Maďarsko zablokovalo miliardovú pôžičku EÚ pre Ukrajinu, kľúčom je ropovod Družba. Európska pôžička pre Ukrajinu čelí vážnej prekážke, keďže Maďarsko svoj nesúhlas podmienilo obnovou ropovodného tranzitu. Spory medzi Budapešťou a Kyjevom ohrozujú stabilitu dodávok a komplikujú postoj Únie.

Maďarsko blokuje pôžičku EÚ pre Ukrajinu vo výške 90 miliárd eur, kým nebude obnovený tranzit ruskej ropy cez ropovod Družba. V piatok večer to na sociálnej sieti X oznámili maďarský premiér Viktor Orbán a minister zahraničných vecí Péter Szijjártó, informuje TASR.

• Maďarsko blokuje pôžičku EÚ pre Ukrajinu 90 miliárd eur.
• Dôvodom je zastavený tranzit ropy cez Družbu.
• Maďarsko obviňuje Ukrajinu z porušovania dohôd a vydierania.
• Slovensko vyhlásilo ropnú núdzu a pohrozilo odvetou.
• Konečné schválenie pôžičky EÚ bolo zatiaľ odložené.

„Pokiaľ Ukrajina blokuje ropovod Družba, Maďarsko bude blokovať ukrajinskú vojnovú pôžičku vo výške 90 miliárd eur. Nenecháme sa vydierať,“ napísal Orbán.

Maďarsko obviňuje Kyjev

Podľa Szijjártóa Kyjev porušuje asociačnú dohodu medzi EÚ a Ukrajinou a nedodržiava svoje záväzky voči Únii. „Ukrajina vydiera Maďarsko tým, že v koordinácii s Bruselom a maďarskou opozíciou zastavila tranzit ropy, aby spôsobila výpadky dodávok v Maďarsku a zvýšila ceny palív pred (parlamentnými) voľbami,“ uviedol minister.

Do Maďarska a na Slovensko neprúdi ropa cez ropovod Družba od 27. januára. Dôvodom má byť ruský útok na zariadenie ropovodu v meste Brody v Ľvovskej oblasti.

Obavy Slovenska a ďalšie kroky EÚ

Orbán a slovenský premiér Robert Fico upodozrievajú Kyjev z politického „vydierania“ Maďarska, ktoré sa stavia proti vstupu Ukrajiny do EÚ. Slovenská vláda pritom v stredu vyhlásila stav ropnej núdze a pohrozila odvetnými opatreniami, ak sa tranzit neobnoví, pripomína agentúra AFP.

Európsky parlament schválil pôžičku EÚ pre Ukrajinu na roky 2026 a 2027 už 11. februára. Mechanizmus posilnenej spolupráce umožňuje Slovensku, Česku a Maďarsku nezapojiť sa do tejto iniciatívy. Pred vyplatením finančných prostriedkov je ešte potrebné konečné schválenie Radou EÚ, zloženej z ministrov členských štátov. Tento krok sa pôvodne považoval za formalitu, podľa agentúry DPA však bolo konečné hlasovanie odložené.

X X X

Americký velvyslanec Huckabee o Velkém Izraeli

Izrael má plné právo činit si nároky na téměř celý Blízký východ, protože je to v souladu s biblickými zásadami. Tento názor vyslovil v rozhovoru s americkým novinářem Tuckerem Carlsonem velvyslanec Spojených států v Izraeli Mike Huckabee. Argumentaci našel v epizodě ze Starého zákona, kde Všemohoucí slíbil Abrahamovi, že jeho potomci zdědí „zemi od řeky Egyptské až po Eufrat“.

V této souvislosti se Carlson zeptal velvyslance, zda má Izrael právo vlastnit tato území dnes. Koneckonců, dotyčná území zahrnují dnešní Jordánsko, Sýrii, Libanon, Egypt, většinu Saúdské Arábie a Irák.

Americký diplomat s  odpovědí ani na vteřinu neváhal: „Bylo by skvělé, kdyby vzali všechno,“ – byla jeho první slova. Huckabee si však zřejmě uvědomil, že jeho výrok překračuje přijatelné  a rozhodl se výrok  zlehčit. Ujistil, že moderní Izrael je „jiný“ a nesnaží se zmocnit se území, která mu byla dána nebem.

Připojme, že Huckabee je jedním z nejhorlivějších proizraelských politiků ve Spojených státech. Je členem tzv. křesťanských sionistů, kteří věří, že Bible je učí, aby ve všech směrech podporovali prosperitu a rozvoj Izraele. Toto náboženské cítění se v 70. letech 20. století pod vlivem neokonzervativců rozšířilo mezi evangelickými protestanty.

V současné době poměrně velký počet protestantů (včetně těch z hnutí MAGA) zpochybňuje pravdivost tohoto kvazi-dogmatu, což vyvolává poměrně nervózní reakce v Izraeli i mezi křesťanskými sionisty.

Již samotná návštěva Tuckera Carlsona v Izraeli vyvolala diplomatický skandál. Americké ministerstvo zahraničí muselo zasáhnout, aby izraelské úřady donutilo k povolení jeho cesty.  Měsíc předtím Carlson Huckabeeho zpovídal prostřednictvím videohovoru a ten doslova požadoval, aby moderátor kvůli rozhovoru do Izraele odletěl, což se mu nakonec podařilo.

Při zpáteční cestě byl před odletem jeho tým zadržen  a producent pořadu byl odveden k výslechu, během kterého byl požádán, aby podrobněji popsal téma rozhovoru. „Bylo to zvláštní,“ poznamenal Carlson. Jana Putzlacher, server vasevec.cz

X XX

Srbsko, Švédsko aj Slovensko vyzvali svojich občanov na urýchlené opustenie Iránu

 Srbsko a Švédsko vyzvali svojich občanov, aby opustili Irán, pričom dôvodom je zhoršujúca sa bezpečnostná situácia v krajine. Srbsko vydalo toto odporúčanie prostredníctvom svojho ministerstva zahraničných vecí, ktoré na svojej webovej stránke uviedlo, že občanom neodporúča cestovať do Iránu a tým, ktorí sa tam už nachádzajú, odporúča krajinu čo najskôr opustiť. Podobné varovanie vydalo aj Švédsko, kde ministerka zahraničných vecí Maria Malmer Stenergardová na sociálnej sieti X upozornila, že situácia v Iráne je veľmi neistá a občania by mali využiť aktuálne dostupné možnosti na odchod.

• Srbsko a Švédsko vyzvali občanov, aby opustili Irán.
• Dôvodom je zhoršujúca sa bezpečnostná situácia v krajine.
• Aj Slovensko varovalo pred cestami a odporučilo odchod.
• Napätie rastie, USA hrozia vojenským zásahom proti Iránu.
• Situácia je veľmi neistá a môže sa rýchlo zhoršiť.

Výzvy na okamžitý odchod

Švédska ministerka zdôraznila, že Irán je stále možné opustiť letecky alebo cez hraničné priechody, no varovala, že táto možnosť nemusí byť dostupná dlhodobo. Podobné odporúčanie vydalo aj slovenské Ministerstvo zahraničných vecí a európskych záležitostí, ktoré v piatok vyzvalo Slovákov na urýchlené opustenie Iránu a upozornilo na riziká spojené s cestovaním do tejto krajiny.

Napätie v regióne eskalovalo po tom, čo americký prezident Donald Trump oznámil, že zvažuje obmedzený vojenský útok na Irán. Tento krok má podľa neho vyvinúť tlak na Teherán, aby uzavrel dohodu o svojom jadrovom programe. Spojené štáty zároveň posilňujú svoju vojenskú prítomnosť na Blízkom východe, čo ešte viac zvyšuje obavy z možného konfliktu.

Trumpov ultimátum

Donald Trump vo štvrtok stanovil Iránu ultimátum, podľa ktorého má krajina desať až pätnásť dní na uzavretie dohody o jadrovom programe. V opačnom prípade naznačil, že môže dôjsť k vojenskému zásahu. Tento vývoj prichádza v čase, keď Irán a USA vedú rokovania o tom, ako zabezpečiť, aby iránsky jadrový program zostal mierový. Podľa iránskeho ministra zahraničných vecí Abbása Arákčího USA na rokovaniach v Ženeve nepožadovali úplné zastavenie obohacovania uránu, čo naznačuje určitý priestor na kompromis.

Napätie a neistota

Situácia v Iráne a celom regióne je však naďalej veľmi napätá. Protesty, ktoré v krajine vypukli už začiatkom roka, boli tvrdo potlačené bezpečnostnými zložkami, čo viedlo k zvýšeniu obáv o bezpečnosť zahraničných občanov. Srbsko už v januári odporučilo svojim občanom vyhnúť sa cestám do Iránu, no aktuálne varovania sú ešte naliehavejšie. Švédsko a Slovensko sa k tejto výzve pridali, pričom všetky tri krajiny zdôrazňujú, že situácia sa môže rýchlo zhoršiť.

X  x x

V  SR  VZPOMÍNKA  NA  ZAVRAŽDĚNOU  MARTINU,  KUCIAKA

Osem rokov bez Jána a Martiny: Vieme, kto za tým je. Spravodlivosť raz zvíťazí, odkazujú rodičia Jána Kuciaka

Zhromaždenie „8 rokov bez Jána a Martiny“ je príležitosťou spoločne si uctiť ich pamiatku a ukázať, že ich odkaz stále žije v našom úsilí o spravodlivú, otvorenú a slušnú spoločnosť.

Osem rokov po tejto tragédii zostávajú kľúčové otázky nezodpovedané. V súčasnosti opäť prebieha súd s obvinenými Marianom Kočnerom a Alenou Zsuzsovou. Slovensko dodnes nepozná meno kľúčového aktéra zločinu – objednávateľa.

Občianske združenia pripravili vo viac ako štyridsiatich mestách na Slovensku a v zahraničí podujatia, ktorými si pripomínajú smutnú a nezmyselnú smrť dvoch mladých ľudí. V Bratislave, Prešove, Žiline, Banskej Bystrici a Košiciach sú aj redaktori z Aktualít, ktorí informujú o prebiehajúcej spomienke.

X X  X

Tisíce lidí pochodovaly Lyonem na počest zabitého nacionalistického aktivisty

Tisíce lidí se sešly ve francouzském Lyonu na počest nacionalistického aktivisty Quentina Deranquea, z jehož zabití jsou obviněni stoupenci krajní levice. Incident šokoval celou zemi. Policie vyjadřovala obavy, že by pochod mohl přerůst v násilné střety mezi stoupenci krajní pravice a levice.

Deranque zemřel 14. února, dva dny poté, co ho zkopali a zbili krajně levicoví aktivisté. Muž se v Lyonu podílel na ochraně členů krajně pravicové skupiny Némésis, kteří demonstrovali proti akci krajně levicové poslankyně Evropského parlamentu Rimy Hassanové.

Zemřel v nemocnici na následky těžkého zranění hlavy. Formálně vyšetřováno je v souvislosti se zabitím Deranquea sedm lidí, včetně bývalého asistenta poslance krajně levicové strany Nepodrobená Francie (LFI).

Mnoho protestujících mělo v sobotu chirurgické roušky a sluneční brýle, aby si zakryli obličej. Skandovali „spravedlnost pro Quentina“ a „antifa vrah“.

Na okraji pochodu byly také malé skupiny skandující „všichni jsme antifašisté“. Na záběrech stanice BFMTV byl vidět transparent „Lyon je antifa“ na oknech jednoho z domů na začátku pochodu.

Organizátorkou pochodu je odpůrkyně potratů Aliette Espieuxová a účast oznámily některé krajně pravicové skupiny. Krajně pravicová strana Národní sdružení (RN) vyzvala své příznivce, aby se shromáždění vyhnuli kvůli obavám z nepokojů.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v sobotu vyzval ke klidu a uvedl, že příští týden svolá schůzku s ministry, která se bude týkat přístupu státu ke všem násilným skupinám.

Bývalý středopravicový premiér Dominique de Villepin označil zabití 23letého Deranquea za „francouzský moment Charlieho Kirka“, čímž odkazoval na loňské zastřelení amerického konzervativního aktivisty.

Starosta Lyonu Grégory Doucet se pokusil pochodu zabránit. V sobotu novinářům řekl, že má obavy z výzev, aby na akci přijely francouzské i evropské krajně pravicové skupiny.

Podle místních úřadů se pochodu v Lyonu zúčastnilo asi 3200 lidí. Menší pochody byly plánovány také v několika dalších francouzských městech.

X X X

Zákulisie spravodajského triumfu, ktorý nik nechcel počuť – a zároveň fatálny omyl Západu

Rozsiahly materiál založený na viac než stovke rozhovorov s vysokopostavenými predstaviteľmi spravodajských služieb a ďalšími zasvätencami z viacerých krajín opisuje, ako Washington a Londýn dospeli k presvedčeniu, že Vladimir Putin sa chystá napadnúť Ukrajinu – a prečo veľká časť Európy vrátane prezidenta Volodymyra Zelenského tieto varovania zmietla zo stola. Február 2022 zostáva pre európskych politikov aj tajné služby mementom o tom, ako ľahko sa môže „nepredstaviteľný“ scenár stať realitou.

Exkluzívne vyjadrenia pre denník The Guardian opisujú na jednej strane ohromný spravodajský úspech CIA a MI6, ktoré inváziu predvídali. Britský denník na druhej strane zachytáva sériu omylov – od nedôvery európskych lídrov až po nepripravenosť Ukrajiny. Nakoniec však aj tí, ktorí mali pravdu o tom, že vojna príde, sa mýlili v tom, ako sa bude vyvíjať.

November 2021: Burnsov varovný telefonát

V novembri 2021 vyslal prezident Joe Biden do Moskvy riaditeľa CIA Williama Burnsa, aby Putina varoval pred dôsledkami invázie. Namiesto osobného stretnutia však prišiel len telefonát zo „zabezpečenej linky“ v budove prezidentskej administratívy na Starom námestí. Putin sa od vypuknutia covidu držal izolovaný vo svojej honosnej rezidencii na pobreží Čierneho mora.

Burns Putina konfrontoval presvedčením USA, že Rusko chystá útok, no šéf Kremľa reagoval vlastným naratívom o ohrození. Tvrdil, že jeho spravodajské služby ho informovali o americkej vojnovej lodi v Čiernom mori, ktorá má byť schopná zasiahnuť jeho polohu v priebehu niekoľkých minút. Podľa Putina to malo dokazovať strategickú zraniteľnosť Ruska v „unipolárnom svete ovládanom USA“.

Burns po návrate vystúpil v Bielom dome s jednoznačným záverom. „Biden sa často pýtal otázky typu áno/nie… spýtal sa ma, či si myslím, že to Putin urobí… Povedal som: ‚Áno‘.“

O tri a pol mesiaca neskôr ruská armáda skutočne vstúpila na Ukrajinu. Čin, ktorý The Guardian označuje za najdramatickejšie porušenie európskeho bezpečnostného poriadku od druhej svetovej vojny.

Kľúčové zlyhania a nedôvera kvôli Iraku

Britský denník opisuje niekoľko vrstiev spravodajských omylov. CIA a MI6 síce správne odhadli scenár invázie, no zároveň podľahli predstave, že ruské ovládnutie Ukrajiny bude rýchle a takmer nevyhnutné.

Ešte zásadnejšie bolo zlyhanie iných európskych služieb, ktoré odmietali prijať, že v 21. storočí môže v Európe vypuknúť totálna vojna. Skepsu posilňovala spomienka na rok 2003 a spravodajské zdôvodňovanie invázie do Iraku. Jeden európsky minister zahraničia to zhrnul v ostrej výmene s Antonym Blinkenom: „Som dosť starý na to, aby som si pamätal rok 2003… patril som k tým, ktorí vám verili.“ A hoci Američania a Briti zdieľali viac informácií než zvyčajne, často to sprevádzalo nevyhnutné: „Musíte nám veriť.“

Letecký súboj, cvičenie ruských a bieloruských letcov – 18. 2. 2022

Najkritickejšie dopadlo ukrajinské politické vedenie. Zelenskyj mal celé mesiace považovať americké varovania za prehnané a verejne ich rámovať ako šírenie paniky. Jeden predstaviteľ amerických spravodajských služieb to okomentoval slovami: „Politické vedenie to odmietalo akceptovať až do samého konca.“

Jake Sullivan, Bidenov poradca pre národnú bezpečnosť, vysvetľuje, prečo sa varovania míňali účinku: „Cítil som, že dôkazy, ktoré sme im predložili, boli ohromujúce… Boli jednoducho presvedčení, že to skrátka nedáva zmysel.“

Putin začína plánovať

CIA získala ohromné množstvo informácií o prípravách, no nikdy s istotou nezistila, kedy sa Putin definitívne rozhodol. Niektorí analytici neskôr ukazovali na prvú polovicu roku 2020, keď si Putin ústavnými zmenami otvoril cestu zostať pri moci aj po roku 2024 a v covidovej izolácii sa ponoril do ruských dejín. 

Počas týchto mesiacov nastalo tiež oslabenie Alexandra Lukašenka po potlačení protestov v Bielorusku, čo vytváralo predpoklad využiť bieloruské územie ako odrazový mostík pre inváziu. Približne v rovnakom čase došlo aj k otrave opozičného lídra Alexeja Navaľného novičokom. Britský denník tieto udalosti spätne hodnotí ako prípravu pôdy pred „veľkým ukrajinským gambitom“.

V roku 2021 sa objavili viditeľné náznaky: jarné zhromažďovanie vojsk pri hraniciach a na okupovanom Kryme, letná Putinova esej o Ukrajine a potom jesenné hromadenie síl, ktoré už sa nedalo ignorovať. Kým na jar sa ešte hovorilo o scenároch typu Donbas či pozemný koridor ku Krymu, na jeseň spravodajské hodnotenia tvrdili, že cieľ je širší: Kyjev.

Vyhlásenie poplachu

Keď sa v polovici novembra 2021 v Bruseli stretli šéfovia spravodajských služieb NATO, Avril Hainesová predostrela presvedčenie USA, že hrozí masívna ruská invázia. Podporil ju Richard Moore z MI6. Reakcia však mala byť prevažne odmietavá – časť účastníkov inváziu hneď zavrhla, iní sa obávali, že tvrdá odpoveď NATO by mohla Putina „vyprovokovať“.

Vojenský výcvik Ukrajincov v Británii

USA preto rozbehli nezvyčajnú stratégiu: masívne zdieľanie spravodajských informácií so spojencami a čiastočné odtajňovanie pre verejnosť. Malo to byť robené tak, aby sa neprezradili zdroje a metódy, do ktorých získania „sme vložili krv, pot a slzy“, ako povedala Hainesová. Výsledok bol podľa jedného európskeho úradníka až absurdný: „Dostávali sme od Američanov tajné brífingy a o niekoľko hodín neskôr ste si tú istú informáciu prečítali v New York Times.“

Čo sa dialo v Kyjeve?

CIA a MI6 poslali do Kyjeva memorandá už koncom októbra. Po Burnsovej návšteve Moskvy odleteli do Kyjeva aj americkí predstavitelia s odkazom: „Toto nie je bežné varovanie, je to naozaj vážne. Verte nám,“ spomínal Eric Green. Ukrajinská strana však ostávala skeptická.

Britský minister obrany Ben Wallace mal Zelenskému v novembri povedať, že invázia je otázkou času a tlačil na prípravy.

Zelenskyj však kalkuloval s rizikom ekonomického a politického kolapsu, ak sa v krajine spustí panika. Dokonca poslal emisára do jednej európskej metropoly s odkazom, že strašenie vojnou je podvrh a slúži ako tlak USA na Rusko.

Rusi vraj sťahujú vojenskú techniku ďalej od hraníc – 17.02.2022

Jednotky by sa mali z okolia ukrajinských hraníc sťahovať do kasární Južného vojenského okruhu. / Zdroj: MO RF

Málokto na Ukrajine veril, že totálna invázia je pravdepodobná. Zároveň však ukrajinské služby zachytávali rastúcu ruskú aktivitu. SBU opisovala agresívnejšie snahy naverbovať ukrajinských predstaviteľov. „Išli po všetkých, vrátane šoférov a nižších úradníkov,“ spomína Ivan Bakanov, šéf domácej agentúry SBU.

Napriek tomu ešte v januári 2022 Zelenskyj vo videu vyzýval ľudí, aby nepanikárili, a radil: „Zhlboka dýchajte, upokojte sa a nebežte si robiť zásoby potravín a zápaliek.“

Informácie tajných služieb

Na otázku, ako mohli byť Washington a Londýn takí istí, Avril Hainesová odmieta zjednodušenie, že „sme našli plány“. Najviditeľnejším indikátorom boli komerčné satelitné snímky a presuny desiatok tisíc ruských vojakov k hraniciam. Britský zdroj z DI to vystihol: presuny boli také neobvyklé, že „človek sa musel naozaj veľmi snažiť“, aby našiel iné vysvetlenie než prípravu na použitie sily.

K tomu pribudli zachytené komunikácie, logistické kroky, prípravy proruských skupín na Ukrajine a program posilnenia záloh v Rusku. Niektoré zdroje The Guardian naznačujú aj možné odpočúvania ruského Hlavného operačného riaditeľstva generálneho štábu. Súčasne však uvádza, že kľúčová masa informácií mala pochádzať zo satelitov a elektronického prieskumu agentúr NSA a GCHQ.

Zábery sú vhodné len pre silné povahy. Spravodajské fotografie z mesta Buča ukazujú neľudskosť vojny na Ukrajine.

V januári 2022 už mali Američania detailnejší obraz: útok z viacerých smerov vrátane Bieloruska, výsadok na Hostomeľ a „plán na zavraždenie Zelenského“. Spomínajú sa aj prípravy zoznamov „problémových“ osobností alebo popravy a výber proruských tvárí na správu krajiny.

Posledné dni pred inváziou

Aj v polovici februára 2022 prebiehali evakuácie ambasád a likvidácia citlivých zariadení. CIA sa stiahla na tajnú základňu na západe Ukrajiny a nechala v centrále SBU protitankové strely ako „darček na rozlúčku“.

Zelenskyj však ešte 22. februára odmietal vyhlásiť stanné právo. Hlavný veliteľ armády Valerij Zalužnyj bol z postoja prezidenta frustrovaný. Bezpečnostná rada namiesto toho schválila len výnimočný stav. Neskôr dostal Zelenskyj šanón so správou o priamom fyzickom ohrození prezidenta. Na druhý deň mal poľskému a litovskému prezidentovi povedať, že ho možno vidia naposledy.

Agentúra AP zverejnila výber fotografií, ktoré jej reportéri tento rok zachytili na Ukrajine, brániacej sa už štvrtý rok rozsiahlej ruskej vojenskej agresii.

Poľský veľvyslanec Bartosz Cichocki dostal z Varšavy stručný telegram: „invázia sa začne túto noc“. A kým Varšava už bola v tom čase presvedčená, Paríž a Berlín stále pochybovali do poslednej chvíle. Symbolický je príbeh šéfa nemeckej zahraničnej rozviedky BND Bruna Kahla, ktorý 23. februára večer priletel do Kyjeva, no odmietol sa pridať k evakuačnému konvoju. Podľa jeho slov ho čakalo na druhý deň dôležité stretnutie. Samozrejme, že k nemu nikdy nedošlo a napokon ho museli v deň invázie vyviesť Poliaci cez cesty upchaté utečencami.

Plnoformátová invázia proti Ukrajine

Putin oznámil „špeciálnu vojenskú operáciu“ o 4:50 kyjevského času 24. februára. Zelenskyj po prvých útokoch volal Borisovi Johnsonovi so žiadosťou: „Boris, chcem ťa poprosiť ako priateľa mojej krajiny. Zavolaj mu (Putinovi) priamo a povedz mu, aby zastavil vojnu.“

Útok ruských vrtuľníkov na ukrajinské letisko – 24. 2. 2022

Zhruba okolo obeda došlo k útoku ruských helikoptér na letisko Hostomeľ. Išlo o viac ako 20 bojových vrtuľníkov. Ukrajinci hlásili už tri zostrelené vrtuľníky.

Denník The Guardian zdôrazňuje, že USA a Británia si inváziu predstavovali inak. Podcenili ukrajinský odpor a precenili ruskú silu. Britský spravodajský predstaviteľ priznáva, že sa čakalo rýchle dobytie: „Mysleli sme si, že budú na západ od Kyjeva veľmi rýchlo…“ Avril Hainesová podobne: „Mysleli sme si, že Rusi budú spočiatku efektívnejší – ovládnu Kyjev za pár týždňov…“

Približne v tomto čase vítal Putin v Kremli pakistanského premiéra Imrana Chána. Ten pristál práve v čase, keď ruské tanky prekračovali ukrajinské hranice. Stretnutie bolo dlho plánované a prekvapivo ho nezrušili. Podľa zdroja blízkeho Chánovi pôsobil Putin počas rozhovorov „uvoľnene“. V istej chvíli sa Chán opýtal na tému, o ktorej všetci mlčali: na vojnu, ktorú Putin práve rozpútal. „Tým sa netrápte,“ povedal mu Putin. „Bude po všetkom o pár týždňov.“

Na Ukrajine sa začala žatva. Ruských tankov

,,Keď ruská armáda prejde do ofenzívy, začína najväčšia žatva pre naše traktorové jednotky – zbieranie trofejí,“ napísalo ukrajinské ministerstvo obrany. / Zdroj: Ukrajinské ministerstvo obrany

Napokon sa ukázalo, že ruské plánovanie bolo prehnane sebavedomé a v praxi chaotické. Michael Kofman to sumarizuje: „Polovica problému je, že sme precenili ruský vojenský výkon a podcenili ten ukrajinský… (a) Rusi operáciu nerealizovali ani zďaleka tak, ako mnohí predpokladali…“

Významným prekvapením bol aj Zelenského postoj. Washington vraj predpokladal, že bude zabitý alebo ujde, no on zostal – a jeho výkon v prvých týždňoch pomohol mobilizovať spoločnosť a zatlačil do úzadia otázky, prečo pred vojnou varovania tak dlho odmietal.

O štyri roky neskôr vojna pokračuje. Podľa odhadov zomrelo 400-tisíc ruských vojakov a státisíce ďalších je zmrzačených či nezvestných. To je aktuálna daň za kontrolu nad územím len o 13 percent väčšie než na začiatku roku 2022.

Takto vyzerajú zúrivé boje na línii dotyku: ukrajinské špeciálne komando nemá zľutovanie

X XX

Donald Trump zavádza nové globálne clá po rozhodnutí Najvyššieho súdu o obmedzení právomocí 

Nové clo na dovoz do USA začína platiť už 24. februára a výnimočne nezasiahne viaceré kľúčové odvetvia. Trump reaguje na verdikt Najvyššieho súdu rozhodne a avizuje možné ďalšie sprísnenie ciel.

Americký prezident Donald Trump v piatok oznámil zavedenie nového 10-percentného globálneho cla na dovoz do Spojených štátov. Tento krok prichádza len krátko po tom, čo Najvyšší súd USA zrušil podstatnú časť jeho doterajších colných opatrení, čím výrazne spochybnil právny základ jeho obchodnej politiky. Trump podpísal nariadenie v Oválnej pracovni a na sociálnych sieťach zdôraznil, že nové opatrenie nadobudne účinnosť takmer okamžite.

• Trump zaviedol nové 10-percentné globálne clo na dovoz.
• Nové clá platia od 24. februára na 150 dní.
• Na strategické tovary a produkty USMCA sa nevzťahuje.
• Najvyšší súd obmedzil Trumpove právomoci pri clách.
• Očakáva sa eskalácia napätia v medzinárodnom obchode.

Podľa dokumentu zverejneného Bielym domom sa nové clo začne uplatňovať od 24. februára a bude platiť 150 dní. Výnimky sa však budú vzťahovať na strategicky dôležité produkty, ako sú nerastné suroviny, energetické nosiče, lieky, poľnohospodárske produkty či tovary súvisiace s národnou bezpečnosťou. Rovnako sa clá nebudú týkať výrobkov, ktorých dovoz upravuje Dohoda USA-Mexiko-Kanada (USMCA).

Výnimky pre strategické tovary

Rozhodnutie Najvyššieho súdu, ktoré bolo prijaté pomerom hlasov šesť ku trom, vyvolalo vlnu kontroverzií. Súd rozhodol, že zákon z roku 1977, na ktorý sa Trump odvolával pri zavádzaní ciel, mu nedáva právomoc ukladať clá na základe vlastného uváženia. Tento verdikt predstavuje zásadný zásah do Trumpovej obchodnej politiky, ktorá bola jedným z pilierov jeho administratívy.

Trump reagoval na rozhodnutie súdu ostro a bez dôkazov tvrdil, že verdikt bol ovplyvnený zahraničnými záujmami. „Hanbím sa za niektorých členov súdu, absolútne hanbím, že nemali odvahu urobiť to, čo je správne pre našu krajinu,“ vyhlásil prezident pred novinármi. Napriek tomu však tvrdil, že rozhodnutie ho posilnilo a že má právomoc zaviesť ešte prísnejšie clá, ak to bude potrebné.

Trumpova ostrá reakcia

Minister financií Scott Bessent sa k situácii vyjadril počas vystúpenia v Ekonomickom klube v Dallase. Podľa neho alternatívne metódy výberu ciel zabezpečia, že príjmy z ciel zostanú do roku 2026 prakticky nezmenené. Tento výrok naznačuje, že administratíva hľadá spôsoby, ako minimalizovať ekonomické dopady rozhodnutia Najvyššieho súdu.

Trumpovo rozhodnutie zaviesť nové clo prichádza v čase, keď jeho obchodná politika čelí rastúcej kritike nielen zo strany súdov, ale aj medzinárodných partnerov. Očakáva sa, že tento krok vyvolá ďalšie napätie v obchodných vzťahoch Spojených štátov s ich spojencami aj rivalmi.

X X X

Fico poslal ostrý odkaz Zelenskému: Buď nám pustíte ropu, alebo vám v pondelok vypneme elektrinu

Premiér SR Robert Fico (Smer) pohrozil, že Slovensko môže zastaviť núdzové dodávky elektriny na Ukrajinu. Urobí tak v prípade, ak ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyy do pondelka neobnoví dodávky ropy na Slovensko

„Ak v pondelok ukrajinský prezident neobnoví dodávky ropy na Slovensko, v ten istý deň požiadam príslušné slovenské firmy zastaviť dodávky núdzovej elektriny na Ukrajinu,“ uviedol premiér vo svojom statuse na sociálnej sieti.

Fico pripomenul, že Slovensko podľa jeho slov pomáha Ukrajine od začiatku vojny. Poukázal na prítomnosť približne 180-tisíc Ukrajincov na slovenskom území, poskytovanie humanitárnej pomoci aj organizovanie spoločných rokovaní vlád. Tvrdí, že Bratislava robí pre Kyjev „podstatne viac ako niektoré iné krajiny“.

Zároveň však obvinil ukrajinského prezidenta z nepriateľského postoja voči Slovensku. „Ukrajinský prezident nechce rozumieť nášmu mierovému prístupu a za to, že nepodporujeme vojnu sa správa k Slovensku zlomyseľne,“ napísal premiér.

Podľa jeho vyjadrenia Ukrajina najskôr zastavila tranzit plynu na Slovensko, čo malo krajine spôsobiť škodu vo výške približne 500 miliónov eur ročne. Najnovšie podľa neho došlo aj k zastaveniu toku ropy, čo má prinášať ďalšie ekonomické straty a logistické komplikácie.

Predseda vlády zdôraznil, že ak sa situácia nezmení, obráti sa na štátnu akciovú spoločnosť Slovenská elektrizačná prenosová sústava (SEPS) so žiadosťou o zastavenie núdzových dodávok elektriny na Ukrajinu.

Podľa jeho slov boli tieto dodávky v januári 2026 potrebné „2-krát viac ako za celý rok 2025“ na stabilizáciu ukrajinskej energetickej siete. Premiér tým naznačuje, že Slovensko zohráva významnú úlohu pri udržiavaní stability energetiky u svojho východného suseda. 

Fico zároveň uviedol, že Slovensko nemôže akceptovať vzťahy s Ukrajinou ako „jednosmerný cestovný lístok výhodný len pre Ukrajinu“. V tejto súvislosti spomenul aj plynovod Nord Stream, keď poznamenal: „Ak Západu nevadí, že dal vyhodiť do vzduchu plynovod Nordstream, Slovensko nemôže akceptovať slovensko-ukrajinské vzťahy ako jednosmerný cestovný lístok výhodný len pre Ukrajinu.“

Premiér zároveň obhajoval svoje rozhodnutie nezapojiť Slovensko do pripravovanej vojenskej pôžičky pre Ukrajinu vo výške 90 miliárd eur. „Za daného neprijateľného správania prezidenta Zelenského k Slovensku ako k nepriateľskej krajine považujem za absolútne správne, že som odmietol zapojiť SR do najnovšej vojenskej pôžičky pre Ukrajinu vo výške 90 mld. Eur,“ uviedol.

Do Maďarska a na Slovensko od 27. januára neprichádza ropa cez ropovod Družba a situácia s touto surovinou v regióne je problematická. K poškodeniu ropovodu došlo počas ruského útoku. V utorok uplynú štyri roky od začiatku plnoformátovej ruskej invázie proti Ukrajine.

Fico tento týždeň pred novinármi tiež tvrdil, že nie je zrejmé, kto ropovod poškodil. Bratislava tiež uviedla, že Kyjev opakovane odkladá sprevádzkovanie Družby. Podľa piatkového vyjadrenia ministerstva hospodárstva ukrajinská strana posunula obnovenie dodávok na budúci utorok.

Fico skôr povedal, že Kyjev z politických dôvodov blokuje obnovenie dodávok ropy. Podobne sa vyjadrilo tento týždeň aj Maďarsko. Jeho minister zahraničia Péter Szijjártó hovoril o politickom vydieraní, ktorého cieľom je prinútiť Maďarsko k splneniu požiadaviek Kyjeva, okrem iného umožniť vstup Ukrajiny do Európskej únie.

Slovensko a Maďarsko už v stredu zhodne oznámili zastavenie vývozu nafty na Ukrajinu. Budapešť potom uviedla, že zvažuje tiež zastavenie exportu elektriny a plynu na Ukrajinu, ak Kyjev neobnoví dodávky ropy ropovodom Družba.

Slovensko a Maďarsko aj po ruskej vojenskej agresii kupovali ruskú ropu. Fico a jeho maďarský kolega Viktor Orbán dlhodobo spochybňujú sankcie EÚ proti Moskve za jej agresiu voči susednej krajine. Napríklad Česko od suroviny z Ruska už nie je závislé a ropu dostáva západnou trasou.

Slovenská vláda ešte v stredu pre prerušenie dodávok ropy cez Ukrajinu vyhlásila stav ropnej núdze. Súčasne umožnila bratislavskej rafinérii Slovnaft, ktorá patrí do maďarskej skupiny MOL, čerpať z núdzových rezerv štátu až 250-tisíc ton ropy. Rovnaké množstvo ropy vyčlenilo zo svojich strategických rezerv aj Maďarsko; prednostný prístup k surovine bude mať MOL.

Opozícia kritizuje Ficove slová

Opozícia kritizuje sobotné vyjadrenie predsedu vlády SR Roberta Fica (Smer) o tom, že požiada slovenské firmy o zastavenie núdzových dodávok elektriny na Ukrajinu, ak ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj neobnoví do pondelka (23. 2.) tok ropy cez ropovod Družba na Slovensko. Člen predsedníctva PS Ivan Korčok to označil za cynizmus bez empatie. Poslanec parlamentu Roman Mikulec (Slovensko – Za ľudí) si myslí, že Ficovi ide len o peniaze.

„Neuveriteľné. Robert Fico sa vyhráža Ukrajine zastavením núdzových dodávok elektriny, pretože neobnovila tranzit ruskej ropy prerušený po ruských útokoch. Vyhráža sa tak krajine, ktorej Rusko systematicky ničí energetickú infraštruktúru, kde ľudia mesiace prežívajú bez tepla a svetla, v mrazoch a na hrane humanitárnej katastrofy. A to všetko len pár dní pred štvrtým výročím tejto nezmyselnej vojny. Toto nie je suverénna zahraničná politika – je to cynizmus bez empatie,“ uviedol v stanovisku PS Korčok. Žiada premiéra, aby nezneužíval našu krajinu na vydieranie civilistov, ktorí mrznú v tme.

Podľa Mikulca je scestné si myslieť, že Ukrajinci si sami zaútočili na ropovod Družba. „Rusi sú tí, ktorí útočia na energetickú infraštruktúru Ukrajiny. Ficovi nejde o nič iné, ako len a len o peniaze. Chorváti sú totiž schopní dodávať na Slovensko ropu cez ropovod Adria bez problémov, ale nie ruskú,“ napísal opozičný poslanec na sociálnej sieti. Tvrdí, že Fico musí robiť to, čo mu Kremeľ prikáže, „a robí zle celému Slovensku aj Európe“. Myslí si, že keby Fico chcel, máme dostatok ropy z ropovodu Adria.

Slová premiéra kritizovala aj SaS. „Ak Fico preruší v súčasnej situácii Ukrajine núdzové dodávky elektriny, bude podozrivý zo spáchania zločinov proti ľudskosti,“ napísala na sociálnej sieti opozičná SaS.

X XX

USA kritizovaly smrt aktivisty ve Francii. Máte mnohem víc vražd než my, reagovala

Ke kritice kvůli zabití nacionalistického aktivisty Quentina Déranquea ve Francii ze strany Itálie se přidaly i Spojené státy. Vysoce postavená diplomatka Sarah Rogersová na síti X vyjádřila znepokojení nad situací ve Francii a uvedla, že USA budou situaci nadále sledovat. Francouzští diplomaté však v reakci jízlivě poukázali na mnohonásobně větší počet vražd.

„Demokracie spočívá na základní dohodě: můžete veřejně vyjádřit jakýkoli názor a nikdo vás za to nezabije. Proto přistupujeme k politickému násilí – terorismu – tak přísně. Jakmile se rozhodnete zabíjet lidi za jejich názory, místo abyste je přesvědčovali, opouštíte civilizaci. Budeme tento případ nadále sledovat,“ uvedla náměstkyně ministra zahraničí Spojených států Sarah Rogersová v reakci na příspěvek amerického Úřadu pro boj proti terorismu (CT) na síti X.

„Zprávy potvrzené francouzským ministrem vnitra, že Quentin Deranque byl zabit levicovými militanty, by nás měly všechny znepokojovat. Násilný radikální levicový extremismus je na vzestupu a jeho role ve smrti Quentina Deranqueho dokazuje, jakou hrozbu představuje pro veřejnou bezpečnost. Budeme situaci nadále sledovat a očekáváme, že pachatelé násilí budou postaveni před soud,“ stálo v příspěvku CT, na nějž reagovala diplomatka.

Množství násilných útoků ze strany levicových aktérů v USA podle amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia v posledních letech vzrostlo. Odrazilo se však z nízké základy a jejich počet je mnohem nižší než celková úroveň násilí páchaného pravicovými a džihádistickými útočníky.

Tvrdá data: pětkrát víc vražd v USA než ve Francii

Reakce na sebe nenechala dlouho čekat a ve stejný den tým francouzských diplomatů a fact-checkerů, kteří stojí za internetovým účtem na síti X French Response, jim zasadil statistickou ránu, když poukázal na počet úmyslných vražd v USA a ve Francii.

„USA: 6,7 vraždy na 100 tisíc obyvatel. Francie: 1,5 vraždy na 100 tisíc obyvatel. Budeme tento případ nadále sledovat,“ stojí v příspěvku na síti X.

Uživatel Muskovy sítě zřejmě původem z Polska poté pomocí nástroje umělé inteligence zvané Grok vyhledal statistiky pro Rusko a Polsko. Údaj pro Rusko činil největší číslo ze zmíněných zemí – 7,9 vraždy na 100 tisíc obyvatel. V Polsku je to podle Groka 0,7 vraždy.

Střet Meloniové a Macrona

Na zabití aktivisty Quentina Déranquea reagovala o den dříve italská premiérka Georgia Meloniová, která ve středu uvedla, že zabití mladého muže, kterého se podle Meloniové dopustily skupiny blízké extremistické levici, je „ránou pro celou Evropu“ a vyvolává hlubokou bolest.

„Když nenávist a násilí nahradí dialog, tak je to ztráta pro celou demokracii,“ uvedla italská premiérka.

„Ať si každý hledí svého,“ reagoval ve čtvrtek Macron na prohlášení Meloniové. „Jsem vždy překvapený, že lidé, kteří jsou nacionalisté a nechtějí, aby se jim ostatní pletli do jejich záležitostí, jsou ti první, kteří komentují to, co se děje u druhých,“ reagoval Macron.

Vůči Macronovi se ohradil italský ministr zahraničí Antonio Tajani. Podle něj je zabití aktivisty v Lyonu „vraždou, která nemá hranice, varováním pro ty, kteří používají nenávist a násilí“. Tajani poukázal, že Itálie v minulosti zažila mnoho násilných střetů mezi různými politickými skupinami.

X X X

Vrací se politické trafiky? Návrh vládních poslanců ruší podmínky pro výběr adeptů

V současné době v Česku platí zákon, který ministrům nedovoluje jmenovat do řídicích orgánů státem vlastněných či spoluvlastněných firem – jako je například českobudějovický pivovar Budvar – kohokoliv bez předchozího prověření. Foto: Budějovický Budvar.

Éra, kdy ministerstva musela na lukrativní místa v dozorčích radách vypisovat veřejná výběrová řízení, zřejmě brzy skončí. Současná pravidla, zakotvená v takzvaném nominačním zákoně, dosud vynucují průhledný postup při hledání expertů do strategických gigantů jako ČEZ, České dráhy, Správa železnic nebo Budějovický Budvar. Skupina tří vládních poslanců – Zuzana Ožanová, Patrik Pařil a Renata Vesecká – však nyní navrhuje tento dohled definitivně smést ze stolu.

Informace o jejich aktivitě se čerstvě objevila ve sněmovním systému pod datem 20. února 2026 – v pátek odpoledne. Směřuje Česko k nekontrolovanému dosazování „vlastních lidí“, nebo jde o návrat ke zdravému selskému rozumu při řízení státu?

Žádné jmenování bez veřejné soutěže. Zatím

V současné době v Česku stále platí přísný procesní řád, který ministrům nedovoluje jmenovat do řídicích orgánů kohokoliv bez předchozího prověření. Tato pojistka vznikla jako přímá odpověď na hlasitou kritiku veřejnosti kvůli neodbornosti členů státních společností – takzvaných politických trafikantů. Zákon měl jednou provždy zamezit této praxi a zajistit veřejnou kontrolu nad obsazováním klíčových postů.

Dnešní systém garantuje tyto standardy:

• Povinné výběrové řízení:Ministr nesmí nikoho navrhnout bez řádné soutěže.
• Veřejná kontrola:Ministerstvo musí zveřejnit podmínky pro výkon funkce na svém webu.
• Desetidenní lhůta:Oznámení musí viset na internetu nejméně po dobu 10 pracovních dnů, aby se o místo mohl ucházet kdokoliv z řad odborné veřejnosti.
• Odborný filtr:Každého kandidáta prověřuje Výbor pro personální nominace, který zkoumá jeho skutečné předpoklady pro funkci.

Takto pózovala jedna z předkladatelek zrušení nominačního zákona Zuzana Ožanová při parlamentním semináři ke stavebnímu zákonu. Foto: Zuzana Ožanová

Zbytečná administrativa, nebo funkční bariéra?

Předkladatelé Zuzana Ožanová (ANO), Patrik Pařil (ANO) a Renata Vesecká (Motoristé) v novém návrhu argumentují, že je tato regulace nadbytečná. Přestože uznávají, že zákon původně reagoval na nízkou míru veřejné kontroly, dnes jej považují za nefunkční brzdu. Podle nich se stát při obsazování dozorčích rad chová jako soukromý vlastník, a proto by mu zákon neměl diktovat, jak má své lidi vybírat.

Navrhují proto, aby se celý proces vrátil pod interní pravidla vlády. Poslanci v důvodové zprávě tvrdí, že zákonná úprava nepřinesla kvalitativní změnu, protože stanoviska nominačního výboru mají povahu pouze nezávazných doporučení, která ministerstva nemusí respektovat. Existence poradního orgánu přímo ze zákona je podle nich v českém právním řádu neobvyklá a procesně zatěžující.

Od „chození na záchod“ k velkému třesku

Historie tohoto zákona je přitom plná paradoxů. Sněmovna jej schválila v roce 2019 hlasy 119 poslanců jako „posun k lepšímu“, jak tehdy uvedla ministryně spravedlnosti Marie Benešová (ANO). Naopak Zbyněk Stanjura (ODS) tehdy normu kritizoval jako zbytečnou a připomněl přísloví o vlku, který se nažral, a koze, která zůstala celá. Výběr lidí se podle něj tehdy nezměnil a ministři pouze získali alibi v podobě nominačního výboru.

Zajímavostí je, že v roce 2015 Andrej Babiš zákon odmítal se slovy: „Přece nebudeme psát zákon o tom, jak chodit na záchod.“ Mluvčí sdružení Rekonstrukce státu Tereza Krištofová tehdy v roce 2019 kvitovala, že se zákon o „chození na WC“ nakonec přece jen přijal. Tehdejší sněmovna však odmítla návrh Piráta Tomáše Martínka, aby byla doporučení výboru pro ministry závazná, i pokus Jany Pastuchové (ANO) o vyrovnané zastoupení mužů a žen ve výběrových komisích.

Návrat k politické úvaze bez zákonného biče

Zrušením zákona okamžitě zanikne zákonná povinnost vypisovat výběrová řízení i dodržovat lhůty pro přihlášení zájemců. Výběr lidí do strategických podniků, jako je Správa železnic či Čepro, se stane čistě otázkou vnitřní politické úvahy příslušných ministerstev. Předkladatelé věří, že zrušení normy bez náhrady zjednoduší nominační procesy a přinese úspory veřejných prostředků, které dnes stát vynakládá na administrativní chod výboru.

Aktuálně se však znovu objevují obavy, že návrat k vnitřním organizačním postupům, které nemají povahu výkonu veřejné moci navenek, může opět snížit laťku odbornosti. V horším případě se mohou znovu dokořán otevřít dveře politickým trafikám, které veřejnost v minulosti tak ostře odmítala. Pokud parlament návrh schválí, nová pravidla začnou platit už prvním dnem kalendářního měsíce po vyhlášení zákona.

Jan Hrbáček, ceskajustice.cz

X X X

 

Pravidla pro zánik dluhů kritizovali experti. Ústavní soud je teď mě.

Jednostranné započtení už nebude vyžadovat přesné určení, na který dluh se má vztahovat

Stačí říct „započítávám“ – a dluh může zaniknout, i když přesně neurčíte který. Ústavní soud dnes změnil dosavadní praxi a postavil se proti výkladu Nejvyššího soudu, který požadoval striktní přesnost při jednostranném započtení více pohledávek. Nově už nebude automaticky platit, že neurčité započtení je neplatné. Rozhodnutí může mít dopad na běžné spory mezi lidmi i firmami, kteří si vzájemně dluží peníze.

Dosavadní soudní praxi při započítávání vzájemných pohledávek mění dnešní nález Ústavního soudu. Už totiž nebude nutné, aby při jednostranném započtení bylo vždy jednoznačně vymezeno, která z více možných pohledávek má zaniknout. Původní judikatura, podle níž je jinak započtení neurčité, vycházela ze staré právní úpravy. Nejvyšší soud se jí však držel i po účinnosti nového občanského zákoníku.

K jednostrannému započtení dochází tehdy, když si dvě osoby vzájemně dluží a jedna z nich vůči druhé prohlásí, že svou pohledávku započítává proti její pohledávce. Podle starého i nového občanského zákoníku se vzájemné pohledávky započtením ruší v rozsahu, v jakém se kryjí. Pokud si tedy dva lidé navzájem dluží například 100 tisíc korun a jeden z nich započte pohledávku v plné výši, pohledávky obou zaniknou.

Složitější situace nastává tehdy, když alespoň jedna ze stran má pohledávek více, jejich hodnota se liší a započítávající strana neurčí, kterých konkrétně se započtení týká. Nejvyšší soud v takových případech dovozoval, že takové započtení je neurčité, a tedy zdánlivé.

Neurčitost napravil nový občanský zákoník

Současný občanský zákoník však oproti předchozí úpravě nabízí řešení situací, kdy se dluhy zcela nekryjí. Stanoví totiž, že se pohledávka započte obdobně jako při splnění. To znamená, že se postupuje podobně, jako když dlužníkovo plnění nestačí ke splnění celého dluhu.

Podpůrné pořadí, v němž se taková platba rozdělí, upravuje § 1932 občanského zákoníku. Nejprve se hradí náklady, poté úroky z prodlení, dále úroky a nakonec jistina. U spotřebitelů platí odlišné pravidlo – jistina má přednost před veškerými úroky.

Statisíce Čechů mají problémy s dluhy Foto: Pxhere

Pokud má dlužník více dluhů se stejným předmětem plnění, podpůrné pořadí stanoví § 1933. Nejprve se započte dluh, který byl již upomenut, jinak závazek nejméně zajištěný. Při stejné míře zajištění pak závazek nejdříve splatný.

Opora i v odborné literatuře

Ústavní soud v nálezu sp. zn. III. ÚS 78/25 dospěl k závěru, že dosavadní judikaturu o neurčitosti započtení již nelze použít. Nová právní úprava ji totiž překonala. Tento závěr podporují i autoři komentářové literatury.

Petr Čech uvedl, že jde o rozumný a užitečný posun, který by mohl omezit množství neurčitých zápočtových prohlášení. Michal Vrajík se domnívá, že judikatura Nejvyššího soudu je novou právní úpravou překonána a nyní „již pravděpodobně neobstojí“.

„Potřeba zohlednit § 1933 občanského zákoníku je o to silnější, pokud vezmeme v potaz, jak závažné právní důsledky závěry Nejvyššího soudu mají. Kvůli nezohlednění tohoto pravidla totiž končí řada prohlášení o započtení jako zdánlivá,“ uvedl Ústavní soud v odůvodnění. Taková započtení nevyvolávají zamýšlené účinky a nepřihlíží se k nim.

Dříve odmítl, dnes vyhověl

Ústavní soud uzavřel, že dosavadní judikatura Nejvyššího soudu kladla na určitost započtení vyšší nároky, než stanoví zákon, a je proto protiústavní.

Nic na tom nemění ani skutečnost, že jiný senát Ústavního soudu už v minulosti mezi stejnými účastníky rozhodoval a ústavní stížnost tehdy odmítl jako zjevně neopodstatněnou.

„Ústavní soud si uvědomuje, že není vhodné, aby ve skutkově i právně obdobném případě stejných účastníků rozhodl odlišně. Dřívější odmítavé usnesení však Ústavnímu soudu neznemožňuje, aby v obdobné věci stejných účastníků vydal vyhovující nález,“ zdůvodnili soudci změnu postoje.

Martin Drtina, ceska justice.cz

X X X

Soudci z Ukrajiny přijeli do Brna jednat o etice, kárné odpovědnosti i fungování justice ve válečném stavu.

Ústavní soud České republiky hostil první ryze bilaterální setkání se soudci Ústavního soudu Ukrajiny.

V Brně se ve dnech 17. a 18. února uskutečnilo dvoudenní pracovní jednání mezi soudci obou institucí. Přestože se jejich zástupci opakovaně potkávali na mezinárodních konferencích a fórech, šlo o první čistě dvoustrannou schůzku.

První ryze bilaterální jednání

Ukrajinskou delegaci vedl úřadující předseda a služebně nejstarší soudce Ústavního soudu Ukrajiny Oleksandr Petryshyn. Doprovázela jej šestice soudkyň a soudců tohoto orgánu ochrany ústavnosti.

Jednání zahájil předseda českého Ústavního soudu Josef Baxa. Ve svém úvodním vystoupení představil český Ústavní soud z pohledu jeho historie i současného postavení. Následně vystoupil jeho ukrajinský protějšek, který poděkoval za přijetí a přiblížil fungování ukrajinského ústavního soudnictví v podmínkách válečného stavu vyvolaného ruskou agresí.

Etika, kárná odpovědnost i vztah k právu EU

Další část programu se soustředila na konkrétní otázky ústavní justice. Soudci diskutovali zejména o profesní etice a kárné odpovědnosti soudců, o problematice vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci, o metodologii přípravy rozhodnutí i o vztahu vnitrostátního práva k právu Evropské unie.

Ve středu odpoledne se ukrajinská delegace setkala také se zástupci odborného aparátu Ústavního soudu. Jednání se zúčastnili vedoucí soudního odboru, vedoucí odboru vnějších vztahů a protokolu a tisková mluvčí soudu.

Diskuse se týkala i praktických otázek, například práce se spisem, digitalizace soudního řízení, interní struktury soudu či komunikace s veřejností a médii.

Prohlídka budovy a zázemí soudu

Pracovní jednání vyplnila většinu programu dvoudenní návštěvy. Ukrajinští hosté si zároveň prohlédli budovu Ústavního soudu, včetně knihovny, sněmovního sálu určeného pro vyhlašování nálezů pléna a jednacích místností, kde se vyhlašují nálezy senátů.

Setkání podle soudu přispělo k prohloubení odborné spolupráce mezi oběma ústavními institucemi a výměně zkušeností v oblasti ochrany ústavnosti. Redakce České justice

X XX

Juhozápad Slovenska zasiahlo zemetrasenie s magnitúdou 4,3

Juhozápad Slovenska zasiahlo v sobotu 21. februára 2026 popoludní zemetrasenie s magnitúdou 4,3. Prvotné informácie hovorili o sile zemetrasenia 4,6.

Podľa dostupných údajov na portáli European-Mediterranean Seismological Centre (Euro-stredomorské seizmologické centrum) došlo k otrasom približne o 13:44. Web označil miesto namerania zemetrasenia súradnicami, ktoré odkazujú na pole v blízkosti obce Kyselica neďaleko Šamorína. Predchádzajúce dáta odkazovali na vodné dielo Gabčíkovo. Zemetrasenie malo byť podľa EMSC v hĺbke 13 kilometrov.

Záznam seizmografu zo seizmickej stanice Železná studnička

Pre TASR zemetrasenie potvrdil aj vedúci oddelenia seizmológie Slovenskej akadémie vied (SAV) Kristián Csicsay. Ako dodal, epicentrum bolo na slovensko-maďarských hraniciach pri Šamoríne.

Otrasy bolo citeľne vnímať najmä v Bratislave, ale aj v Trnave a širšom okolí. Obyvatelia na sociálnych sieťach hlásili krátke, niekoľkosekundové chvenie budov, pohyb nábytku či hrkotanie riadu.

Internet zaplavujú príspevky ľudí, ktorí cítili otrasy. Okrem hlavného mesta sa ozývajú aj ľudia z Galanty, Komárna, Nitry, Dunajskej Stredy či Senca. „Ležala som s dcérkou v posteli a zrazu akoby malá rana a za ňou hneď v tom prišiel záchvev,“ opisuje na sociálnej sieti Katarína zo Senca s tým, že na posteli sa cítila ako na hojdačke alebo na mori. „Všetko sa triaslo, asi 2 sekundy. Veľmi nepríjemný pocit,“ dodala.

„Hýbala sa cela bytovka, veľmi nepríjemne,“ napísal Michal z Ružinova. „Sedím na zemi a zrazu mi kolená začali lietať, som si najprv myslel, že ma motá z toho počasia ale pozrel som na akvárko a voda lietala zo strany na stranu,“ opisuje ďalší svedok.

Zemetrasenie s magnitúdou 4,3 sa zaraďuje medzi mierne. Takéto otrasy bývajú citeľné pre obyvateľstvo, no zvyčajne nespôsobujú vážnejšie škody.

V obci pri Humennom spôsobilo zemetrasenie značné škody

Obyvateľka Šamorína Diana pre TASR opísala, že otrasy boli intenzívne asi počas desiatich sekúnd. Mala pocit, akoby veľmi blízko spadlo lietadlo. „Triasol sa nám celý dom a nábytok, spolu s priateľom sme vyšli von, kde sme stretli aj ostatných susedov,“ uviedla. Otrasy bolo cítiť aj v Bratislave. Ľudia cítili, ako sa im trasú sedačky, písacie stoly či monitory. Hasiči pre TASR potvrdili že vykonávajú prieskum v okolí Šamorína na základe volaní.

Vážne škody zatiaľ hlásené nie sú

Sobotné popoludňajšie zemetrasenie s magnitúdou 4,3, ktoré zasiahlo západ Slovenska, pocítili aj obyvatelia Šamorína. Podľa primátora mesta Csabu Orosza si otrasy vyžiadali zvýšenú pozornosť obyvateľov, vážnejšie škody však doposiaľ evidované nie sú. Ako uviedol, situáciu preveril aj osobne priamo v uliciach mesta.

„Automaticky prvé, čo (ľuďom, pozn. TASR) napadlo, bolo zemetrasenie. Každý vybehol z domu, pozerali sme sa jeden na druhého, čo sa deje,“ ozrejmil. Podľa jeho slov si obyvatelia najskôr kontrolovali svoje nehnuteľnosti.

Ako doplnil, bezprostredne po otrasoch kontaktoval hasičov aj mestskú políciu. „Ako som sa informoval aj u hasičov, zatiaľ nikto nič nenahlásil, žiadnu takú škodu, ktorú by bolo treba urgentne riešiť,“ skonštatoval. Dodal, že neevidujú ani narušenú statiku budov či poškodené inžinierske siete. „Ľudia boli trošku vyplašení, stáli vonku a preberali tieto nepríjemné zážitky,“ priblížil s tým, že mesto zostáva v kontakte so záchrannými zložkami.

Rezort vnútra zbiera informácie o škodách

Po sobotnom zemetrasení na juhozápadnom Slovensku nie sú hlásené následky na životoch a zdraví obyvateľov. Informácie o škodách na majetkoch sa zbierajú. TASR o tom informoval odbor strategickej komunikácie Ministerstva vnútra (MV) SR. Dotknuté odbory krízového riadenia okresných úradov sú v pohotovosti. Podľa doterajších informácií sa neočakávajú dotrasy.

„Dnes krátko po 13.44 h bolo zaznamenané zemetrasenie v juhozápadnej časti Slovenska, v blízkosti Bratislavy a Šamorína. Centrálne monitorovacie a riadiace stredisko sekcie krízového riadenia MV SR komunikuje s relevantnými inštitúciami. Podľa doterajších informácií sa neočakávajú dotrasy. Sila zemetrasenia sa pohybovala medzi 4,3 – 4,5 magnitúdy,“ informoval hovorca MV SR Matej Neumann.

Krajské strediská integrovaného záchranného systému v Bratislave, Trnave a Nitre zaznamenali nárast volaní v súvislosti s touto udalosťou. „Situáciu naďalej intenzívne sledujeme a v prípade potreby budeme informovať verejnosť,“ dodal Neumann.

Polícia prijala v sobotu popoludní viaceré telefonické oznámenia od občanov z okresu Dunajská Streda, ktorí opisovali otrasy, chvenie pôdy a hlasné rany. TASR to uviedla hovorkyňa Krajského riaditeľstva Policajného zboru v Trnave Veronika Dachová.

„Polícia nemá v tejto chvíli hlásené žiadne zranenia ani škody na majetku. Situáciu priebežne preverujeme v spolupráci s príslušnými zložkami,“ ozrejmila. Súčasne skonštatovala, že podľa dostupných informácií nie je dôvod na obavy. „Ak by ste však zaznamenali škody alebo potrebovali pomoc, môžete kontaktovať políciu na čísle 158,“ doplnila.

Vodné dielo Gabčíkovo zemetrasenie nezasiahlo

Vodné dielo Gabčíkovo sobotné zemetrasenie nijakým spôsobom nezasiahlo. Je pod neustálou kontrolou a dohľadom odborníkov. Na sociálnej sieti o tom informoval štátny podnik Vodohospodárska výstavba.

„Vodné dielo je pod neustálou kontrolou a dohľadom odborníkov. Napriek tomu boli okamžite preverené všetky objekty aj technológie – bez zistenia akýchkoľvek poškodení či narušenia prevádzky. Bezpečnosť a stabilita sú naďalej plne zabezpečené,“ ozrejmili.

X X X

NEOCHOTA  UKRAJINY  V  EU  POMOCI

UKRAJINA  V  EU,  NATO  NEBUDE

„Ultimáta pošlite Kremľu.“ Kyjev tvrdo odmietol Ficove a Orbánove hrozby

Ukrajina odmieta a odsudzuje ultimáta a vydieranie zo strany vlád Maďarska a Slovenska týkajúce sa dodávok energie. V sobotu to uviedlo ukrajinské ministerstvo zahraničných vecí v reakcii na hrozby Maďarska a Slovenska, že ak im Ukrajina neobnoví tranzit ruskej ropy ropovodom Družba, zastavia jej dodávky elektriIky.

Takýto postup Maďarska a Slovenska je v kontexte ruských útokov na ukrajinskú energetickú infraštruktúru „provokatívny, nezodpovedný a znamená ohrozenie energetickej bezpečnosti celého regiónu“, uviedlo tiež ukrajinské ministerstvo zahraničných vecí. Pripomenulo, že cieľom ruských útokov je v mrazoch pripraviť Ukrajincov o elektrinu, kúrenie a plyn. Ukrajina odkázala do Budapešti a do Bratislavy, že „ultimáta by mali byť zasielané Kremľu, a určite nie Kyjevu“.

Podľa ukrajinských činiteľov je ropovod Družba, ktorým cez ukrajinské územie tečie ruská ropa do Maďarska a na Slovensko, narušený po januárových ruských útokoch na ukrajinské energetické objekty. Kyjev dnes uviedol, že o následkoch útokov na infraštruktúru Družby informoval vlády Maďarska a Slovenska. „Stabilizačné práce pokračujú v situácii, keď každodenne hrozia nové raketové údery,“ uviedlo ministerstvo zahraničných vecí.

Maďarskí a slovenskí politici obviňujú ukrajinské vedenie, že obnove dodávok bráni. V stredu obe krajiny zhodne oznámili zastavenie vývozu nafty na Ukrajinu. Budapešť následne uviedla, že zvažuje aj zastavenie exportu elektriny a plynu na Ukrajinu, ak Kyjev dodávky neobnoví. Zastavením dodávok elektriny dnes Ukrajine pohrozil aj slovenský premiér Robert Fico. Maďarský premiér Viktor Orbán tiež varuje, že bude blokovať úniu pôžičku Ukrajine vo výške 90 miliárd eur, hoci s ňou na decembrovom samite EÚ súhlasil. 

Agentúra AP pripomína, že takmer všetky krajiny v Európe po začiatku celoplošnej ruskej invázie na Ukrajinu významne obmedzili alebo úplne zastavili dovoz energetických surovín z Ruska, keďže Moskva z ich predaja financuje vojnu proti susednej krajine. Maďarsko a Slovensko sú v tomto ohľade výnimkam

X X X

Kyjev ponúka nový tranzit pre Slovensko a Maďarsko. Brusel upokojuje Bratislavu a garantuje pomoc

Kyjev navrhol Európskej únii využiť alternatívne prvky ukrajinskej ropovodnej siete, najmä ropovod Odesa–Brody, na dodávky ruskej ropy na Slovensko a do Maďarska. Návrh súvisí s poškodením ropovodu Družba počas ruského útoku, informoval portál Ukrajinska pravda s odkazom na list ukrajinskej misie pri EÚ, píše TASR.

Stopka pre ropu. Technická porucha či spor medzi Zelenským a Orbánom?

„Aby sa zabezpečila bezpečnosť dodávok ropy do európskych krajín, najmä do Maďarska a Slovenska, navrhuje sa zvážiť možnosť prepravy ropy s využitím existujúcej ukrajinskej ropnej a plynárenskej infraštruktúry. Táto logistika by mohla byť organizovaná buď prostredníctvom ukrajinského ropovodného systému, alebo po mori s následným preložením v prístavoch a prepravou cez ropovod Odesa–Brody ďalej do členských štátov Európskej únie,“ píše sa v liste z 20. februára.

Podľa neho došlo k značnému poškodeniu technologických a pomocných zariadení na ropovode Družba 27. januára v dôsledku úmyselného útoku Ruska. Ukrajinskí diplomati informovali Európsku komisiu, že odborníci momentálne vykonávajú podrobnú technickú kontrolu a posudzujú možnosti rýchlej obnovy prepravy ropy týmto potrubím.

Vláda o rope, vyhlásila stav núdze

Ukrajina zároveň zdôraznila, že nepretržité a stabilné fungovanie ropnej infraštruktúry je možné len v prípade, že Rusko zastaví masívne raketové a dronové útoky na energetické zariadenia. Ukrajinci pri núdzových opravách riskujú svoje životy, upozornili predstavitelia krajiny.

Maďarský premiér Viktor Orbán a predseda slovenskej vlády Robert Fico obvinili Kyjev z politického „vydierania“. Slovenská vláda v stredu vyhlásila stav ropnej núdze a pohrozila odvetnými opatreniami, ak sa tranzit cez ropovod Družba neobnoví. Orbán a minister zahraničných vecí Péter Szijjártó zároveň v piatok oznámili, že Maďarsko bude blokovať pôžičku EÚ pre Ukrajinu vo výške 90 miliárd eur, kým nebude obnovený tranzit ruskej ropy. 

Eurokomisia uisťuje, že dodávky pre Slovensko zabezpečí

Európska komisia (EK) chce uistiť občanov Slovenska a Maďarska, že sa usiluje o zabezpečenie energetickej bezpečnosti v oboch krajinách. V sobotu to v príspevku na sociálnej sieti X uviedla hovorkyňa EK Paula Pinhová a zdôraznila, že zníženie závislosti od ruských fosílnych palív je kľúčové pre odolnosť Európskej únie, informuje TASR.

„Energetická bezpečnosť je jadrom záujmov Komisie. Máme kolegov, ktorí pracujú dňom i nocou, aby zabezpečili energetickú bezpečnosť vo všetkých 27 členských štátoch, spolu s odborníkmi v jednotlivých členských krajinách,“ doplnila Pinhová vo videu.

Rusko podľa nej zneužívalo závislosť EÚ od dovozu fosílnych palív ešte pred začiatkom vojny na Ukrajine. Pripomenula, že Moskva tiež začala útočiť na kľúčovú energetickú infraštruktúru. „Tak sme sa dostali k udalostiam uplynulých dní týkajúcich sa ropovodu Družba, ktorý nie je schopný dodávať ropu, a to najmä tým, ktorí sú na týchto dodávkach stále závislí: Maďarsku a Slovensku,“ uviedla.

Zdôraznila, že EK je v úzkom a neustálom kontakte s maďarskými a slovenskými úradmi. „Aby sme sa uistili, že dokážeme riešiť všetky obavy vyplývajúce z útoku na túto infraštruktúru,“ zdôraznila Pinhová. 

Podľa nej je ukrajinská vláda odhodlaná ropovod opraviť. „Teraz opäť vieme, ako sa príbeh vyvíja: Ukrajinci opravujú infraštruktúru, ktorá je denne ničená, a potom je opäť zničená. A preto si musíme opäť pripomenúť, že čím viac budeme nezávislí od ruských fosílnych palív, tým lepšie budeme na tom a tým menej sa budeme nachádzať v tejto situácii,“ vyhlásila hovorkyňa. Zopakovala, že Komisia denne spolupracuje s ľuďmi zodpovednými za energetiku a energetickú bezpečnosť na Slovensku a v Maďarsku.

X XX

Vdovská penzia nie je celý dôchodok po manželovi. Koľko percent z neho dostanete?+ príklady výpočtu

Suma vdovského dôchodku (platí to rovnako aj pri vdoveckých penziách) je 60 % starobného dôchodku, na ktorý mal alebo by mal nárok zomretý manžel ku dňu smrti, alebo invalidného dôchodku, na ktorý mal alebo by mal nárok zomretý manžel ku dňu smrti, alebo predčasného starobného dôchodku priznaného zomretému manželovi

Kto má nárok na vdovský alebo vdovecký dôchodok? Má nárok aj osoba, ktorá nebola zosobášená zo zosnulým partnerom? Má nárok ak bol niekto rozvedený? V relácii Ide o právo odpovedá na najčastejšie otázky Jana Alušíková z advokátskej kancelárie act legal Slovakia.

Suma vdovského dôchodku po manželovi, ktorý zomrel po 31. decembri 2012 a ktorému bol priznaný predčasný starobný dôchodok, ktorý nebol vyplácaný nepretržite od vzniku nároku na tento dôchodok do dňa jeho smrti, ak k úmrtiu došlo pred dovŕšením dôchodkového veku, je 60 % predčasného starobného dôchodku, na ktorý mal zomretý manžel nárok v deň smrti. Suma predčasného starobného dôchodku sa určí tak, že k sume predčasného starobného dôchodku, ktorá sa vyplácala ku dňu zániku nároku na jeho výplatu, sa pripočíta zvýšenie za obdobie dôchodkového poistenia získané po priznaní predčasného starobného dôchodku a pripočítajú sa sumy zvýšenia. Takto určená suma sa zvýši o 0,5 % za každých začatých 30 dní, počas ktorých netrval nárok na výplatu predčasného starobného dôchodku.

Ak zomretý manžel poberal predčasný starobný dôchodok, ktorý nebol vyplácaný nepretržite od vzniku nároku naň, zomrel v deň dovŕšenia dôchodkového veku alebo neskôr, suma vdovského dôchodku je 60 % zo sumy starobného dôchodku, ktorý sa určí tak, že k sume predčasného starobného dôchodku, ktorá sa vyplácala ku dňu zániku nároku na jeho výplatu, sa pripočíta zvýšenie za obdobie dôchodkového poistenia získané po priznaní predčasného starobného dôchodku a pripočítajú sa sumy zvýšenia (s výnimkou zvýšení za kalendárne roky, v ktorých sa predčasný starobný dôchodok nevyplácal). Takto určená suma sa zvýši o 0,5 % za každých začatých 30 dní, počas ktorých netrval nárok na výplatu predčasného starobného dôchodku.

Nárok na výplatu

Ak k úmrtiu manžela došlo pred 1. januárom 2013 a zomretý manžel mal priznaný predčasný starobný dôchodok, ktorý nebol vyplácaný nepretržite od vzniku nároku na predčasný starobný dôchodok do dovŕšenia dôchodkového veku alebo do dňa jeho smrti, môže vdova požiadať o nový výpočet vdovského dôchodku. Suma vdovského dôchodku bude 60 % zo sumy predčasného starobného dôchodku (resp. starobného dôchodku), ktorá sa určí rovnakým spôsobom ako v prípadoch, ak k úmrtiu manžela došlo po 31. decembri 2012.

Nárok na výplatu vdovského dôchodku v novej sume po manželovi, ktorý zomrel pred 1. januárom 2013, vzniká odo dňa podania žiadosti o nový výpočet vdovského dôchodku, najskôr však od 1. januára 2013. O novej sume vdovského dôchodku sa rozhodne do 90 dní od začatia konania.

Ak zomretý manžel spĺňal ku dňu smrti podmienky nároku na dva dôchodky, vdovský dôchodok sa určí z vyššieho dôchodku. Suma vdovského dôchodku podľa zákona účinného od 1. januára 2016 sa určí podľa právnych predpisov účinných pred 1. januárom 2004 vrátane úpravy a zvýšení podľa právnych predpisov účinných pred 1. januárom 2016, ktoré by patrili odo dňa splnenia podmienok nároku na vdovský dôchodok a jeho výplatu podľa právnych predpisov účinných v čase smrti manžela.

Niekto má nárok aj na 70 %

Suma vdovského dôchodku je od 1. januára 2016 je 60 %, resp. 70 %, ak manžel zomrel pred 30. júnom 1964, zo sumy starobného dôchodku, pomerného starobného dôchodku, invalidného dôchodku alebo dôchodku za výsluhu rokov, na ktorý mal alebo by mal zomretý manžel nárok ku dňu smrti, ak zomretý manžel v čase smrti poberal čiastočne invalidný dôchodok a nebol zamestnaný, vdovský dôchodok sa určí ako 60 %, resp. 70 % zo sumy invalidného dôchodku, na ktorú by mal zomretý manžel nárok, keby bol v čase smrti invalidný, ak zomretý manžel v čase smrti poberal invalidný dôchodok a bol zamestnaný, vdovský dôchodok sa určí ako 60 % zo sumy invalidného dôchodku, na ktorú by mal zomretý manžel nárok pri novom vymeraní invalidného dôchodku. O nové vymeranie invalidného dôchodku musí vdova požiadať. Suma vdovského dôchodku sa odo dňa priznania dôchodku ďalej zvyšuje podľa príslušných ustanovení o zvýšení vdovského dôchodku.

Suma vdovského dôchodku podľa zákona účinného od 1. januára 2016 sa určí tak, že suma vdovského dôchodku, ktorá patrila ku dňu predchádzajúcemu zániku nároku na výplatu vdovského dôchodku, sa zvýši odo dňa splnenia podmienok nároku na výplatu vdovského dôchodku podľa právnych predpisov účinných pred 1. januárom 2016. Takto určená suma vdovského dôchodku sa odo dňa uvoľnenia výplaty ďalej zvyšuje podľa príslušných ustanovení o zvýšení vdovského dôchodku.

Príklady

Príklad č. 1

Zomretý manžel, ktorý nebol poberateľom žiadneho dôchodku, zomrel 4. januára 2026. K tomuto dňu získal počet rokov dôchodkového poistenia na nárok na invalidný dôchodok, preto vdove vznikol nárok na vdovský dôchodok od 4. januára 2026.

Ku dňu smrti získal 7 988 dní obdobia dôchodkového poistenia. Obdobie odo dňa smrti do dňa, kedy by dovŕšil dôchodkový vek, predstavuje 4 635 dní, spolu to je 12 623 dní, to znamená 34,5836 roka obdobia dôchodkového poistenia a pripočítaného obdobia (12 623 : 365 = 34,5836).

Hodnota priemerného osobného mzdového bodu po úprave je 0,6565.

Aktuálna dôchodková hodnota 2026 je 19,7633 eura.

Suma invalidného dôchodku, na ktorý by mal zomretý manžel nárok od 4. januára 2026, sa určí takto: 0,6565 × 34,5836 × 19,7633 = 448,80 eura mesačne (po zaokrúhlení na 10 eurocentov nahor). Suma vdovského dôchodku predstavuje 60 % tejto sumy: 60 % x 448,80 = 269,30 eura mesačne (po zaokrúhlení na 10 eurocentov nahor).

Ak po uvedenom zomretom manželovi vznikne nárok na výplatu viacerých pozostalostných dôchodkov a ich úhrnná suma presiahne sumu dôchodku, na ktorý by mal nárok ku dňu smrti, každý z pozostalostných dôchodkov sa pomerne zníži (pozri: Obmedzenie úhrnnej sumy pozostalostných dôchodkov po tom istom poistencovi).

Suma vdovského dôchodku sa od 4. januára 2026 zvýši o percento medziročného rastu spotrebiteľských cien za domácnosti dôchodcov vykázané Štatistickým úradom Slovenskej republiky za prvých deväť mesiacov kalendárneho roka 2025, teda o 3,7 % mesačnej sumy dôchodku, čo je o 10,00 eura mesačne na 279,30 eura mesačne.

Príklad č. 2

Manžel zomrel 4. januára 2026. Pretože bol poberateľom starobného dôchodku, od uvedeného dátumu vznikol vdove nárok na vdovský dôchodok.

Ku dňu smrti poberal zomretý manžel starobný dôchodok v sume 419,20 eura mesačne.

Suma vdovského dôchodku predstavuje 60 % uvedenej sumy: 60 % x 419,20 = 251,60 eura mesačne (po zaokrúhlení na 10 eurocentov nahor).

Suma dôchodku sa odo dňa priznania dôchodku nezvyšuje o percento medziročného rastu spotrebiteľských cien za domácnosti dôchodcov, teda o 3,7 % mesačnej sumy dôchodku, keďže suma vdovského dôchodku sa určila zo sumy už zvýšeného starobného dôchodku zomretého. Ak po uvedenom zomretom manželovi vznikne nárok na výplatu viacerých pozostalostných dôchodkov a ich úhrnná suma presiahne sumu dôchodku, na ktorý by mal nárok ku dňu smrti, každý z pozostalostných dôchodkov sa pomerne zníži.

Príklad č. 3

Zomretá manželka, ktorá nebola poberateľkou žiadneho dôchodku, zomrela 4. januára 2026. K tomuto dňu získala počet rokov dôchodkového poistenia na nárok na invalidný dôchodok, preto vdovcovi vznikol nárok na vdovecký dôchodok od 4. januára 2026.

Ku dňu smrti zomretá manželka získala 14 026 dní obdobia dôchodkového poistenia. Obdobie odo dňa smrti do dňa, kedy by dovŕšila dôchodkový vek, predstavuje 1 058 dní, spolu to je 15 084 dní, to znamená 41,3261 roka obdobia dôchodkového poistenia a pripočítaného obdobia (15 084 : 365 = 41,3261). Hodnota priemerného osobného mzdového bodu po úprave je 0,9616. Aktuálna dôchodková hodnota 2026 je 19,7633 eura. Suma invalidného dôchodku, na ktorý by mala zomretá manželka nárok od 4. januára 2026, sa určí takto: 0,9616 × 41,3261 × 19,7633= 785,40 eura mesačne (po zaokrúhlení na 10 eurocentov nahor). Suma vdoveckého dôchodku predstavuje 60 % tejto sumy: 60 % x 785,40 = 471,30 eura mesačne (po zaokrúhlení na 10 eurocentov nahor).

Ak po uvedenej zomretej manželke vznikne nárok na výplatu viacerých pozostalostných dôchodkov a ich úhrnná suma presiahne sumu dôchodku, na ktorý by mala nárok ku dňu smrti, každý z pozostalostných dôchodkov sa pomerne zníži.

Suma vdoveckého dôchodku sa od 4. januára 2026 zvýši o percento medziročného rastu spotrebiteľských cien za domácnosti dôchodcov vykázané Štatistickým úradom Slovenskej republiky za prvých deväť mesiacov kalendárneho roka 2025, teda o 3,7 % mesačnej sumy dôchodku, čo je o 17,50 eura mesačne na 488,80 eura mesačne.

Príklad č. 4

Manželka zomrela 4. januára 2026. Pretože bola poberateľkou starobného dôchodku, od uvedeného dátumu vznikol vdovcovi nárok na vdovecký dôchodok.

Ku dňu smrti poberala zomretá manželka starobný dôchodok v sume 365,90 eura mesačne. Suma vdoveckého dôchodku predstavuje 60 % uvedenej sumy: 60 % x 365,90 = 219,60 eura mesačne (po zaokrúhlení na 10 eurocentov nahor).

Suma vdoveckého dôchodku sa odo dňa priznania dôchodku nezvyšuje o percento medziročného rastu spotrebiteľských cien za domácnosti dôchodcov, teda o 3,7 % mesačnej sumy dôchodku, keďže suma vdoveckého dôchodku sa určila zo sumy už zvýšeného starobného dôchodku zomretej.

Ak po uvedenej zomretej manželke vznikne nárok na výplatu viacerých pozostalostných dôchodkov a ich úhrnná suma presiahne sumu dôchodku, na ktorý by mala nárok ku dňu smrti, každý z pozostalostných dôchodkov sa pomerne zníži.

Aké doklady potrebujete predložiť pri žiadosti o penziu:

• ak zomretý manžel poberal dôchodok a už nepracoval, treba predložiť tieto doklady:
• platný občiansky preukaz alebo cestovný pas,
• sobášny list, resp. výpis z knihy manželstiev, ak bolo manželstvo uzatvorené v cudzine a nie je zapísané v osobitnej matrike,
• úmrtný list manžela, ak manžel zomrel v cudzine a úmrtie nie je zapísané v osobitnej matrike.

Rodné listy detí:

• ak bolo dieťa prevzaté do starostlivosti nahrádzajúcej starostlivosť rodičov, predložíte rozhodnutie príslušného orgánu o jeho prevzatí,
• v prípade úmrtia dieťaťa pred dosiahnutím 18. roku veku predložíte aj úmrtný list alebo výpis z matriky,
• v prípade, ak dieťa bolo v starostlivosti inej osoby alebo ústavu, je potrebné predložiť aj doklad preukazujúci trvanie takého obdobia (len ak sa žiada o uznanie starostlivosti o deti alebo výchovy dieťaťa).

Ak zomretý manžel ešte pracoval a nepoberal dôchodok, je potrebné doložiť i tieto doklady:

• doklad o ukončení vzdelania zomretého (výučný list, maturitné vysvedčenie, diplom alebo potvrdenie školy odkedy
• dokedy trvalo jeho štúdium, ktoré nebolo ukončené),
• poistenci narodení od roku 1963 potrebujú aj potvrdenie o ukončení povinnej školskej dochádzky,
• vojenskú knižku alebo doklad vydaný príslušnou vojenskou správou o trvaní vojenskej služby,
• potvrdenie zamestnávateľa o období zamestnania pred 1. májom 1990 v štátoch, s ktorými Slovenská republika nemá uzavretú medzištátnu zmluvu o sociálnom zabezpečení.

Každé konanie a posudzovanie žiadosti je individuálne, a preto môžu byť potrebné aj ďalšie doklady, podľa toho, aké skutočnosti treba ešte dokladovať. Poradí vám zamestnanec pobočky Sociálnej poisťovne.

Sirotský dôchodok je možné vybaviť len pre nezaopatrené dieťa do 26. roku života, ktoré študuje alebo pre zlý zdravotný stav nemôže študovať ani vykonávať zárobkovú činnosť (podrobnejšie v časti: Sirotský dôchodok). Ak spĺňa maloleté dieťa podmienky pre získanie nároku na sirotský dôchodok, žiadosť o sirotský dôchodok môžete podávať vy pod rodným číslom maloletého dieťaťa.

X X X

Rusko zaplatilo cenu, akú nezažila žiadna veľmoc. Putin je rukojemník vlastnej vojny, tvrdia experti

Štyri roky po začiatku plnoformátovej invázie na Ukrajinu čelí Rusko podľa viacerých analytikov dôsledkom, ktoré zasahujú nielen bojisko, ale aj samotné základy jeho politického a ekonomického systému.

Nemecký bezpečnostný expert Nico Lange v rozhovore pre kanál Nastojaščeje vremja (projekt Rádia Sloboda) tvrdí, že Kremeľ dnes nevedie iba klasickú vojnu proti Ukrajine, ale aj akúsi vnútornú vojnu vo vlastnej krajine.

Ruský prezident podľa experta koná „absolútne proti záujmom Ruska“ a situácia v krajine je teraz oveľa horšia, než bola pred štyrmi rokmi. Upozorňuje, že hoci sa režim posunul od „relatívne mäkkého autoritárstva k tvrdšiemu totalitarizmu“, čo formálne upevnilo mocenské pozície Vladimira Putina, ekonomické problémy ich zároveň oslabujú.

Vojna bude trvať ešte dlho

Analytik pripomenul aj udalosti z roku 2023, keď sa Jevgenij Prigožin vydal s jednotkami na Moskvu. „Nevšimol som si, že by tam bol niekto zvlášť ochotný Putina brániť a postaviť sa proti Prigožinovi,“ poznamenal. Zároveň zdôraznil, že prezident sa do istej miery stal rukojemníkom vlastného systému. „Putin chce vo vojne pokračovať. Myslím si, že Putin nemá ani predstavu o tom, čo robiť s Ruskom, ak nebude vojna. To znamená, že v nej bude pokračovať. A pokračuje v nej tak, ako len môže,“ uviedol Lange. Podľa neho je Ukrajina naďalej schopná obrany a „vojna bude trvať ešte dlho“.

Takto vyzerajú zúrivé boje na línii dotyku: ukrajinské špeciálne komando nemá zľutovanie

Podobne kriticky hodnotí vývoj aj hlavný medzinárodný korešpondent CNN Matthew Chance. Ten pripomína, že invázia vyvrátila predstavu o rýchlom kolapse Ukrajiny aj mýtus o neporaziteľnosti ruskej armády. Podľa štúdie analytického centra RUSI Moskva pôvodne počítala s prevzatím kontroly nad Ukrajinou do desiatich dní. „O viac ako 1 450 dní neskôr vyzerá tento termín beznádejne naivne a ukázal sa ako fundamentálna chyba v kalkuláciách, ktorá viedla k ničivým následkom v podobe bolesti, deštrukcie a krviprelievania,“ napísal Chance. 

Oficiálne údaje o stratách Moskva nezverejňuje. Americké Centrum pre strategické a medzinárodné štúdie (CSIS) však odhaduje, že takmer 1,2 milióna Rusov bolo od začiatku invázie zabitých alebo zranených. „Tento hrozivý počet obetí – ktorý, samozrejme, nezahŕňa ohromujúce straty Ukrajiny odhadované na 500-tisíc až 600-tisíc osôb – prevyšuje všetky straty, ktoré utrpela akákoľvek veľmoc v akejkoľvek vojne po druhej svetovej vojne,“ uvádza Chance. Podľa týchto údajov malo zahynúť približne 325-tisíc Rusov.

Ukrajinské vedenie tvrdí, že len v decembri zlikvidovalo 35-tisíc ruských vojakov. Minister obrany Mychajlo Fedorovvyhlásil: „Ak dosiahneme hranicu 50-tisíc, uvidíme, čo sa stane s nepriateľom. Považujú ľudí za zdroj a ich nedostatok je už zjavný.“

Čoraz viac finančných ťažkostí

Vojna zásadne premieňa aj ruskú ekonomiku. Po zavedení sankcií síce prudko vzrástli vojenské výdavky a krajina profitovala z exportu ropy a plynu. Podľa údajov Medzinárodného menového fondu sa Rusko v roku 2025 posunulo na deviate miesto medzi najväčšími ekonomikami sveta. Chance však upozorňuje, že sa objavujú „čoraz viac príznakov finančných ťažkostí spojených s pokrivenou vojnovou ekonomikou“.

Problémom sú vysoké náborové bonusy a kompenzácie rodinám padlých, ale aj nedostatok pracovnej sily. Denník Nezavisimaja gazeta napísal o vážnom nedostatku pracovnej sily v civilných odvetviach. „Ekonomika nemá dostatok operátorov strojov a montážnikov. Potrebujeme niekde nájsť 800-tisíc robotníkov,“ uviedli noviny.

Na medzinárodnej scéne Moskva podľa Chancea nedosiahla deklarované ciele. Jedným z hlavných motívov invázie malo byť zastavenie rozširovania NATO. Realita je opačná – Švédsko a Fínsko vstúpili do Aliancie, pričom samotné členstvo Fínska viac než zdvojnásobilo pozemnú hranicu medzi Ruskom a štátmi NATO.

Závislosť Moskvy od Číny

Západné sankcie zároveň prehĺbili závislosť Moskvy od Číny. Podľa správy Centra pre analýzu európskej politiky (CEPA) sú vzťahy medzi Moskvou a Pekingom „nevyvážené“, keďže Rusko je výrazne závislejšie od Číny než naopak a jednoznačne sa stalo mladším partnerom.

Chance uzatvára, že po štyroch rokoch vyčerpávajúcej vojny zostalo Rusko oslabené zvnútra aj navonok. „V februári 2022 som sa na streche hotela v Kyjeve, podobne ako mnohí iní, mýlil v odhade pravdepodobnosti, že Putin nariadi plnú inváziu na Ukrajinu. Ale, nanešťastie, mali sme pravdu v otázke katastrofálnych následkov takéhoto kroku – samozrejme pre Ukrajincov, ale aj pre Rusov. Bola to predpoveď, ktorá sa, žiaľ, ukázala ako príliš presná,“ uzavrel.

X X X

Mení sa dôležitý dopravný uzol. Prichádza stavba, ktorá má ukončiť pravidelné rozsiahle kolóny a zasiahne tisíce vodičov

Doprava v Žilinskom kraji prechádza výraznou zmenou. Región, ktorý bol dlhé roky vnímaný ako historická križovatka severu Slovenska, sa postupne mení na moderný diaľničný uzol.

Pozor na 6 km/h na chodníku. Polícia vysvetľuje nové pravidlá, ktoré platia na cestách od roku 2026

Jazdíte na kolobežke, beháte po chodníku alebo vozíte spolujazdca na motorke? Novela zákona o cestnej premávke prináša desiatky zmien, ktoré sa dotknú každého z nás. Policajný hovorca Roman Hájek v rozhovore objasňuje, či vám hrozí pokuta za rýchly beh, ako spoznáte „malé elektrické vozidlo“ a prečo budú autá po novom svietiť na zeleno aj spredu. Pripravte sa na zmeny skôr, než vás zastaví hliadka alebo vám príde obálka od samosprávy..

Najväčšie dopravné zaťaženie dlhodobo pociťujú vodiči na úsekoch pri Žiline, kde sa pravidelne tvoria rozsiahle kolóny. Práve tieto miesta sa teraz dočkajú zásadnej úľavy.

Víťaz verejného obstarávania si 12. februára slávnostne prevzal stavenisko prvej etapy privádzača Lietavská Lúčka – Žilina. Takzvaný rajecký privádzač má priniesť efektívnejšie napojenie Rajeckej doliny na diaľnicu D1 a výrazne zlepšiť plynulosť dopravy nielen v samotnej Žiline, ale v celom regióne, informujú aj v tlačovej správe na portáli NDS.

Projekt má za cieľ odľahčiť preťažené cesty a zlepšiť dopravu v celom kraji. Očakáva sa, že vodičom prinesie plynulejšiu jazdu a menej zdržaní v najviac vyťažených úsekoch. 

Zrýchlenie dopravy v regióne

Po dokončení novej cesty sa vodičom výrazne skráti čas jazdy z Rajeckej doliny do Žiliny aj do ďalších smerov, a to na Kysuce, do Martina, Trenčína či Bratislavy. Stavba má priniesť plynulejšiu dopravu, lepší prístup k službám a zároveň zatraktívniť región pre život aj podnikanie.

Rajecký privádzač je dôležitou súčasťou dopravných zmien v okolí Žiliny. Spojí diaľnicu D1, mestský obchvat a Rajeckú dolinu, vďaka čomu sa doprava rozloží rovnomernejšie a zrýchli vo všetkých smeroch. Pomôže aj lepšiemu napojeniu priemyselných zón pri Žiline, ktoré dnes čelia silnej dopravnej záťaži.

„Vďaka privádzaču sa zároveň zníži hlučnosť i prašnosť z dopravy v obciach, ktoré dnes musia strpieť významnú časť tranzitnej dopravy. Najmä hlavné ulice tak budú bezpečnejšie pre chodcov a priechodnejšie pre miestnych motoristov,“ povedal minister dopravy Jozef Ráž.

Ako dodal, v súčasnosti prejde obcou Porúbka denne približne 11-tisíc vozidiel a cez Lietavskú Lúčku až 15-tisíc áut. Podstatná časť tejto dopravy by sa po otvorení mala presunúť práve na nový privádzač, čím sa odľahčia miestne komunikácie.

Pomôže podľa vás nový rajecký privádzač vyriešiť dopravné problémy v okolí Žiliny?

Stavba prinesie mosty aj steny

Nový rajecký privádzač bude merať takmer štyri kilometre a jeho trasa sa začne pri autokempingu v smere na Žilinu. Súčasťou projektu je výstavba piatich mostov s celkovou dĺžkou približne jeden kilometer, čo predstavuje asi štvrtinu celej komunikácie. Počíta sa aj s vybudovaním protihlukových opatrení, pričom steny budú mať dĺžku takmer jeden kilometer.

Generálny riaditeľ Národnej diaľničnej spoločnosti Filip Macháček uviedol, že hoci ide o najmenšiu zo súčasne rozbehnutých stavieb v regióne, jej význam presahuje samotnú Žilinu. Podľa jeho slov prispeje k vyššiemu komfortu aj bezpečnosti vodičov, ktorí pravidelne cestujú naprieč Slovenskom zo západu na východ. 

Tender na zhotoviteľa vyhlásili koncom roka 2024 a víťazom sa stala spoločnosť Doprastav. Pôvodne odhadovaná hodnota zákazky bola 76,4 milióna eur, no výsledná cena po súťaži dosiahla 52,7 milióna eur bez DPH.

Riaditeľ úseku prípravy NDS Tomáš Mateička zdôraznil, že ide o výraznú úsporu verejných financií a zároveň sa podarilo projekt pripraviť v krátkom čase, takže výstavba môže naplno odštartovať.

X X X

EXKOMUNISTA  PAVEL  POŚKODIL  i  REKTORA?

NEJHORŠÍ  PREZIDENT  ČR,  VOJÁK

PODPORUJE  I  VRAŽDĚNÍ  LIDÍ  UKRAJINY  A  RUSKA

Odstavený rektor ČVUT ve sporu s prezidentem přitlačil. ‚Mé odvolání napáchalo škody,‘ napsal soudu

Spor bývalého rektora Českého vysokého učení technického Vojtěcha Petráčka a prezidenta Petra Pavla má nový vývoj. Petráček chtěl pozastavit platnost pravomocného rozsudku, jenž zamítl jeho žalobu proti odvolání. Podle akademika jeho pokračující nepřítomnost v čele univerzity jí může způsobit ekonomické škody. ČVUT taková tvrzení odmítá. Server iROZHLAS.cz popisuje podrobnosti.

Docent Petráček měl za sebou sedm a čtvrt roku na špici Českého vysokého učení technického (ČVUT). Bylo 21. května 2025, když ztratil důvěru akademického senátu univerzity. Ten tehdy přijal návrh na jeho odvolání. Za dva týdny pak usnesení naplnil prezident Petr Pavel, který Petráčka funkce zbavi.

Právě na hlavu státu podal bývalý rektor žalobu. Argumentoval, že Pavel svůj krok neodůvodnil. Senát se s Petráčkem rozešel kvůli tomu, jaké výdaje měla univerzita pod jeho vedením na poradenské služby. A Pavel s takovým závěrem souzněl. Městský soud v Praze loni v listopadu tento postup vyhodnotil jako bezvadný a Petráčkovu žalobu zamítl.

Jak už redakce informovala, Petráček proti rozsudku brojí kasační stížností. Ta ale nemá odkladný účinek. Server iROZHLAS.cz nyní zjistil, že bývalý rektor se ho ale snažil dosáhnout. Požádal nadřízený Nejvyšší správní soud, aby platnost rozsudku pražské městské instance pozastavil. A jemu tak otevřel cestu vrátit se do funkce.

‚Nebere v potaz, že už není ve funkci‘

„Docent Petráček jako rektor inicioval, řídil a vedl přípravu řady zásadních projektů financovaných z veřejných prostředků v řádu stovek milionů až miliard korun. Po jeho odvolání došlo ke změně strategie vedení ČVUT, které nepokračovalo v postupu, který (Petráček) nastavil,“ vysvětlil redakci mediální zástupce bývalého rektora Vít Kurfürst.

Podle Kurfürsta z toho plyne dvojí nebezpečí. Univerzitě údajně hrozí ekonomické škody, zatímco Petráček by mohl utrpět reputační újmu. Protože si prý možný hospodářský neúspěch spojí lidé právě s ním, přestože už ve funkci není. Odklad účinnosti pro Petráčka nepříznivého rozsudku by mohl obojímu zabránit, tvrdí Kurfürst.

„Stěžovatel nebere zjevně v potaz, že od svého odvolání danou funkci nevykonává, a nemůže tak odpovídat za jakoukoliv škodu, která měla svůj původ v jednání, které se uskutečnilo bez jeho zavinění,“ odmítl však jeho návrh Nejvyšší správní soud v rozhodnutí, jejž neveřejně vynesl minulý měsíc a který redakce prostudovala.

A pokud naopak v hospodaření chyboval bývalý rektor, odpovědnosti se stejně nezbaví. Ať už ve funkci je, nebo není. Podle Nejvyššího správního soudu však celá Petráčkova hypotéza nemá pevný základ. „V této souvislosti považuje (soud) za vhodné připomenout, že hrozící újma musí být závažná a reálná, nikoliv pouze hypotetická a bagatelní.“

Nová soutěž na dodavatele

Ekonomickým otřesem má být podle bývalého rektora skutečnost, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) loni v listopadu zrušil kvůli chybám v zakázce výběr dodavatele na rekonstrukci budovy stavební fakulty univerzity, která je v havarijním stavu. ČVUT rozhodla o vítězi soutěže na konci července, téměř dva měsíce po Petráčkově odvolání.

„Úřad má za prokázané, že ve vztahu k vybranému dodavateli byly naplněny podmínky pro jeho vyloučení ze zadávacího řízení, neboť jím v nabídce předložené údaje nesplňovaly zadávací podmínky a zadavatel tak byl povinen vybraného dodavatele ze zadávacího řízení vyloučit.“

ÚOHS (28. listopadu 2025)

„Nyní ČVUT čelí riziku zrušení výběrového řízení, nutnosti provést nové kolo výběru dodavatele, a zejména hrozí, že ČVUT nebude schopno dokončit rekonstrukci ve lhůtě stanovené poskytovatelem dotace, což by mohlo vést k odnětí dotace a povinnosti vrátit již vyplacené prostředky,“ uvádí Petráčkův zástupce Kurfürst.

Univerzita však tento pohled do velké míry koriguje. V první řadě se podle ní dotčená zakázka z 85 procent nachystala právě za Petráčkova působení. Současně je ČVUT připravená vyhlásit nové výběrové řízení během několika týdnů tak, aby se smlouva na nového dodavatele podepsala na přelomu června a července.

„A priori v tuto chvíli ne, na rekonstrukci je stanovena fixní částka. Rekonstrukci může prodražit míra inflace, případně změna podmínek financování,“ odpověděl pak redakci rektorát ústy Kateřiny Veselé z odboru PR a marketingu na dotaz, zda po zásahu ÚOHS skutečně hrozí prodražení zakázky na opravu budovy stavební fakulty.

Odvolání podle zákona

Petráček si akademiky pohněval především tím, kolik peněz vynakládal na právní a poradenské služby. Vedení univerzity přebíral roku 2018, tehdy činily náklady na zmíněný servis 8,8 milionu korun. V roce 2023 přitom dosáhly 29 milionů, předloni za ně univerzita utratila 28 milionů.

 „Každý rok probíhá audit externím auditorem a zpráva je součástí zprávy o hospodaření zasílané na ministerstvo školství. Žádná ze závěrečných zpráv auditora během mých dvou funkčních období neobsahovala závažný nález, který by mou práci hodnotil jako neschopnost řídit hospodaření ČVUT v Praze,“ bránil se už dříve kritice Petráček.

Každopádně akademický senát nepřesvědčil. A své odvolání nedokázal zvrátit ani u Městského soudu v Praze, který jeho odstavení potvrdil. Podle instance prezident Petr Pavel v zásadě neměl jinou možnost než rozhodnutí senátu respektovat. Hlavě státu v tomto ohledu náleží především formální role, nikoliv skutečně exekutivní.

„Soud nespatřuje v postupu akademického senátu vady, které by mohly mít vliv na nezákonnost napadeného rozhodnutí. Materiály k návrhu na odvolání žalobce z funkce rektora byly řádně předloženy, zveřejněny, všichni aktéři měli dostatek času se s nimi seznámit a ze zápisu ze zasedání senátu vyplývá, že žalobci byl poskytnut dostatečný prostor k vyjádření,“ dodal soud.

X X X

Slovenský hokejový sen o olympijské medaili se rozplynul. Zápas o třetí místo vyhráli Finové 6:1.

Hokejisté Finska vybojovali bronz na olympijském turnaji v Miláně. V utkání o třetí místo deklasovali obhájci prvenství z Pekingu Slováky 6:1 a vrátili jim porážku z úvodního souboje v základní skupině. Dvakrát se trefil útočník Erik Haula, jenž zaznamenal i vítězný gól, poražení se prosadili jen za stavu 0:2

Svěřenci kouče Anttiho Pennanena si do poloviny zápasu vypracovali dvoubrankový náskok. V osmé minutě otevřel skóre Sebastian Aho, ve druhé třetině zvýšil Erik Haula.

X X X

LÉČBA  NÁDORŮ  V  ČR

Důstojná moderní léčba vybraných druhů nádorů se špičkovými výsledky. V ČR je dostupná už 14 let

Je nadějí a šancí na uzdravení pro pacienty trpící různými druhy nádoru. V České republice funguje od roku 2012 a za tu dobu jím prošlo 16 000 pacientů. Řeč je o Protonovém centru v Praze, jediném zdravotnickém zařízení v ČR, v němž pracují lékaři se zkušenostmi s protonovou i fotonovou radioterapií. Zdejší péči, která je hrazená ze zdravotního pojištění, tak vyhledávají pacienti z tuzemska i ze zahraničí.

Léčba se špičkovými výsledky, výrazně nižším dopadem na zdravé tkáně a s mírnějšími nežádoucími účinky oproti běžným metodám ozařování. K tomu navíc důraz kladený na vztah mezi pacientem a ošetřujícím lékařem, který v průběhu léčby zůstává stejný. Dále třeba koordinátor domlouvající s nemocným termíny léčby, případně zodpovídající všechny dotazy k průběhu léčebného procesu. To jsou hlavní důvody, pro které si lidé k léčbě vybraných nádorových onemocnění vybírají Protonové centrum v Praze.

Druhy nádorových onemocnění, jejichž léčbu umožňuje Protonové centrum:

• karcinom prsu
• karcinom prostaty
• karcinom hlavy a krku
• karcinom plic
• nádory centrální nervové soustavy
• vybrané nádory zažívacího traktu
• vybrané nádory u dětí
• maligní lymfomy

Důstojná moderní péče se špičkovými výsledky

Jiné zdravotnické zařízení nabízející protonovou radioterapii, jehož lékaři navíc mají zkušenosti také s fotonovou radioterapií, v České republice nenajdete. A je to právě přímé srovnání obou metod, které zdravotníkům umožňuje doporučit nejvhodnější léčebný postup každému konkrétnímu pacientovi. „Proton Therapy Center Czech je moderní evropská klinika zaměřující se na radiační léčbu pacientů s nádorovým onemocněním. Metoda protonové terapie využívá fyzikálně-biologických vlastností protonového svazku a umožňuje dnes léčit i taková onemocnění, u nichž bylo donedávna ozařování komplikované a rizikové. Součástí centra je specializované Oddělení radiodiagnostiky a Oddělení nukleární medicíny,“ stojí v tiskové zprávě Protonového centra, kde se dále píše:

Primárním cílem radioterapie zůstává zničení nádorových buněk, zatímco buňky zdravé tkáně mají být poškozeny buď minimálně, nebo vůbec. Tomuto cíli se nejvíce přibližuje právě protonová léčba. Dopad na zdravé tkáně a orgány za nádorem je minimalizován, a výrazně tak snižuje riziko vzniku nežádoucích účinků.

Právě to pro pacienty představuje nejdůležitější přínos. Díky neustálému vývoji protonové technologie je úspěšná léčba nádorových onemocnění nejen relativně častá, ale umožňuje delší přežití za současného udržení kvality života. Protonová terapie totiž snižuje rizika vzniku nežádoucích účinků, které se mohou projevit i několik let po ozařování (za 10, dokonce i za 20 let).

O protonové léčbě:

Pro klinické využití se ve světě používá od 50. let 20. století. Jedná se tedy o ověřenou a důvěryhodnou léčebnou metodu, kterou v současnosti nabízí téměř 180 protonových center po celém světě. Další přitom vznikají.

Protonové centrum v Praze léčí pacienty i diagnózami, které běžně léčí přední světová centra v USA nebo v Japonsku.

Mezi nejčastější onemocnění, na něž se Protonové centrum soustředí, patří nádory prostaty, prsu a ORL oblasti. Jedno po druhém probereme podrobněji v následujících řádcích.

Nádory prostaty

Patří k nejčastějším onkologickým onemocněním mezi českými muži. Každý rok si tuto diagnózu vyslechne více než 8 000 z nich, počet navíc každoročně narůstá. Za posledních 20 let se téměř ztrojnásobil.

Léčí se několika způsoby, mezi nejčastější patří operace (radikální prostatektomie) a ozařování (radioterapie), volit lze mezi fotonovým a protonovým. Zásadní je, aby každý pacient byl ošetřujícím lékařem obeznámen se všemi možnostmi léčby, které umožňuje konkrétní diagnóza, stejně tak by měly zaznít i všechny možné vedlejší účinky a jejich případný dopad na každodenní život. K těm patří nejčastěji inkontinence (samovolný únik moči) a impotence (erektilní dysfunkce), obě přitom mohou výrazným způsobem negativně ovlivnit psychiku léčených. Nelze ovšem s jistotou predikovat, koho se obě zmíněné zdravotní komplikace skutečně dotknou. Nastat nicméně mohou při obou léčebných postupech.

Z dlouhodobých klinických studií provedených po celém světě, jejichž výsledky byly publikovány v uplynulých dvou až třech letech, ovšem vyplývá, že nejlepších výsledků v léčbě dosahuje metoda protonové radioterapie. Ukázalo se, že vykazuje nejvyšší úspěšnost léčby a současně nejnižší pravděpodobnost návratu onemocnění (u nízce rizikových karcinomů prostaty se podaří vyléčit až 96,5 % nemocných). Ve prospěch protonové radioterapie hovoří také nejnižší riziko vzniku nepříjemných nežádoucích účinků (minimální počet pacientů trpících po léčbě inkontinencí, naopak většina dál žije aktivním sexuálním životem)

Výhodou dále je, že na ozařování se dochází ambulantně, je stanoven počet jednotlivých ozařování. Léčba se přitom liší v závislosti na druhu: Protonová radioterapie vyžaduje pouhých 5 nebo 21 dnů (podle stádia onemocnění), fotonová radioterapie vyžaduje 25-41 dní.

Naopak při léčbě karcinomu prostaty operací se většina mužů potýká s erektilní disfunkcí. „Porucha erekce po radikální prostatektomii je velmi častá a dosahuje velkého rozpětí 30-100 %,“ uvádí web České urologické společnosti. Operace navíc vyžaduje několikadenní hospitalizaci a pojí se s dalšími riziky, zejména v případě pacientů s přidruženým chronickým onemocněním.

Je to právě karcinom prostaty, v jehož případě se Protonové centrum v Praze prezentuje skvělými výsledky srovnatelnými s celosvětově největšími a nejúspěšnějšími centry pro léčbu rakoviny protonovým zářením — MD Anderson v Texasu nebo Sapporo Hospital v Japonsku.

Nádory prsu

V tomto případě je radioterapie klíčovou součástí léčby. Pro většinu žen představuje pooperační fázi, jejímž cílem je zničit možné nádorové buňky a současně ochránit tkáně před možným návratem onemocnění.

Od letošního ledna Protonové centrum nabízí novou možnost protonové radioterapie v režimu FAST-Forward, což znamená pouze 5 dní trvající ozařování. Jedná se o vědecky ověřený způsob léčby, který je účinný. Výrazně šetří čas, navíc ulevuje od psychické zátěže pacientky, která ozařováním stráví jen zlomek původně požadovaných tří týdnů, aniž by léčba ztratila na účinnosti. Je přitom i nadále šetrná k imunitnímu systému i okolním tkáním.

Díky redukci počtu návštěv ze 16 na pouhých 5 se jedná o výrazné zlepšení kvality života během léčebného procesu. Pacientky se rychleji vracejí k životu se všemi aktivitami i pracovními či rodinnými povinnostmi. Snižují se také nároky na dojíždění nebo dočasné ubytování v místě léčby, což přináší ekonomickou úsporu a posílení psychosociálních rodinných vazeb.

Pro které pacientky je FAST-Forward režim vhodný?

• pro pacientky s časným invazivním karcinomem prsu nebo duktálním karcinomem in situ po provedené konzervativní chirurgické léčbě s negativními okraji resekce
• pro pacientky s nízkým až středním rizikem recidivy, u kterých není indikováno ozáření regionálních lymfatických uzlin
• pro většinu pacientek splňujících standardní indikační kritéria pro adjuvantní radioterapii prsu

„Zkrácený režim FAST-Forward v kombinaci s protony přináší vše, co od moderní onkologické péče očekáváme – maximální účinnost, vysokou bezpečnost a šetrnost, a zároveň respekt k času a potřebám pacientky. Pokud vám byl tento typ léčby doporučen, můžete jej přijmout s důvěrou. Je to výsledek důsledného vědeckého výzkumu a technologického pokroku.

Chemoterapie je jednou z hlavních metod systémové léčby nádorového onemocnění. Působí v celém těle a jejím cílem je zastavit růst nádorových buněk, zpomalit jejich množení nebo je zcela zničit,“ uvádí v tiskové zprávě Protonové centrum, kde chemoterapie probíhá ambulantně, v klidném a důstojném prostředí stacionáře, pod dohledem zkušeného týmu sester.

Velkým benefitem léčby karcinomu prsu v Protonovém centru v Praze je také snížení rizika vypadávání vlasů, které patří k častým vedlejším účinkům některých typů chemoterapie. A to díky metodě, která tento dopad umí významně zmírnit. Obnáší použití chladicí čepice Paxman, která během chemoterapie snižuje prokrvení pokožky hlavy a tím i množství cytostatika, které se dostává k vlasovým kořínkům. Výsledkem ve většině případů bývá zachování vlasů.

Nádory ORL oblasti

Dalším onemocněním, při jehož léčbě protonová léčba dosahuje špičkových výsledků, je také nádorové onemocnění krční mandle neboli tonsily. To sice nepatří k těm nejčastějším, nicméně počet jeho výskytu v posledních letech narůstá. Pro srovnání — v roce 2010 bylo evidováno 309 případů na 100 000 osob, v roce 2021 se jejich počet ztrojnásobil.

Nádor krční mandle se nejdříve odstraní chirurgicky, u části pacientů je poté indikována tzv. zajišťovací léčba, chemoterapie, pooperační ozařování či jejich kombinace. Protonová léčba je pro maximální šanci na vyléčení při minimálních vedlejších účincích spojených s léčením tou nejvhodnější, kterou pacienti s nádorem tonsily mohou získat.

Pacientům umožňuje dodat do postižené oblasti dostatečně vysokou dávku nutnou ke zničení nádoru a současně umožňuje v nejvyšší možné míře šetřit zdravé tkáně a orgány v jejich blízkosti, včetně mozku a míchy. Přesnost protonového svazku pak významně snižuje riziko vzniku komplikací a nežádoucích účinků:

• snížit riziko vzniku polykacích obtíží a zachovat schopnosti polykání (pacientovi tak díky protonové léčbě nemusí být zavedena vyživovací hadička do žaludku – tzv. PEG)
• významně snížit nežádoucí ozáření míchy, a to až o 80 %
• redukovat dávky záření na slinné žlázy, díky tomu pacient úplně nepřichází o sliny a netrpí suchostí v ústech)
• redukovat dávky záření na zuby a čelisti, a tím snížit riziko zvýšené kazivosti zubů (zejména na druhé straně oproti ozařované oblasti)
• významně šetřit imunitní systém díky redukci záření na klíčové buňky v krvi

Léčba v Protonovém centru je po doporučení odborníků, kteří rozhodují o tom, zda je pro daného pacienta vhodná, dostupná všem. Je hrazená z veřejného zdravotního pojištění.

Kontaktovat Protonové centrum je možné i bez doporučení lékaře. Pro pacienty je připraven některý z komunikačních kanálů – telefonní linka +420 222 999 000, kontaktní formulář na www.ptc.cz nebo online chat na webových stránkách.