukla strávila v azylu, v Pelhřimově a Jindřichově Hradci.

 Nyní má Dukla k dispozici novou arénu, nejmodernější halu v České republice. A také nového majitelem, kterým se v létě stal jeden z nejbohatších Čechů, miliardář Slavomír Pavlíček (SPM Invest). Dukla tak má velké ambice. „Všichni vědí, že chci do extraligy. A taky to, že ji chci vyhrát,“ řekl Pavlíček. „Nejsem skromný, je to můj sen. Ale vím, že musí vyjít spousta věcí.“

Cíl majitele bere jako výzvu jednatel Dukly Bedřich Ščerban. „Nijak se netajíme tím, že po návratu do nové arény chceme získat extraligu. Je to náš sportovní cíl,“ zopakoval na předsezonní tiskové konferenci Ščerban. „Rádi bychom náš cíl naplnili do tří let. Nicméně neznamená to, že si to necháváme až na poslední rok. Začneme o to bojovat hned.“

 Pavlíček tuší, že tradičně nároční fanoušci Dukly by chtěli mezi českou elitu co nejdříve. „Já bych chtěl postoupit hned tento rok, nebo potom ten další. To by ještě asi taky prošlo,“ usmál se Pavlíček. „Ale jinak si myslím, že pak by mě už v Jihlavě fanoušci asi utloukli,“ dodal se smíchem.

A jak ambice Dukla vnímají někdejší opory tehdy ještě armádního klubu? „Dukla dlouhodobě hledala, kdo by ji dával nemalé peníze. Co si budeme povídat, podle rozpočtu se staví mančaft,“ uvedl někdejší obránce Dukly a reprezentace Milan Chalupa. „Když už je tu ta možnost, když přišel pan Pavlíček, bylo by dobré toho využít.“

 Všichni si ale uvědomují, že to bude náročné. „S tou historií, kterou Dukla má, by bylo škoda, kdyby se tady nesnažili o ty nejvyšší možné příčky a nejvyšší možnou soutěž,“ uvedl bývalý útočník Dukly a nyní hlavní trenér reprezentace do 20 let Patrik Augusta. „Neříkám, že to bude jednoduché, protože v extralize je spousta etablovaných týmů, nikdo to nebude chtít pustit. Ale Dukla to dělá dobře, jde krok za krokem. Mužstvo má velice silné, dobře vedené,“ připomněl účast Dukly v zatím poslední baráži o extraligu – kde podlehla Olomouci.

„Cesta do extraligy je velice složitá, nejdříve se musí vyhrát tato soutěž, play off, pak vyhrát v baráži,“ připomíná někdejší útočník Dukly František Vorlíček. „A během sezony se může stát x věcí, tým může postihnout marodka, nemusí být forma… Ale postup by to chtělo, to samozřejmě. Když se za peníze daňových poplatníků postavila tak krásná hala,“ dodal Vorlíček.