Víme, kdo je oběť a kdo agresor, ujistil Pavel Zelenského. Slíbil zesílit pomoc. Prezident Petr Pavel ve středu hovořil s ukrajinským prezidentem Volodomyrem Zelenským. Zopakoval mu podporu Ukrajině. Uznal její statečný a spravedlivý boj a hodlá zintenzivnit pomoc Česka spolu s dalšími evropskými státy. Informoval o tom na síti X.

\„Velmi dobře víme a nezapomeneme, kdo je v této válce obětí a kdo agresorem,“ napsal na síti X Pavel. Vyslovil svou podporu a boj Ukrajiny označil za boj všech evropských zemí za svobodnou a bezpečnou budoucnost.

Právě jsem mluvil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ujistil jsem ho, že má naši plnou podporu. Velmi dobře víme a nezapomeneme, kdo je v této válce obětí a kdo agresorem. Spolu s dalšími evropskými státy hodláme zintenzivnit naši pomoc Ukrajině v jejím statečném a… 

„Hluboce si vážíme toho, že i v těchto náročných časech stojí Češi bok po boku s Ukrajinou,“ uvedl po telefonátu ukrajinský prezident. „Naše diskuse se zaměřila na další kroky, společné plány a udržení silných, dobře odůvodněných pozic. Evropa musí mluvit jedním hlasem, aby dosáhla spravedlivého míru – a my toho dosáhneme. Diskutovali jsme také o pokračování české iniciativy v oblasti dodávek dělostřeleckých granátů a novém návrhu České republiky na podporu Ukrajiny,“ sdělil Zelenskyj.

Pavel se ve středu také ohradil proti výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Zelenskému. Nazvat diktátorem prezidenta země, která se už tři roky brání agresi sousední jaderné velmoci, vyžaduje velkou dávku cynismu, uvedl tehdy na síti X. Trump ukrajinskou hlavu státu označil za „diktátora bez voleb“, jenž odvedl hroznou práci.

 Bruselský server Politico v pátek informoval o tom, že Evropská unie navrhuje navýšit vojenskou pomoc Ukrajině, která se již tři roky brání ruské invazi. Balíček v hodnotě nejméně šest miliard eur (150,5 miliardy Kč) by měl obsahovat vše od 1,5 milionu dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany. Cílem je ukázat podporu Kyjevu, zatímco Spojené státy a Rusko plánují zahájit rozhovory o ukončení války.

Odbor komunikace prezidentské kanceláře v pátek také oznámil, že se Pavel v pondělí dopoledne prostřednictvím videokonference připojí ke konferenci Ukrajiny a partnerských zemí, pořádané Zelenským v Kyjevě. Do ukrajinského hlavního města přijede Evropská komise v čele s předsedkyní Ursulou von der Leyenovou i předseda Evropské rady António Costa.

X X X

 Trump: Zelenskyj u jednání o ukončení války být nemusí, ztěžuje uzavírání dohodAmerický prezident Donald Trump nepokládá přítomnost ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského u rozhovorů o ukončení války na Ukrajině za nezbytnou. Řekl to pro stanici Fox News. V sobotu by se s ním měl podle médií setkat polský prezident Andrzej Duda. Ten v telefonátu údajně přemlouval Zelenského, aby se šéfem Bílého domu spolupracoval.

„Už tři roky se účastní jednání a nic se neudělalo,“ řekl Trump o svém ukrajinském protějšku v rozhovoru s rádiem Fox News. „Takže si nemyslím, že je příliš důležité, aby byl na schůzkách,“ pronesl.

„Sledoval jsem ho, jak vyjednává bez karet. Nemá žádné karty a člověku je z toho špatně… Už toho mám dost,“ podotkl americký prezident o Zelenském. Návštěvu amerického ministra financí Scotta Bessenta v Kyjevě, při níž byl Zelenskému předložen návrh dohody o ukrajinských nerostech, Donald Trump v rozhovoru označil za „zbytečnou a také nebezpečnou cestu“ a pak přirovnal Ukrajinu k Pásmu Gazy.

O britském premiérovi Keiru Starmerovi a francouzském prezidentovi Emmanuelu Macronovi, kteří příští týden přiletí do Washingtonu, Trump v rozhovoru prohlásil, že pro ukončení války na Ukrajině neudělali nic. „Neudělali nic… žádné schůzky s Ruskem,“ prohlásil Trump a dodal, že Macron je jeho přítel a Starmer je „moc milý chlap“.

 Trump v posledním týdnu na Zelenského slovně útočil opakovaně. Ukrajinského lídra, který stojí v čele země, jež se už tři roky brání ruské invazi, označil mimo jiné za „diktátora bez voleb“ a nepravdivě naznačil, že válku začala Ukrajina. Na Ukrajině platí od jejího napadení Ruskem v únoru 2022 válečný stav, který volby uspořádat neumožňuje.

Problematická dohoda o nerostech

Trumpova administrativa navrhuje Zelenskému dohodu, která podle neoficiálních informací požaduje práva na ukrajinské vzácné nerosty. Americká vláda podle médií minulý týden předložila Kyjevu návrh dohody, kterou by se Ukrajina vzdala práva na část svého nerostného bohatství, čímž by USA vykompenzovala dosavadní pomoc v obraně proti ruské agresi.

Zelenskyj ale dohodu odmítl s tím, že neobsahuje bezpečnostní záruky a že Ukrajinu nemůže prodat. Podle webu Axios nyní Američané předložili Ukrajině upravenou verzi dohody, zástupci Trumpovy administrativy mezitím prostřednictvím médií na Zelenského stále naléhají, aby ji podepsal. Není zcela jasné, jak velkou částku by USA dohodou získaly.

 Kromě toho se v úterý v Saúdské Arábii poprvé oficiálně setkali američtí a ruští ministři zahraničí Marco Rubio a Sergej Lavrov, aby projednali cesty k ukončení války na Ukrajině a budoucnost americko-ruských vztahů. Zelenskyj na jednání přizván nebyl, Rubio však po schůzce ujišťoval, že s Kyjevem budou Američané také jednat a dojednaný mír musí mít podobu přijatelnou pro všechny.

Bez USA válka neskončí, řekl Duda

Duda se v sobotu setká se svým americkým protějškem, uvedla polská agentura PAP s odvoláním na diplomatické zdroje. Setkání se podle agentury uskuteční buď v Bílém domě či na okraj konzervativní konference CPAC.

Polský prezident na síti X sdělil, že mu zavolal Zelenskyj, kterého Duda vybízel ke spolupráci s Trumpem.

„Není jiný způsob, jak zastavit krveprolití a dosáhnout trvalého míru na Ukrajině, než s podporou Spojených států. Z tohoto důvodu jsem prezidentu Zelenskému navrhl, aby zůstal oddán klidné a konstruktivní spolupráci s americkým prezidentem Donaldem Trumpem,“ napsal Duda.

„Věřím, že dobrá vůle a poctivost tvoří základ vyjednávací strategie USA. Nepochybuji o tom, že prezidenta Trumpa vede hluboký smysl pro odpovědnost za globální stabilitu a mír,“ dodal polský prezident.

„Talentovaný“ bezpečnostní tým Zelenského

Duda, který má blízko k nyní opoziční konzervativní straně Právo a spravedlnost, nikdy neskrýval svůj obdiv k Trumpovi, zatímco nynější vláda bývalého předsedy Evropské rady Donalda Tuska měla privilegované vztahy spíše s americkými demokraty, poznamenala agentura AFP. Dodala, že Poláci, bez ohledu na hluboké vnitropolitické rozpory, jsou v silné podpoře Ukrajiny jednotní.

Trumpův zmocněnec Kellogg na síti X označil svá jednání se Zelenským za „rozsáhlá a pozitivní“ a dodal, že v Kyjevě diskutoval také se Zelenského „talentovaným bezpečnostním týmem“. Kellogg také označil ukrajinského prezidenta za bojovného a odvážného vůdce země, která je ve válce s Ruskem.

Trump se má příští týden v Bílém domě setkat s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a britským premiérem Keirem Starmerem. Duda se naposledy s Trumpem setkal loni v prosinci na slavnostním otevření pařížské katedrály Notre-Dame, připomněl list Gazeta Wyborcza. Tehdy byl Trump nově zvoleným prezidentem, do Bílého domu nastoupil v lednu.

X X X

FICO:  ZELENSKÝ  NECHCE  VOLBY,   BOJÍ  SE   ODVOLÁNÍ,

PROTO  PROSAZUJE  VÁLKU,  ABY  SE  UDRŽEL  U  MOCI

Trump přináší Evropě pravdu, Zelenskyj válku potřebuje, tvrdil Fico v USA

Slovenský premiér Robert Fico ve svém projevu na konferenci konzervativců CPAC nedaleko Washingtonu řekl, že se těší na spolupráci s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a kritizoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

 Válka na Ukrajině

Fico prohlásil, že Evropa potřebuje rozmanitost názorů, protože politika jediného správného názoru ji ničí. Ti, kteří jdou proti proudu, jsou pak podle něj odsouváni na okraj a trestáni. Uvedl to server hnonline.sk.

 „Můj přítel, maďarský premiér Viktor Orbán, si nedávno stěžoval, samozřejmě s úsměvem na tváři, že se roky snažil nastavit zrcadlo EU a tento proces byl extrémně zdlouhavý. Potom přišel Donald Trump a podařilo se mu to dokázat za několik dní,“ řekl Fico v projevu. „Váš prezident dělá velkou službu Evropě, přináší pravdu,“ dodal. Za tato slova ho publikum odměnilo potleskem.

 Podle Fica nikdo nezpochybňuje, že ruská invaze na Ukrajinu byla porušením mezinárodního práva. Dodal ale, že Rusko mělo k invazi vážné bezpečnostní důvody, protože Západ Moskvu dlouho klamal v otázce rozšiřování NATO.

Ukrajina se pak stala obětí špatné geopolitické strategie Západu, jejímž cílem je politicky a ekonomicky oslabit Rusko. Zopakoval, že politika neomezené vojenské, finanční a politické podpory Ukrajiny v kombinaci se sankcemi vůči Rusku se zjevně minula účinkem.

 Fico je podle svých slov překvapený chováním EU a ukrajinského prezidenta Zelenského, kteří tři roky prosazovali válku na Ukrajině a dnes se snaží „natlačit“ do mírových jednání mezi Spojenými státy a Ruskem.

Stále více to také podle něj vypadá, že ukrajinský prezident Zelenskyj ve skutečnosti tuto válku potřebuje. „Dokud válka trvá, nemohou se konat demokratické volby. Těch se Zelenskyj zvlášť obává,“ řekl Fico. „V době války se těžko zjišťuje, kde skončila velká část peněz a zbraní,“ dodal.

 Fico se také v pátek v USA setkal s miliardářem Elonem Muskem. Jednali mimo jiné o zrušení agentury USAID, která podle Fica na Slovensku financovala protivládní média a nevládní organizace. Tématem jejich rozhovoru byla také cla, která na dovoz z Evropy plánuje zavést Donald Trump.

Slovensko by těžce zasáhla plánovaná cla 25 procent na dovoz automobilů. Fico rovněž Muskovi nabídl, zda nechce na Slovensku vyrábět vozy Tesla, a mluvili i o možnosti umístění datových center pro umělou inteligenci na Slovensku.

 Na akci CPAC se každoročně schází přední představitelé Republikánské strany a jejich stoupenci. Letos byly na programu CPAC projevy mnoha zahraničních hostů, kromě Fica také třeba italské premiérky Giorgie Meloniové nebo britského poslance Nigela Farage.

 Na akci zamířili také český europoslanec Alexandr Vondra (ODS) nebo jeho kolega Filip Turek ze strany Motoristé sobě. Na závěr několikadenní konference se dnes večer očekává projev amerického prezidenta Trumpa.

 X X X

 TRUMP:   ČISTKA  V  ARMÁDĚ

 Bezprecedentní čistka. Trump odvolal šéfa sboru náčelníků štábů a další důstojníky

Prezident Donald Trump učinil bezprecedentní personální změny ve velení americké armády.. Z funkce předsedy sboru náčelníků štábů odvolal Charlese Browna a s ním pět dalších vysoce postavených důstojníků. Trump změny oznámil v noci na sobotu na své sociální síti. Na Brownovo místo hodlá jmenovat někdejšího příslušníka letectva Dana „Razina“ Cainea.

 „Generál Caine je vynikajícím pilotem, odborníkem na národní bezpečnost, úspěšným podnikatelem a ‚válečníkem‘ s významnými zkušenostmi,“ uvedl Trump na své sociální síti Truth a současně poděkoval Brownovi za více než 40 let služby pro vlast. „Po boku ministra (obrany) Petea Hegsetha generál Caine a naše armáda obnoví mír prostřednictvím síly, postaví Ameriku na první místo a znovu vybuduje naši armádu,“ dodal Trump.

Caine je partnerem ve společnosti Shield Capital, která se zabývá rizikovým kapitálem, poznamenal server Politico. Trump, který výběrem důstojníka ve výslužbě porušil tradici, Cainea označil za vojáka hrajícího zásadní roli při „anihiliaci chalífátu ISIS“ za jeho prvního prezidentského období.

Vyměněna bude také šéfka amerického námořnictva, kterou je admirálka Lisa Franchettiová, první žena ve vedení ozbrojených sil, a dále zástupce náčelníka štábu letectva James Slife, uvedl Pentagon. Ministr Hegseth odvolá také generální advokáty pro armádu, námořnictvo a letectvo, což jsou klíčové pozice zajišťující výkon spravedlnosti v ozbrojených složkách.

 Trumpovo rozhodnutí odstartovalo období otřesů v Pentagonu, jenž se beztak připravoval na hromadné propouštění civilních zaměstnanců, dramatickou revizi rozpočtu a změny v nasazení amerických sil v rámci Trumpovy nové zahraniční politiky „America First“.

Zatímco civilní vedení Pentagonu se při střídání administrativ mění běžně, uniformovaní příslušníci amerických ozbrojených sil mají být apolitičtí a uplatňovat politiku demokratických i republikánských vlád, podotkla agentura Reuters.

Také list The New York Times zdůraznil, že Trump svou výjimečnou čistkou v Pentagonu do výběru nejvyšších vojenských představitelů „vnesl politiku“.

Brownovi, teprve druhému černošskému důstojníkovi ve funkci šéfa sboru náčelníků štábů, mělo skončit čtyřleté funkční období až v září 2027. Nejmenovaný americký představitel Reuters řekl, že ve funkci končí s okamžitou platností, ještě předtím, než Senát potvrdí jeho nástupce.

 O jeho odvolání se spekulovalo už v listopadu krátce po prezidentských volbách, když si Trump za nového ministra obrany vybral moderátora televize Fox News Hegsetha.

 X X X

BEZ  NEROSTŮ  Z  UKRAJINY  TRUMP  NEPUSTÍ   DALŠÍ   JEDNÁNÍ?

 Nedáte nerosty? Vypneme vám Starlink, pohrozili vyjednavači Ukrajině

Spojené státy mohou Ukrajině vypnout internetové připojení Starlink, pokud se spolu nedohodnou na přístupu k ukrajinským nerostům. Podle tří zdrojů agentury Reuters tím Kyjevu pohrozili američtí vyjednavači.

Projekt Starlink patří společnosti Space X Elona Muska, který je blízký americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, a pro Ukrajinu a její armádu bránící se ruské agresi je životně důležitý.

O zachování přístupu Ukrajiny ke Starlinku se podle zdrojů Reuters začalo mluvit při jednáních mezi americkými a ukrajinskými představiteli poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl původní návrh amerického ministra financí Scotta Bessenta.

 Otázka byla znovu na stole ve čtvrtek při setkání zmocněnce USA pro Ukrajinu Keitha Kellogga se Zelenským, sdělil jeden zdroj Reuters. Při schůzce podle něj směrem k Ukrajině zaznělo, že pokud nebude dohoda o kritických nerostných surovinách, hrozí jí bezprostřední odpojení služby.

„Ukrajina Starlink využívá. Považují ho za svou severní hvězdu,“ uvedl zdroj. „Ztráta Starlinku by byla obrovskou ranou,“ dodal.

Zelenskyj odmítl požadavky Trumpovy administrativy, aby USA získaly ukrajinské nerostné bohatství za 500 miliard dolarů (bezmála 12 bilionů Kč), které by Washingtonu mělo vykompenzovat válečnou pomoc. Řekl, že USA nenabídly žádné konkrétní bezpečnostní záruky a skutečná podpora navíc byla výrazně nižší.

V pátek ukrajinský prezident uvedl, že týmy USA a Ukrajiny pracují na dohodě, podle médií Washington přišel s její revidovanou verzí. Trump řekl, že očekává její brzký podpis.

 Musk poskytl Ukrajině tisíce terminálů satelitní služby Starlink, které mají nahradit komunikační služby zničené Ruskem po jeho invazi v únoru 2022. Amerického miliardáře proto na Ukrajině oslavovali jako hrdinu. Ten se ale vůči napadené zemi stával postupně kritický a později na podzim roku 2022 jí přístup k systému nejméně jednou omezil.

 X X X

 VELKĚ  NĚMECKO   SE  NEZMĚNÍ?

NOVÍ  POLITICI  SE   NEDOHODNOU?

 Změna? Kdepak, Němci nechají vše při starém. Akceschopná koalice se nerýsuje

  Nesourodá semaforová koalice levého středu se stává v Německu minulostí. Po nedělních volbách se začne rýsovat nová vláda, ve které by měl mít hlavní slovo blok křesťanských stran (CDU/CSU), které jsou se 30 procenty předvolebních preferencí v hlasování favoritem.

 Dění v největší zemi Evropské unie všichni pozorně sledují, jde o hodně. Čekaly se změny. Němci dávali poslední měsíce najevo rozladění z toho, jak pokulhává jejich ekonomika a jak další a další vraždy v ulicích demaskují krach příliš otevřené imigrační politiky.

Pětinu migrantů oslovuje i „krajně pravicová“ strana Alternativa pro Německo, protože odmítá fenomény, jako je gender a diverzita.

 X X X

  Le Point: Donald Trump 9. května přijede do Moskvy? 

 Donald Trump a Vladimir Putin se 9. května setkají v Moskvě na připomínkách konce druhé světové války. Dnes o tom informoval francouzský magazín Le Point s odvoláním na své zdroje.

Tiskový tajemník ruského prezidenta Dmitrij Peskov po telefonickém rozhovoru prezidentů 12. února pronesl, že   je možné, že Donald Trump přijede 9. května do Moskvy oslavit Den vítězství.

Připomeňme, že D. Trump v poslední době vyzdvihl společný boj obou zemí za II. světové války a oběti, které Sovětský svaz v tomto boji přinesl.

Le Point je francouzský týdenní politický a konzervativní zpravodajský časopis a patří mezi tři hlavní   francouzské zpravodajské časopisy, server vasevec.cz

X X X

 Putin si mě nekoupil, nemá na to. Ukrajinci Zelenským pohrdají, řekl Musk

Nejbohatší člověk světa a blízký spolupracovník amerického prezidenta Donalda Trumpa Elon Musk popřel, že by si jej ruský prezident Vladimir Putin koupil s tím, že si jej šéf Kremlu ani „nemůže dovolit“. Tvrdil také, že Ukrajinci nemají rádi svého prezidenta Volodymyra Zelenského, který proto nechce uspořádat volby, protože by je prohrál.

 „Lidé se mě ptají, jestli si mě Putin koupil,“ prohlásil Musk na konzervativní akci CPAC v rozhovoru s moderátorem stanice Newsmax Robem Schmittem. „Nemůže si mě dovolit,“ dodal.

Jeho slova vyvolala v publiku smích, uvádí portál Newsweek. „Myslím si, že máte větší hodnotu než Rusko,“ prohlásil Schmitt.

V prvním roce války na Ukrajině Musk tvrdil, že „Putin je výrazněji bohatší než on“. V rozhovoru s portálem Business Insider též řekl, že se nesmí nechat Putina převzít kontrolu nad Ukrajinou, protože by to bylo šílené.

Jeho nynější postoj se od toho před třemi lety výrazně liší. Musk na jím vlastněné sociální síti X zaútočil na Zelenského, přičemž zopakoval předchozí výtky amerického prezidenta, podle něhož jeho ukrajinský protějšek je diktátor odmítající uspořádat volby, protože má velmi nízkou podporu čtyř procent.

„Kdyby lidé na Ukrajině Zelenského skutečně milovali, uspořádal by volby. Ví, že by s přehledem prohrál, přestože ovládl všechna ukrajinská média a tak volby zrušil,“ napsal Musk. „Ve skutečnosti jím lidé na Ukrajině pohrdají, a proto odmítl uspořádat volby.“

 Ukrajinská ústava nicméně zapovídá pořádat jakékoli celostátní volby, protože země je ve válečném stavu. Kyjeva se zastal i bývalý britský premiér Boris Johnson, považovaný za Trumpova spojence, který připomněl, že podobně neproběhly parlamentní volby ani ve Velké Británii v roce 1940 kvůli druhé světové válce. Johnson rovněž dodal, že podpora Zelenskému je přibližně stejně velká jako ta, kterou má Trump u Američanů.

Nejnovější průzkum Kyjevského mezinárodního institutu sociologie ze začátku února uvádí, že 57 procent Ukrajinců důvěřuje Zelenskému. Musk institut zpochybňuje s tím, že podle něj jej kontroluje ukrajinský prezident. Též si postěžoval, že komunitní poznámky na jeho síti X, které rozporují podobná protiukrajinská tvrzení, jsou terčem manipulace ze strany vlád a tradičních médií. Slíbil rychlou nápravu.

 V prvních letech války na Ukrajině Musk si vysloužil obdiv poskytnutím svého satelitního systému Starlink, který využívají ukrajinští vojáci k boji proti agresorovi. Postupně ale Musk začal obviňovat Zelenského, že chce rozpoutat třetí světovou válku, a vysmíval se mu za žádosti o pomoc v boji proti Rusku. Čelil za to kritice, že hraje do karet Kremlu a přebírá jeho propagandu.

 List The Wall Street Journal minulý rok uvedl, že Musk byl v pravidelném kontaktu s Putinem. Podle zákulisních informací Musk též v prvním roce války tajně nařídil vypnout Starlink a zmařil Ukrajincům tak útok na ruské lodě.

X X X

Cena vzácných kovů na Ukrajině dosahuje 500 miliard dolarů, tvrdí Trump. Odborníci hodnotu zpochybňují

Kyjev je podle prezidenta Volodymyra Zelenského připraven na silnou dohodu s Washingtonem o investicích a bezpečnosti. Řekl to ve čtvrtek po jednání s americkým vyslancem pro Ukrajinu. Podpis dohody o těžbě vzácných kovů a dalších nerostů v hodnotě 500 miliard dolarů ale Zelenskyj už dřív odmítnul s tím, že nedopustí rozprodání Ukrajiny. S návrhem přišel americký prezident Donald Trump. Částku ale zpochybňují odborníci.

Myšlenka na podobnou dohodu přišla paradoxně nejspíše z Kyjeva. Byla totiž součástí letního takzvaného plánu na vítězství, kde zapadla. Psalo se v něm o bohatých zásobách strategických, cenných surovin, o které by Washington přišel v případě, že by Ukrajina válku prohrála. Jednalo se o apel na tehdejšího kandidáta na prezidenta Donalda Trumpa.

 Kyjev doufal, že Spojené státy nebudou chtít o zmíněné investice přijít a budou Ukrajinu nadále podporovat vojensky. Zelenskyj ani jeho poradci však zjevně netušili, jak daleko Donald Trump v přijetí takové nabídky zajde.

Speciální fond

Spojené státy navrhují vytvoření zvláštního ukrajinsko-amerického fondu, kam by Ukrajina položila svá naleziště. Spojené státy by naopak našly investory, kteří by financovali těžbu, a následný zisk by se dělil 50 na 50.

Pokud by se Ukrajina rozhodla dát licenci třetí straně, například evropské firmě, zaplacený poplatek by se dělil mezi Spojené státy a Ukrajinu.

 Pochybná částka

Nikdo si není jistý, jak Donald Trump přišel k 500 miliardám dolarů jakožto hodnotě nerostů a vzácných kovů. Ukrajina navíc veřejně prohlásila, že nejde o její data. Nejednoznačně hovoří také údaje americké kartografické služby.

Pravděpodobnější je, že někdo sečetl všechny zásoby, včetně uhlí či železné rudy, aby k takové částce došel. Problémem je však v lokalitě, protože až 70 procent uhlí a železné rudy je v Luhanské, Doněcké a Dněpropetrovské oblasti, tedy v oblastech, které jsou v současnosti většinově okupovány Ruskem.

X X X

Graubner a Vácha se navzájem omluvili. Kněz za mši, arcibiskup za způsob odvolání.

Pražský arcibiskup Jan Graubner a kněz Marek Orko Vácha se jeden druhému omluvili. Graubner za formu, jak s knězem ukončil spolupráci, Vácha pak za způsob slavení mše. Uvedli to v pátek ve společném prohlášení, které arcibiskupství zveřejnilo na webu.

 Graubner Váchu odvolal z funkce vikáře akademické farnosti při kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze. Vácha tam působil 18 let, měl částečný úvazek. Po boku kněze Tomáše Halíka se věnoval především pastoraci studentů a mladých lidí.

Arcibiskupství vytýkalo Váchovi to, že mši zaznamenanou televizí v pořadu Hospodin v hospodě sloužil v rozporu s liturgickými předpisy, což údajně vyvolalo mezi věřícími nevoli. Další se naopak Váchy zastávali.

 Graubner a Vácha v prohlášení uvedli, že uznávají své nedostatky a chtějí se vzájemně jeden druhému omluvit. „Za to, že jsme jeden druhého zranili způsobem slavení mše svaté; za to, jak jsme jeden druhého zranili necitlivou formou, která byla zvolena pro ukončení spolupráce s knězem, který vypomáhal v pražské arcidiecézi a za necitlivou komunikaci. Je nám líto pohoršení, které tím mohlo vzniknout,“ napsali.

„Přáli bychom si, aby toto drobné gesto vzájemného smíření pomohlo v dnešní rozdělené a rozhádané společnosti uzdravovat zranění, která si mezi sebou působíme. Přáli bychom si, abychom nepůsobili další rány na těle církve,“ uvedli.

 Vácha i nadále zůstává farářem v Lechovicích na Znojemsku. Vácha je také vystudovaný molekulární biolog, specializuje se na evoluční biologii, lékařskou a environmentální etiku. Od roku 2007 do loňska byl přednostou Ústavu etiky a humanitních studií 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Před třemi lety byl členem odborného týmu ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) pro řešení pandemie covidu-19. Je členem poroty Ceny Františka Kriegla udělované Nadací Charty 77, za zásluhy o svobodu a demokracii byl Vácha mezi 14 laureáty Ceny města Brna za rok 2022. Jméno Orko je skautskou přezdívkou, která zkracuje pojmenování Orlí oko.

 X X X

Příměří na Ukrajině nic neřeší. Diplomat o Dukovanech, USA i obraně Evropy

Před rokem byl Stéphane Crouzat jmenován velvyslancem Francie v Česku. Mimo jiné říká, že francouzská společnost EDF nevzdala boj s jihokorejskou konkurencí o Jadernou elektrárnu Dukovany. „Hodně práce můžeme udělat s českým průmyslem, který je s využitím jaderné energetiky obeznámen již dlouhou dobu a má velké know-how,“ vysvětluje v rozhovoru pro MF DNES.

 Česká vláda loni vybrala nabídku jihokorejského konsorcia KHNP na výstavbu dalších bloků Jaderné elektrárny Dukovany, společnost EDF se ale obrátila s odvoláním na Evropskou komisi. Myslíte si, že může uspět?
Je nyní na Evropské komisi, aby se podívala do spisu a zjistila, zda korejský konkurent není v rozporu s evropskými předpisy. Společnost EDF předložila nabídku, kterou považovala za dobrou. Česká vláda se rozhodla pro jinou možnost a my musíme nejprve zajistit, že byly dodrženy všechny evropské normy, zejména pokud jde o státní podporu. To je důvod, proč se společnost EDF rozhodla podat odvolání. V každém případě EDF opakuje, že její nabídka pro ČR zůstává na stole. Zajímavá je zejména pro dodavatelské řetězce, protože EDF přislíbila 65% podíl prací místním firmám na výstavbě Jaderné elektrárny Dukovany. Skutečnost, že je to možné, dokázala během výstavby reaktoru v Hinkley Point v Británii. V budoucnu musíme být v situaci, kdy Rusko pochopí, že už nesmí zaútočit znovu.