Jediný generál Šedivý ČR pravidelně otevřeně a odborně hovoří o válce na Ukrajině a dalším postupu války, a kdy skončí vraždění lidí na Ukrajině a ničení země. Generál Šedivý, kdyby měl tu moc, by dokázal velice brzy nesmyslnou válku na Ukrajině ukončit a Evropu zajistit bez války a ke spokojenosti všem zemí, lidí a podniků.
USA, Biden, na to nemá sílu, je nemocen, Scholz má v Německu problémy s ministry a dalšími politiky, protože odmítají spolupráci s Čínou, a proti Macronovi se ve Francii bouří statisíce nespokojených firem a občanů, protože životní úroveň je na dně.
Generál Šedivý by jednal, jako kdysi generál de Gaulle, protože je vojenský odborník a ví, co si může dovolit pro Evropu dohodnout a bude prospěšné pro všechny země, lidi, Rusko, celou Evropu a svět.
Jenom zbraně dodávané Západem Ukrajině válku brzy neukončí, ale spíš jsou na škodu pro celou Evropu, protože by mohla vzniknou jaderná katastrofa, jako po Hitlerově válce.
X X X
ŠÍLENÝ ZELENSKÝ UŽ NEMŮŽE POČÍTAT S LIBRAMI OD KRÁLE, PROTOŽE KRÁLOVSTVÍ JE ZADLUŽENÉ, BEZ MILIARD, MUSÍ ŠETŘIT
Ukrajina na vedlejší koleji? Válka půjde pro Brity stranou, Sunak chce řešit ekonomiku
Britský ministerský předseda Rishi Sunak má za sebou první týden na nejvyšším volitelném politickém postu Spojeného království. Na domácím poli má nejvíce práce s řešením hospodářské krize, svět pak zajímá, zda se pod jeho vedením nějak zásadně změní postoj Velké Británie vůči Rusku a Ukrajině. Může dojít k obratu?
Samotný Sunak trvá na tom, že se na postoji ostrovního království vůči Rusku a Ukrajině nic nezmění. Válka podle něj musí být „dotažena do úspěšného konce“, přičemž promluvil na straně Ukrajiny.
Kyjevu dal navíc jasný signál, že se stále může na Londýn spolehnout, když ve funkcích ministrů obrany a zahraničí ponechal Bena Wallace, respektive Toma Cleverlyho. Prvně zmiňovaný na tomto postu působil již za Borise Johnsona.
První Sunakův telefonát se zahraničním politikem byl s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Měl mu potvrdit, že Ukrajina má od Britů kvůli ruské agresi „plnou podporu“.
Na sociálních sítích se diskutovalo o možnosti, že Sunak by mohl dokonce přistoupit k tomu, že by odtajnil materiály tajné služby MI6, které se týkají ruských agentů na území Evropy, včetně Ukrajiny. Zatím se však jedná o spekulaci.
Dostojí Sunak svým slibům?
Na první pohled to působí, že se Londýn i nadále bude snažit v maximální možné míře podporovat Zelenského v obraně proti Rusům. Do hry ovšem vstupují rozsáhlé domácí problémy, které můžou Ukrajinu jednoduše odsunout na druhou kolej.
Sunak jako svoji hlavní prioritu při nástupu na post ministerského předsedy označil stabilizaci domácí ekonomické situace. Jeho předchůdkyně Liz Trussová se zapřísahala, že do roku 2030 navíc zvýší výdaje na obranu až k hodnotě tří procent hrubého domácího produktu. Sunak se k tomuto ovšem odmítl připojit.
„Znamená to, že tomu, co ve své mysli považuje za bezpečnost veřejných financí, dá přednost před budováním ozbrojených sil. A to i v momentě války v Evropě a napětí v Pacifiku,“ popsal pro Politico analytik z think tanku Atlantic Council Ben Judah s odkazem na aktuálně ještě vypjatější vztahy mezi Čínou a Tchaj-wanem.
Názory nového britského premiéra na válku jsou údajně takové, že není tak zanícený jako byli Boris Johnson nebo Liz Trussová. Podle dubnového článku Sunday Times Sunak prý věřil, že jednoho dne bude možné se nějakým způsobem dohodnout s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Vzpomínání na Borise
List Politico zároveň připomíná, že Johnson i Trussová byli před premiérskou funkcí šéfy britské diplomacie, tudíž na denní bázi řešili a vnímali události v zahraničí. Oproti tomu Sunak má ekonomické vzdělání a byznysovou kariéru před politikou, v politice pak coby bývalý ministr financí řešil právě ekonomickou stránku věci. Podle Judaha se tak nový předseda vlády bude na zahraniční události dívat především ekonomickým pohledem.
„O zahraniční politiku se příliš nezajímá,“ nechal se slyšet analytik s tím, že Sunakova síla tkví ve znalosti ekonomie. Primárně ho tak údajně nebude zajímat vyřešení války na Ukrajině, nýbrž stabilizace finančních trhů na domácí půdě.
Zdá se, že samotní Ukrajinci by v Downing Street č. 10 nejradši znovu viděli Borise Johnsona. „Johnsona prostě Ukrajinci nemůžou nemilovat,“ popsal pro Politico Mychajlo Mychajlov, který v ukrajinském městě Luck nedávno otevřel svůj nový bar, jenž nese jméno po britském expremiérovi. „Je extravagantní. Jezdí na motorce, pije pivo, pořádá party. Britové to moc nemusí, ale my vidíme celý obrázek. Líbí se to hlavně ukrajinským mladým,“ popsal vlastník baru, co imponuje Ukrajincům na Borisi Johnsonovi.
Na Johnsona bude zajisté v dobrém vzpomínat i Zelenskyj. Byl to právě bývalý britský premiér, který se tajně hned dvakrát vydal do Kyjeva, aby Ukrajince viditelně podpořil. Mnohým mohly utkvět v paměti záběry, jak se dvojice státníků v doprovodu svých ochranek a nejbližších spolupracovníků prochází po Kyjevě. Ukrajina se však nyní musí obejít bez Johnsona a doufat, že Sunak se nakonec projeví jako spojenec, na kterého se bude moct spolehnout.
X X X
VE FRANCII ROZPORY MEZI POSLANCI
Drama ve francouzském parlamentu. Vraťte se do Afriky, pokřikoval po kolegovi poslanec
Dolní komora francouzského parlamentu ve čtvrtek přerušila své zasedání po rasistickém slovním útoku krajně pravicového poslance na jednoho z kolegů. Když černošský zákonodárce z krajní levice položil otázku týkající se přistěhovalectví, vykřikl zástupce krajně pravicového Národního sdružení (RN): „Vraťte se do Afriky!“ Informovala o tom agentura Reuters, podle které komentář v Národním shromáždění vyvolal obrovský rozruch.
Podle centristické vlády a levicové aliance se jednalo o nepřijatelnou rasistickou urážku. Krajní pravice tvrdila, že poslanec Grégoire de Fournas nemířil svá slova na zákonodárce, který položil otázku, Carlose Martense Bilonga, ale na migranty uvázlé na lodi nevládní organizace.
„V naší demokracii není místo pro rasismus. Předsednictvo Národního shromáždění se sejde (v pátek) a mělo by rozhodnout o nezbytných sankcích,“ řekla po incidentu novinářům premiérka Élisabeth Borneová.
De Fournas, člen Národního sdružení (RN) Marine Le Penové, a jeho strana tvrdili, že neřekl nic špatného. „Samozřejmě mluvil o migrantech, které na člunech převážejí nevládní organizace,“ uvedla Le Penová na Twitteru. „Kontroverze, kterou vytvořili naši političtí oponenti, Francouze neoklame,“ dodala.
Bilongo to ale vidí zcela jinak. Komentář označil za „hanebný“. „Dnes (ve čtvrtek, pozn. red.) jsem byl poslán zpět ke své barvě pleti. Narodil jsem se ve Francii. Jsem francouzský poslanec,“ řekl.
Pravá tvář francouzské krajní pravice
Stéphane Séjourné, který vede Macronovu centristickou stranu, řekl, že de Fournas by měl odstoupit. Levicový blok NUPES (Nová lidová, socialistická a ekologická unie) se domnívá, že by měl být vyloučen.
„Národní sdružení ukázalo svou pravou tvář,“ uvedla v prohlášení levicová aliance NUPES. „Tato rasistická urážka je charakteristická pro krajní pravici: stigmatizovat podle barvy pleti, rozdělit francouzský lid,“ dodal blok.
Le Penová se v posledních letech snažila zlepšit image své strany. Podařilo se jí přesvědčit voliče, že strana založená jejím otcem Jeanem-Marie Le Penem, který byl několikrát odsouzen za podněcování k rasové nenávisti, se posunula ke konzervativnímu proudu a je nyní schopna vládnout. S 89 poslanci je RN druhou největší jednotlivou stranou v parlamentu.
X X X
Zeman vetoval novelu státního rozpočtu pro letošní rok
„Důvodem mého veta je skutečnost, že příjmová stránka rozpočtu je nižší, než by mohla být, pokud by předložené novele zákona o státním rozpočtu na rok 2022 předcházela novela zákona o daních z příjmů,“ napsal Zeman. Rozpočet tak podle něj vychází ze snížené daňové sazby u příjmů fyzických osob, čímž vzniká rozpočtový výpadek ve výši 90 miliard korun. „Přitom se při zrušení superhrubé mzdy předpokládalo, že zmíněná daňová sazba bude vrácena na původní úroveň. Tento veřejný závazek předkladatel uvedl v odůvodnění k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní,“ dodal Zeman.
Poslanci budou muset nyní Zemanovo veto přehlasovat většinou 101 hlasů, vládní koalice má k tomu k dispozici 108 poslanců. Stát se tak musí na řádné sněmovní schůzi, poslanci by se novelou zákona mohli zabývat od 15. listopadu.
Fiala nepochybuje, že vládní většina veto přehlasuje. Zemanův krok ho nepřekvapil, protože hlava státu má některé odlišné názory na hospodářskou a rozpočtovou politiku. „Jsem přesvědčen, že novela odpovídá reálné situaci a výzvám, na které musíme reagovat,“ uvedl dnes premiér. Zmínil v té souvislosti rozpočtové nároky na pomoc lidem s inflací a cenami energií.
Podle Fialy může znamenat veto drobné komplikace, ale ne takové, které by nebylo možné vyřešit. „Zvládneme všechny problémy, které by mohly vzniknout z toho určitého odložení,“ uvedl po bilanční návštěvě na ministerstvu práce. Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by bylo kritické datum 20. listopadu, v takovém případě by se mohlo veto dotknout například vyplácení důchodů. „Vytváří to určité zbytečné komplikace, i Sněmovna by se mohla věnovat něčemu jinému, ale my si s tím poradíme,“ uvedl.
Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) na twitteru také uvedla, že poslanci prezidenta přehlasují. Podle ní je Zemanovo veto zejména výrazem jeho nespokojenosti se škrty v rozpočtu Lesní správy Lány. Té poslanci na letošní rok odebrali 30 milionů korun kvůli tomu, že v jejím čele stojí Miloš Balák, který byl pravomocně odsouzen za ovlivňování veřejných zakázek v Lánské oboře. Zeman mu ale dal milost a Balák v čele příspěvkové organizace Kanceláře prezidenta republiky zůstal. V říjnu na svůj post rezignoval, odejde na konci roku.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dnes upozornil, že zrušení superhrubé mzdy se začalo uplatňovat až v roce 2021. „Prezidentovo zdůvodnění veta by bylo validní až při vetování rozpočtu 2023. O skutečných důvodech veta novely rozpočtu 2022 můžeme jen spekulovat,“ uvedl na twitteru. Veto nepovažuje za velkou překážku a očekává, že ho koalice přehlasuje. „Cílem je, aby novelizovaný rozpočet, který přináší desítky miliard Kč navíc na pomoc s cenami energií, platil co nejdříve,“ dodal.
Novela zákona o rozpočtu navyšuje jeho schválený schodek z původních 280 miliard korun na 375 miliard korun. Vláda s návrhem navýšit příjmy, výdaje i schodek rozpočtu přišla mimo jiné kvůli důsledkům válečného konfliktu na Ukrajině, které ještě v době sestavování rozpočtu na letošní rok nebyly známy. Reaguje i na růst životních nákladů obyvatelstva vyvolaný vysokou inflací a cenami energií. Změna současně navyšuje příjmy rozpočtu vlivem vyššího výběru daní a odhadu jejich výběru do konce roku.
Fiala již dříve řekl, že zvýšení schodku pokládá za opodstatněné. Opozice hospodaření vlády kritizuje. Podle opozičního hnutí SPD vláda zbytečně zadlužuje zemi, podle hnutí ANO vláda rezignovala na úspory.
Navýšený rozpočet přidává například 38 miliard na boj s vysokými cenami energií pro firmy i domácnosti. Přidává sedm miliard například na nemocenské pojištění, na dávky v hmotné nouzi, na příspěvky na péči, na podpory v nezaměstnanosti a na dávky sociální podpory a pěstounské péče. Z rozpočtu prezidentské kanceláře odebírá 30 milionů korun na lesní hospodářství.
X X X
EXPERT HAMPL V ČR USILUJE O POMOC LIDEM A FIRMÁM
Pípáme na poplach, varuje předseda NERV Hampl. Superhrubá mzda se bude muset vrátit
Veřejné finance nejsou v dobré kondici, je ale stále ještě čas s tím něco udělat, řekl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS. Rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti.
„Pípáme na poplach. Snažíme se vydávat zvuky, které by měli pilota varovat, že je třeba zatáhnout za knipl,“ popsal Hampl leteckou terminologií náladu v Národní rozpočtové radě. „Není to ale tak, že nám náraz hrozí zítra. Je dost blízko, abychom si ho uměli představit, je ale pořád dost daleko na to, aby se s ním dalo něco dělat,“ zdůraznil.
Sám Hampl je toho názoru, že tato vláda si blížící se problém uvědomuje, kvůli veřejnému mínění však musí své kroky k jeho řešení pečlivě zvažovat. „Rozhodně poslouchají. Osobně si myslím, že racionální část politického spektra zná proporce tohoto problému. Jiná věc je, co chtějí a dovolí voliči,“ konstatoval.
Podle bývalého člena rady České národní banky nadcházejícím rozpočtům rozhodně nepomohlo zrušení superhrubé mzdy, které v roce 2020 prosadilo hnutí ANO společně s ODS a SPD. „To opatření jsem kritizoval, říkal jsem, že to je špatný nápad,“ podotkl Hampl.
Institut superhrubé mzdy zavedla v roce 2007 vláda Mirka Topolánka. Jeho zrušení nebyla podle Hampla špatná myšlenka, krok ale nepřišel ve vhodnou dobu. „Sice má díky tomu každý zaměstnanec vyšší příjem, ale načasování bylo špatné, protože lidé ty peníze dostali v situaci, kdy existovala velká poptávka a nízká nabídka (během covidové pandemie, pozn. red.),“ vysvětlil Hampl, podle něhož se tím pádem jednoznačně jednalo o proinflační opatření.
Ekonomové odhadují, že bez superhrubé mzdy přichází ročně státní kasa o více než 100 miliard korun. Podle Hampla je proto její znovuzavedení neodvratné: „Do pěti, šesti, sedmi let nebude zbytí než se k původnímu zdanění vrátit.“
A jaké máme vyhlídky do budoucna? Pro následující měsíce moc růžové ne. „Věřím centrální bance, která říká, že vrchol inflace máme pořád ještě před sebou,“ uzavřel Hampl.
X X X
NA UKRAJINĚ ÚŘEDNÍCI ROZKRADLI MILIONY, NA UKRAJINĚ KORUPCE, ROZKRÁDÁNÍ MAJETKU A DARŮ
Ukrajinští úředníci zpronevěřili miliony na armádní vesty, uvedli vyšetřovatelé
Bývalé vedení jednoho z ukrajinských úřadů zpronevěřilo 250 milionů hřiven (170 milionů korun) určených na nákup neprůstřelných vest pro armádu. Informoval o tom ve čtvrtek Státní úřad pro vyšetřování (DBR), který má na Ukrajině funkci kriminální ústředny.
Někdejší vedení patentového úřadu bylo společně s úřednicí na ministerstvu hospodářství a vedoucím dobrovolnické organizace obviněno, že státní peníze určené na nákup neprůstřelných vest převedlo na účet charitativního spolku. Odtud pak peníze prostřednictvím několika firem doputovaly do rukou obviněných, kterým nyní hrozí až 12 let vězení. Bývalý ředitel úřadu UkrPatent podle vyšetřovatelů opustil zemi. Kriminalisté uvedli, že obstavili účty firem zapojených do podvodného schématu a že přijali opatření pro zajištění náhrady škody způsobené ukrajinskému státu.
Navzdory zlepšení v posledních letech má ukrajinská státní správa nadále pověst, že je náchylná ke korupci, poznamenává tisková agentura DPA. Současně velmi angažovaná občanská společnost pomáhá zemi napadené Ruskem přežít. Tisíce dobrovolníků pomáhají nejen uprchlíkům, ale také vybírají peníze a věcné dary od spacích pytlů, přes neprůstřelné vesty až po armádní vozidla.
Evropská komise v červnu doporučila kandidaturu Ukrajiny na členství v Evropské unii. Předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová tehdy ovšem uvedla, že země bude muset provést řadu nutných reforem, s nimiž je přijímací proces spojen. Kyjev by se měl zaměřit například na nedostatky v otázkách právního státu či v boji s korupcí.
X X X
EU jedná sebedestruktivně. Potřebuje průmyslovou páteř, míní ekonomka Švihlíková
Hlavní moment nastal, když všichni na jaře 2020 čekali na roušky, popisuje zpomalení globalizace ekonomka Ilona Švihlíková. O kladech i záporech ekonomické propojenosti světa mluví v rozhovoru. Proč velké firmy přesouvají výrobu zboží či potravin do ciziny a my musíme dovážet? A jak by se česká ekonomika mohla vymanit z role „globální kolonie“?
Pro postavení Česka v globalizovaném světě někdy používáte slovo kolonie. Můžete rozdělení ekonomik vysvětlit?
Jsou země, jejichž nadnárodní firmy hrají roli „matky“. Ty rozhodují o tom, co se kde bude vyrábět, kde bude jaká přidaná hodnota. Jsou to dominantně ještě pořád země Západu, odkud většina „matek“ zatím je. Hovoříme o USA, západní Evropě a Japonsku. Pak jsou země, jež jsou skrze „dcery“ nadnárodních firem zapojené do sítí vytvářených nadnárodními korporacemi, a tady můžeme zapojení České republiky charakterizovat jako střední nižší přidaná hodnota neboli středně kvalifikovaná montovna. Má to ale i charakteristické znaky, které jsou podstatně horší, jako je využívání plochy: tedy tranzitní přeprava a sklady. Zde je přidaná hodnota minimální, což má na ekonomiku obrovské dopady.
X X X
Putin láká na výstavu o jednotě s Ukrajinou. Ta ukazuje převážně válku
Ruský prezident Vladimir Putin v pátek, tedy v Den národní jednoty, zahájí v Moskvě velkou výstavu věnovanou Ukrajině a jejím vztahům s Ruskem. Většina jejích expozic se bude věnovat současné válce, ovšem z ruského pohledu. Kromě konspiračních teorií o snaze ochránit Ukrajince se její návštěvníci budou moci podívat i na fotky „padlých hrdinů“ v boji s „evropským nacismem“.
Kreml oznámil, že Putin v moskevské galerii Manéž zahájí výstavu s názvem „Ukrajina. Na přelomových okamžicích epoch“. Na ploše 4 000 čtverečních metrů budou ukázány „unikátní“ fotografie, filmové záběry, mapy a archivní dokumenty k rusko-ukrajinským dějinám až do současnosti. Detailně výstavu přibližují i oficiální webové stránky. Vstup na výstavu je zdarma.
„Zeď, která vznikla v posledních letech mezi Ruskem a Ukrajinou, mezi částmi vlastně jednoho historického a duchovního prostoru, je velké společné neštěstí, tragédie,“ píše se na stránkách galerie. Rozepře její organizátoři přisuzují chybám v různých obdobích historie, ale i práci těch sil snažících se jednotu podkopat v duchu zásady rozděl a panuj.
Ačkoliv galerie přímo nepíše, kdo konkrétně má v úmyslu postavit proti sobě části jednoho lidu prostřednictvím hry na národnostní otázku, ruský prezident a další ruští představitelé již několikrát osočili ze zasévání rozbrojů a motivování Ukrajinců proti Rusům západní státy, zvláště pak USA.
„Je to v srdcích, v paměti lidí žijících v moderním Rusku a na Ukrajině,“ láká Putin na výstavu o jednotě Rusů i Ukrajinců. „Společně jsme byli vždy byli a budeme mnohonásobně silnější a úspěšnější. Koneckonců jsme jeden lid.“
Propaganda především
Výstava zahrnuje deset tematických sálů pokrývající historii od vzniku Kyjevské Rusi, k jejímuž odkazu se hlásí s odlišnými akcenty Rusko i Ukrajina, až po současné události. Že má především propagandistické než jakékoliv edukativní účely, naznačuje i skutečnost, že ukrajinskou historii od 9. až do 18. století pokryje jeden sál, zatímco moderním ukrajinským dějinám po rozpadu SSSR z ruského pohledu je věnováno hned pět sálů. Dějinám před dvacátým stoletím je vyhrazen už jen jeden sál zaměřený na ruský imperialistický projekt Novoruska carevny Kateřiny Veliké.
V jednom sále se návštěvníci dozví o tragédii Mariupolu, který podle ruského výkladu osvobodila ruská armáda od ukrajinských nacionalistů. Jiný celý sál je věnován modlitbám za druhé neboli reflexi událostí roku 2022, další padlým hrdinům, příslušníkům ruských ozbrojených sil, kteří zemřeli při boji s evropským nacismem. Kreml tvrdí, že na Ukrajinu muselo Rusko vpadnout, aby zde provedlo denacifikaci.
Dva výstavní sály ukazují údajné protiruské nálady na Ukrajině. V jednom se popisuje vývoj projektu Anti-Rusko, jehož cílem mělo zatáhnout Ukrajinu do nebezpečné geopolitické hry a učinit z ní nárazník mezi Evropou a Ruskem. Další sál pak se věnuje v ruské propagandě zvláště probíranému tématu a sice takzvanému Majdanu, protestům proti proruské vládě z roku 2014, kterou Moskva označuje za nelegitimní puč.
Rusko přišlo zkrátka
Část výstavy se též zaměřuje na sovětskou minulost. Holodomor, ničivý hladomor způsobený Stalinovou politikou kolektivizace a chápaný Ukrajinci jako cílený pokus o jejich genocidu, galerie popisuje jako problém celého SSSR, ne jen Ukrajiny. Galerie Manéž zase vyzdvihuje sovětskou Ukrajinu jako jednu z nejbohatších republik SSSR, jejíž potenciál rostl díky napojení na Ruskou sovětskou federativní socialistickou republiku a jejím vědeckým institucím.
Putin opakovaně uváděl vlastní mylný popis dějin Ukrajiny, v nichž zpochybňoval ukrajinskou státnost. Moderní Ukrajina byla podle něj vytvořena sovětským lídrem Vladimirem Iljičem Leninem, přičemž samotné Rusko přišlo zkrátka. Podle šéfa Kremlu Ukrajina získala historicky ruské země. Tento výklad využil k ospravedlnění invaze.
Podle Kremlu se chce Putin ve sváteční den setkat v Moskvě také s historiky a církevními představiteli.
Vláda v Kyjevě s ohledem na tisíce mrtvých a obrovské škody považuje Putina za válečného zločince a Rusko za teroristický stát, který má v úmyslu zničit Ukrajinu a její obyvatele. Putin, který 24. února zahájil invazi na Ukrajinu, v minulosti označil sousední zemi za umělý státní útvar a upřel jí právo na existenci. Nedávno naopak prohlásil, že Ukrajina může existovat i po válce.
X X X
ČNB nechává základní úrok na 7 procentech. Jde proti trendu zahraničních bank
Česká národní banka ponechala základní úrokovou sazbu na 7 procentech. Na této úrovni ji drží už od června, kdy úrok naposledy zvýšila předchozí bankovní rada. Sazba tak zůstává nejvyšší od roku 1999. Centrální banka také představila čerstvou prognózu. Z ní vyplývá, že ČNB očekává v příštím roce pokles tuzemské ekonomiky o 0,7 procenta.
Podle guvernéra ČNB Aleše Michla sice se zvýšením sazeb počítal základní scénář makroekonomické prognózy, většina rady ale upřednostnila snahu zachovat stabilní podmínky pro ekonomiku. Pro stabilitu bylo pět členů bankovní rady, dva by upřednostnili růst na 7,75 procenta.
„Podle makroekonomického modelu bychom teď měli výrazně zvýšit úrokové sazby a za pár čtvrtletí je výrazně snižovat. Většina rady se rozhodla vyslat jasné poselství a být kotvou stabilizující podmínky v ekonomice,“ vysvětlil rozhodnutí guvernér.
„Na příštím zasedání vyhodnotíme data a rozhodneme, zda sazby zvýšíme, nebo je necháme stabilní. Tak budeme pokračovat každé další zasedání,“ dodal Michl.
Hlavní ekonom Deloitte David Marek zachování sazeb při prognóze, která předpokládá jejich zvýšení, kritizoval. Podle něj by makroekonomický model směřoval ke zvýšení sazeb na osm až 8,5 procenta. „ČNB přesto nic nedělá. Tento postup na důvěryhodnosti ČNB nejspíše nepřidá. Možná i toto přispívá k tomu, že inflační očekávání nadále stoupají,“ uvedl.
„Sedm procent je nyní dostatečně vysoko. Sazby už svou práci odvádějí, vidíme ochlazený trh s hypotékami, zpomaluje spotřeba domácností. Propad zažívají také nové korunové úvěry v podnikové sféře. Další navýšení sazeb by podnikům už tak složitou situaci ještě ztížilo,“ vysvětlila důvody pro stabilní sazbu v rozhovoru pro MF Dnes viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová.
Stabilní sazby vítá Lucie Drásalová, hypoteční specialistky ze Sirius Finance. Další zvýšení by totiž mohlo znamenat ještě větší ochlazení na trhu s hypotékami. „Poptávka po nových hypotékách je už tak velmi nízká. Jakékoliv citelné zvýšení sazeb by bylo pro klienty již velmi složité,“ uvedla.
Podpora koruny bude pokračovat
Analytici ponechání sazeb na současné úrovni očekávali. Podle nich tomu nahrával i vývoj inflace, která sice v září vzrostla na 18 procent ze srpnových 17,2 procenta, zůstala ale o 2,4 procentního bodu pod odhadem ČNB.
„Základní úroková sazba podle naší prognózy zůstane na současných sedmi procentech až do srpna příštího roku, kdy by mohla začít postupně klesat. Ještě na konci roku 2023 by se ale měla pohybovat poblíž pěti procent a politicky neutrální hladiny tří procent by měla dosáhnout až v závěru roku 2024,“ očekává Martin Gürtler, ekonom Komerční banky.
Vratislav Zámiš, analytik Raiffeisenbank uvedl, že tamní analytický tým čeká, že ČNB bude nadále pokračovat také v intervencích na podporu koruny.To na tiskové konferenci po zasedání potvrdil i guvernér Michl.
„V posledních týdnech byla aktivita centrální banky na devizovém trhu umírněnější a podle předběžných dat v říjnu nemusela být aktivní vůbec,“ uvedl Zámiš s tím, že první snížení sazeb čeká až v druhé polovině příštího roku.
„Stále ale v ekonomice zůstávají proinflační hrozby, při jejichž zhmotnění by bankovní rada mohla na konci roku naopak přistoupit ke krátkodobému zpřísnění měnové politiky,“ doplnil.
Za hranicemi sazby šponují
V jiné situaci jsou zahraniční centrální banky. Například Americká centrální banka ve středu zvedla své úrokové sazby již počtvrté za sebou o 0,75 procentního bodu na nejvyšší úroveň za téměř 15 let.
Její šéf Jerome Powell zároveň nevyloučil další růst. Připustil ale, že příště může být navýšení menší. Úroky by i tak ve výsledku podle Powella mohly být výše, než se dříve předpokládalo. Na tento výhled reagovaly americké akcie poklesem.
Základní úrok navýšila koncem října také Evropská centrální banka, která stejně jako její americký protějšek přidala 0,75 procentního bodu. Sazba je tam ale stále nízko, a to jen na dvou procentech. ECB totiž boj s inflací, která v eurozóně dosahuje deseti procent, komplikuje předlužené jižní křídlo. Tomu totiž vysoké úroky prodražují dluh. Šéka ECB Chrisitne Lagardeová ale uvedla, že může přijít i další zvýšení.
Do třetice o srovnatelných 0,75 procentního bodu zvýšila sazby i Bank of England. Přikročila tím k nejvýraznějšímu zvýšení úroků za 33 let. Základní úroková sazba se tak vyšplhala na tři procenta a je na nejvyšší úrovni od roku 2008. Centrální banka zároveň uvedla, že britská ekonomika už vstoupila do recese, která by mohla trvat až do poloviny roku 2024.
Ekonomika příští rok klesne
Centrální banka na základě své prognózy snížila odhad inflace, letos podle ní vystoupá na průměrných 15,8 procenta. V srpnu odhadovala její růst na 16,5 procenta. V příštím roce ČNB počítá s poklesem spotřebitelských cen na 9,1 procenta, ještě v srpnu odhadovala snížení na 9,5 procenta.Do konce roku ČNB očekává inflaci pohybující se kolem 20 procent. Do roka a půl má podle prognózy klesnout k žádoucí úrovni kolem dvou procent.
„Naše kroky budou dostatečné k tomu, aby obnovily cenovou stabilitu. Rada je připravena adekvátně reagovat na inflační tlaky,“ ubezpečil Michl.
Jako proinflační hrozbu vnímá rada ČNB například rychlejší růst mezd. „Čekáme růst mezd o 6,3 procenta napříč ekonomikou,“ uvedl Michl s tím, že vnímá riziko mzdově-inflační spirály.
V příštím roce pak centrální banka čeká pokles ekonomiky o 0,7 procenta. Letos čeká růst HDP o 2,2 procenta. V předchozí srpnové prognóze přitom ČNB pro letošek počítala s růstem o 2,3 procenta a příští rok o 1,1 procenta. Pro srovnání loni ekonomika stoupla o 3,3 procenta.
X X X
Erdogan na schůzce s Putinem navrhl prodloužit dohodu o vývozu ukrajinského obilí
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan při čtvrteční schůzce se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem navrhl prodloužit dohodu o vývozu ukrajinského obilí. Vyjádřil také ochotu Ankary pomoci s vývozem ruského obilí a hnojiv. Setkání obou prezidentů na okraji asijského summitu v kazachstánské metropoli trvalo podle TASS asi půldruhé hodiny.
„Jsme plně odhodláni posilovat a prodloužit istanbulskou dohodu a přepravovat ruské obilí a hnojiva do potřebných zemí přes Turecko,“ řekl Erdogan podle agentury RIA Novosti.
Turecký prezident podle agentury TASS vyjádřil odhodlání napomoci jak prodloužení dohody o obilném koridoru pro vývoz ukrajinského obilí z černomořských přístavů, tak vývozu potravin a hnojiv z Ruska, především do chudých zemí přes Turecko.
Na konci července se strany v Istanbulu dohodly na podmínkách obnovy přepravní trasy přes Černé moře. V Istanbulu bylo vytvořeno monitorovací centrum, aby dohlíželo na plnění těchto podmínek. Ukrajina patří mezi hlavní světové exportéry obilí, na dodávkách jsou závislé některé chudší země v Africe a na Blízkém východě.
Kvůli ruské agresi bylo v ukrajinských přístavech podle Kyjeva zablokováno na 20 až 25 milionů tun obilí. Některé přístavy zaminovaly ukrajinské jednotky kvůli obavám z vylodění ruských jednotek, přepravní trasu ohrožovaly i operace ruského námořnictva.
Na základě dohody, která měla platit 120 dnů, vyplula první loď s nákladem ukrajinské kukuřice z Oděsy 1. srpna.
Ukrajina je jedním z největších vývozců zemědělských plodin. Podle BBC na ni připadá 42 procent slunečnicového oleje, 16 procent kukuřice a devět procent pšenice prodávaných na světovém trhu.
Putin podle TASS informoval Erdogana o údajném pokusu poškodit plynovod, přepravující z Ruska do Turecka zemní plyn, který se ale nepovedl. Ruský prezident dříve tento údajný pokus připsal ukrajinské tajné službě. Dnes také pochválil Turecko jako nejspolehlivějšího partnera při přepravě ruského plynu do Evropy.
Erdogan uvedl, že s Putinem jednal také o možnosti postavení druhé jaderné elektrárny v Turecku.
X X X
Prosím, pomozte. Dívka vyhodila z britského migračního centra vzkaz v lahvi
Dívka ze zařízení pro migranty v anglickém Manstonu hodila novinářům přes plot vzkaz v lahvi. Žádá o pomoc žurnalisty, organizace a všechny ostatní, kteří se k jejímu vzkazu dostanou. Stěžuje si na podmínky, které v táboře panují.
Podle pisatelky úřady drží lidi uvnitř „jako ve vězení“, těhotné ženy a nemocní lidé nemají přístup k potřebné zdravotní péči a v těžké situaci jsou zejména rodiny s dětmi, píše BBC.
Dopis zveřejnil fotograf agentury PA, ke kterému láhev dopadla poté, co se skupině dětí podařilo navzdory ochrance doběhnout k plotu.
„Cítíme se, jako bychom byli ve vězení. Nemáme telefony, nemáme peníze… Chtěli bychom s vámi mluvit, ale nenechají nás ani jít ven. Opravdu potřebujeme vaši pomoc. Prosím, pomozte nám,“ stojí v dopise napsaném lámanou angličtinou.
V Británii se v posledních týdnech podmínky, za kterých úřady drží migranty v zařízení v Manstonu v hrabství Kent, staly terčem ostré kritiky. Ministerstvo vnitra však uvedlo, že zajišťuje základní potřeby všech migrantů.
Náměstek ministra obchodu a energetiky Graham Stuart v rozhovoru na stanici Sky News připustil, že zařízení v Manstonu funguje protiprávně, protože podle britských zákonů smí úřady žadatele o azyl zadržovat pouze 24 hodin, v Manstonu jsou ale nyní někteří až 30 dní. Zařízení má kapacitu pro 1 600 lidí, v poslední době tam ovšem pobývalo až 4 000 migrantů naráz.
Ve středu se tak skupina občanů rozhodla uspořádat protest před branami zařízení, kde vyjádřila svůj nesouhlas s nepřijatelnými podmínkami, ve kterých děti a rodiny pobývají.
X X X
Na pákistánského expremiéra Imrana Chána zaútočil atentátník, lehce ho zranil
Neznámý atentátník se ve čtvrtek pokusil zabít pákistánského expremiéra Imrana Chána. Ten byl právě se svými příznivci na protivládní akci. Politikova zranění nejsou vážná, útočník ho střelil do nohy. Zemřel však jeden z jeho stoupenců. Na videích ze sociálních sítí je patrné, že pachatele na poslední chvíli zastavil jeden z přítomných.
Atentátník začal střílet ve městě Gudžranvala v provincii západního Paňdžábu na automobilový konvoj, který měl namířeno do metropole Islamabádu. Opozice se tak snaží donutit vládu k předčasným volbám. Ty řádné se mají konat příští rok v listopadu. Vláda vedená Šahbázem Šarífem Chánovy výzvy odmítla.
Chán byl v jednom z vozů konvoje, odkud ho následně s ovázanou nohou přesunuli do jiného auta. Při střelbě zemřel jeden z Chánových stoupenců a devět dalších lidí utrpělo zranění.
„Neznámý muž zahájil střelbu z automatické zbraně. Několik lidí bylo zraněno. Imran Chán také,“ řekl expremiérův poradce Asad Umar. Pákistánská policie střelce zadržela. Muž řekl, že chtěl Chána zabít. Jeho motiv zatím není znám.
„Jen Imran Chán byl mým cílem,“ uvedl podezřelý, kterého pákistánské úřady identifikovaly jako Faisala Butta.
K útoku se nepřihlásila žádná teroristická či jiná skupina. „Alláh mi dal další život. Budu bojovat, dá-li Bůh,“ řekl podle médií Chán v prvním vyjádření po útoku. Předseda vlády Šaríf útok odsoudil a nařídil ministrovi vnitra, aby zahájil okamžité vyšetřování.
Útok vyvolal nové obavy ze sílící politické nestability v Pákistánu, který kromě 225 milionů obyvatel disponuje i jadernými zbraněmi.
Bílý dům útok odsoudil prostřednictvím tiskové mluvčí Karine Jean-Pierreové na palubě prezidentského speciálu Air Force One na cestě do Nového Mexika. „Vyzýváme všechny strany, aby se zdržely násilí a přejeme brzké uzdravení zraněným,“ uvedla ve čtvrtek mluvčí.
Kanadský premiér Justin Trudeau na twitteru napsal, že útok na Chána a jeho podporovatele je „naprosto nepřijatelný“. „Něco takového nemá v politice, demokracii a naší společnosti místo. Přeji rychlé uzdravení Imranovi i všem ostatním dnes zraněným,“ napsal Trudeau.
Pákistánská volební komise minulý měsíc Chána diskvalifikovala z výkonu veřejné funkce. Jako důvod uvedla obvinění, že nepřiznal všechny dary, které dostal od zahraničních představitelů. Expremiér jakékoli provinění odmítl a své sesazení vnímá jako komplot současného premiéra.
Bývalý hvězdný hráč kriketu Chán byl zvolen v roce 2018 na základě programu, v němž kritizoval korupci mezi politickou elitou. O premiérský úřad přišel po třech letech stagnace ekonomiky, vysoké inflace a oslabení místní měny, když mu parlament v dubnu vyslovil nedůvěru. Od té doby pořádá demonstrace, na něž chodí množství lidí.
Pákistán má s politickým násilím neblahé zkušenosti. V prosinci 2007 byla například zavražděna expremiérka Bénazír Bhuttová po předvolebním mítinku v Rávalpindí.
X X X
Jeptiškám na Kubě došla mouka, musely pozastavit výrobu hostií
Na Kubě se ve středu zastavila výroba hostií. Jeptiškám z řádu bosých karmelitek, které jako jediné tento druh oplatku na Kubě pečou, totiž došla mouka. Problémy s dodávkami mouky však na Kubě zaznamenávají také pekárny, před kterými se často tvoří dlouhé fronty.
Jeptišky v procesí tradičního průvodu v Havaně, který se konal znovu po dvou letech pandemie. (9. září 2022) | foto: Profimedia.cz
„Oznamujeme všem diecézím, že v prodeji nejsou žádné hostie. Pracovali jsme s malým množstvím mouky, která nám zůstala v rezervě, ale i ta došla,“ oznámily jeptišky. S pečením chtějí začít hned poté, co opět získají nezbytnou surovinu, napsala agentura EFE.
Problémy se zásobováním moukou jsou v posledních měsících na Kubě vcelku běžné. Její dodávky nejsou pravidelné a někdy ji nedostávají ani státní pekařství. Tak pak i několik dní nemají co nabídnout svým zákazníkům. Před prodejnami, kde je pečivo stále k dostání, se tak tvoří dlouhé fronty.
Problémy s dodávkami základních potravin a spotřebního zboží jsou součástí vážných hospodářských problémů, které Kuba zažívá v uplynulých dvou letech.
Situace je podle EFE výsledkem souběhu několika negativních faktorů, například pandemie nemoci covid-19, zpřísnění amerických sankcí a také omylů a nedostatků v řízení země. Kubánská vláda často zdůrazňuje, že nuzné materiální poměry na ostrově jsou výsledkem amerického embarga.
Problémy se zásobováním a s dodávkami paliv či léků způsobily od loňského roku protesty obyvatel. Na ty úřady zareagovaly silnou represí. V zemi stále drží mocenský monopol komunistická strana.
X X X
Jablonecký soudce Kušnír čelí kárné žalobě kvůli hrubému chování, hrozí mu odvolání
Jabloneckému soudci Janu Kušnírovi hrozí odvolání z funkce. Kárnou žalobu s návrhem nejpřísnějšího postihu na něj podalo vedení okresního soudu. Kušnír podle žaloby jako věřitel komunikoval hrubě při vymáhání dlužné částky a také opakovaně a bez relevantního důvodu vstupoval do databáze soudu. Kárný senát žalobu projedná 22. listopadu.
Podle mluvčí NSS Sylvy Dostálové je Kušnírovi v kárné žalobě kladeno za vinu to, že jako soudce v pozici věřitele prostřednictvím e-mailových zpráv vystupoval „hrubě, nátlakově a vyhrožujícím způsobem“ ve snaze získat zpět zapůjčenou částku. Dále jako soudce s přístupovými právy opakovaně vstupoval do vnitřní databáze soudu a bez relevantního důvodu vyhledával informace o různých osobách a řízeních nesouvisející s jeho vlastní rozhodovací činností, doplnila Dostálová.
Kušnír podle kárné žaloby rovněž nařídil soudní jednání ve věci, v níž jako žalovaná strana figurovala dlužnice, po které rovněž on sám vymáhal zapůjčené peníze. Nadřízení vytýkají soudci to, že otálel s vyřešením námitky podjatosti.
Podle registru justičních činitelů působí Kušnír v justici od roku 1992. V druhé polovině 90. let sám čelil obvinění z maření úředního rozhodnutí a zneužití pravomoci veřejného činitele. Byl však všech obvinění zproštěn a pokračoval v soudcovské práci.
X X X
ANO vytklo Jurečkovi úmysl snížit podpory nezaměstnaným v době propouštění
Opoziční ANO kritizuje vládu kvůli schvalování daňového balíčku, nejrychlejšímu růstu cen elektřiny v Evropy a vůli úmyslu ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky snižovat podpory v nezaměstnanosti. Šéfka poslanců ANO Alena Schillerová to dala do kontextu s tím, že firmy se chystají propouštět. „Tato vláda nás žene do nezvratné recese,“ řekla.
Jurečka ve středu po jednání s Národní ekonomickou radou vlády řekl, že plánuje vládě navrhnout snížení či zkrácení podpory v nezaměstnanosti. Změna by podle něj mohla přijít v první polovině příštího roku. Krácení podpor v nezaměstnanosti je jedním ze série nápadů expertů NERV,který si ministr práce a sociálních věcí vybral.
„Byl to další ze série jeho nepromyšlených výrok,“ řekla Schillerová.
„V České republice máme největší růst cen elektřiny z celé Evropské unie, o 62 procent,“ vytkl vládě stínový ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. „Důvodem je, že vládní opatření přicházejí pozdě a jsou malá,“ prohlásil Havlíček. Podle něj je vláda ekonomicky negramotná. Jediným ekonomem ve vládě je ministr průmyslu Jozef Síkela, upozornil Havlíček.
Vládní chaos v přímém přenosu, tvrdí Schillerová
„Vládní chaos v přímém přenosu pokračuje,“ řekla také Schillerová. Vytkla vládě, že neexistuje shoda na zásadních parametrech, ke klíčovým věcem nepřijal rozpočtový výbor stanovisko. „Vláda nemá jasno, jak má tato daň vypadat, jsou neshody uvnitř koalice,“ poukázala Schillerová.
Součástí balíčku bude i daň z nečekaných zisků, které premiér Petr Fiala říká válečná daň a která má pokrýt významnou část nákladů na zastropování cen elektřiny a plynu pro občany.
Daň z nečekaných zisků má platit od příštího roku. Má se týkat některých energetických firem, bank a petrochemických společností.
Ministerstvo financí navrhlo, aby daň z mimořádných zisků činila 60 procent a to po dobu tří let. Pro určení daně bude důležitý průměr základů daně za poslední čtyři roky (2018 až 2021) navýšený o tzv. toleranční pásmo ve výši dvaceti procent. Ministr financí Zbyněk Stanjura počítá s tím, že česká windfall tax přinese 85 miliard korun.
Schillerová podala pozměňovací návrh, aby tato daň platila jen v příštím roce. Daňový balíček také zvyšuje hranici pro povinnou registraci k placení daně z přidané hodnoty z jednoho milionu na dva miliony korun od příštího roku.
„Co se týče zákona o daních z příjmů, tak největší změnou je změna limitu pro možnost využívání paušální daně, která když byl limit pro povinnou registraci DPH 1 milion, tak stejný limit byl pro možnost využití paušální daně, pokud v zákoně o DPH zvyšujeme limit na 2 miliony, tak já bych řekl, zcela logicky i zde zvyšujeme limit na 2 miliony. Zavádíme tady tři pásma,“ řekl Stanjura.
X X X
Krize bydlení se v Česku stále prohlubuje, říká expertka na nemovitostní právo
Vlastní bydlení se stává stále méně dostupným. Především ve větších městech byly, jsou a budou byty stále hůře dostupné. Na vině jsou přísné nároky na dosažení hypotéky, vysoké ceny nemovitostí. Náklady na bydlení v posledních měsících navíc výrazně zvyšují stoupající ceny energie.
Dostupnost vlastního bydlení v Česku pro průměrně vydělávající obyvatele výrazným způsobem klesla. Většina těch, kteří jeho pořízení plánovali, v posledních měsících s obavami sledují navyšování úrokových sazeb i zdražování energií. A tak zatímco dříve se horší dostupnost nemovitostí týkala spíše velkých měst, kde poptávka byla výrazně vyšší než nabídka, dnes už na lokalitě zase tolik nezáleží. Byty původně na prodej se vzhledem k vysokým pořizovacím cenám staly často byty určenými k pronájmu. Ovšem i jeho cena citelně stoupá.
Vlastní bydlení zůstává často nesplněným snem
Zatímco v západních zemích stále přetrvává trend nájemního bydlení, Češi navzdory ne právě příznivým podmínkám, které trvají už roky, upřednostňují žití ve vlastním.
„Poměr mezi vlastním a nájemním bydlením je u nás přibližně 80 ku 20 procentům. Je to dáno samozřejmě i historickým vývojem, a pocitem mít vlastní nemovitost. Pro mnohé to znamená jakousi známku toho, že se máme dobře. Ale právě současná situace pravděpodobně může daný poměr dost vychýlit, byť to nějakou chvíli potrvá,“ říká v pořadu Interview Plus Markéta Cvrčková, advokátka specializující se na nemovitostní, nájemní a smluvní právo společnosti Taylor Wessing.
Markéta Cvrčková, partnerka AK Taylor Wessing, specialistka na nemovitostní, nájemní a smluvní právoZdroj: Taylor Wessing
Nicméně už teď odborníci v oboru nemovitostí sledují změny. Například samotné počty prodaných bytů, které mezi čtvrtletími klesly o polovinu, jak říká Markéta Cvrčková. „I řada developerů uvádí, že poměr hypoték vůči pořízení bydlení z vlastních prostředků se v podstatě obrátil. Lidé, kteří na hypotéku nedosáhnou, pak častěji volí variantu pronájmu.“ To má podle advokátky ovšem i své výhody: „Dává to určitou flexibilitu v situaci, kdy potřebujete změnit byt. Začínáte jako mladý člověk, pak máte rodinu, potřebujete větší byt nebo se stěhujete za prací. Myslím si, že právě proto je na západě tento poměr jiný. Není až tak vychýlený ve prospěch vlastního bydlení.“
Inflační doložky se vrací
Další podíl na horší dostupnosti bydlení má aktuálně stále rostoucí inflace. Ta stoupá rekordním tempem, v posledním měsíci se dostala na 18 %. Mnozí majitelé bytů se proto při jejich pronajímání vrací k inflačním doložkám. Zatím ale nejsou příliš časté.
„Co se týče nájmu bytů, je to tak, že málokteré nájemní smlouvy nebo alespoň ne ty individuální, mívají inflační doložku. A pokud ji měly, tak je pravdou, že málokdo na jejím základě nájemné zvyšoval. Ta situace se teď určitě změní. Ti pronajímatelé, kteří inflační doložku mají, tak předpokládám, že ji využijí. V mnohem lepší situaci se budou nacházet nájemci bytů, kteří inflační doložku vůbec v nájemní smlouvě neměli, protože tam má v podstatě pronajímatel trochu svázané ruce,“ říká Markéta Cvrčková s tím, že pokud by pronajímatel smlouvu například při uplynutí doby platnosti prodloužil, přidat inflační doložku do smlouvy lze jen se souhlasem nájemce.
Odlišná situace je ale podle advokátky společnosti Taylor Wessing v případě komerčních nájmů. „Tam naopak i v době, kdy byla inflace nízká, je inflační doložka pravidelnou součástí komerčních nájemních smluv. Takže teď přichází doba, kdy může dojít k velkému zvýšení nájmů. A tam si to samozřejmě pronajímatelé pohlídají. Nicméně vidíme i snahu nájemců začít s pronajímateli jednat a pokusit se vyjednat třeba to, že by se nájemné nezvýšilo o celou inflaci, ale jenom o její část,“ říká Markéta Cvrčková s tím, že vyjednávání o uplatnění inflační doložky je zkrátka byznys. „Jestliže inflační doložka zní tak, že pronajímatel je oprávněn navýšit nájemné o výši inflace, tak pak mu v tom v zásadě opravdu nic nebrání.“
Neshody na podobě nového stavebního zákona
Další negativní emoce na trhu s nemovitostmi budí nový stavební zákon. Vydání stavebního povolení trvá v Česku i roky, naše země patří k těm nejpomalejším. Na celosvětovém žebříčku zaujímá 156. příčku. Právě to má novela stavebního zákona změnit. Nicméně ne všichni souhlasí s jeho současným stavem. „Situace je opravdu velice dramatická. Ve velkém slyšíme od našich klientů kritiku. Nejen na ten stávající stav, ale i na nový stavební zákon a jeho plánovanou novelu, pohledy různých stran se velice liší. Cíl je jasný, všichni se na něm shodují, ale bohužel nejsou všichni schopní se shodnout na tom, jakými prostředky tohoto cíle dosáhnout,“ říká Markéta Cvrčková.
X X X
Začala stavba nádražních budov v Aši a Chodově, posunou úroveň cestování
Hned dvě nová nádraží v Karlovarském kraji, konkrétně v Chodově na Sokolovsku a v Aši na Chebsku, začala stavět Správa železnic. Nové objekty celkem za více než sto milionů korun začnou sloužit v příštím roce. Peníze by na ně měly plynout mimo jiné i z evropských peněz v rámci Národního plánu obnovy.
„Obě výpravní budovy budou odpovídat současným nárokům na cestování vlakem. Aš a Chodov se tak zařadí po bok horního nádraží v krajské metropoli, kde již cestující využívají nejen moderní nástupiště, ale i zcela novou odbavovací halu,“ uvedl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.
Připustil, že bourání stávajících objektů, na které si lidé už zvykli a které mají svůj historický ráz, je vždy citlivou záležitostí. Novostavba v Aši nahradí stávající výpravní budovu z roku 1971, která je z pohledu současného drážního provozu naddimenzovaná, navíc je její technický stav nevyhovující.
Ve hře bylo několik variant. Jako nejvýhodnější byla nakonec vybrána výstavba zcela nového, jednopodlažního objektu s výrazně menším objemem a v energeticky úsporném standardu.
Přízemní objekt bude tvořen dvěma výškově i materiálově odlišnými kvádry. Prosklená stěna odbavovací haly bude ve vstupním průčelí olemována portálem z pohledového betonu. Na kvádr haly naváže nižší část s provozními místnostmi, provedená v režném cihelném zdivu.
Novostavba bude oproti stávající výpravní budově posunuta východním směrem. Součástí prací bude renovace zastřešení přilehlého nástupiště, které využívají vlaky ve směru do německého Hofu.
Ve spolupráci s městem Aš bude upraven přednádražní prostor, kde vznikne malý autobusový terminál v přímé návaznosti na vlakové nástupiště. V sousedství nové výpravní budovy navíc přibude dvaadvacet parkovacích míst pro veřejnost.
„Budova se bude postupně rozebírat podle schválené projektové dokumentace,“ přiblížil Zdeněk Pilík, předseda představenstva firmy Berger Bohemia, která se stavby za bezmála 70 milionů korun zhostí.
Stavba v Aši by měla skončit v prosinci příštího roku, nicméně Zdeněk Pilík věří, že se budovu podaří uvést do provozu dříve.
„Pěkné nádraží a upravené okolí vytváří první dojem návštěvníka, který k nám přijede vlakem. Proto vítám, že tu budeme mít novou moderní budovu, na jejíž podobě jsme navíc měli možnost se podílet,“ řekl k investici starosta Aše Vítězslav Kokoř.
Budova zapuštěná do terénu
Rovněž v Chodově vyroste nedaleko vstupu do nového podchodu, vybudovaného při nedávné výstavbě moderních nástupišť za 500 milionů korun, nové nádraží. Bude bezbariérové, nízkoenergetické a citlivě zakomponované do dané oblasti.
Stejně jako v Aši je nynější výpravní budova ve špatném technickém stavu a rovněž provozní náklady jsou vysoké. Nový objekt za přibližně 34 milionů korun bude jednopodlažní a částečně zapuštěný do terénu.
Součástí bude nové parkoviště, boxy pro úschovu kol a úprava prostranství. Hotovo by mělo být do podzimu příštího roku.
Chodovská radnice usilovala ještě o prodloužení současného podchodu do Hrnčířské ulice, záměr se připravuje. Chodov se bude na projektu podílet stavbou chodníků, zastávky a točny autobusu či veřejného osvětlení. Náklady budou několik milionů korun.
„Stavba nám přinese moderní nádraží. To je to, co potřebujeme. Pro město novou tvář, pro lidi bezpečné a moderní cestování,“ doplnil starosta Chodova Patrik Pizinger.
X X X
FIALOVA VLÁDA DĚLÁ KAMPAŇ BABIŠOVI NA PREZIDENTA
Franz: Babišovi dělá kampaň vláda. I kdyby měl 10 zlatých rybek, nevysnil by si takový štáb
Andrej Babiš na sobě musí v prezidentské kampani zapracovat, oproti ostatním je však ve výhodě, domnívá se Vladimír Franz, kandidát z historicky první přímé volby prezidenta republiky. Vládnoucí koalice podle něj rozmělnila podporu pro ostatní uchazeče o prezidentský post a bývalému premiérovi zároveň nechtěně dělá kampaň sama: „Ani kdyby měl Babiš deset zlatých rybiček, nevysnil by si tak úžasný volební štáb, jaký má: vládu České republiky,“ říká Franz v pořadu K věci na CNN Prima NEWS.
Šéf ANO Andrej Babiš je podle bývalého prezidentského uchazeče a profesora dramatických umění Vladimíra Franze jediným „opozičním“ kandidátem v blížící se volbě hlavy státu: „Kdybychom měli všechny kandidáty stejné, vypadalo by to jako kandidátka národní fronty za komunismu.“ Expremiér je podle něj ve výhodě i díky tomu, že vládní koalice svoji podporu rozdělila mezi několik kandidátů, čímž jejich šance „rozmělnila“.
„I kdyby měl kouzelnou hůlku, kouzelný prsten nebo deset zlatých rybiček, v životě by si ani nevzpomněl na tak úžasný volební štáb, jaký má: vládu České republiky. Kampaň se mu vlastně dělá sama,“ domnívá se umělec. Jaké šance na úspěch Babišovi připisuje, Franz v pořadu K věci nechtěl sdělit. Předseda nejsilnější opoziční strany má však v jeho očích výhodu i díky tréninku z vykonávání funkce premiéra. Nicméně prý bude muset zapracovat na svém temperamentu.
Prezidentská kampaň už není „sousedská“
Franz nespatřuje problém v tom, že má expremiér Babiš, který patří k nejbohatším lidem v České republice, vliv také na některé vydavatelské domy. „Média ovládá fůra lidí a každé médium někomu patří. Je otázka, jak se s tím dá naložit (z pozice prezidentského kandidáta – pozn. red.).“
Přímá volba prezidenta se od jejích začátků podle Franze vyostřila. Kampaň už nemá „sousedské“ rysy, ale naopak je vyhrocená a plná nenávisti. K volbě prý lidé dříve přistupovali s vyšším respektem. „Kampaň nebyla nějaká konfliktní a napjatá. Naopak byla spíše sousedská. Doba, Evropa i svět ale pokročily a vše se vyostřilo. Všechno je v konfliktu a často i ve špatně skrývané nenávisti. A vše navíc zhrublo,“ posteskl si umělec.
X X X
Babiš navrhl jednokolové senátní volby, důvodem je nízká účast i zlevnění
Předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš navrhl zavedení jednokolových voleb do Senátu. Důvodem je nízká účast voličů ve druhých kolech. Volby by tak podle něj mohly být levnější. Senátorem by se stal kandidát, který by v prvním a jediném kole získal většinu odevzdaných hlasů. V případě rovnosti hlasů by pak rozhodoval los.
Před případným projednáváním v parlamentních komorách posoudí přílohu vláda. V letošních senátních volbách získalo ANO tři senátory, byť první kolo vyhrálo a mělo finalisty v 17 ze 27 obvodů. Už v prvním kole získal mandát kandidát ANO Ladislav Václavec. Babiš volby komentoval tak, že výsledky druhého kola jsou pro hnutí zklamáním, ve zdůvodnění novely se k nim nevrací.
Zavedení systému relativní většiny pro senátní volby by podle Babišova zdůvodnění předlohy posílilo v souvislosti s volební účastí legitimitu horní komory i zvolených kandidátů. Lidé by nemuseli chodit k volebním urnám dvakrát s odstupem jednoho týdne a náklady na volby by se snížily podle předkladatelova odhadu o 80 milionů až 120 milionů korun.
„Návrhem se taktéž zmírňuje riziko polarizace soutěže mezi kandidáty i samotné společnosti ve volbách angažované, byť pasivně,“ stojí v důvodové zprávě.
V minulosti pokusy o zavedení jednokolových voleb do horní komory neuspěly. Před více než třemi lety prosazovali takový návrh, částečně inspirovaný australským modelem, komunističtí poslanci potom, co KSČM z horní komory vypadla. Tehdejší předseda této strany Vojtěch Filip uváděl, že v nynějším dvoukolovém systému doplácejí komunističtí kandidáti na to, že se proti nim spojí voliči ostatních stran.
Komunistická předloha předpokládala, že kandidáti by byli na rozdíl od nynějšího systému uvedeni podle abecedy na jednom hlasovacím lístku. Voliči by stanovili zapsáním čísla k jejich jménům pořadí, nejméně by museli vybrat tři adepty. Pokud by bylo kandidátů méně, museli by označit aspoň jednoho kandidáta, druhého by mohli „vykřížkovat“.
Pokud by některý z kandidátů dostal největší počet hlasů v prvním pořadí, byl by zvolen. V případě rovnosti pořadí by se přihlíželo k počtu hlasů v druhém pořadí. Zvolen by byl uchazeč, který by jich obdržel nejvíce. Sněmovna v tehdejším volebním období novelu poslanců KSČM neprojednala. Někdejší kabinet ANO a ČSSD se k ní postavil neutrálně.
Obdobný návrh prosazovala o rok dříve skupina senátorů v čele s Jiřím Dienstbierem (ČSSD). Podle předlohy 14 senátorů z ČSSD, KDU-ČSL, STAN, ODS, Zelených i ANO měli lidé na jednom lístku stanovovat pořadí kandidátů a hlasy pro neúspěšné adepty se měly připočítávat úspěšnějším uchazečům. Horní komora ale novelu zamítla hlasy ODS, KDU-ČSL, ANO a části STAN i SEN 21.
Do legislativního procesu se tedy předloha nedostala. Kritici někdejšího senátorského návrhu na zavedení jednokolových voleb podle australského modelu upozorňovali na to, že by lidé případně museli dát hlas i kandidátům, kteří by pro ně nebyli přijatelní. Poukazovali také na to, že navrhovaný systém je složitý a v Evropě se prakticky nevyužívá.
V nynějším systému má každý kandidát vlastní hlasovací lístek. V prvním volebním kole je zvolen ten, který dostane nadpoloviční většinu hlasů. Pokud takový uchazeč není, což je obvyklé, voliči vybírají ve druhém kole ze dvou kandidátů, kteří v prvním kole voleb získali nejvyšší počet hlasů.
Ke změně volebního systému je nutný souhlas obou parlamentních komor, nemohou se přehlasovat. Zákon o vzájemných vztazích Sněmovny a Senátu ale umožňuje, aby se komory na úpravě volebních i ústavních pravidel dohodly postupně.
X X X
V Německu řádí „pekelný pes“. Nová varianta covidu dostala děsivý název, říká Prymula
Koronavirová situace v Česku se v posledních týdnech zlepšila, nejvíce pomohlo teplé počasí. S příchodem zimy však bude pozitivních případů přibývat. V pořadu Nový den na CNN Prima NEWS to uvedl epidemiolog Roman Prymula. Zmínil i nové varianty viru, které již nyní evidují nedaleko českých hranic. Přiblížil, jak nebezpečný je takzvaný „pekelný pes“, který se objevil v Německu.
„Situace v Česku je zajímavá. Ne všechny země si prošly klidným obdobím jako my, kdy v posledních týdnech evidujeme jasný pokles. Aktuálně je hospitalizovaných pouze 750 pacientů. Čísla jsou extrémně nízká, na rozdíl od Německa, Itálie či Francie, kde si prošli poměrně vysokou vlnou,“ uvedl Prymula.
Podotkl, že i přes vysoký nárůst počtu nakažených v zahraničí, se i v těchto zemích situace zlepšuje a vlna skončila. „Mezi Českem a těmito zeměmi je rozdíl v kompozicích viru, tedy variantami. U nás je to dominantně omikron a zejména varianty BA.4 a BA.5. V Německu však řeší nové varianty – BQ.1, BQ.1.1 a BF,“ sdělil.
První jmenovaná varianta BQ.1 navíc dostala nezvyklý název. „Říká se jí „pekelný pes“, což je vyloženě děsivé. Těžko ale říci proč. Všechny tři varianty jsou na bázi omikronu. Osobně si nemyslím, že by byl „pekelný pes“ dramaticky závažný, je podobný omikronovým variantám,“ uklidňoval.
Koronavirová situace v Česku byla pak klidnější zejména díky teplému počasí. „Právě počasí zastřelo klasický průběh toho, co jsme mohli čekat. Nyní s tím, jak se začne ochlazovat, dojde k nárůstu,“ vzkázal.
Přiblížil také, kdo by si měl před nadcházející zimní sezónou nechat aplikovat takzvaný „booster“. „Rozdělil bych to podle věku. U lidí bez rizika je to na jejich volbě. U rizikových skupin radím, aby si na booster došli. S tím, jak přijde zimní vlna, budou v riziku. Navíc proočkovanost v této kategorii stále není dostatečná. Nadále je zde obrovský počet těch, kteří čtvrtou dávku nemají. V celé společnosti jde asi o 85 procent, tedy většina populace ji nemá,“ dodal.
Jak Prymula zhodnotil bostonský výzkum a riziko vzniku nové smrtelnější varianty covidu? A jak vznikají nové vakcíny? Nejen to se dozvíte ve výše přiloženém videu. rozhovor si můžete poslechnout i jako podcast:
X X X
Ministerstvo zahraničí se zbaví zámku Štiřín? Nevyužívá ho
Ministerstvo zahraničí zámek Štiřín jako státní neziskovou organizaci téměř nevyužívá, uvedl na dnešním zasedání sněmovního zahraničního výboru tajemník ministerstva Radek Rubeš. Podle Rubeše je cílem ministerstva ukončit činnost zámku a navrátit zpět státu majetky a vše se zámkem spojené.
„Štiřín je pro ministerstvo nezisková organizace, nevidíme velký přínos pokračovat ve vztahu tak, jak je nastaven. Cílem je ukončit činnost příspěvkové organizace Štiřín a vyrovnat závazky, které ministerstvo zahraničí má,“ řekl Rubeš. „Zároveň vrátit majetky, to znamená budovy a to, co je s tím spojené, zpět státu,“ dodal.
Podle informací ministerstva na webu ukládá zákon o majetku České republiky resortu povinnost uskutečnit nejprve nabídku vůči ostatním státním orgánům.
Teprve pokud o zámek žádný oslovený subjekt neprojeví zájem, může vláda odsouhlasit trvalou nepotřebnost pro stát. Ministerstvo by pak muselo vypracovat minimálně dva cenové posudky.
Zámek Štiřín v Kamenici u Prahy je zřízen jako státní příspěvková organizace, která spadá pod ministerstvo zahraničí. Slouží jako konferenční středisko nebo jako hotel.
V minulosti byla snaha zámek převést pod správu Sněmovny, která ale neuspěla. Zatímco v minulých letech ministerstvo zahraničí přispívalo na jeho provoz desítky milionů korun ročně, v rozpočtu na příští rok s tím nepočítá.
Jak šel čas se zámkem Štiřín
Zámek Štiřín v obci Kamenice stojí na místě tvrze z počátku 15. století. Po třicetileté válce byla rozšířena na zámek se zahradou. V polovině 18. století ho Salm-Reiferscheidové přestavěli na trojkřídlé pozdně barokní sídlo, na jeho severozápadní straně stojí obdélná kaple. |
X X X
Večer smůly v Edenu. Slavia nevyužila převahu proti Sivassporu a v Evropě končí
Fotbalisté Slavie do jarní vyřazovací fáze Evropské konferenční ligy neprošli. V závěrečném šestém utkání skupinové fáze doma jen remizovali se Sivassporem 1:1 a v tabulce obsadili nepostupové třetí místo. Stejným výsledkem skončil i úvodní vzájemný souboj v září v Turecku.
Skóre v Edenu ve 28. minutě otevřel z penalty Max Gradel, v 65. minutě Pražané po vlastním gólu Dimitriose Gutase srovnali, ale vítězný gól už nedali. Červenobílým by k postupu nestačila ani výhra, neboť Kluž v souběžně hraném duelu porazila Ballkani.
Slavia si v pohárech nezahraje jarní fázi teprve podruhé za posledních pět sezon. Ve třech z předchozích čtyř ročníků došli Pražané až do čtvrtfinále – dvakrát v Evropské lize a letos na jaře v premiéře Konferenční ligy. Finále aktuální sezony bude hostit Eden.
České kluby po vyřazení Slavie nebudou mít poprvé od ročníku 2019/20 zastoupení v jarní fázi pohárů. Zároveň spíše neudrží pozici v první patnáctce žebříčku národních koeficientů UEFA, což by znamenalo, že v přespříští sezoně budou mít na evropské scéně znovu jen čtyři zástupce.
Do základní sestavy Slavie se dostali i útočník Sor a křídelník Ewerton. Sivasspor, který už měl jistý postup a bojoval pouze o první místo, šetřil několik opor. Pražané stejně jako ve většině zápasů ve skupině měli více ze hry, ale znovu se trápili ve finální fázi.
V úvodu si tak navzdory převaze nevytvořili žádnou gólovou šanci a do vedení šel překvapivě aktuálně 15. tým turecké ligy. Po Gradelově centru z levé strany hlavičkoval Angielski ve vápně do Davida Juráska a slovinský sudí Obrenovič nařídil penaltu za ruku, byť domácí bek proti verdiktu vehementně protestoval. Gradel z pokutového kopu nezaváhal.
S Pražany, kteří už před zápasem neměli postup ve svých rukách, inkasovaný gól viditelně otřásl a poločas dohráli v útlumu. Tiéhi vypálil jen do středu branky a ve 42. minutě prolétl tečovaný centr z rohového kopu od Ewertona na zadní tyči mezi dvěma slávisty.
Trenér domácích Trpišovský po přestávce třikrát vystřídal a na trávník poslal Douděru, Tecla a Santose, který na stoperu nahradil zraněného Ousua a za A-tým nastoupil poprvé od vyloučení v zářijovém ligovém utkání v Plzni.
Domácí přidali, nadále však tápali ve finální fázi. V 52. minutě mířil Lingr nad, v 64. minutě se po akci střídajícího Matěje Juráska protlačil k zakončení Olayinka, ale hostující obránce tečoval míč na roh. Po něm už se červenobílí prosadili. Centr od Davida Juráska si srazil do vlastní sítě Gutas.
V 73. minutě mohl otočit stav Tecl, po přihrávce od Douděry ale zblízka v mírném záklonu přestřelil prázdnou branku. O čtyři minuty později po centru od Davida Juráska hlavičkoval jeho jmenovec Matěj a hosty zachránil výborným zákrokem gólman Vural. Vítěz Tureckého poháru už remízu udržel a vyhrál skupinu. Slavia v pohárech doma podruhé za sebou nezvítězila.