iSpigl

internetové noviny ispigl.eu

iSpigl

Exkancléř Schröder zůstává v SPD, neporušil předpisy. Zachrání Německo plynem, ropou Ruska?

 Dělal pro Rusy, no a co? Někdejší německý kancléř Gerhard Schröder může i přes své sporné ruské angažmá zůstat členem německé sociální demokracie – SPD. Rozhodčí komise regionální organizace SPD v Hannoveru dnes oznámila, že Schröder působením v ruských státních koncernech stranické předpisy neporušil.

 Zatím není jasné, zda tím skončí snaha části sociální demokracie Schrödera zbavit členství ve straně, protože proti rozhodnutí je možné se odvolat. Německá média nicméně dlouhodobě poukazují na to, že na cestě k případnému vyloučení Schrödera z SPD stojí řada právních překážek.

Proti Schröderovi byly podány takřka dvě desítky vnitrostranických žádostí o vyloučení, kterými se rozhodčí komise začala zabývat v červenci. Dnes oznámila, že žádné porušení předpisů a řádů SPD se někdejšímu kancléři dokázat nepodařilo. Proti tomuto rozhodnutí je ale možné se do dvou týdnů odvolat.

Schröder, který německou vládu vedl v letech 1998 až 2005, po ruské invazi na Ukrajinu čelí tvrdé kritice za to, že útok dostatečně neodsoudil a že se odmítal vzdát členství v dozorčích radách ruských státních energetických podniků. Schröder mimo jiné působil ve společnostech Nord Stream a Nord Stream 2, v koncernu Rosněfť a ucházel se i o členství v dozorčí radě Gazpromu.

K válce na Ukrajině řekl, že Rusko i Západ se dopustily chyb, což ale Moskvu neopravňuje k tomu, aby na obranu svých bezpečnostních zájmů nasadila vojenské prostředky. Rovněž se vymezil proti sankcím vůči Rusku. V minulosti Schröder o ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi hovořil jako o čistokrevném demokratovi.

Moskvu navštívil Schröder naposledy na konci července a setkal se i s Putinem. Po jednání uvedl, že Rusko si přeje diplomatické řešení války na Ukrajině a že invaze byla chybou ruské vlády, zároveň ale zdůraznil, že se přátelství s Putinem zříci nehodlá.

Schröderovy kontroverzní postoje vyvolaly v Německu debatu, kvůli které se pod tlak dostali sociální demokraté a současný sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz. V květnu Schröderovi rozpočtový výbor Spolkového sněmu odebral peníze na kancelář, na kterou měl z veřejných peněz jako bývalý šéf německé vlády nárok.

X X X

Jaderná otočka Němců. Atomové elektrátny začínají brát jako záchranu, když nebude ruský plyn

 Časy se mění a pohled na jádro s tím. Přinejmenším mezi těmi, kdo jsou mladší a ekologicky orientovaní, ale i mezi částí německých Zelených. Zatímco v předchozích letech byla jaderná energie považovaná za takřka největší ekologické zlo, nyní ji mladší ročníky postupně začínají vnímat jako most na cestě od neobnovitelných zdrojů k obnovitelným.

Tímto mostem měl v Německu původně být zemní plyn, který až do ruské invaze na Ukrajinu letos v únoru Německo většinově dováželo právě z Ruska. Válka ovšem v posledních měsících způsobila rychlé přehodnocování energetické politiky i posun nálad ve společnosti.

Mladší generace pak vzhledem k současné nestabilní situaci na energetickém trhu, nepředvídatelnosti Ruska i s ohledem na postupující klimatické problémy začíná v jaderné energetice vidět její přínosy: právě jádro má na cestě k obnovitelným zdrojům nahradit plyn.

X X X

Můžeme solidárně sdílet prázdná plynová potrubí, říká Hrnčíř. Kupoval by přímo v Rusku

 Evropská unie hledá náhradu za ruský plyn. Hnutí SPD ale navrhuje, že bychom měli obchodovat přímo s Ruskem a plyn kupovat od Gazpromu. „My se bez plynu z Ruska neobejdeme, naše hospodářství je nastaveno tak, že plynu spotřebujeme hodně. Týká se to pivovarů i automobilek. Na plynu jsme závislí,“ podotkl Hrnčíř v pořadu K věci na CNN Prima NEWS.
 Podle něj ruský plyn stejně kupujeme. „Ruský plyn sem proudí Nord Streamem a kupujeme ho z Německa, akorát dráž s burzovní marží,“ sdělil poslanec. Vláda přitom namítá, že jsou k dispozici terminály na zkapalněný zemní plyn, kterými se o třetinu sníží závislost na ruském plynu. V radě států Evropské unie byla navíc odsouhlasena dohoda o solidaritě. Podle Hrnčíře ale nemáme alternativu. „To, že máme slíbenou nějakou kapacitu v nizozemském terminálu, neznamená, že nám to bude stačit, stejně jako solidarita. Pokud bude v EU málo plynu, můžeme solidárně sdílet prázdné potrubí,“ popsal Hrnčíř.

Zároveň podotkl, že historicky přímý kontrakt s Gazpromem již máme. „Letos kontrakt končí, ale ČEZ do letošního roku nakupoval od Gazpromu,“ řekl Hrnčíř s tím, že by mohl vzniknout národní obchodník, který by nákupy prováděl. „Bylo by to lepší, kubík plynu by se nakupoval za 6 korun, je to cesta,“ domnívá se Hrnčíř.

Podle něj by nákupem ruského plynu nešlo o financování války, kterou Rusko vede na Ukrajině. „Představa, že pokud se odstřihneme od ruského plynu a ropy, dostaneme Rusko na kolena a okamžitě skončí válka, tak to nefunguje,“ řekl poslanec. Prodej plynu je přitom jeden z klíčových příjmů válčící země. „To je sice pravda, ale plyn, který proudí do Evropy, tvoří asi 2,5 procenta příjmu státního rozpočtu Ruska. Oni dokážou plyn i ropu prodávat do Asie, čímž zvyšují konkurenceschopnost tamních zemí, zatímco naše se snižuje,“ podotkl Hrnčíř.

X X X

VZBOUŘÍ  SE  PROTI  VLÁDĚ  i  BRITOVÉ?  I  NA  NĚ  DOLÉHÁ  DRAHOTA

Nezaplatíme. Mnohé Brity štvou vysoké ceny energií, na protest zruší inkaso

Ve Velké Británii se schyluje k lidové rebelii. Až se na podzim znovu zvednou ceny elektřiny a plynu, desítky tisíc lidí plánují, že za energie nezaplatí. S protestní akcí přišla iniciativa Don’t Pay UK. Ta upozorňuje na fakt, že si mnohé domácnosti nebudou umět s rostoucími náklady na bydlení poradit. A doufá, že pohrůžkou občanské neposlušnosti donutí vládu k činům.

„Je to jednoduché. Požadujeme snížení účtů za energie na úroveň, jakou si můžeme dovolit. Jinak dáme dohromady milion lidí, kteří oficiálně přestanou platit, a to v případě, že vláda 1. října přistoupí k masivnímu zvýšení (cen),“ píše iniciativa Don’t Pay UK na svých stránkách.

Právě na podzim se má totiž razantně zvednout dosavadní strop, jímž britský kabinet omezoval, kolik si mohou dodavatelé energií účtovat za své služby. Průměrné roční výdaje za elektřinu a plyn se tak mohou zvednout až o dva tisíce liber (necelých 60 tisíc korun).

Zatímco ještě loni v říjnu Britové v průměru zaplatili kolem 1 400 liber, letos to může být i víc než 3 300 liber. A na to mnohé domácnosti prostě nebudou mít. Čím dál víc lidí se proto přidává k protestnímu rušení inkasa. Dosud jich je přes 80 tisíc, tvrdí iniciativa.

Prvního října nezaplatí účty třeba pětatřicetiletá učitelka ze Sheffieldu Josina, která i tak bude muset omezit výdaje za jídlo a další nezbytnosti. „Je to děsivé, zvlášť se třemi puberťáky v domě. Ještě nejsou dost staří na to, aby mohli jít do práce. Jsou závislí na nás a opravdu mě děsí myšlenka, že své děti nebudu umět zajistit,“ popisuje Britka.

Sedmdesátník Christopher ze South Yorkshire pak v komentáři pro list The Guardian napsal, že nemá jinou možnost než nezaplatit. Říká, že se nikdy k žádné občanské neposlušnosti nepřipojil. Až teď.

„Už před dubnovým zvýšením cen jsem si dělal starosti, že na nějaké dramatické zdražování nebudu mít. Jsem chronicky nemocný, a tedy handicapovaný, důchodce. Dokázal jsem platit 106 liber měsíčně. Pak se to zvedlo na zhruba 170 liber – což už pro mě je hodně, ale jakžtakž si to ještě dokážu dovolit,“ popisuje muž.

 Říká přitom, že teplem nijak nehýří. „V prvním patře radiátor vůbec nemám, používám jen jen jeden v ložnici a jeden vyhřívaný držák na ručníky v koupelně,“ vyjmenovává s tím, že se i přesto ocitne v „energetické chudobě“.

„Teď slyšíme, že se cenový strop v zimě zvedne o 60 až 70 procent. Bojím se, že to nezvládnu zaplatit. Nebudu si to moct dovolit, stejně jako miliony dalších,“ dodává. Čeho je moc, toho je příliš, míní. Od podzimu proto nebude hradit, co má, a výzvy i upomínky hodlá ignorovat. Peníze nepošle, dokud poskytovatelé energií nepůjdou s cenami dolů.

Nezaplatíte? Riskujete, že vás odříznou

Kritizuje velké společnosti, které podle něj vydělávají na obyčejných lidech. A tvrdí, že občany k neposlušnosti nutí nejen firmy, ale i britská vláda. Ta hnutí Don’t Pay UK odsoudila. „Jde o vysoce nezodpovědné chování, které nakonec zvedne ceny všem ostatním a ovlivní osobní kredit dotčených (například při posuzování žádosti o bankovní půjčku nebo třeba hypotéku, pozn. red.),“ uvedl mluvčí s tím, že žádná vláda nedokáže kontrolovat světové ceny plynu.

Poukázal také na to, že kabinet končícího Borise Johnsona chudnoucím domácnostem nabízí pomoc v podobě několika různých dávek. Odborníci pak upozorňují, že by si Britové nejdřív měli důkladně zjistit, co jim za neplacení účtů hrozí. V nejzazším případě se jim totiž může stát, že je poskytovatelé energií zkrátka „odříznou“.

A ani fakt, že půjde o protestní akci s velkou účastí jednotlivce v dluzích nezachrání. Experti proto podle iNews doporučují, aby se lidé raději obrátili na své poskytovatele s tím, že už nemají z čeho elektřinu a plyn platit. Společnost by měla přijít s realistickým plánem dalšího splácení. A pokud ne, v Británii je možné nahlásit takovou firmu veřejnému ombudsmanovi.

Iniciativa si údajně uvědomuje rizika neposlušnosti, říká však, že se miliony Britů v zimě ocitnou bez přívodu tepla prostě proto, že si tento luxus nebudou moci dovolit. Atypický protest se na ně jen snaží ukázat a doufá, že svým protestem přiměje firmy i vlády zasednout k jednacímu stolu ještě před 1. říjnem.

Velkým korporacím bude běhat mráz po zádech, vyhrožuje kampaň Don’t Pay UK, která vyzývá Brity, aby od října přestali platit účty za elektřinu:

V tom případě by na hromadné neplacení účtů vůbec nemuselo dojít. Organizátoři zatím jen vybírají peníze od svých příznivců – ironicky v situaci, kdy lidé nemají ani na své vlastní výdaje – na vytištění letáků, aby dokázali oslovit co nejvíc lidí.

Cílem prý je, aby se k akci připojilo alespoň milion lidí. „Masové neplacení není novou myšlenkou, ve Velké Británii k němu došlo už na přelomu 80. a 90. let, kdy víc než 17 milionů lidí odmítlo uhradit daň z hlavy. To pomohlo svrhnout vládu a zvrátit její nejdrsnější opatření,“ připomíná iniciativa na webu.

Zmíněnou daň se pokusila zavést Margaret Thatcherová. Nepokoje z března 1990 však skutečně nakonec přispěly k pádu jejího kabinetu ještě téhož roku.

„Mít dostatečně vytopený domov je lidské právo. Každý rok dojde k obrovskému počtu nadbytečných zimních úmrtí. Obávám se, že letos mezi seniory a postiženými uvidíme mnoho, mnoho tragédií spojených s chladným počasím. Lidé si totiž netroufnou zapnout topení. Vláda musí s cenovým stropem něco udělat. Musí se snížit,“ dodává důchodce Christopher. V zimě 1990 Britové odmítli novou daň na hlavu.

 X X X

TRUMP  BY  CHTĚL  GENERÁLY,  JAKO  HITLER…

 Proč nejsou naši generálové jako Hitlerovi, ptal se Trump podle nové knihy

Donald Trump se během svého prezidentského mandátu svěřil svému personálnímu šéfovi, že si přeje, aby jeho generálové k němu byli stejně loajální jako byli němečtí generálové za druhé světové války k Adolfu Hitlerovi. V nové knize, jejíž úryvek v pondělí zveřejnil časopis The New Yorker, to uvádějí novináři Peter Baker a Susan Glasserová.

 Podle úryvku z knihy The Divider: Trump in the White House 2017-2021, jejíž vydání se očekává v září, si Trump personálnímu šéfovi Bílého domu Johnu Kellymu poněkud vulgárně stěžoval a tázal se přitom, proč američtí generálové nemohou být víc jako ti němečtí.

„Kteří generálové?“ zeptal se Kelly. „Němečtí generálové za druhé světové války,“ odpověděl Trump. „Víte, že se pokusili Hitlera třikrát zabít a skoro se jim to povedlo,“ opáčil Kelly. Trump ale Kellyho odbyl. „Ne, ne, ne. Byli k němu naprosto loajální,“ odpověděl prezident Kellymu.

„V jeho (Trumpově) verzi historie byli generálové třetí říše zcela podřízeni Hitlerovi; tohle byl model, který chtěl pro svou armádu. Kelly řekl Trumpovi, že žádní takoví američtí generálové neexistují, ale prezident byl odhodlán toto tvrzení otestovat,“ uvádí se v úryvku.

„Na přehlídce odmítal zraněné vojáky“

Autoři rovněž popisují, jak se Trump neshodl se svými generály, protože chtěl ve Washingtonu uspořádat velkou vojenskou přehlídku. V létě 2017 po návratu z oslav Dne Bastily v Paříži Trump podle úryvku Kellymu řekl, že také chce mít vojenskou přehlídku. Měl však podmínku. „Hele, nechci na té přehlídce žádné zraněné chlapy,“ řekl Trump s tím, že by to na něj nevrhalo dobré světlo.

„Kelly nemohl uvěřit tomu, co právě slyšel,“ pokračuje úryvek. „To jsou hrdinové,“ řekl Trumpovi. ‚V naší společnosti existuje jen jedna skupina lidí, kteří jsou větší hrdinové než oni – a ti jsou pohřbeni v Arlingtonu,“ dodal Kelly, aniž zmínil, že na Arlingtonském národním hřbitově je pohřben jeho syn Robert, který byl poručík a padl v Afghánistánu. „Nechci je tam,“ zopakoval Trump, že zraněné vojáky na přehlídce nechce.

Další debata o vojenské přehlídce se odehrála na briefingu, kterého se kromě Kellyho zúčastnil zástupce předsedy sboru náčelníků štábů a generál letectva Paul Selva. Trump se Selvy zeptal, co si o takové přehlídce myslí. „Nevyrostl jsem ve Spojených státech, vyrůstal jsem v Portugalsku,“ odpověděl mu Selva.

„Portugalsko bylo diktaturou a přehlídky byly o tom, aby se ukázalo, kdo má zbraně. A to my v této zemi neděláme,“ dodal. Trump se pak nedůvěřivě zeptal: „Takže se vám ta myšlenka nelíbí?“. „Ne,“ odpověděl Selva a zdůraznil: „Tohle dělají diktátoři.“

„Nemůžete je prostě postřílet?“

Velká část úryvku se týká generála Marka Milleyho, šéfa amerického sboru náčelníků štábů. Když mu Trump tuto funkci nabídl, Milley mu řekl: „Udělám všechno, co po mně budete chtít“. Prezident se mu však rychle zprotivil.

Frustrace generála Milleyho z prezidenta Trumpa vyvrcholila 1. června 2020, kdy demonstranti hnutí Black Lives Matter (Na černošských životech záleží) zaplnili náměstí Lafayette Square poblíž Bílého domu. Trump se dožadoval toho, aby demonstranty rozehnala armáda. Milley a další vysoce postavení představitelé to ale odmítli a Trump reagoval popuzeně. „Všichni jste lúzři!“ křičel šéf Bílého domu. „Nemůžete je prostě postřílet? Střelit je do nohou nebo tak něco?“ uvedl podle knihy.

Poté, co náměstí vyklidila Národní garda a policie, se generál Milley krátce připojil k prezidentovi a dalším a prošel prázdným parkem, aby se Trump mohl vyfotografovat před kostelem na druhé straně. Autoři uvedli, že generál Milley později považoval své rozhodnutí připojit se k prezidentovi za „chybný úsudek, který ho bude navždy pronásledovat“.

Týden po tomto incidentu Milley napsal, ale nikdy nedoručil, rezignační dopis. V něm Trumpa obvinil z politizování armády, ničení mezinárodního řádu, neschopnosti ocenit rozmanitost a z přijímání tyranie, diktatury a extremismu. Milley se ale nakonec rozhodl ve funkci zůstat. Podle autorů knihy chtěl zajistit, aby armáda sloužila jako ochrana proti prezidentovi, který se čím dál více vymykal kontrole.

X X X

 Prezident  Zeman vetoval snížení plateb státu do zdravotnictví. Obává se o kvalitu péče

Prezident Miloš Zeman vetoval návrh zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. „Jde o opatření, které za současné nepříznivé ekonomické situace bude mít negativní dopad na kvalitu a dostupnost zdravotní péče,” zdůvodňuje Zeman. Na prezidentovo veto nesouhlasně reagují vládní poslanci. Opozice kroky Zemana chválí.

„Cílem přijatého a v původním vládním návrhu obsaženého opatření je především úspora výdajů státního rozpočtu na letošní rok ve výši 14 miliard, které má být dosaženo snížením příjmů veřejného zdravotního pojištění, a to v důsledku zmrazení platby za takzvané státní pojištěnce na úroveň roku 2021,“ zdůvodnil v dopise předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétě Pekarové Adamové Zeman.

Podle něj by opatření za současné nepříznivé ekonomické situace mělo negativní dopad na kvalitu a dostupnost zdravotní péče. Stejně, podle slov Zemana, argumentují i zástupci České lékařské komory, kteří nesouhlas se snižováním výdajů na zdravotnictví odůvodňují zejména vysokou mírou inflace a tím, že epidemie covidu-19 ještě zdaleka neskončila.

Zeman tvrdí, že předložené důvody budou poskytovatelé zdravotních služeb muset v současnosti, ale i v následujícím období řešit. Zároveň upozornil na skutečnost, že novelu zákona ve Sněmovně kritizovala řada poslanců:

„Vážné argumenty vznesla ve svých vystoupeních v Poslanecké sněmovně i řada poslanců – lékařů, uvědomujících si složitost současné i budoucí situace ve zdravotnictví a poukazujících na to, že přijatá zákonná úprava ohrožuje zachování kvality a dostupnosti zdravotní péče a vůbec neřeší jejich nezbytné zlepšování.“

 Prezident republiky vetoval zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. “Jde o opatření, které za současné nepříznivé ekonomické situace bude mít negativní dopad na kvalitu a dostupnost zdravotní péče,” uvedl prezident republiky.

Vláda s vetem nesouhlasí

„Jak již vláda opakovaně ubezpečila, změna výše plateb nebude mít negativní vliv ani na kvalitu ani na dostupnost zdravotní péče pro občany, protože zdravotní pojišťovny mají k dispozici desítky miliard v rezervách. Pan prezident se tedy mýlí a jeho veto vládní koalice ve sněmovně přehlasuje,“ uvedla v reakci na Zemanovo veto předsedkyně Poslanecké sněmovny Pekarová Adamová. Připomenula, že zákon zavádí pravidelnou valorizaci platby za státní pojištěnce. Ta je nesmírně důležitá právě pro zajištění stabilního a předvídatelného financování zdravotnictví a tedy jeho kvalitu i dostupnost, míní.

Podle poslance KDU-ČSL Toma Philippa, který je předsedou správní rady největší Všeobecné zdravotní pojišťovny, čekali zdravotníci na automatickou valorizaci desetiletí. „A navíc tím (prezident) podrazil i pacienty, kteří jen v roce 2024 přijdou o možná až 20 miliard. Věřím, že se nám s kolegy podaří jeho veto přehlasovat,“ uvedl na Twitteru.

 Opravdu prezident nechce pravidelnou valorizaci platby za státní pojištěnce?
To zdravotníky teda pěkně podrazil! Na toto čekali desetiletí!
A navíc tím podrazil i pacienty, kteří jen v roce 2024 přijdou o možná až 20 miliard!
Věřím, že se nám s kolegy podaří jeho veto přehlasovat https://t.co/NpSldPVDKu

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) hájil snížení plateb tím, že letos výše úhrad vycházela z pesimistických ekonomických prognóz, které nenastaly. Na Twitteru uvedl, že veřejné zdravotní pojištění mělo v prvním pololetí zisk šest miliard korun a zůstatky na účtech téměř 60 miliard. Také podle něj sněmovna veto přehlasuje.

Podle ministerstva zdravotnictví novela péči neohrozí. „Tento návrh nebude mít žádný negativní vliv na dostupnost a kvalitu zdravotní péče,“ uvedl mluvčí ministerstva zdravotnictví. Novela zákona o státním rozpočtu podle něj ještě letos počítá pro zdravotnictví s dalšími finančními prostředky.

 Prezident Zeman vetoval zákon a plně převzal lživou argumentaci opozice o ohrožení lékařské péče. A jaká jsou fakta o veřejném zdravotním pojištění? Za 1.pololetí zisk 6 mld, zůstatky na účtech téměř 60 mld. Řešení: Zemanovo veto přehlasujeme.

Mluvčí největší Všeobecné zdravotní pojišťovny Viktorie Plívová na dotaz ČTK sdělila, že vzhledem k jasnému stanovisku vládní koalice pojišťovna v hospodaření pro rok 2022 počítá s naplánovanými dopady předložené novely.

Opozice zamítnutí vítá

„Je to od pana prezidenta správné rozhodnutí. Snaha vládní koalice sebrat zdravotnictví čtrnáct miliard je totiž neuvěřitelně nezodpovědná a hloupá. Na peníze jim chce sahat v době, kdy náklady nemocnicím dramaticky stoupají kvůli drastickému zdražování energií,“ vyjádřil se předseda hnutí ANO a expremiér Babiš. I během koronavirové pandemie se podle něj potvrdilo, jak je důležité, že je české zdravotnictví na vysoké úrovni, a že se v této oblasti nemá a nemůže šetřit.

Jeho vláda podle něj za nepříznivé ekonomické situace logicky připravila na letošní rok další navýšení platby za státního pojištěnce. „Současná vláda ho ale škrtla, což bude mít negativní dopad na kvalitu a dostupnost zdravotní péče,“ doplnil Babiš.

„Vláda by se teď měla chytit za nos a přiznat si, že brát nyní zdravotnictví čtrnáct miliard, je nebetyčná hloupost. Hlavně to ale skutečně ohrožuje kvalitu a dostupnost zdravotní péče. V tom se s panem prezidentem shodujeme,“ uvedla exministryně financí Schillerová. Podle ní jde o absurdní krok kabinetu. „Šetření je to totiž jen na papíře, protože ministr (financí Zbyněk) Stanjura si jen přendá peníze z jedné kapsy do druhé. Sebere je ale na tom nejcitlivějším místě,“ doplnila bývalá šéfka státní kasy.

ADVERTISING

Šéf SPD Okamura uvedl, že je rád, že prezident vidí zákon stejně jako hnutí, které hlasovalo ve Sněmovně proti. „Vláda Petra Fialy zhoršuje dostupnost zdravotní péče pro naše občany a pracovní podmínky zdravotníků, míní.

Podle Schillerové se sice podařilo koalici přesvědčit, aby do návrhu přidala valorizační mechanismus, vláda ale chce začít na „naprosto nedostatečném základu“. „Na částku, kterou ještě vláda Andreje Babiše schválila pro letošní rok, se dostaneme někdy za dva roky. A to je při současné inflaci a růstu cen energií pro naše zdravotnictví smrtící,“ dodala Schillerová.

Novela by měla po lednovém zvýšení snížit po zbytek roku platby státu do zdravotnictví za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané. Stát by tím měl za celý letošek odvést do veřejného zdravotního pojištění za každého svého pojištěnce v průměru stejný objem peněz jako loni.

Ministr financí Zbyněk Stanjura hájil snížení plateb tím, že letos výše úhrad vycházela z pesimistických prognóz, které nenastaly. Systém veřejného zdravotního pojištění byl podle ministra v pololetí v přebytku zhruba 6,5 miliardy korun.

Stát platí od ledna za každého svého pojištěnce z rozhodnutí bývalého kabinetu 1967 korun měsíčně, o 200 korun víc než loni. Podle novely by platby měly klesnout na pět měsíců na 1487 korun tak, aby průměr za celý rok odpovídal loňské částce.

Podle novely by od roku 2024 zároveň měla být zavedena automatická valorizace zdravotních plateb státu. Měla by vycházet z měsíční částky 1900 korun na pojištěnce, kterou by stát odváděl příští rok.

X X X

V  RUSKU  NOVÉ  STÁTY?

Rozdrobené Rusko? Po válce na Ukrajině mohou vzniknout desítky nových států

Ruský prezident Vladimir Putin se na Ukrajině pokouší rozšířit území své federace, ale brzy by místo toho mohl řešit opačné problémy. Do hry totiž vstupuje otázka, zda se mu vůbec podaří udržet současné území Ruské federace. Ta je totiž tvořená řadou různých nesourodých národů, které by čím dál více mohly začít projevovat separatistické tendence. Ruská opozice v Praze navíc před časem představila návrh konkrétní „dekolonizace“ Ruska. Podle nich by současnou Ruskou federaci zvládly nahradit desítky nových států.

Myšlenku možných nástupnických zemí představili na svém pražském fóru představitelé ruské opozice koncem července. Plán, který označují jako „dekolonizaci Ruska“, popisují ve své deklaraci.

 „Ruská federace je dnes teroristickým státem, kterému vládnou váleční zločinci. Za imperialistického režimu Ruské federace bylo za posledních 30 let vedeno několik šílených válek, které připravují naše domorodé národy a kolonizované regiony o tu nejdůležitější věc – právo žít,“ píšou představitelé ruské opozice ve svém prohlášení.

Zdůvodňují to tím, že právě národnostní menšiny jsou v ruské armádě používány slangově jako „kanónenfutr“, to znamená, že je armádní velení jednoduše posílá na smrt, aby neumírali ruští občané ze západu země.

„Tohle všechno nás vedlo k faktu, že Ruská federace je na pokraji chaosu a občanské války. Pouze naprostá a kontrolovaná dekolonizace Ruska tomu může zabránit,“ stojí v deklaraci fóra Svobodné národy Ruska.

Na místo současného největšího státu na světě, co se týče rozlohy, by tak podle něj vznikly desítky nových zemí. Odbojní Rusové na pražském fóru dokonce představili mapu, která zobrazuje, jaké státy by mohly být nástupnickými republikami Ruské federace. Zároveň dodávali, že jde pouze o návrh, který nejspíše ještě bude postupně měněn.

 Moskevská republika či Spojené státy sibiřské?

Základy jakých států by tedy mohly být položeny? Mapa jich zobrazuje hned několik desítek. Jsou zde například Moskevská republika, Baltská republika v okolí dnešního Kaliningradu, Karélie či Laponsko u hranic s Finskem, Uralská republika, Tatarstán, Burjatsko, Kavkazská federace nebo Dagestán. Za zmínku stojí i rozlohou největší nástupnický stát s velmi zajímavým názvem – Spojené státy sibiřské.

Podle představitelů ruské opozice mapa původně obsahovala také oblasti, které jsou velmi sporné. Například ukrajinský poloostrov Krym, který ovšem Ruská federace ovládá od roku 2014, či souostroví Kurily na východě. O ty se Rusové pro změnu léta přou s Japonci. Tyto oblasti by podle ruských opozičníků neměly Rusku patřit a označuje je jako „dočasně okupované“.

Vykrvácí Rusko konflikt na Ukrajině?

Dlouhotrvající problémy menšin v Rusku podle pořadatelů fóra aktuálně ještě více zhoršují události kolem války na Ukrajině. Právě zde jsou podle všeho ve velké míře nasazeny ruské jednotky složené především z národnostních menšin. Rusům se ale na Ukrajině už několik měsíců příliš nedaří a z původně plánované rychlé invaze se stala krvavá táhnoucí se válka.

Že by konflikt na Ukrajině mohl Ruskou federaci v čele s prezidentem Vladimirem Putinem postupně vykrvácet, si myslí také vojenský analytik Lukáš Visingr. „Mohlo by se stát, že Rusové za půl roku nebudou řešit Ukrajinu, ale dvacet separatistických hnutí na Kavkazu a Sibiři,“ řekl Visingr pro CNN Prima NEWS. Rusko je podle jeho slov v tomto ohledu kupodivu poměrně křehký stát, který drží pohromadě pomocí peněz a síly. Rubl ovšem i přes intervence ruské národní banky pod západními sankcemi slábne a se ztrátami na Ukrajině se postupně vytrácí i moc bezpečnostních složek.

„Rubl nyní přestává z Moskvy téct, navíc si za něj stejně nebude brzy co koupit, a donucovací síly, tedy národní garda a další, krvácejí na Ukrajině,“ popsal Visingr situaci v Rusku s tím, že Rusové by ve finále mohli ještě s láskou vzpomínat na 90. léta pod vedením prezidenta Borise Jelcina. Tehdy po rozpadu Sovětského svazu zažívali těžkou ekonomickou krizi.

 Rozpad Ruska je možný, záleží na válce, říkají experti

Že by se v Rusku mohly začít projevovat separatistické tendence, tvrdí i bývalý český velvyslanec v této zemi Petr Kolář. Za představitelnou pak pokládá i možnost, že by namísto Ruska vznikly nové státy. „Hodně záleží na tom, jak se bude vyvíjet situace na ukrajinském bojišti a jak silná bude pozice prezidenta Putina v budoucnu, protože Rusko drží pohromadě jako centralizovaná mocnost i s pomocí pravoslavné církve, ale hlavně díky tomu svému carovi,“ řekl CNN Prima NEWS Kolář. Dodal však, že případná porážka na Ukrajině sice může být impulsem, ale pokud Putin zůstane u moci, vzpoury regionů v ruské federaci příliš neočekává.

Rozdrobení Ruska považuje za možné i bývalý generální konzul České republiky v ruském Petrohradu Vladimír Votápek. „Myslím, že rozpad Ruské federace je možný za předpokladu, že současný putinovský režim utrpí zásadní porážku na Ukrajině. Pokud bude vyhnán z Ukrajiny, tak se režim pravděpodobně zhroutí a elity v různých regionech a národních republikách ucítí možnost prosadit se,“ sdělil pro CNN Prima NEWS s dovětkem, že Rusko je de facto „poslední koloniální velmocí“.

Votápek zmínil, že v případě porážky Ruska na Ukrajině a oslabení Putinovy moci si dovede představit, že by se i ještě za jeho panování některé oblasti federace pokusily pro sebe získat aspoň o trochu více suverenity. Putinovu moc a vliv však neupozaďuje. „Vladimir Putin je člověk, který umravnil ruské regiony po svém nástupu a zastrašil je do té míry, že si proti němu nikdo nic nedovolil, zatímco proti (Borisi) Jelcinovi (Putinův prezidentský předchůdce – pozn. red.) tam stále existovala reálná opozice,“ poznamenal bývalý konzul.

Jaké státy by mohly vzniknout?

Návrh z dílny ruské opozice představený na Fóru svobodných národů Ruska počítá s celkem 35 novými státy, menšími či většími. Rovnou k nim udává i možné nové hlavní město. Republika Černozemí (Voroněž, Moskevská republika (Moskva), Ingrie (Petrohrad), Baltská republika (Kaliningrad), Kubáň (Krasnodar), Federace Volhy (Samara), Karélie (Petrozavodsk), Komi (Syktyvkar), Udmurtsko (Iževsk),  Čuvašsko (Čeboksary), Mordvinsko (Saransk), Pomoří (Archangelsk),Kalmycko (Elista), Kavkazská konfederace (Vladikavkaz), Čečenská republika Ičkerie (Groznyj),Uralská republika (Jekatěrinburg), Donská republika (Rostov na Donu), Čerkašská republika (Čerkesk),Nógajská republika (Astrachaň), Marijsko (Joškar-Ola), Tyvanská republika (Kyzyl), Chakasijská republika (Abakan), Altajská republika (Barnaul), Smolend (Smolensk),Baškortostán (Ufa), Tatarstán (Kazaň), Burjatsko (Ulan-Ude),Spojené státy sibiřské (Novosibirsk),Sachšská republika (Jakutsk),Pacifická federace (Chabarovsk),Republika Kamčatky a Čukotky (Petropavlovsk-Kamčatskij), Ugro-Ťumeňská federace (Ťumeň), Dagestán (Machačkala).Laponsko (Murmansk)

X X X

Povstane Mariupol z popela? Rusové představili velké plány. Bude jako nový do tří let, tvrdí

Přístavní město Mariupol na jihovýchodě Ukrajiny se stalo jedním ze symbolů ruské invaze, která trvá již od února. Město bylo krvavými boji a neustálým bombardováním či ostřelováním téměř srovnáno se zemí. Zahynuly zde až tisíce lidí. Rusko, které nyní Mariupol okupuje, přichází s plánem na jeho kompletní rekonstrukci. Chystá se znovuvybudovat infrastrukturu, a to už do roku 2025.

„Projekt pro znovuvybudování a návrat života do Mariupolu byl již zahájen. Podle předběžných dat je mezi lety 2022–2025 naplánováno postavit či obnovit 1,03 milionu čtverečních metrů sociální infrastruktury města. Podle plánu předpokládáme, že Mariupol plně obnovíme do tří let,“ uvedl ruský ministr výstavby Irek Fajzulin.

 Ruská tisková agentura TASS, která pravidelně tlumočí názory Kremlu a jeho představitelů, přišla s velmi obsáhlým textem, v němž hovoří o poměrně brzké obnově válkou zdevastovaného přístavního města, které na Ukrajině už několik týdnů plně kontrolují okupanti.

Zpráva informuje například o novém systému a změněných standardech výstavby jednotlivých ulic, ale i mnoha dalších míst, o kterých mají Rusové svou představu. „Mezi nimi jsou rekonstrukce letiště, modernizace železniční stanice, výstavba nového autobusového nádraží, které by sloužilo pro cestu do destinací v Ruské federaci,“ líčí architektka Dita Sattarovová.

Ta dále pro agenturu TASS zmínila, že v plánu jsou také nové či opravené silnice pro motorová vozidla nebo přístav. Co se týče námořní dopravy, Rusové mají velké ambice. Zřídit chtějí i třeba novou „mezinárodní pravidelnou cestu v rámci Černomořské ekonomické spolupráce“.

Kromě toho si Kreml podle zmíněného ministerstva dává za cíl plně plánovat rozvoj Mariupolu prozatím do roku 2035.

 Město bránil prapor Azov až do května

Mariupol je přitom Rusy pouze okupovaný, oficiálně stále patří Ukrajincům, se kterými Rusko od února válčí. Kreml však konflikt nechce nazývat válkou, a tak ho označuje za „speciální vojenskou operaci“.

Zmiňované město bylo takřka od začátku války kvůli své poloze terčem ruského dělostřelectva či leteckého bombardování. Zkraje konfliktu vyvolalo velké pozdvižení nejen na Ukrajině, ale i v západních státech, bombardování mariupolského divadla, v jehož podzemí se skrývaly stovky civilistů. Tito lidé při ruském ostřelování zahynuli, ačkoliv Rusové nedávno přišli s tvrzením, že Ukrajinci v podzemí nastražili bomby a své lidi zabili sami.

 Mariupol bránil zejména prapor Azov, který má na jednu stranu pověst elitní ukrajinské jednotky, na druhou stranu se s ním táhnou kontroverze, že aspoň část jeho členů jsou příznivci krajní pravice. Tento argument Rusko velmi rádo a často využívá, když příslušníky Azovu označuje za „nacisty“.

Prapor Azov Mariupol dokázal aspoň částečně držet až do května. V té době už ovládal jen areál oceláren Azovstal, kde se držel několik týdnů. Kvůli ztrátám, mnoha raněným a docházejícím zásobám jim ukrajinských prezident Volodymyr Zelenskyj koncem května nařídil, aby se raději vzdali.

Místní si dodnes připravují jídlo nad otevřeným ohněm

Samotné město je tak nyní už třetím měsícem pod ruskou nadvládou. Místní se snaží uživit, jak se dá. Třeba i tím, že za peníze odklízejí trosky svého zdevastovaného města. „Takový ‚ruský svět‘ jsme nečekali. Nepřál jsem si, aby sem někdo přišel a město zničil. Vždyť vzkvétalo a žilo. Dnes snad v každé budově stále někteří lidé raději přespávají ve sklepeních a jídlo si vaří na ohni,“ pravil nedávno jeden z místních obyvatel pro běloruský web Zerkalo.

Řada místních obyvatel prchla a mnoho z těch, co zde zůstali, přišlo o své domovy, které zničily boje. Ruská okupační správa pro ně má jednoduché doporučení. „Říkají jim, aby si šli najít prázdná obydlí a žili v nich, než si postaví nové,“ dodal obyvatel Mariupolu.

X X X

 Řecká tajná služba odposlouchávala opozici i novináře, premiér slibuje změny

Vládou řeckého premiéra Kyriakose Mitsotakise otřásá skandál s odposlechy předsedy opozičních socialistů Nikose Androulakise a dvou novinářů. Mitsotakis v pondělí odposlech oponenta označil na „politicky nepřijatelný“ a uvedl, že pokud by o záměru věděl, nikdy by to nedopustil. Slibuje také revizi fungování řeckých tajných služeb.

 „To, co se odehrálo, bylo možná v souladu se zákonem, ale byla to chyba. Nevěděl jsem o tom a samozřejmě bych to nikdy nedovolil,“ řekl Mitsotakis v televizním projevu citovaném agenturou Reuters.

Řecká zpravodajská služba EYP podle premiéra podcenila politický rozměr odposlechů. „Bylo to formálně přiměřené, ale politicky nepřijatelné. Nemělo se to stát, podkopalo to důvěru obyvatel v národní rozvědku,“ uvedl.

Případ prý odhalil nedostatky řecké tajné služby a Mitsotakis přislíbil revizi EYP, uvedl portál Ekathimerini.

Kvůli odposlechům minulý týden rezignoval šéf tajné služby EYD Panajotis Kontoleon. Odůvodnil to chybným počínáním při sběru informací. Kontoleon podle médií přiznal před parlamentním výborem, že tajná služba sledovala mobilní telefon jednoho z novinářů v řecké CNN.

Na sledování mobilu za použití programu Predator si již v únoru stěžoval další novinář, který se zabývá migrací. Oznámení podal i šéf druhé nejsilnější opoziční strany, Panhelénského socialistického hnutí (PASOK). Androulakis tvrdí, že se někdo pokoušel nainstalovat na jeho mobil špionážní program.

Řecká vláda dříve uvedla, že program Predator nepoužívá a že ani nemá obchodní vztahy se společností, která ho vyvinula.

Predatora vytvořila v Severní Makedonii a Izraeli společnost Cytrox. Podle odborníků může program zaslat bez vědomí majitele telefonu informace o hovorech a zprávách či spustit nahrávací zařízení.

 X X X

 Spravedlnost v ČR vyplatila půl milionu poradcům a 2,2 milionu externím firmám

Ministerstvo spravedlnosti platilo v prvním pololetí letošního roku za poradenství osmi lidem, dohromady si vydělali přes půl milionu korun. Dalších 2,2 milionu korun úřad vyplatil za právní a poradenské služby externím firmám. Vyplývá to z přehledu, který úřad zveřejnil na svém webu. Za srovnatelné období loňského roku ministerstvo vyplatil šestici poradců zhruba 328.000 korun a externím firmám přibližně 764.000 korun.

Mezi osmi poradci, kterým ministerstvo od ledna do června platilo, je například bývalý soudce Jaroslav Bureš – někdejší šéf pražského vrchního soudu a exministr spravedlnosti ve vládě Miloše Zemana. Za poradenskou činnost v oblasti justice získal 172.150 korun, což představuje 313 odpracovaných hodin po 550 korunách. V seznamu poradců figuruje také insolvenční správce Lee Louda či advokát Tomáš Bouzek. Nejvíce – 180.000 korun – si za konzultace vydělal dlouholetý poradce ministerstva, německý soudce Paul Springer. Celkově poradci získali 531.525 Kč.

Z externích firem si nejvíce peněz – zhruba 1,2 milionu Kč včetně DPH – vysloužila akciová společnost Trask Solutions, se kterou ministerstvo konzultovalo technický dozor veřejných zakázek v oblasti ICT. Advokátní kancelář Rowan Legal si za právní služby přišla na 472.000 korun, PRK Partners si vyúčtovali 227.000 korun za zastupování ministerstva v soudních sporech.

Dalších celkem 187.000 korun úřad vyplatil osmičlenné rozkladové komisi. Odměny za konzultace získali i někteří znalci z poradního sboru pro znalecké otázky, dohromady to bylo přibližně 52.000 korun.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), který v čele úřadu stanul na sklonku loňského roku, má vedle toho vlastní sedmičlennou poradní komisi. Za uplynulé pololetí si podle přehledu ministerstva vydělali peníze tři její členové, a to dohromady 31.500 korun. Za Blažkovy předchůdkyně Marie Benešové (za ANO) dostalo pět členů této poradní komise v prvním pololetí loňského roku celkem 97.000 Kč.

X X X

Tenisté ČR v zahraničí, Plíšková porazila Krejčíkovou

 Ze souboje dvou aktuálně nejlepších českých tenistek vyšla na turnaji v Torontu vítězně Karolína Plíšková. Bývalá světová jednička porazila někdejší singlovou dvojku Barboru Krejčíkovou 6:3, 6:4. Stejně jako pro Krejčíkovou, deblovou vítězku nedávného Wimbledonu, skončila kanadská příprava na US Open i pro šampionku z Prahy Marii Bouzkovou.

Světová čtrnáctka Plíšková zpočátku dominovala a tlačila Krejčíkovou, která se nemohla opřít o servis. Za výhrou jasně mířila do stavu 5:1 ve druhém setu, než se Krejčíková nadechla k odporu a třemi gamy v řadě snížila. Ale výsledek už neotočila. České derby trvalo hodinu a půl, Plíšková ho dopodávala čistou hrou.

 Třicetiletá rodačka z Loun vyhrála i čtvrtý vzájemný duel po loňském Turnaji mistryň, Roland Garros v roce 2018 a malém turnaji ITF v Bratislavě před 11 lety.

Šampionka Bouzková vypadla s favoritkou

Bouzková po triumfu v Praze ve Stromovce vypadla po tříhodinové bitvě s wimbledonskou šampionkou Jelenou Rybakinovou. Česká tenistka, jež v Kanadě prošla kvalifikací, podlehla kazašské soupeřce 5:7, 7:6 a 1:6.

Bouzková před týdnem ve Stromovce ovládla Prague Open a ve svém rodišti se dočkala prvního titulu z okruhu WTA. Zámořská mise pro ni začala úspěšnou kvalifikací, ale v hlavní soutěži na ni nenavázala. S Rybakinovou bojovala tři hodiny a tři minuty, uspěla jen v tie-breaku druhé sady v poměru 7:3.

V pondělí v noci SELČ se v Torontu představí ještě Petra Kvitová, kterou čeká Američanka Alison Riskeová.

Úvodní zápas má zdárně za sebou americká hvězda Serena Williamsová. Majitelka 23 grandslamových titulů slavila ve druhém duelu po neúspěšném Wimbledonu první vítězství po 14 měsících, poté co zdolala 6:3, 6:4 Španělku Nurii Párrizasovou. V přípravě na US Open může být její další soupeřkou Tereza Martincová, pokud vyřadí olympijskou vítězku Belindu Bencicovou. Poslední grandslam sezony začne za tři týdny.

X X X

Tenisový elegán slaví narozeniny. Kdy chystá Federer návrat na kurty a jak si vydělává?

Tenista Roger Federer slaví 41. narozeniny. V současnosti ho kvůli zranění na kurtech neuvidíte, vydělává si v reklamách a plánuje konec velkolepé kariéry. Ten se blíží, ale sám Švýcar netuší, kdy přesně přijde.

Fanouškům už se stýská. Naposledy hrál Roger Federer před rokem ve Wimbledonu. Stal se nejstarším hráčem, který tam dokráčel až do čtvrtfinále. Pak ale podstoupil třetí operaci kolen a už se na kurtech neobjevil.

 Švýcar postupně ztrácel bod za bodem, až vypadl ze žebříčku ATP, do kterého vstoupil jako 16letý mladíček v roce 1997. Návrat vítěze dvaceti grandslamů se už ale blíží. V září by měl hrát na Laver Cupu v Londýně. A dál se uvidí. Připustil ale, že se blíží definitivní konec.

„Miluju vítězství, ale když nebudu konkurenceschopný, bude lepší skončit. Není to tak, že tenis potřebuju ke štěstí. Já šťastný jsem,“ nastínil.

Není divu. S manželkou Mirkou vychovávají čtyři děti. Navíc za propagaci velkých firem dostal za poslední rok více než dvě miliardy korun, což je za hraní v reklamách více než slušný honorář.

X X X

Na domácí mazlíčky číhá za hranicemi nebezpečí

  Na zahraniční dovolenou s sebou stále více Čechů bere i čtyřnohé mazlíčky. Kromě psů a koček si ale zpět do Česka často přiváží i nezvané hosty v podobě parazitů. Ti mohou zvířata, a dokonce i jejich majitele, smrtelně ohrozit. Podle veterinářů by měli lidé svá zvířata před cestou chránit antiparazitiky a po návratu z dovolené je nechat preventivně vyšetřit.

 Češi letos po dvouleté covidové pauze vyrážejí na dovolenou do zahraničí. Cestování po Evropě například stále populárnějším obytným vozem s sebou nese možnost přizvat na cestu také čtyřnohého parťáka. Za hranicemi na ně ale může čekat nebezpečí v podobě hmyzu, který saje krev, i klíšťat přenášejících nevítané parazity. „V Česku zatím není tolik nebezpečných parazitů, kteří působí smrtelná onemocnění psa nebo kočky, jako je tomu nedaleko od nás. Například původce tzv. srdeční dirofilariózy ohrožující srdce a krevní oběh psa se ale běžně vyskytuje už na jižním Slovensku, v Maďarsku nebo na Balkáně,“ říká parazitolog prof. MVDr. David Modrý, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze a Masarykovy univerzity v Brně.

Nenápadní parazité, kteří ohrožují na životě domácí mazlíčky, se vyskytují i v oblíbených dovolenkových destinacích, jako je Chorvatsko, Itálie nebo Španělsko. Jednou z nejnebezpečnějších nemocí, která čtyřnohým členům domácnosti v zahraničí hrozí, je leishmanióza. Přenáší ji hmyz podobný komárům, který u nás nežije. V Česku se tato nemoc, která může být smrtelná nejen pro psa, ale i jeho pána, přirozeně nevyskytuje. V Chorvatsku a Itálii je ale rozšířená. „V jižní Evropě je ochrana proto zvířete zásadní i kvůli bezpečí jeho lidského okolí. Vhodnými antiparazitiky lze leishmanióze předejít a ochránit jak psa, tak jeho pána,“ vysvětluje prof. Modrý. Majitelé psů a koček by se podle něj měli před cestou poradit se svým veterinářem, který jim doporučí nejvhodnější ochranu jejich mazlíčků. Ideální je vhodná antiparazitika kombinovat. 

Při poznávání exotického okolí mohou psi narazit také na riziko infekce thelaziemi, hlísticemi parazitujícími ve spojivkovém vaku. „Pes se vrátí zpět do Česka a po nějakou dobu vypadá úplně normálně. Pod víčkem má přitom parazitické hlístice, které postupně vyvolají těžké záněty spojivek,“ vysvětluje prof. Modrý. Doporučuje proto zvířata po návratu z dovolené vždy preventivně vyšetřit, ideálně s odstupem dvou až tří měsíců. Na hlístice, které přenáší moucha sající slzy psů, ale nemusí majitelé zvířat narazit pouze v jižních krajinách. Podle nejnovějších nálezů odborníků žije i v tuzemských listnatých lesích. „Již jsme ve fázi, kdy se nemoci nedá předcházet jinak než ochranou psa, protože už i u nás se infekce thelaziemi šíří,“ popisuje prof. Modrý a dodává: „Nemůžeme jít se psem do lesa a dávat pozor, jestli mu nenalétávají mušky do očí. Stejně tak nejsme schopni uhlídat, jestli psovi nesaje krev komár. Z toho důvodu je zodpovědné zvíře chránit stabilně po celou sezónu výskytu přenašečů, tj. od jara do podzimu.“

O leishmanióze:

Leishmanióza je parazitární onemocnění, které se šíří bodnutím hmyzu podobného komárovi. Časté je především na jihu Evropy. Parazité mohou ve zvířecím těle napadnout buňky jater, mízní uzliny i slezinu. U psů se nemoc projevuje obvykle ztrátou tělesné hmotnosti, horečkou, kožními změnami, krvácením z nosu a zvětšenými mízními uzlinami. Bez léčby hrozí zvířeti smrtelné nebezpečí. Při jakémkoli podezření na tuto nemoc je proto nutné vyhledat veterinární pomoc. Onemocnění je obtížně léčitelné, před infekcí lze zvíře chránit antiparazitiky a repelenty odpuzujícími přenašeče.

O dirofilarióze (srdeční červivosti):

Srdeční červivost způsobuje vlasovec psí, parazit, který žije v krevním oběhu nakaženého psa, zejména v srdci. Nemoc je rozšířená v tropických, subtropických i mírných podnebných pásech. Narazit na ni proto lze jak na jihu Evropy, tak na Slovensku, v Maďarsku, Itálii nebo Francii. Onemocnění přenášejí komáři. Mezi první příznaky nemoci patří kašel, potíže s dýcháním, nechutenství a únava zvířete. Parazit může také způsobit poruchu krevního oběhu psa. Před nemocí lze zvíře chránit antiparazitiky.

 O thelazii (očním červu):

Parazitický červ žije na povrchu oka zvířete pod třetím víčkem a způsobuje zánět spojivek i rohovky. Nemoc se projevuje nadměrným slzením a výtokem z očí. Pokud není thelazie léčena, hrozí zvířeti dokonce oslepnutí. Součástí léčby je odstranění červů i výplach spojivkového vaku oka. Zvíře lze před nemocí chránit antiparazitiky. Mgr. Dominika Cardová

X X X

 PLOVOUCÍ MOLA BUDOU LÁKAT K VĚTŘKOVICKÉ PŘEHRADĚ, KARVINSKÉMU MOŘI A NA SLEZSKOU HARTU

 Speciální konstrukce plovoucí po vodní hladině se stanou novou atraktivitou na třech místech v regionu. Moravskoslezský kraj připravuje ve spolupráci s tamními obcemi projekt, který výletníkům nabídne další vyžití u vody.

„Plovoucí mola se budou vznášet na vodních hladinách a budou lákadlem pro turisty nejen z našeho kraje. Pobyt u vody tak bude atraktivnější a příjemnější, lidé budou moci na molech relaxovat, dělat si krásné fotky, využít ho jako kotviště pro loďku nebo jako pohodlný vstup do vody. Máme hotovou projektovou dokumentaci, na základě které budou mola vybudována na třech místech. Vytipovali jsme Větřkovickou přehradu, Karvinské moře a Slezskou Hartu, tedy místa se slibným rekreačním potenciálem, který bychom tímto způsobem rádi podpořili a rozvíjeli,“ uvedl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro cestovní ruch a regionální rozvoj Jan Krkoška s tím, že za vzhledem navrženého plovoucího mola stojí architekt Jiří Halfar.

„Jsem rád, že jsem mohl navrhovat relaxační místa na vodě. Je to krásné téma. Inspirace přírodou je nesporná. A to jak u tvaru lavičky nazvané hnízdo, tak u sestavy pontonu v podobě lodyhy. Jednotlivá posezení nad vodou jsou napojena na páteřní ponton tak, aby se hnízda otevírala výhledům. Vytvořit bezpečně ohraničené místo s velkorysým pohledem na uklidňující hladinu – to byla základní idea, ze které jsem při návrhu vycházel,“ sdělil architekt Jiří Halfar.

Mola na vodních hladinách by měla vybudovat a následně o ně pečovat města Kopřivnice, Karviná a Mikroregion Slezská Harta, se kterými uzavře Moravskoslezský kraj memorandum o spolupráci. „Na základě těchto memorand předáme našim partnerům hotovou projektovou dokumentaci, také jsme připravení se na projektech finančně spolupodílet. Když do hry vstoupí další subjekty, bude to jen dobře, například partnerem při vybudování plovoucího mola na Větřkovické přehradě bude kromě města Kopřivnice také společnost TATRA TRUCKS,“ řekl náměstek hejtmana kraje Jan Krkoška a doplnil, že náklady na výstavbu jednoho mola jsou odhadovány na zhruba 2 miliony korun. Nyní bude následovat podpis memorand se zapojenými subjekty, po výběru zhotovitele začne realizace, která by mohla být hotová v průběhu druhé poloviny příštího roku. Mgr. Nikola Birklenová, tisková mluvčí

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Autor a jeho autorem je autor. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.